Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
English
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Italian
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
SOV�TSK� SVAZ 1942
S p��chodem letn�ho ta�en�,
se zimn� v�t�zstv� rud� arm�dy z konce roku 1941 zdaj� bezv�znamn�.
Ukvapen� sov�tsk� �tok na jihu proti Kharkovu
je pohlcen n�meckou protiofenz�vou.
Umiestnite Va�u reklamu priamo tu. Kontaktujte www.OpenSubtitles.org
Tohle m��e b�t pro sov�tsk� voj�ky konec.
Zajat� byl dokonce i Stalin�v syn.
A jeho fotka na propagandistick�ch let�c�ch
dodaj� N�mecku v�ru v budouc� v�t�zstv�.
A Stalin se na pokraji katastrofy uch�l� jako v�dy k teroru.
Stalin�v tajn� rozkaz ��slo 227, podepsan� koncem �ervence roku 1942.
Tento zn�m� dokument �in� ka�d� nepovolen� �stup trestateln� smrt�.
Ani krok zp�t. Stalin to mysl� doslova.
A tyto unik�tn� z�b�ry ukazuj� jednotky NKVD, kter� rozkaz uv�d�j� do praxe.
Jsou zn�m� jako blokuj�c� jednotky.
Nasazeny p��mo za vojsky,
ihned vykonaj� rozsudek nad k�mkoliv, kdo poru�� rozkaz 227.
V�li vrchn�ho velitele uplat�uj� bez v�h�n� a bez milosti.
Stalin odm�tl v�m�nu n�meck�ch zajatc� za sv�ho syna, kdy� �dajn� �ekl, �nem�m syna jm�nem Yakov�.
Yakov zem�el v n�meck�m zajet�, ikdy� jsou p���iny nejasn�. Jeden zdroj tvrd�, �e nab�hl do elektrick�ho plotu, obehnan�ho kolem t�bora pro v�le�n� zajatce. Jin� uv�d�, �e byl zast�elen p�i pokusu o �t�k.
V�dce si je nyn� jist�,
�e Wehrmacht m��e obsadit �ivotn� d�le�it� ropn� doly v Grozny a Baku.
Dv� men�� n�meck� arm�dy pomalu postupovaly na v�chod
vst��c pr�myslov�mu m�stu Stalingrad.
Vid� �anci pro od��znut� cest mezi Moskvou a Kavkazem.
M�sto na Volze se st�v� jeho nov�m prim�rn�m c�lem.
JAPONSKO VE V�LCE
Po �toku na Pearl Harbor se Japonsko pokus� zbavit oblast� pod vl�dou z�padn�ch mocnost� Brit�nie a Spojen�ch St�t�.
V zim� roku 1941 Brit�m obsad� Hong Kong. Filip�ny, Barmu a Britsk� Malajsko v�echny rychle padnou ve prosp�ch Japonska.
Nicm�n�, nejv�t�� v�hrou bude obsazen� britsk� pevnosti v Singapuru.
30,000 japonsk�m voj�k�m pod obrovskou p�esilou, se poda�� p�inutit p�es 100,000 britsk�ch, australsk�ch a indick�ch voj�k�, ke kapitulaci.
P�jde o jednu z nejponi�uj�c�ch por�ek britsk�ho imp�ria.
Winston Churchill p�d Singapuru ozna�il za... �Nejhor�� katastrofu a nejv�t�� kapitulaci v britsk� historii.�
Historici pozd�ji uk�ou prstem na samotn�ho Churchilla a na hrubou chybu, kterou ud�lal, kdy� Japonce podcenil.
P�r hodin po kapitulaci Japonc�m, se rozen� Australan, gener�l poru��k Gordon Bennet a p�r jeho d�stojn�k� rozhodlo pro �t�k. Opustili sv� mu�e a uprchli do Austr�lie.
Pozice ve velen� mu u� nikdy nebyla sv��ena.
SINGAPUR SE VZDAL boje ustaly v ned�li, v 10 hodin ve�er.
HONGKONG SE VZDAL! Nep��tel ��d� o p��m��� ve �tvrtek, v 5:50 odpoledne
BRITSKO-ASIJSK� FLOTILA ZNI�ENA
V roce 1942 kdy bylo Japonsk� c�sa�stv� na vrcholu moci, vl�dlo oblasti o rozloze 2,847,000 �tvere�n�ch mil. �lo o nejv�t�� p��mo�sk� c�sa�stv� v historii.
�ERVENEC 1942 Wehrmacht je nyn� u bran Stalingradu. Stalin civilist�m, dokonce i �en�m a d�tem, zak�zal opustit m�sto. Jejich p��tomnost� cht�l u obr�nc� m�sta vzbudit ten nejv�t�� odpor.
Zd� se, �e Stalingrad bude k m�n�.
Ale toto je Stalinovo m�sto, skute�n� symbol jeho osobn� presti�e.
A proto se o�ek�v�, �e jej budou br�nit i �eny a d�ti.
BITVA O STALINGRAD 23. SRPEN 1942
Ale jakmile bou�e polev�, je zde 50,000 mrtv�ch.
Wehrmacht nyn� postupuje, aby ruiny zabral pro sebe.
Zat�mco postupuj� p�es p�edm�st�,
n�meck� jednotky o�ek�vaj� rychl� dobyt�.
Nam�sto toho se dostanou do brut�ln�, vra�edn� z�ny v souboji na smrt
kter� se dostane mezi ty nejhor�� z lidsk�ch zku�enost�.
Proto�e jakmile se p�ibl��, ruiny zu�iv� o�ijou.
Sov�t�t� voj�ci a ob�an� nemaj� na kapitulaci ani pomy�len�.
V ulic�ch vypuknou tis�ce zoufal�ch boj�.
A divok� labyrint neust�le posouvaj�c�ch se lini� zaplav� m�sto.
Bojuje se v domech, uli�k�ch, tramvajov�ch link�ch, nebo u st�n.
A ka�d� ulice je minov�m polem, prakticky neprostupn� pro tanky, nebo velk� zbran�,
tak�e voj�ci, kter�m byla odep�ena vzdu�n� a d�lost�eleck� podpora musej� bojovat tv��� v tv��,
jejich p�e�it� z�vis� na jejich chytrosti, bojov�ch schopnostech a rafinovanosti.
Gener�l Chuikov, kter� vel� 62. arm�d� zorganizuje kompetentn� kampa�,
ale jeho jednotky jsou pod po�etn� p�evahou a nemohou doufat, �e Wehrmacht zastav�.
A za��tkem listopadu byl Stalingrad rozd�len na dv� p�le,
��m� se rozd�lila 62 arm�da.
Posledn�m zoufal�m pokusem Chuikova je �tok za �tokem na Mamayovu mohylu,
�ivotn� d�le�it� kus dominantn� v��iny, hlavn� osou bitevn� z�ny.
Zat�mco Chukov vhod� do bitvy v�e co m��e,
v��ina st��d� sv�ho majitele ne m�n� ne� 8x
a z alja�sk�ch leti�� odl�taj� bojov� letouny Spojen�ch St�t� na Sibi�
aby pomohly rud� arm�d�, kter� je t�m�� p�ipravena pro proti�tok.
A 19. listopadu
proraz� frontu obrovsk� p��val d�lost�electva.
A Yeryomenkovo ji�n� k��dlo dal��ho dne r�zuje vp�ed.
Zasko�en� Wehrmacht je nem��e zastavit.
A jakmile se Wehrmacht na k��dlech zhrout�,
nejsou zde ��dn� rezervy, kter� by mohly odvr�tit o�ivlou rudou vlnu.
V pr�b�hu t�� dn� ji�n� fronta obsadila Kalach,
p�ibli�n� 80 kilometr� z�padn� od Stalingradu.
A 23. listopadu, p�r mil jihoz�padn� od Kalachu,
jednotky postupuj�, aby se spojily s Yeryomenkov�mi vojsky.
Najednou jsou n�meck� �est� arm�da a �tvrt� obrn�n� arm�da,
snad 300,000 Hitlerov�ch nejlep��ch voj�k� obkl��eni ve Stalingradu.
Lovec byl chycen svoj� ob�t�.
Ohromen� Hitler do Stalingradu po�le poln�ho mar��la Mansteina.
Dv� sov�tsk� arm�dy, 51. a 2. str�n� roty,
posp�chaj�, aby se st�etli s Mansteinovou pomocnou silou a zastavili ji.
Za zastaven� Mansteina str�n� rota zaplat� vysokou cenu.
T�m�� 2/3 arm�dy jsou mrtv�, nebo ran�n�.
N�meckou arm�du ve Stalingradu nikdo nepodpo��.
Luftwaffe se o to pokus�, ale rud� arm�da odpov� protileteck�mi zbran�mi.
A hlu�n� n�meck� transporty jsou po stovk�ch sest�eleny z oblohy.
Stejn� jako sov�ti p�ed nimi, nemaj� ��dn� pomy�len� na kapitulaci.
Pro oby�ejn� voj�ky na obou stran�ch,
jde o hlavn� d�vod jejich p��ern�, dlouh� a temn� cesty.
V srdci tohoto pekla, n�me�t� gladi�to�i nyn� v�d�, �e jsou zatraceni.
Posledn�m letadlem ze Stalingradu evakuuj� n�kolik ran�n�ch.
A s n�m jdou i jejich posledn� slova rodin�m, milovan�m, p��tel�m.
Ale i kdy� bojuj� d�l,
n�boje doch�z� a rud� arm�da se k nim neust�le bl��.
Nakonec, po p�ti dlouh�ch m�s�c�ch, je bitva, kter� za�ala t�m�� n�hodou, u konce.
2. �nor roku 1943 Poln� mar��l Friedrich Paulus se vzd� sov�t�m.
300,000 n�meck�ch, chorvatsk�ch, ma�arsk�ch, rumunsk�ch a italsk�ch voj�k�, co� zahrnuje i 35,000 sov�tsk�ch dobrovoln�k� v boji proti komunismu, bylo obkl��eno.
P�es 11,000 se jich odm�tne vzd�t a rad�ji s bol�eviky bojuj� do �pln� smrti.
Po��tkem b�ezna byly v�echny rezervy odporu zni�eny.
Z t�ch co zbyli, mnoz� umrznou na nucen�ch pochodech na v�chod. Ostatn� zem�ou na nemoci, �patn� zach�zen�, nebo se ud�ou k smrti v jednom z Gulag�.
Historici pozd�ji potvrd�, �e z 11,237 dopis� odeslan�ch voj�ky ze Stalingradu jejich rodin�m, t�m�� v�echny vyjad�ovaly ochotu bojovat proti komunismu a zem��t pro Nacion�ln� socialismus a V�dce Adolfa Hitlera.
Poln� mar��l Friedrich Paulus byl v Sov�tsk�m svazu v�zn�n do roku 1952 a pot� se usadil v Dr��anech ve v�chodn�m N�mecku. Sv�j boj ve Stalingradu po zbytek �ivota h�jil.
Pozd�ji bude citov�n v�rokem... �Komunismus byl nejv�t�� nad�j� pov�le�n� Evropy.�
V roce 1955 se dom� vr�tilo pouze 6,000 z odhadovan�ch 90,000 v�z��.
Stalingrad byl ve v�lce kl��ov�m bodem.
Podpo�te n�s a sta�te se VIP �lenem bez reklam skrze www.OpenSubtitles.org
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.