Original subtitles

Pořád vzpomínám na ten večer, kdy jsme tě s matkou opouštěli.

Zavolám ti, až tam dorazíme. Budu mít víc dat.

Mami?

Myško...

Musíme s tatíkem na služební cestu,

takže s tebou zůstane pár dní Rose.

Já ale nechci, abys odjela.

Bude to tam taková nuda, že ani neudržím oči...

... otevřené.

Sbohem, zlatíčko. Brzy se uvidíme.

Janet, už musíme jít.

Kéž bych to mohl zrušit a uložit tě do postýlky,

ale v sázce bylo až příliš životů.

Panebože.

- Už ji odpálili. - Musíme ji zastavit!

Dělej!

Abychom ji zneškodnili, museli jsme se dostat dovnitř.

Ale plát byl moc pevný.

Jediná cesta dovnitř byla zmenšit se na velikost molekul.

Nedostanu se dovnitř!

Hanku.

Oba jsme věděli, že zmenšit se tak moc znamená nevrátit se.

Měl jsem to udělat já, ale měl jsem poškozený regulátor.

Tvá matka ne.

Vyřiď Hope, že ji miluju.

- Zmenšila se... - Janet, ne!

subatomárně, aby tu bombu zneškodnila.

Tvá matka toho dne zachránila tisíce životů,

ale sama byla ztracená v říši kvant.

Opuštěná a vystrašená.

Navždy pryč.

Říct ti, že se nevrátí domů, bylo to nejtěžší v mém životě.

Ale pak se objevil Scott...

Nebo spíš se k nám vloupal.

Když pak vstoupil do říše kvant...

a vrátil se, všechno tím změnil.

Začal jsem přemýšlet,

jestli nemůže být tvá matka stále naživu.

Tak jsem oprášil pár starých plánů.

KVANTOVÝ TUNEL

Tati, co tím myslíš?

Myslím, že je možné přivést ji zpět.

SOUČASNOST Fajn. Jsme uvnitř.

Je to tu úplný bludiště. Kde máme mapu?

Už jsme rozhodně blízko.

- Připravená? - Jsem, tati.

Určitě? Protože až budeme uvnitř a ty strachy zaváháš,

- je po nás. - Strach si dávám k snídani.

Páni. To je fakt parádní. Tak pojď.

Koukni! To je Anton. Ukáže nám cestu.

Antone, kudy máme jít?

Antone, kudy máme jít?!

Díky, Antone.

Hele! Do laboratoří se prohrabali mravenci.

Ale ne! Lasery!

Jsem laserovanej!

Tajnej trezor.

- Řekni mi, žes sebou vzala čočky. - Jo!

Paráda! Přímo sem.

Tady! To je prťavej poklad!

Moje trofej?

- Vypadá jako poklad. - Pro mě rozhodně je.

- Chci si ho vzít do školy. - To ale nemůžeš. To nejde.

Nikdy neopustí dům. Na to je moc důležitá.

Je to nejlepší dárek k narozkám, cos mi dala.

Jsem dojatej, že jsem Nejlepší babča na světě.

- Jinou neměli. - To bych ti měl uplést svetr.

- To ne, poldové! - Hele, Scotty.

Procházel jsem plány těch budov Karapetyana,

a podle mě tam máme až moc kamer, ne?

- Ne, vůbec ne. - Protože to je hromada kamer.

Vím, co to chce. Kdo je tu bezpečák?

Ty. Ale já jsem šéf.

A když ho natáhneme, půjde jinam a ten ptáček nám uletí.

Nepůjde nikam. A říká se "uplave jako ryba".

Ne, uletí.

Jako letadlo. To je jako ve kšeftě.

Podle mě je hloupý to řešit, ale do toho...

Jak mám asi letět s rybou? Neumí ani chodit.

A když se doplácá na břeh a bude tam jestřáb, kdo asi vyhraje?

Tímhle mě fakt štveš.

Tak fajn. Karapetyana nenecháme uletět.

A teď promiň, musíme teď s dcerou něco ukrást.

Ještě se na to mrknu.

Nestůj tam tak!

Padáme, než se objeví benga!

Benga? Odkud to vůbec znáš?

Leť, Antoinette! Leť!

Tvrdý přistání!

Kéž bysme se zmenšili opravdu.

Je to fakt parádní.

Hele, pádím do kanclu, Scotty.

Promiň, že jsem tak vyšiloval.

Už je to lepší. Ale šíleně mi tlouklo srdce a tak.

A třásly se mi ruce, ale to s tím asi nesouvisí.

Bude to paráda, Luisi. Nemáš se čeho bát.

Jo, jo. Já jsem šéf, jsem šéf.

Jsem šéf. Jo, jo, jo.

Tati!

No tak, Woo. Zbejvaj mi tři dny.

- Proč bych utíkal? - Promiň, Scotte. Znáš pravidla.

Spustil se poplach a musíme to prohledat. Kýl, záď, levobok i pravobok.

Děkan. Byla to nehoda. Nohou jsem prorazil plot.

Náš létající mravenec naboural.

Hele, zkuste zabavit desetiletou a neopustit dům.

Víte, co jsem musel všechno zvládnout.

Je to skoro jako kouzlo.

To jsem se naučil.

Proč nemůžete nechat tátu na pokoji?

Ale Cassie.

Tohle všechno ti musí přijít jako spousta dospěláckejch věcí, co?

Tak si představ tohle...

Ve škole máte pravidla, že? Třeba...

Nemůžete malovat na zdi.

No a tvůj táta v Německu maloval po zdi s kapitánem Amerikou.

A to bylo porušení článku 16, paragrafu 3 Sokovijské smlouvy.

A součástí dohody Ministerstva pro vnitřní bezpečnost s německou vládou

mu bylo dovoleno vrátit se do USA, kde bude 2 roky v domácím vězení

a poté ve tříleté podmínce.

A musí se vyhnout neschváleným činnostem, technice,

nesmí kontaktovat své bývalé společníky, kteří byli nebo jsou

v rozporu s touto Smlouvou nebo se zákonem.

Chápeš, drahoušku?

Páni. S dětmi vám to vážně jde.

Díky. Jsem také pastor pro mladistvé.

Sice vím, že nejsi dutohlav,

ale nekontaktovals Hanka Pyma nebo Hope Van Dyneovou?

- Ne. - Určitě?

Je jen otázka času, než je chytíme.

Měls jejich techniku, takže taky porušili Smlouvu.

Spojíš se s nimi a tvá dohoda padá. Jo a...

nemusím ti doufám připomínat...

že jakékoli porušení dohody znamená 20 let vězení. Při nejmenším.

S Henkem nebo s Hope jsem nemluvil věčnost.

- Jsou na něj naštvaní. - Díky, myško.

- Jaks to udělal, Scotte? - Udělal co?

To kouzlo s kartama?

Vážně?

Můj ty Bože!

Nemůžete se tu jen tak objevit a prohledávat to tu.

To vlastně můžou.

- Potřebujete povolení. - Nepotřebujou.

Vážně? Páni.

- Máš sebou kopačky? - Jo. - Tak fajn.

Až se uvidíme příště, budeš už venku.

K tomuhle se musím přidat.

- Tři dny. - Vážně?

- Jsem pyšnej. - Díky.

- Víš ty co? Ještě jednou. - Já taky.

Svoboda, obchody. Cítím tu úspěch.

- Bavila jsem se, tati. - Já taky, myško.

Počkej příště. Až budu moct ven, přemalujeme město na červeno.

Dáme si tolik zmrzliny, že nepřestaneme blinkat.

- Tohle ti fakt jde. - Jak to děláš?

- Ahoj, tati! - Ahoj!

- Čau! - Čau!

Tři dny...

Brnkačka.

Luskněte prsty. Budou se dívat sem.

To je odlákání pozornosti.

HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY John Green

Brnkačka.

... ztracen v říši kvant.

Co?

Já tě najdu, myško.

Našla jsem tě.

Vždycky mě najdeš, mami.

Co to sakra je?

Ahoj, Hanku.

Už je to čásek.

Ani nevím, jestli je to ještě tvý...

číslo.

Asi jsem ten poslední, koho chceš slyšet.

Ale právě jsem měl fakt divnej sen.

Jasně, že to není nouzovka nebo tak, ale bylo to...

fakt skutečný.

Byl jsem v říši kvant a...

myslím, že jsem tam viděl vaši ženu.

A pak jsem se jí stal.

Teda ne nějak ujetě nebo tak...

Víte...

Když to teď slyším nahlas, tak to vážně není nouzovka.

Omlouvám se, že jsem vás otravoval.

Vlastně se omlouvám za hodně věcí.

Hope?

To je další sen?

Byl to podle tebe sen, nebos tam vážně viděl mou mámu?

Nejsem si jistej.

Nemůžu tu bejt! Mám domácí vězení!

Neotevřou se, dokud je systém v provozu, Scotte.

Musíš mě vzít domů.

- Můžou tam bejt kdykoli. - Klid...

Tvoje policejní chůvy si myslí, že jsi pořád doma.

Páni!

Scotty?

Je naprogramován na tvou denní rutinu.

9 hodin v posteli, 5 před TV,

2 hodiny v koupelně, ať tam už děláš cokoli.

To je dost nepřesný.

Jak to, že znáš moji rutinu? Ty mě šmíruješ?

Musíme sledovat všechny hrozby, jasné?

A doteď jsi tou největší ty.

Za to Německo se omlouvám.

Objevil se z čista jasna, že prej jde o národní bezpečnost,

- že Cap potřebuje pomoct. - Kdo je Cap?

...pitán Amerika. Kapitán... Cap.

Tak mu říkáme.

My kámoši. Což já myslím jsem, tedy trochu. Znám ho. On mě ne...

Promiň! Nenapadlo mě, že nás chytnou.

Nenapadlo tě hodně věcí.

Jak je na tom Hank?

Jsme na útěku, náš dům je pryč. Stejně tak svoboda. Jak asi?

Omlouvám se, Vím, že se zlobíš.

Omluvy si nech, Scotte.

Mluvíme spolu jenom proto, že potřebujeme to, co máš v hlavě.

Tady teď bydlíš?

Jestli potřebuješ pomoc, peníze, možná že bych mohl...

Jsme v pohodě.

Zdravím, Hanku. Poslyšte...

- Chtěl jsem se... - To si ušetři.

- Začneme? - Jo.

Zatím cos odpočíval doma, stavěli jsme tohle.

To je tunel. Do říše kvant.

Za mou mámou.

Myslíme, že tam někde může být, jenom nevíme kde.

Co?

Kdybychom mohli určit máminu polohu, pod by mě k ní mohl dopravit.

Stavíte tohle a to ani nevíte, jestli je naživu?

Tomu se říká hypotéza.

Včera jsme tunel poprvé zapnuli, přetížil se a vypnul.

Ale na zlomek sekundy

byly dveře do říše kvant otevřeny.

A... ?

A pět minut na to jsi zavolal. Mluvils o mámě.

Myslíme, že kdyžs tam byl, vytvořil sis s ní jakési spojení.

Hanku, to bych nikdy neudělal. Na to si vás moc vážím.

Kvantové spojení, Scotte.

Myslíme, že ti do hlavy vyslala nějakou zprávu, snad její polohu.

A otevření tunelu ji spustilo.

Tvoje máma mi dala do hlavy zprávu. No tak, to je šílený.

Ne, Scotte. Šílené...

je bez našeho vědomí jet do Německa a bojovat s Avengers.

Doufám, že jsi nelhal o tom obleku.

Řekni mi, žes ho vážně zničil.

Jasně. Zničil. Přísahám.

Nemůžu uvěřit, žes zničil můj oblek.

Byla to má životní práce.

- A co jsem asi tak měl dělat? - Měl jsi mi ten oblek nebrat!

Promiňte, Hanku. Mrzí mě, že jsem ten oblek vzal.

Omlouvám se, že jsem včera volal.

Nepamatuju se, že bych Janet tam dole viděl. Kéž by jo.

Prostě se mi jen zdálo, že si hraju na schovku s holčičkou.

Cože?

Měl jsem sen. Hrála si na schovku s malou...

holkou. S Cassie si tak hrajeme pořád. To nic neznamená.

V tom snu to byla Cassie?

Ne.

- Kde se schovávala? - Cože?

Ta holčička, kde se schovávala? V šatníku?

Ne, ve velké skříni.

- Myslíš šatník. - Tak se tomu říká?

- Jakou měl barvu? - Červenou.

- Byli na něm koníci? - Panejo.

Tam jsem se vždycky schovávala já.

To zní, jako bys tu hru moc nepochopila.

Je naživu.

Já to věděl.

Věděl jsem to.

- Potřebujeme ten díl. - Dobrá.

Čím dříve zprovozníme tunel, tím dříve z něj dostaneme tu zprávu.

- Má ho Burch? - Jo. Jdeme.

Jakej díl? Kdo je Burch? Počkat, co se to děje?

Potřebujeme jeden díl, aby se tunel zase nepřetížil.

Vzala jsem ti šaty. Možná se chceš převléknout.

Poslyšte, moc rád bych vám pomohl.

Ale když nebudu doma, až mi budou sundávat monitor, zavřou mě na věčnost.

Až budeme mít ten díl, zapojíme tunel, získáme tu zprávu a budeš doma cobydup.

Musíme si pospíšit. Spojení dlouho nevydrží.

Dlužíš nám to.

Tak jo, fajn. Můžu počkat uvnitř. Nesmím bejt venku.

Jedem.

- V pohodě? - Jo.

Hned se vrátím.

- Můžu si vzít? - Ne.

Susan!

- Vítej ve Oui! - Sonny.

Oui je francouzsky ano, jakože ano, máme stůl,

ano, našla jsi nás, a ano,

všechno je jak má být.

Doufejme, že to je taky ano, máte ten díl, co chci.

Vždycky se mi líbil tvůj smysl pro humor, Susan.

- Posaď se. - Ne, postojím. Díky.

- Co je to za chlápka? - Sonny Burch.

Kšeftuje s technologiemi.

Má pro nás to, co potřebujeme k dokončení tunelu.

- Alespoň jeden? - Ne.

Víš, u FBI mám zvláštního přítele. Je zvláštní, protože...

mi říká věci, které jsem před tím nevěděl.

Například...

Nejmenuješ se Susan.

Jsi Hope Van Dyneová.

A tvým společníkem je tvůj otec, Hank Pym.

- Tohle není dobrý, Hanku. - Nekecej.

Co chcete?

Vztahy jsou založeny na důvěře, Hope.

A já chci, aby měl náš vztah pevný základ.

- Náš vztah? - Obchodní vztahy se mění, Hope.

Na to kašlu. Já ani neexistuju. Ale Hank Pym?

- Hank Pym je velká příležitost. - Kam tím míříte?

Myslíš, že nevím, co stavíte? S tímhle vším?

Kvantovou technologii.

Pak můžeš zapomenout na nanotechnologii. Na umělou inteligenci, na kryptoměny.

Budoucnost je kvantová energie. Další zlatý důl.

- Vážně? - Já ji chci, Hope.

Jako gesto dobré vůle si dovolím sehnat vám na vaši laboratoř kupce.

Minimální nabídka? Jedna miliarda dolarů.

Díky, Sonny. Vážně.

Ale máme s otcem něco naléhavějšího nežli zakládat obchod.

Takže si prostě vezmu ten díl. Jak bylo domluveno.

Mí kupci neberou ne jako odpověď.

Takže buď spolu budeme obchodovat, nebo nebudeme.

- Tak to asi ne. - Jen si běž.

Ale obávám se, že peníze tu zůstanou.

Ber to jako náhradu za mé zraněné city.

Poslyš, Sonny.

Pro všechny bude mnohem jednodušší, když mi dáš ten díl.

Ne, jediné, co si sebou odneseš, je mé zlomené srdce.

Ale to se časem uzdraví.

Tak dobře.

- A teď bude co? - Uvidíš.

Že prý mají s tátou něco neodkladného.

Chci vědět, co to je, protože když nebudou dělat pro nás, tak pro nikoho.

Zjistěte to. Hlavně...

Počkat. Ona má křídla?

Do mého lustru ne!

Zastavte střelbu! Dost!

Vezměte to a běžte. Rychle.

Křídla a blastery.

Tohle jste před tím pro mě neměl?

Ale ano, měl.

Ráda jsem s tebou obchodovala, Sonny.

Náš obchod ještě neskončil, Hope.

Tím si buď jistá.

Co je sakra tohle?

Tati, vidíš to?

Hope, vypadni pryč!

- Musím něco udělat. - Zadrž!

Tohle je pořád ve vývoji.

Tos mě naučila ty, vzpomínáš?

- Jo, pěknej kop. - Tenkrát to bylo super.

- Co se to s náma stalo? - Teď ne, Scotte.

Sakra, kam zmizel?

Ztratila jsem ho.

Na mravenčích kamerách nemám nic.

Tati?

Dej mi to. Hned.

- Všechno v pořádku? - Ne. Sebral laborku.

- To ne. - Dělejte.

- Co byl zač? - Netuším.

Ale musíme se někam uklidit a zjistit, kde je ta laborka.

Takže kam teď?

Co ke mně domů? Stejně tam mám bejt.

- Woo tam může bejt každou chvíli. - Přesně proto tam nepojedeme.

A co váš dům?

Promiňte.

Vím o jednom místu, kam můžeme jít.

Ne.

Ne, ne! Ne! Ne!

Ne!

Páni, dr. Pym.

Kdo by si pomyslel, že se na nás ve stavu nouze zase obrátíte?

Já tedy ne.

Nabídněte si.

Ty sušenky jsou moc drahý. Musíme si hlídat rozpočet.

A co máme asi tak snídat?

- Ovesný vločky. - Ovesný vločky.

- To je urážka. - A to jako proč?

- Chutnaj jako písek. - A víš proč? Protože jsou přírodní.

- Žádná příroda, ale písek. - Snídaně je základ.

Tak buď trochu kreativní. Posyp si to cukrem.

Kapánek skořice...

Lidi, lidi... ! Ale no tak!

Máme tu důležitější věci!

- Není to můj stůl? - Jo.

Co? Proč mám tak malej stůl?

- Nebyls tu u vybírání stolů. - Kdo pozdě chodí...

- Mám domácí vězení. - Jo.

Ani není novej, ale ze skládky.

Přivezl jsi ho sem ze skládky.

Mám ho z výprodeje.

- Ty šetříš peníze na mým stole?! - Kluci.

Hope, prosím! Soustřeďme se, ano?

Musíme konečně najít tu laborku. Bože.

Kolují fámy o tom, co se vám stalo.

Jako o tý kočce, co prochází zdí a tak.

Jako... jako duch.

Jako baba Jaga.

Baba Jaga. Ta čarodějnice.

Dětem se o ní vypráví pohádky, aby se bály.

Vy znáte babu Jagu?

Ať to ukradl kdokoli...

musíme zjistit, kdo to byl.

Někoho takovýho jen tak nenajdete.

- To oni najdou vás. - Jako baba Jaga.

Dr. Pyme, vy jste ten nejchytřejší génius, kterýho znám.

Nedal jste do tý laborky nějakej vysílač nebo tak?

Protože jestli jo, máme tu pár cenově dostupnejch možností.

Jistěže dal, Luisi.

Vypnuli ho.

Kdokoli ji ukradl, věděl přesně, co dělá.

- Taky vypadali, jakoby fázovali. - Fázovali?

Kvantové fázování. Objekt se pohybuje mezi různými fázemi hmoty.

Jo, jasně. To jsem si myslel.

Laborka vysílá záření. Nemůžeme upravit kvantový spektrometr a zaměřit ji?

To by mohlo jít, ano. Ale mám v ní všechno mé vybavení.

Kde jinde takový vybavení najdeme?

Jeden člověk by tu byl.

- Bill Foster. - Paráda!

Kdo je Bill Foster?

Tátův bývalý kolega z SHIELDu.

- Před lety se rozešli. - Vy se teda rozcházíte s hodně lidma.

Bude to asi jen ztráta času.

Hele, já tu všechno riskuju. Nemyslíte, že to stojí za zkoušku?

Musíme zjistit, kdo tu laborku sebral.

Lidi, bejt takhle na očích není ten nejlepší nápad.

Klídek. Nikdo nás nepozná.

Protože máme čepice a brejle?

To není žádnej převlek, Hanku.

Vypadáme, že jdeme na baseball.

V izolovaném systému...

částice koexistují

v stabilním fázovém vztahu. Pokud je systém narušen,

stabilita se změní v chaos.

Nepředvídatelný.

Nebezpečný.

Překrásný.

Zcela izolovaný může kvantový systém hmotu oddělit na svá jednotlivá stádia.

Každé bude mít jiné vlastnosti.

Jinými slovy...

Zmíněný objekt bude souběžně vně i uvnitř fáze

mnohonásobných realit.

Když mluvíme o tom být mimo fázi reality...

vidím tu nezvykle hodně tupých pohledů.

Tak co kdybychom skončili o chvilku dříve.

To bude vše, dámy a pánové. Můžete jít.

To je úžasné. Spojil ses s Janet.

To je kvantové spojení

mezi kvantovým stavem v jejích molekulách a vaším mozkem.

Jo. To mě taky napadlo.

To musíte před vším říkat "kvantovej"?

Doktore, musíme najít laborku.

Hope, rád bych vám pomohl, ale žádné takové vybavení nemám.

Říkal jsem, že to je ztráta času. Jdeme.

Nenaparuj se tu, Hanku.

To ty tu utíkáš před FBI.

A to jen protože jsi konečně dorostl do velikosti tvého ega.

Tam v Německu jsem to nebyl já. Byl to tenhle idiot.

Vážně?

Ta velikost musí pěkně vyčerpat.

Tři dny jsem prospal. To si neumíte představit.

Popravdě umím.

Kdysi dávno jsem dělal s Hankem na projektu jménem Goliáš.

Promiň, ale dělal se mnou?

Náročnější než se tak zvětšit bylo vydržet tyhle Hankovy kraviny.

Jak velkej jste byl?

Můj rekord?

Šest a půl metru.

- To není špatný. - A vy?

- Ale to... - Ne, vážně. Zajímá mě to.

- Dvacet metrů. Jo. - Páni.

- To je výška. - Dvacet.

Jestli už jste si přestali poměřovat velikost...

musíme přijít na to, jak najít tu laborku.

A velký Hank Pym na to ještě nepřišel? Zvláštní.

Kdysi měl na všechno odpověď. Proto jsem taky odešel.

Odešel? Vyhodil jsem tě.

Nejlepší rozhodnutí života. Hank byl hrozný kolega.

Horkokrevný. Tvrdohlavý. Zbrklý.

Dříve nebo později od sebe vypudí všechny.

Jen ty průměrné.

Jediná Janet s ním dokázala vydržet zůstat.

- Opatrně, Bille. - A zaplatila za to, že ano?

Ty jeden zku...

Nepřišli jsme sem kvůli hádce.

Snažím se zachránit svou matku.

To je Woo.

Někdo mě musel vidět.

Klid. Kdyby šlo o tebe, byli by už u tebe doma.

- Kolik ti je, 15? - Dělejte. Musíme jít.

Počkejte! Možná budete moci ten vyhledávač nahradit.

Když upravíte difrakční jednotku v regulátoru.

- To by mohlo jít. - Nemám páru, o co jde.

Děkuju vám.

Díky.

Ale doktore, ochranka tvrdí, že identifikovala Pyma i Van Dyneovou.

Na to nic nemám, agente.

S Hankem jsem nemluvil 30 let.

A věřte, že jsem ten poslední, koho by navštívil.

- No tak. To si myslíte, že... - Hele, hele.

- A proč jako? - Jednoduché.

My se totiž nesnášíme.

Takže jsem hrozný kolega?

Foster měl jediný dobrý nápad za celou kariéru.

Ale ten jeho nápad by mohl vyjít.

Jeden slušný nápad.

Až na to, že jsem při zdokonalení obleků difraktory odstranil.

Takže když budeme mít starej oblek,

můžeme tu laborku najít?

Ano, ale ten nemáme.

- A co kdyby jo? - Co tím myslíš?

Jakože...

- Život je srandovní... - Panebože.

- Tys ten oblek nezničil. - Cože?!

Je to tvá životní práce, Hanku. Nemohl jsem ho zničit.

Než jsem se vzdal, zmenšil jsem ho a poslal Luisovi.

Tys poslal můj oblek poštou?!

Hele, víš ty co? Pošta je dost spolehlivá.

Mají sledovací kódy. Jako UPS.

Kde je?

Na tom nejbezpečnějším místě. Nebojte.

Co, ta trofej? Ne, ta tu není.

Co tím myslíš? Kde by asi byla?

Merčil jsem všude. Není tu.

Hele, běž z toho stolu.

Vrátil jsem ji Cassii a pak...

Ta školní věc.

Scotty?

Dobrá zpráva je, že vím, kde je.

Když se vrátíš do školy, nemělo by bejt všechno menší?

Je to tu obrovské.

- Co to je? - To je nový regulátor.

Hanku, co je to s tím oblekem?

Jak moc je to rozpracovaný?

Ale ne. Ne, ne, ne.

Co, ty se křeníš? Můžeš prosím tě...

Fajn, fajn.

Co tam vidíš?

Nefungují cívky ovládání velikosti.

Zkusím to...

- Promiň. - V poho.

Tak jo.

A je to.

Zkus to teď.

Tak...

Paráda.

Kdyby tě tak teď viděl Cap.

Fakt sranda. Co budem dělat?

Hej!

Kde máš propustku?

Já s tebou mluvím!

Hej!

Hej...

To zvládneš. Už to skoro máš.

Ale myško.

Fajn. Jdeme.

Čauky, mladej! Co bylo ve škole?

Tak se pobavte.

- Můžete to opravit? - Je pěkně nevrlej.

Nedáš si pitíčko a lupínky?

A vy to vážně máte?

Teď se uvidí, jestli měl Foster pravdu.

To musí být laboratoř.

- Tak jdem pro ni. - Jo.

Vypadá to v poho.

Koukni na nás. Už dnes podruhý společně v akci.

To stojí za zamyšlení, co?

- A co jako? - Německo?

- Co tím myslíš? - Spolupracovali jsme.

Společně trénovali a dělali i další věci.

Kdybych se tě zeptal, šla bys?

To se nikdy nedozvíme. Ale jedno vím jistě.

Co?

Kdyby jo, nikdy by tě nechytili.

Hele, Scotte.

Můžeš přestat snít o mé dceři, dokud nezískáme tu laborku?

- Ano, pane. - Děkuju.

Dobrá, vysíláte.

Kdes byl tak dlouho?

Promiň, vymejšlel jsem jméno mravenci.

Napadlo mě Ulysses S. Gr-Ant.

- Líbí? - K popukání.

Na monitorech nic nevidím. Něco mi je tu ruší.

- Opatrně. - Znáte mě, Hanku.

Vždycky jsem-- Páni!

- To nic. To je jen oblek. - Jak to víš?

Koukni.

To je Ghost?

Co to tam dělá?

Myslíš, že díky tomu obleku prochází zdma a tak?

Mizíme, než se probudí.

Hope, koukni. Támhle je laborka.

Tohle je náš zmenšenej barák, není nikoho jinýho, že ne?

Popadni ho, Scotte. Musíme pospíchat.

Vezmu ji.

Do haj...

Hope.

Hanku.

Lidi?

Nemyslím, že tě slyší.

Čau.

Jsem Ava.

Scott.

Takže...

Ty nepotřebuješ oblek na... Vždyť víš.

Procházení věcma.

Ne.

Ten mi jen pomáhá to ovládat.

A tu bolest. Hypoteticky.

Nehrábneš mi do hrudi a nerozdrtíš mi srdce, že ne?

Jsi vtipnej.

Neublížím ti, Scotte, pokud nebudu muset.

Potřebuju...

to, co máš v hlavě.

Probereme zbytek party, ať to máme za sebou, co?

Vstávat! No tak!

Tati?

Už se ho nikdy nedotýkej.

Ale, ale, Hope...

Vzhledem k okolnostem jsem byla na tvého otce mírná.

Co tím sakra myslíš?

Další oběť ega Hanka Pyma.

Bille.

Cos to udělal?

Spíš co jste udělal vy, Dr. Pyme.

Vy jste s ní?

Sakra. Já myslel, že jste frajer.

Co se to tu sakra děje?

Pochybuju, že Hank někdy mluvil o mém otci. A proč taky?

Elihas Starr.

Spolupracovali spolu v SHIELDu.

Výzkum kvant.

Dokud si můj otec dovolil s velkým Hankem Pymem nesouhlasit.

Nechal jste ho vyhodit. A pro jistotu i zdiskreditovat.

Můj otec pokračoval pak ve výzkumu sám.

Riskoval, aby očistil své jméno.

Ne!

Riskoval až příliš.

Pak se něco pokazilo.

Řekl nám, ať utečeme.

- Elihasi, co se děje? - Běžte. Utečte!

Tati!

Byl pěkně vystrašený.

- Tati! - Avo, ne!

Nechtěla jsem ho opustit.

Ne. Ne. Ne!

Když jsem se probrala, mí rodiče byli po smrti.

Já takové štěstí neměla.

Říkají tomu "molekulární nerovnováha".

Pěkně hloupej název.

Moc výstižné to není.

Každá buňka mého těla je rozervána a znovu spojena.

Pořád dokola, každičký den.

Byl jsem ještě v SHIELDu, když jsem dostal hlášení

o kvantové anomálii v Argentině.

Ahoj, Avo.

Já se jmenuju Bill.

Byl jsem přítel tvého otce.

Něco jsem ti přinesl.

To nevadí, zkus to znovu.

A je to.

Dr. Foster se mě snažil ochránit.

Ale jiní z SHIELDu viděli v mém postižení příležitost.

Vytvořili izolační oblek, abych dokázala své fázování ovládat.

A vytrénovali ze mě specialistu na tajné mise.

Dali mi zbraně.

Kradla jsem pro ně, špehovala...

I zabíjela.

A výměnou za mou duši

mě měli vyléčit.

Ale lhali.

Když SHIELD skončil, ujal jsem se Avy já.

Vytvořil jsem pro ni komoru, která její rozpad zpomaluje.

Ale dále postupuje a já netuším, jak ji vyléčit.

Chtěla tě zabít, Hanku, ale já jí to zakázal.

Místo toho tě jen sledovala.

A tak zjistila, že stavíš tunel.

Pak mi řekla o Langovi.

A o té zprávě od Janet v jeho hlavě...

- Sakra práce! - To je můj. Soráč.

Kouknete se, kdo mi píše?

Cassie. 911.

To je moje dcera. Musím jí odepsat.

Ne. To bohužel nejde.

Píše 911. To je nouzovka!

Vy tu nerozkazujete, Langu.

Vůbec nechápete vážnost...

Paráda, teď mi volá na videochat. Něco se děje.

Nechte mě s ní promluvit. Prosím!

Cassie, není ti nic? Co je za průšvih?

- Nemůžu najít kopačky. - Cože?

- Zítra mám zápas. - Čau, Scotte, určitě jsou u tebe.

Můžeme se po nich podívat?

- Ne, já teď nemůžu. - Proč ne?

Je mi zle.

Koukneš se po nich pak a brnkneš mi? Dík.

- Ahoj, tati! - Čau, myško!

- Uzdrav se! - Uzdrav se, kámo!

Promiňte, říkali nouzovka.

Avo, já ti chci pomoct.

Tvou pomoc nepotřebuje. Vím, jak ji zachránit.

- Vážně? A jak? - Janet.

30 let je tam dole a vstřebává kvantovou energii.

Můžem ji z ní získat. Můžeme s ní obnovit Aviny molekuly...

- Získat z ní? - Ano!

Zbláznil ses? To by Janet roztrhalo!

To nemůžeš vědět. Zprovozním tvůj tunel.

Až se v Langově hlavě objeví její poloha, dá mi ji,

- nebo ho udám FBI. - Cože?

Ty tu zůstaneš, kdybych potřeboval tvou pomoc.

- To si piš, že ti nepomůžu! - Uděláte, cokoli řekne.

- Tím Janet zabiješ. - Měl byste se spíš bát o sebe, Hanku.

Zatraceně, Bille!

- Tati? - Hanku, uklidni se.

Přísahám Bohu...

Jeho srdce! Potřebuje léky, prosím.

Dr. Fostere, má je v plechovce. Prosím vás.

Vždyť může umřít! No tak!

Pomozte mu!

Tati, vydrž, ano? Dýchej. V klidu.

- Pomozte mu! Dělejte! - Ta plechovka mentolek!

Počkejte!

Díky, lidi!

Hanku!

Bill té holce nakukal pěkné bludy.

Elihas Starr byl zrádce. Mé plány ukradl.

Teď to přines dolů. Připevni to.

Ne, ne, ne. Šroub je na druhé straně.

Povol ho a pak to tam osaď.

- Dobrá práce. - Bude to fungovat.

Foster mohl celý systém zkratovat.

My upravíme obvody a ty to přeprogramuješ, ano?

Klapne to.

- A je to. - Jo.

Myslela bych, že na to budu připravena víc.

Na subatomární zmenšení připravit nejde.

Jakoby se ti roztála mysl.

Já myslela vidět svou mámu.

Co když se úplně změnila?

Jako George Washington?

- Myslím to vážně, Scotte. - Nebo George Jefferson?

Co když na mě zapomněla?

Když jsem byl v lochu...

překonal jsem to jen díky Cassii.

Mohli mě zavřít na 100 let a nikdy bych na ni nezapomněl.

Tvoje máma určitě odpočítává minuty, než tě zase uvidí.

Díky.

- Čau. - Máme velkej malér.

Zapomněls na detektory pohybu za barákem.

To ne.

V návrhu byly a Karapetyan je tam výslovně chtěl.

Jo. Poslyš, teď je to trochu bláznivý...

Kouknu na to zejtra, jo?

Ne, ne, ne, ne!

Schůzka je hned ráno. Musím přijet hned.

Nemůžu. Kéž by, ale nejde to.

Tak já zajedu k tobě. Vezmu ty plány v kompu

a ty to opravíš.

- Řekni mi, kde jsi, jo? - To je složitý.

Co tím myslíš, složitý?

Jak tu vidíte, pane...

tenhle systém je umělecký dílo.

Bezpečnost zítřka... už dnes!

Paráda! Tu hlášku žeru, kámo. Cvič dál.

Skočím jen ke Scottymu, aby to mohl opravit.

Ale neboj, budu zpátky cobydup.

Jak tu vidíte, pane...

- Doufám, žes nechal umejt dodávku. - Od shora dolů, bejby.

- Tys utrácel za mytí podvozku? - Chtěls ji tip-ťop.

Podvod. Jsme v Kalifornii, v žádný Minnesotě.

Má pravdu.

Mytí podvozku.

Tím se čistí sůl z teréňáků.

Co jí sypou silnice v našich severských státech.

Kdo jste a proč vás zajímá, jak myjeme naše auto?

Jmenuji se Sonny Burch.

A trochu jsem pátral, Luisi.

Konkrétně jsem se dozvěděl od svého přítele

u FBI, že jsi společník Scotta Langa.

A také společník Hanka Pyma. O kterém jsem zjistil,

že má bombovou přenosnou laborku. Plnou úžasný techniky.

A ty mi prozradíš, kde je.

Nerad vás zklamu, ale nemám páru, o čem to mluvíte.

Cítím tu odpor, Luisi.

A já slíbil výsledky pár nebezpečným lidem.

Takže bych ti rád představil svého dobrého přítele Uzmana.

A Uzman je mistrem

v získávání informací psychotropními prostředky.

Páni, to je sérum pravdy?

Nic jako sérum pravdy neexistuje.

To jsou jen nesmysly z TV.

- Tak co to tedy je? - Taková malá směs,

kterou zdokonaloval, když byl u SIS.

Díky ní budete sugestibilní. A také vysoce citliví.

- Vole, je to sérum pravdy! - Ne, není.

Neurazte se,

- ale mně to zní jako sérum pravdy. - Že jo?!

- Není to opravdové sérum. - Tak jo. Věřím ti.

Sérum pravdy to není.

Když to chodí jako kachna a kváká jako kachna...

Je to sérum pravdy.

Hele, já mám hodně alergií, takže...

Měli byste na to asi myslet.

Je na čase získat zpět tu laborku.

Co?

Komora ani oblek už moc nepomáhají.

Kolik mi zbývá času?

Snad pár týdnů.

Tak je donutíme nám tu laborku vrátit.

Jak?

- Lang. Má přece dceru, ne? - To nemyslíš vážně. Avo?

Toleruji ti dělat venku hodně věcí,

ale ničeho takového se nezúčastním.

Ale ty se tu za chvíli nerozplyneš, Bille.

To já!

Slíbils, že mě vyléčíš!

Slíbils to.

Já vím a vyléčím.

Ale takhle ne.

Jestli na tu holčičku vztáhneš ruku,

nepomůžu ti. Skončíme spolu.

Dobře.

Jsou tu i jiné možnosti.

Víš ty co, máš pravdu. Tohle není sérum pravdy.

Protože to nic nedělá.

Kecám. Něco cejtim.

- Je to sérum pravdy! - Nic takového není.

Tak fajn.

Tak jo, tak jo.

- Zjednoduším ti to, Luisi. - Dobře.

Kde...

je Scott Lang?

To je složitý. Když jsem ho potkal, nebyl na tom dobře.

A tím nemyslím kriminál. Rozváděl se.

A já "Sakra, ona tě odkopla, když jsi v lochu?"

A on "Jo, věděl jsem, že to nevydrží,

ale teď jsem sám!"

A já "Klídek, kámo. Někoho ti najdu.

A víš ty co? Jsem Luis."

On na to "Já Scotty. A budeme nejlepší kámoši."

Počkej, zadrž.

Dobrý příběhy mám rád, ale jak nás to navede k Langovi?

Už tam budu.

Objednal jste si písničku, musíte ji slyšet celou.

Mele jako lidskej jukebox.

Moje babča má jeden v restauraci.

Jo. Hraje jenom Morrissey.

Když si někdo stěžuje, ona jen "Proč? Nelíbí?"

A Mexikánci, na ty jen "Nelíbí? Tak ven!"

Co můžu říct? S těmahle drsoněma jsme jedna krev.

- Lang. - Jasně...

Po lochu začal makat pro Hanka.

A tam potkal Hope. A Hope na něj

"Nezajímáš mě. Čekni mý háro. Jsem kšeftmanka."

A Scotty na ni

"Hele, kočko, mý srdce je zlomený, už nikdy se nezamiluju.

Ale chci tě líbat!"

A pozdějc se do sebe zabouchli, jasný?

A pak Scotty "Sice ti to neřeknu,

ale rozkopu letiště s kapitánem Amerikou!"

A ona na to "Nechápu, žes to takhle pohnojil. Měj se, pako!"

A tak dostal Scotty domácí vězení, a ve svým srdci cejtí

"Kruci! Hope mohla bejt má nová pravá láska. A já to podělal!"

Ale pak je osud zase spojil a srdce Hope je samý

"Bojím se, nemůžu mu věřit. Zase to pohnojí a všechno zničí."

A já na to

"To fajnový pečivo stálo celej náš nájem. A jsme krůček o krachu!"

- Krachu? - Krůček?!

Prokletý sérum! Chtěl jsem vás ochránit.

Přísahám. Snažil jsem se bejt dobrej šéf. Ale krachujeme.

Ten kšeft je naše jediná šance, nedostanem to a je šmitec!

- Seš hroznej šéf. - Sakra, brácho!

- Moje chyba. Jenom moje. - Hele!

To stačí.

Zeptám se tě ještě jednou...

kde je Scott Lang?

To se snažím říct. Je na hraně, pocitově.

Pocitově.

Kde je Scott Lang, fyzicky?!

V lese.

V lese?

Baba Jaga!

Co to znamená, v lese?

V Muirově parku!

Panebože!

Baba Jaga chytí tě, běž spát jako hodný dítě.

Kruci!

Ten exot měl Pymovu výbavu. Nikdy ho nenajdeme.

Tak co uděláme?

Je lehčí to ukrást federálům než tomu strašidlu.

Ahoj. To jsem já.

Nechceš povýšení?

Vím, kde se nachází Pym, Van Dyneová a Lang.

Ale musíš je sebrat hned, dlouho tam nebudou.

A potom mi dáš tu laborku.

Rozumím.

Dobré zprávy, pánové.

Federálové to odmakají za nás.

Na co čumíte? Vyměňte ty gumy!

Pane...

Neumíte klepat?

Promiňte, pane, ale mám stopu.

Aha. Stopy zbožňuju.

- Systémy běží. - Žhavím cívky.

Plný výkon.

Jakmile se tunel otevře, dej nám vědět cokoli z její zprávy.

Jo, jo. Dám.

Tak dobrá.

Jdem na to.

My to dokázali!

Máš něco?

Nic.

Chvilku to potrvá. Protože to může...

Ne. Ne, ne, ne!

- Co se děje? - Vypíná se. Možná špatné vektory.

Procházeli jsme to miliónkrát. Jsou správně.

- Tak co jiného to může být? - Netuším.

- Scotte, co děláš? - Běž od toho!

Scotte, měli jsme...

Promiňte. Nevím, kolik mám času. Musím opravit ten algoritmus.

Věřte mi, po třiceti letech tady dole

jsem měla dost času na přemýšlení.

Janet?

Ahoj, drahý.

Ahoj, myško.

Mami?

Tak jsem si shledání nepředstavovala. Moc narychlo.

Odvedli jste tu parádní práci.

Potřebujete jen trochu...

postrčit.

Janet, jak je to možné?

Tys Scottovi do hlavy nevložila zprávu, ale anténu.

Chytrá holka.

Jsem na tebe tak pyšná.

Zlato, pověz nám, kde jsi. Jak tě najdeme.

Ne, pravděpodobnostní pole jsou moc složité. Proto ten rozhovor.

Musíte následovat můj hlas.

- Ale jistě. - Jako vysledovat volajícího.

Sleduji signál za použití subatomárních kmitočtů

mezi bodem 2 a bodem 9.

- Zúžím to na 4 a 6. - Moc natěsno. Mineme tě.

Už se zase hádáme.

Dobře. Mezi 3 a 7.

Naše první hádka za desetiletí a hned skončila.

Trefa.

- Zdroj zaměřen. - To jsi ty!

Máme to!

Musíš za mnou přesně na tyto souřadnice.

Do pustiny, za kvantovou prázdnotou.

Je to velmi nebezpečné, obzvlášť pro lidskou mysl, tak opatrně.

Tady dole se chová čas a prostor zcela jinak.

Máte 2 hodiny. Potom se pole posunou,

a bude trvat století, než budou nastaveny zase takto.

My tě najdeme.

Já vím, že ano, myško.

Ne.

Nic. Nemám nic. Janet se neozvala. Paráda.

Jak jsme se dostali sem?

Nejdřív uvidíš všemožný světla a bude to pěkně ujetý,

ale pak bude jen tma a ticho. Jako fakt ticho.

Scotte, já to zvládnu.

- Jen říkám. Já tam byl. - Jo, to už jsi říkal.

Promiňte. Tohle musím vzít.

Čau, kámo. Přijdeš?

Ne. Ale víš ty co? Duch jo.

Jo federálové vědí, kde jste.

- Cože? - Soráč, soráč.

Dali mi sérum pravdy a já začal mluvit pravdu,

třebaže nesnáším, jak používáš myčku. Hrozný.

Ale musíš mazat domů, federálové tam už jedou.

A mimochodem, kdo dává talíře na vrchní držák?

Tam nepatřej!

Teď si připadám jako blbec.

Budete pěkně naštvaný. Musíme hned pryč.

- Co? - Ghost ví, kde jsme.

- FBI taky. - Jak to?

- Pověděl jsem to Luisovi. - Cože jsi?

Měl sem přijet s tou nabídkou pro Karapetyana.

Panebože!

Ale my ten kšeft dostat musíme. Jinak zkrachujeme.

Víte, jak to má kriminálník těžký s prací?

Ježíši, Scotte!

Do haj...

Trhlina se uzavře za 90 sekund.

- Nejdřív musíš polarizovat cívky. - Já vím.

Moc mě to mrzí, ale...

Ke mně domů jede FBI, takže...

Musím jít.

Můžu si půjčit oblek?

Koukněte... já si půjčím ten oblek.

Vrátím se. Řekněte mi, kde budete.

- Neobtěžuj se. - Cože?

Oblek si od tebe vyzvedneme, jen co najdeme mámu.

- Hope... - Scotte, tak běž!

- Scotte? - Tati?

- To jsme my, kámo! - Jsme tu pro Cassiiny kopačky.

Asi odpočívá.

Zlato, běž nahoru a koukni se pod postel.

Tati? Jsi nahoře?

Tati...

Co to sakra...?

Žije tu teď jako čuně.

Tati?

Hledejte všude!

- Zase? - Lidi, vy nemáte žádný stud!

- Podle monitoru je v koupelně. - Jo. To mu nebaštím.

Cassie, nech toho muže jít.

- Ale táta je fakt nemocnej! - To se uvidí.

Nechce, aby se kdokoli nakazil.

Já to risknu, sluníčko.

Blinkal. Jakože fakt dost.

Mladá dámo, jsem agent. Viděl jsem horší věci nežli zvratky.

- Jakože fakt dost hodně? - Ano!

- To stačí. Uhni mi. - Ne!

Woo.

- Co tady děláte? - Scotte.

Omlouvám se, ale je mi fakt blbě.

Já to říkala.

Omluvte mě. Někdy to prostě musí ven, víte?

Promiňte.

Já nastartuji dodávku. Ty vezmi laborku.

Ani hnout! Jste obklíčeni!

Hank Pym. Hope Van Dyneová. Jste zatčeni.

- To je šikana. - Vlastně není.

Co vůbec FBI znamená? Fakt Buzerující Individua.

- Monitor má v pořádku? - Jistěže jo.

Kruci. To jsem pěkně skočil na lep.

Máme je, pane. Pym a Van Dyneová jsou ve vazbě.

Vážně? Ano!

Promiň, Scotte. Jsou to tví přátelé. To bylo hrubé.

Ale vážně jsem potřeboval zabodovat. Každopádně...

vrátím se kvůli ukončení tvého trestu. Omlouvám se za to nedorozumění.

Můžeš být na sebe pyšný.

Co je to?

Přišli jsme o muže a Pymova laboratoř zmizela.

Ahoj.

- Děkan, žes mě kryla. - Jasně.

Takže...

jak dlouho jsi byl teď Ant-Man?

Moc ne.

Tak nějak se to semlelo.

Promiň, že jsem ti lhal a že jsem tak riskoval.

- Tati, to je v pohodě. - To není...

Dělám kraviny a odnášejí to pak mí nejdražší.

Jmenovitě ty.

Pomáhat lidem není kravina.

No...

Prakticky pokaždý jsem to pokazil.

Možná jen potřebuješ někoho, kdo by ti kryl záda.

Parťáka.

Dala mi jasně najevo, že to fakt nechce.

- Kdo? - Hope.

- A kohos myslela? - Sebe.

Tebe?

Neposmívej se.

- Byla bych bezva parťák. - Ale myško...

Byla bys úžasná.

A kdybych to připustil, byl bych špatnej táta.

Tak jo.

Tak si nech za parťáka Hope. Je chytrá.

Připomíná mi tebe.

Půjdeš jí pomoct?

Podle mě bys měl.

To bych moc chtěl, ale...

Nevím, jak jí pomoct, aniž bych ublížil tobě.

Dokážeš to. Ty dokážeš cokoli.

Seš Nejlepší babča na světě.

Agent Woo u vás bude za hodinu.

Za hodinu? Nemáme hodinu.

Někam pospícháte?

To je moje holka.

Tak jo, co máš v plánu?

Zmenšit tu zeď.

Ta bude nosná. Budova se zřítí.

- Tak budeme utíkat fakt rychle. - Na patře bude tak 20 agentů.

V tak velké budově tak 5x víc.

- A všichni po zuby ozbrojeni. - Moc šancí nemáme.

- Nějaký lepší nápad? - Ne.

Ale s mámou to nevzdám.

Byla by na tebe tak pyšná.

Tak fajn.

Jedna...

Dvě...

Scotte?

Proč tam tak postáváte?

Musíme najít tu laborku.

A co já?

Dokonalé.

Dělejte, oblečte se. Nemáme moc času.

Pane.

Dobře, a co teď?

To se ptáš mě?

Dovnitř!

Ahoj.

Ahoj.

Promiňte, ale pojedeme už,

nebo na sebe budete dál civět, dokud nás nepostřílejí.

- Hele, Burchi. - Jo?

- Vyrazili. - Už jedu.

- Najednou tu byl, stejně tak i auto. - Jak je to možné?

Krucipísek.

Děkuju.

Nemáte zač.

A jak tu laborku najdeme?

Když jsme o ni přišli poprvé, dal jsem do ní nový vysílač...

...nebo tak něco.

To bude fungovat.

Funguje to nebo ne?

Můžeme začít extrahovat.

Poslyš, Avo, celý ten proces může být velmi nebezpečný.

- Možná bysme měli... - Měli co? Počkat?

Od smrti mě dělí jen pár dní.

Uděláme to, Bille. A to hned.

Přístroje ukazují, že tunel ještě nepoužili.

Nemáme moc času, než ztratíme máminu polohu.

Jo, a musíme toho ještě tolik zmáknout.

Můj fotřík říkal: Jestli to chceš udělat pořádně, sepiš si to.

Tak to uděláme.

Za prvý, musíme se dostat do laborky.

Za druhý, nakopáme Fostera a Ghosta.

Za třetí, musíme se porvat s Ghostem. To by mělo bejt ve dvojce.

2-A. Jo? Bude to 2-A.

Porvat se s Ghostem, 2-A.

Taky musí bejt laborka velká, až se vrátíš. Jinak jsme v hajzlu...

- Scotte... - Od znova? Začnu znova.

Já se zmenším.

Naše jediná šance je, když bude vy dva tady,

společně, a ten tunel ochráníte.

Nech mě to udělat, Hope. Prosím tě.

Nech mě ji najít.

Podle mě má pravdu.

Jak to šlape?!

To si nepamatujete tu peckovou reklamu?

Jak to šlape?!

Zavolal jsem ho sem.

Myslel jsem, že by se mohla hodit pomoc.

Fajn. Jsem na místě. Mravenci míří dovnitř.

- Rozumím. - Měj oči na stopkách, Scotty.

- Nechceš PEZ? - Ne.

Hádej, kdo mi to dal k narozkám.

A mimochodem ten oblek žeru.

Díky, chlape.

Taky bych chtěl jeden.

Stačil by mi nějakej, co má jenom malinko schopností, víš?

Nebo by stačil i oblek. Bez schopností.

Co se děje?

Netuším.

To jsou oni.

Nemůžou být daleko.

Hanku? Hanku...

- Přestaň. - Už zase.

Tati, jak jsi na tom?

O Fostera jsem se postaral. Teď si beru oblek.

Chtěl jsem jen zachránit Avu.

Hrozí jí smrt nebo něco horšího. Je vystrašená.

Až se vrátím, pomůžu ti najít lék. Slibuju.

Společně už na něco přijdeme.

Zlom vaz, Hanku.

Díky, Bille.

Teď budeš muset jít pryč.

Zbývající čas: 15 minut.

Hank je tam, Scotte. Vidíš ji?

Ne. Ještě nic.

Avo!

Odvolej ty mravence, Scotte.

Jejda.

Jak jsme na tom, protože tu mám fakt velký problémy s Ghostem!

Připraven vyrazit.

- Kdybych to nedokázal... - Ne. To neříkej.

Nemůžu přijít i o tebe.

Mám tě rád, Hope.

Lidi, tady je to fakt špatný. Prosím...

Teď.

Odvedení pozornosti.

První věc, kterou tě naučí v on-line kouzelnický škole.

Ne!

Tak jo, máme to, Scotty.

- Setkáme se na místě srazu. - Fajn. Jsem na cestě.

To ne.

Opravdu?

- Zase ten chlap? - Kdo?

Já ti říkal, že náš obchod ještě neskončil.

Změna plánu.

Drž se.

Hoši, chci tu laborku. Za každou cenu.

Drž se.

Ten podvozek je jako čuně!

Máme tu větší problémy.

Hope, co to děláš? Jedeš opačným směrem.

Neboj. Jenom ty chlapy beru na projížďku.

Počkat, co to... aha.

Ne!

Panebože! My tu zemřeme! Zemřeme tu!

Nemám signál.

Co to tam sakra dělají?

Zaměřuji.

Zaměřuji.

Nikdys mi neřekl, jaká to je nádhera, Scott.

Zaměřuji.

Tak dělej.

Zaměřuji.

- Zaměřuji. - No tak.

Signál obnoven.

Motorky, je to na vás.

- Drž volant. - Co? Počkat, Hope!

V šedesátkách to byla sranda, ale teď za to platím.

Buď tam opatrný!

Nech mě bejt. Dva roky jsem neřídil.

Sestřelil vás PEZ!

Dovnitř!

To není dobrý.

Hope!

Ne! Ne, ne!

Támhle je, laborka. Za ní, za laborkou!

Mám ji. Západně po Primo.

Hope! Počkej!

Hej! A co já?!

Dostali jsme tě, Avo.

To už ne!

To je krám!

Jo!

Jeď! Šlápni na to!

Laborku má Burch. Jdu po něm.

Ne, to ne. Ne.

Rozpracovanej, to jistě.

Scotte, kde jsi? Vidím Burche, pospěš si!

- Už jedu! - Dochází mám čas!

Varování. Vstupujeme do kvantové pustiny.

Jdu pro tebe, zlato.

Lidi...

Dálkáč k tý laborce nepotřebujete?

Teď jsem ho našel.

Bez něj ji nezvětšíme. Pojeď rychle za námi.

- Ale dodávka je na maděru. - Vezmi kufřík s angličákama.

Co?

Dr. Pyme, miluju vás.

Dálkové! Nemáme dálkové! Musíme prohledat dodávku.

Úžasňácký!

Sice se blížím, ale mám za zadkem Burche.

- Už jedu. - Fajn. Já jdu pro laborku.

Čau!

To je drsňácký!

Pěkný!

Pojď sem, ty křiváku. Ne, to ne!

Takže asi jo.

No tak!

Neviděl někdo pána z jihu, co nese budovu?

Jak si vůbec stihnul koupit lístek?

Alespoň jednou funguj, prosím!

Jo! Tak a teď potřebuju pomoc.

To je ono.

To mě mrzí.

Hej! Ale no tak!

To není hezký!

Vrazi!

Ano! Ano!

Budu ti říkat Ant-onio Banderas. Protože seš drsňák! Jo!

Ne, to ne. Ne! Ant-onio!

Naši přátelé velryby v této San Franciské zátoce rády plavou

- a páří se tu. - Poslouchej, Uzmane...

Setkáme se za 3 hodiny na nábřeží.

Lidičky, sotva jsme opustili dok a už máme společnost.

Vidíte, lidičky? To je gejzír.

Co to...

Zdravím. Promiňte. To je dobrý. Omlouvám se.

Já nejsem velryba. Bude to jen chvilička.

Hele! To ti nepatří!

- Ne! Ne! Ne! Ne! - Pěkně se ztrapňuješ.

- No tak. Pusť to! - Ne!

Díky.

Tohle si vezmu.

To ne...

... roztála mysl...

... zpráva ve tvé hlavě...

... měl jsem sen...

Tati?

Táto?

Co se stalo? Proč jsi nenašel mámu?

Vypadáš ztraceně, Hanku. Seš v pořádku?

Pořád myslíš, že znáš všechny odpovědi, Hanku?

To jsem já.

Tak moc mě to mrzí.

- Že to trvalo tak dlouho. - Ne.

To nemusí...

Jsi tu teď.

Tak pojďme domů.

Myslel jsem, že je po mně.

Ale ta energie ze tvých rukou...

Jak jsi to udělala?

Nejsem stejná jako před 30 lety, Henry.

Tohle místo...

To tě změní.

Součástí toho je adaptace, ale také...

evoluce.

Souřadnice laboratoře nenalezeny. Nezvětšovat.

Asi bych ti měl říct, co se tam nahoře děje.

Mám laborku. Mám laborku. Uhněte...

Uhněte!

Běžte pr...

Vyrážíme.

Nikdo si není jistý, co to může být.

Vysoký je asi 25 metrů.

Uhněte mi z cesty!

Mám tu laborku. Laborka!

Cejtim se jako zhulenej.

Ale ne. Je moc velký.

- Scotty! - Scotte!

Trošku si dáchnu.

Jenom takovýho malýho šlofíčka.

Jen na pět minutek. Pět minut...

Vezmi tu laborku do bezpečí. Scottovi dojde vzduch!

Jasňačka!

Uhněte. Z cesty!

Ne, počkej!

Laboratoř je v plné velikosti.

- Zvládli to! - Připraveno ke zvětšení.

Tak pojďme za naší dcerkou.

Scotte.

Scotte!

Scotte, dělej. Probuď se!

No tak. Kde jsi, Scotte?

Mám tě.

Scotte?

Ahoj!

Hej, Scotty. Hope, ozvěte se.

Nechcete se zeptat na tu laborku?

- Sco... - Kde je to ovládání, Luisi?

Asi tam.

Já ho nemám. Nemám.

Tak tady si asi řekneme "Adios, amigo."

Ne... !

Děkan, kluci.

Avo? Avo!

Avo.

- Extrakce je skoro připravená. - Nech toho, prosím. Někomu ublížíš.

Mně ubližuje všechno. O bolesti mi nevykládej.

Co když má Hank pravdu? Co když to Janet zabije?

Ty se o ní bojíš?

Jen říkám, že je geniální vědkyně. Mohla by ti pomoct.

Taky že pomůže. Hned teď.

A jestli zemře, tak ať!

Promiň, ale to nemůžeme. Musí být jiný způsob.

Tohle je ten způsob.

Janet!

Začala extrakci.

To mámu roztrhá.

To ne!

Hope!

Není ti nic?

Mami?

Panebože.

My tě našli.

Tolik jsi mi chyběla.

Ty mně taky, myško.

Už je to dobré. Už jsem tady. Máme dost času.

Už žádné služební cesty, ano?

Slibuji.

To je v pořádku, nevadí. O mě se nebojte.

- Budu v pohodě. - Tati.

Scotte.

Paní Van Dyneová.

Moc rád vás...

Ale my už se potkali.

To asi ano.

Počkej.

Tvá bolest...

Cítím ji.

Tak to bolí.

Pořád to bolí.

To mě mrzí.

Myslím, že ti můžu pomoct.

Vy jste věděl, že to umí?

Už je to dobré.

Lidi, jedou sem poldové! Páni!

Jedou sem poldové. Jakože všichni.

- Musím jít. - Všichni musíme jít.

A co tihle?

Ruce vzhůru!

Ne. Ne, my jen děláme svou práci.

Víte, viděli jsme lidi, co stříleli po jinejch.

Tak jsme je přemohli. Pro vás. Nemáte zač.

- Obchodujeme s kradenou technologií. - A zabili jsme hromadu lidí.

- On to vede. - To je pravda. Vedu.

Také se přiznávám k opakovanému porušení hygienických předpisů.

Některé by vás šokovaly.

Fakt je to sérum pravdy.

Musíme odsud zmizet. A to rychle.

Mám nápad.

Obrovská postava spatřena na rohu Broadwaye a Wycony.

- Všem jednotkám, vyrazte. - Jeď, dělej.

Tady je.

Je konec, Scotty.

Mrzí mě to, ale dostali jsme tě, hochu.

Dělej, to je konečná, kámo. Nikam už se neschováš.

Tak už to zmáčkni. Prohrál jsi. Přiznej si to.

Kruci, Scotty! Tak už se zmenši!

Kouzlo?

Sakra. Jedem k Langovi. Hned.

Dobrá práce, zlato.

Jedeme!

- Tady mě nech. - Zvládneme to.

Říkals to sám.

Ubližovala jsem lidem.

Ale ty ne.

- Prosím tě, běž. - My to zvládneme, Avo.

Bille...

Já tě neopustím.

Ahoj, kluci.

Už mi to končí?

Jaký to tam venku je? Jakože...

Lidi pořád tancujou? Existujou ještě pojízdný stánky?

Tentokrát ti to prošlo, Scotte, ale...

Zase se uvidíme.

Kde?

Kde se zase uvidíme?

No...

Jako všeobecně, uvidíme se. Až uděláš nějakou špatnost.

- Budu u toho. Chytím tě. - Aha.

Budete mě sledovat. Já myslel, že mě někam zvete.

Proč bych to dělal?

To mě právě zajímalo. Proč byste to dělal?

Na večírek nebo na večeři nebo tak?

Netuším. Já myslel, že máte plán.

Ne. Tím jsem myslel, že tě zase zavřu.

- V klídku. - Dobrá.

A šel bys večer ven?

Protože mám volno. Jo. Jdeme.

- Připravená? - Ano!

- Tati! - Čau. - Čau.

Jo, to bylo...

- V 8:30 v pondělí. - To zní výborně.

Pan Karapetyan? Jo, viděl jste to?

Obchodovat s vámi bude čest i pro nás.

Uvidíme se ve čtvrtek v 9 ráno. Dobře.

To je paráda.

Takže, Cassie...

Čím chceš být, až budeš velká?

Chci pomáhat lidem. Jako můj táta.

Vážně?

Chtěla jsem být jeho parťačka.

Ale on chce tebe.

Vážně?

Tati!

Počkej.

- Uhni! Mazej odsud! - Ne. To nedělej!

Nechutný.

Ten prach z molů nesnáším.

Běž. Kšá! Kšá!

Býval jsem uznávaný vědec, jehož jméno bylo na budovách.

Teď mám tohle.

Chtěl jsi ten kvantový tunel menší.

A tohle...

je menší.

V pohodě. Moje chyba.

Podle mě má talent.

Fajn. Ovládání je online.

Sběrná jednotka se aktivuje, když ji otevřeš.

Měla by samočinně začít sbírat léčivé kvantové částice.

A dej si pozor na želvušky.

Jsou milé, ale sežerou tě.

A ať tě nevcucne časový vír.

Pak už tě nezachráníme.

Tak jo.

Subatomické zmenšení za 5...

4...

3...

2...

1.

Dobrá, Scotte, zkouška spojení.

Zkouška spojení, 1, 2. 1, 2.

Jak se tu dnes večer v říši kvant máte?

Scotte, slyšíme tě.

Já jen pro jistotu.

Fajn.

Léčivé částice pro našeho nového kámoše Ghosta zajištěny.

Výborně.

Návrat za...

5, 4, 3...

Haló?

Fakt vtipný.

Hanku, přestaňte blbnout.

Sám jste mi to vyčítal.

Hanku?

Hope?

Janet.

Lidi.

Lidi.

Vážně, neblbněte.

Dělejte, zvětšete mě.

Lidi!

Ant-Man a Wasp se vrátí.

www.Titulky.com