Original subtitles

Jmenuju se Barry Allen a jsem nejrychlejší žijící člověk.

Pro okolní svět jsem jen obyčejný forenzní vědec,

ale potají s pomocí svých přátel ze STAR Labs

bojuji se zločinem a hledám jiné metalidi jako já.

Když mi však přišla na pomoc

moje dcera z budoucnosti, tak změnila naši přítomnost,

kvůli čemuž je náš svět ještě ve větším nebezpečí.

Jen já jsem dost rychlý na to, abych ho ochránil.

Jsem Flash.

- V minulých dílech jste viděli... - Skočila jsi z budovy,

- abys zachránila tátu? - Jo. - Známe ten zvuk,

který Cicada vydává, když dýchá. Má zraněné plíce.

Nemůžeš v tom pokračovat. Nehojí se to.

Killer Frost zmizela během té noci, kdy DeVoe ovládl tvé tělo.

- To už se nikdy nevrátí? - Udělala jsem vše, co mohu,

aby se znovu objevila. Můj táta mi řekl, ať ho najdu.

- Je mrtvý už několik let. - Věděl, že jste dvě.

Takže věděl pravdu o Killer Frost?

- Máme oči a uši! - Věděla jsem, že to zvládneš.

Mohl se zašít jenom na jednom místě.

Na tajném vládním místě.

Raelene tu má vanilkové latte a středního Zooma.

Děkuji.

Měls mě nechat být.

A tys neměla nikdy existovat.

edna.cz/the-flash přeložili joyeux a Xavik

A máme už zase přehled.

A tím myslí ještě lepší přehled než dříve.

- Co to vlastně znamená? - Znamená to, že jsme blíže

k identifikování nedostižného Cicady.

Špatně to vyslovuješ, Sherloqueu.

Jakmile jsem hacknul DeVoeovy satelity,

tak stačilo jen využít extrapolačního algoritmu

k předpovězení dopadu úlomků našeho milovaného satelitu,

který zničili Barry a Nora. Odpočívej v pokoji.

Nyní tedy známe 46 lokací, kam spadlo 46 úlomků satelitu.

V jedné z těchto lokací byl Cicada zraněn.

- Nevíme však kde. - Možná to víme.

Poté, co jsem si pořezal ruce Cicadovou dýkou,

mi tady doktorka Quinnová změřila množství temné hmoty v mém těle.

Tak velkou koncentraci temné hmoty jsem ještě neviděla.

Šíleně velká koncentrace. Takové množství temné hmoty mohlo mít jen...

Jádro satelitu, odkud tedy pochází Cicadova dýka.

Zjistíme, kam spadlo to jádro. Pak budeme vědět, kde Cicada byl tu noc.

FEMA pomohla lidem zasaženým osvětou.

Pokud byl Cicada zraněn, tak ho někdo od nich mohl léčit.

Skvělý nápad. Můžeme se jich zeptat,

zda neléčili nějakého otce odpovídajícího Cicadově popisu.

- Rozdělíme se. - Jo, mně šlo vždycky hledání věcí,

- takže zkusím najít to jádro. - Já půjdu s tebou.

- Zbytek se zaměří na Cicadovo jméno. - Mohla bych jít s vámi?

Minulý týden jsem tě viděla skočit z budovy, což bylo skvělý,

tak jsem si řekla, že bych ti pomohla.

Myslím, že na tohle bohatě stačíme my dva...

- Chce tím říct, že bude rád, když půjdeš s námi. - Dobře.

Já zkusím z FEMY vytáhnout nějaký jména.

Joe říkal, že by rád na chvíli vypadl z domu.

Zároveň by se ti hodil někdo s odznakem.

- Nikdo si nedělá tak dobrý sváči jako Joe. Stavím se u něj. - Dobře.

Co budeš děla ty, Sněhulko?

To řekněte vy mně. Asi není žádná náhoda,

že my tři nemáme po dobu následujících pár hodin nic na práci.

Vím, že s hledáním tvého otce jsme měli počkat na tebe...

Ale já už nechal naše satelity vyhledat všechna nevyužívaná

tajná vládní místa, ve kterých by mohl být tvůj taťka.

- A? - A pak jsem se naboural do jejich bezpečnostních systémů.

Byl poslední, který do nějakého z nich vstoupil.

- Týden po své smrti. - A už z něj nevyšel.

Kde je?

Pojďte dál, je otevřeno.

Čau, Cecile.

- Ahoj. - Je Joe doma?

- Ne, je venku s Jennou. - Ale ne, to je škoda.

No nic, skočím si na falafel a vrátím se později.

Počkej, nenechávej mě tu. Cos potřeboval?

Třeba ti mohu pomoci.

Potřebuju někoho s odznakem, někoho kdo nahání ostatním hrůzu.

Přece víš, že dokážu být děsivá.

Panebože, ty to nevíš, co?

Jsem prokurátorka, Ralphe. Víš, to, že jsem Flashe dostala

do Thinkerovy mysli, zatímco jsem rodila svou dceru. A to bolelo!

Doslova jsem zachránila svět, zatímco jsem měla kontrakce.

A podle tebe ze mě nejde strach?

Právě teď mám velký strach. Jsi opravdu velmi děsivá.

Takže co jdeme dělat?

Musíme z FEMY dostat seznam lidí, které ošetřovali po osvětě.

- Snad tak zjistíme Cicadovo skutečné jméno. - FEMA, to bude hračka.

S těmi jsem už tolikrát dělala. Ty mám už dávno přečtený.

- Dej mi pět minut, jen si odsaju. - Co odsáváš?

Souřadnice nastaveny na severní pól.

Díky, že jdete se mnou.

Jsme připraveni. Jdeme na to.

Tak a jde se!

Nic nevidím! Necítím svůj obličej!

- Myslím, že něco vidím. Tudy. - Cože?!

Asi je to nějaká budova!

Jsou tu nějaké dveře?!

Žádné nepotřebujeme!

- Haló? Je tu někdo? - Támhle.

Jsi v pořádku?

Když sem otec vstoupil před téměř 20 lety,

tak měl vážnou amyotrofickou laterální sklerózu.

Možná odsud nikdy neodešel, protože nemohl.

Ať tu najdeme cokoliv, budeš nás mít po svém boku.

Páchne to tu po nějaké vědě.

Co vůbec zkoumá tvoje mamka v takových laboratořích?

Vlastně už ani nevím.

Caity?

Jsi to ty, tati?

Je tohle skutečnost?

- Ty žiješ. - Jsi skutečná?

Jo, tati. Jsem to já. Jsem skutečná.

Našla jsi mě.

Dostalas mou zprávu.

Dostala, byla v naší periodické tabulce.

Trvalo mi to 20 let, ale zavedla mě k tobě.

- Věděl jsem, že přijdeš. - Díky. - A já děkuji vám všem.

- Toto jsou moji kamarádi. Tohle je... - Barry Allen a Cisco Ramon. Já vím.

Promiňte, ale jak nás můžete znát?

Když jsem sem přišel, tak jsem byl v kontaktu s různými vědci.

Louise Lincolnovou, Victorem Friesem a Harrisonem Wellsem.

Dr. Wells mi poskytl plný přístup

- k monitorování STAR Labs. - Tak počkat.

Celou dobu jste viděl, co se děje ve STAR Labs?

Ne, to ne. Přenos začal fungovat teprve nedávno.

Po restartování to však bohužel funguje pouze jedním směrem.

Takže jsem tě mohl vidět, ale nemohl tě kontaktovat.

Koukám, že tu máte spoustu hraček na hraní.

K čemu je tento malý inkubátor?

Ten tu byl už, když jsem sem přišel.

Nikdy jsem ho nijak nevyužil.

Nechápu to. Proč tu jsi? Jak to, že pořád žiješ?

Skleróza je hrozná nemoc. A já byl čím dál zoufalejší,

a proto jsem začal experimentovat s kryogenickou léčbou.

Něco se pokazilo?

Ano. Experimenty byly čím dál nebezpečnější,

a tak jsem se kvůli bezpečnosti všech ostatních uvrhnul do karantény.

Podařilo se mi zmrazit postup své nemoci.

Tato budova však byla uzavřena dříve, než se mi to povedlo.

- Proto jsem pořád tady. - Zavřeli to tu, zatímco jste tu byl.

- Uvízl jste tu. - Může za to moje matka, že?

Jen ona to tu mohla celé uzavřít.

Tvoje matka si myslela, že bude jednodušší, když mě neuvidíš.

Ale vždy jsem věřil v to, že se nějak vyléčím.

Proto jsem ti poslal tu zprávu.

Jak jste tu tak dlouho mohl přežít?

Díky vodě a proviantům.

Díky měsícům strávených v té kryogenické komoře.

Na tento způsob života už můžeš zapomenout,

protože my tě odsud můžeme dostat.

Vrátíme ti tvůj starý život.

Jak to, že tu nikdo není?

Přeci k té katastrofě došlo teprve nedávno.

Neboj, tohle zvládnu.

Nastal čas využít bojový obličej.

Vyndejte si to z těch uší. Vypněte tu hudbu.

Dobrý den, já jsem prokurátorka Cecile Hortonová,

toto je můj společník Ralph Dibny.

Prokurátorka? Jak vám mohu pomoci?

- Vy to tu vedete? - Jsem jen asistent.

- Co potřebujete? - Snažíme se identifikovat podezřelého z vraždy.

Proto se potřebujeme podívat do seznamu lidí,

- které jste tu ošetřovali za poslední půl rok. - S tím vám nepomohu.

- Na to potřebujete soudní příkaz. - Teď mě hezky poslouchejte.

- Baggere Vanci! - Jmenuje se Vance Brandon.

Něco vám povím. Tohle je moje město.

Můžu zařídit, aby se vám přihodilo něco špatného.

- Něco opravdu špatného. - Jo, ale tohle je moje země,

- která je mnohem větší než vaše město. - To máte pravdu.

Dokud nepřinesete příkaz, tak vám nijak nepomůžu.

Ale počkat... Baggere? Baggere Va...

Ale tohle je můj bojový obličej.

- To byl můj bojový obličej, Ralphe. - Asi jsi jen zapomněla, jak na to.

Ne, tohle bylo něco mnohem horšího.

Přišla jsem o svůj šmrnc.

Tomu říkám cestování.

Říkáme tomu interdimenzionální časoprostorová trhlina.

Časem si na to člověk zvykne.

Tak takto vypadá STAR Labs na vlastní oči.

To je ale výhled.

Prohlédnu tě, abych se ujistila, že ti nic není.

Toto město je tak krásné.

Západy slunce...

Dříve jsem na ně pořád vzpomínal.

Co kdybyste se šli projít? Ať doženete ta léta.

Jo.

Co kdybychom se šli projít, aby ses nadýchal čerstvého vzduchu?

- Prohlédnu tě později. - Skvělý nápad.

Tudy.

- Co se ti honí hlavou? - Jeho příběh má dost děr.

- Jen se je snažím nějak zadělat. - I Nořin příběh měl své díry.

Lhala mi jen kvůli tomu, protože mě chtěla poznat.

Cením si každé vteřiny, kterou jsem s ní strávil.

A Caitlin právě našla svého tátu.

- Buďme za ni šťastní. - Však to jsem.

Tak čím začneme?

Jsi rychlík.

Říkala jsem si, že bys oběhla ty lokace kvůli tomu jádru.

Vzhledem k tomu, že toto je naše první spolupráce,

jsem si říkala, že bychom si spolu promluvily s lidmi,

kteří tu byli v den osvěty.

- Nebo ne. - Ne, ne.

Obvykle jsem sama, když pokládám takové otázky.

- Nevěděla jsem... - Ne, to je dobrý.

Nechtěla bych po tobě, abys tu se mnou běhala.

- V pohodě. - Ne, ne.

- Půjdeš se mnou. - Půjdu s tebou. - Promluvíme si s vedoucím.

To by stačilo. Něco vám povím.

Máme dalších 45 lokací k prozkoumání.

Nemáme tolik času, a proto se rozdělíme.

Ty jdi hledat jádro, ty jdi za vedoucím a já budu hledat stopy.

Kvůli tomuto nikomu nejde vyšetřování.

Čau, zlato. Ne, spolupráce matky a dcery začíná kostrbatě.

- Ale nějak to zvládneme. - Tak co?

To jádro tu není.

Co kdybys šla na ta další místa? Tady jsme skončili.

Ale ty tam nechceš jít, co?

Protože ti nejde o vyšetřování, že?

Jsi tu, abys byla se svou matkou, že?

Napadlo mě, že když budeme spolupracovat, tak najdeme něco,

co nás sblíží. Páčení informací z ostatních jí ale vážně jde.

A to mi věř.

Já jsem zas rychlý pracant.

- Jdu zpátky do STAR Labs. - Počkej chvíli.

Napadla mě další možnost, jak najít to jádro.

Zahrnuje to tebe a tvou matku.

Třešňová limonáda. Popcorn.

Nějakou dobu jsem si nedal pořádné kafe.

Nejvíc mi však chybělo...

= Vafle s arašídovým máslem a džemem. - Mamce to vůbec nechutnalo.

Jo, tvoje mamka vždycky chtěla

hezčí věci ve svém životě. Mně stačily ty prosté.

Divím se, že jste se vůbec dali dohromady.

- Jak se má? - Pořád stejně.

Tak často ji nevídám, ale když se s ní setkám, tak je chladná jako led.

A teď po tom, co ti udělala...

Taková sice ona je, ale má tě ráda, Caity.

Bez tebe to bylo opravdu těžké. Byly jsme na to jen my dvě.

- Bylo to těžké. - Jo. - Prošla jsem si mnohým.

A to má spojitost se mnou.

- Ne. - Nebyl jsem tu pro tebe.

Uteklo tolik let a já ti je chci vynahradit, Caity.

Měl jsem tu pro tebe být. Kéž bych mohl...

Tati? Panebože? Posaď se, tati.

Panebože. Tati. Tati.

- Caity? - Jsem u tebe, tati.

- Vidělas, co mi je? - Viděla.

Krystalizuje ti škára.

Rozšiřuje se to. Zatímco jsi spal, jsem udělala pár testů.

Trpíš kryogenickou malignitou a somatickou mutací.

- Není to nakažlivé... - Ale přepisuje to můj genetický kód.

- Pokud se tomu nezabrání, tak můžeš... - Zemřít.

Sice jsem vyléčil svou sklerózu,

ale vytvořil jsem něco mnohem vážnějšího.

Vždy, když mě zaplaví emoce, se to rozšíří.

Jako třeba vztek nebo strach?

Kéž bych nějak zabránil tomu, aby nás tohle nikdy nepostihlo.

Takže já měla mít také sklerózu,

ale tys mě chtěl vyléčit? Takže tys mi dal mé schopnosti?

- Killer Frost je můj lék? - Kdo to je?

Vy ji znáte pod jiným jménem. Chioné.

Cos mi to udělal, tati?

Nechtěl jsem, aby tě skleróza zasáhla tak jako mě.

Takže jste kryogenickou léčbu vyzkoušel na své dceři?

Nejdříve jsem ji ale aplikoval na sebe.

Léčbu jsem trochu pozměnil, Caity.

Chtěl jsem, aby byla bezpečnější, ale tys začala projevovat

disociativní poruchu identity brzy poté, co jsem tě začal léčit.

Existuje ještě tahle Chioné nebo Killer Frost?

Ne, nějakou dobu je už pryč, ale je pořád mou součástí.

A kde je vaše druhá osobnost?

Vy i Caitlin máte stejný genetický marker, koluje je ve vás stejný lék.

- Kde je vaše Chioné? - Nikdy jsem žádnou neměl.

Zřejmě právě proto

umírám já a ne ty.

Co kdybychom z mých buněk vytvořili sérum ke stabilizování tvého těla?

K tomu je potřeba zastavit tvé atomy,

- a proto tvé tělo musí být vystaveno absolutní nule. - To ho může zabít.

Teoreticky mohou mé buňky odolat méně než nulové teplotě,

a to díky mé kryogenické léčbě.

Spíše bude problém vytvořit teplotu o absolutní nule.

K tomu můžeme využít chladící komoru.

Ministerstvo obrany postavilo jednu takovou kousek odsud.

- Mohu se o to postarat. - Já jdu teda vytvořit sérum.

Tak počkat. Nemůžeme se přece jen tak nabourat

do bezpečnostního systému Ministerstva obrany.

Cisco.

Právě jsem našla svého taťku. Nemohu ho nechat zemřít.

Uvidím, co zmůžu.

Tento týden je to už pátý člověk.

Vezměte ho na trojku.

Panebože, co se ti stalo?

- Nic mi není. - Musím ti to zašít.

Máš odřeniny, možná i vnitřní zranění.

Pokud v tom budeš pokračovat, tak skončíš v márnici.

Ty se do toho nesmíš plést.

Víš, kolik tu bylo pacientů za poslední čtyři roky

kvůli těm metalidem? Právě jsem se starala o muže,

kterého napadla lidská žiletka, ale ty mi tu tvrdíš,

- že se do toho nemám plést? - O tu jsem se už postaral stejně,

- jako se postarám o ty další. - Vím, proč to děláš.

A vím, že ta holčička v kómatu nepatří do mé rodiny,

ale nejsi jediný, komu její stav láme srdce.

To Grace tu potřebuje pomoc. Ne já.

Uhneš mi z cesty, doktorko,

nebo zavoláš ochranku?

Co to sakra mělo být? Úplně jsem tam ztuhla.

Když mě vyhodili od policie, stýkal jsem se

s opravdu pochybnými individui.

Z těch lidí šel fakt strach, ale všichni měli něco společného.

Všichni se děsili, že jim Cecilka Hortonová zapečetí jejich osud.

A ani na vteřinu mě nenapadlo, že by tam ta žena s námi nebyla.

- Takhle mi už nikdy neříkej. - Omlouvám se. Šmarja.

Myslel jsem, že tu prohlubujeme náš vzájemný vztah.

- Nenapadlo mě, že je to přes čáru. Nechtěl jsem... - Dělám si prču.

To je vtip. Dělám si srandu. Opravdu jsi mi to sežral.

Nemusíš být z toho nervózní.

Nervózní. Jako ten chlápek z FEMY.

Myslím, že jsem tam neztuhla, Ralphe.

No jasně. Teď je z tebe empatička.

Díky svým schopnostem jsi cítila jeho strach.

- Jsi jako naše Deanna Troiová. - Netuším, kdo to má být,

ale jestli byl vyděšený z toho, že se ho ptáme na ty lidi...

- Tak proto, že něco skrývá. - Přesně!

Teda, páni... Co to ten tvůj nos dělá?

To víš, dělám to, když cítím ve vzduchu záhadu.

- Je to hnusný. Už to nedělej. - Vážně? Nelíbí se ti to?

- Tuhle písničku si zpívá už dvě hodiny. - Já vím. Vím.

Vážně si teď děláš čaj?

Připravuji si čaj. Ano, heřmánkový.

Abych stimuloval svůj mozek, a také své zažívání.

Co jsem tady, tak jsem se pořádně nevykadil.

To je nechutný. Ne, je to víc jak nechutný.

Jak asi máme na něco přijít, když si tu děláš čaj, Sherloqueu?

Zdáte se mi naštvaná, slečinko.

- Žádní koniny, Sherlocku. - Sherloque.

Promiň mi to slovo, mami.

To nevadí.

Podívej.

Když byl rozbit ten satelit, byla tu pouť.

- Pokud je Cicada opravdu otec... - Tak tu byl se svým potomkem.

- Přesně. - Celé jsem to tu prohledala, ale po jádru tu není ani stopy.

Co když to jádro spadlo do vody?

- Jak ho vytáhnete? - Můžeš zkusit vytvořit vír.

Ten, jako ho táta použil na King Sharka.

A co kdybychom to udělali jako ty s tím ohněm?

- Jak ses o tom dozvěděla? - To víš, dědula mi vyprávěl o všem,

čeho jsi dosáhla jako rychlík.

Tak jak to mám udělat?

Prostě budeš běhat tam a zpátky v semknuté formaci.

A vodu musíš táhnout svými patami.

- Tím odtáhnu vodu od břehu. - Přesně tak.

- Hlína. - To jo.

Myslíš, že to zvládnu?

- Ovšem. Zvládneš to, Noro. - Dobře.

Čtyři satelity? Dejte je Ciscovi. Ten se o ně postará.

Ministerstvo obrany? No jistě. A mám práci na celý den.

Myslíte si, že hacknu úplně cokoli, co?

No jasně.

Já hacknu úplně všechno.

Tady tě mám.

Našel jsem cestu do ministerské základny. Pokud se Ciscovi povede

- vypnout alarm, zvládneme to. - Skvělé. Jen srovnám to sérum

- a můžeme jít do akce. - Moc ti děkuji, Caity.

Děláš toho pro mě opravdu hodně.

Jsi můj táta. Udělám pro tebe cokoliv.

Není to tvůj táta.

Poznáváte to?

Cisco. Co tím myslíš?

Tohle je můj otec.

Šel jsem zpátky na tu základnu a něco jsem vyvibroval.

- Viděl jsem, jak tam pracuje... - Víš, že to tvoje vibrování

- je teď problematické, Cisco... - Vím, co jsem viděl.

Stál nad tím inkubátorem, o němž tvrdil, že neví,

co v něm je, a pracoval na tomhle.

Kožní štěpy? A co to má znamenat?

Bude to znít šíleně, ale co když léčba sklerózy

nezpůsobila tvému otci jen tu krystalickou pokožku?

Co když mu léčba vytvořila druhou identitu?

- Jeho Killer Frost? - Tak tímhle podle tebe je?

Thomasovo alter ego s jeho tváří, kterou si vyrobil z kožního štěpu?

Jo, vím, že to zní...

Absurdně, ale nejspíš vím, jak na to pan Ramon přišel.

Ta kryogenická malignita se mi totiž už rozšířila

i na obličej, ruce a hruď.

A ty kožní štěpy jsem vytvořil z kmenových buněk z laboratoře,

- abych zabránil šíření krystalizace. - Lhal jste nám.

- Cisco... - Musíš vidět, Caitlin, kdo...

- Ne, odejdi. - Prosím... - Hned!

Jdu za ním.

- Kámo. Musíme si promluvit. - Proč? Ten rozhovor přeci

- mluvil za vše. - Všichni chceme Caitlin pomoct. - Opravdu?

- Caitlin by měla mít šanci být se svým otcem. - Stejně jako ji dostala Nora?

V tom je tvůj problém. Myslíš si, že jde o šťastné rodinné znovushledání.

- Nejsem zaslepen svými pocity. - Ale nevidíš kvůli nim jasně.

Nesmíš to vnímat jako Nořin otec, podívej se na to očima kriminalisty.

Prosím?

Nedělej to kvůli mně. Udělej to kvůli ní.

- Neposlal jsem vás do háje? - Ano, poslal. Za to vám děkujeme.

Proklepli jsme si vás. Nemáte sice záznam,

- ale zato máte dost nezaplacených pokut za parkování. - Ale nepovídejte.

Co to bylo za auto? Bylo to... No jistě, Lamborghini.

Vrm, vrm.

Jak si může státní úředník dovolit auto za 200 000 dolarů?

- Fajn. Jdu volat ochranku. - Jen do toho. Už se těším,

- až jim nahlásím váš pojistný podvod. - Tvrdíte občanům,

že jim to pojišťovna neuhradí, a pak shrábnete jejich peníze.

Lidé se vyhýbají tomuto centru stejně, jako se vyhýbáme babičce o Vánocích.

- Nic mi nedokážete. - Myslíte?

Tady je všechny máte. Jména, adresy a místa, odkud je převezli.

- Takže jsme v pohodě? - Okrádáte nevinné lidi.

Už před dvaceti minutami jsem zavolala vašim nadřízeným v D.C.

Jsem zpátky, Vancey.

A tak také vím, že vy jste tu podělanej strachy.

A tady je ta naše Cecilka Hortonová, kterou máme všichni rádi.

No jo.

Ahoj.

Jestlis sem přišel hájit Cisca, je to zbytečné.

- Záleží mu na tobě. - Přece bych poznala, že to není můj otec.

- Tak ty už taky? Opravdu? - Vyslechni mě.

Chtěl jsem věřit, že je to tvůj táta, protože jsem chtěl, abys byla šťastná.

Ale teď nějak nevím. Ten chlápek nám neříká všechno.

Ten chlápek? Je to můj táta.

Pomáhal mi, když jsem měla neštovice.

Pomohl mi věřit, že můžu být kýmkoliv si zlíbím být.

Proto s ním přestaň jednat jako se zločincem, prosím.

Dobře.

Víš, že s matkou nemám dobrý vztah, a bez Killer Frost se cítím prázdná.

On je moje jediná rodina.

Ale, Caitlin, to přeci není pravda. My jsme také tvá rodina.

A tohle ti říkáme právě proto, že nám na tobě záleží.

Hlavně Ciscovi.

Můžeš ho vyslechnout, pokud pak budeš klidnější,

ale až poté, co mu podáme to sérum.

- Co se děje? - Proboha.

Co je?

Když podám to sérum člověku, potlačí to jeho zhoubnou stránku.

Ale když ho vpíchneme kryogenickému metačlověku,

tak to navždy potlačí jeho lidskou stránku.

- Pokud je to alter ego tvého otce... - Snaží se zbavit mého táty.

K vytvoření toho séra potřeboval tvé buňky.

"Najdi mě, Caitlin."

Caity. Co se děje?

Proč, tati?

Když už tu všichni jste...

Máš opravdu chytré přátele, Caity.

Ta zmražená kapalina ve vašich plících se promění v malinký led.

Bude se vám špatně dýchat.

Ale nemějte strach.

Brzo už omdlíte.

Caitlin.

Prober se, Caitlin.

- Není ti nic? - Ne, všechno dobrý.

- Táta je pryč? - Spolu s tím sérem.

Je to moje chyba. Byla jsem nadšená, že je zpátky,

a proto jsem neviděla, kým doopravdy je.

Dlužím vám oběma omluvu.

To je dobrý. Dostaneme ho.

- Lidi, pojďte sem. - Pojďme.

No tak, lidi.

- Co se děje? - Je v ministerské základně.

- Sedmé podzemní patro? - Podívejte, jak klesá teplota.

Neuzavřel tu komoru. Teplota místnosti je -22 stupňů,

- ale komora má -73 stupňů. - Vždyť to zmrazí celou budovu.

Za pět minut bude teplota -273 °C, bude tedy na absolutní nule.

A pak si může vpíchnout to sérum.

A proměnit se v úplnej rampouch.

Icicle, to je... teď nevhodný.

- Musíme jít. - Pojďme. - Co tvoje ruce?

Jsi moje kamarádka, má rodina. Jdu s vámi.

Už jen kousíček.

Flashi. Copak nevíš, že zima a rychlost se nemají rádi?

Tohle zařízení dokáže produkovat izotopy, které zmrazí oxid uhličitý.

Nemůžeš tu běhat.

Další hrdinové ke zmrazení.

-140 stupňů. Máte jednu minutu.

- Myslel jsem, že jste chytřejší. - Co se tam děje?

Teplota v místnosti klesá. Všem je zima, za chvíli úplně zmrznou.

- Jak to, že nevidím svůj dech? - Protože je velká zima.

Ve vzduchu není žádná vlhkost.

- Jsi v pořádku, Cisco? - Ne.

- Ale aspoň nic necítím. - Komora už má -212 stupňů.

Za chvíli ze sebe bude moct udělat rampouch.

No tak. 45 sekund.

- Co uděláme? - Blesky.

Zkuste se zahřát svými blesky, pak jej možná dokážete zastavit.

To jsme celou dobu zkoušeli. Je tu moc chladno.

Doslova tu mrznu.

-239, máte 30 sekund.

Vaše tělesná teplota rapidně klesá. Brzo upadnete do šoku.

Caitlin ale ne.

Její tělesná teplota je normální.

- Musíš být imunní, Caitlin. - Ale Killer Frost je pryč.

Očividně není.

- Lidi, je tam -240 stupňů. Máte 20 sekund. - Caitlin.

Dokážeš to. Soustřeď se.

Tati!

Vím, že tam jsi, prosím.

- Nedělej to. - Myslíš, že tě Thomas slyší, Caity?

Thomas už hodně dlouho nic neslyší.

- Co to bylo - Je pozdě. -273 stupňů.

Porazil nás.

Ne!

Má dcero. Vrátila ses!

Ty nejsi má rodina. Oni jsou má rodina.

Ode mě jsi chtěl jen to sérum.

Můžeme si ho vstříknout oba. Jen si představ.

My dva, sami sebou, beze strachu.

Jsi silná. A spolu můžeme být ještě silnější.

Jsem silná díky tomu, že mám ve svém životě lidi,

- kterým na mě doopravdy záleží. - Opravdu?

Ne!

Ne!

- Caity? - Tati?

Našla jsi mě.

- Teplota stoupá. - Co se děje? Jste v pořádku?

- Asi dobrý. - Pomůže mi někdo?

Běž k Ciscovi.

Jo. Tohle je dobrý.

Jo.

Fajn.

Můj taťka. Náš taťka.

Byl tady, ale ztratila jsem ho.

Dostaneme ho zpátky. Společně.

Už nejsi sama.

Ani já nejsem sama.

Žádné chladné stopy.

Stařík už musí být na míle daleko, protože v Central City rozhodně není.

Musíme ho najít.

Icicle by přece nechtěl to sérum, kdyby v něm můj táta už nebyl.

Najdeme ho.

Ty záblesky nebyly vzpomínky tvého táty.

- Patřily jeho alter egu. - Taťka se mě snažil ochránit.

A moje máma se mě taky nejspíš snažila chránit.

Chtěla, abych byla v bezpečí.

A to jsem ji celou dobu považovala za tu zlou.

- Jak to, že jsem nepoznala, že je zlý on? - Nemůžeš za to.

Thawne. Zolomon.

Vidíme v ostatních dobro. Takoví jsme.

A doufám, že to tak i zůstane.

Chci vám něco ukázat.

Chtěli jsme zjistit, jak Killer Frost zmizela,

ale dívali jsme se na to ze špatného úhlu.

Předpokládali jsme, že Melting Pointovy schopnosti změnily

tvou metalidskou DNA a odstranily z tebe Killer Frost.

Ale dnes jsme viděli, že tam pořád je.

Proč teda odešla?

DeVoe použil jinou schopnost.

- Brainstormovy schopnosti. - Přesně tak.

Vytvořil psychický blok. Ale ten jsi dnes prorazila,

takže to dokážeš udělat znova. Jen musíš přijít na to jak.

Myslím, že je načase využít pomoc starého přítele.

Harryho otupovač mentální aktivity.

Díky němu ji uslyším.

Přesně tak. A věřím, že čím víc ho budeš používat,

tím víc se s ní spojíš.

A pak už ho nebudeš potřebovat.

Děkuju.

Potřebujeme vás v rychlostní laborce.

Tak jo. Jen do toho.

Ahoj, cizinko.

Ahoj.

Musíme toho hodně probrat.

Srdce našeho satelitu!

Přinesli jste ho zpátky.

To ano, a to díky těmto dvěma a jejich detektivním schopnostem.

A díky našim odlivovým schopnostem.

Jaká matka, taková dcera.

Může to tu vůbec být?

- Jo, trocha temné hmoty nikdy nikomu neublížila. - Cože?

Tento chybějící kousíček jsme už viděli.

Náš satelit dal, my nyní tedy musíme vzít.

Vše se konečně začíná rýsovat.

Máme seznam lidí, kteří byli ošetřeni v den osvěty.

- Nikdo z nich neodpovídá Cicadově popisu. - Ale celkem tři děti

- byly zasaženy kousky satelitu. - Dvě z nich jsou dvojčata,

jejichž otec je mrtvý. Třetí je desetiletá holčička

- jménem Grace Gibbonsová. - Pokud je Cicada skutečně otec...

Tak jsme nejspíš našli jeho dceru.

Orline?

Orline.

- Až ti dám dokupy tvůj bok, tak se ti podívám na tu hruď. - Ne.

Jsem díky tomu silnější.

přeložili joyeux a Xavik

edna.cz/the-flash