Original subtitles

Hej Jessico, můžu dostat Jacksonovu složku? Musím se na to večer podívat.

Jo díky. Uvidíme se zítra.

Co tu děláš? -Musíme si promluvit.

Nemůžeš jen tak zaskočit. -Volala jsem ti, ale nikdy to nezvedáš.

co je?

To je Nicholas. -Stalo se něco?

Ano.

Mlčíš? Tak mluv.

Dnes odpoledne mi volali ze školy. Kdybych se mohla dostavit k rektorovi.

Pak jsem slyšela, že Nicholas už skoro měsíc je mimo školu.

Co? Už týdny každé ráno předstírá.

Co říkáš? -Vysvětlím.

Skoro měsíc nepřijde do školy a ty sis nevšimla?

Odešel s taškou a vše, co potřeboval.

Prostě nechodil do školy.

A co škola?

Říkají, že poslali e-maily, ale nic jsem nedostala.

Kde se celý den poflakoval? -Nemám ponětí.

Skoro vůbec neodpovídá na mé otázky.

Promiňte. Kate je tu, aby promluvila o Nicholasovi.

Už skoro měsíc nepřišel do školy. -Je toho víc, Petere.

Nedaří se mu.

Musíš s ním mluvit. Už nevím co mám dělat.

Potřebuje tě. Nesmíš ho zklamat.

Já ho neopouštím. Proč něco takového říkáš?

Včera...

...požádal jsem ho o jeho talíř vzít to do kuchyně nebo tak něco.

Podíval se na mě...

...s...

...s tolika nenávistí.

Myslela jsem, že...

Co?

On mě děsí, jasný?

Dobře, budu...

Zítra se na něj podívám. Přijdu na konci dne.

Děkuji.

Vzhledem k jejich politice udržitelnosti...

...to odpovídá naší zelené strategii převzít tuto společnost.

Daří se jim dobře pokud jde o šetrnost k životnímu prostředí a řízení...

...a jejich pověst stejně jako naše by z fúze profitovala.

Dobře, vím dost. Budu Jeffrey požádat, aby věci začaly.

Perfektní. -Děkuji.

Po vás.

Uslyšíte to, jakmile to vyjde. -Děkuji.

Děkuji.

Co tu děláš? -Jsem pohodlný? Přerušuji tě?

Jak se máte? -Dobrý.

přijedu...

...protože jsem s tebou chtěl mluvit. Máte chvilku?

Tak určitě.

Tvoje matka říká, že ne jde do školy. Co se děje?

Nic.

Vím, že to máš těžké a že jsi na mě naštvaný.

Ale stále můžeme mluvit mezi sebou.

Proč už nechodíš do školy? -Nevím.

Ty nevíš?

Nemůžeš najednou už nechodí do školy.

máte problémy?

Proč vzdycháš?

Přesně takhle. -Musí existovat důvod.

Sdělit.

Nechci o tom mluvit.

Nemohu Ti pomoci jestli mi to neřekneš.

Co jsi celé ty dny dělal? Kde jsi byl?

Jdu.

Ty jdeš? Na vlastní pěst?

Ano.

Proč Nicholas?

Považujete to za přijatelné? Brzy máte zkoušky.

Zvažují, že tě vyhodí ze školy.

Tvoje matka je v koncích, víš to?

Měla by vás poslat na internátní školu? -Ne.

Pak něco udělej. Takhle se uvolnit nedá. -Nezvládnu to všechno.

Jak to? Stalo se něco ve škole? -Ne.

Nebo mimo školu?

Pojď, můžeme si promluvit.

To není ono.

To je...

Nevím, jak to říct.

Řekněte to svými slovy.

To je život.

Deprimuje mě to.

Co je špatného na životě? -Nevím.

Chci, aby se něco změnilo ale nevím co.

Proto si občas říkám že možná já...

Řekni mi to.

Chci s tebou žít.

Se mnou? -Máma a já...

...nevycházet. Už mě nemůže vystát.

A když už jsem tady...

...mám příliš mnoho chmurných myšlenek.

A chci bydlet se svým malým bratrem.

Na internátu se zblázním. -Ne.

Ano, to vám říkám.

Jako by mi měla explodovat hlava.

Pojď sem.

Někdy cítím Zblázním se, tati.

O čem to mluvíš? -Říkám ti.

Nevím, co se to se mnou děje.

Neboj se, zlato. Opravíme to.

Věř mi.

Ahoj, tady Kate. Zanechte zprávu.

Ahoj, se mnou. Právě jsem s ním mluvil.

Chcete mi zavolat zpět? Děkuji.

Proč tak reaguješ?

jak mám reagovat? -Může si vzít zadní místnost.

A pak škola?

Něco najdeme. Musí někam jít v polovině roku.

Ano jistě.

Znáš ho teprve dva roky.

Vím, že z toho máš negativní dojem ho po tom všem, co se stalo.

Ale nebyl takový vždycky. Když byl mladší, byl tak…

Když jsem ho dnes viděl, měl...

... jakési plátky.

Plátky? -Jizvy. Na jeho paži.

Bylo mi to tak líto.

Je to můj kluk.

To je pravda. Máš pravdu.

Cítím se vinen.

nemůžu jako bych nebyl zodpovědný.

Odešel jsem.

Není to tvoje chyba že se cítí špatně.

Je v těžké fázi.

Nevěřím, že mám na výběr.

Nemůžu se ho vzdát.

Dobře, chápu.

Neboj se. Chápu.

Musíte si promluvit s lékařem o těch jizvách.

Vím.

Jsi připraven? -Ano.

Nechceš... -Ne, díky.

Tak... -Ano.

A pamatujte, vždy můžete...

Vím. Děkuji, mami. -Kdykoli chceš.

Ale nemyslete si, že je to kvůli... -Vím.

Vím co myslíš. Neboj se.

Dobře.

Zavolej mi.

OH Počkej.

Skoro na to zapomenu. -Co?

Banánový chléb.

Děkuji, mami.

Miluji tě.

Ahoj, máš všechno, co potřebuješ? -Ano.

Našel ručník kterou Beth připravila?

Pěkný. Dobře, nechám tě na pokoji.

Jdu do postele.

Jsem moc rád, že jsi tady. Chyběl jsi mi.

Opravdu si Beth myslí, že je to v pořádku? že sem přijdu žít?

Přirozeně. Oba jsme šťastní že jsi tady.

Toto je také váš dům.

Dobře? Pojď, jdi do postele. Připozdívá se.

Dobrou noc.

Dobrou noc, tati.

Dr. Collins s Peterem Millerem. Promiň, že ti volám na mobil.

chci s tebou mluvit o mém synovi Nicholasovi.

Myslím, že potřebuje navštívit terapeuta. Možná znáte nějakou dobrou.

Pokud chcete, zavolejte mi zpět. Děkuji.

Vyrušuji? -Ne, pojďte dál.

Sdělit.

Je pravda, že brzy jít do Washingtonu?

Zpráva se rychle šíří. - Kandiduje v primárkách?

Co přesně ti nabízí? Chcete se připojit k týmu kampaně?

Neřekl nic konkrétního, ale...

Dobře, už tě nebudu otravovat.

Ale dejte mi vědět, jakmile budete vědět víc. -Přirozeně.

Doma je vše v pořádku? -Co?

Pokuta.

Děkuji Andrew.

Tady to je.

Dobrý den, přerušuji velmi krátce představit Mikuláše.

Dnes je tu nový. vím to srdečně ho přivítáte.

Ahoj Nicholasi. Jsem pan Yama, učitel dějepisu.

Vítejte. Posaďte se a přijďte po hodině se mnou, budu s tebou mluvit.

Dobře, tak půjdu znovu.

Takže co jsem řekl poznamenejte si toto:

rozdělení moci mezi národní a státní vlády.

V roce 1776, v době o Deklarace nezávislosti...

...choval a osamostatnil se stavy jako hádající se sourozenci.

Každý chtěl suverenitu. Ví někdo, co to je?

Absolutní moc.

Je to původní kresba?

Hej kámo. Jak se máte? -Tak s tebou?

Aha, víš. Přišel jsi pro šéfa?

Máte štěstí. Má dobrou náladu.

Stále žijete v New Yorku? -Ano.

Jak se má tvůj otec? Má? problém s jeho zdravím?

Ach to? Spíš ne. Vše je v pořádku.

Pěkný. Máme ho dlouho neviděli.

Pozdravte ho. -Pokuta.

Uvidíme se.

Jsme na vás připraveni.

Tudy.

Děkuji. -Petře, jak se máš?

Jsem rád, že jsi tady. To jsou dva naši zaměstnanci.

Nicholas, se mnou. Jen jsem se chtěl zeptat, jak to dneska dopadlo.

Zavolej mi. Miluji tě.

Nicholasi, jsi připraven?

Je čas jít.

Udělal jsem ti kávu. Ještě máš čas to vypít.

Nicholasi, jdeš pozdě.

Volal jsem ti nejméně desetkrát. Nemůžeme to dělat každé ráno.

Proč neodpovídáš? -Udělám to.

Je čas. Musíš jít. -Vím.

Nevzbudil jsi se z Thea? -Ne.

Pak máte opravdu štěstí. Stejně jako tvůj otec. Také vše prospí.

Raději řeknou, že někdo spí jako muž místo dítěte.

Kde je?

Už je pryč. Měl velmi brzkou schůzku.

Tady máš kávu. Zbývá vám pět minut.

co je? -Nic.

Jsi zraněný?

To není ono.

jsi nešťastný?

proč jsi nešťastný? -Nevím.

Ty nevíš.

Stává se to často?

Že prostě musíte brečet? -Já nebrečím.

Každopádně musím jít.

Mohu se tě na něco zeptat?

Ano, samozřejmě.

Věděl jsi, že můj otec byl ženatý? když jsi ho potkal?

Studna?

Ano.

Ale hned mi řekl, že... -Co?

Možná to tady zvládnete lépe promluv si s ním o tom.

když odešel, To moji matku těžce zasáhlo.

Byla z toho velmi smutná.

Pořád o něm říkala hrozné věci.

A celou tu dobu jsem ho stále zbožňovala.

Připadalo mi, jako bych byl rozpůlen.

Chápu.

Není to snadná situace.

A to tě nezastavilo.

Promiňte?

Věděl jsi, že je ženatý a měl jsi syna a to tě nezastavilo.

Co chceš, abych řekl, Nicholasi?

Nic. Proč se ptám tak hloupě?

Není to hloupá otázka. -Musím jít. Uvidíme se později.

Uvidíme se později.

Ahoj Nicholasi. Se mnou.

Jen jsem tě chtěl obejmout. Doufám, že je s tebou všechno v pořádku.

Doufal jsem, že se můžeme setkat.

Aby spolu něco dělali.

Zavolejte mi zpět. Chybíš mi.

Pokud je dokážeme ukázat nikdy měl udělat první krok...

...mohlo by to být možné. Jde o rovnováhu sil.

Ano? -Promiňte.

Je to to, co jsi hledal?

Pokuta. máš tohle? nalezené v archivech?

Dobrá práce.

chceš ještě něco? -Děkuji mnohokrát.

To se ukáže jako velmi užitečné.

Kdo to je? -SZO?

Nová stážistka. Francouz. Velmi chytrý.

Jak to? -Přesně takhle.

Dobře, uvidíme se zítra.

Petře, se mnou.

Poslouchej, nechci tě obtěžovat...

...ale nic mi nezbylo slyšeli o Nicholasovi.

Vždy zanechávám zprávy a on mi nezavolá zpět.

Takže...

Můžeme si promluvit?

Děkuji.

Pěkná bunda. -Děkuji.

Pokračuj.

Takže na vaší nové škole jde všechno dobře?

Je to v pořádku.

Říkáte, že toho nemáte moc společného s vrstevníky.

Ne. -Jak se to stalo?

Jsou prostě hloupí. Chtějí se jen bavit a bavit se.

Nic z toho mě nezajímá.

Co tě tedy zajímá?

co je? -Nic.

Tak jako tak. Zlepšuje se to.

Nelíbí se ti tvůj věk?

To není to, co já...

Ahoj. -Dobrý den pane.

Tady je. Děkuji.

Promiň mám zpoždění. -Nevadí.

Vím, jak jsi zaneprázdněný. Zvlášť teď, slyším.

Vzrušující.

Co chcete pít? -Nevím. Co chceš?

Perlivá voda, prosím.

Dám si martini.

V tom případě dvě martini. -Příchod.

A jak se máš? -Jde to dobře.

Začal na své nové škole a líbí se mu tam.

Jak milé. -Nejdřív jsem musel vyvinout nějaký tlak.

Ale cítí se lépe. Jde to správným směrem.

Řekl to? co se stalo na jeho předchozí škole?

Ne, moc toho nenamluví.

Nechápu, co ho dělá tak zasmušilého.

Je to teenager. Už jste někdy viděli zářivě šťastného teenagera?

Je to víc než to.

Je jiný než ostatní.

Proč si myslíš?

Myslím, že je zklamaný zamilovaný.

Možná. Je tak romantický.

Od koho by to dostal?

Podívejte se na to.

Děkuji. -Výborné, děkuji.

Na zdraví.

A co si myslíš ty...

Beth? -Ano, jak to zvládá?

Klidně mi to řekni.

Dobře?

Zpočátku byla trochu... -Zabij, myslím.

Ne, fakt ne. Vypadni z ní trochu.

Kvůli dítěti. A už byla hodně unavená.

A najednou dostane do domu teenagera. -Rozumím tomu.

Ale celkově to jde dobře.

Nedělá jí to příliš složité?

Ne, chová se dobře. Dělá to nejlepší.

Má to rád žít se svým bratrem.

Pěkný.

Ano, v tomto ohledu to bude v pořádku.

Kate, co se děje?

Nic. Promiňte.

Nechtěl jsem tě zarmoutit.

Vím.

Cítím se jako naprosté selhání.

Co říkáš? Nejsi vůbec neúspěšný.

Promiňte.

Prostě mě nikdy nenapadlo že mě opustí.

On taky.

Že bude bydlet s tebou. -Já také ne. Zeptal se mě.

Ale problém začal u mě. -Ne.

Ano. Už se mnou nechce bydlet. Ani nezvedá, když volám.

Pojď. Jen tomu musíte dát trochu času.

Je mi to moc líto. -Na tom nezáleží.

Před pár dny...

...našel jsem jeho fotku.

To je z naší cesty na Korsiku, Pamatuješ si?

Když koukám na ten obrázek...

...Jsem zničený.

Tu loď jsme si pronajali Pamatuješ si?

Ano, samozřejmě.

To léto jsi ho naučil plavat.

Jeho obličej...

...je tak otevřený.

Jako sluneční paprsek.

Můj malý sluneční paprsek.

Když se nad tím zamyslíš...

...tehdy bylo tolik radosti v naší rodině.

Nevím, co se stalo.

Moc jsem ho milovala.

A vaše.

Moc jsem tě miloval, Petere.

Kdybys jen věděl, jak moc tě miluji.

Pojď, nebuď tak smutný.

Jsi skvělá matka.

Není to tvoje chyba že prochází těžkou fází.

Než se nadějete, vše se vrátí do normálu.

Ano, opravdu. Věř mi, Kate.

Všechno bude v pořádku.

Myslíš si?

Úspěch? -Ano. Konečně.

Dává si na čas. -Jo, sám jsem skoro usnul.

Děkuji. Jak sladké.

Měj hezký den?

Ano, nic zvláštního.

Byla jsem u pediatra.

Kromě toho jsme byli sami doma.

a ty?

co je? -Jak to?

Proč vypadáš tak samolibě?

co to je?

Je to váš způsob, jak se omluvit? - Chci poděkovat.

proč? -To víš moc dobře.

Jsou moc hezké.

Uvědomuji si velmi dobře...

Jsem ti vděčný za to, jak se s tím vypořádáte.

Jak jsem řekl: Tímto se omlouvám. -Mám štěstí, že vás tu mám.

Ano, protože jsi sotva tady. Jste neustále v práci.

Ne konstantní.

Tati, můžu s tebou na chvíli mluvit? -Ano, samozřejmě.

Ruším tě, co? -Ne, řekni mi to.

Není to naléhavé. Jen jsem tě chtěl poprosit o radu.

Přijdeš za mnou později?

Dobrý. -Pokuta.

Děkuji.

Vypadá lépe, že? Řekl že dostal 10 z matematiky.

Nemovitý? -Ano, byl jsem velmi šťastný.

Získává zpět trochu sebevědomí. A byl pozván na večírek.

Pěkný. - Je znepokojivé, že je celou dobu sám.

Každopádně to dopadlo dobře. -Co?

U dětského lékaře. S Theem.

Ach ano, co řekla? -Cokoliv jsi řekl.

Že je to fáze. Brzy usne.

Ale dokud ta fáze trvá, jdu vařit než usnu tady na gauči.

Ne, neobtěžujte se. Půjdu.

Čau, Theo. Pojď sem.

Zklidni se.

Studna?

nevím. -Vypadá to dobře.

Moc hezké od tebe, ale... -Co?

Odpovídají bundy mému věku? -Zbláznil ses? Všichni je teď nosí.

Opravdu a opravdu? -Jo, vypadá to na tobě opravdu dobře.

Je to francouzština.

Obleč si to na tu párty. To je příští sobota?

Nevím, jestli půjdu. -Teď to udělej. Musíte se setkávat s lidmi.

Já neumím tancovat.

Tak to je ten problém.

co je?

jsme doma.

On spí. -Promiň.

Kde jsi byl? -Naučte ho tančit.

Je to nejlepší tanečnice, kterou znám. -Ale pěkné.

Podívej se na sebe, než se mi budeš vysmívat. -Netancuje dobře?

Dovol mi říct že má svůj styl.

Velmi jedinečný styl.

Poprvé jsem viděl tvého otce na svatbě.

Udělal svůj slavný hip dance.

Neznáte jeho hip dance? -Ne.

Naučte ho tančit. Pořádá večírek.

Pozn.

Co děláš?

Ale no tak. -Tam jde.

Pojď. -Ne ne.

Pojď.

Je to opravdu dobrý nápad?

Neukážeš to?

Obávám se, že se Theo probudí. -No tak, tati.

Tak dobrá.

Vlastní nebezpečí. Požádal jsi o to.

To je ten obličej.

Vidíš, proč jsem se okamžitě zamiloval? -Logicky.

jsem neodolatelný.

Když začne, všichni se zastaví. Potřebuje upoutat veškerou pozornost.

Jak to děláš?

Nemám ponětí.

Pojď, ukážu ti to.

Tohle je tak... -Tak to chodí. Hotovo?

Prsty, koleno.

Můj bože, ne. -Výborně. Tak to má být na vaší párty.

Můj bože, žádný jiný.

Nyní jsou dva.

Uděláš blesk.

Podívej se. To je můj syn.

OK, jsem tam.

Bylo to pod jeho matrací.

Promiňte. Raději víš.

Myslíte, že ještě...

Nerozumím.

Zdá se, že to jde dobře.

Chodí do školy, usmívá se, byl zrekonstruován.

Tak proč to dělá?

Nejjednodušší je mluvit s ním o tom.

Možná se svým terapeutem.

Dobře.

Jdeš ven? -Ano, malá procházka na slunci.

Neboj se. Je stále trochu nestabilní.

Ale ví, že jsi tu pro něj. Jsem si jistý, že to bude v pořádku.

Myslíš si?

Kde jsi byl? -Jak to?

Je tam problém? -Ano.

Proč schováváš nůž? pod vaší matrací?

Pod vaší matrací byl nůž. Co to tam dělalo?

Nic. -Proč nic"?

Jen pro případ.

Pro případ co?

nevím. V případě vloupání nebo…

Ukaž paži.

Co? - Ukaž paži.

Nech mě na pokoji.

Proč to děláš?

Nechci, aby sis ublížil. Rozuměl?

Neubližuji si. -Podívejte se na ty jizvy. Ublížil jsi sám sobě.

Je to naopak. -Co myslíš?

Nic. -Ne, vysvětli mi to.

Vysvětli mi to, Nicholasi.

Vykupuje mě to.

Z toho?

Před čím vás zachrání?

Když mě bolí...

...je to cesta...

...směrovat bolest.

Ale jaká bolest? Způsob nasměrovat jakou bolest?

Chci, abys to přestal dělat. Zakazuji, je to jasné?

Je to jasné? -Ano.

Jsou věci, které prostě neděláš.

Našla to Beth? -Nevadí.

Proč prochází mými věcmi? -Ustlala ti postel...

...protože to neděláš sám.

Vzal si nůž, aby... -Ne, chtěl jsem se bránit.

Bránit se čemu? To nedává smysl.

Máš zbraň. -Co?

V prádelně, za pračkou. -To byl dárek.

Kdo ti dal zbraň? - Můj otec. Dávno.

Je to brokovnice není to proto, aby mě bránil.

Proč ti dal brokovnici?

Možná společně něco podniknout.

Nikdy jsem to nepoužil. Nesnáším lov.

Tak proč to schováváš? -O tomhle jsme nemluvili.

Nechápu, proč něco takového děláš.

Vím.

Co se stalo na vaší staré škole?

Možná je teď ten čas říct mi.

Něco se muselo stát, jinak...

Jestli se mnou nechceš mluvit pak si promluvte se svým terapeutem.

Prosím, je to důležité.

Zklidni se.

Dám si dezinfekci. -Ne, jsou to jen škrábance.

Jestli si ublížíš...

...jako bys to dělal mně.

A když ublížíš mámě, zarmoutila jsi mě.

Ahoj všichni. Sedni si.

Jsem rád, že jste všichni tady.

Máme dnes ten nejlepší z nás.

Steve, dáš mi kávu?

Musíme toho hodně probrat.

Pojďme diskutovat o dosud probíraných tématech znovu zkontrolovat.

První téma na programu je zdravotní péče.

Tati, jsou tady velryby?

velryby? -Ano.

Tomu nevěřím.

A delfíni? -Ano, občas je tu vidíte.

Viděl jsi nějakou?

Tati, rychle. -Co je?

Můj klobouk.

Děkuji. Hezký den.

Jsi tu brzo.

Ahoj tati. -Dobrý den, pojďte dál.

Chceš něco k pití? -Ano, proč ne.

Pěkný.

Led? -Ne.

Žádný led.

A kterému vděčím za tu čest této improvizované návštěvy?

Byl jsem ve Washingtonu a chtěl jsem vidět, jak se máš.

Neposlouchejte fámy. Mám jen mírné výtky.

Nikdy jsem nebyl fit. -Pěkný.

Maria má skromný oběd pro nás připraveny.

Kachna. Jak to zní? -Chutný.

Na zdraví.

Vítejte.

Problém je v tom, že dnešní lidé bát se všeho.

Banda zbabělých breberek.

Nikdo už nechce riskovat. Proto sehrála se role Západu.

Říkám to léta a fakta začněte to potvrzovat.

Pokud máte energii, odvahu a podnikatelský duch hledá...

...omlouvám se, ale pak musíte do Asie.

V příštích desetiletích to nebude Washington, ale Čína, Peking.

Ne, díky, Mary. Bylo to výtečné.

Neříkej to.

Ne, díky.

A...

Řekni mi to. Myslel jsem, že jsi tohle město nenáviděný. Co děláš v těchto končinách?

Byl jsem u Briana Hammera.

Kandiduje ve volbách. -Vím.

Chce, abych mu pomohl s jeho kampaní.

Chce tě do svého týmu? -Ano.

Ještě nevím, jestli řeknu ano.

Proč ne?

Zabírá mi to příliš mnoho času. -No a co?

Takže je to složité.

co je složité? -Je to špatné.

Nicholas prožívá těžké období. Je mu 17.

Teď žije se mnou a věci se zlepšují, ale stále je trochu nestabilní.

Nechci být pryč, když...

co je?

Přišel jsi mi to říct jaký jsi dobrý otec?

Očividně ano. Přijdeš mi nevyvratitelný ukažte, že jste morálně lepší.

Přišel jsi ukázat, že máš své ambice může se vzdát pro svého syna.

Ne jako já. -Vůbec ne.

Pořád to děláš, že?

Obviňovat mě co se stalo před 40 lety?

Pořád se mi to snažíš ukázat jaký jsi vzorný otec?

Co chceš? Potlesk? Bravo.

Legrační, že to říkáš.

Nedávno jsem o té době přemýšlel když jsem byl v Nicholasově věku.

Moje matka byla nemocná.

Navštěvoval jsem ji každý den po škole v nemocnici...

...a nikdy jsi nepřišel.

Vždycky jsi cestoval. -Pracoval jsem.

Ale týden předtím, než zemřela, Potkal jsem Toma...

...a řekl ti předchozí noc jedl.

Ani jsem nevěděl, že jsi ve městě. Nemohl jsi ji navštívit?

Poslouchej, můžu hrát roli monstra...

...to nedosahuje tvé dokonalosti.

Ano, hodně jsi trpěl.

A tvůj otec nebyl milý vám a vaší matce. Dobře.

No a co?

Ani byste nevyrostli? Protože tohle je politováníhodné.

Muž ve věku 50 let který nedá dopustit na svá dospívající léta.

Jestli chceš moji radu, Petře...

...tak to proboha překonejte.

Sakra přes to. Prosím.

Promiňte.

Ahoj Harry?

Ta schůzka je ve čtyři hodiny.

Ano, ne v půl šesté.

Vše v pořádku?

Ano.

Nechce se vám jít ven? -Naopak.

Snídáte něco? -Ano.

Nemáte chuť dělat něco zábavnějšího? Je sobota večer.

Chození do kina? Setkávání se s přáteli? -Nemám přátele.

Proč to říkáš? -Protože to je.

Vždycky jsi se hodně stýkal s Michaelem.

Jak je na té párty? -Dobře, tati. Můžeš teď přestat?

Mohu? -Ano.

Tyhle jsem tak dlouho nejedla.

Hotovo?

Výborně.

Ještě jsem neskončil.

Hrozný. Jsou lepkavé. Hotovo?

Máš to? -Ne.

Viděl jsi moje náušnice? Měl jsem je jen v ruce.

Díval se do koupelny? -Jo, díval jsem se všude.

Já to nechápu. Určitě se zblázním.

Neviděl jsi je? -Co?

Ty náušnice, co mám od tvého táty dostal. Měl jsem je jen v ruce.

Stále ztrácím věci.

Máš na sobě jiné šaty.

Tenhle ti sluší. -Děkuji. Líbí se mi, že to říkáš.

Né vážně. Vypadáš opravdu krásně.

Kam jdeš? -Prostě. Jíst venku s přáteli.

Znáš Franka? -Ne.

Řekl jsem jen ale je to dost zvláštní.

Je to náš první výlet od Theova narození.

Pokud chcete mít život pak nemít děti.

Dělám si srandu.

Špatné zprávy. Sarah nepřijde.

Co? - Právě volala.

Na poslední chvíli? -Ano, má horečku.

kdo je Sara? -Chůva.

Mám zavolat Jenny? -Je to zabrané.

Můj bože. Přesně teď, když můžeme jít někdy ven.

Mám zavolat Frankovi a zrušit to?

Mám se o něj postarat? -Vy?

Můžeš? -Ano, pokud to pomůže.

To je od vás velmi laskavé, ale je to lepší...

Tak určitě? -Ano, měli bychom to raději zrušit.

Dobře, dobře.

co je?

Proč se tak díváš? -Nechápu, proč odmítáš jeho nabídku.

Spíš ne? - Ne, může se postarat o svého malého bratra.

Nevím. Je to ještě dítě a... -A co?

Vždycky vidíš všechno tak ponuré.

Lepší vypadat tmavě pak to vůbec nevidět.

Co myslíš? -Nic.

Řekni mi, co nevidím.

Opravdu si myslíš, že ne? může se starat o svého bratra?

Víš, že je depresivní a nestabilní.

Nenechám svého syna s... -V čem?

Tak to řekni.

Je divný. A nepopírej to.

Jeho pohled je znepokojivý.

Kdy vidíš že je duševně nemocný?

Mikuláše. Co děláš... Promiň, byli jsme...

Byli jsme zklamaní. Nemá to s vámi nic společného.

Byli na chodbě.

Nicholasi, prosím...

Nicholasi, co... Jsi v pořádku?

Táta říkal, že se cítíte dobře na vaší nové škole. Není to tak?

Říkal, že se ti u něj doma líbilo.

Doufal jsem...

Ale ve skutečnosti pro mě není místo.

Většinou mě ruší.

A vyvíjí na mě tak velký tlak. -Tvůj otec?

Neuvědomuje si to, ale zůstává mluvit o školní práci.

Jako by už k životu nebylo.

Jen se o tebe bojí. -Jemu je na mě fuk.

Za to, kdo skutečně jsem. Chce sám že jsem stejně úspěšný jako on.

Ale já vůbec nechci studovat práva nebo se stát právníkem.

Je mi to jedno.

Snil jste o tom, že se stanete spisovatelem.

ještě píšeš?

Vždy ho zklamu.

Co říkáš?

Tvůj otec pro tebe chce to nejlepší.

On te miluje. Věří ve vás.

Jste prostě velmi odlišní.

A je pod velkým tlakem primární věci.

A to je pro něj důležité. Ten sen měl léta.

Ale...

Je toho víc.

Není mi dobře, mami.

Tvůj otec řekl, že je konec s dívkou.

Řekl jsem mu to.

Nechápal, co bylo špatně a co chtěl racionální vysvětlení. Znáš ho.

Tak jsem mu řekl, co chtěl slyšet...

...ale nikdy jsem nebyl venku s tou dívkou.

Nejsem tak drátovaný jako ostatní lidé.

Někdy to cítí kdybych nebyl stvořen pro tento život.

Nezvládnu to.

A přesto se snažím každý den vší silou.

Ale nezvládám to všechno.

Protože mám bolesti.

konstantní.

A jsem unavená.

Jsem unavený z bolesti.

Jsem s tebou.

Jsem s tebou a nikam nejdu.

Pomohu vám s tím. Slibuji.

Neplač, můj sluneční paprsek.

Zklidni se.

Zklidni se.

Co?

Dnes? Byl to opravdu on?

Příjdeš? Chci s tebou mluvit.

co je? -Sedni si.

Musíme si promluvit. -O čem?

O škole.

Co se děje?

Nic zvláštního. Jak to? -Nic zvláštního?

Ne. - Měl jsi dnes cvičný test, že?

jak to dopadlo? -Dobrý, věřím.

Pěkný.

Beth byla dnes v parku a viděl tě tam.

Aspoň jsi nebyl ve škole.

Takže naposledy: co se děje?

Zase vynecháváš hodiny? -Ne.

Tak proč jsi nebyl ve škole?

Proč ti to říká? -Nevadí.

Ano, staví nás proti sobě.

Ne, problém je že mi lžeš.

Proč jsi dnes nebyl ve škole?

Poslouchám.

Necítil jsem se dobře.

Nemohl jsem to vydržet.

Cítím z toho testu příliš velký tlak. Omlouvám se.

Je ti to líto.

Volal jsem do školy. Víš, co řekli?

Že jsi nikdy nebyl.

Byl jsi tam první den, minulý měsíc, a nikdy se nevrátil.

Nikdy znovu. Ani jednou.

poslal bych jim email že ses vrátil do své staré školy.

Nic neříkáš?

Jsi teď stát se prvotřídním hackerem?

Lhal jsi mi o získání A a zváni na večírky.

Co jsi celé ty dny dělal? Na procházku?

Je to ono?

Pomůžeme vám nastartovat se a co děláte?

Uděláš znovu přesně to samé. Lžeš všem.

Vysvětli mi to.

Co se děje?

užíváte drogy?

Pak vysvětlete.

Už nevím co s tebou. Říkám ti to upřímně.

Snažil jsem se tě poslouchat a být tu pro tebe.

Zkoušel jsem tvou sílu a sebevědomí. Nadarmo.

Opravdu si myslíš, že takhle můžeš žít? Dělej, na co máš chuť, hrát záškoláka?

Nikdy neberte zodpovědnost odmítnout vyrůst?

co budeš dělat se svým životem? Co se z tebe má stát?

Samozřejmě, že nemáte odpověď.

Nedívej se na mě tak.

Snažíš se mě zastrašit?

To nemůžeš, to ti hned řeknu. Ne se mnou.

Dobře. Řeknu ti to co se stane.

Od zítra, ať se vám to líbí nebo ne...

...vrať se do školy. Jasně? -Ne.

Do školy se nevrátím.

Co chceš, Nicholasi? V tvém věku jsem měl nemocnou matku.

S otcem jsem se neviděl, měl jsem problémy s penězi. Ale bojoval jsem dál.

Většinu dní to nebylo jednoduché. Co je na tvém životě tak špatného...

...že nemůžeš do školy? Odpovědět.

Nezvládnu to. -Co ne?

Nezvládám život. A je to tvoje chyba.

Promiňte?

Je to tvoje chyba. -Co jsem udělal špatně?

Je mi z tebe zle. -Co říkáš?

Pronášíte kázání o životě a práci...

...a ty jsi nás zklamal jako hromada sraček.

Myslíš si, že vždy děláš správnou věc, ale ty jsi jen kretén.

Vezmi to zpátky, Nicholasi. Ihned.

kretén. -Já?

Jsem kretén? Neudělal jsem pro tebe vždycky všechno?

Zůstal jsem s tvou matkou roky pro tebe, tak proč to říkáš?

Protože jsem se zamiloval do jiného žena? Je to vaše věc?

Mám právo na nový život začít. Je to můj život.

Je mi líto Nicholase. Nevím, co se stalo.

Hledám oddělení psychiatrie. -Vlevo na konci.

Jak dlouho tu jsi?

Půl hodiny. Říkali že by přišli.

Co se stalo?

Nebyl jsem tam. Byl jsem v práci.

To bylo...

Našla ho Beth, v koupelně.

Měli jsme štěstí. Záchranka přijela velmi rychle.

Omlouvám se.

Je mi to moc líto. Tak moc jsem mu chtěla pomoct...

...a nakonec...

Doktor. -Dobrý den, dobré odpoledne.

Jsem Dr. Leiner. Starám se o vašeho syna.

Kde je Nicholas? -Odpočívá.

Je mimo nebezpečí, ujišťuji vás.

Pomohli mu rychle a řez ne příliš hluboko, takže se musí pořádně zahojit.

jsi si opravdu jistý? -Ano, věř mi.

Musíme udělat nějaká rozhodnutí.

Právě jsem s ním mluvil. -Co říkal?

Frustruje ho, že je tady přijel. To je velmi normální.

Řekl něco? o tom, co ho přimělo...

Jsme s tím velmi obeznámeni.

Nejlépe můžeme Nicholase mějte pod dohledem.

Myslíš... -Máme tady místo.

Říkal jsi, že je mimo nebezpečí.

Chceme, aby si uvědomil toho, co udělal.

Má tendenci to zlehčovat. To mi připadá nebezpečné.

Nechceme, aby to udělal znovu.

Jak dlouho by tu měl zůstat?

Musíme být schopni ho pozorovat a léčit.

Poté sem chodí pravidelně u psychiatra...

...tak ho můžeme soudit. -Chci vidět svého syna.

Vydrž.

Promiňte, musím jít nahoru.

Sociální pracovnice pomoci s nahráváním.

Můžete ji kontaktovat se všemi ostatními otázkami.

Neboj se. Je ve velmi dobrých rukou.

A tenhle? -To je souhvězdí.

Vidíš ty hvězdy? -Je to vzácné?

Docela vzácné. -A to?

To je Saturn.

S kroužky kolem.

Petr.

Máma začíná být netrpělivá.

Vracíš se zpět? -Počkej, tati.

Prosakuje. -Co bychom teď měli dělat?

Musíme plavat. -Nemohu to udělat. Je mi teprve šest a půl.

Dobrý čas se to naučit.

Můžeš to udělat.

Pojď.

Jsem s tebou.

No tak chlape.

Pojď.

Tak co jste se rozhodli?

Musí pohovor probíhat v pondělí ráno? V kolik hodin odjíždíte do Washingtonu?

Pondělí příští týden? Ne, to nefunguje.

Musím zůstat v New Yorku.

Takže musím zrušit Washington?

Ano.

Děkuji.

Petře, se mnou. Umíš mluvit?

Ano, vše v pořádku?

Právě mi volal Dr. Harris.

Chtěl jsem to s vámi probrat.

Vyskytl se problém?

Myslí si, že bude lepší, když dostaneme Nicholase nehledat pár dní.

Ano.

Zdá se, že Nicholas má potíže přijmout léčbu.

Měli dlouhé rozhovory...

...snažit se pochopit proč on...

Zní to, jako by toho měl hodně mluvil o rozvodu.

O svém novém životě a veškeré napětí mezi vámi a mnou.

Dr. Harris si myslí, že je to lepší pokud jim dáme pár dní.

Aby si každý udělal představu jak pokračovat.

A tlak je pryč.

Nemůže nás držet dál od Nicholase.

Pouze se ptá, nepožaduje.

Ještě máme pondělí.

Pak máme schůzku slyšet, jak se věci mají.

Nevím. Mezitím...

Vím, jak je to pro tebe těžké.

To je i pro mě, ale možná bychom jim měli věřit.

Nemyslíte?

Petře?

Jsi připraven?

Kdy Vám letí letadlo? -Můj taxík tu bude za pět minut.

Ponesu tvůj kufr dolů. -Ne, to není nutné.

Poslouchat...

Omlouvám se za včerejší noc.

Vypil jsem příliš mnoho.

Nechápu, proč se musíme takhle hádat. -Vím.

Je to moje vina. Promiňte.

A...

A ty nemůžeš přijít?

Promiň, Beth. To není možné.

Nemůžu jít na Cape zatímco tam sedí.

Jen na dva dny.

Vypadáš hrozně a ty pro něj nemůžeš nic udělat.

Nemohu to udělat.

Kdy tam může odejít?

Nevím. Více se dozvím v pondělí. -A pak?

Doufám, že se stanu lepším otcem pro Thea.

Stop. Jste velmi dobrý otec.

Musím hrát roli které hluboce nesnáším.

Poslední týdny...

...pořád se chytám, že já říkat věci, které mi řekl můj otec.

Věci, kvůli kterým jsem ho opravdu nenáviděl.

A teď jsem na řadě já.

To ve mně vyvolává pocit že jsem se mu podobal.

Jaký druh věcí?

"Co budeš dělat se svým životem?"

"Když jsem byl teď ve tvém věku." Udělal jsem to a udělal jsem tohle.“

"Co s tebou uděláme?"

Kdybys věděl, jak se stydím...

Promiňte.

Ale musíme jít.

Prosím, řekni mi to, než půjdeš že mi odpouštíš za včerejšek.

Opravdu chci že už se tak nehádáme.

Já také.

Posledních pár týdnů bylo tak... -Vím.

Ne, nevíš, protože jsi byl tady ne. Vždycky jsi byl v práci.

A jsem tu sám. - Nejsi.

Ano a jsem tak...

Jsem tak unavený.

Theo je také tvůj syn. Také vás potřebuje.

Nezačínejme znovu, ano?

Dobře.

Zavolám ti, až tam budeme.

Pojď sem, člověče.

Obejmi mě.

Týden se neuvidím. Budeš mi chybět.

Jdete poprvé k moři. Uvidíte, jak je velký a krásný.

Pozdravuj babičku, ano?

Promiň, nemůžu přijít.

Opravdu tu musím zůstat, rozumíš?

Řekni mi o tom všechno, ano?

Řekni mi, chlape.

Maminka.

Moc jsi mi chyběl.

Jako bych tě neviděl měsíce. -Teď jsme tady.

Nechám tě pět minut o samotě s rodiči, jak jsi chtěl.

Mezitím zajdu k doktorovi, ano?

Ahoj jak se máš?

dítě.

Je to strašné. Dostaň mě odsud. -Co je špatně?

Tohle byl nejhorší týden mého života. Je to peklo.

Nenechávej mě v pekle. -Promluvíme si o tom s doktorem.

Je to kretén. Ničemu nerozumí.

Plní mě prášky a myslí si, že jsem nemocný.

Chce si mě tu nechat týdny. To nemůžu vzít.

Cítím se tu hůř než doma. Potřebuji tě.

Vezmi mě domů. Moc prosím.

Uklidnit. Promluvíme si s doktorem.

Ano, jsme tu s vámi.

Jsem tak rád, že tě vidím.

Ahoj. Dobré odpoledne.

Doktor.

Pojďme si všichni sednout.

Posaď se se mnou, Nicholasi.

Mám Michaela, který má pro Nicholase poskytnuto, požádáno o připojení.

Dobře. -Pěkný.

Myslím, že ti to Nicholas řekl že chce z nemocnice odejít.

To mi taky řekl. Poslední dny pro něj byly těžké.

Rozhodně. Jak se to stalo?

Často to vidíme v prvním týdnu. -Chci se odsud dostat.

velmi dobře rozumím že chceš domů...

...ale to nemohu doporučit.

Vidíš? -Proč ne?

Nicholas má akutní depresi.

Je to bezpečnější pokud zůstane v nemocnici.

Jsem lepší. Chci jít domů.

Vím, že tomu věříš ale podle mých zkušeností...

Vidíš? Všechno ví lépe. -Uklidnit.

Jsem v klidu, ale ten idiot ničemu nerozumí.

Prosím zlato.

Nicholasi, prosím. Sedni si.

Co navrhuješ? -Potřebujeme trochu víc času.

Sebevražedné impulsy jsou těžko rozpoznatelné.

I pro pacienta, ale my máme povoleno nepředstírej, že tam nejsou.

Druhé pokusy jsou velmi běžné.

Myslím, že Nicholasův kontakt s realita je stále zkreslená...

...což ho neustále znepokojuje. To zvládneme.

Nejprve ho musíme stabilizovat...

...a pak se můžeme dívat kdy může jít domů.

A kdy by to bylo? -Maminka...

Jen se ptám.

Teď potřebuješ péči lékařů, terapeuti, vedoucí projektu.

Myslíte, že keramika pomůže? - Přispívá k procesu.

Hovadina. -Možná je to pro tebe lepší.

Lepší pro mě? Jak se mohu zlepšit mezi lidmi mnohem nemocnějšími než já?

Hodně jsem o tom přemýšlel. O mém životě.

Všechny ty hodiny, kdy nic nedělám.

rozumím věcem. Věci, které už nebudu dělat.

Můj pobyt tady bylo jako zásah elektrickým proudem.

Jsem připraven obnovit normální život.

Můžu se vrátit do školy. Cítím to.

Ale musíš mi věřit. A musíš mě odsud dostat...

...jinak půjdu dolů.

Myslím to vážně. Nemůžu to snést.

Táto...

...znáš mě.

Vím to. Vždycky jsi mě znal.

Ale oni mě tu neznají.

Prosím tě, tati. Neopouštěj mě.

Ach bože.

Jaký je postup vzít ho?

Jako nezletilý spadá pod svou zodpovědnost. Je to na tobě.

Ale poslouchejte velmi pozorně, co vám říkám.

Váš syn není ve stavu dostat se odtud.

Když dáte svůj podpis, může jít domů...

...ale jako lékař říkám že podstupujete velké riziko.

Jaké riziko?

Riziko, které bych nikdy nepodstoupil s vlastním synem.

Nemůžeš mě donutit zůstat. - Formálně ano.

Ale pak musím k soudu a radši ne.

Raději pomůžu tvým rodičům učinit správné rozhodnutí.

Vím, že to není snadné, jistě ne v přítomnosti vašeho syna.

Ale Nicholas potřebuje péči a to není vaše role rodičů.

To je práce pro psychiatra. - Tati, nejsem nemocný.

Pokud se společně rozhodneme správně...

...Mikuláš může dříve a jít domů ve zdraví.

Žít normální život.

Mami, chci domů. -Vím zlato.

Nenechávej mě tady. Moc prosím.

Musíte mi dát druhou šanci. Bylo to volání o pomoc.

A je mi to upřímně líto.

Jen musíš pochopit mou bolest ale už to nikdy neudělám.

Vaši rodiče slyšeli vaše argumenty.

Nyní vás musím požádat, abyste se rozhodli. -Nyní?

Ano, Nicholas to musí pochopit že stojíte za lékařským týmem.

Necíťte se provinile.

Tady nejde o to, jak moc miluješ svého syna drží. Potřebuje ochranu.

V situacích jako je tato láska nestačí.

Láska nebude stačit.

Táta máma...

Nicholasi, Michael s tebou jde na oběd v kavárně.

Ale nejdřív tví rodiče udělejte rozhodnutí, kde jste.

To vám pomůže přijmout vaši léčbu.

Mami, chci domů.

Tati, vezmi mě domů. Moc prosím.

Tati, vezmi mě domů.

Táto...

Je mi líto Nicholase.

Tohle mi nemůžeš udělat. Né ty. -Uklidnit.

Co jsem ti udělal? Nedotýkej se mě.

Otec matka.

Jsi v pořádku?

Doufám, že to zvládneme dobře.

Řekl, že to bylo volání o pomoc. Musíme mu věřit.

Pokud se situace v příštích dnech nezlepší, vždy ho můžeme vrátit.

Je mu lépe tady s námi.

Dobře. -Brzy budu hotový.

Dobře.

Jak si to představuješ...

...v budoucnu?

Zdá se mi to příliš optimistické na to, abych přemýšlel že může chodit do školy. Už je květen.

Možná jen musí znovu získat sílu.

A příští školní rok začít s novou odvahou.

Co by měl celý den dělat? Nemůžeme ho nechat samotného.

Možná zase může pojď žít s tebou.

Pokud bude chtít.

Můžu si to vzít s sebou během dne do kanceláře, jako stážista.

Myslíš, že je do toho?

nevím. Dostane nějaké nové učit se věci a jsem s ním.

Ano, ale nejste příliš zaneprázdněni?

Odmítám Brianovu nabídku.

Vážně? -Ano.

Politika mě nezajímá.

Chci se na to zaměřit nejdůležitější a to je být tady.

Pro Nicholase.

Podívejte se na to.

Děkuji. -Velmi sladké.

a ty?

Vypil jsem kávu. Vzbudit se. Cukr?

Táto?

Děkuji.

Díky, drahoušku.

Jak se cítíš?

Jsem tak rád, že jsem tady. -My také.

Musíme mít drogy.

Myslel jsem, že bys mohl rád bych se podíval na film.

Proč ne.

Ale nejdřív se osprchuji.

Koupelny tam byly tak špinavé.

Celý týden jsem o tom snil vysprchovat se.

co je?

Proč se směješ? -Nic.

Určitě smrdím. -Ne.

Rád vás vidím spolu.

To už je hodně dávno.

Od té doby, co jsme byli všichni tři spolu.

To je správně.

Stejně jako za starých dobrých časů.

Dobře, jdu se osprchovat.

Čekám na tebe.

Jen jsem chtěl říci...

...že opravdu všeho lituji.

Vím, že si to nezasloužíš.

Žádám tě, abys mi odpustil.

A chtěl jsem ti to říct že tě miluji.

Také tě máme rádi.

Pojď, jdi. Čekáme na tebe.

Co říkáš? -Vskutku.

Jděte dnes do kina.

To by Nicholase udělalo takovou radost.

nevím.

Který film jste chtěli vidět?

Pamatuješ si, když jsme byli v poledne šel do kina?

Pak jsme si řekli, že máme schůzku a viděli jsme se v kině.

Miloval jsem to. Bylo to jen záškoláctví.

Bylo to všechno tak dlouho, že?

Pojď.

Pojďte s námi.

Pojďte s námi ještě dnes.

nechceš to?

co to je?

Můj bůh Nicholas.

Nicholas, miláčku. Měj oči otevřené.

Petere, zavolej někomu.

Nicholasi, podívej se na mámu.

Prosím. Měj oči otevřené, zlato.

Výborně. Věř si. Dech.

Jako žába. Přijď ke mně.

Dobře, nechám tě jít. Můžeš to udělat. Přijď ke mně.

Pokračovat. Výborně.

Tati, já plavu.

Ano, plaveš.

Udělal jsi to.

Já plavu. -Hodný kluk.

Jsem na tebe tak pyšný. Plaveš. není to skvělé?

Ještě trochu? Pojď.

Výborně. Celou cestu.

Všechno v pořádku? -Ano.

Jdu vykoupat Thea.

Mám to udělat? -Ne, budu.

Líbí se ti, že přicházejí? -Ano ty taky?

Podívej co jsem našel.

Už jsi to dlouho nenosil.

Vím.

Dobře, uvidíme se za chvíli.

Můžu zbytek nechat na vás? -Tak určitě.

Theo?

Čas na vaši koupel. Jsi připraven?

Ahoj, už jsi tam? -Omlouvám se, jsem trochu brzy.

Jsi sám?

Brzy přijde. Nejprve musela jít k matce.

Pojď.

Jak se máte? - Dobře?

Dobře, vrátil jsi se dnes? -Ano, už se mi začínalo stýskat po New Yorku.

V Torontu je všechno v pořádku? -Ano, skvělé město.

Něco pít? -Ne, počkám na ostatní.

Dobře, posaď se.

Budu bydlet s Lenou. Řekla ti to máma?

Opravdu a opravdu? -Ano.

Stejně sedíme každou noc s ní nebo se mnou.

Gratulujeme. To jsou dobré zprávy.

Rád bych ji představil. -Těším se na to.

Po všech vašich příbězích o ní. -To uvidíš. Ona je úžasná.

Jsem do ní blázen.

Pěkný.

Je tam Theo? -Ano, právě se koupe.

Máme pro něj dárek.

Ale Lena mu to chtěla dát. -Pěkný.

Také pro vás něco mám. -Pro mě?

Je to spíš něco co jsem ti chtěl říct.

Proč se tak díváš? Nebudu otcem.

To mě nenapadlo.

Ne, je to víc...

...něco o mě.

Chtěl jsem, abys to slyšel jako první.

Sdělit.

To víš vedle mého studia další věc, kterou jsem rád dělal.

Psát.

Byl jsem tam v poslední době byl zaneprázdněn.

Zvlášť když žiju v Torontu. Támhle všechno se mi zdá jednodušší.

Ve zkratce...

Tady to je. -Co je tohle?

Můj první román.

To jsi napsal ty?

Udržováno v tajnosti. Z pověrčivosti.

Teď je opravdu tady.

Chtěl jsem vám dát první kopii.

'Smrt může počkat'.

Fantastický.

Kdy to vychází? -Za dva měsíce.

Otevřít. Je vám oddán.

pro mého otce, díky za všechno.

Je to o věcech, které už znáte.

Všechny ty těžké roky pro tebe a maminku.

Alespoň to skončilo dobře.

Kéž bys to měl jako první...

...protože bez tebe bych to nebyl já... -Jsem na tebe tak pyšný.

Můj velký kluk.

Jsem na tebe tak pyšný.

Nejprve si to přečtěte. Brzy se vám to nebude líbit. -Znám tě.

Určitě je to krásné.

A myslím to vážně.

chci ti říct že jsem na tebe tak pyšný.

Nebudeš plakat, že ne? -Ne Promiň.

Doufám, že to bude mít úspěch. -Jistě.

Mohu jít obejmout Thea? Taky mi chyběl.

Bude rád, že tě uvidí. Vždycky mluví o svém velkém bratrovi.

Petr?

Co děláš?

co je?

Mysleli jste na Nicholase?

Věnoval jsem mu větší pozornost muset darovat.

Ne, udělal jsi všechno, co jsi mohl co jsi mohl.

Zkusil jsem si představit...

Byl tak talentovaný.

A byl tak inteligentní.

A citlivý.

A...

Mohl dělat takové krásné věci.

A měl bych...

Opravdu bych mohl...

Všechno je to moje chyba.

Není pravda. Pojď.

Pojď sem.

Teď se uklidni. Vím, jak je to těžké.

Vím, ale život jde dál, Petře.

Máš Thea. A máš mě.

A my tě potřebujeme.

I když je to těžké a bolestivé, život jde dál, Petře.

Ne, dál to nejde. Nesmí to pokračovat.

Ano, pokračuje.

Mysli na svého malého chlapce. Mysli na Thea.

Jsou mu skoro čtyři.

Mysli na něj a vše bude v pořádku.

pro Gabriela

vydržel jsi až sem? tak nenadávej :-)

redhrad

dobrou noc skřítku :-) *