Original subtitles

K 50. výročí velké stalingradské bitvy

ANDĚLÉ SMRTI

2. světová válka.

vtáhla na svou oběžnou dráhu přes 60 států

Celá střední Evropa se ocitla pod patou německého fašismu.

Německá vojska se neudržitelně drala na východ.

Rudá armáda sváděla krvavé obranné boje

Nejspíš víte, Bocku, že jsem převzal osobní velení

nad pozemními jednotkami.

Rozhodl jsem se vás jmenovat velitelem

skupiny armád "Jih".

Ale neuspěl jsem u Moskvy, můj vůdce.

Zapomeňme na minulost.

Příští léto už budou sověty rozdrceny.

Prozatím neplánuji na střední frontě

žádné útočné operace.

Mým cílem je útok na jižní frontě.

Hodlám soustředit všechny hlavní síly

a podniknout ofenzívu směrem na Kavkaz.

Je to krajně důležitý směr.

Musíme se dostat ke kavkazské ropě.

Haldere, vyložte plán operace "Modrý".

Můj vůdce, základem operace "Modrý".

Je rychlé otočení velkých tankových sborů

od Voroněže na jih.

Tanky musí projet maximální rychlostí

podél Donu a dále na Stalingrad.

Současně budeme imitovat útok na Moskvu.

Bude to zastírací operace s názvem "Kreml".

S využitím všech prostředků dezinformace.

Než ruskému velení dojde, že útok není veden na Moskvu, ale na jih,

úkol obklíčení a likvidace jižní skupiny sovětských vojsk...

bude splněn.

Až to uskutečníme,

otevře se nám cesta na Kavkaz.

A dále je před námi Indie!

Hlavně musíme postupovat rychle najih.

A současně ochromit ruské rezervy u Moskvy.

V žádném případě nesahat na 70 divizí středu.

Ale můj vůdce...

Na operaci "Modrý" sežeňte vojska, kde chcete!

Od všech našich spojenců.

70 divizí středu musí celou dobu...

viset nad Moskvou jako Damoklův meč.

28. června 1942

Wehrmacht zasadil hlavní úder na východní frontě.

Byl to přísně utajovaný plán "Modrý".

Bitvy se na obou stranách účastnilo přes 2 miliony vojáků,

více než 2000 tanků,

2000 letadel.

Sovětská vojska ustupovala ke Stalingradu.

Stát!

Stát!

Co se to tady děje?

Střílíme zbabělce.

Nechali Němcům kulomety.

Nezabíjejte nás...

Vynahradíme to...

Rozvažte jim ruce!

Nemáte právo.

- Jsem velitel zvláštní jednotky. - A já člen Vojenské rady fronty.

Potřebuju vojáky pro Vlasteneckou válku.

Nemáte dost střílení?

Nasedněte na tank.

Upozorňuji, že si budu stěžovat.

12. srpna 1942

do Moskvy přiletěl předseda vlády Velké Británie, Winston Churchill.

Sovětské velení naplánovalo letní akce

s ohledem na otevření druhé fronty v Evropě v roce 1942.

Odmítnutí vlády Velké Británie

otevřít v Evropě druhou frontu,

velmi zkomplikovalo postavení Rudé armády.

Domníváme se,

že nyní jsou nejpříznivější podmínky

pro otevření druhé fronty.

Téměř všechny síly německých vojsk,

přitom ty nejlepší síly,

jsou staženy na východní frontu.

V Evropě zbyla malá část německých vojsk,

přitom těch horších.

Předáváme vám memorandum v této otázce.

Odpovím na memorandum písemně.

A co se týká německých sil v Evropě,

plně postačí k odražení výsadků spojeneckých vojsk.

Je to velké riziko.

Vůdce, který neustále myslí na ztráty,

nemůže vyhrát válku.

Britská armáda se nesmí tolik bát Němců.

Jsem rozhořčen tímto obviněním

a přejdu ho jen z obdivu k hrdinskému boji Rudé armády.

Co se týká druhé fronty v Evropě,

příprava vylodění v severní Francii v roce 1943, bude pokračovat.

Není důležité, jakých slov použil premiér,

ale to, že ukázal svou rozhodnost...

a bojového ducha.

Sušenky nechceš?

Bílé sušenky, domácí.

Tak dej.

Jak ti říkají?

Ivan, a tobě?

Ja jsem Sťjopa, Stěpán.

Zanedlouho půjdeme do boje, půjdeme se zabavit?

Tam nedaleko hraje hudba, slyšíš?

Teď jez, pak tam půjdeme přes plot.

Půjdeme.

Dámska volenka.

Poslyš krasavče, tu dívku necháš na pokoji.

Rozuměls?

A dej si odchod.

Ja nejsem tvůj poskok.

A ty nejsi můj velitel

- Můžeme jít bokem a promluvit si. - Ty nerozumíš?

Tak pojďme.

Tak co, chtěli jste si promluvit?

Stěpáne, chceš se zůčastnit rozhovoru?

Mám hrozně rád rozhovory s námořníky.

Ještě žertuješ?

Věrko!

Jdeme!

Kluci, kluci, vedle hraji k tanci.

A vyhlásili dámskou volenku.

Zvu vás k tanci.

A Věra...

A já zvu vás. Na valčík.

Já valčík netančím.

My si to ješte dopovíme.

Jdeme, kluci.

Tohle je můj dům.

- Pojďte na večeři. - Já nechci.

Nebuďte hloupý, vojáci rádi jedí.

- Pojď. - Ne, skutečně nechci.

Pojď už. Nemusíš se bát, nemám nikoho.

Ale já se nebojím.

Sehnala jsem pěknou slaninu.

Víš co mají rádi muži k jídlu?

Mám taky něco k pití.

Myslíš, že válka brzo skončí?

Možná za rok... dva.

To je ještě dlouho.

Tak... Na život.

Já jsem Irina - Ira. A ty?

Ivan.

Víš ty co, Váňo? Vypij ještě jednu.

A pak jdi. Je už pozdě.

Ty musíš brzo vstávat a já musím do práce.

19. srpna německé úderné skupiny překročily Don

a vytvořily na východním břehu

nástupní bojový prostor k útoku na Stalingrad.

Velitel Stalingradského frontu,

ve snaze vytlačit zpět německá vojska,

vyslal do protiútoku své zálohy -

35. gardovou střeleckou divizi.

Vpřed! Za mnou!

Soudruhu kapitáne, jste raněn?

To se brzy zahojí. Tanky!

Otočte děla!

Otočte děla! Rychle!

Tanky projely kolem! Opakuji...

Sto německých tanků projelo kolem nás.

Jedou na Stalingrad!

Sovětská vojska v těžkých bojích ustoupili ke Stalingradu.

Stát! Odpočinek!

Odpočinek!

Necháme ji spát?

Nebuď ji.

Jdeme hledat velení.

Kapitán Ibarruri, velitel praporu 35. gardové divize.

Velitel 1077. protiletadlového dělostřeleckého pluku,

podplukovník German.

Soudruhu podplukovníku,

víte, že Němci překročili Don...

a za pár hodin budou tady?

Ne. Ze štábu delostřelectva nemáme žádné zprávy.

Viděl jsem sice běžence,

ale nechtěl jsem panikařit.

V mém pluku jsou dívky.

Kde máte nouzové dislokační stanoviště?

Na severním okraji Stalingradu.

Máme krýt továrnu na traktory.

- Musíme ihned seřadit pluk. - Seženu strážné.

Seňoro, jsme ve Velké vlastenecké válce.

Jdi dál od bojové techniky!

Kliď se odtud!

Za to může emancipace.

Holky, mužský!

Poplach! Ihned se oblékněte!

To nejde! Jsme celé mokré.

Kape z nás.

A vy se otočte!

Promiňte, soudruhu kapitáne, nejsme učesané.

Děvčata! Musíte se rychle sbalit.

Buďte statečné... Čeká nás boj.

Máte otázky?

Soudruhu podplukovníku,

můžeme do boje v civilních střevících?

Vyfasovaly jsme boty 41,

jiné prý nemají.

My všechny máme velikost 33,

skoro o deset čísel menší.

Podívejte...

Dobře, jděte ve střevíčcích.

Čtvrté dělo, pal!

Pal!

Dělo zamířit na tanky!

Podrž!

Holky! Holčičky moje! Dělejte!

Musíte! Nebojte se!

Nabíjej, Naďo, nabíjej!

K delům! Připravit se k boji!

Děvčata, dělejte! Dělo pal!

Děvčata, jste budoucí matky,

Musíte si uchovat životy.

Jděte k Volze, jsou tam čluny.

-Soudruhu podplukovníku! -Soudruhu podplukovníku...

Nechceme.

Je to rozkaz. Jděte.

Jdeme.

Blíž, pusť ho blíž!

Situace ve Stalingradu je těžká.

Učinili jsme opatření na obranu Stalingradu,

ale městská správa považuje za nutné

evakuovat obyvatelstvo za Volhu.

Pokud se začne s evakuací nebo zaminovávání továren,

může to být chápáno, jako rozhodnutí vydat Stalingrad.

Proto Státní výbor pro obranu evakuaci zakazuje.

Rozkaz.

-Irino! - Ivane! - Utíkejme!

Kam? Už je pozdě.

Německá 6. a 4. tanková armáda

obklíčila Stalingrad a dostala se k Volze.

Zastavit se u Stalingradu na pět dní...

Teď, když je důležitý každý den.

Nejdůležitější je teď co nejdřív se probít k jihu.

Nebo nás mohou Rusové předejít.

Můj Vůdce, obrana Rusů je fanatická.

Fanatiky zničíme!

Popřemýšlejte, jak to udělat co nejrychleji.

Ve Stalingradu potřebujeme snajpera.

Mohli bychom tam poslat Schrödera.

Schröder je olympijský šampión a pýcha Německa.

Jen jestli bude Schröder souhlasit,

po polském tažení byl uvolněn ze služby.

Je to jeho dluh.

U Stalingradu se rozhoduje o budoucnosti Německa.

Řekněte mu, že je to Vůdcova žádost.

Pánové!

Naše udatná vojska útočí na Stalingrad.

Je to poslední ruská pevnost.

Určitě víte, jak je těžké bojovat ve městě.

Kromě vojenské síly je potřeba také snajperské přesnosti.

Snajperské způsoby.

A v tom může pomoci velkému Německu...

major Schröder.

Major Johann von Schröder...

olympijský šampión ve střelbě.

On získal několik medailí pro velké Německo.

Proslavil ji ve sportu.

A teď ji musí proslavit...

i ve velké válce.

Rod von Schröderů...

slouží Německu přes 300 let.

Reichsführer vám děkuje za věrnost.

Na zdraví, pánové!

- Na zdraví! - Na zdraví!

Můj pane, Franz by vám chtěl popřát dobrou noc.

Je to pravda, že zítra odcházíš do války?

Ano.

A zabiješ Stalina?

Jeho se nedá jen tak lehce zabít.

Nebudu tě na noc strašit, jdi spát.

Já se nebojím.

Jdi, drahoušku.

- Dobrou noc, maminko. - Dobrou, synku.

Prosím.

A tohle je můj "brloh".

Tady vždy hoří oheň.

Dnem i nocí... Zimě i v létě...

Od toho zranění za polského tažení je mi vždy zima.

A co vaše ruka?

Vy chcete vědět,

můžu-li ještě střílet?

Dovednost hodna olympijského šampióna.

Co se stalo?

Sluha nedodržel zatěmnění.

Přestaňte.

Přestaňte, není mi dobře.

Prosím vás, přestaňte. Jste mi protivný, jdete pryč!

Soudruhu veliteli, po téhle ulici...

Němci chystají do útoku tanky,

aby se dostali k Volze.

- Odkud to víte? - Oznámili to letci.

Divize je v těžkém postavení.

Nemáme protitankové granáty.

- Máte zápalné láhve? - Asi tak 200.

Velitel ženijní čety, poručík Polijenko.

- Všechny lahve sem. -Rozkaz!

A dobré kulometčíky.

- Díky, kulometčíku. - Rádo se stalo!

Jsi chlapík, dobře střílíš.

Jsem lovec... Ze Sibiře.

Někde jsem tě viděl, chlapče.

V zadržovacím oddílu.

Zakázal jste mě tehdy zastřelit.

- Jak se jmenuješ? - Ivan.

Poslyš Ivane, když jsi lovec,

budeš učit v armádě snajpery.

Snajpery potřebujeme.

To můžu.

- Kdo je tam? - A kdo jste vy?

Jsme Rusové.

Nechte mě sáhnout na hvězdičku...

Jen pojďte, strýčku, nebojte se,

tady Němci nejsou.

- Kde jsou Němci? - V prvním vchodu.

- Je jich hodně? - Asi deset.

- Dá se tam projít sklepem? - Jo, povedu vás.

Tady nahoru.

Dáme si?

Ještě se může něco přihodit. Celý den je před námi.

A co když nás zabijí? Byla by toho škoda.

Tak dej.

Zkusím si zchrupnout, aspoň na chvíli.

Váňa.

Ivane. Ivane!

To se mi jen zdá?

Ne. To jsem já... Já, Irina.

A jak to, že jsi ve vojenským?

Dům, kde jsme bydleli rozbombardovali...

a já jsem vstoupila do armády.

Ve škole jsem chodila do střeleckého kroužku.

Tak mě přidělili ke snajperům.

A poslali mě k tobě, abys mě učil.

Tak se půjdem podívat, jak střílíš.

Rychle změň pozici.

Trefila mě do helmy, mrcha!

Střílej! Rychle, střílej!

Co je? Co je ti, Irino?

Zabila jsem člověka.

Hlupáčku, je to nepřítel.

Buď oni nás nebo my je.

Ja vím, ale stejně mi je to líto.

Ukaž, udělám ti zářez na pažbě.

Otevřeme ti snajperský účet.

Miluju tě.

Chci, abys to věděl.

Ve válce se musí říkat pravda.

Třeba už nebude příležitost.

Štábe, do zbraně!

Nástup!

Majore! Máte 2 tanky a 50 lidí.

- Přehraďte ulice k přístavišti. - Rozkaz!

A ty...

Vem si 3 tanky a 35 lidí.

- Zaútočíš na "Dům odborníků". - Rozkaz!

Když nezačnem protiútok, svrhnou nás do Volhy.

Potřebujeme víc lidí, ale kde je vzít?

Použijte důvtip.

Soudruhu veliteli,

čekáme na Alexandra Iljiče.

Bez něj se neudržíme.

Jako bychom stáli na místě. Všechny postřílejí.

Plujeme. Taková je Volha.

Jak to jde, otče?

Jak to může jít na konci života?

Každou chvíli můžu být na pravdě boží.

Jsme na místě, generále.

Dřív se říkalo sbohem,

a teď - do toho!

Nadporučík Semikov, váš doprovod.

- Doprovázejí se mrtví. Snad na uvítání? - Máte pravdu.

- Čekali jsme vás, soudruhu generále! - Dobře, veď mne.

Vzdušní útok!

Pal! Rychle!

Vasjo. Vyřiďte Vasjovi...

Alexandre Iljiči!

Vidím, že jste to schytali.

Přivezl jste divizi?

Divize je gardová, 10 tisíc.

Hoši jsou bojovní, ale zbraní je málo.

Zbraně doplníme a hned do protiútoku.

Ustupovat nesmíme a není kam.

Je vám to jasné?

Hendehochnem si!

Úderné síly 6. armády vstoupily do Stalingradu.

Obsadily hlavní nádraží a o úspěšném konci bitvy

nemůže být pochyb.

Do jejího konce zbývají hodiny.

Studio nevypíná mikrofony v očekávání zprávy,

že Stalingrad padl!

Osud Stalingradu

v těchto krátkých nočních hodinách

byl v rukou 13. gardové divize

generála Rodimceva.

Po překonání nepřátelského odporu,

prapory divize se pomalu, ale úporně probíjeli vpřed.

obsazujíce přitom dom za domem...

místnost, za místností...

ulici, za ulicí.

Soudruhu veliteli, vykrváceli jsme.

Do rána Rodimcevovi nikdo nezbyde.

Zase žádáš posily?

Pomůžeme, jak to půjde.

Pohyb, hoši! Rychleji!

- Kde je velení? - Jsme předvoj.

Musíme udeřit do středu.

Pozor, jsou tam německé palebné body.

Nestraš je! Jsou to námořníci.

Tak co, jak na to opůjdem, Králi?

Nejdřív tiše a pak do útoku s "Polundrou"

Máš pravdu, Viteku... Jdeme!

Vytlačili nás z města.

Připravíme se k následujícímu útoku.

Teď je čas pro snajpery, Johanne.

Čas andělů smrti.

Potřebujete nějaké pomocníky?

Ne. Já si budu všechno dělat sám.

Snajpeři jsou osamělí lidé.

Mnoho štěstí.

O osudu Kavkazu se rozhodne u Stalingradu.

Stalingrad musí být zlomen,

aby komunismus ztratil svou svatyni.

Při postupu do města zlikvidovat všechny muže.

Komunistické obyvatelstvo Stalingradu

představuje mimořádné nebezpečí.

Stalingrad musí být dobyt do 20. října.

Generál Paulus poslal na 62. armádu sedm elitních divizí,

500 tanků, 1000 letadel, více než 1000 děl...

a zahájil rozhodující útok na město.

Stěpane!

Tady škola. Tady škola.

Orientační bod 3. Střepinovým, pal!

Výborně, hoši!

Střepinovým, orientační bod 5! Pal!

Co je vy, neřádi!

Tady nejsi v Paříži!

Tady neprojdeš slavnostním pochodem!

Bestie!

- Králi, hoď mu jich pár! - Rozkaz!

Zásah! Zuli jsme ho!

Soudruhu kapitánporučíku, jste raněn.

Dovolte, abych vás odnesl.

- A když nedovolím? - Odnesu vás bez dovolení.

Za mnou!

Hoši! Velitel byl raněn. Je třeba jej ošetřit.

- Poručík. - Teď už kapitán!

- Máme na sebe štěstí... - To je jedno.

Zdravím. To jsou věci.

Iro! Ošetři ho.

Opatrně...

Nebojte se, umím to.

Nemyslel jsem si, že ty mě jednou budeš objímat...

a já to nemůžu oplatit.

Vydržte, teď to bude trochu bolet.

Dejte mi láhev.

Chci vidět, jak bojuje můj prapor.

Bohaľ??????

- Co tady děláš? - Voda, voda.

Rychle!

Teď přijde na řadu on.

Jen po pořádku.

Teď přijde on!

Neslyšel jsi?!

Budu čekat u dveří.

- Pane důstojníku... - Jak dopadla operace?

Zemřel.

Johanne! Zdravím vás.

Sestřelili jste ruské letadlo.

Podle Führerova rozkazu vám za to patří Železný kříž...

a týdenní dovolená. Co vy na to, kamaráde?

Podívám se domů.

Děkuju.

Dovolil jsem si vás počkat, pane majore.

Dovolíte?

Prosím.

Na letiště.

A pak do Stalingradu.

Toho dne německá vojska...

podnikla generální útok.

Naše postavení je kritické.

Z 62. armády téměř nikdo nezbyl.

Ustupuji k Volze.

Zasypalo velitele!

Rychle! Uvolni mu nohy!

Opatrně...

Co mě držíš jak nějakou ženskou!

Zůstaňte na místech!

Obnovte radiové spojení s vojsky!

Nikolaji Ivanoviči,

přeprav se na druhý břeh.

Nemám strach o tebe.

Bude to lepší pro věc.

Pro velitele štábu tu není vhodné místo.

Ne, soudruhu veliteli, dokud jste tady, nikam nepůjdu.

A pistoli mám vždy u sebe.

Požarskij, přeprav se na levý břeh.

Nepojedu. Kde jste vy, jsem i já.

Zahyneme společně.

Dobře.

Roztahuji svoji armádu, jako prezervatív.

Vyčerpal jsem všechny své zálohy.

V praporech mi zůstalo po třiceti mužích.

Nedokážou to pochopit.

Jestli teď Rusové udeří na křídlech, bude to katastrofa.

Nechte mě teď samotného.

Tam v okně je optický zaměřovač.

Já to udělám, už to umím.

Iro!

11. listopadu Paulus naposledy zaútočil

na obránce Stalingradu.

7 německých divizí se pokusilo

jedním výpadem probít k Volze,

ke které zbývalo asi sto metrů.

Bojovalo se o každou píď půdy,

o každou stalingradskou cihlu a kámen.

Neudržíme se!

Neudržíme se, soudruhu plukovníku!

Dělostřeleckou palbu na sebe!

Zahyneme! Celý štáb zahyne!

Ať pálí jen z Kaťuší! Jen z Kaťuší!

Dej mi to sluchátko!

Volám břeh! Palte z Kaťuší na mne!

Na mne!

Hajzlové!

19. listopadu 1942

v 7 hodin 30 minut

15 tisíc děl a minometů

ohlásilo světu

začátek mohutné protiofenzívy Rudé armády.

u Stalingradu.

Po počátečních úspěších byli do průlomu

vyslány tankové sbory a jízda.

V kruhu obklíčení u Stalingradu...

se ocitlo 330 tisíc nepřátelských vojáků a důstojníků.

Rudá armáda uštedřila nepříteli porážku,

která otřásla celou válečnou mašinerii fašistického Německa.

Byl to začátek konce...

Konce fašistické okupace Evropy.

Začátek konce 2. světové války,

nejstrašnější války v lidských dějinách.