Original subtitles

No do háje. Sakra, sakra!

Je tam někdo?

Ahoj.

Pardon, netušil jsem, že tady jste.

Potřebuju vodu do auta, můžu?

Jistě.

Díky. Nechtěl jsem… já…

Máme krásně.

Vracím se do Paříže.

Trasa horami je krásná.

Na dálnici je moc aut…

Fakt netuším, co s tím je.

Tohle se mi stalo poprvé.

V Marseille bylo na kontrole, ale…

Možná čerpadlo nebo hadička. Ale nevidím, že by něco teklo.

Nechápu to.

Nerozumím autům, nerad bych rozbil válec.

Tak jo. Mockrát děkuju.

Poslyšte, nemohl byste mě zavézt k řece?

Máte to po cestě.

Jste na dovolené?

Ano, svým způsobem. Žiju tady.

Sama?

Ne, v komunitě.

- Aha, v komunitě? - Ano, je nás celkem dost.

Aha, a funguje to?

Myslíte sexuálně?

Ne, to tak úplně ne.

Lidi se mě na to totiž pořád ptají.

Ale my to bereme tak volně.

- Opravdu? - No jistě.

Tady můžete zastavit.

Tak jo, tak čau a díky.

Nashle.

Hele, nechceš se radši přidat?

- Je voda dobrá? - Je skvělá!

Vysvleč se, nikdo tady není.

Ne, to mi přece nevadí.

- Aline? - Přišla ses koupat?

Ne, přišla jsem se očistit.

- Ahoj. - Ahoj.

Máme horko, že?

Ano, vedro.

Nebyls v roce 1978 v Goa?

- Kde? - V Goa.

Ne.

Sranda, jako bych tě odněkud znala.

Asi z minulého života.

Možná ano.

Kdo je to?

- Alexandra? - Jo.

Žije tady už dva roky. Brzo odjede do ašrámu, do Nepálu.

Do čeho?

Ašrám. Hinduistický chrám.

Aha, jasně.

Je zvláštní, že?

Teda, to je parádní místo.

Škoda, že musím odjet.

V pondělí mám školu.

A co děláš?

Dělám prodejce ve firmě,

co prodává spotřebiče.

No, je teprve sobota. Zůstaň dneska s námi a vrať se až zítra.

Jenže jet v neděli večer do Paříže je horor.

Ostatní jsou na protestu, jsme s Alex samy.

Dělej nám společnost.

No, upřímně, je to velmi lákavé.

Haló, Christine? To jsem já, Antoine.

Jsem v Lyonu. Ano, v Lyonu!

Haló? Haló! Christine!

Ano, slyšíš mě? Fajn. Říkal jsem ti, že volám z Lyonu!

Dneska domů nepřijedu, potkal jsem kamaráda, Cristobala.

Už mě slyšíš? Nabídl mi u nich dnes nocleh.

Ne, odjedu hned zítra ráno.

Přijedu brzo odpoledne.

Aha, ne, víš… nedovoláš se mi.

Ne, nefunguje jim telefon, volám ti z pošty.

Ano. Haló? Neslyším tě! Nic neslyším!

Jo! Taky tě miluju, tak zítra!

Kolik vám dlužím?

Pět franků.

Proč? Je to příjemné.

Ale nejde jen o rozkoš, má to i duchovní rozměr.

Já věřím jen v orgasmy.

Utíká ti fantastická věc, bohužel.

Nudím tě?

Ne, vůbec ne. Je to zajímavé.

No, už se připozdívá.

Musím ještě meditovat. Dobrou noc!

Ahoj.

- Dobrou noc. - Dobrou.

- Pomůžu ti. - Ne, v pohodě.

Takové ticho! To je skutečný život.

Říkám si, co my blázni děláme v Paříži.

Nemusíš tam žít.

Jo, já vím, ale chce to odvahu, všeho se vzdát.

Jsi tady už dlouho?

Tři roky.

Jak ses sem dostala?

Stopem.

Byla jsem po rozchodu a chtěla jsem si něco užít.

Co to je?

Je to dobrota. Pěstujeme si to.

Ty asi nekouříš, co?

Ale jo, jasně.

Nabudilo tě to, sexuálně?

Trochu.

Mě hodně.

Zpomal! Máme spoustu času. Není kam spěchat.

- Čau. - Ahoj.

Zbili tě?

Jo, trochu jsem dostal.

- Ahoj. - Dobrý den.

- To je Antoine. - Já jsem Gilles.

Kde jsou ostatní?

Budou spát dole.

Už jsi jedl?

Jo, ale rád bych se napil.

Dostali na frak.

Teď už tu elektrárnu nepostaví.

Tady má stát jaderná elektrárna?

Ne, tady je přírodní rezervace, jsme v bezpečí.

Pomáháme kámošům.

Bolí to hodně?

Ne, mám to pomazané hlínou

a zřejmě to zabírá.

Díky.

Poslyš, ve zkratce - nebojím se jaderné energie.

Skutečným nebezpečím jsou hnojiva.

Ty chemikálie otráví úplně všechno.

No, jsem unavená, půjdu do postele.

Vykořisťují Zemi

kvůli výrobě.

Kašlou na podzemní vody!

Říkám, že tenhle boj musí být naše priorita.

Souhlasíš?

No… já žiju v Paříži a u nás

jsou hlavní problém výfukové plyny, víš…

A co voda? Ochutnals pařížskou vodu?

Hele, kozičky přišly!

Zvědavé jako koťata. Přišly se podívat, kdo tady je.

Ano, to je Antoine, běžte.

Ne, to ne, Antoine je unavený.

Celý den cestoval a chce odpočívat.

Budete muset okamžitě odejít. To stačí. Marilyn,

prosím tě. Epilone, ne, ven. Tady není nic k vidění.

Všimni si, že tady nenechaly žádné smradlavé dárečky.

Hodně jsem je cvičil.

Kozy jsou zajímavá stvoření,

ale úplně jiná než koně, chápeš.

- Jasně. - Poslyš,

ze 30 koz nakonec vlastně

znám pořádně jenom tři, a potom…

Jdu nahoru. Jdeš taky, Antoine?

Hele, ten čerstvý vzduch mě unavil, mám toho už dost.

Fajn. Dej jí za mě pusu.

- Dobrou. - Dobrou.

Antoine, ty jsi ale legrační. Nikdy bych to do tebe neřekla,

ale pícháš fakt dobře.

- Fakt? Myslíš? - Netvař se skromně.

Tobě to taky jde. A nedělalas drahoty.

No, my tady jsme v sexualitě překonali už docela dost tabu.

Když někoho chci, řeknu mu to.

Já si nestěžuju.

Měl bych jít spát, ráno brzo vyjíždím.

Počkej, co to děláš?

- Hádej. - Ne, přestaň.

Jsem unavený, mám dost.

- Pochybuju. - Ne, musím vstávat…

Tak jo, tak já už pojedu.

Vrátíš se?

Rád bych, ale asi to nepůjde.

Teď jsou letní prázdniny.

Mám plný program, jedu na Korsiku.

Ráda bych tě zase viděla.

Pokusím se.

Antoine? V noci se mi o tobě zdálo. Byl jsi nahý a hrál jsi na sitár.

Vážně? To je milé.

Ty odjíždíš?

Počkej.

V pořádku dojeď, Antoine.

Díky.

- Tak zase někdy. - Ahoj.

Plnou, prosím.

A zkontrolujte tlak v pneumatikách.

Ahoj!

Ahoj. Jak se máš?

Dobře, a ty?

Tak rád jsem doma.

Co to čteš?

Co to děláš?

Co myslíš? Týden jsem tě neviděl.

Aha, patříš mezi 22 % Francouzů stále toužících

po ženě, s kterou jsou čtyři roky?

Ano, možná.

Vtipné, já bych tě zařadila spíš mezi těch 37 %.

Jakých 37 %?

Těch, co se milují jen jednou měsíčně.

Co to říkáš?

Říkám, že uplynulo 43 dní od poslední akce.

Zapisuješ si to nebo co?

V posledním roce. Chceš statistiky?

Ne, poslouchej…

Od toho Durieuxova kolapsu

mám dvakrát víc práce,

takže jsem vyčerpaný, to je všechno.

A mám žízeň.

- Jak se má Cristobal? - Je ve formě.

Ale pořád je to vůl.

Plešatí. Vypadá, jako by se česal houbou.

Co tady děláš, Cristobale?

Lilianina matka si zlomila krček, okamžitě jsme přijeli.

Jo, to je fakt smůla.

Neřekla jsem ti,

že přijeli včera hned potom, jaks volal.

Necháme vás.

Vůbec ne, vy si dejte večeři s Antoinem a já půjdu.

- Kam půjdeš? - K sestře.

Není na dovolené?

Ano, nechala mi klíče od bytu.

Nedělej z toho scénu.

Když Cristobal spal s Monette, smála ses tomu.

Vůbec ne, bylo to patetické.

Kdo je sakra Monette?

Nikdo, stará láska…

Ano, ale ne tak stará.

Jdu k mámě. Postarám se o sebe sama.

Poslyš, Liliane…

Vy dva si můžete pokecat o svých děvkách!

Mám tě hodit? Je to po cestě. Tak čau!

Fakt díky, vole.

Co tvoje dovolená na Korsice?

To padlo. No, Christine pojede sama.

Aspoň nemusím být s jejími rodiči.

Přijeď k nám do Cavalaire.

Jo, díky, to je od tebe milé.

Ne, myslím, že se tam vrátím a užiju si to.

Viděl bych to stejně.

Takže to je kočka?

Je docela hezká a navíc tam není sama.

V té komunitě je plno holek.

Parchante. Můžu jet taky?

Jo, kdykoli.

Chlapi tam nejsou?

Viděl jsem jednoho a toho zajímaly jenom kozy.

Teda, ty máš kliku.

To by se mi nikdy stalo.

Já se budu nudit v Cavalaire s Odette a dětmi.

Tvoje volba, kámo! Oženil ses.

Já si užiju.

Nebudu čekat do důchodu.

Ano?

Dobrý večer!

- Ty ses vrátil? - Ano. Je tu Aline?

Ne, ona… to je hloupé.

Aline odjela do Ardèche za nějakými přáteli. Ahoj.

Ahoj. A kdy se vrátí?

Nevím. Kdy se Aline vrátí?

Asi za dva dny.

Můžeš počkat tady. To je Antoine, Alinin přítel.

Jasně, zůstaň tady!

- Jenže… - Jen pojď dál!

- Ahoj, Antoine! Tak ses vrátil? - Jo.

Sranda, Aline odjela.

- Ano, já… - Už to ví.

Nechci se vnucovat…

Vůbec se nevnucuješ.

- Už jsi jedl? - Ne.

Tak se posaď a dej si.

Díky. Jsem Antoine Bonfils.

Já jsem Blaise. To je moje partnerka Tania.

Ahoj.

- Jean-Pierre. - Čau.

- Ahoj. - Jeho Marie-Jo.

A Oliver. Pozdrav, kluku.

Ale já ho neznám.

Chovej se slušně.

Vždyť má pravdu, nezná ho, proč by ho měl zdravit?

Je to buržoazní zvyk. Vždyť jen zdravě reaguje.

Asi máš pravdu.

Je těžké odvyknout si výchovným předsudkům.

Býval jsem učitel, znám to.

Naložím ti. Kuřata jsou naše vlastní,

krmená bez hormonů. Vaříme je v pramenité vodě

s divokými bylinami.

Čistí to střeva. A je v tom i zelenina.

Promiň, chtělas ty?

Nevíš, že je vegetariánka?

Jdu si protáhnout nohy.

Dáš ho do postele?

Čau, já jsem Véronique. A tohle je moje dítě.

Těší mě.

Tak ahoj.

Vstávat, mladíku, jdeme.

- Odkud jsi? - Z Paříže.

Jaké máte počasí?

- Pěkné. - My tady jsme požehnaní.

Zcela souhlasím.

Jeane-Pierre!

- Co? - Chceš to dítě traumatizovat?

- Co je? - Zapomněls jeho dečku!

Pojď, nachystám ti Alinin pokoj.

Tak jo.

Omluvte mě, jsem unavený.

Byl to dlouhý den. Dobrou.

- Dobrou. - Ahoj.

Díky.

Musí být jemnější, jinak nevstřebá barvivo.

Já bych radši tmavomodrou.

V tomto ročním období je jen rudá.

Ta se špatně nosí, hlavně dětem.

„Tanio, poslyš, koncert už skončil.

Pamatuješ si včerejšek,

svoje magnetické pohyby

v modravých spirálách temných narkotik?

Hej, muži s tamburínou! Zazpívej nám.

Naše oči žízní.

Budeme společně pít z pramene života.

Jsme valící se kámen.“

Co myslíš?

Skvělé. Nevyznám se v tom,

ale představa valícího se kamene je velice… silná.

No, jmenuje se to Tania, chápeš.

Jo.

Neuvěřitelné na tom je, že od té noci jsme pořád spolu.

Žádná nevěra.

Náš kámen se pořád valí.

Tohle je velmi podnětné místo pro tvoření.

Pořád píšu.

Tumáš. Rád si vyslechnu tvůj názor.

Jasně, díky.

Kdo to vydal?

My, přímo tady.

Měl jsem pár nabídek z Paříže,

ale nechci být součásti jejich systému.

Nechci skončit v Pivotu,

to nechávám snobům.

Jo, máš pravdu.

Ano?

Nesu ti vodu.

Díky, to je milé.

- Dobrou. - Jak se máš?

Dobře. Ještě osm dní, a přijede pro mě Alan.

Moc se těším.

Zdá se mi, že jsem posvátná kráva, je to dobře?

- Určitě ano. - Dobrou noc.

- Dobrou. - Ještě něco.

Kdybys Aline řekl, že přijedeš, zůstala by.

- Myslíš? - Jistě.

Dobré ráno.

- Ahoj. - Dobrá noc?

Jo, díky.

Neznudily tě včera naše historky?

Ne, vůbec ne.

Marie-Jo měla pocit, že jsme tě

nepřivítali dost vřele.

Marie-Jo?

Ta krásná dáma s velkýma zelenýma očima.

Olivierova matka. To je moje žena.

Aha, ano.

Je na tenhle typ vibrací velice citlivá.

Chápu, ale neboj, byli jste milí.

To se mi ulevilo! Kdybys něco potřeboval,

můžeš se jí svěřit, je něco jako psycholožka.

Zrovna tebe hledám.

Gilles potřebuje pomoc.

Ty už jsi vzhůru?

No, jo.

- Na venkově se spí líp, že? - Jo.

Nemáš oheň?

- Díky, kámo. - Jasně.

Mohl bys prosím zavřít…

- Ahoj. - Ahoj.

Kam dali tu mastičku?

Ajéje, zapomněla jsem se tě zeptat, v kterém roce ses narodil.

1950, proč?

Tak ty jsi prase!

Mrknu na čínský horoskop, pak ti řeknu podrobnosti.

Vyložím ti kartu zrození. Víš, v kolik ses narodil?

Ne.

Jejda! Propána.

Tam je ale mela.

Sáhni si.

No jo. Kdy se má narodit?

Někdy tenhle měsíc. Bude to holka s modrýma očima.

Jsi si jistá?

Hele, stojí to přímo tady.

Podívej, tohle je její otec. Co ty na něj?

- Je sympatický. - Je to americký etnolog.

Poznali jsme se v Zimbabwe.

Jo.

- Ó, to je tvoje? - Ano.

Copak to je?

Ten je úžasný.

Vezmu si ho.

Jo, jestli chceš.

Tak ahoj!

Ahoj.

Přijíždí vlak z Manosque-Créoux-les-Bains.

Odjezd za jednu minutu. Nestůjte na okraji nástupiště.

Aline!

Teda, ahoj!

Jak se máš?

Dobře, ale co ty tady?

V komunitě mi řekli, že ses vrátil.

To je super.

Rád tě vidím.

- Já tebe taky. - To jsou vtipálci.

Chtěli po mně lístek.

To je Francis, kamarád.

- Ahoj. - Ahoj.

Francisi, tohle je… zapomněla jsem tvoje jméno!

- Antoine. - Antoine! Antoine.

No, tady stát nebudeme.

- Mám tady auto. - Super.

To je paráda! Vzadu budeme mít tolik místa.

Hele, řiď opatrně, je to křehká bytost.

Díky.

Hej, letí nám kouř do baráku!

Hrůza, je mi z toho zle!

- To je všechno? - Co se děje?

Ta barva nedrží.

- Co se stalo? - Hele.

Modrá by byla lepší.

Je to jako plsť, hele. Jako by se to připálilo.

Jak to vysvětlíš?

Držel jsem se návodu. Vařil jsem to tři hodiny.

Podívejte se.

Nejde to přečíst.

Oliviere, nestůj tam!

Běž dovnitř, ty výpary škodí dítěti.

Je to kopie.

Návod je okcitánsky, Blaise ho přeložil.

Proboha, to je pohroma.

Ta vlna ještě není zaplacená?

Fakt to byl kořen mořeny?

Prosím tě, no jistě!

Nemůžeš za to, tos nemohl vědět.

Ale modrá by byla hezčí, že jo?

Sklapni už! O barvu nejde!

Z čeho budeme v zimě žít?

Poslyšte, už jsme zvládli horší situace.

Barvení za úplňku není dobrý nápad.

A ten zápach je otřesný.

Co teď?

Hele, jestli můžu nějak pomoct, jestli potřebujete půjčit…

Díky, jsi hodný.

Ale postaráme se o sebe sami.

Pařížan, skopová hlava, Pařížan…

- Přestaň! - Skopová hlava…

Zbláznil ses?

Dobře ti tak!

- Mami! - Krvácí!

Ne, stůj!

Pěkně stůj. Nejsem na to zvyklý.

To zvládneš. No vidíš. Stiskni a táhni až dolů.

Nechci jí ublížit.

Neboj, nebolí ji to.

Jo, už teče! No super.

Proč jsi sem přišel?

Přišel jsem po roce 1968. Předtím jsem žil v Paříži.

Znechucoval mě ten konzum.

Rozhodl jsem se žít jinak.

Nejdřív jsem vypnul topení,

pak jsem se co nejméně sprchoval, ideálně studenou vodou,

a pletl jsem si svetry

z udržitelně získané vlny.

Všechno jsem zredukoval.

Chodil jsem bosky.

Na nákupech jsem přemýšlel:

„Vážně tohle potřebuju?“ A vždycky jsem zjistil, že ne.

Jak jsi teda žil?

Jako vandrák.

Onemocněl jsem.

Přišel jsem o práci i dům.

Nakonec jsem vyrazil na jih.

Chudoba na slunci není tak hrozná.

- Tak jak se ti to líbí? - Jde to.

Lepší než v Paříži?

Jo, to rozhodně.

Převezmeš to? Musím do mlékárny.

Vždycky to pění?

Jo, neboj.

Hele, přemýšlel jsem o té tvé nabídce.

Je to od tebe hezký, skoro nás neznáš.

Přijmeme tvoje peníze.

Hele, budu rád, když vám to pomůže, proč by ne?

Spousta lidí by to nenabídla.

Kolik potřebujete?

8 000.

Ježíši. Můžu vám vypsat šek?

- Aha, ty. - Jo.

Už ses zabydlel.

A dals mi věci sem.

Jaká je tady atmoška?

Jo, dobrá.

Na jaké jsi cestě? Ekologické? Sexuální? Mystické?

Cože?

Modlení, nebo šukání?

Aha. Ne, normálně.

A co holky?

Jo, dobrý.

Paráda.

Antoine!

- Omluv mě. - Jasně, běž.

Já jsem tak nadšená!

Teď patříš do rodiny! Všichni tě milujou, že, Blaise?

No jasně. Antoine mezi nás zapadl.

To je nádhera. Víš, co to znamená?

Ne.

Řekni mu to.

Ne, ty to řekni, od tebe to uslyší radši.

To znamená, že dostaneš svůj prostor.

Svůj prostor?

Jo, jako my ostatní. Budeš mít místo, které je jenom tvoje,

které si můžeš nazdobit, jak chceš.

Závidím ti!

Tohle mi něco připomíná.

Když jsme s Taniou dostali svůj prostor.

Pojď se mrknout!

Ahoj, Antoine dostane svůj prostor!

To je skvělé!

- Vážně? - Jo!

Počkej.

Tak prosím!

Co to znamená?

- Co, nelíbí se ti? - Ne, teda, ten kluk…

Francis?

No, on je tvůj kluk, nebo co?

Můj kluk? Nebuď hloupý.

Vždyť víš, že na tohle nehraju.

Ale nastěhoval se k tobě, to je fakt.

Jen proto, že spí v mé posteli, mi přece nebude rozkazovat.

Typický chlap.

Bude tady dlouho?

Nevím, chodí si, jak chce. Má svobodného ducha.

Toho se nebudu účastnit.

I tak se můžeme milovat, kdy budeme chtít.

Hele, v sexu nakonec nejsi tak cool.

Umím být cool.

Tak do toho.

- Cože? Tady a teď? - Ty nevíš, co chceš.

Myslím, že to vím.

To je pěkná písnička.

- Napsals ji ty? - Jo.

Jsem rád, že je mezi námi muzikant. Někdo bude mít radost.

Jo, Marie-Jo. Ta vysoká krásná bloncka s velkýma zelenýma očima.

- Jo. - Moje žena.

Miluje hudbu.

Můžeš si s ní popovídat o hudbě.

Rozumí tomu, hraje na klavír.

- Fakt? - Jo.

Nechápu to. Tohle se mi nikdy nestalo.

Netrap se tím, to se stává každému.

Vadí mi, že je tady on.

Jako by byl tady s námi. Leze mi do hlavy.

Hele, až se uvolníš, dej mi vědět, jo?

Aline!

Hele, jak to v komunitě funguje,

když spíš s více lidmi?

No, to je různé.

Jedna komunita v Ardèche má na sex poukázky.

Holky jich rozdají, kolik chtějí,

a chlapi je pak používají.

Fakt?

Další možnost je grupáč.

Tak třeba Marie-Jo, tu to fakt bere.

To jako fakt?

Jean-Pierre a Marie-Jo žili s jedním Abdúlem

vlastně ve třech.

Ale pak se pohádali.

Jasně, tři lidi v posteli, to si říká o problémy.

Ale ne, pohádali se kvůli nějakému foťáku.

- Ahoj, Antoine! - Ahoj.

Nebudu se ptát, co máte v plánu.

Nejsi ze severní Afriky?

Já? Ne, proč?

Nevím, když tě vidím v dželabě, vypadáš jako Alžířan.

Jeden tady s námi bydlel, Abdúl.

Slyšíš, chlapče? Píp, píp!

To si skřivan v poli brání hnízdo. Pojďme tam.

Byl to velice milý Arab, víš? Vůbec nebyl rasista.

A taky byl velice mužný. Hodně mi ho připomínáš.

Aha. No, omluv mě, trochu spěchám.

Dej, vrať mi to! Je můj!

Vážně, Oliviere, nech toho!

Takhle je k ničemu.

- Já dřel. - Já zasel.

- Já požal obilí. - Já uhnětl chléb.

A stejně nemáme co jíst.

Chléb! Chléb, jediné slovo na našich rtech.

Půda patří těm, kdo ji vlastní.

Ne, to ne, patří těm, kdo ji obdělávají!

Teď akord.

Ať jsi vinař nebo dělník,

můžeš držet hlavu zdviženou a cítit se jako vítěz.

Farmáři Francie se už nenechají dál utlačovat.

Raz, dva…

No? Co ty na to?

Skvělé. Vážně skvělé. A ten konec,

to byla síla, fakt tě to přinutí se zamyslet.

Farmáře to úplně zasáhne.

Budeš koukat. Teď poprvé

chce někdo řešit jejich problémy a starosti.

Samozřejmě.

Co říkáš na hudbu?

No, poslyš, ohledně hudby nevím…

Opravdu?

Asi budu trochu tvrdý,

ale Francis z toho dělá varieté.

- Co? - Ne že by hrál špatně,

je to otázka vkusu.

Bude tady na představení?

Jistě, proč?

Nevím, myslel jsem, že jenom projíždí.

Teď mám brouka v hlavě. Francisi! Budeš tady 14. července?

Jo, bude tady.

To se mi ulevilo!

Jo, to by byla hrůza.

Promiň.

Co se děje?

To jsi ty, Antoine? Jsi celý mokrý!

Ne, to je v pohodě.

Co tady dole děláš?

Spím tady, moje místo ještě není připravené.

Nechceš si se mnou popovídat?

Jo, jasně.

Nemůžu spát, cítím úzkost.

Bojím se odjezdu.

To je pochopitelné.

A zrovna teď, ve tmě, jsem uvažovala

nad obrazem z Muzea moderního umění v New Yorku.

Ten obraz měl dvě různé části.

Jedna byla tvrdá, samé chladné barvy a ostré tóny,

a druhá měla samé teplé barvy a přesné tahy štětce.

Připomněla mi dvě učení Buddhy:

utrpení a osvobození od utrpení.

Ano, vtipné, že?

Zajímá tě náboženství?

Ne, ani moc ne. Ale nejsem proti.

Asi si myslíš, že jsem divná.

Ne, vůbec ne.

To proto, že mě pořád vidíš meditovat,

ale meditace je radostný a velmi obohacující prožitek.

Jo.

Jak jsi k ní přišla?

Přes indickou hudbu.

Víš, na vnější svět jsem nikdy nebyla napojená.

Opravdu?

Mou jedinou touhou

je zjistit, co je v mém nitru.

Není to těžké, když lidé okolo tebe žijí normálně?

Ne, vůbec. Ne pro mě.

Já světem neopovrhuju,

ale odkážu se od něj snadno odstřihnout.

Ano, je to otázka vůle, že?

Ano.

No, jestli mě omluvíš…

Ano, taky už půjdu.

Díky za vyslechnutí, Antoine.

Umět naslouchat druhým je moc důležité.

Ano. Dobrou noc.

Nebuď smutná, Tanio!

Když Nepál je tak daleko! A zavřít se v tvém věku do kláštera…

Ale vždyť si to tam užije! Musíme jí to přát.

- Ahoj. - Ahoj!

Sbohem, Alex. Který je Alan?

Ten v bílém s vousy.

- Není fešák? - Jo.

Ahoj. Dejte za mě pusu Aline a Francisovi.

Nechci je budit, zrovna usnuli.

- Jasně. - Čau, zlato, hezkou cestu.

- Ahoj! - Ahoj.

Z ASNIÈRES DO KÁTHMÁNDÚ

- Ahoj! - Měj se!

- Ahoj! - Čau!

- Dobře dojeďte! - Hezkou cestu!

KOMUNITA VALSAINTES

MED

Nevím, za kolik chce Véronique ty svetry prodávat.

Ale je tak horko…

Kolik chceme za sýr?

Tři franky za malý, pět za velký.

A z čeho je?

Je to kozí sýr z plnotučného mléka.

Zabal ho a vem prachy.

- Jo. - Hned přijdu.

Přejete si?

Chci koupit nějaký sýr. Vyrábíte ho vy sám?

Aha, sýr?

Ano.

Chcete sýr?

Dobře.

Chce vědět, jestli ho vyrábíte vy sám.

Jo, ano. Malý?

Jeden piccolo… tak petit, malý, je za tři franky

a velké jsou… po fünf francích.

Jo, dobře, jeden vezmeme.

Nesahejte na něj, prosím.

Chce vědět, jestli ho vyrábíte vy sám.

Hej, Antoine!

- Co tady děláš? - Čau, Waltere!

Máš se?

To je Luigi, fotograf.

- Ahoj. - Ciao.

Tak ty teď prodáváš sýr?

To ne.

Ein minute, bitte. Mám práci. Cenovka je tady.

Ne, jenom pomáhám známým.

No jasně! Ta komunita s holkama.

Svobodný sex? Každodenní orgie?

Baví mě to tam.

Je to hrůza, nechtěli ji vzít s sebou.

Do háje.

Luigi? Sedneme někam na drink?

Hned přijdu.

To jsou kočky.

Jsou to modelky. Luigi s nimi tady fotí.

- Fakt? - No, už tě necháme.

Čau v práci.

Jo. Ahoj, Waltere.

Ale co ti ten Alan teda řekl?

Řekl mi, že na tu cestu nejsem ještě připravená.

Chudinko. Ta holka s jaguárem se mu líbila víc.

Ne, do sýru ne! Tanio, Marie-Jo, odveďte ji někam!

Nevím, je zavřeno. Je poledne. Konec. Sýr už není.

Sýr už není! Musím to všechno dostat zpátky… konec!

Co se děje?

Na, podrž mi to.

CIZOLOŽSTVÍ

Co je to za blbost? To je tvoje?

Koupil jsem i LeMonde.

Věděla jsem, že neodjede.

Předevčírem jsem si vykládala karty,

nevěděla o tom.

A pokaždé mi vyšly dvoje kříže obrácené dolů. Klasika.

Na vykládání karet nevěřím, ale tohle mě zneklidňuje.

Každopádně,

každý odjezd je návrat.

Jo, to rozhodně.

Co to znamená?

A každý návrat je odjezd.

Aha, jasně.

Půjdu se na ni podívat. Mám o ni strach.

Dobře.

Alexandro?

Alexandro.

Hele, mluv s ní normálně.

Alexandro!

Alexandro!

To stačí! Musíme něco dělat, nejen křičet.

Možná udělala hloupost.

- Alexandro! - Tak vstávejte!

- Miláčku, víš… - Tak hni sebou!

- Alexandro! - Co?

Já nevím, zvedni zadek a vylom dveře, dělej!

Vylomíme dveře.

Ulož Oliviera, tohle není pro děti!

Pojď, tohle není hra.

Běž.

Alexandro!

Alexandro!

Alexandro!

Ne, Blaise, opatrně!

- Jsou dubové! - Zlato.

To bolavé rameno!

Uhněte, vím, co dělám!

Jsi v pořádku, Alexandro?

Proč? Jsem.

To je můj rum!

Ona mi pije můj rum! To je můj rum!

Tak jí ho přece nechej.

Nechte mě na pokoji.

Když piju, chci být sama. Stydím se.

Antoine?

- Antoine! - Antoine.

- Ano? - Chci s tebou mluvit.

Co mám dělat?

Tak běž!

Můžeš se posadit.

Tak jo.

Zklamala jsem tě, že?

Ne, vůbec ne. To je normální. Utrpělas velký šok,

pak jsi toho hodně vypila, to se stane každému.

Jsi hodný, ale vím, že jsi zklamaný.

A budeš zklamaný ještě víc.

Ale proč?

No, po všem, co jsem včera řekla.

O co jde?

Snad si to nevyložíš špatně.

A co?

Že se s tebou chci milovat.

- Chceš? - Ty nechceš?

Ne, to jsem nikdy neřekl.

Vážně by mi to pomohlo.

No, kdyby ti to pomohlo, tak…

Kam jdeš?

Zakrýt tu díru ve dveřích, kvůli průvanu.

- Ahoj. - Čau.

Nechoď moc blízko, jsou podrážděné.

Nevím, co jim je.

Jak se máš?

Dobře, a ty?

Výborně. Víš, skvěle jsem se tady uvolnil.

Ano, to tady ví každý. Včera jste byli hodně hlasití.

No, až tady skončíš,

nechceš se ke mně podívat?

Muži jsou všichni stejní.

Neumím to na požádání, nejsem stroj.

Ne, já vím,

ale pozor, tvoje kámoška je v posteli dobrá.

Nevím, jestli jí odolám.

Je dobře, že už nemá gurua.

Ale myslím, že oholená hlava by ti fakt slušela.

Dobrý vtip, bravo.

Pozor, včela!

Ne, nesahej na mě!

Co se děje?

Hele, včera jsem to nebyla já.

Lituju toho, co se stalo.

Cože?

Alan udělal dobře, že mě nevzal, měl pravdu.

Nejsem připravená.

Snad se nevrátíš k tomu podvodníkovi?

Očividně o něm nic nevíš.

Poslyš, jsi naivní.

Radši s sebou vzal prachatou holku.

Ano, Susannah má hodně peněz, no a co?

Věnovala je ašrámu. To je dobře, ne? Má nárok jet.

Tak se za včerejšek stydím.

Musím se sebrat.

Musím se naučit potlačit všechny touhy.

Tos včera neříkala.

Nemluv o tom! Je to hnus!

„Fissa“? To ani není slovo.

Ano, v arabštině.

My nehrajeme v arabštině. Dej to pryč.

Dej tam jiné slovo.

Jedna, dva, tři, čtyři…

Je to tady.

Zkus se uvolnit.

Nemám ráda bouřky.

Znáte příběh o pánovi z Fouroux?

Byl to významný místní šlechtic a úspěšný lovec.

Jednou na lovu zahnal jelena do kostela

a zastřelil ho zpoza oltáře.

Podle legendy dostal trest,

Bůh ho nutí toulat se o bouřlivých nocích…

Támhle je! Hele! Přímo tam!

Vždyť to je Fred!

Co tady děláš?

Omlouvám se, dole bylo zamčeno.

Křičel jsem, ale nikdo mě neslyšel. Naštěstí jsem našel žebřík.

Lidi, shodilo to hřeben střechy! Pršelo nám dovnitř.

Čau, Frede, co ty tady?

Vrátil jsem se ze Záhřebu. Už jsem ty lidi nemohl vystát.

Stopoval jsem zpátky a v Alpách jsem chytil chřipku.

Do háje.

To musela být vážně zima.

Můžu tady zůstat na pár dní, než pojedu do Maroka?

No jasně.

Ojéje!

- Asi mám kontrakci. - Počkej.

No ano, tentokrát už je to tady! Začala rodit!

Dobře, připravím auto do porodnice.

Proč, aby ji tam mohli zabít?

To má snad rodit tady?

Jak se to dělalo dřív?

Ale to je šílenství.

Klid.

- Já to zmáknu. Aline! - Jsi snad doktor?

Ne, ale moje sestra je porodní bába.

Dej vařit vodu.

- Jasně. - Gillesi, pomůžeš mi s ní?

První porod v naší komunitě!

Tohle je trestné a nelegální.

Myju si nad tím ruce.

Počkej, Aline, pomůžu ti!

Při porodu Oliviera jsem držel Marii-Jo za ruku

a ta do mě tak zaryla nehty, že jsem krvácel. Byla to síla.

Mám inspiraci ke psaní, jdu nahoru.

Vezmu tam Oliviera, ať to vidí.

To ne, rozhodně ne!

Hele, kámo, nevíš náhodou, kde jsou

nějaký sirup proti kašli?

Teď se to nehodí.

Citron a nůžky, rychle!

Na co?

Citron do očí dítěte a nůžky na pupeční šňůru.

A to si říkáš učitel.

Citron.

Nezbyly vám nějaké citrony?

Citron s horkou vodou by mi pomohl na bolavý krk.

Véronique, uvědomuješ si,

jaké máš štěstí, že jsi porodila tuhle drobnou bytost

u sebe doma,

obklopená blízkými,

tak jako kdysi,

jako za časů našich babiček?

Je krásný!

- Bylas skvělá. - Než tato civilizace

otočila naše životy vzhůru nohama,

než západní medicína zpustošila náš svět…

Do hajzlu, je to černoušek!

Šílený, kolik kamení potřebujeme, co?

Proč to chcete znovu postavit? Kvůli čemu?

Blaise říká, že naši předkové ty zdi vybudovali

z nějakého důvodu. Věř mi, zjistíme, z jakého.

Tak proč nám ten vůl nepomůže?

Má svoje problémy.

On? To mě překvapuje.

Ráno jsem je slyšel. Od chvíle, kdy Véronique porodila,

Aline taky chce dítě.

Kecáš.

No a zdá se, že jemu se do toho nechce.

Hele, chlapci,

už nějakou dobu vás sleduju

a neměli byste kazit plody něčí tvrdé práce.

Ty zatracený zdi jsme rozebírali dva roky.

Musíte je posunout,

jinak tudy během sklizně

neprojedeme se stroji.

Tak jo, děti.

Paul přišel mluvit o důležité věci,

ale vysvětlí vám to líp než já. Tak do toho, chlape.

Hele, nebudu dělat, že to není důležité.

Naší komunitě v Larange hrozí vyhnání.

Stará paní, co nám to pronajala, umřela.

Její syn to chce prodat.

- Hajzl! - Máte smlouvu?

Jenom ústní.

- Aha. - To je jedno, je to záminka.

Ten syn se snaží zničit všechny komunity.

Ostatní by nás varovali.

Na to nespoléhej. V roce 1934…

V roce 1934 právě skeptici umožnili vzestup nacismu.

A to mi věř, moc dobře to znám.

Skoro to samé se stalo i v Peru

při dělení půdy.

Buďte opatrní, probíhá to vždycky stejně.

Nejdřív tomu lidi nevěří, možná se tomu i smějí.

A najednou jste v aréně a máte na zádech číslo.

Takže, prakticky,

jsme jedna z komunit v regionu, které chtějí zorganizovat protest,

a chceme vědět, jestli se přidáte.

No jo, to musíme. Odlož už tu kytaru, Francisi.

Jaký to má smysl?

Neodmítl jsem jít na vojnu, abych mával transparentem.

Proč mě to nepřekvapuje?

No, nechci nikoho ovlivňovat. Umíte se sami rozhodnout.

Já půjdu.

Já taky. Je to moje povinnost.

Hele, já ke komunitě nepatřím,

ale jestli mě chcete…

To je od tebe milé, Antoine.

Cítím to tak.

Vidíme to stejně.

Díky, přátelé. Děkuji.

Vy jste ale motivovaná skupinka. Jdeme se napít?

Pověz mi, jak se na to mám obléct?

Normálně.

Majitelé bytů jsou šmejdi!

Hele, co strávit víkend na pobřeží?

Kámoši mají dům v Cavalaire.

Jo, tam to neznám!

A ráda se koupeš.

DEVELOPEŘI-NIČITELÉ NE VYSTĚHOVÁNÍ

Ne vystěhování!

- Ne vystěhování! - Jak se jmenuje?

- Triconet. - Triconet na balkon!

Triconet na balkon!

Požádej o rozhovor.

Triconete, musíme si promluvit!

Triconete!

- Jdu tam. - Vezmi si svědka.

Triconete!

Hej ty, Pařížane, pojď se mnou. Půjdeme si popovídat.

Triconet! Triconet!

Jestli se do 10 minut nevrátíte, prolomíme bránu! Zadržím je!

Oliviere, dej mi to! To je spratek.

Ovládej se, ano? Jestli hledáš potíže,

- běž jinam. - Ale…

Má ubohá matka.

Přišlo to tak náhle.

Dostal jsem nabídku od stavitele z Marseille.

Dokonce si ten pozemek přijel prohlédnout.

Ale já ho prodat nehodlám.

Matka nechtěla, aby se ohledně vás cokoli měnilo.

Řekla mi to den před smrtí. Řekla…

Co tam sakra děláte?

Pospěšte si!

Triconet! Triconet!

Triconete, malej ptáku!

Omlouváme se. Asi došlo k nedorozumění.

To nevadí.

Dobře, tak my už půjdeme.

Prosím, neobtěžujte se.

Ne, vyprovodím vás.

Děkuji za návštěvu.

Támhle jsou! Vracejí se!

Tak co? Co se stalo?

Vyhráli jsme!

Vyhráli jsme, vyhráli!

Dobrá práce, Antoine.

Vyhráli jsme!

Jede sem policie, zdrhejte!

Rozejděte se!

Paní Tramoniová? Mám připravené maso?

Ano, pane.

Díky. Kolik vám dlužím?

Kterej hajzl je zavolal?

Zdrhejte!

Sakra, moje záda!

JÁDRO? NE, DÍKY!

- Dobrý? - Jo.

- Držíš ho? - Jo, dělej.

Mámo Ravanel?

Blaise! Co tě sem přivádí?

- Jak je? - Dobře.

Dostali jednoho z našich.

Tak ho přineste, Jésus se o něj postará.

A co já?

Já vím, ale tohle je naléhavé.

Potom budeš jako rybička, uvidíš.

KRISTE LOUBIGNSKÝ DĚKUJI ZA UZDRAVENÍ

Tak, pane, sundejte si tričko a zkuste se uvolnit.

Tak, Blaise, dej si.

Díky.

Na tvoje zdraví!

Poslyš, chci se zeptat…

Jésus teď dělá přesčasy a celkem to sype.

Hrozí mi, že přijdu o důchod?

Je lepší se úřadům vůbec neozývat.

Jasně.

Tak je to lepší. Bez šeků?

- Jistě. - Tak to je v klidu.

Později si můžete založit malou firmu.

Ne, Jésusi, to je už pátá kola!

- Mám žízeň! - Tak si dej vodu!

No jo, náš kluk ví, co dělá, že? Jeho dotek léčí.

Lidi sem za ním jezdí odevšad.

Jésusi, vezmi si míč a běž si ven na pět minut hrát.

A kuřata nechej na pokoji!

Kolik vám dlužím?

Bude to přátelská cena.

To je od tebe moc milé. Víš, takhle to je jenom 300 franků.

Ty malý mrchy!

Jésusi! Říkala jsem ti, ať ta kuřata necháš na pokoji!

- Tak jak se cítíš? - Vlastně nevím.

- Ta mast brzo zabere. - Jo, ale smrdí.

Taky ji vyrábí z hnoje!

Je ti líp? Napravili tě?

Musí si lehnout.

Jistě.

Tak jo. Hele, chtěl jsem se zeptat…

Plán na víkend asi padl.

Škoda, pojedeme jindy.

- Vážně? - Jo.

Tady je náš hrdina.

Ale ne, prosím tě.

Půjčil bys nám auto?

Aline chce do Avignonu do kina.

- Jako teď? - Nevadí ti to, že ne?

- Ne. - Jsi nejlepší!

A řaď opatrně, občas to blbne.

Jasně.

Do prdele!

DOKTOR MORIN

Děkuji, doktore. Na shledanou.

Ale, rádo se stalo.

Už dlouho jsem takhle necítil něčí obratle.

Příště přijďte hned.

- Ušetří vám to čas. - Jistě.

Strávil jsem sedm let na medicíně v Marseille,

ale nemocní stejně chodí k léčitelům.

Na pohlavní choroby a hadí uštknutí jim jsem dobrý,

ale i tak chodí pozdě.

Jak krátká je tráva v tuto noc!

Sucho! Všude je sucho!

Jako v tvý prdeli!

Jako by tuto půdu nikdy nepolíbila jediná kapka deště!

Neztrácejte odvahu!

Pokud krávy nebudou mít trávu, moje malé nebude mít mléko.

Dej mu víno!

Pokračujte!

Publikum reaguje, to je dobře!

Hle! Tam nahoře! Mračna!

Ano, kypí, dmou se a nafukují! Říkal jsem vám to, přátelé.

Déšť, déšť!

Šplouchy šplouch!

Jsme kapky, kapky vody, kapky, kapičky, kapky vody.

Hele, já vím, že jsme se sem všichni přišli pobavit,

ale někteří chtějí poslouchat, díky.

Vůbec se s nimi nesnaž debatovat, rovnou je opij.

Ne, to právě chtějí! Nesmí vyhrát.

Tak, zavládl klid,

představení pokračuje!

Oponu! Oponu, rychle, a začni hrát!

Kde jsi byl?

Projít se.

Je to krásné městečko.

Co tvoje záda, lepší?

Parádní.

Neříkal jsem to? Je zvláštní,

ale má zázračné ruce.

Jo.

- Chceš pastis? - Jasně.

Ještě dvakrát.

Náš trubadúr tady není?

Vím, že tě štve, ale brzo odejde.

Oheň vzplanul. Ráno se zase pohádali.

Aline utekla v slzách, proto se k nám přidal.

Tady je.

Jak je?

Pro vás, pane.

- Pastis. - Přinesu.

Ne, už musíme jít.

Počkejte na mě.

Jo, pastis.

Konečně klid.

Nechci si stěžovat, ale mám to těžký.

Jo, to… žije nás tam prostě moc.

Ty máš vlastní pokoj!

Vidíte ji?

Není špatná, co?

Jo, je hezká.

Šel bych do ní.

Kolik jí může být let? 15, 16? Je připravená na první lásku?

Počkej tady, jdu tam.

Pařížan se konečně uvolnil!

Francisi, Gillesi.

Charlotte, ahoj.

Véronique!

Nenudíte se tady?

Na to nemáme čas.

Máme spoustu aktivit. Vyrábíme sýry, tkáme, chováme včely, pěstujeme bio…

Takže jste ekologové?

Ano. Snažíme se žít v souladu s přírodou

i sami se sebou. Já jsem spisovatel.

Co píšeš?

Píšu… no, jestli tě to zajímá, můžu ti ukázat svoje dílo.

Víš, já a čtení, to…

Co tady děláš? Máš prázdniny?

Jo, jsem u tety.

Ale strašně se nudím, je to škoda.

- Můžu si dát vodu? - Jasně.

Dej si trochu rýže.

Ne, držím půst.

Víš, že to nemám ráda!

Vaše kamarádka vypadá špatně.

To je její náboženství.

No, o moc nepřichází, protože ta rýže…

Co je s ní?

Je hnusná. Rozvařená.

To je hnědá rýže vždycky.

Proto je tak výživná.

Leží mi v žaludku jako houba. Tohle jíte často?

Každý den. Ani o tom nemluv, peklo.

Jestli ti to nevyhovuje, tak si můžeš vařit sám.

No, Francisi, ty máš ale drzost.

Jen to říkám.

Jestli to nechceš, tak to nejez.

No, nechci být tlustá.

Na co narážíš?

To se jenom tak říká. Každý ví, že po rýži se tloustne.

Myslíš někoho konkrétního?

Ne, to ne.

Nech ji být! O nic nejde!

Já to přece neřeším!

Pojďme se vykoupat.

Dobrý nápad, je horko.

Má hezkou postavu.

Co to s tebou je?

Co tomu Francisovi je? Chová se agresivně.

Tenhle incident mě zklamal a zranil.

Myslel jsem, že fázi krásy jsme už překonali.

Očividně to tak není. Jeane-Pierre, nehádej se.

Kvůli takovým věcem mám chuť psát.

Díky, moc díky.

Ale miláčku, prosím tě. Rozvesel se trochu.

Byly to hloupé děti. Ta hra nebyla špatná.

Děkuju.

Nebyla špatná. Vím to, jsem z oboru.

- Vážně? - Dělám kulisáka v telce.

Viděl jsem věcí…

Zatančíme si?

Jo, jasně.

Co Terezie z Ávily? Udělala se někdy?

Potvrdit to nemůžu, máme málo pramenů.

Jsi v pohodě?

Jo, proč?

Nevím, jako bys byla duší někde jinde.

Kde bych byla? U Francise?

Chudáčku Antoine, pořád tomu nerozumíš.

My takové vztahy nemáme.

Přestaň s těmi petardami! Štve to mámu i pana Raimonda.

- To jsem nebyl já! - Mlč.

Nikdy jste nepily kozí mléko

přímo z vemene?

Víš, v Paříži…

Aha, jste na prázdninách?

Jo, v kempu.

Stavte se v naší komunitě.

Ale s tou holkou ještě nespal.

Ale i kdyby ano, tak může.

Jsi fakt buržoazní, už se nezměníš.

Díky všem! A velké díky naší kapele.

A jak je naší každoroční tradicí,

připravte se na velkou podívanou.

Je čas na ohňostroj!

- Doprovodíš mě? - Jistě.

Přišels domů sám?

- Jo. - Můžeš se přidat, jestli chceš.

Co tady děláš?

Ne, dobrý, díky.

Fakt se nepřidáš?

Jak chceš!

Ahoj.

Probudil jsem tě?

Všechno dobrý?

Co se děje? Odcházíš?

Jo.

Hele, Aline…

Vstávej!

- Francis odchází. - Jo?

Francis odchází!

Jedu na Ibizu. Chtěl jsem ti nechat dopis.

Bude to tam buržoazní.

Co to říkáš, co se děje?

Sehnal jsem odvoz,

takže odjíždím.

Takový holt jsem. Jedu. Mějte se.

- Ahoj, užij si to. - Nemůžeš jen tak odejít!

Tak mi dej pusu.

Čau, zlato.

Musím vyrazit. Ahoj!

Drsní kluci nejsou vždycky ti nejlepší.

Mlč, ano?

Ahoj! Hezkou cestu!

- Spokojený? - Ne, proč?

Hele…

Já to chápu, vážně.

Zachoval se hrozně, ale…

Není to přece hajzl, možná se vrátí.

Vážně tě má rád, říkal mi to.

A navíc jsme tady já. Usměj se na mě.

- Dej mi pokoj! - Neplač.

Ten hajzl ji opustil.

Nech to na mě, promluvím s ní.

Vážně nemusíš…

V pohodě, běž si oddechnout.

Za dvě hodiny jí bude líp.

No tak, Aline.

Ne, to ne.

Já chci umřít!

Ale ne.

Mám o Aline starost.

Aby neměla depresi.

Napadlo mě, že bych ji na chvíli odvezl.

Už jdeš?

Vteřinu, vysvětluju něco Olivierovi!

Můj známý má dům na pobřeží, u Cavalaire.

Mohl bych ji tam odvézt.

Ten spratek mě sere.

Kosa se skládá ze tří částí: rukojeti, kosiště a čepele.

Tak jdeš už?

Kosiště chytíš jednou rukou a rukojeť druhou, takhle.

Potom širokým kruhovým pohybem…

Pozor, ustup. Je to velice nebezpečné. Pozor, sleduj.

Já to řeknu mámě!

Do prdele.

Hele, to je Aline!

Jo, asi jo.

Aline. Aline!

Řekla ti, kam jde?

Asi domů za manželem.

Ona je vdaná?

To jsi nevěděl? Za policistu z Aubagne.

Za poldu? No super, čím dál lepší.

Je to klasický příběh.

Vdala se mladá, aby utekla z rodiny,

za prosťáčka, který ji nedokázal sexuálně uspokojit.

Vždycky snila o jiném životě, a tak skončila tady.

Myslím, že si moc idealizovala vztah mezi mnou a Blaisem.

Dávalo jí to naději, odvahu do budoucna.

Dělala ze mě blbce!

Ne, to se mýlíš. Ve svém nitru je velmi zranitelná.

Tři roky chodila na terapii.

Myslím, že jí to může pomoct.

Škoda, že ses ji nesnažil pochopit.

To má být vtip?

Ne, Antoine, ty za to nemůžeš,

ale morálně jsi v té situaci zapletený.

Tak to mi fakt pomáháš!

Když říkám morálně…

Ne, chápu. Za všechno můžu já.

Hele, nebudu vás už obtěžovat, odcházím.

Tak jsem to ne… Antoine! Antoine!

Vy krysy nás špehujete, jak jinak!

Celé léto jsem vám to žral.

Jste vyrovnaní, mír a láska,

jste šťastní, lepší než ostatní, jste svobodní. Samé kecy!

Nesnáším to tady.

Promarnil jsem měsíc života, kreténi!

To je dost tvrdé.

Ano, vřele jsme tě přijali.

Jo, a stálo mě to 8 000 franků! Fakt díky!

Jak to myslíš, 8 000 franků?

To je mezi Blaisem a Antoinem.

Asi se nechytám.

Jasně, nechytáš se.

Nedivím se, nic neděláš.

- Já nic nedělám? - Jsi otravný.

- Mlčte, vy dva! - Nesnižujte se tak.

- Prý nic nedělám! - Klid.

Nechte toho! Antoine nesmí odejít!

Rozmysli si to ještě, nemůžeš takhle odejít!

Tak tohle je třešnička na dortu.

Blaise?

Hej, pojďte se podívat! Stojí to za to!

Upřímně…

Náš básník.

Poslyš, Tanio, přísahám…

Ne, prosím tě.

Pardon, s dovolením. Díky.

To on strčil tu chudinku Blaisemu do postele!

Určitě to byl on! Hajzl!

Ty drž hubu.

Ne, vážně.

Každý ví, že Blaise ojede každou.

Cože? To si o mně myslíte?

Tak fakt díky, kámo. Vážně jsi mě zklamal, víš?

Jak můžeš něco takového říct?

Tak proč ho vyhodili z Centra mládeže?

Z politických důvodů!

Přestaňte si hrát na dokonalý pár. Vždyť tě už ani nešuká!

Kdybys nedědila, už by zdrhl!

Jde mu o peníze.

O moje peníze? Z nich přece žijete vy všichni! Miláčku!

Přestaňte, nebo odejdu!

Tak pro jednou sklapni a nepředstírej, že odcházíš k Zulům

a vrátíš se celá ubrečená!

Hele, já aspoň

v posteli nepotřebuju dva chlapy.

Hele, opatrně!

Tak proč je tady Raimondo?

Jeho vynech, není Fracnouz!

To ty předstíráš orgasmy!

Přestaňte, zbláznili jste se?

- Tohle máš za otce! - Nesahej mi na syna!

Udeřil Oliviera! Ty šmejde! Pusť mě!

Je to spratek!

Odvolej to!

Co je, nestojí ti?

Nesahej na mě, ty šmejde, šukáš kozy!

Nandej mu to, tati!

Spokojení? Probudili jste miminko!

Objímači stromů, zkurvysyni.

Pařížan, skopová hlava…

Tam se vážně žije úplně jinak.

Člověk si začne vážit prostých věcí, dobrého života.

Žádná agrese, žádné konflikty. Všechno je snadné a v pohodě.

Byla to výjimečná cesta, velmi obohacující.

Jestli budeme mít děti,

chci, aby to taky zažily.

Bála bych se, že začnou fetovat.

V létě v Cavalaire jsme viděli děti v hrozném stavu, hrůza.

Drogy! Tam je čistý vzduch, pramenitá voda…

A nakonec, to jídlo!

Vlastní mrkve jsou daleko lepší.

Takže váš vztah se napravil?

Ta pauza nám prospěla.

A Christine se navíc pustila do vaření z biopotravin.

Pro tebe.

Aha, díky.

Ahoj, Antoine.

Ahoj.

Slyšels o tom pochodu proti pokusům na zvířatech?

Napadlo nás ubytovat se u tebe.

Jenom na dva, tři dny, víc ne.

No, to jste tady správně.

Překlad titulků: Lucie Olešová