Original subtitles

Reportér: Jak tedy začala vaše kariéra, paní Hunterová?

Lisa: Hollisová.

Když jsem byla malá holčička ve vaně, v Minneapolis,

odkud pocházím.

A pak jsem vyhrála první cenu v talentové

soutěži a to byla vstupenka do Paříže.

Milovala jsem to tam.

Jasná světla, funky

kluby, pulzující atmosféra.

A jednoho dne jsem udělala velký průlom.

Reportér: Nebyla jste nervózní?

Lisa: No, trochu.

Poslední drahocenné franky jsem utratila

za předražené šaty a pár zlatých náušnic.

Au! Do prdele.

Lisa: Byla jsem tak nadšená, že jsem konečně

vyzkoušela svůj materiál na živém publiku.

♪ Zlato, je to pravda? ♪

♪ Je tam smutno, ♪

♪ v horní místnosti, ♪

♪ kde není co sdílet. ♪

♪ Máš vše, pro co žiješ, ♪

♪ sláva a ostatek ♪

♪ klepou ti na dveře. ♪

♪ Ale mě nemáš. ♪

♪ Je krásná jako ve zprávách v 9:00? ♪

♪ Jsi konečně šťastný? ♪

♪ Má pokoj výhled? ♪

♪ Pokud se setkáme za den nebo za rok, ♪

♪ no, budu se zdvořile usmívat, ♪

♪ neuroním slzu... ♪

Reportér: Bylo to, když jste potkala Charlieho?

Lisa: Ano. Ne, ne. Vlastně to bylo po představení.

Běžel za mnou po ulici a řekl mi, jak se mu mé vystoupení líbilo.

Slečno! Hej, promiňte!

- Ahoj, jak se máš? - Ahoj.

Poslouchej, obvykle nehoním ženy ulicemi

Pigalle, ale zrovna jsem tě tam slyšel zpívat.

- Ach ano? - Jo, a musím ti říct, člověče,

nikdy jsem neslyšel takhle zničený soubor textů.

- Ach, díky moc. - Myslím, kapela je fakt na prd.

- Vím. - Má tvá kapela problémy s drogami?

- Poslouchej, nejsou má kapela. - Dobře.

Peklo je, že jsou to skvělé texty.

- Jo? - Jo, nikdy jsem takové texty neslyšel.

- Kdo ti je píše? - Já sama.

- Opravdu? Nekecáš? - Ne.

Ale pokud píšeš takové písně, nemusíš to dělat.

- Dělat co? - Zpívat.

- Chci zpívat. - Nemusíš zpívat.

- Znám tě? - Charlie Hunter.

Já... já píšu hudbu.

Dej mi pět minut. Nech mě pracovat na tvé písni.

Udělám z ní hit. Slibuji.

Lisa: V žádném případě jsem nehodlala s ním nikam jít.

Ale byl velmi přesvědčivý.

Takže jsem přišel do Paříže psát hudbu.

Jen mě poslední dobou nepolíbila múza.

- Vyhýbá se ti? - Ano.

- Nechápu proč. - No, jen dnes večer.

Když jsem slyšel tvé texty... Prásk!

Rád bych slyšel "Mou cestu."

Tahle bude lepší.

Dobře, "Místnost nahoře."

Dobře, nech mě vést refrén.

Dobře.

Počkej, nezpívej to.

Prostě to řekni.

"Sláva a ostatek klepou ti na dveře."

Správně. (pomalu hraje)

- "Ale mě nemáš." - "Nemáš mě."

Ach, dobře.

♪ Nemáš mě, ♪

♪ nemáš mě, ♪

- ♪ nemáš mě... ♪ - Hm, je to tu.

♪ Jo, nemáš mě, ♪

♪ Nemáš mě... ♪

- Líbí se mi to. - Jo.

- ♪ Nemáš mě... ♪ - Ta je mnohem lepší, že?

♪ Nemáš mě. ♪

Žena: A vítězná píseň je

"Místnost nahoře"

Charlie Huntera a Lisy Hollisové.

(přehrávání hudby)

Reportér: Cindi Benendi vás uvedla s vaší cenou.

Lisa: Jo. Byl to nejvzrušivější okamžik mého života.

Koukni na to.

Je tu tolik lidí, kterým bych ráda poděkovala.

Nejprve všem v Technosoundu.

Hm, Frede a Lauren, děkuji moc.

- Hm, Julie, Marku. - Správně.

No, samozřejmě Marion. Děkuji.

- Hm, komu ještě? - Hm...

Vím, že jsou tu i další lidé, na které

zapomínám, ale moc vám děkuji.

(potlesk)

Je to nejšťastnější den mého života.

Je jen jedna věc, co by mě udělala šťastnějším.

Vezmeš si mě? (jásající publikum)

Dobře, dobře.

Ach! (smích)

Takže jste vyhrála největší ocenění v hudebním průmyslu.

- Co, co se pokazilo? - Nevím.

Potkáte se, zamilujete a je

tam celá ta skvělá romantika

a potom, až ji budete fakt potřebovat, nic nezbylo.

Kromě toho jsme byli fakt mladí.

- Paní Hunterová... - Hollisová.

Nerad vám to prozrazuji, víte, ale ve skutečnosti

nikdo nechce ztrácet čas čtením o rozchodu,

to je stejně nudné jako ty jejich.

- Charlie pil? - Litry minerálky.

Drogy? Museli jste spolu brát hodně drog, hm?

- Aspirin. - Užíval si s jinými ženami?

- Promiňte? - Cindi Benendi.

Hej, slyšel jsem, že chystají skvělou věc.

Ne, ne, ne. Nebylo to nic takového.

Co to tedy bylo?

Po hudebních cenách nám přišla poblahopřát.

A řekla, že chce, abychom pro ni napsali píseň.

(potlesk)

"Místnost nahoře" byla údajně její oblíbená píseň.

Děkuji. Děkuji moc.

- To se mi snad zdá. - Není to skvělé?

Kdy se vezmeme?

Ach, miluji tě.

Lisa: Charlie myslel, že je to dobrý nápad.

Řekla jsem výborně, ale chtěla jsem, abychom nejprve napsali píseň pro mě.

Víte, není nad týmovou tvorbu.

Je to tak podnětné. Opravdu vás to spojuje.

Snažím se tady procházet.

Procházej se někde jinde. Snažím se přemýšlet.

Nečti to. Ne, ne, ne, je to hrozné.

Dobře.

Jakou představu tedy chystáš?

Je to, jako bychom byli vězni mrakodrapů.

Ale jdi, jsme uprostřed deprese. Napiš něco veselého.

No tak, ta píseň je pro mě, pamatuješ?

O tom chci zpívat.

Dobře, hm...

Městské zdi jsou tak vysoké, že nevidíš nebe.

To je ono! "Vysoký Babylon."

Ano!

♪ Hradby města, ♪

♪ vysokého Babylonu... ♪

- To je dobré. - Nevidím oblohu.

Ne, ne, ne, potřebuje to víc slabik.

"Mrakodrapy mi kazí výhled."

To je ono. Dobře.

♪ Mrakodrapy mi kazí ♪

♪ výhled... ♪

- Dobře. - Ach, to se mi líbí.

Mmm.

Uctívání pohanských bohů.

Bohové na motorkách.

Hm, černá. Černá je dobrá, hm...

Černé a bílé smokingy.

- Miluješ mě? - Ne.

- Lhářko. - To je ono.

Milosrdné lži. Jsi skvělý.

Jsem.

Reportér: Takže "Antickou magii" jste nikdy nenahráli?

Teď, když jste zpátky na jevišti, zkusíte to?

Lisa: Byla to má píseň. Ale jednoho dne

jsem náhodou obědvala s Cindiným manažerem

a náhodou zmínil, že jí Charlie poslal píseň.

♪ Hradby města, ♪

♪ vysokého Babylonu, ♪

♪ mrakodrapy mi kazí ♪

♪ výhled. ♪

♪ Bohové ve smokingu ♪

♪ milosrdně lžou. ♪

♪ Žádný zítřek, ♪

♪ neonová světla... ♪

Lisa: Samozřejmě, Charlie řekl, že se to vše stalo náhodou.

- To byla moje píseň! - Ale úplně jsem mu nevěřila.

No, způsobilo to trochu třenic.

Takže jsme o tom vedli velmi dospělou diskusi

a já mu klidně řekla, že nemám pocit,

že by byl vnímavý vůči mé potřebě

zpívat a on řekl, že má pocit, že můj přístup

ohrožuje naši týmovou práci.

Nerozešli jsme se tak úplně.

Jen jsme se vzdálili jeden druhému.

Poté jsem se tedy vrátila do Států a na chvíli jsem

se soustředila na svou vlastní pěveckou kariéru.

Kolik mužů jste měla od rozchodu?

(nervózně se směje) O tom vážně nemluvím.

No tak, jste půvabná žena.

Jsou to tři roky, co jste opustila Paříž.

Musíte mít kolem lidi, co se na vás lepí jak vosa na bonbón.

Poslyšte, fakt jsem si ten rozhovor užila,

ale obávám se, že ho budu muset trochu zkrátit,

asi za půl hodiny zpívám na jevišti.

Poslyšte, reklama je míza hudebního průmyslu.

Budete toho litovat.

Už lituji.

♪ Antická magie, ♪

♪ moderní hamižnost, ♪

♪ nevím, kam to spěje, ♪

♪ vím, kam to vede. ♪

♪ Říkají, že je marné to zkoušet, ♪

♪ patříme sem. ♪

♪ Nemám ráda toho zpěváka, zlato, ♪

♪ ale vezmu si píseň. ♪

♪ Nikdo neopustí toto město, ♪

♪ nezraní ho, když to zjistí. ♪

♪ Je tu díra, díra ve zdi ♪

♪ a dnes večer uteču. ♪

♪ Antická magie, ♪

♪ moderní hamižnost, ♪

♪ nevím, kam to spěje, ♪

♪ vím, kam to vede. ♪

(potlesk)

Páni, podívej na tyhle.

Vždy si zasloužíš okvětní lístek, zlato.

(klepání) Hmm?

- To bylo skvělé představení, Liso. - Ach, díky.

Víš, věděla jsem, že jsem tu píseň neměla dělat.

- Vždy bych měla důvěřovat svým instinktům. - Ach, ale jdi.

Když cítím, že bych něco neměla dělat,

pak bych neměla...

- Kdo? - Moshe Mossek?

Ten chlap je producent. Co mi chce?

Říká: "Prosím, prosím, prosím." Prosím co?

Mossek volal kvůli možnosti, že

napíšeš píseň pro jeho další film.

Děláš si legraci. Kdy se to stalo?

- Asi před týdnem. - Před týdnem?

- Proč jsi mi to neřekla? - Protože to neuděláš.

Proč ne? Znáš ho? Je hlupák?

Co, platí mizerně?

Protože chce, abys ji napsala s Charliem.

Ach.

Což neví, že jsme se s Charliem rozešli?

Je mu to jedno. Pořád volá z celého světa a já mu

pořád říkám, jste s Charliem ale napsali píseň,

díky které se zamiloval do své třetí manželky.

Skvělé. Sentimentální fanoušek.

Říká, že by šlo jen o tu jednu píseň.

Že bys s Charliem mohla o tom alespoň promluvit.

Každopádně nevíme, kde je.

No, nebude extra těžké ho najít.

Víš? Ne, že bych chtěla.

Samozřejmě, že ne. Charlie je minulost.

Jak může být Mossek tak necitlivý a žádat vás

dva, abyste se dali dohromady, abyste znovu psali?

No, není to až tak necitlivé.

Tím myslím, jde jen o jednu píseň.

- Mhm. - Ne že bych to chtěla udělat.

- Jsi pořád zranitelná. - Ach, nejsem zranitelná.

Ne, já ne. To Charlie.

To on je zranitelný. (klepání)

Liso, dostala jsi zprávu od muže jménem Charlie Hunter.

Když už mluvíme o ďáblovi. Co chce?

Chce, aby ses s ním setkala zítra v hotelu Royal Monsieur.

(hra na piano)

Nemám kvalifikaci.

Víš, neměla jsem tušení, že pracuješ na takovém místě.

Jo, no, víš, všechno je těžké.

Víš, pokud máš potíže, přeji si, abys mi dal vědět.

- Takže... - Volal jsi mi?

- Ne, tys volala mně. - Ne, tys volal mně.

Ne, mám hromadu zpráv, která říká, žes mi volal.

- Charlie, mám zprávu, co... - Liso.

No tak.

Ach, to byla Marion.

Marion to zpunktovala.

- Charlie. - Co?

- Myslela jsem... - Mohla bys mě na chvíli omluvit?

- Žena: Miláčku. - Hej, zlato.

Hledala jsem tě po celém hotelu.

Charlie: Tady jsem.

Volal tedy Boulanger nazpátek ohledně odpovědi?

Bude potřebovat něco přesvědčivého, ano.

To je dobré. Můžeme se o to postarat.

- Ano, já vím. - Hm...

- Lisa. - Správně, Lisa. Julie Sanson.

Liso?

Jsem Charlieho snoubenka.

Ach.

Neuvědomila jsem si to... Tak každopádně.

- (smích) Moc jsem toho o tobě slyšela. - Ach, vážně?

No, stejně jsme všichni odhlášeni a připraveni jít.

- Charlie: Dobře. - Odhlášeni?

- Myslíš tím, že tady nepracuješ? - Ne.

Dobře, promiň. Nemohl jsem odolat vyvolat soucit.

- Nemáme ani piano. - Co?

S posledním jsem měl nehodu.

Hm, tak na čem skládáš?

- Neskládám. - Charlie nemá moc času na komponování.

Provozujeme svou realitní investiční společnost.

Realitní investice? Jak zajímavé.

Víš, drahoušku, fakt musíme chytit vlak.

- Pravda. Pravda. Dobře. - No, gratuluji.

- Vy dva vypadáte opravdu šťastně. - To jsme.

A za pár týdnů budeme ještě šťastnější.

Za 13 dní.

Budeme se brát.

- Jestli Daniel zvládne vyřídit papíry. - Správně, Daniel je náš právník.

Což mi připomíná, Liso. Máme malý problém

Opravdu musíme chytit ten vlak.

- s našimi rozvodovými papíry. - O tom si můžeme promluvit později.

No, samozřejmě máte na sebe čísla, čili budeme v kontaktu.

Bylo fakt milé tě konečně potkat.

Pardon. Pardon, pardon.

Charlie!

Taxi, pane?

Rád vás znovu vidím, pane Watanabe.

- Pane Watanabe. - Ano?

Máte zprávu na recepci.

Moc vám děkuji.

Charlie. Charlie, počkej.

- Liso. - Hej, poslouchej.

Asi bych to neměla zmiňovat, ale v hotelu

jsem měla pocit, že potřebuješ nějaké peníze.

- Znáš Moshe Mosseka? - Jistě. Moshe Mossek, jo.

Jo, no, hledal nás přes Marion, abychom napsali píseň pro jeho další film.

- Moshe Mossek je filmový producent. - Jo, velký.

- Děláš si legraci. - Ne.

Ach, můj bože, dělá skvělé filmy. Pamatuješ "Hvězdný prach"?

- Ten film zbožňuješ. - Můžeme si o tom promluvit později?

- Dámy a pánové, nastupte prosím. - Ano, ano, ano. - Pojď, drahoušku.

Jde o to, že Moshe Mossek tu bude jen pár dní.

Snad by ses měl zdržet a setkat se s ním.

Miláčku, před svatbou je toho ještě hodně na práci.

Ano, ale můžeš jet dalším vlakem do Saint Martin.

- Pravda. - Charlie! - Nebude to trvat tak dlouho, že? - Charlie!

Ne, myslím, že má cenu se s tím chlapem setkat.

Charlie, zrovna jsme to probrali v autě.

Vím, zlato. Je možné, že dokážeme vydělat

dost peněz na dokončení financování projektu sami.

- Vážně? - Ano, je to možné.

- Ach! - Dobře?

Jdi a promluv s tím mužem.

Dobře, uvidím tě později. Děkuji.

- Zavolej mi dnes večer. Ahoj. - Tak zatím, Julie.

(píšťalka)

Charlie.

(klepání)

- Charlie. - Pane Mosseku.

- Zdravím. - Úžasné, že vás poznávám. - Je to taková radost.

Liso, je vážně skvělé se s vámi setkat.

Bože, to je skvělý oblek. (klepání)

- Ach, Julie Sansonová. - Mladá dámo?

- Promiňte. - Dobrý den, jsem Charlieho snoubenka.

Takže máte nějaké manželské potíže?

Dá se říct.

Víte, Christine a já jsme měli potíže.

A pak jsme jednou v noci uslyšeli vaši píseň.

Nikdy na to nezapomenu. Úplně nás to dostalo.

Navždy to všechno napravilo.

No, navždy už nevydrží tak dlouho, jako dříve.

Tu píseň musíte napsat vy dva.

- Nuže, proč my? - Protože tenhle film, co točím, je o mně.

O mně a Christine, když jsme se zamilovali.

Nikdo jiný tu píseň nemůže napsat.

Ahoj, strýčku Moshe.

Ach, dobře, všichni. Promiň, že jdu pozdě.

Šel jsem na Eiffelovu věž, dostal se do půlky a uvízl ve výtahu.

(zvoní telefon) Nesnáším výšky.

Donnie.

Nevšímejte si mě.

Ach!

Jen chvíli počkejte, ano?

To je kluk sestry mé druhé manželky.

Je z Liverpoolu a slíbil jsem jí, že ve filmu dostane o prázdninách práci.

- oba: Ach! - A bude váš pomocník.

- oba: Ach. - To je skvělé.

Vždycky jsem chtěl psát písničky, právě jako vy.

To je má velká šance.

Dnes jsem o vás četl v novinách.

- Ach jo? - Myslím, že byste měla toho reportéra žalovat.

Je organizační génius.

Pomůže vám. Žádná Julie tu není.

- Ach, to je pro mě. - Miláčku!

Cokoli chcete. Požádáte a budete...

Jogurt, piana, cokoli. Je vám plně k dispozici.

Opřete se o mě.

Díky moc, ale...

Ušetří vám čas. Potřebuji, aby ta píseň byla o víkendu hotová.

- O víkendu? - Počkat, to jsou čtyři dny.

Správně, čtyři dny.

Dnes natáčejí poslední scénu.

V pátek dokončíme střih a v pondělí remixujeme.

Pak bum ho! Jsem z toho filmu tak nadšený.

Myslím, že je to perfektní film.

Pokud je tak dokonalý, tak proč ho znovu přetáčet?

Aby byl desetkrát dokonalejší.

- Ale o víkendu? - Problém?

- Slyším slovo problém? - Ne, ne, ne.

- Žádný problém. - To je tak vzrušující.

Nemůžu se dočkat, až začnu.

Máme-li ten termín dodržet, musíme hned začít.

Jo, žádné vyrušování. Měli bychom si najmout piano.

- Piano. - Julie: Ale, drahoušku.

Zašij se někde. Možná u mně v hotelu?

- Rezervace v hotelu. - Miláčku.

Zlatíčko, co svatba

a prezentace pro Boulangera?

Ano, o to vše se mohu postarat.

Nechápu, proč nemůžete pracovat přes telefon.

- Myslím, že byste mohli faxovat věci tam a zpět. - Fax.

Ne, je mi líto. To nebude fungovat.

Ne, musíme pracovat sami a potřebujeme klid a ticho.

- Donnie: klid a ticho. - Může jet do Saint Martin.

- Kde je Seine-Maritime? - Ach, kousek od Paříže.

Je tam klid, ticho a čistý vzduch.

Čistý vzduch. Krásné.

- Skvělé, jako třeba na kempování. - Počkejte chvíli.

Moshe: Perfektní, to je dohoda!

- Julie: Skvělé. - Hm, ach.

Je opravdu hezké vás potkat.

- Donnie: Tak zatím. - Myslím, že čistý vzduch by byl pěkný.

- Marion: Ahoj, zlato. - Lisa: Ahoj.

Ach, takže Charlie tě k tomu přemluvil, hm?

Přemluvili jsme se navzájem.

Mhm. Podívej se na to takhle, Liso.

- Je to jen kariérní posun, to je vše. - Jo.

Od rozchodu s ním jsi nenapsala skladbu, co by stála za nahrání.

Díky moc.

(povzdech)

Charlie Hunter mi vytrhl srdce,

rozkrájel na kousíčky

a přinutil mě ho sníst k snídani.

Dva roky po našem rozchodu jsem byla tak deprimovaná,

že jsem nedělala nic, než dva roky jedla zmrzlinu.

Trvalo mi tak dlouho, než jsem se konečně dopracovala zpět tam, kde jsem.

A konečně jsem to udělala. Jsem tam.

Správně. A mezi tebou a Charliem je konec.

- A víš, že si bere někoho jiného. - Vím.

Ber to jako profesionální návštěvu.

Vrátí tě to na správnou cestu.

Začni skokem.

(štěkot)

Velký útěk

(bučení krav)

(zvuk křídel)

(ozvěny střelby)

(lapá po dechu)

Julie: Liso, ahoj.

- Ahoj. - Nečekali jsme tě tak brzy.

Ach ano.

(profoukne hlaveň) Zrovna obstarávám něco k večeři.

- Skvělé. - Obávám se, že je to tu poněkud strohé.

Pořád jsme v napůl v kempu.

Předpokládám, že bych tě měla varovat.

Žádný problém.

- Julie: Jsi v pořádku? - Jo.

A tady žijeme.

Jak vidíš, stále stavíme.

A tohle bude údajně naše výstavka.

Mohla bys jen chvilku počkat?

- Hodím to do kuchyně. - Jistě.

(mluví francouzsky) - Jak se máš, Jean-Marcu? - Jde to.

Charlie trval na postavení tohoto krbu.

Víš, jak je romantický.

Jo.

Ach, Thelonie, řekla jsem ti, že na nábytek ne.

- To je Charlieho kočka. - Kde je Charlie?

Ach, je ve městě.

Na svatební hostinu objednal, aby bylo vypuštěno hejno bílých holubic.

- Jak romantické. - Mhm.

(kočka mňouká)

Obávám se, že je tu jediná slušná koupelna.

Ale jsem si jistá, že ti nebude vadit se o ní dělit.

Říkáme si tedy "Velký útěk"

a v podstatě hlavní myšlenka je povzbudit lidi, aby

se přestěhovali z města, smogu, znečištění, špíny, hluku

na venkov, kde nebudou

odsouzeni k předměstské noční můře.

A to je ono. Podívej, tady je statek.

A jak vidíš, v současnosti vyjednáváme

o koupi této půdy velkého rozsahu.

- Je to působivé, že? - Ano, velmi.

A tohle je Tom. Tome, to je Lisa.

- Ahoj. - Ahoj.

Tom je další z našich anglických importů.

A právě tady budeš bydlet.

Obávám se, že to není moc okouzlující, ale měla bys mít dostatek pohodlí.

- Tom: Hej! Pozor na bahno. - Co?

(křičí) Ach, vážně mě to mrzí.

Navrhujete bažinu?

Ach ano, na tohle jsme opravdu zvyklí.

Měli jsme malý problém se septikem.

Promiň, Julie.

Ach ano?

Hm, odpusť mi, že jsem si

povšimla, ale nejsem tu ani 10 minut

a už jsem byla zastřelena, namočena

do bahna a nechala si pohnojit šaty.

Nuže, budu tu jen pár dní a Charlie

chce opravdu napsat tu píseň

a mohlo by to pro vás znamenat spoustu peněz.

Tak chci jen vědět, vadí ti to?

Ne. Nevadí.

Skvělé.

(pobrukuje si)

Liso.

- Ahoj. - Ahoj.

- Julie ti poslala džíny. - Ach, díky.

- Slyšel jsi o bahně? - Jo.

- Víš, hm... - Hm?

Mrzí, že jsem tu nebyl, když jdi sem dorazila.

Ach, netrap se tím.

Ne, jsem trochu posedlý krevními testy a stravováním.

- Holubicemi. - A holubicemi.

Tolik práce pro pravou svatbu.

- Charlie. - Jo?

Jsi v pořádku?

Jistě, proč?

Vypadá, že píšeš článek pro svatební časopis.

- Je to všechno kvůli tobě. - Kvůli mně?

O čem to mluvíš? Se mnou jsi nebyl nikdy romantický.

Nikdy jsi mi nepřinesl květiny, zapomněl na naše výročí.

Jo, a tys mě za to vždycky mlátila a měla jsi pravdu.

S Julií jsem se stal romantický a pro náš vztah to bylo skvělé.

Jaký chlap. (houkačky)

Hej, Donnie. Našel jsi to dobře?

Trochu jsme se ztratili, ale jsme v pohodě.

Mám vaše piano, pane Hunter. Koukněte na to.

Co je to k čertu za krám?

Nevěřil byste, co můžete s těmi věcmi dělat.

Jo, dobře, můžu ti říct, co s nimi můžeš dělat.

- Miláčku, vypadá to skvěle. - Kde je piano?

Myslel jsem, že jsi přivezl piano.

DK4AF dokáže syntetizovat nejen jakékoli piano

od koncertního křídla po putyku,

ale také replikuje přesný zvuk

každého nástroje známého člověku

stejně jako celou řadu zvířecích zvuů.

Ach, opravdu? Tak to je skvělé, ale já to nechci.

Chci jen skutečné dřevěné piano.

Ale to přichází s digitálním vysílačem.

Můžete poslat plně připravenou šestnáctistopou ukázku

vaší písně přímo do kanceláře mého strýce.

Nebo mu můžeš jen zavolat a broukat mu to po telefonu.

Charlie, proč děláš takové potíže?

Potíže? Nejsem ten, kdo je dělá.

Miláčku, chlapec se ti snaží jen pomoci.

Julie, prosím. Prostě se do toho nepleť.

Ach, bože.

Vidím, že příštích pár dní bude zábava, zábava, zábava.

Nebudeš, prosím? Prostě nezačínej.

- Vše, co chci, je skutečné piano, ano? - Dobře, dobře.

Co to sakra je? Nepřivezli piano?

- Ne. - Potřebuji dřevěné piano.

Jo, dřevěné piano.

No, nevím. Myslím, že je někteří pořád používají.

Zabiju tě, Julie.

(supění)

(zvonění hodin)

Dohoda se strýcem Moshem nezahrnovala piano.

Z elektronických kláves prostě nedostaneš stejný zvuk.

Dřevo prostě rezonuje určitým způsobem.

Vím, vím. Ale je to vyloučeno. V pořádku, paní Hunterová?

Ahoj, Donnie.

Poslyšte. Strýc Moshe byl docela neoblomný.

Řekl, že je používají všichni lidi v oboru.

Ano, ale Donnie, Charlie není jako všichni ostatní v oboru.

- Děkuji, Liso. - Dobrý večer.

- Pěkné šaty. - Děkuji.

- Ach, Julie. Jak se máš? - Ahoj, drahoušku.

Dobře? Velmi nápadité.

Zbožňuji tvou volbu textilu.

(smích)

Miláčku, později se velmi ochladí.

- Mohl bys jí dát nějaký svůj svetr? - Svetr, ano. Zajisté.

- Promiňte, omluvíte mě? - Donnie: Pane Huntere.

- Donnie. - Mohl byste mi pomoci s tím stanem?

- Jo, co to je? - Nevím.

Tady to připevni. Musíš to vytáhnout.

- Charlie. - Danieli.

- Ahoj. Rád tě vidím. - Ahoj. Rád tě vidím.

Liso, to je Daniel, náš právník.

Lisa Hunter Hollisová, má bývalá partnerka a manželka.

Rád vás po celé té době poznávám.

Jsou krásné. Mohu?

Ach ano.

- Tady máš. - Děkuji.

Takže znáte Julii a Charlieho dlouho?

Julii už nějakou dobu znám, protože jsme staří přátelé.

Miláčku, mohl bys mi na chvíli pomoci, prosím?

Jo. Ach, Danieli, to je Donnie.

- Daniel Lombard. - Dobře, pane Lombarde?

Víte něco o stanech? Zdá se mi, že mám trochu problém.

- Ano, byl jsem skaut. - Byl?

- Svetr. Svetr. - Ne, drahoušku, mohl bys jen hlídat bažanta?

- Ano. - Danieli.

Julie.

(mluví francouzsky) - Jak se máš, kamaráde? - Mám, a ty?

Myslím, že jste se už setkali.

- Ano. - Ano, tak nějak.

- Myslím, že mohou dostat trochu vody. - Ach.

Zlatíčko, můžeš pro ně najít vázu?

- Ano, přinesu. - Ach, myslím, že Daniel potřebuje drink.

Drink.

Asi před dvěma hodinami. Ach.

Děkuji.

Poslyš, měl jsi možnost projít tu smlouvu?

- Co? - Majetek Libelle.

Až sem Boulanger dorazí na prezentaci, musíš o tom něco vědět.

Ne, zapomněl jsem. Promiň, dnes se k tomu dostanu.

(křičí)

Pane, ne.

Nech bažanta. Jdi pryč.

- Ach, to je katastrofa. - Charlie: Jsi v pořádku?

Lisa: Pomůžu ti s tvým stanem, Donnie.

Charlie: Trochu, prosím. Jdou na tebe mouchy?

Mmm, to bylo opravdu vynikající, Julie.

Děkuji.

Je báječná kuchařka. (kašel)

Julie: Panebože. Tady je trochu vody.

To mě hrozně mrzí. Myslela jsem, že jsem všechny vybila.

Poslouchej, chceš další kousek?

Ach ne, díky.

- Trochu si dám. - Je to jeho oblíbené jídlo.

- Opravdu? - To jsi nevěděla?

Moc jsme nejedli.

Jsem typ, co připálí i vodu.

(smích)

- Chcete, abych vám s tím pomohl? - Ach, děkuji.

Udělám z někoho úžasnou manželku.

Nejste ženatý, Danieli?

Ještě ne, ne.

Je příliš zaneprázdněn rozvody.

(údery)

Charlie: Hm, Donnie? Liso, děkuji.

Nenašel jste to správné ptáče, pane Lombarde?

Tohle je moc pěkné místo na červené víno, Charlie.

Ano, je to ročník 82, o kterém jsem vám vyprávěl.

Připadá mi divné držet ho tak dlouho v láhvi.

Myslím, že byste to měli jen tak vypít.

Jsem opravdu nadšený, že s vámi mohu pracovat, paní Hunterová.

Slyšela jste paní Hunterovou zpívat, slečno Sansonová?

Má opravdu krásný hlas.

Ach ne, ne. Neuvědomila jsem si, že jsi zpívala.

- Ach. - No, víte, někteří lidé umí zpívat

a někteří lidé umí vařit.

Vskutku.

Vskutku.

- Vskutku, Donnie. - Promiň.

Ach ne, ne. Lidi, posaďte se.

Posaďte se a povídejte si.

Chtěl jsem se na něco zeptat.

Proč přesně jste přestali společně psát?

- No... - Myslím, že to nemůže být jako v tom článku.

- V jakém článku? - Říkal něco o tom, že

se paní Hunterová se vrátila do Ameriky a začala pít jako duha.

A paní Hunterová se předávkovala aspirinem, když zjistila,

- že pan Hunter píchal Cindi Benendi. - Dáte si všichni dezert?

- Dobře, Donnie, to stačí. - Počkat, je tu vosa!

(Julie křičí, Donnie se směje)

Vážně mě to mrzí, Julie.

- To jsou - Dávej pozor, kam jdeš.

deníky z včerejšího přetáčení. Promiňte.

Jsou docela drsné, ale myslím, že pochopíte základní představu.

Myslím, že vás tu nechám.

Děkuji.

Proč tedy přesně přetáčeli?

Nečetli jste o tom v novinách?

Myslím, že to bylo na všech titulních stránkách.

Ne.

Dobrá, Alison a Lance se během natáčení

rozešli, že, a to kazilo výkon.

Takže to chtěli udělat znovu, když čas zahojil rány.

Je to romantický vrchol, co řídí směrování vaší písně.

- Ach, dobře, dobře. - Skvělé. Koukněme se na to.

- Dobře. - Fotoaparát.

861, záběr 18.

Režisér: Oba připraveni? Hodně energie.

Akce.

Ach, můj miláčku, mezi námi to nikdy neskončí.

Miluji tě. Musíš tomu věřit.

Alison, musím mít trochu víc energie než tohle.

Jo, řekl bych, že stále existuje problém s chemií.

Jo, jako Černobyl.

Ano, ale správná melodie to napraví.

Charlie: Jo, možná žalozpěv.

Režisér: Alison, co je to teď?

Řekni mu, aby mě takhle nelíbal.

Dobře, fajn. Už jsem toho viděl dost.

Ne, ne, ne. Nech to běžet.

Takže ses ke mně vrátil.

Ano, už tě nikdy neopustím.

Režisér: Alison, mohla by ses prosím usmát?

Měla bys být zamilovaná.

- Nesnáším tě! - Ach.

Režisér: A akce.

Ach! Ach! (křičí, stříká voda)

(smích)

(chrápe) Hej, dostaňte ji odsud.

Je dobré, že to znovu přetočili.

Už je to mnohem lepší, hm?

- Dívej! - Co?

Světlo hvězdy, jas hvězdy, první hvězda, co dnes večer vidím.

Kéž bych mohla, kéž bych směla mít přání, co si dnes večer přeji.

- Přál bych si, aby nás políbila múza. - No tak.

No, tohle je jistá příležitost.

Dobře, Charlie, vím, že to není skvělý film,

ale to neznamená, že píseň nemůže být skvělá.

Víš, píšeme skvělé písně,

tak musíme jen jednu napsat.

Jak těžké to může být, nemám pravdu?

Musím jít. Je pozdě.

Uvidíme se zítra v 11:00.

Trochu si odpočinu.

(zvony, kokrhání)

(kašel)

(kdákání)

(Donnie naříká)

Proč jsi mě nevzbudila?

No tak, Charlie, stíníš mi.

No, jsi mi v cestě.

(kdákání)

Promiň, kámoško.

Omlouvám se, že jdu pozdě. Zaspal jsem.

Opravdu?

- Veku s vejcem? - Co?

Veku s vejcem? Vím, jak se cítíte.

Nechutné.

(telefon)

Dobrý den, Hunter Studio.

Ach, dobře, strýčku Moshe.

Ach ano. Je to skvělé, jo.

Nápady jen srší.

Jo, zavoláme ti, až skončíme. Dobře.

Dobře. Ahoj.

(hraní na klávesy)

Nemohu vyjádřit, jaká je to čest být skutečně

nápomocen při jednom z vašich tvůrčích sezení.

Tím myslím nejen tvůrčí sezení,

ale spíš intenzivně tvůrčí sezení.

Donnie. Donnie. Vážně potřebujeme mít klid,

než budeme moci být intenzivně tvůrčí, ano?

Ach, jistě.

- Co je to? - Ne.

Hej, to se mi líbí. To je skvělé.

- To je opravdu fantastické. - Mohl bys...

Kdy myslíš, že nás budou moci oddat?

No, pořád čekáme, až z New Yorku dorazí ověřená kopie rozhodnutí

o rozvodu Charlieho a Lisy.

Myslím tím, jelikož Lisa je tu, možná

by mohla podepsat čestné prohlášení.

Nevidím to jako problém, ty ano?

Připomíná mi to píseň, co jsme kdysi napsali.

Co to bylo?

Stejné akordy.

Myslíš, že Boulanger bude

potřebovat projekt příjmů pro rok 2010?

Nevím, ale víš,

Charlie si tu smlouvu opravdu musí přečíst.

Ještě ji nečetl?

Ach, Danieli.

Dobře, hned s ním promluvím.

Dobře, trochu víc doleva.

Dobře.

Charlie. (uvnitř hraje hudba)

Zlatíčko.

(hudba přestala) Co?

Přečetl sis už smlouvu?

- Co? - Smlouvu.

Ach ne. Ne, nepřečetl.

Dostanu se k tomu dnes večer, slibuji.

Můžeš nás prosím nechat o samotě?

S potěšením.

Skvělé, Tommy. Začínáš s chodníkem.

Jistě.

Tak, uvidíme, jestli to bude fungovat.

(motor) Charlie: Co se děje?

Tome.

- Co to děláš? - Vypni to.

Tome, vypni to!

- Co se děje, pane Huntere? - Co?

- Co je to? - Ticho!

Moc potřebujeme ticho.

Dobře, nechte to na mě.

Pojď sem.

Potřebujeme víc šťávy, kámo.

(motor se zastaví)

Jestli si chcete dát přestávku na čaj,

Slečna Sansonová říká, že si ji můžete vzít hned.

(kroky na schodech)

Hm, myslím, že někdo rozbil míchačku na cement.

No, máme problém, kámo.

Bude lepší pokračovat na zdech.

(hraje melodie)

(burácení motoru)

Tak co myslíš? Zní to dobře?

Jak to mám vědět? Ani to neslyším.

Ach, Liso, prosím. Prostě nezačínej.

Já začínám? Počkej, Charlie, to já

se do toho vrhla se slečnou Klid, Ticho a Čistý vzduch

a teď musím pracovat uprostřed staveniště?

Podívej, do svatby to musím udělat.

Je to pro Julii a mně důležité.

Samozřejmě, to je typické. Nikdy ses nestaral o to, co je důležité pro mě, že?

Julie: Doufám, že nerušíme.

Dorazily ukázky svatebních dortů a my jsme mysleli,

že by to mohl být ideální čas na přestávku na čaj.

- Slyšel jsem dort? - Fajn. Fajn. Skvělé.

Pojďme to zkusit. (bouchání kladiva)

Co se to tam děje?

Charlie: Tak co to je? Bože.

Zdá se, že Tom má trochu problém s míchačkou na cement.

Hm, tu čokoládu musíte vyzkoušet, pane Hunter. Je úžasná.

Charlie, uvědomuji si, že se snažíš pracovat,

ale teď musíme něco probrat.

- Co? - Inu, jde o to, že se nemůžete vzít

bez ověřené kopie rozvodových dokladů

a může trvat až tři měsíce, než dorazí.

A ježto se bereme za 11 dní, miláčku můj,

zjevně to představuje docela problém.

- Pokud... - Lisa: Pokud co?

No, pokud nejste připravena podepsat čestné prohlášení

ve smyslu, že jste s Charliem skutečně rozvedeni.

Ne, počkejte chvíli. Kopii rozvodových papírů jsem jim už dal.

Ach ne. Dal jsi jim fotokopii.

Chtějí to úředně ověřené nebo čestné prohlášení od Lisy.

Hm, tak, Liso...

Liso, hm, víš,

jestli by ti nevadilo se tu podepsat.

Co se tam píše?

Jen to, že odpřisáhneš, že jste se s Charliem rozvedli.

Francouzská byrokracie. Hluboce nudná, já vím.

(vyzvánění telefonu)

Haló. Hunter Studio.

Paní Hunterová?

Volá vám nějaká Marion.

Vezmu si to venku.

Ach!

Ach, ahoj, zlato. Jak to jde?

Nevím. Prostě pracujeme.

Nezníš moc dychtivě. Máš nejzazší termín, víš.

Vím. Vím. Ale prostě to neklape.

Máš nějaké problémy s Charliem?

Ne, nevím. Je to prostě...

Je opravdu těžké se tu soustředit.

Ach, poslouchej, zlato, vím, že jsem to celé zorganizovala.

Jestli je toho na tebe moc, prostě vypadni.

Myslím to vážně. Opravdu. Nestojí to za to.

Ne, nedělej si starosti. Budu v pohodě.

Zkusím to znovu, dobře?

Dobře. Musím se vrátit k práci,

takže s tebou promluvím potom, ano?

Dobře. Ahoj.

A opatruj se. Opatruj se.

Dobře, ahoj.

(povzdech)

(hraní na klávesy, teče voda)

Julie, který hudební výraz je nejlepší?

Dobře, tady je první.

(přehrávání hudby, kloktání)

Nebo...

(přehrávání hudby) Mhm.

Dobře, tak který z nich zní lépe?

Hmm? Který zní lépe?

No, oba mi zní velmi dobře.

Jo, to vím, ale který z nich zní lépe?

- Je v tom rozdíl. - Charlie.

Uvědomuješ si, že za tři dny máme

prezentaci pro pana Boulangera a když selžeme, v podstatě,

- no, v podstatě přijdeme o všechno? - Jo, vím.

Podívej, prosím, tu část musím dokončit.

- Je to basová linka. - A co svatba?

Myslím tím, že jsi ještě nepodepsal čestné prohlášení o pobytu cizince.

Nepodepsal? Myslel jsem, že ano.

Promiň. Myslel jsem, že ano. Promiň.

Dobře, zkusím první.

O podnikání se fakt nestaráš, že?

Nedomnívám se, že se chceš opravdu oženit.

Samozřejmě, že ano.

Vše, na čem ti opravdu záleží, je ta píseň.

Ach, zlato, no tak. Dělám to pro nás.

Kromě toho víš, že to za čtyři dny to skončí.

Neboj se. Je to v pohodě. Odpočiň si.

Jen si myslím, že možná děláme moc velkou chybu, to je vše.

Zdá se, že mě za tu svatbu nesnášíš.

No tak, zlato. O čem to mluvíš?

Tolik toho organizuji a shledávám se, že tě den co den

- otravuji stejnými nudnými detaily. - Zlato, dobře.

- Jsem moc, moc, moc otrávená. - Miláčku. Pojď sem, zlato.

Pojď sem. Pojď sem.

Pojď sem. Hele.

Mrzí mě to.

Vím, že jsem ti nevěnoval dostatečnou pozornost.

Ale chci se oženit.

Chci.

Bude to tak krásný den.

Je to tak.

Víš, Lisa a já jsme prostě utekli,

ne, počkej, poslouchej mě, zlato.

Prostě jsme utekli a udělali to, jako by na tom nesešlo.

Ale tobě záleží.

A chci tě vidět v těch nádherných šatech.

A pak...

naši přátelé, tvá rodina...

Víš, chci ty vzpomínky.

A chci je s tebou.

Charlie.

(tiše) Opravdu mě miluješ?

Ano.

(smích) Ach.

Ach, Julie.

Promiň.

Musím pokročit v basové lince, zlato.

Promiň.

Zlato, zlato. Prosím, zlato.

- Dobrou noc. - Fajn. Fajn.

Budu spát na gauči.

(bučení krav)

Sekáte dřevo do krbu?

Optimistické.

Myslím, že jsi slíbila, že to bude dnes připraveno.

Slíbila jsi to. Chci říct, koukni na to.

Co budu dělat, chodit nahá uličkou mezi sedadly?

- Ale... Ale... - Ale co?

Ale, madam, tolik jste zhubla.

Ano, mám stres. Zdá se, že nikdo nechápe stres, co prožívám.

Promiňte, slečno Sansonová. Už jste viděla paní Hunterovou?

Ach, páni. To jsou opravdu krásné šaty, slečno Sansonová.

- Jsou vážně romantické. - Děkuji, Donnie.

Můžeš? Právě se tu snažíme zkoušet šaty.

- Dobré ráno. - Dobrá, paní Hunterová?

Všude jsem vás hledal.

Špatné zprávy. Dvakrát volal strýc Moshe.

- Co chtěl? - Začíná být opravdu, opravdu netrpělivý.

Tak jsem přemýšlel, možná bychom mohli

na basovou linku použít tubu, víte?

Ne, nemůžeme dát tubu do basové linky, Donnie,

protože právě teď nemáme basovou linku.

Nemáme ani melodickou linku.

Právě teď nemáme ani poznámku.

Už jste tu den. Myslela bych, že jste krapet pokročili.

Sakra, Julie, není to tak snadné, dobře?

Mohli byste nás dvě na chvíli nechat o samotě?

- Ano, žádný problém. - Určitě.

Upřímně řečeno, Liso, já tomu prostě nerozumím.

Chci říct, kolik slov je v písni?

Chci říct, že je tu, kolik, osm až deset

na řádek, pět nebo šest řádků na sloku,

tři nebo čtyři sloky na píseň.

Co vám tak dlouho trvá?

Čemu nerozumíš, Julie, je, že píšeme milostnou píseň.

A když píšeš milostnou píseň, musíš použít slovo láska.

A právě teď existuje jen osm slov v angličtině,

která se rýmují se slovem láska, jedno z nich je rýpání.

Máš vážně nervy, přijít sem do mého domu...

Počkej chvíli. To ty jsi mě pozvala, pamatuješ?

Ach dobře, jako že bych tě nechala

s Charliem v Paříži o samotě?

No, toho chlápka si bereš. To mu ani nevěříš?

Myslíš si, že jsem se narodila včera nebo tak?

Myslíš, že nevím, o čem ty hudební obchodní věci skutečně jsou?

Ach, počkej chvíli.

Chtěla bych něco vědět.

Vzdal se Charlie hudby sám nebo

jsi s tím měla něco společného?

Chceš vědět, jak utrápený

Charlie byl, když jsem ho potkala, hmm?

Vše, co jsem dělala, Liso, bylo, aby byl šťastný.

Tak, něco ti o Charliem řeknu, dobře?

Miluje hudbu. Bude ho všude následovat.

Opravdu si myslíš, že mu nebude chybět?

No, dovol mi říct něco málo o Charliem, Liso.

Teď má úplně jiný život.

A chceš vědět něco jiného? Je zamilovaný

do ženy, která ho opravdu velmi, velmi miluje.

Kdo?

Tak, teď nemohu předstírat, že tě moc

dobře znám, nebo dokonce vůbec, Liso,

ale vážně chceš vědět, co vidím?

Vidím velmi, velmi zmatenou malou holčičku,

co tu klopýtá na vysokých podpatcích,

ponižuje se a snaží se upoutat pozornost muže, který

se s ní rozvedl, před kolika lety to bylo?

Něco jsem řekla?

No tak, probuďte se. Kšá, kšá, kšá.

Liso.

Liso.

Julie: Dobré ráno, můj drahoušku.

Dobré ráno.

Co se stalo?

Ach, je v pořádku.

Je to komplikovaná situace.

- Bude v pořádku. - Co se stalo?

Nic. Je to... je to v pořádku.

Zlato, budeš hrát slušně, prosím?

- Jsem na ni moc milá. - Jsem si jistý, že ano.

- Je velmi přecitlivělá. - Vím. Vím.

- Je to obtížná situace. - Dobře. Fajn.

Včerejší večer mě mrzí.

Mě také.

- Julie: Chyběl jsi mi. - Taky mi chybíš.

- Chyběl jsem. Mmmmm. - Julie: Mmm.

Víš, jsem celý zpocený.

Donnie: Mhm.

Mhm. (povzdech)

Mhm.

- Ahoj. - Ahoj.

(spustil se motor)

(naříká) Ano, dobře. Strýček Moshe je na...

Jak k čertu máme takhle pracovat?

Přijmu tu zprávu. Jo.

- Donnie, Donnie, Donnie. - Vydrž.

Pamatuješ, ten nápad, co jsi měl s tubou v...

- V basové lince. - To je ono. Přesně.

- Myslím, že je to skvělý nápad. - Co?

Přemýšlel jsem o tom. Byl by pro tebe docela

dobrý nápad, zůstat jaksi ve studiu a trochu zkoumat

- nějaké motivy tuby. - Zkoumat.

- Dobrý nápad, nemyslíš? - Jo.

Mohl bys zůstat zde ve studiu, jaksi zkoumat.

Ve studiu?

Co kdybychom tě tu nechali?

Díky, manželé Hunterovi.

- Na zdraví. - Jsi princ, chlapče.

Skvělé. Je tu skoro prázdno.

- Sedneš si tady? - Tak konečně

žádné rozptylování.

Děkuji.

(povzdech)

Rád bych vám řekla o specialitě dne.

- Dám si jen kávu. - Jo, já také.

Jen kávu?

Dobře, co kdybyste mi řekla o specialitě dne?

Pečené hovězí maso a pyré.

Ach, tak to si dám.

- A moje žena... - Dám si salát.

- Žena? - Promiň.

Děkuji.

- Takže... - Takže...

- Píseň. - Píseň.

(vyzvánění, hraní na klávesy)

Dobře, takže musíme napsat milostnou píseň

o dvou lidech, co spolu nevydrží.

Chce to trochu ledu.

- Mohu dostat led? - Servírka: Led nemáme.

Pěkné.

Hm, měli jsme něco hezkého, ale zaplatili jsme za to.

Doufám, že dostane vši.

Ne, no tak, Charlie. To bylo dobré.

Chceš radu? Přestaň rýmovat.

Nemluvil jsem o tobě a mě.

- Víš co?

Chci se ti omluvit za způsob,

jak jsem zacházela s tvým pianem.

O nic nejde.

Ne, opravdu kvůli tomu cítím špatně.

Myslím, že jsi to piano měl moc rád a já...

A už nepíšeš hudbu a...

Co se stalo s tím chlápkem, co jsem znala?

- No, lidé se mění. - Ne tak moc.

Chléb.

Salát.

Pečené hovězí maso a pyré.

(hraní na klávesy)

(vyzvánění telefonu)

(kašel)

- Hej! - To je v pořádku.

Nejlepší práci odvádíš na zádech.

- To je nemožné. - Ne, není.

- Ta píseň je nemožná. - Ne, není.

Je to hračka.

- Žádný dort. - Dobře, tak co máte?

- Rebarborový koláč je pěkně čerstvý. - Pěkně?

(klouzá prsty po klávesách)

(kašel)

(přehrávání písně)

Hej, máme fanoušky.

"Osamělá na vrcholu."

Ach, Charlie, to je pravda. Na vrcholu je samota.

Ach, ale jdi, Liso.

Nemůžeš se svými texty zacházet jako s Desaterem přikázání.

Už nikdy nenapíšeme nic tak dobrého.

- Ztratili jsme to. - Ne.

- No tak, ale jdi. - Ztratili jsme to.

(ržání koní, hraní na klávesy)

Máte Jose Cuervo Gold?

- Ne. - Ano. Ano.

- Co je to? - To je tequila.

- Nevím. - Dobře, kde přechováváte alkohol?

- Támhle. - Dobře.

(popotahuje)

Vím, jak se cítíte.

Charlie, ne. Měli bychom tu pracovat,

ne si ničit mozkové buňky.

No tak, potřebujeme pauzu.

- Pane Bože. - Tequila.

Máte nějaké limetky? A trochu soli.

- Ano. - Skvělé.

- Co říkáš? - Dobře.

- Jen jednu. - Jen jednu.

(přehrávání hudby)

(kašel)

(hudba pokračuje)

Dobře.

- Připravena? - Připravena.

Jedna, dvě...

Ach! Páni!

Nuže, není to lepší?

(smích) Vždy to tak je.

Julie v záznamníku: Dobrý den, vítejte ve Velkém útěku.

Po zaznění tónu prosím zanechte zprávu

a my se vám ozveme, jakmile to bude možné.

(pípnutí)

Dobré odpoledne, Liso a Charlie.

Tady zase sekretářka pana Mosseka.

- Mhm, naše líbánky. - Naše líbánky.

- Ach, jaké skvělé líbánky. - A tančili jsme na pláži.

- Byla to pláž? - Jo.

- Venku v dešti. - Začalo pršet.

- Začalo lít jak z konve. - Padat.

- Padá déšť. - Padá déšť.

- To je dobré. - To je fakt dobré. Sežeň pero.

Papír. Papír. Ubrus.

Můžete mi půjčit pero? Dobře, skvěle.

Padá déšť. Padá déšť.

Hm, jo... na vaši lásku padá déšť.

Dolů na lásku. Dolů na lásku.

Padá déšť, ztratili jste vaši lásku.

- Správně. - Ztratili svou lásku.

Ztratili svou lásku.

A pak sůl...

- Duhy! - Duhy.

Tvoření duh z ničeho.

Pan Mossek požaduje, abyste

se s ním spojili, jak nejdříve budete moci.

Moshe: Kde je k čertu ta píseň, hergot?

Vy dva byste měli radši tvrdě pracovat.

Ach, Charlie, posloucháme

tu píseň dvě hodiny.

Mhm, máš na mysli něco jiného?

Na trhu jsou melouny levnější.

Ach, ahoj.

Jak se máš?

Ach, hm, dobře, dobře.

A ty?

No, ulevilo se mi, když jsi dokončila

tu prezentaci pro pana Boulangera.

Ach, jo.

Jak se má Charlie?

Ach, má... má se fajn. Má se fajn.

Je pořád zaneprázdněn tou písní, víš.

- S Lisou? - Jo.

Julie, nechápej mě špatně, když to řeknu.

Kdybych si tě měl vzít,

nechtěl bych mít pořád kolem sebe svou bývalou manželkou.

(smích) Nemáš bývalou manželku, Danieli.

Možná pořád hledám špatnou dívku.

Každopádně, když si budeš chtít někdy promluvit, víš, kde jsem.

Hm, dobře, nechám Charlieho podepsat ty smlouvy.

A dnes večer se uvidíme.

- Ano. - Kolem osmé.

- Samozřejmě. - Dobře. Dobře. Ahoj.

(mluví francouzsky)

Ach, do prdele.

(projíždí kamion)

Julie?

Zkus to znovu.

Ach, do prdele!

Jestli tě to utěší,

cítím se úplně stejně.

Dobře, byla to chyba, Charlie, dobře?

Jo. Máš pravdu.

Není to první chyba, co jsem kdy udělal.

Určitě nebude má poslední.

Chceš vědět, co byla tvá největší chyba?

Odchod z našeho manželství.

Ale jdi. Byl jsem vytlačen.

Já měla zpívat tu píseň.

- Byla to náhoda. - Jo, správně.

Již po sté jsem rozesílal písničky

a tahle se náhodou pomíchala.

Nejsou žádné nehody, Charlie.

Vždy ses mě pokoušel podkopat.

Ale no tak. Nebuď tak paranoidní.

- Paranoidní? - Ano, paranoidní.

Podkopat tě? Proč bych tě chtěl podkopávat?

No tak, měli jsme perfektní život.

Jedli jsme, psali jsme písničky, milovali se.

Jo, jo, ale nikdy jsi nechtěl, abych

zpívala a já vždycky chtěla zpívat.

Protože jsi byla malá holka.

Od té doby, co jsem byla malá holka.

Bylo tam vajíčko, co chce zpívat

a sperma, co chce zpívat, a to jsem byla já.

Ano, ano, to všechno jsem už slyšel.

Jo, slyšel, ale nikdy jsi tomu nerozuměl.

Nerozumíš ničemu, pokud se ti nepoddám.

- Víš, co je s tebou za problém? - Co?

Nevíš, jak postavit někoho jiného na první místo.

A co postavíš jako první?

Odhad příjmů z nemovitostí, hm? Velmi působivé.

Je to obchod.

Nejtěžší je, že jsem z tebe tak zklamaná.

Musela jsem být cvok, když jsem myslela, že bychom se vlastně mohli zase dát dohromady.

Dát dohromady?

Počkej chvíli. Kdo řekl něco o tom, že se dáme zase dohromady?

- Ach, no tak. - Co? Myslel jsem, že píšeme píseň.

Ach ano. A to bylo co?

Rychlá hra v Monopolech?

Tys objednal tequilu, ne já.

Víš, co s námi dělá tequila.

No tak, na tango jsou třeba dva.

Beztak jsem musel něco udělat, abych tě rozjařil, abys mohla napsat píseň.

Nedělej to, dobře? Nedělej to.

Pořád to kladeš za vinu písni.

Když něco nechceš, když něco chceš, nikdy

to prostě neřekneš. Vždy je to ta píseň.

Vždy je to ta píseň. Píseň, píseň...

Bože můj, ta píseň.

Dobře, písně už mě nezajímají,

protože mám osobu, skutečnou osobu

a ta nebude běhat za reflektorem.

Co se stalo s tím stolem?

Seděli jsme u něj. A pak jsme si objednali polévku. Že, Oswalde?

Polévku? Ty jsi objednal polévku.

Já chtěl paštiku Foie gras a malou sklenici Beaumes de Venise.

Má velmi choulostivou zažívací soustavu.

Říkal jsem ti, Oswalde, to nevyhovuje tvé zažívací soustavě.

Zapomeňte na to.

Zvláštní šaty.

Promiňte.

Byl tu ubrus, na který jsme dnes předtím psali.

- V odpadcích. - V odpadcích.

Dobře, odpadky.

Hm...

Bramborová kaše. Objednali jsme pečené hovězí maso, bramborovou kaši.

- Ano, nejedli jste je. - Jo, nejedli jsme je.

Pak jsme tančili a pak jsme psali na...

To je ono. Je to ono?

To je ono! Našla jsem to.

Chcete, abych vám to zabalila?

(kejhání hus)

(přehrávání hudby)

Charlie. Hej! Stůj!

Charlie, stůj!

Cos dělal, nechal jsi mě tam?

(hudba pokračuje)

Co sis myslel? Prostě jsi mě tam nechal?

Nemluvím s tebou.

Dobře, já nemluvím s tebou.

(prskání)

(káchání)

Haló.

Obávám se, že večeře bude později, než jsem myslela.

(hudba přestala) Chcete aperitiv?

Ach ano, prosím. Mám hlad.

Mm, co je to za vůni? To je úžasné.

- Kde jsou ostatní? - Kdo?

Ach, pan a paní Hunterovi.

Říkali, že bych mohl pracovat

ve studiu na tubě pro basovou linku.

A vložil jsem tam nějaké flétny a nějaké lesní rohy.

A také to fakt skvěle jde.

Pokud to chcete opravdu vědět,

myslím, že chtěli být na chvíli sami.

Děláš si legraci.

Ne.

Dobře.

(startuje motor)

Julie, kam jedeš?

Co se stalo? Kam jede?

Nejsem si úplně jistý.

Pro tvou informaci, píseň je na prd a já jedu domů.

Skvělé. Jeď.

Než pojedu, musím se sbalit.

- Co se stalo? - Ou, nejsem si úplně jistý.

Trochu vybuchla, když zjistila, že jste spolu s paní Hunterovou odjeli.

Kdo jí to řekl?

Hm, myslím, že já.

Skvělé. Skvělé. Skvělé. To je prostě skvělé.

(klakson) Ach, bože můj, to je strýc Moshe.

(troubení)

Co mu řekneme?

Je to tvůj strýc.

Co se to sakra děje? Volal jsem celý den.

Nechávám zprávy, dokud pletu jazykem.

Broukáme si spolu, strýčku Moshe.

Myslím, že už máme basovou linku. Nech mně zahrát pár oddílů.

- Ne, ne. Ne. - Ne, ne, nehraj.

(přehrávání hudby)

Vypni ten rámus.

No, možná by se mohlo použít jen trochu víc vibrata.

- Co je to? - No, je to legrační, měl byste se ptát.

Víte, mysleli jsme s Lisou, že jsme měli solidní a stabilní rozchod.

- A my... - Ukázalo se, že se silně nenávidíme.

Správně. Přesně to jsem myslel.

A nemůžete napsat milostnou píseň, když se silně nenávidíte.

- Správně. - Toho jsem se bál.

Předpokládám tedy, že byste se chtěli vyvázat ze smlouvy.

Děkujeme, pane Mosseku. To by bylo opravdu, opravdu laskavé.

Laskavé? Takové slovo neznám.

Snažíte se mě ojebat. Moshe Mosseka na smlouvě nikdo neojebe.

Mám tucet lidožravých právníků.

Odsoudí vás odtud na věčnost.

Vezmu vám dům, auto,

práci. (kočka mňouká)

Vezmu vám dokonce i tu zatracenou kočku.

Slyšeli jste někdy o Reginaldovi Rayovi?

- Ne, ne. - Ne.

Přesně o to jde. A nikdy nebudete.

Pokusil se mě ojebat a já ho rozšlápl jak brouka.

Ale nemůžeme napsat píseň.

Ano, můžete. V Paříži budu až do konce zítřka.

Tehdy chci tu píseň přesně

tak, jak říká smlouva.

Ale, pane Mosseku, smlouva vlastně říká...

Musíte ji ctít. To je vše.

Podepsali jste ji. Dali jste slovo.

Vaše přísaha.

To je vaše svatá, nedotknutelná dohoda.

Strýčku Moshe. Ten chlap je cvok.

Počkej, Charlie.

Ten chlap je blázen. Co budeme dělat?

- Co budeme dělat? - Jo, co budeme dělat?

(úsměšek) Co to děláš?

- Dobrý den. - Dobrý den.

- Viděla jste Julii? - Před pár hodinami.

- Před pár hodinami? - Je mi líto.

(klepání na dveře)

Víte, že mě za to vyhodí.

No tak, Donnie. Je to tvůj strýc.

Nevyhodí tě.

Můj strýc Fred mě vyhodil. A můj strýc Morris.

Strýček Moshe je poslední.

Přičtu-li jeho, jsem bez strýců.

Navíc mě matka zabije.

Víš co, Donnie?

Možná není tak špatné, být chvíli sám.

To zní hrozně.

(smích) Nezní.

Vážně to není tak špatné.

(hraní na klávesy)

(střelba)

(káchání)

(střelba) Charlie: Julie.

Julie, odlož zbraň.

(střelba)

Julie.

Miláčku.

(natažení kohoutku)

Chci se oženit.

Jo? Hodně štěstí.

(výstřely) Ježíši! Ach!

(profoukne hlaveň)

Polož to...

Kde jsi byl?

Kdy?

Hledal jsem tě. Jo.

Myslíš předtím.

Ach, s Lisou.

Dobře, bože, víš,

v domě bylo tolik rozptýlení.

Mysleli jsme, že kdybychom mohli získat

klid a ticho, mohli bychom se pohnout.

A jak daleko jste se dostali?

S písní?

Bože, víš, začali jsme skvěle.

Jo, začali jsme velmi slibně.

Přišlo s několik skvělých nápadů.

A pak, víš, trochu jsme se do toho ponořili.

Víš, když jsi ji sem poprvé pozvala,

myslel jsem, že mě zkoušíš.

Je správné, že jsi mě zkoušela, protože jsem nevěděl, jestli...

Julie, zlato.

Neplač.

Zbožňuji náš společný život.

Zbožňuji, když jsem s tebou.

Bože, přál bych si, abychom byli v Americe.

Utekli bychom prostě do Vegas a vzali se.

Víš, prostě nasednout do letadla a na všechno zapomenout.

A ta píseň?

Nevím.

Počkej. Ne, je mi to jedno.

Opravdu?

Je mi to jedno.

Charlie: Dnes večer si dáme dlouhou,

pěknou a klidnou večeři, jen my dva.

Ano, to by se mi fakt líbilo.

- Tobě ne? - Radši zavolám Danielovi.

Jo, hádám, že ano. Zavolej mu.

Vysvětli mu situaci, dobře?

Ach, ahoj, Liso.

Mysleli jsme, že jsi odjela.

- Charlie, můžeme si promluvit? - Ano.

Mossek nás bude žalovat, dobře?

Připraví tě o práci a mně zničí kariéru.

Co? Promiň, může ti ji vzít?

- Ne. Ne. - To nemůže udělat.

Může to udělat. Je prostě tak šílený.

Poslyš, můžeme ho porazit, ano?

Jediné, co musíme udělat, je napsat píseň.

Nemusí to být hit.

Smlouva neříká, že to musí být hit.

- Ano. - Ano, myslím, že je to skvělý nápad, Liso.

- Ale... - Skvělé. Tak, vše, co říkám, je...

- Musím jen zůstat do zítřejšího odpoledne. - Co?

Jsme potěšeni. Postarám se, abyste nebyli rušeni.

- Postaráš? - Charlie, vím, že se nenávidíme,

ale já budu prostě tvořit ve svém pokoji a on může tvořit ve studiu.

- Můžeme prostě nechat Donnieho běhat mezi námi. - Pak je to vyřešeno.

Možná by to mohlo fungovat.

- Fajn. - Fajn.

(povzdech)

Dobře.

Myslím, že to mám.

Díky.

Dobře, uvidíme se později.

Speciální dodávka.

Fajn.

Proč jí neřekneš, že když napíše další tři takové verše, nikdy

nebudeme muset psát další písničku, dokud budeme živi?

Pan Hunter řekl,

že tři další takové verše

a nikdy, nikdy nebudete muset psát

společně další píseň, dokud budete živi.

(hraje melodie)

Prorazí skrz obranu jako gazela.

Jde na ránu!

Donnie Parks, muž odnikud,

dává svůj hattrick za Anglii.

Vypadá to na červenou kartu pro Donnieho

Parka, protože ho už má dost běhání s páskami tam a zpět.

Fanoušci tomu ani nemohou uvěřit.

Ten muž je zázrak.

- Donnie! - Dobře, pane Huntere.

Cítím se jako jouda.

Přesně to jsem. Jsem jouda.

Plod vaší oddělené spolupráce.

Doufám, že jí to nebude dlouho trvat.

Venku na mě čeká šofér strýce Mosheho.

Bude tu.

Dobře, to je fajn.

Tady je zbytek textů.

Děkuji.

Takže jsme všichni hotoví.

Skvělé.

- Jo, skvělé. - Jo.

(přehrávání hudby) ♪ Padá déšť, ♪

♪ jsem zamilovaný. ♪

♪ Bolest tvrdě pracuje o mém dni volna. ♪

♪ Od chvíle, co jsem tě viděl, ♪

♪ se zdálo, že se věci mění. ♪

♪ Pusťte toho, co přežil déšť. ♪

♪ Tvoření duh ♪

♪ z ničeho, ♪

♪ hledání naší cesty, ♪

♪ dlouhou chůzí, ♪

♪ Tancujeme v noci, ♪

♪ dokud nespadneme. ♪

♪ Tvoření duh, ♪

♪ tvoření duh ♪

♪ ze všeho. ♪

To je tak krásné a tak pravdivé.

Myslím, že to bude hit.

A jestli nikdy nenapíšete jinou

skladbu, tuhle si budete vždy pamatovat.

A při pomyšlení, že já, Donnie

Parks, jsem byl součást toho.

Julie: Jejda, pozor na louži.

Nechci tím vším znovu procházet.

Lisa: Samozřejmě, že ne.

Charlie: Zavoláš mi, až se dozvíš nějaké zprávy od Mosheho?

Zavolám.

Myslím, že to je ono.

Takhle se na to, sakra, musí.

- Jo. - Takže se vracíš do Paříže?

Jo. Musím nahrát pár melodií a pak

myslím, že koncem týdne odjedu do New Yorku.

Jo, už je pozdě. Nechceš zmeškat vlak.

Jo. Máš pravdu, nechci.

- Děkuji, Julie. - Ach, bylo mi potěšením.

Vrať se a někdy nás navštiv.

Ráda bych.

- Ahoj. - Ahoj.

Šťasnou cestu.

Bože, začíná být zima.

(hřmění)

(dunění)

(kliknutí přepínače, přehrávání hudby)

(vzdychá)

- Co to děláš? - Líbí se ti to?

Myslela jsem, že jsi tu píseň dokončil.

Ne, ta je pro tebe. Bude hrát na svatbě.

Ach.

To je tak sladké, drahoušku.

Ale co sbor?

Víš, ani ty, miláčku můj,

nemůžeš porazit Bacha, hm?

Jo.

Máš pravdu.

A kromě toho kulturní a sportovní centra již

lákají nadnárodní firemní sponzorství.

Jak tedy vidíte z finančního výkazu

a odhadu příjmů, vám ve skutečnosti představujeme

velmi, velmi stabilní projekt.

A když zkontrolujete třetí odstavec, pane Boulangere,

uvidíte, že návratnost vaší investice by byla značná.

Dobře, a co fluktuace úrokových sazeb?

Jak by vás to mělo ovlivnit?

Charlie.

(brouká si)

(zakašle)

Ach.

Dělal jsem si poznámky. Co?

Rád bych to viděl. Mohu?

Ani 3% rozdílu nebude mít negativní účinek.

V každém případě, rozhodně ne dříve než v roce 2010, pane Boulangere.

Sakra, Charlie, skoro řekl ne.

- Ano, ale neřekl. - Tvou zásluhou ne, drahoušku.

Kdyby do toho nevstoupil Daniel a nezachránil

nás, celá dohoda by letěla oknem.

Ano, ale důležité je, že

jsme ji pohodě dostali. Šampaňské?

Myslím, že zrovna teď ne, děkuji.

(pobrukuje si)

Vaše svatební holubice dorazily.

Velmi romantické.

Myslel jsem, že jich bude v hejnu víc.

Kolik je holubic v hejnu?

Obávám se, že nevím, pane.

(vyzvánění telefonu)

Prostě je polož sem na židli.

Jo?

Ahoj.

Dobře.

Ach, já vím.

Jo.

Mhm.

Mhm.

Mhm.

Jo, mhm.

Ahoj.

Kdo to byl?

- Lisa. - Opravdu?

Jo. Moshe tu píseň nesnáší.

Nechává ji přepsat textařkou

Cindi Benendi a ta ji zazpívá.

A peníze?

Ach, ale jdi, musíš si ze mě dělat srandu.

Máme štěstí, že nás nezažaluje.

Ach ano, Charlie, takové máme štěstí.

(pobrukuje si)

(letí špunt) Dáš si trochu?

Ne?

To je dost špatné.

Mmm. Ach.

(pobrukuje si)

(přehrávání hudby)

Myslíš, že bys toho mohl nechat, Charlie?

Tím myslím, že někteří z nás se tu snaží pracovat.

(slabé cinkání) Charlie.

Charlie, pořád to slyším!

Daniel: Fantastická zpráva.

Papíry pro manželství konečně přišly.

- Opravdu? - Skvělé.

Charlie: Napijete se?

S radostí si jednu dám.

- Můžeme si promluvit? - Samozřejmě.

Danieli, mohl bys nás chvíli nechat o samotě?

Samozřejmě.

Charlie, co se tady děje?

Ach, skvělé.

Skvělé. Skvělé. Skvělé.

Co čekáš, že udělám, když budeš

sedět přilepen na tu věc 24 hodin denně?

Není to 24 hodin.

Charlie. Vzpomínáš si na nás, Charlie?

Vzpomínáš si na nás, jak ses staral,

ach, kdy to bylo, před celým týdnem, hm?

A teď jsem s tím cizincem, co

se se mnou čas od času chce milovat.

No, děkuji za příspěvek.

Dovol, abych to vyřešila sama, že?

Dobře, nuže, dovol mi to teď pochopit.

S čím mám pocit, že soutěžím?

S tvou bývalou manželka? Ne, ne, ona odešla.

Takže... s písní.

Průměrný kus škváru, co vypadá, že se nikomu nelíbí.

A přesto pro tento, tento strašně dobrý

nápad, co měl vyřešit všechny naše problémy

a přinést nám slávu

a bohatství, pro tohle, tohle riskuješ

vše, co máme, starali se o to

a na čem tvrdě pracovali,

a to jsme byli my, Charlie, celé dva roky.

Vzpomínáš, když jsme se potkali?

Vzpomínáš, jak jsi

byl depresivní a patetický?

Vzpomínáš?

A teď jsi muž

s... s životem

a povoláním

a manželkou, Charlie.

Já jediná nebudu konkurovat tvé hudbě, můj drahoušku.

Nebudu s ní soutěžit, protože se jí cítím ponížena.

Rozumíš?

Máš pravdu.

Nemůžu to udělat.

Ne pro tebe.

Už nikdy pro nikoho.

Mrzí mě to.

Chci, abys šel pryč z mého domu, Charlie.

Už tě nikdy nechci vidět.

Rozumíš? Já nikdy...

Už tě nikdy nechci vidět, dobře?

(vzdalující se kroky)

(zabouchnutí dveří)

(holubice vrká)

(kočka mňouká)

(řinčení)

Ahoj, Thomasi.

Dobrý den.

Stalo se něco?

Nic, s čím bych něco svedl.

Už jsem tam byl.

Krb spadl. Svatba nebude.

Myslel jsem, že se to může stát.

Krb nebo svatba?

- Obojí. - Ach.

Co se stalo?

Shledali jsme, že jsme 100% nekompatibilní.

A co Lisa?

S ní jsme 200% nekompatibilní.

Co budete dělat?

Nevím.

Co bys dělal?

Nechcete mou radu.

- Ale no tak. - Se stejnou ženou jsem strávil jsem 20 let.

- 20 let? - Jo.

První volba je vždy nejlepší.

No, musím jít.

Hodně štěstí, kamaráde. Budete ho potřebovat.

- Opatruj se, Thomasi. - Díky.

(kočka mňouká) Já vím.

Jo.

(řehtání koní)

Charlie?

Ahoj, Danieli.

Co se děje?

(kočka mňouká)

Je to dlouhý příběh.

Julie ti dodá podrobnější informace.

(přehrávání hudby)

Lisa: ♪ Jo! ♪

♪ Dolar je moc, ♪

♪ potřebuješ desetník. ♪

♪ Utrať, co máš, jako bys byl slepý. ♪

♪ Vrať stránku zpět, čas vrátit nemůžeš. ♪

♪ Milovat příliš moc, příliš moc na to, aby to vydrželo ♪

♪ Sázej na poraženého, když jsi mohl být smělý. ♪

♪ Udělej trochu akce, ♪

♪ nemůžeš mít všechno. ♪

♪ Teď mě pečlivě hlídej, ♪

♪ jsem v pohodě. ♪

♪ Můžeš změnit melodii, přepsat naše řádky, ♪

♪ ale čas vrátit nemůžeš. ♪

♪ Když se stěhuji, stěhuješ se. ♪

♪ Než se nastěhuješ, už jsem na pochybách. ♪

♪ Milovat moc, bez toho se obejdu. ♪

♪ Pečlivě mě hlídej, ♪

♪ jsem v pohodě. ♪

♪ Můžeš změnit melodii, ♪

♪ přepsat naše řádky, ♪

♪ ale čas vrátit nemůžeš. ♪

- Dej si pauzu. - Lisa: Dobře.

To znělo skvěle.

- To jsi ty? - Jo.

Co tu děláš?

Musel jsem jet do Paříže, abych se postaral o nějaké záležitosti.

Více investorů.

No, nemusel jsi to všechno poslouchat, že?

Tím myslím, vím, jak moc miluješ můj zpěv.

Ne, počkej chvíli. Nikdy jsem na tvůj zpěv nic neřekl.

Ach ne?

Možná jednou.

Jo, když jsme se poprvé

setkali a miliónkrát poté.

Zlepšila ses.

Úžasné, co udělá malá praxe.

Což bys možná udělala dříve, kdyby nebylo mě.

Možná to nebylo náhodou, že jsem poslal tvou píseň Cindi.

Dal bych cokoli, abych ji zachránil, abys ji nahrála.

Proč jsi mě nemohl tolik milovat, abys chtěl, abych uspěla?

Protože jsem tě miloval. Protože jsem se bál.

Myslím, jak bych mohl,

jak bych mohl chtít, abys uspěla v něčem, co mi tě mohlo odvést?

Ale já nechtěla jít pryč.

Ale chtěla.

Chci říct, právě to dělají zpěváci. Dají se na cestu.

Už je to stejně dávno.

Víš, Charlie, pořád můžeš pracovat na hudbě.

Nemusel bys se mnou pracovat.

Lidé se mě vždy, vždy ptají.

Ne. Ne.

Ale snil jsi o hudbě.

Zvykl sis probouzet se uprostřed

noci a psát si věci, pamatuješ?

Jo.

Minule se to stalo hned po rozchodu.

Myslel jsem, že je to nejlepší, co jsem kdy napsal.

Vidíš, jen jsem neměl nikoho, komu bych to zahrál.

Nechtěl jsem to hrát pro producenta nebo zpěváka.

Nechtěl jsem to nikomu prodat.

Chtěl jsem to s někým oslavit.

Jenomže ty jsi byla pryč.

Poslouchej, chceš sem přijít a zahrát to pro mně?

(hraje)

To je hezké.

- Dobře, na. - Dobře.

Je to trochu neučesané.

Ach ne. Je to perfektní.

- Jo? - Ano.

♪ Kdyby měl vyjít měsíc ♪

♪ se stále vznešeným sluncem. ♪

♪ Pokud příběh skončí před... ♪

♪ Protože tento příběh je přerušený... ♪

Dobře.

♪ Je ještě čas ♪

♪ pro zaslíbené země? ♪

♪ Slib mi to. ♪

Fakt myslíš, že je to dobrý nápad?

Mysli na tequilu.

♪ Hradby města, ♪

♪ vysokého Babylonu. ♪

♪ Mrakodrap... ♪

- Mohu vám pomoci? - Hm? Co? Ano.

Mohla byste ji prostě podržet... tady. Děkuji.

Jen... hou! Nechte mě najít klíč.

Kde je ten klíč?

- Mám klíč. - Ach, opravdu? Skvělé.

Ano.

(cvaknutí zámku, otevření dveří)

(chrápání)

Charlie: Vypínač světla.

(oba šeptají)

Co tady sakra děláte?

Uprostřed noci.

Máme vaši píseň, Moshe.

Vím, a smrdí jako zkažené ryby.

Cindi zítra nahrává novou.

- Zbavte se jí. - Zbavit se jí?

To je správně. Zbavte se jí. Tahle je lepší.

Zapomeňte na to.

Cindi bude ve studiu v 10:00 ráno.

Je moc pozdě.

Nikdy není pozdě. Poslechněte si to.

Jen poslouchejte.

(přehrávání hudby)

(tiše) Co si myslíš?

(tiše) Myslím, že se mu to líbí.

- Teď nástroje... - Držte zobák!

Snažím se poslouchat.

Lidi, věděl jsem, že to dokážete.

Počkejte. Počkejte chvíli. Ne tak rychle.

- Je tu jedna podmínka. - Podmínka?

- Mhm. - Máváte přede mnou podmínkami?

Máte kliku, že jsem vás nezažaloval.

Na další peníze můžete zapomenout.

Ach, no tak, Moshe. Už nechceme žádné peníze.

Píseň dostanete tehdy a jen tehdy,

když ji bude zpívat Lisa.

Ale prosím vás. Ne.

No tak, Moshe. Nikdo té písni nerozumí jako ona.

Protože jí nikdo nežil.

Nevím.

Nejprve mi pošlete strašnou,

hroznou píseň, pak mi dáte tuto skvělou,

ale ona ji musí zpívat? Nevím.

Neberu si Julii.

- Neberete? - Lisa: Nebereš?

- Neberu. - Nebere.

- Proč ne? - Miluji Lisu.

Chcete říct, že vy dva se budete znovu brát jako Richard a Liz?

Nevím, Moshe. Ještě jsem se nedostal tak daleko.

Co říkáš?

Vezmeš si mě... znovu?

Ano!

Oh, Moshe, myslím, že tohle je vaše šance dát nám opravdu pěkný svatební dárek.

Úžasné.

To je úžasné.

Tak necháte mě trochu vyspat?!

(povzdech)

(chrápání)

Christine!

Omlouvám se, drahá.

(Christine pláče) - Ach, neplač.

Můj miláčku, mezi

námi to nikdy neskončí.

Miluji tě.

Tolik jsi mi chyběl.

Miluji tě. Vždy jsem tě miloval.

♪ Kdyby měl vyjít měsíc ♪

♪ se stále vznešeným sluncem, ♪

♪ kdyby měl příběh skončit ♪

♪ kvůli rozbitému kouzlu, ♪

♪ je ještě čas pro zaslíbené země? ♪

♪ Slib mi to. ♪

♪ Padl na ulici, nemohu udržet skóre, ♪

♪ mám dva volné lístky, ale nevím, nač. ♪

♪ Jestli tam není nikdo, ♪

♪ kdo hlídá obchod? ♪

♪ Hlídá obchod. ♪

♪ Ranní úsvit, ♪

♪ vzestup s přílivem. ♪

♪ Ráno, zívání, ♪

♪ bláznivé, dokud se nezamiluji ♪

♪ do někoho někde, ♪

♪ aby nám ležel po boku. ♪

♪ Nám po boku. ♪

♪ Mmm... ♪

♪ Když ztratíš mé klíče, ♪

♪ když ztratím kontrolu, ♪

♪ budeš mě držet za ruku ♪

♪ poslední ráno? ♪

♪ Můžeme ještě změnit děj? ♪

♪ Zahraj naši velkou scénu ♪

♪ Ranního úsvit, ♪

♪ vzestupu s přílivem, ♪

♪ s přílivem. ♪

♪ Ráno, zívání, ♪

♪ bláznivé, dokud se nezamiluji ♪

♪ do někoho někde, ♪

♪ aby nám ležel po boku. ♪

♪ Nám po boku. ♪

♪ Můžeme ještě změnit děj? ♪

♪ Zahraj naši velkou scénu. ♪