Original subtitles

V roce 1618 vypukla třicetiletá válka. Zpočátku to byla náboženská válka

mezi katolíky a protestanty. V jejich neúprosné snaze o získání moci

si představitelé obou stran měnili své zákony, jak se jim hodilo.

A ve jménu víry drancovali Evropu.

POSLEDNÍ ÚDOLÍ

Jdi pryč, nechceme tu žebráky.

Ale já nejsem žebrák.

Za jídlo a nocleh zaplatím.

Když můžeš zaplatit, dej mi semena nebo nové nářadí,

dej mi koně, nech mé syny vstát z mrtvých

nebo zastav tuhle prokletou válku.

Jdi pryč nebo tě vyženeme.

Budu pracovat nebo psát dopisy

nebo vyprávět o místech, která jsem viděl.

Potřebuju jen trochu jídla.

Nevidíš, že hladovíme? Jdi pryč.

Žít nebo zemřít. To je jedno.

Ježíš nás opustil. Jdi pryč!

Mor! Mor!

Kde jsou ostatní?

Já nevím. Přišel jsem sám.

Ani duše, kapitáne. Kromě toho bastarda.

Kde máš přátele?

A kde jsou ti ostatní?

Probuď ho!

Já nevím. Já nevím.

Přišel jsem sem sám, dneska ráno.

Předtím jsem tu nikdy nebyl.

Tak mluv! Ztratil jsem trpělivost před dvanácti lety.

Říkám pravdu, kapitáne.

Nesmlouvej se mnou.

Můžu tebe i vesnici rozmáčknout.

To je to, o čem s váma chci mluvit.

Vlezte do všech domů.

Shromážděte všechno do té stodoly,

ale nic do vašich sedel.

Shromáždíme venkovany

a všechno zapálíme.

Korski, támhle. Ty jdeš se mnou.

Nesnáším tajemství.

No... tak pojď také, Korski.

Nuže?

Hlad je v celém Německu,

teď ještě morová nákaza

a bude zima.

Viděl jste někdy během deseti nebo dvaceti let bohatší údolí?

Na tvé otázky neodpovídám.

Když jim všechno vezmete, budou hladovět.

Unavuješ mě. Tak k věci.

No právě, kapitáne.

Vemte všechno jídlo k vaší armádě a skončí v tisících žaludcích.

Proč plýtvat?

Zima je zde, obsaďte údolí.

Co?

Přezimujte tu.

Vaše armáda tady přežije.

Nikdy nedostanete podobou šanci.

Chcete, abychom dezertovali?

Je to tak?

Voják nemá budoucnost ani minulost

a jídlo zajišťuje přítomnost.

Moc mluvíš, a ne jako zdejší.

Tak kdo jsi? Mluvíš jako kněz.

Nevím, na čí straně stojíte, kapitáne.

Ale polovině vašich mužů je to jedno.

Co s těmi, kterým to jedno není?

Zbavte se jich.

Dobré nápady jsou dneska vzácné.

Velmi vzácné.

Ty jsi kněz na útěku?

Ne, učitel.

- Jak se jmenuješ? - Vogel. A vy?

Kapitán. Odkud jsi?

Odnikud a odevšad, kapitáne.

Ano, já už skoro zapomněl,

kde jsem se narodil.

Máš horečku?

Ne, to nic není.

Neříkal jsi ´zbavit se jich´?

Ano, ale to bylo unáhlené.

A čisté.

Před chvílí živý, teď mrtvý.

Vy filosofové jste tak pokrytečtí.

Já dělám pouze, co je třeba.

Nic víc.

Když je potřeba zabít, udělám to.

Žijte v míru, ať je váš bůh jakýkoliv.

Místní nenávidí vojáky, kapitáne.

Já nejsem ani voják, ani venkovan.

Mohl bych k nim mluvit jako mluvím s vámi.

Můžu pomoct.

Potřebujete pomoc. Budu užitečný.

Dám ti dva dny, abys to dokázal.

Už žádné rabování, kapitáne?

Ne.

Do jara to tu všechno vyjíme a vypijeme.

Do jara?

Budeme jíst, armáda hladoví.

Bože, dal bych život za klidnou zimu,

za dobré jídlo, ženské, a bez zabíjení.

Kde je Korski?

Kde jinde by byl než na stráži?

My našli údolí, ostatní můžou také. Naši nebo nepřátelé.

To je pravda, kapitáne.

A co naše ženy?

Jo, mám manželku a rodinu.

A co armáda a zásobovací vozy?

Poslouchejte, Hansene,

kde je spousta jídla, je spousta ženskejch.

Je mezi nima rozdíl?

Není jedna jako druhá?

Celej rok jsme vyhrávali.

Kolik nám zaplatí, co? Ani zatracený penny.

Říkám zůstaňme tady. Je to dobrý údolí. Zázrak.

Já říkám, že to zavání ďáblem.

Ty smrdíš ďáblem.

Co jinýho by to mohlo být?

Možná jsme vedeni do zaslíbené země, Eskesene.

Takže souhlas?

- Jo. - Ne.

Chci se vrátit zpátky k ženě.

Nejdřív chci slyšet, co říká Korski.

Korski ví, co je správný.

Grafe... vezmi ho ke Korskimu.

Ano, kapitáne. Jdeme.

Pohyb.

Pamatujte, buďte opatrní při obcházení kolem.

Obsazení musí být dokonalé, žádné zabíjení.

Ale co tamto, kapitáne?

Nic. Nesahat.

Vždyť pálíme všechny kostely. To je vaše pravidlo.

Ano, ale teď naše pravidla změníme.

Katolíci nebo protestanti, žádný rozdíl.

Ale tentokrát potřebujeme, aby vesničani pracovali.

Tento kostel nezboříme. Uděláme výjimku.

Ale smrdí to ďáblem.

Vždyť je to ďáblovo hnízdo.

Ať shoří!

Zastavte ho!

Jdi pryč, půjdeš za Schutzem a Korskim.

O Ježíši, pomoz mi porazit tvé nepřátele.

Papisty!

Kostel zůstane.

Antikriste!

Jsi ďáblův přisluhovač.

Naše víra je pravá, protestantský kacíři.

Rouhači!

Smrt antikristovi!

Smiřte se se svým bohem.

Milost, kapitáne.

První pravidlo

říká žádné náboženské hádky.

Kdo ho poruší, je mrtvý muž.

Kapitáne.

Udělejte výjimku. Výjimečně.

Nechte kostel stát, ale nechte protestanty postavit jiný.

Jo, buďte milostivý.

Necháme ho porušit pravidla

a do západu slunce jsme mrtví.

Všichni jste přísahali prodat své schopnosti

vítězi bez ohledu na náboženství.

Protestanti si tedy mohou stavět.

Vornezi, Geddesi, Tube,

spalte ho s ostatníma. Nechceme tu mor.

- Tak běž. Utíkej. - Ano, Inge.

Jděte domů. Jděte domů. Domů.

Vornezi!

Řekl jsem žádné zabíjení.

Kdo z vás promluví?

- Tak ty. - Fetch Gruber.

Měl by to být Gruber.

Gruber?

Kde je?

Kapitáne,

ať mě ke Gruberovi zavede.

Já s ním pro vás promluvím, jestli chcete.

A pak se vrátíš, co? Jako ovce.

Do hodiny. Pak za ním půjdeš, Hansene.

Ty a Pirelli.

Ty, vezmi ho ke Gruberovi.

Všichni můžou...

Všichni můžou jít domů.

Teď jste v bezpečí.

A proč nás nezabijete hned?

- Řezníci! - Jsi mladý a nedočkavý.

Počkej, až na tebe dojde řada.

Jak se jmenuješ?

Erika Torfieldová.

Kdo je tvůj manžel?

Věříte mu?

Nevěřím nikomu.

Jmenuji se Vogel.

Nesu poselství od kapitána.

Přesvědčil jsem ho, aby mě nechal jít s ním.

- Je jich asi dvacet. - To počká.

Bolí vás v krku? V hrudi?

Nemůžete polykat?

Má mor?

Kapitán prý ochrání vaši vesnici před jinými vojáky

pod podmínkou, že mu zajistíte slušné ubytování na zimu.

Moc Ježíše Krista a ostatky Svaté Paní nás ochrání.

Nepotřebujeme tu žádné vojáky.

Kapitán je spravedlivý.

Přijmete-li, nic neukradnou

a vašim ženám se nic nestane.

Nikdo nebude zraněn.

Ale když odmítnete, vaše údolí zemře.

Tak dost.

Když kapitán udrží kázeň, souhlasím.

Co se změnilo, že vojáky chceme?

Vojáci jsou tady, otče. To je ta změna.

Svatá Paní se jich zbaví.

Proboha, Otče, proboha.

Je nakažený?

Mám mor?

Myslíte, že byste tu byl s námi, kdybyste ho měl?

Jste si jisté?

Ochrnul jste. Už jste zdravý.

Napijte se ještě víc, to vám pomůže.

Měl jsem hrozné sny.

Mluvil jste ze spaní.

Nejspíš se Svatým Otcem nebo s Bohem.

Nevzpomínám si. Zdálo se mi, že jsem mrtev.

Byl byste, nebýt mé matky a Eriky.

Přinesly vás sem a staraly se o vás dva dny.

Cítím se jako znovuzrozený. Děkuji.

Vaše šaty jsou špinavé, vypereme je.

Proč jste tak hodní?

Protože si myslíme, že za to stojíte.

Děkuji.

A vesnice?

Všechno je v míru?

Ne!

Jsme Boží vojáci. Bereme, co chceme, a ostatní ať jde k čertu.

To je to, co jsme vždycky dělali.

Budeš-li mi příště odporovat, Hansene,

vytrhnu ti jazyk.

Trest za znásilnění

bude kastrace.

A za krádež?

Co si přejete, Otče?

Slepota.

Jak jinak chránit naše domy než strachem?

Dobře.

Pro katolíky slepota.

Pro ostatní 100 ran,

ale muži budou mít ženy podle libosti.

Jsou tu dvě, tři vdovy, které můžeme navštívit...

Osm.

Nebo spíš dvanáct, budou to vdovy, před rozbřeskem.

Čtyři.

Šest, a ať za to stojí.

A místo také.

A vy, Otče,

jim dáte požehnání za jejich pokání.

Řídím se Božími zákony, ne vašimi.

Jistě, ale proč jim neprodat

vaše svaté odpustky,

odpuštění za jejich minulé i budoucí hříchy,

co si můžou od vás koupit?

Šest. Ovdovělé, vdané, svobodné.

Máte dva dny.

Co tu chcete?

Starala jsem se o nemocného, Otče.

Říkal jste, ať se o něho starám.

Požádal jsem ji o to, Otče. Byla to křesťanská charita.

Dobrou noc, Eriko. Děkuji.

Tak, vidím, že filosof vstal z mrtvých.

Byl připraven zemřít.

Proč mi neřekli, že byl tady?

Abych nedostal otrávenou polévku.

Kdo jsi? Lutheran, protestant, kalvinský protestant,

rouhavý anabaptista, příznivec satana?

To je jedno. Všechny ty mám mezi svými muži.

Dokonce i katolíky, Otče.

Což mě přivádí k otázce svatostánku.

Naše Paní Ostatků Svatých chrání naše údolí po staletí.

Mnoho mých mužů si myslí, že ostatky svatých jsou modly rouhačů

a že by se měly zničit a upadnout v zapomnění.

Dotkněte se ostatků

a budete se smažit v pekle

- a vaše vnitřnosti sežerou červi. - Do ohně s nákazou.

Tenhle svatostánek ukazuje na údolí jako prst.

Dotknete se ho

a Bůh vás srazí!

Ale předtím povstaneme.

Povstaneme

a uvrhneme vás v zapomnění.

Jak jste tu mohli přežít?

Každý rok šest měsíců od prvního sněhu

je cesta nepřístupná, jsme v bezpečí.

Hory jsou kruté a krajina pustá,

tímto směrem nikdo nechodí.

Jak on prošel, ví jen Bůh.

Kam bychom mohli přesunout svatostánek?

Zůstaň tady. Vogele.

Sem, vedle skály.

Jo, dobře.

Pohlídám to támhle.

To by stačilo, kdybychom měli v plánu se schovávat.

My bojujeme za vaše údolí.

Kapitáne,

nechte svatostánek, chránil údolí.

Svatostánek bude svatostánkem i o kousek dál.

Jiná údolí mají hory, falešné stezky a vůdce,

ale stejně padly.

Jiné vesnice také měly svatostánky.

Spěchej.

Ve Tvém jménu...

Svatá Matko, ve Tvém jménu.

Už jsem z tý kejdy nemocný.

U Kristovy krve, Korski by nikdy nenechal, aby ho tahle šlichta porazila.

Korski by byl král.

Ne nějakej lokaj.

Korski je mrtvej.

Jo, a je mi to moc líto.

Lituju, že jsem byl s kapitánem.

- Jsem dobrý voják jako on. - Mýlíš se.

Korski byl neřád.

Počkej.

Kapitán je chytrej a silnej.

Nejlepší, u jakého jsem byl,

a zítra budou i ženy.

Nic nebude. Neštovice na tohle místo.

V táboře jsou dobré ženy, víno, kostky, můžeme to mít.

Mám dítě. Kdo se o něj postará?

Bude tam i příští jaro.

Když ne, můžeš udělat další.

Víš, že mor už usmrtil 10.000 mužů?

Jsme požehnaní, že jsme tady.

Chci tu být týden. Vzít, co chceme a padat.

- Omlouvám se, otče... - Ještě jednou a žádné jídlo.

Ano, otče.

Dobrá.

Říkají, že umíte číst a psát.

Studoval jsem univerzitu v Heidelbergu.

Pak jsem tam učil. Město padlo.

Vaše rodina tam měla obchod?

Ne, v Magdeburgu.

Závidím vám, kolik míst jste viděl a co všechno znáte.

Nemusíte.

Když jsem byl mladší než vy, viděl jsem vraždu dvou bratrů a jednoho umírat na mor.

Posaďte se.

Už roky jsem nejedl takový chléb.

Sklizeň byla dobrá.

Naše Paní je ráda, že se dělíme.

Jak si vyděláváte na chleba?

Prací. Jakoukoli, kromě války.

Umím trochu kreslit,

psát, učit historii, matematiku.

Umím španělsky, italsky, francouzsky.

Otec Sebastian tu učí Písmo Svaté.

Nepotřebujeme psát ani to ostatní.

Práce ďábla.

Proč jste přivedl vojáky?

Já ne.

Chtěl jsem uprchnout,

vojákům.

Někdo nosí štěstí, jiný smůlu.

Vy jste smolař.

- Vaši vojáci zničí údolí. - Ne, když budou pracovat.

Rolníci, sedláci i vojáci.

Vy jste blázen a nosíte smůlu.

Dnes večer jste živí. Radujte se z darů země.

Je to štěstí.

Naše Paní nás chrání, žádné štěstí.

Prosím, Vogele, jezte. Pak nám povíte o Svatém městě.

Otče, pan Vogel tam byl, když byl mladý.

Viděl opravdového papeže a celé město a katedrály.

Promiňte, pane Hoffmane.

Je to pravda o Inge?

Je. Sedni si.

Najez se s námi.

Vogel nám poví o Svatém měste.

Ale vždycky se plánovalo, že se jednou vezmeme.

Věčná spása je lepší než věčné štěstí, chlapče.

Posaď se.

Spása?

Jsem jedna z těch žen pro vojáky.

Kdybys byla jeptiškou a sloužila Bohu, pak bych pochopil.

Ale tohle, tohle není správný.

To je kurvení.

Očaroval tě snad ďábel?

Slyšels, co řekl otec Sebastian:

"Jejich utrpení zachrání údolí jako Ježíš zachránil svět."

To jsem slyšel.

Ale on nemá pravdu. Nemá pravdu.

Táhni z mého domu.

Vy jste ji nabídnul?

Dostanou svaté odpustky.

Gruber za to platí.

A když zaplatí kostelu, je to správné.

Který otec by pro svou dceru nechtěl věčné vykoupení?

Kapitáne, můžu s vámi mluvit?

Jde o Inge, Hoffmanovu dceru.

Nechte ji a vemte si jinou.

- Chceš jí vzít právo na spásu? - Ne.

Gruber souhlasil s přemístěním svatostánku.

- A co radíš ty? - Nechte ho.

Kněz to nechce.

Gruber je naše jediná záruka míru s venkovany.

Oni se ho všichni bojí, jsou mu dlužni.

Co řekne Gruber, to se musí stát.

Nikdo to nezvládne tak, jako on.

On je bohatý, bystrý

a má odvahu.

Není chytré si ho znepřátelit.

Nebo vás.

Nebo Grafa, Hansena, Hoffmana a ostatní.

Gruber má pravdu. Potřebujeme tu chytrého muže.

Od zítřka tě jmenuji soudcem

vojáků i venkovanů, ve všech případech.

Ale tohle já nezvládnu, nemám žádnou autoritu.

Gruber souhlasí, že jsi ta nejlepší osoba.

Budou mě nenávidět. Obě strany mě budou obviňovat.

Před pár dny byl život nemožný.

Teď ho chceš lehký.

Chci klid a čas.

Žiješ na vypůjčený čas, soudče.

Stejně tak vesnice a údolí.

Je to osud.

A ta dívka?

Ona je problém.

Jako ty.

Kapitán tě chce.

Ochráníte mě?

Mohl bych ho snadno zabít.

Ale to by zahubilo náš svět.

On je drží, aby nás nesežrali jako vlci.

Zabijte všechny ve spánku.

Nemáme zbraně.

Je jich moc, jsou chytří.

Hlídají, zatímco ostatní spí.

Dejte jim do jídla bolehlav.

Možná.

Ne teď, se sněhem.

Proč?

Našli nás, mohou i jiní.

Musí nás chránit.

Otevřete dveře.

Otevři je.

Ona nebude tou ženou pro vojáky.

Jistě. Pro ně budou jiné.

Škoda, že ses s ní zapletl ty sám.

Jsi do toho zapojený.

Jak to vyřešíme?

Kostky. Přines je, Eriko.

Když vyhraju já, necháte ji napokoji a ochráníte ji před vašimi muži.

- Dohodnuto. - Tři hody.

Nejvyšší skóre.

Při shodě házíme dál.

Když prohraješ,

uznáš, že ona je moje.

Uznám.

7.

7 a 9 je 16.

10 a 3 je 13.

16 a 6 je 22.

Spočítej to, Eriko.

6 a 5.

Zavři dveře.

Otče. Rychle!

Co máš s obličejem?

V noci jsem chytal ptáčka a létalo peří.

Před západem slunce dostaneme ženy.

A bude konec násilí.

- Kdo je to? - Pirelli.

On si opravdu myslí, že má hlas anděla.

Otče, kapitán přemísťuje svatostánek. Rychle!

Kapitán přemísťuje svatostánek.

Ten kněz.

Tahle cesta vede z údolí. Nikdo neodejde.

Jdu ke svatostánku.

Půjdeš zpět do vesnice, černej brouku.

Pusť to.

Dost, ve jménu Pána.

Utíkejte.

Zastavte ho.

Příště bude mít tělo bez hlavy.

- Dostanu je. - Nech je. Jsou to blázni.

Vem ty muže ke kapitánovi.

Mučednická smrt není tak prospěšná, Otče.

Kristus spasil svět utrpením.

A bylo to nutné?

Rouháte se.

Ne, politici ho poslali na smrt.

Kolik mužů by mělo pro svatostánek zemřít?

Nejsme znepokojeni kvůli svatostánku, ale je to

symbol naší víry.

Proste Boha za odpuštění.

To se kvůli třiceti krokům změní celá víra?

Ano. A byl jste varován.

Svatostánek jsme nepoškodili.

Je stejný jako předtím.

Byl jste varován. Vyzpovídejte se.

Připravte se na pekelný oheň a na Pánovu zlobu.

A ďáblovu.

Každý svatostánek je ďáblova svatyně.

Kněží jsou lepší na kolenou v Boží špíně epidemie.

Uctívač modly!

Je kněz. On nic neuctívá.

Můžu mu rozpárat krk?

Kapitáne, rychle.

Jdou vrátit svatostánek.

Lepší bude je obejít. Je jich moc, abychom je zastavili.

Promluvíme. Udělali jsme, co je nutné, a venkované rozumí, co je nutnost.

Připraveni. Zabijte Pirelliho, Hansena a Vorneze jako první

a dávejte pozor na to ďáblovo štěně Julio.

Můžem si dojít pro koně.

Není čas. Jsme ve výhodě.

Mluvte vy. Dohlídnu, aby nemluvil.

Ne.

Otče,

vy teď promluvíte v mém zájmu,

jinak se smiřte s Bohem.

Nebudeme se ohlížet na muže, ženy a děti.

A vás vykastrujeme dříve, než vám uříznu vaše nohy.

Dotkli se svatostánku, Otče?

Nebojíme se, Otče, jsme Kristovi vojáci. Ochráníme vás.

Dotkli se svatostánku?

Ano.

Naše Paní byla přenesena na jiné místo.

Vy všichni teď zemřete,

satan přišel na zemi.

Svatostánku se nic nestalo.

Slyšte, vzdejte díky naší Paní.

Opět nás zachránila.

Naše Paní chrání údolí již po staletí.

Všichni to víme.

Ale nikoho to neosvobodilo od kopání,

sázení lesů, od neustálého podnikání stovek cest,

skrývání se před vojáky,

od ukrývání dobytka a koní,

od střežení průsmyku.

Já jsem také katolík.

V noci jsem měl sen.

Zdálo se mi,

že jsem u svatostánku.

A uviděl jsem přijíždět regiment vojáků. Byl úplněk.

A kolem poletoval sníh.

Bylo jich mnoho

a hleděli ke svatostánku.

Jak se podívali,

svatostánek zmizel.

A tak vojáci šli svojí cestou do Rheinfeldenu

a nikdy se nevrátili.

Ukrytím sebe ukryla naše Paní i naši vesnici.

Jsem moc rád, že ho kapitán nechal přemístit.

To řekl můj sen, že se má udělat.

Vy byste přeci nezpochybnili můj sen, že ne?

Lžete.

Nikdy neměl takový sen.

Jdi ke svatostánku. Podívej se sám.

Říká pravdu o tom snu, Otče?

Já nevím.

Pojďme ke svatostánku.

Půjdeme tam, Otče?

Ale kudy máme jít?

Pirelli, veď je.

Ty nejsi z žen pro mé muže.

- Je ta, kterou chci mít. - Nemůžeš ji mít.

Co ode mě chcete?

Opravdu se vám zdál ten sen?

Co je opravdové a co ne?

Myslel jsem, že to vím.

Teď vím, že ne.

Kostel je opravdový, Bůh je opravdový, ďábel je opravdový.

To, že brzy zemřeme a že budeme souzeni, je také opravdové.

Před Bohem, říkal jsi pravdu?

Před Bohem, co je to pravda?

Miliony mrtvých, a bude jich víc,

protože papež bojuje v katolické říši,

kdo bojuje s katolickým králem ve Francii, s katolickým králem ve Španělsku,

kdo s katolickým Německem,

s pomocí protestantů.

A za pomoci stovek princů, králů, biskupů,

všechno pro jejich vlastní užitek.

Není to snadné. Jenom kromě víry v Boha.

Na tvé otázky odpoví jenom Bůh.

Bůh je často používaná výmluva.

Ty rouhači.

Život existuje díky duchovní síle.

Musíš mít víru a věřit,

jinak tvoje duše přijde do pekla.

Koukněte se na vlastní duši, knězi.

Na všechny duše vás z údolí.

Na všechny.

Já jsem pastýř všech.

Co jste přišel, cítím tu ďábla.

Cítím to.

Ale naše Paní mi dá brzy znamení

a pak budu vědět, co dál.

Potom budu vědět, co udělat.

Moc pěkná.

Ta je moje.

Vogele.

Údolí je tak krásné.

Bylo by jednoduché se tím nechat unést.

Cítíte tak přítomnost Boha, kapitáne?

Nemluv mi tu o Bohu.

Zabili jsme ho v Magdeburgu.

Zbořili jsme města,

zmasakrovali muže, ženy, děti...

20.000, 30.000.

A pak jsme všechno spálili.

- Proč? - Pomsta.

Víš, pomsta za jedno z našich měst,

které se stalo pomstou za jedno z jejich měst,

za jednu z našich vesnic, za jednu z jejich vesnic,

která byla zpočátku pravděpodobně zničena,

aby mělo jedno to princátko

lepší pohled na Rýn.

Magdeburg, to je jednoduché.

Byla tam moje rodina.

Můj otec, moje matka,

moje žena a můj syn.

Tak to už jsou 12 let mrtví.

Každý z nás na něco rád zapomene.

Já na Magdeburg.

Na co ty, Vogele?

Gruber.

Ano.

Bude chtít zůstat v horách.

Kapitáne, o svatostánek

a o ženy je postaráno.

Nechte teď údolí v míru.

Když to udělám, bude jednat on.

A to vadí?

To vadí moc, protože on nás zabije.

Kapitáne, byl jsem na cestě.

Jsou tam čerstvé stopy od mnoha koní.

Já vím.

Zítra prohledáme vesnici,

jestli tu nejsou skryté zásoby.

Vojáci. Jenom vykořisťují a nikdy nemají dost.

Zlato, stříbro a diamanty si nechte.

Ale jídlo dáme dohromady a budeme ho hlídat.

Když bude jídlo na jednom místě, měli by tam být také vojáci.

- Najdu velký dům. - Nechte je tam, kde jsou.

Pak bude každá starost malá.

Ano, to je velmi rozumné.

Tak.

Ne!

Prosím, tady ne! Prosím, Hansene.

Příště, až vás uvidím, Vogele, vydloubu vám oči.

Kapitáne?

To jsem já, Hansen.

Máme problém.

Vogel napadl u svatostánku tu Hoffmanovic holku. Znásilnil ji.

Graf mi řekl, že pro vás mám dojít.

Nechoď.

Kdo je s tebou, Hansene?

Nikdo, kapitáne.

Spěchejte!

Clausi, dělej!

Kapitáne, jste v pořádku?

Kapitáne, jste v pořádku? Tady je Graf.

- To byl Hansen. Kdo byl s ním? - Byli moc daleko. Nevím.

Chyť je, ale živé.

Geddesi, Tube, Czeraki, jděte s ním.

- Tady není co dodat, že? - Ano.

Jsi v bezpečí.

Jsi v bezpečí a nejsi zraněná, Inge.

Vezmeš si Andrease a budete žít v míru.

Ne.

Ne, to neudělám.

Děkuji. Děkuji.

Teď musíš jít domů.

Jak poznám, že je to pravda?

Řekli jsme vám to nejméně desetkrát.

- Otče, to nebyl Vogel! - Ztichni!

- Nelhala by. Nikdy nám přece nelhala. - Ztichni!

Možná ho chrání.

Nebylo by to poprvé, co dívka něco podobného udělala.

Možná, že ji očaroval.

Ty jsi čaroděj. Myslel jsem si to.

Ne. Vy jste bohem zatracený lovec čarodějnic.

Satan.

Vymýšlíte si sny.

- Proč jste ji sledoval? Proč? - Satan.

Chytli jsme ho hned za vesnicí. Napadl Inge.

- Slyšel jsem. - Je to čaroděj.

- Přivedl sem vojáky a teď... - Tiše.

Před Bohem, napadl tě on?

Ne, Otče.

- Před Bohem, ulehl s tebou? - Ne, Otče.

- Přísahej na Naši Paní. - Přísahám na Naši Paní.

Ať se smažím v ohni pekelném. Byl to Hansen.

Vogel ho zastavil.

Říká pravdu.

Byl to Hansen.

Spor je vyřešen.

Nevzneseš křivého obvinění na svého bližního.

Já ne, Otče. Mýlil jsem se. Omlouvám se.

Za trest nebudeš tři měsíce jíst maso.

A budeš obětovat Naší Paní.

Denně budeš uklízet kostel a budeš živit Vogela, jako by byl váš.

Bůh s tebou.

Nechť viník se Ho bojí.

Co děláš?

Hraju hru.

Ty nejsi jeho pravý otec, že ne?

Ztratili jsme je, kapitáne.

Sledovali jsme je míle až do údolí.

Pak jsme ztratili stopu.

Kolik toho o nás Hansen řekne?

O nás a o údolí.

Dost, aby zaútočili.

Když řekne moc,

tak ho podříznou a zaberou údolí.

Kolik?

Nás je 17.

On přivede 30 mužů. Odhadem.

A váš plán?

Ta bitva je velmi snadná.

Aby zvítězil, musel by mě Hansen zabít. Pak by muži šli s ním.

Abychom vyhráli, musíme je vyhnat.

Všechny.

Takže, já budu návnada.

Dobře. Zakryjte to.

Ano, kapitáne.

Zakryjte to.

Dělejte, rychle.

Ďáble, páne světla, zabij Hansena.

Zabij ho, jako já zabila jeho obraz.

Zabij jeho a ostatní dřív, než prozradí naše údolí.

Řekni mi,

co si myslíš o čarodějnictví?

Obě víry pálí čarodějnice, kapitáne.

Katolíci i protestanti.

Luther k nim byl násilný, Calvin taky.

Proč?

Mohou oni očarovat?

Moje sestra byla z čarování obviněna někým neznámým.

Přiznala, že čaroděj byl její milenec a že ji denně navštěvoval.

Bylo jí 6 let.

Proces byl legální.

Ty hrozné věci, co s ní dělali, před a po přiznání,

legálně.

Upálili ji,

legálně.

Jistě mohou očarovat.

Musím tomu věřit.

Jak jinak s tím mám žít?

Pokud nemohou, tak 10.000, 20.000 nevinných mužů, žen a dětí

bylo křivě obviněno a týráno, dokud se nepřiznali.

A zavražděno každý rok, a to jenom v Německu.

A to vše ve jménu Boha.

Národy jsou vražděny ve jménu Boha.

Jsi tak naivní.

Chceš se koukat pod talíř s jídlem.

To není třeba.

Tam nic není.

Proč ses vdala?

Gruber myslí, že mě tím ochrání.

Před kým?

Před lupiči z vesnic, před ostatními muži a před knězem.

Hm, před ním také?

Když může mít papež i biskup děti, proč ne kněz?

Jsou to muži. Je hloupé si nalhávat, že ne.

Není to špatný muž.

Stará se o ženu i o děti líp, než ostatní.

Proč jsi neměla děti?

Některé ženy nemohou.

Říkají, že čáry můžou ženu udělat neplodnou.

Ano.

Byla čarodějka tady ve vesnici?

Stará Martha Vorfeldová se k tomu přiznala.

Ale nechci o tom mluvit.

Ty se nemusíš bát.

Čarodějnictví je hloupost.

Je to jen legenda.

Tohle byste neměl říkat.

Mohou vás udat, upálit.

- Všichni by se proti vám obrátili. - Neboj se.

Údolí bude spáleno dřív, než spálí mne...

nebo tebe.

Kapitáne!

Kapitáne!

Na rheinfeldenské cestě jsou vojáci.

- Kolik? - Andreas říká 32.

Stoffele, všichni sem.

Hoffmane, zavolejte Grubera.

Grubere! Grubere!

Rychle přiveďte koně.

Honem! Tak honem!

Kdo ohlídá kostel?

Vy, Otče.

Vogele, do mlýna. Pirelli, pojď se mnou.

Pamatujte, když ho zabijeme, údolí je naše.

Rethmane, napravo.

Clausi, pokračujeme, já pojedu vlevo.

Jsou támhle. Následujte mě.

Dostal jsem ho!

Ubohý bastard!

Nechal boj na svých mužích a sám vběhl do pasti.

Dejte se do nich!

Zpátky do mlýna. Ukryjte se!

Pojďme!

Tady přicházejí.

Pirelli!

Rychle! Utíkejte!

Zpátky!

Julio!

Vogele!

Dej mi nůž.

Rychle.

Nenech mě žít. Prosím, Vogele.

Otče, pomozte. Jsem katolík.

Prosím.

Bože.

Je to převtělený ďábel.

Grafe.

Modlím se.

Modlitba, pokud vím, je jenom iluze.

Neunikli.

Vy jste tady, a to je hlavní.

Je načase, abyste se s Andreasem vzali.

Ještě se nechci vdávat, otče.

Dcero, je čas, abych měl vnoučata.

Jsem už starý.

Je to už dlouho domluvené, ne, Andreasi?

Chci si vzít Inge, to ano.

Ale ne, dokud nechce.

A kdy bude chtít?

Zřejmě na jaře.

Kdy na jaře?

Je jídlo hotové?

Vyberu šťastný den.

Mám hlad.

To vypadá dobře.

Nemusíme hlídat, kapitáne.

V zimě jsme uzavřeni.

Zvyky neumírají.

Dnes pojíte se mnou. Oslavíme narození Pána.

Díky. A já vás

nechám vyhrát v šachu.

Vždy hrajete na výhru.

Tak jako vy, Grubere. Tak, jako vy.

- Andreasi, jdi na hlídku. - Ano, kapitáne.

Tvůj nový život ti svědčí.

Díky.

Tuhle dobu jsme vždycky měli nejraději, že?

Byli jsme v bezpečí před ďáblem zvenčí.

Ano.

Přišly sněhy, Eriko.

Já nemohu pomoci.

Žádal jsem tě o pomoc?

Prosím, nechte údolí v míru.

Jak tu může být mír?

Jsme poražení lidé, žijeme podle nich.

A žili jsme někdy jinak, kdokoli z nás?

Tohle je nejlepší období roku.

Ano, je to tak.

Ale zítra je Nový rok,

brzy přijdou oblevy,

a pak...

Pojď tancovat.

Vítej, Mathiasi. Co nového?

Byla to hrozná zima, Mistře Grubere.

Nejhorší, jakou jsem zažil.

Není tu jediná vesnice,

v níž by se během 50 uplynulých dnů neloupilo, nekradlo a neznásilňovalo.

Ve Freiburgu se prý mnozí stali kanibaly.

Když jsem přicházel průsmykem, byl jsem zvědav, jestli tu budete.

Naše Paní nás ochránila.

To je zázrak, ano.

Přinesl jsem 10 liber kamenné soli.

Nejlepší kvality, velmi drahá, těžko k sehnání.

To je i naše slanina a maso.

Jak pokračuje válka?

Na které straně jste, kapitáne?

To není důležité. Chci pravdu.

To je neobvyklé, že dneska chce někdo pravdu.

Dobře, pravdu.

Je to špatné, někde i horší.

Imperialisté generála Wertha

jsou na severu od Rýna, tady.

Protestanti prince Bernarda ze Sax-Weimaru

jsou na jihu, tady.

My jsme tady.

Jestli Bernard dostal posilu z Francie,

jak mu slíbil kardinál Richelieu,

musí překročit Rýn, a rychle.

Vojáci jsou hladoví, bez žoldu, celou zimu.

Princ ti všechno pověděl osobně?

Co slyším, to si třídím.

Co říkám, to se stane.

Přejdou tenhle most.

- Ten most je v Rheinfeldenu. - V Rheinfeldenu?

Mluvím pravdu. A Bernard je na pochodu.

Byl jsem v jeho táboře.

Tak historie nás dohnala.

Nestrannost je pryč.

Bůh a had si spolu podali ruce

a my jsme vykopnuti z ráje.

Jsme schovaní jako vždycky. Nic se nezměnilo.

Budete vesnici bránit?

Bránit vesnici nebyl nikdy můj úmysl.

Jen sebe.

Grafe. Dáme se k princi Bernardovi. Pomůžeme mu přes most.

Proč k nepříteli?

Bojoval jste proti dobyvatelům, bojoval jste spravedlivou válku.

Mluvíte o spravedlivé válce?

Žádná taková není.

Víte to, všichni to vědí.

Vaši vůdci jsou fanatici,

vaši generálové jsou bandité,

zaměstnáváte kteréhokoli žoldáka a papež si hraje na politika.

Vaše válka je svinstvo, chamtivost a podlost.

A druhá strana je stejná.

Já vám povím...

Všechny jsou stejné, kromě lidí jako vy.

Náboženští fanatici navádí k vraždám

ve jménu Boha, kterého nikdy nepoznali.

Svět už je takový, padlý svět.

Lidé nejsou vinni, hříšníci.

A vaše mysl je chorá.

Přivede vás do pekla.

Žádné peklo není, vy to nechápete?

Protože není Bůh.

Nikdy nebyl, chápete to?

Žádný Bůh není.

Je to legenda!

Vogele, je pravda, co říkal? Že budou bojovat tady?

Tady žádné problémy nebudou. Údolí bude bezpečné.

Jdete s vojáky?

Já odcházím z údolí, ano.

Vezměte mě s sebou.

Nemohu tě ochraňovat.

Za týden bys byla brutálně zavražděná.

Tak zůstaňte v údolí.

Jestli zůstanete, tak přísahám u Naší Paní, že budu navždycky šťastná.

Mohl byste pracovat pro mého otce. Promluvím s ním, promluvím s Gruberem.

Gruber.

Gruber bude chtít moji hlavu v okamžiku, kdy kapitán odejde.

Vezměte mě s sebou.

Miluji vás.

Nemohu žít v údolí bez vás.

Miluji vás.

Prosím, vezměte mě.

Moje drahá Inge.

Zlomili mi srdce dávno, než ses narodila.

Vem si Andrease, je to dobrý člověk. Zůstaň v údolí.

Prosím, miluju tě.

Musíš tu zůstat.

To je tvá jediná šance.

Můžete mě vzít s sebou?

Lepší, když zůstaneš tady.

Umřu tady.

S každou armádou jsou přece tisíce rodin.

V táborech, na pochodu.

Dokonce i v bitvách.

Prosím.

Svět tam venku není pro tebe.

Nebudu vám přítěží.

Budu vás poslouchat, drancovat pro vás, zabíjet pro vás. Cokoli.

A po celý čas vás budu milovat jako nikdo předtím.

Já vím, že to udělám.

Prosím.

Miluju tě, ale nemohu tě vzít s sebou.

Jsem, co jsem. Jsem zabiják,

zrozen válkou.

Nemám zemi, přátele, lidi.

Válka je všechno bohatství, co mám.

Tak se o to bohatství se mnou podělte.

Ne.

Neničte vesnici.

Ty se nepoučíš?

Není to nutné.

Dobře, ale ty budeš částí dohody.

Dám ti Pirelliho, Geddese a zbraně

a dokud se nevrátím, ty budeš velet.

Ne.

Gruber by mě zabil.

Chcete-li se vrátit, nechte tu Grafa a 10 mužů.

- Ne, Grafa potřebuju. - Proč nechcete zůstat?

Máte fůru času.

Co je tak důležité na jedné prohnilé bitvě v téhle válce.

Existuje, Vogele.

Proč bych se měl nechat Gruberem zabít?

Životu nemůžeš pořád utíkat.

Nemůžeš pořád nechávat odpovědnost na ostatních.

Odmítni, a já vesnici vyhladím.

Gruber... je prozíravý.

Pro Grubera nic neznamenám.

Tak to změň!

A pohlídej Eriku.

Proč ji nevezmete? Byla by v bezpečí.

Se mnou není v bezpečí, Vogele.

Moje žena nebyla, ani děti.

Nikdo se mnou není v bezpečí.

Zabij kněze.

Rychle, on je opravdové nebezpečí.

A umíte něco jiného než zabíjet?

Znáš lepší odpověď?

Běž!

Tati!

- Hodně štěstí, Czeraki. - Sbohem, Pirelli.

Hodně štěstí, Grafe.

Nechal jsem s Vogelem vojáky.

Dohlídne na tebe.

Vrátíte se?

Zvážím to.

Budu se za vás modlit.

Gruber ti neublíží.

Znám ho.

Eriko.

Vogele.

Nechávám Vogelovi velení, dokud se nevrátím.

Nasedat!

Nejsi blázen, Vogele.

Pochop, my už žádného soudce nepotřebujeme.

Ano, rozumím velmi dobře.

No, my tě tu už nepotřebujeme.

Ani vojáky.

Jídla je málo.

Kdybyste chtěl, ochráníte údolí před všemi vojáky, co ho najdou.

Jak?

Když budete všichni bojovat. Každý muž v údolí.

Geddes a Pirelli je vycvičí.

Tys přišel o mozek.

Znáte kapitána, Grafa i ostatní.

Žil jste s nima týdny, tak znáte jejich triky.

- Nemáme zbraně. - Kupte je.

Vyrábíte potravu, proto jste bohatí.

Seš snílek.

Naše zvyky se osvědčily a ochránily nás.

Pravda je taková, že jste se chránil na úkor druhých

a na úkor údolí.

Ale já žiju.

A dokud žiju, údolí přežije.

Ne.

Teď už o tom ví moc lidí.

Kam se schováte, vy všichni, až vojáci přijedou příště?

A ty?

Jak to zapadá do tvého plánu?

Nijak.

Nepotřebuješ mě.

A kapitán?

Až se vrátí? Vrátí-li se.

Kdybyste se usmířili, spojili byste to nejlepší z obou světů.

Proč myslíš, že jsme s kapitánem souhlasili?

Protože tu byl.

Proč jsme šli proti Hansenovi? Kvůli přežití.

Proč jsme ho s jeho muži nezničili po prvním sněhu?

Abychom se učili.

Ty vždycky vidíš moc nebo málo.

Kapitán byl dobrý učitel,

ale teď zešílel.

Satane, pane pravdy, princi světla,

ochraň ho před smrtí a vrať ho do bezpečí.

Prosím tě, Satane.

Ochraň ho a já tě budu uctívat

navždy a...

Vždyť jsi celý život chodívala ke svatému přijímání.

Pro mě to nebylo víc

než chleba a doušek vína.

Bůh ti buď milostivý.

Nemohu nic udělat.

Proč jste ji mučili? Přiznala se.

Museli jsme vyhnat ďábla z jejího těla.

Její duše byla zachráněna.

Z Boží milosti je čistá.

Opravdu čistá.

Ubohé dítě.

Přivažte ji k žebříku.

Udělám to.

Geddesi, pomoz mi.

Nenechám ji upálit zaživa.

Pokrytče! Lháři!

Pomoz mi!

Palte!

Kapitáne!

Říkal jsem ti drž se od něj.

- Jdi dovnitř. - Otče, vyslechni...

Nechte ji být.

Teď už ji nebijte, Hoffmane.

Tady už nejste v bezpečí, Vogele.

Musíte pryč.

Čekám na kapitána.

Číhají tu na něho.

Vím, že o tom snu jste lhal. Jsem jediný, kdo to ví. Ale vím to.

Za tohle se nestydím.

Napadnou mě, když budu utíkat, že jo?

Možná Gruberovi utečete, ale kapitán ne.

A Inge je vaše.

Vzala jsem jídlo.

Musím varovat kapitána. Už může být na cestě.

Prosím. Andreas mi pomohl. Řekl mi, kde číhají.

Znám k té cestě zkratku.

Vogele.

Tahle cesta je kratší.

Zastavte, kapitáne.

Jste obklíčen a my jsme ozbrojeni.

Kapitáne...

Andreasi.

A ti další?

Ten, co nerad zabíjí.

Teď seš pro Grubera užitečný.

Ta past je na vás a na mě.

Kde je Erika?

Princ Bernard zvítězil?

Zvítězil, Vogele.

Ale my prohráli.

My jsme prohráli.

Graf je mrtev.

Czeraki, Vornez, mrtví.

Všichni mrtví.

Erika?

Eriko...

Jak jsi mi chyběla.

Chtěl jsem tě vidět,

ještě jednou.

Vzal bych tě s sebou,

kdybych mohl vrátit čas.

Ale jsem rád, že jsi v bezpečí.

Zbožňuju tě.

Teď mě nech.

Vrať se do údolí.

Prosím.

Poslyš, Vogele.

Bylo to krásné údolí.

Měl jsi pravdu,

já se mýlil.

Ty víš, že bez tebe

bych to nedokázal.

Jestli najdeš Boha,

řekni mu,

že jsme vytvořili...

Kapitáne.

Kapitáne.

- Inge, vrať se do vesnice. - Ne.

Odcházím s Vogelem.

Kam půjdete?

Odcházím.

Ale tady byste byli v bezpečí, přísahám.

Ne.

Ty tady zůstaneš.

www.titulky.com