Original subtitles

Tohle je Free City.

Koukněte na tohohle chlápka.

Jeden z těch, co nosí sluneční brýle.

A ti, co nosí sluneční brýle?

Ti jsou hrdinové.

Mají všechno na salámu

a ovládají tohle město.

Ty jsi tak sexy.

Jo, já vím.

Vidíte? A to to ani není jeho auto.

Ani manželka.

Ti v brýlích, tak ti můžou dělat, co je napadne.

Plní různé úkoly.

Mají skvělý vlasy, parádní hadry.

Chápejte, zákony pro ně nejsou zákony. Spíš něco jako nezávazná doporučení.

Třeba, myslím, že to auto nevrátí.

A nebo tu pěknou slečnu.

Vidíte, co jsem myslel? Hrdina.

Jmenuju se Chlápek a žiju v ráji.

Dobré ráno, Zlato.

Celý svůj život žiju tady, ve Free City.

Mám nejlepšího přítele, zlatou rybku

a pracuju v bance.

Co víc by si mohl člověk přát?

V neděli má být teplo a slunečno

s rozptýlenými střelbami z aut.

Skvělý den vyrazit na pláž,

ale ne na Zabijáckou pláž,

ta bude zaminována a kropena ze zbraní

dělového člunu ukradeného…

A každé ráno,

začínám svůj den nejlahodnější kávou

v celém širém, celém světě.

Střední káva, smetana, dva cukry.

Vy si to pamatujete. Ňam.

Je nečekaně horká.

Božíčku, ta je skvělá.

Jako bych přicházel o panictví, ale pusou.

Děkuji, že jste ji připravila s takovou láskou.

Rádo se stalo.

Strážníku Johnny!

Pěkný den, Chlápku.

Nemějte pěkný den, mějte skvělý den!

To mě podrž.

To mi chcete říct, že ty krasavce ještě nikdo neulovil?

Dneska je ten den.

- Jako každý jiný den. - Vrátím se pro ně.

Sakra, tak blizoučko.

Nejlepší káva všech dob.

Chci o ní napsat písničku.

A chtěl bych na ni rozhýbat své tělo.

Svůj život miluju.

Něco na tom je, najít svojí funkci ve společnosti a plnit ji.

Říká se tomu komfortní zóna, protože je tak zatraceně komfortní.

Joe!

Pondělky, že jo, Joe?

- Jak říkáš, Chlápku. - Jo.

Ve Free City mám vše, co potřebuju.

Nemějte pěkný den…

Mějte skvělý den.

Děkujeme.

Mějte se.

Tedy mimo…

jedné věci.

Vypadají se šťastně.

Ale, no tak, Chlápku, nedělej si hlavu. Někoho si najdeš.

To je dobrý, Kámo.

Víš, mám pocit, jako bych ji hledal celou věčnost.

Možná to tak má zůstat.

Všichni k zemi!

- Vím, jakou ženu hledám. - Nech mě hádat.

- Ženu s divným smyslem pro humor. - Smyslem pro humor.

- Posedlost diva-popem na dobrou náladu. - Diva pop, jo, to je ona.

Zabrala si místo v mé hlavě a nechce se stěhovat.

A víš co? Ani to po ní nechci.

No, hádej co? Ona se taky nechce vystěhovat.

A víš proč? Protože neexistuje.

- Je jen vymyšlená. Vymyslel sis ji. - To je kruté. Ty jsi krutý.

- Jsi zkažený, zkažený. - Ne, jsem realista.

Nikdo si tu nehrajte na hrdinu.

Za chvilku je po všem.

Co ta na to? Po práci dáme na pláži pivko?

Samozřejmě, že po práci zajdeme na pláž na pár piv.

- Mám z toho takovou radost. - Já taky.

Co pro mě máš?

Důkaz o tajné úrovni. To je to, co hledáš, ne?

Máš video nebo green-gram?

Ne, ale vím, kdo ho má.

Chceš vědět, co dělám s lidmi, co plýtvají mým časem?

Kočička má drápky.

Ten britskéj přízvuk je tvůj, nebo je to jenom filtr?

Protože… bysme se pozdějc mohli potkat.

Díky, zrovna moc netoužím vidět sklep tvý mámy.

Fórky, co?

No, mám mapu, na který je poloha skrýše.

Nevím jak dovnitř, ale když to zvládneš…

Nejspíš tě bude zajímat klip 56.

A teď se zeptám já.

Co je vlastně na tom videoklipu tak výjimečného?

Zvláštní na něm je, že zabíjím ty, co se na to ptají.

Jasně, chápu, vtipný. Jo, moc vtipný.

Krucinál, kočičko, ty jsi tak divoká.

Ale teď vážně, jde o kořist nebo jen o zkušenosti?

Zrovna ses zeptal.

Viděls kecky toho posledního zloděje?

Toho v půl třetí?

Ne, toho ve čtyři.

Tříčtvrteční, vysoký nárt…

úžasná pěnová podrážka.

Ani jsem necítil, že mi šlápl do obličeje.

Člověče.

Život ve velkoměstě. Tomu se nic nevyrovná.

Dej mi to!

Zdá se, že bude pršet.

Neviděl někdo mojí kočku?

Víš co, Chlápku, lidi to říkají furt, jako,

"Chlápek dostává botou do obličeje líp, než kdokoli koho znám."

Jako, když si ji oblíkneš, děláš, jako by to na tvém obličeji nebyla bota.

Nemějte pěkný den, mějte skvělý den.

Tu písničku miluju.

To je nové.

Hej!

To je ona.

Která ona?

Moje vysněná holka, Kámo.

Existuje.

- Půjdu si s ní promluvit. - Hele, klídek, klídek.

Počkej, chlape, nosí sluneční brejle.

A?

Jak jako "A?"

Ti ve slunečních brýlích nemluví s těmi jako jsme my dva.

- To přece víš! - Musím to zkusit.

Hele, Chlápku, Chlápku!

Chlápku! Co ty piva a pláž?

Promiňte!

Haló!

Hej!

Již brzy… Free City 2!

Větší! Ostřejší! Nářez!

Free City 2: Masakr.

Objednejte dnes a získáte bonus, balíček Mayhem.

Hotovo?

Omlouvám se. Už zavíráte?

Ano.

Běžně nedáváme židle na stůl,

slečno malá-káva-na-čtyři-hodiny.

Jste do té hry zažraná, co?

Malej bratránek je na ní zavislej.

Zdá se, že jsou jí všichni posedlí.

Co, Free City? Ne.

Vedu s vydavatelem soudní spor

a důkazy, co potřebuju, jsou ve hře.

- Takže, až budu mít své kódy… - Jé…

Přála bych si, abychom nezavírali a já to mohla slyšet celé.

Dobré ráno, Zlato.

Střední káva, smetana, dva cukry.

Střední káva, smetana, dva cukry.

Vlastně, …

napadlo mě, že bych dneska zkusil kapučíno.

"Kapučíno."

To slovo se mi líbí.

Jako vodopád z písmen.

Promiňte?

Chtěl bych zkusit kapučíno.

- Prosím… - Ale…

dostanete střední kávu, smetanu a dva cukry.

To dostanete, to dostanou všichni.

Každý den, vždycky.

- No, já… - Někdo si tady koleduje.

Strážníku Johnny.

Jen mě napadlo…

že bych dnes vyzkoušel

něco jiného, víte?

To je jedno, že?

Jo?

Ahoj.

Jen vás tahám za fusekli.

Kávu, smetanu, dva cukry, prosím.

Žertuju.

Tahal jsem vás za fusekli, dělal jsem si legraci.

Jen si dělal legraci!

Myslíte, že bych se připravil o vaše baristické umění?

Tak to ne, ani náhodou.

To je horké.

Jako by mi…

Ježíš omyl jazyk…

ale těsně před tím, než skončil konečně řekl mému otci…

"Je dostatečně dobrý."

Moc vám děkuju.

Strážníku Johnny!

Pěknej den, Chlápku.

Kapučíno.

Nemějte pěkný den…

…mějte skvělý den, aspoň myslím.

Dobrá. Dobrý den.

Všichni na zem!

Nikdo si tu nehrajte na hrdinu. Za chvilku je po všem.

To je ta holka.

To už jsme probírali.

Snažil ses s ní mluvit včera, nezabralo to.

Nikdy to nezabere.

Nosí sluneční brýle.

S těmi v brýlích si nezahráváme.

Možná bych si mohl sehnat vlastní.

Cože? Co to meleš? To nemůžeš.

Můj Bože, co to dělám?

Nazdar.

Cos to říkal?

Nazdar.

Budu potřebovat tvoje sluneční brýle.

Já jen…

Budu je potřebovat jenom na vteřinku.

Do prdele, co myslíš, že děláš?

Běž na svou stranu, chlape.

Je to jenom NPC. Odbouchni toho sráče…

Chci si je na chvilku půjčit, jo?

Mazej zpátky! Říkal jsem, ne!

- Jenom na chviličku. - Stůj!

Seš rozbitej nebo co?

Já jsem zloděj!

A ty ten na zemi, co dostává nakládačku.

Prostě zůstaň ležet, prosím!

Řekl jsem zůstaň ležet!

Chlápku, člověče, nedělej to.

To nejsi ty.

Tohle ty neděláš.

Možná dělám.

Co to je s touhle…

- blbou misí? - Jsem ti říkala, natři ho.

Pusť to!

Hned ti je vrátím.

Řekl jsem ne…

Chlápku?

Jenom odpočívá…

Úplně všude!

Ten chlap je mrtvej!

Je tak ospalý.

Jenom ti sem položím tvojí zbraň…

semhle…

až se vzbudíš.

- Dobře? - Chlápku.

Chlápku! Kam to jdeš?

Promiňte.

Vidíte to taky?

Chci mít do pátku na stole čtvrtletní přehled.

Hyjé!

Cítím se jako někdo úplně jiný.

Blbec.

Co se děje?

NAZDAR, CHLÁPKU Tolik peněz.

TVŮJ ZŮSTATEK JE: Takovejch peněz.

Hele, Mousere, koukni na to.

O co jde, Keysi?

Na co se to dívám?

Fajn,…

takže tomuhle uživateli ukradli o brýle

a pak byl zabit.

Vykydlila ho nehratelná postava.

NPC? To není možné.

Jo, přesně.

Nikdo si nemůže svého avatara obleknout jako NPC.

Jo, tak toho blba prostě vykopni ze hry a zabanuj do konce života, vyřízeno.

To jsem zkoušel, ale…

Nedokážu ho najít.

Ať už je to kdokoli

je sakra dobrej.

Musíš být v tom, co děláš lepší, kámo.

Já jsem hodně dobrej.

Uvidíme se uvnitř.

Vyberte skin.

Hele, Keysi…?

Jakej si bereš skin?

Normál. Křivej policajt z porna, velký bouchačky, ještě větší kňour.

Malej špinavej hlodavec, to se mi líbí.

Skoro se bojím zeptat, za co jdeš ty?

Růžový, fufatý, chlupy po celém těle. Fakt by ses měl bát.

Se třesu.

Jdeme na to.

Jako fakt, člověče.

Jenom jsem upřímný, myslím, že ti zajíček sedí až příliš dobře.

Jako promiň?

Jasně.

Králík. Jo? Moje chyba.

Hej ty, obstarožní panici!

Pojď sem!

Jdeme na to!

Kapitáne Pláťáku.

- Pojď se. No tak, kámo. - Běž, za ním.

- Blíž. - Támhle je.

Chlápek v modrý košili.

Modrá?

Ano.

Dobrý den, strážníku.

Králíčku.

Hezkej skin.

Děkuji.

To je milé.

Kde jsi ho vzal?

No, jo…

myslím, že většinou genetika, Mám prostě štěstí.

Od přírody se dobře opaluju.

Poslouchej, Neutrogeno.

Ty víš, že tak nesmíš vypadat. Pravidla jsou jasná.

A ještě něco.

- Nebudeš hackovat avatary NPC. - Ne, pane!

- Posírá to načítání misí… - Posírá!

…a hra pak vypadá špatně.

- Přišerně! - Jo.

Pochopil jsem asi tak, jako pět procent.

Sundej ten skin!

Já… Sundat?

Jak se mám jako zbavit skinu?

Svlíkni to, chlape.

Prostě ho sundej. Co to vyvádíš?

- Cože? - Vážně.

- Celou tu věc. Ksicht, hadry. - Jak?

- Celý. Vzdej to. - Sundej to.

A když ne, zabijeme tě.

- Proč? - Budem tě zabíjet furt.

Stále, proč?

My přijdeme na to, co jsi zač…

a pak tě zabanujeme do konce života.

Hele, ne, ne. Dobře, chci vám vyhovět.

Jenom mi pořadí těch hrozeb přijde děsně matoucí.

- Někdo si tu koleduje. - Napal to do něj.

Ne.

No tak, Modrokošiláči.

Ha, tak to jsem nečekal. Ty jsi to čekal?

Trochu jsem se lekl.

Jdem si pro tebe, Modrokošiláči!

Jdem si pro tebe.

Jdem si pro tebe.

Počkat! Počkat!

Počkat.

Můžu všechno vysvětlit.

Našel jsem tyhle brýle

a od té doby vidím věci.

Věci, co… Hele, hele.

Věci, co nejsou.

Až na to, že jsou.

Vím, že to zní šíleně, …

ale je to pravda.

Utíkat můžeš, Modrokošiláči, …

ale neschováš se.

No tak, Modrokošiláči, zajíčkovi neutečeš.

Jsme vrcholoví predátoři.

Jsme jen samé bitky, rvačky a drásání krků.

Moc vysoko! Moc vysoko!

Copak, ty si chceš hrát, Modrokošiláči? Mrkej na drát.

Už mě to pošťuchování unavuje, Keysi. Je na čase na toho zmrda nasadit god-mode.

Fajn, do toho.

Už je tam. Běž, běž, běž, běž.

Já jsem v tom tak, ale tak dobrej.

Čas vypršel, úředníčku!

Nech si zajít!

Nemůžu umřít!

Nikdy neumřu!

Fíha!

A to byl srdceryvný příběh chlápka v modré košili.

Konec, zvonec.

- To nedává smysl. - Co nedává smysl?

Mrkl jsem na statistiky serveru.

Zabili jsme Modrokošiláče a počet hráčů se nezměnil.

Jen drobnej zádrhel, chlape.

- O nic nejde. - Já vím, jen…

Jen se zdá, že jde o něco nového, víš?

Keysi, vím, na co myslíš, jasný? Neměl bys mluvit s Antwanem.

Jen si myslím, že transparentnost je důležitá, jasný? | - Ne.

Ten se soustředí na spuštění sequelu. Takže se buď nebude zajímat

nebo se nasere a bude to dávat za vinu nám.

Takže, netuším, co z toho ti ještě nedošlo.

A taky, copak nejsi genius z MIT, nezávislý herní vývojář?

Tak co děláš tady dole, řešíš stížnosti?

Mousere, to je dlouhý smutný příběh plný nesplněných snů,

zoufalství a hory dluhů za vysokou.

Ten nechceš slyšet.

To máš naprostou pravdu.

Zní to, že je děsný, nudný a plný bílých výsad.

Nemluv s Antwanem.

Ani ve snu by nás nenapadlo, že k tomu může dojít.

Víte, Life Itself, je v podstatě.

Lidé ji nehrají, dívají se, jak se vyvíjí.

Jde čistě o zážitek z pozorování

toho, jak počítačem generované postavy chovají.

A vyvíjejí.

Myslel jsem, že budeme mít štěstí, když se toho zbavíme.

A to je na Keysovi to kouzelné,

neumí si poradit s vlastní genialitou.

Ale ne, Millie je ten génius.

To ona vyvinula AI engine

od samého základu.

A teď trošku osobní otázka,

co vás ráno dostává z postele?

Střední káva, smetana, dva cukry.

Co je to další?

Aha, jo.

Neukojitelná touha po uznání.

- Nedělá si legraci. - Nedělám.

A co ty?

- Programování. - Programování?

- Programování. - Programování, jo.

Už je to tu zas.

Protože nejde jen o jedničky a nuly, jde o skryté poselství.

Já se vlastně nevnímám jako programátor, ale jako autor.

Jen prostě používám jedničky a nuly, protože slova vás zklamou.

Ale jedničky a nuly, ty nikdy. Jedničky a nuly jsou prostě super.

- Nedělá si legraci. - Nedělám.

A teď se musím zeptat.

Mezi vámi dvěma je skvělá chemie.

- Nevyvinulo se to ve víc… - Ne.

- Ani náhodou. Ne. Úplně platonické. - Ne, ne, ne. Kamarádi.

- Jo, nejlepší kamarádi. - Přátelé.

A vaši hru bude vydávat Soonami, jeden z největších vydavatelů na světě.

- To je vlastně šílené. - Jo, to je.

Ale zdá se to, jako neobvyklé spojení.

Jo, taky jsem to úplně nepochopil.

Ale Millie má na takové věci opravu čich…

Antwan je génius.

Je drzý a protivný, ale v tom, co dělá, je opravdu dobrý.

Je to šance, aby se o naší práci dozvědělo více lidí.

- Bože, ti dva byli mladí a blbí. - Ježíši.

Takže teď už i nedovolený vstup?

Jaký je to pocit, pracovat pro obrovskou černou díru plnou hoven?

Musíš odejít. Nemůžu s tebou mluvit.

Jejky, to bude studem.

Ne, Millie. Nesmím s tebou mluvit.

Ani tě vidět. Doslova soustředím na věci v pozadí,

už pohledem na tvé hýbající se rty,

porušuji Smlouvu o mlčenlivosti a může mě stát místo.

Vyhozen Antwanem, chlápkem, co ukradl naší práci?

Ne, on ji koupil a pak odložil.

Jasné? Žiješ minulostí. Zasekla ses. Musíš se posunout dál.

Jak se mám posunout dál?

A jak ty?

Ukradl naší AI engine, aby ji požil ve své blbé střílečce.

Opravdu, Millie? Protože, upřímně, já si tím nejsem tak jistý.

Naše hra byla komplexní, krásná, zajímavá

a Free City, ta je možná populární,

ale je tak debilní, že se mi chce brečet.

- Přestaň ho bránit a pomoz mi. - Millie, já…

No tak, Keysi, okradl nás.

A teď ještě lže, aby nám nemusel přenechat uznání a odměny, co zasloužíme.

- Millie… - Našla jsem vodítko…

Je v klipu ve skrýši jednoho hráče.

Všechno, co potřebuju je, abys mě tam dostal.

Millie, záleží mi na tobě…

ale musíš odejít.

Dnešek bude jiný, Zlato.

Copak si to prohlížíme?

Co jsi zač?

Dobře, dobře, dobře.

Už jsme na sebe narazili, broukala sis tu skvělou písničku.

No jo.

Myslela jsem, že jsi NPC.

Jak jsi mě našel?

Musel jsem čekat…

venku, u toho zabijáckýho vlaku.

A pak jsem tě sledoval.

Do prdele!

Mám jít s tebou?

Ano.

Zatracená práce, co to bylo?

Co to bylo? Skoro jsi prozradil mojí misi.

Ne, to že jsme se dostali odtamtud

sem, ať je to kdekoli.

Myslíš portálovou zbraň?

Portálová zbraň? Ta bude drahá.

Fíha, ty jsi mi ale divný pako.

Děkuji. Ty taky.

- Otoč se. - Dobře.

Tady bydlí Ježíšek?

Hele, kámo…

- Chlápku. - Chlápku. To je šumák.

Moc pěknej NPC skin,

ale mám moc práce s tím, abych přišla na to, jak něco ukrást.

Možná bych ti mohl pomoct.

Pracuju sama.

Máš moc pěkný granáty.

Mimo to, jestli máš mít nějakou šanci, abys tu měl vliv,

musíš mít vyšší level, než co máš teď.

- To je těžký. Ne. - Ne.

Vyšší level?

Dobrý Bože, zelenáč.

Vidíš?

Ten mám já.

A tenhle je tvůj.

Cože?

Jednička je nejlepší nebo nejhorší?

Nic menšího už není, doslova.

Takže, jak se dostanu na vyšší level?

- Vážně? - Vážně.

- Víš, získej věci. - Jo.

Ty si ze mě teď utahuješ?

- Dobře, Zkušenosti, zbraně… - Jo.

Polož to.

Peníze. Tohle je Free City.

Můžeš vykrást obchod, ukrást auto,

dát chodci pěstí. Ty na něco přijdeš.

No, já… ještě nikdy neublížil nevinnému.

Musím uznat, že to je celkem příjemná změna.

Občas zapomínám, že ne každý koho tu potkám, musí sociopatický klouček.

Děkuju.

Počkat, svět přece není tak hrozný, že ne?

Je dost ponurý.

Kdybys znal toho blba, co má tenhle svět na svědomí, souhlasil bys.

Mluvíme o Bohu?

Tys potkala Boha?

A je to blb?

Jmenuje se Antwan a ano, je děsný trol.

Trolové jsou skuteční?

Hele…

nevím, jestli to někdo dělá,

ale můžeš získávat body do zkušeností tím, že budeš klaďas.

- Jako hrdina. - Klídek, mladej.

Když nechceš lidi střílet, můžeš jim krást zbraně. Tyhle blbosti ti zvedají level.

Jdi a buď klaďas.

Fajn, já budu super klaďas.

Dobře, tak jo, užij si doživotní panictví.

Teď už padej.

Dobře. Počkej! Jak zjistím, že už to stačí?

No, dostaň se přes sto, pak si promluvíme.

- Teď sbohem. - To je o moc víc než jedna.

- Jako o 99 víc… - Teď sbohem.

Fajn.

Ahoj.

Díky, Chlápku.

Dobré ráno, Zlato.

Dobré ráno, Zlato.

Zasraný dobrý ráno, Zlato.

Mám pro vás tři slova. Chlápek v modré košili.

ChMK leveluje rekordním tempem a to tak, že hraje klaďáka.

Lidé po celém světě se začali ptát,

"Co je to za chlápka?"

Nevím, co je ten chlápek zač,

ale všechny ty hráče překonává.

A tady je, dostává Beefovena,

hráče s levelem 102 z klanu Soumrak bohů.

To je blbost. Co je to za chlápka?

Netuším, ale je dobrej.

Jo, je dobrej. Vypadá jako NPC

ale pobíhá kolem a leveluje šíleným tempem,

tím, že je hodný, zatraceně.

"Barvitá postava ve video hře Free City"

"která udivuje tím, že hraje klaďase."

- Piper. - Kdo je Chlápek v modré košili?

Naprosto správně.

Chlápek v modré košili. Vskutku, kdo je on nebo ona.

Hele, hele, hele. Kdopak se to dnes rozhodl ukázat v práci?

Hele, kde jsi byl? Hrozně jsem se o tebe bál…

Co je to za košili?

Kde máš límeček, kde je zbytek knoflíků?

Není zastrčená. Vypadá to nedbale.

Abych řekl pravdu, vypadáš hrozně.

Tys nabral svaly nebo je máš napumpovaný?

Omlouvám se, že jsem tu nebyl, Kámo.

Něco jsem řešil.

Co tím myslíš, "řešil"? Není co řešit.

Jasný? Jdeš spát, vzbudíš se, dáš si kafe, pak jdeš do práce.

A pak to celé zopakuješ další den.

- Ta holka. - Ach můj Bože.

Mluvil jsem s ní.

- S tou ve slunečních brýlích? - S tou v brýlích, ano!

Mluvil jsem s jedním z lidí ve slunečních brýlích

a teď jsem jeden z nich.

Já.

Všichni dolů, k zemi!

Ty mě tak rozpaluješ.

Co kdybych ti mohl říct…

že z tebe může být něco víc? Že tvůj život může být plnější?

Že můžeš dělat vlastní rozhodnutí,

- vlastní výběr? - Ty, blbče!

Zrovna něco řešíme.

- To je moje zbraň. - Potichoučku.

Tahle zlatíčka mi změnila život…

a tobě ho změní taky.

Ale no tak, víš, že nenosíme sluneční brýle.

Teď už ano.

Teď jsou moje.

ROZHRANÍ VYPOJENO Děláš si srandu?

- Nasaď si je. - Ne.

Život nemusí být jen něco, co se děje. Jasné?

Nasaď si ty brýle a uvidíš.

Uvidíš.

No tak.

Nemůžu, jasný?

Je mi líto.

Tyhle si nechám, prdelní ksichte.

Teď odsud padej. Jdi a chovej se slušně.

Kašli na to. Jdi, běž, běž.

Ne krokem, utíkej.

A ty…

Promiň.

Máš na víc než na tamtoho chlapa.

Mohla bys být, třeba, s hodným chlapem.

Nebo bych třeba…

nemusela být s žádným.

Že jo? Přesně. Většina z nich je děsná.

- To teda jsou. - Příšerní.

Jo, dělej, co ty chceš dělat.

Jsi můj nejlepší přítel, Kámo.

A nemáš se čeho bát.

Kdyby sis to rozmyslel

budu poblíž.

Ty, Keysi, náš Chlápek v modré košili je všude.

Já vím.

Co je to za chlapa?

Jsem tady.

Opravdu si toho moc vážím, Keysi.

Dobře. Jen, aby bylo jasno,

jediné, co teď dělám, je, že otevírám dveře.

Pokud ten klip opravdu dokazuje, že Antwan ilegálně použil náš kód,

běž ho najít a vypadni.

Hráč zrovna plní misi ve zlatnictví v centru.

To ti dává pět minut.

A vpřed.

Keysi, jsi zatracený génius.

Fakt? Teď sedím na záchodě

a kradu uživatelské kódy,

takže se tak zrovna necítím.

To ty nikdy.

- Ještě, že jí to vím. - Tak jo…

Klip, co hledáš, by měl být na zdi po tvé levé ruce.

- Děkuju za pomoc. - Máš ji mít.

Doufám, že je to důkaz, co hledáš.

Keysi! Potřebuju tvojí pomoc!

Má tam pasti se spawnovacími body, Millie. Nemůžu ti pomoct.

Chlápek v modré košili?

To je Henley.

Bylo to super? Přišlo mi to super.

Moc ti to sluší. Fíha, ten barák je tak hezkej.

Co tady děláš?

Snažila jsem se ukrást videoklip, teď se tu snažíme neumřít.

S kým to mluvíš?

Vždyť víš, s tím hráčem ve skinu NPC.

Millie, v tom domě není žádný další hráč.

To opravdu bolelo.

K zemi!

Omlouvám se! Bože!

Jde nám to skvěle.

Rozhodně určitě bychom měli vypadnout!

A do prdele!

- To, co mě tlačí, to je Glock? - Ne.

- Cože? - Jsou to dva Glocky.

Myslím, že tahle věc létat neumí.

Ne.

Skoč.

Do prdele.

Dobré ráno, ovčané!

Jó… Ty máš padáka…

Bloody zombies. Jsou obavy, že je prodejci nebudou prodávat.

Zrušit. Jsou pryč. Nikdy nebyly. Dál?

- Vaši právníci. Potřebují vaši výpověď… - Mluv. O který jde spor?

Millie, Millie Rusková? Brnkačka.

To se nikdy nedostane před soud…

protože nemá žádný důkaz a její bývalý parťák pracuje pro mě.

Jsme v pohodě.

Antwane, ahoj. Vypadáš skvěle.

Myslel jsem, že ještě jsi na festivalu.

Vypadám, že jsem festivalu?

Ty, ty, ty…

Ne, tak drž tu svou blbou zarostlou hubu a poslouchej.

Slyšels o tom debilovi, co nám pobíhá ve hře a vypadá jako NPC?

Jo, jo. Říkáme mu Chlápek v modré košili. Ale zbavíme se ho.

Nezbavujte se ho. Lidi ho milují. Je na všech sociálních sítích. Ne.

Vlastně, víš, co udělám? Použiju ten skin ve Free City 2.

Hej, kreáči! Uděláme Modrokošiláčovi nějaký upgrade, dobře?

Namakejte ho. Ať je zabiják nebo něco.

Antwane, už tak máme zpoždění s převodem skinů z Free City 1.

Skiny? Nedělejte si starosti.

Ty ani ve Free City 2 nepůjdou použít.

- Antwane, řekl jsi fanouškům… - Bože…

Free City 2 je zpětně kompatibilní.

Bylo to v reklamě.

Řekl jsi, že v pokračování budou stejné postavy.

No, jde o tohle, když jsem to říkal.

Tak jsem lhal.

Poslyš, Antwane, hra má už tak víc chyb, než kdy jindy.

Mám asi kilometr vysokou haldu stížností.

Hele, vím, je to na prd.

Ale duševní práva drží. Jasný? Takže si s tím nedělej starosti.

Jen říkám, mohli bychom…

udělat původní hru.

Cože?

Původní hru? Proč, když můžu udělat pokračování?

Pokračování.

Abychom to zlepšili?

IPs a pokračování, nic jiného lidé nechtějí.

- Na něco se tě zeptám. - Dobře.

Chutná ti Kentucky Fried Chicken, že?

Ne.

Když ty miluješ KFC a já dělám KFC,

a já vím, že miluješ KFC,

proč bych zakládal jinou restauraci, jménem, co já vím,

"Albukerský vařený krocan"?

- Jasný? Nedává to smysl, kámo. - Nedává smysl.

Co ti teda dám? Pokračování. Kentucky Fried Chicken-Kuře.

Druhá část.

Ňam, jo hoď na ně dvojku.

Pojď sem. Pojď se mnou.

Nechci, aby sis zatěžoval svojí krásnou jak z reklamy na šampon, hlavinku.

Free City 2 bude uchvancancující.

To není slovo.

Jsi si jistý, že nechceš jít programovat?

Vím, že na to máš hlavu.

Ne, díky, jsem spokojený tam, kde jsem.

To se mi líbí.

Strach z neúspěchu.

Ne, že bych to znal.

Ale za mě v pořádku, když ti nebudu muset platit víc.

Antwan končí.

Co je to za chlapa?

Řídil jsem se tvojí radou.

Zlepšoval jsem se.

Působivé.

Proč to všechno děláš?

Víš, asi jsem se cítil…

v pasti.

Víš, …

můj život, já…

Jen jsem měl pocit, že jsem se…

Zasekl.

Jo.

A pak jsem uviděl tebe.

A pak jsem viděl tebe.

Co jsi zač?

Chlápek.

Ne, kdo doopravdy jsi?

Pořád Chlápek.

To všechno, …

ten rychlý postup,

ukazování fakáče celému světu.

Jak to zvládáš?

Nikdy jsem nikomu…

fakáče neukázal.

Pracuješ v Soonami, že jo?

- Ne. - Znáš zkratky.

- Pracuju v bance. - Jasně, v bance.

Takže jsi zkrátka skvělý hacker, který náhodou pracuje v bance.

Ano, pracuju v bance.

Kde jsi přišel k tomu skinu?

Vždycky jsem ho tak nějak měl.

Proč se mě na to lidi pořád ptají?

Nevím, pročpak?

Ne, ne. Nedělám to. Já…

Co se to tu děje?

To nevím, ale nevěřím tomu.

Ne.

- Tak jo, fajn. Zapomenu na to. - Fajn, dobře.

- Nechám to být. - Ano.

Skvělé.

Hádám, že všichni máme tajemství.

Ano, to máme.

Hele.

Chutná ti zmrzlina?

Nemůžu uvěřit, že jsem tu nikdy nebyla.

No, je to takové tajemství.

Proto sem já a můj kamarád, Kámoš, chodíme.

Je tu klid a bezpečí.

Jo, to dává smysl.

Nejsou tu žádné mise.

Tohle musíš vyzkoušet. Budeš si myslet, že jsem se zbláznil.

Tohle je moje úplně nejoblíbenější příchuť.

- Dvakrát jako vždy, prosím. - Máš je mít, Chlápku.

S chutí žvejky.

Myslíš si, že mi hráblo, že jo?

Chlápku…

Zmiz z mé hlavy! Miluju zmrzlinu s příchutí žvejky.

- Ne, to ne. Si ze mě děláš legraci, že jo? - Ne…

- Nikdo ji nemá rád. - No, já jo.

- Kvůli žvýkačkové zmrzlině jsem ukončila vztah. | - Nevěřím…

Jo.

- Na tvoje. - Na tvoje.

No, není to paráda?

Ty cítíš její chuť?

Cítím?

Jako by si můj jazyk pořídil dítě s červánkem.

Moje nejoblíbenější jídlo bývalo kafe,

ale ve srovnání s tímhle jde o mučení v kapalné formě.

Co?

Ale nic.

Jsi zábavný.

- Opravdu? - Ano.

Podivně zábavný.

Ale to…

mám vlastně ráda.

Podivně zábavný, to je přesně ono.

- Skvělé. - Jo. Znám vtip.

Divnej vtip. Chceš ho slyšet?

- Do toho. - Dobře.

Homosexuál a muž na vozíku se snaží zabít batole…

- Kripl říká buzíkovi… - Hele. Přestaň, nech toho.

Přestaň! Kde jsi ho slyšel?

Při loupeži.

Střelec ho vyprávěl řidiči,

myslel si, že je k popukání, tak jsem se ho naučil a řekl všem.

Chceš radu?

Nevyprávěj vtipy od trolů z Free City.

- Trolů? - To jsou houpačky?

Svatá…

Fajn, tak tohle je až moc divný.

Klasická Mariah, pak zmrzlina a teď houpačky?

- To je sakra divný. - Myslel jsem si to samý.

Myslel jsem si to samý.

Když jsem byla mladší byla jsem posedlá houpačkami.

Dospívání v naší rodině bylo…

Ne, to nechceš slyšet.

Ale ne, chci slyšet všechno.

Když jsem dospívala, nikdy nebyla dost dobrá…

Musíš vítězit a všechen ten tlak, chápeš,

ten byl prostě

neustálý…

Ale když jsem byla za domem…

na té malé houpačce…

Znáš ten pocit,

ten kraťoučký okamžik mezi stoupáním a klesáním,

když vůbec nic nevážíš

- a máš pocit svobody? - Lásky.

Svobody…

Jak jsi říkala.

Moc tě chci políbit. Je to divné?

Ty mě chceš políbit?

Já…

Příšerně moc tě chci políbit.

Ty mě chceš políbit příšerně?

- Ne! - Ne?

Ne, ne, ne, ne, ne. Chci tě políbit pořádně.

Víš, …

jsem idiot, takže takové věci, …

- občas říkám. - Ne, nejsi. Nejsi idiot.

Víš, no,

jestli víš jak na to, do toho.

Vím jak na to.

Dobře.

Jdeme na to.

To bylo…

o tolik lepší než zmrzlina.

Fíha!

Myslím, že je někdo u dveří.

Řeknu to.

Teda, bylo to skvělé.

Jo, to bylo.

Tak se zase někdy brzo uvidíme, jo?

Ano. Určitě.

Třeba v reálném světě.

Co to?

Jo. Jo, jo, jo.

- Dobře. Pa. - Dobře.

Pa, Molotov.

Hele…

Moje pravé jméno je Millie.

Moje pravé jméno…

je pořád Chlápek.

Millie, otevři!

Millie, to jsem já, Keys! Otevři! Dělej!

Millie!

To jsem já, otevři!

- Co je? - Měla jsi pravdu.

- Měla jsi pravdu. - Jo, klidně pojď dál.

Měla jsi pravdu. Náš kód opravdu je ve Free City a Millie…

- Funguje to. - Jo…

Já vím, ale nemáme důkaz.

Můžeš na to na chvilku zapomenout?

Já říkám, že naše hra, Life Itself,

ve které se postavy vyvíjejí, mění, jsou opravdové…

- Jo? - …funguje.

- Keysi. - AI funguje.

Je to důvod, proč je Free City tak reálná a lidé ji tak milují.

A jasně, nevypadá stejně.

Nejsou tam vodopády, motýlci a jednorožci, všechny postavy mají jiné skiny.

Samozřejmě, že mají.

Ale kód, na kterém běží… je ten samý.

Náš kód.

A Chlápek, ten se vyvinul daleko víc než jsme mysleli, že je možné.

Počkej, to mluvíš o tom hackerovi ve skinu NPC?

Millie, mluvím o tom, že…

Chlápek v modré košili…

Jo?

…ve skutečnosti není hráč.

Je to algoritmus, …

co si myslí, že je živý.

Jako, zatraceně, technicky…

je živý. Je první opravdovou…

umělou inteligencí.

- Ne! | - Já vím. - Ne!

- Ne, ne, ne. - Jo, ale jo.

- Chlápek? | - Chlápek. - Můj Chlápek?

- Ten, co byl… - Tvůj Chlápek?

- Do pr… - To je dobře.

Ne, je to hrozný průšvih.

Millie, jeho program, je tisíckrát větší, než by měl být.

Dokázali jsme to, Millie.

Dokázali. Všechno, co jsme chtěli vytvořit, nakonec k tomu došlo.

Dobře? Věděla jsi, že NPC mají vlastní životy?

Jedna baristka se naučila dělat kapučíno metodou pokus/omyl.

Hele, jako, to je fakt složité. Ani já to nezvládnu.

Já si ani neumím ráno našlehat ovesné mléko.

A SuprováRošťenka, postava ve hře,

napsala paměti, co jsou sžíravou obžalobou

genderových rolí, patriarchátu…

Jistě, místy trochu káže, ale celkově jsou dost dobré.

Millie, musíme to oslavit!

- Ne, to nemůže být pravda. - O čem to mluvíš?

- Na tom jsme celou dobu pracovali! - Ne, dovolila jsem mu mě políbit!

Takže, jo.

Promiň, počkej, koho že jsi nechala?

Chlápka.

Chlápka?

Poprvé, co za celou věčnost políbím normálního chlapa

a samozřejmě, on ani není…

ani není opravdový…

Není tam na to čudlík…

No, on ten čudlík našel.

- Dobře. - Jo.

- Já jsme… Jsem hrozně zmatený. - Proč je tu tak teplo?

A překvapivě zvědavý.

Tys ses nechala líbat umělou inteligencí ovládanou

- herní postavou? - Fajn, dobře,

- můžeš to přestat říkat? - A mysleli, že to bude…

Protože bys ho musel potkat, Keysi. Je vtipný, milý a tak hrozně pěkný.

A můj Bože… teď mluvím nahlas…

Taky, Millie, ať máš o čem přemýšlet, jsou mu…

asi tak čtyři.

Opravdu? Budeš v tom pokračovat?

- Opravdu. - Právě to začalo být opravdu úchylné.

Millie, když to dáme stranou. Divné, nebo ne, lidé na to přijdou,

mohla bys získat Nobelovu cenu.

Bože…

Co?

Bože, jestli to uvidí…

Co? O co jde?

O Antwana. Co jiného?

Lže…

Lhal o použití našeho kódu,

od začátku lhal, o zpětné kompatibilitě hry. Myslím, že lže i o Free City 1.

O čem to mluvíš?

Vidíš? Ani mise, ani lokace… Jako, není tam jediná postava z Free City 1.

Free City 2 není update…

- Má ho nahradit. - Přesně.

Takže, až v pondělí spustí Free City 2…

Chlápek v modré košili, všechny důkazy, všechno bude smazáno.

To nemůže.

Vždyť tu máme co dělat s umělou životní formou. Jako, to je šílený.

Jsme v háji.

Možná ne.

Když se nám ve hře podaří najít náš originální build

dokážeme tak, že Antwan použil náš kód bez řádné licence.

Jen ho musíme najít dřív, než spustí Free City 2.

Máme 48 hodin.

Hledala jsem ho, Keysi, víš, že ano.

Vím, že ano.

Ale teď, když oba víme o Chlápkovi v modré košili,

možná by mohl pomoct?

To by znamenalo, že mu to musím říct.

Millie, až spustí pokračování, přestane existovat.

Celý jeho svět skončí.

Myslíš, že by nestál o šanci ho zachránit?

Tady máš.

Děkuju.

- Paráda. - Chlápku?

Hej! Ahoj!

Chlápku, musíme si promluvit.

Co se ti stalo s hlasem? Kde je ten australský přízvuk?

Britský.

Myslím, že poznám australský akcent, když ho vidím.

Vypnula jsem ho.

Tohle jsem já.

Dobře.

Hele, musím ti říct něco důležitého.

Jsi vdaná?

Ne.

Bože.

To by byla to nejhorší na světě.

Možná, ne ta úplně nejhorší.

Musím ti něco ukázat.

Tak jo.

Fíha!

Vždycky mě zajímalo, co tu je.

Sledujete Zabijáckou kameru

pro informace o dnešním dění

z každého zatraceného kulkami pokrytého koutu Free City.

Neviděl někdo mojí kočku?

Hele, to je Phyllis. Pořád ztrácí kočky.

A to je Joe! Je to přítel, toho znám.

Já to nechápu, co je to za místo?

Není lehké ti to říct, …

ale tohle město je hra.

Tohle taky není snadné říct, já vím, že je to hra.

To tys mě naučila, jak ji hrát.

Ano, máš pravdu, naučila.

Ale nejde o to, že je jako hra. Je to opravdová hra.

Je to videohra a nic víc.

Takže, …

celý svět

je videohra?

Ano.

A my všichni jsme v té hře jen hráči?

Ne tak úplně.

Já jsem hráč.

Všichni tihle lidé jsou hráči. My žijeme v reálném světě.

Ale ty, ty existuješ jen zde.

Proto nikdy nemůžeš opustit Free City.

Jsi to, čemu říkáme NPC.

NPC.

Ten policista a osvalený zajíček na mě tak volali. Co je to NPC?

- Podívejme se… - Jen se dívej.

…znovu na žebříček.

Všichni si lehněte na zem!

Nikdo si nehrajte na hrdinu.

Za chvilku je po všem.

Já to nechápu.

Jsi nehratelná postava.

- Nehra… - Postavička v pozadí.

Někdo navržený, aby byla hra pro skutečné lidi zábavnější.

Počkej, dej mi chvilku. Na chvilku toho nech.

Chci si být jistý, že to chápu.

Abych to úplně pochopil.

Takže, já…

jsem falešný?

Celý svět je falešný? A dokonce ani nejsem hlavní postava,

Jsem jen idiot…

co dělá křoví?

Millie, co…

Proč to vůbec říkáš? Já tě miluju.

To jen proto, že jsi tak byl naprogramován.

Chlápku, potřebuju, abys mě vyslechl.

Za dva dny tu hru vypnou.

Napořád.

Až spustí pokračování, celé tohle město,

ty, všichni lidé, co nejsou hráči,

na vždy zmizí. Musíš mě vyslechnout.

Celý svůj život…

jsem měl pocit, že jde o něco víc. A pak jsem uviděl tebe.

A věděl jsem, že mám pravdu. Já to věděl!

A na okamžik jsem se cítil skvěle.

- Já vím. - Až na to, že nevíš.

Protože nejsme stejní.

Copak jsi to neřekla? To jsi řekla.

Nejsme stejní.

Ty jsi opravdová.

A já jsem co? A já co?

Ty nejsi.

Ty nejsi.

No, možná nejsem opravdový, ale tehdy, na chviličku…

jsem se cítil celkem dost živě.

Celé je to lež!

Ať mám do pátku na stole čtvrtletní výkazy.

Čtvrtletní výkazy. Můj ty, jaký to obchodní žargon.

Život ve velkoměstě, tomu se nic nevyrovná.

Dokud ti nerozdrtí duši.

Neviděl někdo mou kočku? Neviděl někdo mou…

Tvé kočky? Ne, Phyllis, neviděl jsem je.

Ale mám převratný nápad…

Zavírej ty zasraný dveře.

Přece po sobě vzájemně nevyšplhají,

nepostaví kočičí pyramidu a nevypáčí zámek.

Nemají protistojné palce, Phyllis.

Nemají palce!

To ti to nedošlo?

To vám to nikomu nedošlo?

Na ničem z toho nezáleží! Na ničem!

Je to falešné! Na nás nezáleží!

Tenhle barák!

Falešný!

Tahle ulice…

Falešná!

To auto…

Strážníku Johnny!

Hezký den, Chlápku.

Je, ahoj, no…

Pojď dál.

Už se to nese.

Děkuju.

Kámo,

co bys dělal, …

kdybys zjistil, že nejsi…

opravdový?

Co tím myslíš?

Předstírej se mnou.

Dobrá, takže…

Můžu předstírat, že jsem duch?

Jasně.

Vypadám tak, jako vypadám teďka? Nebo jako, když jsem umřel?

Jako, mám na sobě pohřební oblek?

- Takový druh pohřbu si… - To je jedno.

…je to pracovní uniforma, protože má kravatu.

Tak jo, na tohle zapomeň, dobře?

Chápu.

Nejsem duch.

- Jsem děsně zklamaný, ale… - Jo. | - chápu.

Já jsem já, co jsem zrovna teď…

a jen se snažím pomoct kamarádovi.

Já na to…

Fajn. A co, že nejsem opravdový?

Promiň.

A co?

Jo. A co?

Ale jestli nejsi opravdový, copak to neznamená

že nezáleží na tom, co děláš?

Co to má znamenat? Hele, brácho, sedím tady

s nejlepším kámošem a snažím se mu pomoct v těžké chvíli.

Jasný? A i když já nejsem opravdový, …

tenhle okamžik je.

Tady a teď.

Tenhle okamžik je opravdový.

Víš, co je opravdovějšího, než někdo, kdo se snaží pomoci někomu, koho má rád?

Jestli tohle není opravdové…

pak už nevím, co je.

Znáš ostatní členy ochranky?

Znám všechny. Proč?

Hele, Kámo…

co kdybychom neměli dobrý den…

ale skvělý den?

Chlápku, co tady děláme?

Jdeme pro videoklip pro mou kamarádku Millie.

Vypadá to děsivě?

Já nevím, Chlápku. Jak se ta věc drží?

Máš něco, co chci.

A ty mi to dáš.

Jak ses sem dostal?

Snadno.

Znám tvého strážného.

Jimmyho?

Jmenuje se Luigi.

Víš, kdy sis dal čas a to jméno se naučil…

možná by se k tobě neobrátil zády tak rychle.

Potřebuju ten videoklip…

a vy mi ho dáte.

Počkej chvilku, ty jsi…

Ta jsi Chlápek v modré košili?

Jo… Možná.

Do prdele! Ty jsi Chlápek! Ty jsi chlápek v modré košili! Jsi to ty!

- Jo. - Já tě miluju.

- Miluješ? - Víš…

Jsem tvůj fanoušek. Jsi úžasný.

Můžeš mít cokoli, co chceš.

Počkej, chvilku vydrž.

Hráči, slyšte, tady Reven Jamin Buttons.

Jsem tady s Chlápkem.

Ano, ten Chlápek, je v mé skrýši a přišel mě vyloupit.

Mohl bys, maličko…

- "Co? Co?" pro mé sledující, Chlápku? - Co?

Dokonalé. Tak jo, co se teď děje…

Chlápek se shání po klipu, …

který ukazuje, jak jsem se dostal na tajnou úroveň.

S kým to mluvíš?

Omlouvám se.

S kým to mluvím? To je tak klasická Chlápkovská věta.

Že jo?

Jsi skvělý.

Jo, každopádně…

A ty, ty ses mi ho snažil ukrást s tou kočkou, s tou Molotov.

Jmenuje se Millie.

- Jo. Počkej, jak? - Millie.

Myslím, že to jde moc dobře.

Já vím. Tohle je úplně poprvé, co jsem vyndal zbraň z pouzdra.

Naprosto, že jo?

Chlápku, zkoušel jsem se tam znovu dostat, ale ta chyba je opravená.

A už jsem ji znovu nenašel.

Jsem jediný, kdo viděl, co tam bylo. Ale je to tam všechno, zkontroluj si to.

Je to vlastně dost hustý. Jakoby úplně jiný svět.

- To je ono? Tohle je herní videoklip? - Jo, to je on.

Můžeš pro mě udělat jednu jedinou drobnost?

- Jenom jednu, pak nebudu ptát, dobře? - Jo.

Jen řekni mojí hlášku.

Moji sledující se z toho pokydaj jesenkou.

Miluju jesenku.

No, možná ne tuhle.

- Jo, tuhle. - Dobře, skvělé.

Fajn, takže jen řekni, "Víte na co je čas?"

- Víte na co je čas? - Víte na co je čas?

Víte na co je čas?

Víte na co je čas?

Víte na co je čas?

Víte na co je čas?

Víte na co je čas?

Je čas na zločin, drahá. Jo.

Je čas na…

Ale to říct nemůžu. To je…

Dobře. V pořádku. Řeknu to sám.

- Tak jo, víte na co je čas? - Ne.

Je čas na… Mami!

Mami! S tím luxem…

to myslíš vážně, teď?

Opravdu musíš luxovat tady?

Říkám svou hlášku! Všichni se dívají!

- Bože! - Je ti 22,

žiješ v mém domě! Bůh ti nepomůže!

Omlouvám se, Chlápku.

Děkuju, pane Buttonsi. My už půjdeme.

Ne, ne, ne! Ne, budete mě muset zabít.

- Promiňte, cože? - Musíte mě zabít. Prosím.

Pojď do mě, taťko. Jen do toho!

Ne. Nedělej to, prosím, nedělej to.

Nepřišli jsme nikomu ublížit. Jsem klaďas.

Cože? Co jsi to říkal?

To bylo hluboký.

Nebylo.

Jako bych tě cítil, hluboko uvnitř.

Kámo, můžeš mi pomoct? Nemám bezpečné slovo.

Já vím, co chceš.

Tohle nechci.

Jo, chceš.

Dojemný.

- Dotýkají se. - Jo.

Já vím, po čem toužíš.

Ano, vím.

Chtěl bys podrbat od Free City podbřišek?

- Ne. - Ano, moc chtěl.

To jak se hýbeš to je skoro obscénní.

Co takhle Thanosovy rukavice,…

co jeho lusknutí?

- To vypadalo, že to bolí. - Jo, trošku.

Troška svátečního řidiče.

Máš to tu moc hezké.

- Píďaláka? Ne? Nechceš Píďaláka? - Sbohem, pane Buttonsi.

No tak, jednoho hada! Ale no tak, člověče.

Mami! Nesahej ne tu ponožku!

Přísahám Bohu, jestli ji nenecháš…

budeš do konce života potřebovat psychoterapii!

Ne! To je moje speciální fuska! Polož ji!

Millie, prosím.

Vzbuď se z toho bdělého koma, prosím.

Hele, vím, že pro tebe je tenhle svět jenom hra

a že můžeš přijít a odejít, ale pro mě…

tohle místo, tihle lidé. Nic jiného nemám.

A jestli ti můžu pomoct ho zachránit, udělám to…

ale musíš se vzbudit, prosím.

Millie, omlouvám se, že jsem utekl.

Chlápku?

To je tak děsivé! Prostě strašidelné.

Já vím, já vím.

Omlouvám se, já se omlouvám.

Podívej, možná jsi začal jako křoví,

ale to já taky.

S tím už končíme.

Mám pro tebe dárek.

Neměl jsem čas ho zabalit.

Co to?

Říkají, že je každý rok zabita miliarda nehratelných postav.

No, nebudu lhát, je to tak z poloviny moje chyba.

Víte, když jsem se nudil, střílel jsem na všechny vedlejší postavy.

A pak, …

jsem na jejich tělech trochu tancoval.

Do háje, ví vůbec někdo, kdo je Chlápek v modré košili?

Ale něco vám povím…

přinutil mě přemýšlet o NPC a o tom, jak hraju.

Ta hra ani nebyla vytvořena pro někoho takového, pro hráče, který bude za klaďáka.

A také je moc hezký.

A ne jenom v obličeji, víte, ale jako celkově.

A upřímně, uvědomila jsem si…

že jsme celou dobu vnímali NPC špatně.

Vnímám Chlápka v modré košili jako symbol, víte?

Jako, třeba, že lidé mohou být, čím chtějí.

Je zářným příkladem. Jsou to ta správná slova?

Jako, že nám připomíná, co všechno je možné.

A taky, je děsně sexy.

Jo, můj Bože, rozhodně. Já bych ty pixely ojela.

Všichni bychom měli být víc jako on.

Možná prostě jen přestaneme zabíjet.

Je mrtvý! Slyšíš mě?

Chlápek, dej ho sem.

Dejte ho na tuhle obrazovku. Dejte ho na obrazovku.

Ať ho vidím. Tady je.

Ano. Tady je, dobroser.

Myslel jsem, že máš Modrokošiláče rád.

To jméno přede mnou nevyslovuj!

Lidi jsou zabraní do sledování toho vola na Twitchi a YouTube.

Lidi, víte, co nedělají?

Nekupují Free City 2.

- Předprodeje jsou na 16 %. - 60 %.

60 %. To je špatné.

Do spuštění zbývá 48 hodin.

Jo, je z něj virus.

Jo, virus, který mi způsobuje rakovinu rekta a koulí zároveň!

Neoperabilní!

Víte, všechny ty sračky s klaďasem…

mají špatný vliv a ubližuje to značce.

Chci, aby zmizel. Je mi jedno, kdo to je, vykopněte ho.

To nemůžeš.

Cože, promiň?

Nemůžeš.

Proč ne?

Protože není hacker, Antwane. Je to NPC.

To mi chceš říct, že všechny ty kecy

o sebeuvědomělé NPC jsou pravda?

Jo. Nevím proč a jak, ale je to pravda.

Copak budu dělat? Copak budu dělat?

Dobře, dobře, dobře, dobře, fajn.

Co s tím? Co s tím? Mám to.

A jedem!

Takže, nemůžeme ho vykopnout ze hry.

Jak resetujeme jeho AI? Nápady, lidi. Fofrem.

Do toho, nápady.

Stačilo by restartovat server.

Pokračuj?

Když restartujeme server…

tak se prostě vrátí do nastavení běžné NPC.

- Řešení. - Antwane.

Antwane, víš, mluvíš o ukončení…

první potvrzené umělé inteligentní životní formy, že ano?

Drahý, drahý… Pšt, pšt.

Stojí mě peníze.

Takže, je mi úplně jedno, jestli je Arnold-Zasranej-Schwarzen-Vader.

Ukončete ho. Rebootujte server.

- Jdu na to. - To nemůžeš.

Reboot!

Objednejte a ukojte svou touhu po krvi…

vysokou sklenicí Vražedného džusu.

Hlavní události týdne.

Jeho tělo je velmi expresivní.

Zjevně.

Co je to?

Je to úplně jiný svět.

Nějakej druh ráje nebo co.

Můj Bože, to je ono.

To je náš originální build a to je důkaz. Ve hře je náš kód.

Nemáš tušení, jak dlouho jsem na tohle čekala.

Já už to místo viděl.

Co?

Jo.

Jak to myslíš? Jak bys ho mohl vidět?

Millie? Millie?

Nastala tma. Free City je mimo.

Co se to děje?

Pá pá, Modrohovne.

Ne, ne, ne.

To je dobrý. No tak.

No tak.

Dělej, dělej, dělej.

Dobré ráno, Zlato.

Fronta teplé, suché střelby…

spolu s odpoledními bitkami na nože…

může ve středu večer ponechat ulice mokré

od krve nevinných…

Jaký je vlastně rozdíl mezi světle a tmavě praženou kávou?

Nikdo neví.

Nemějte dobrý den, mějte skvělý den.

Chlápku, můžeme si promluvit?

- Jak to, že ta holka zná tvé jméno? - Nevím. Jdeme dál.

No tak, Chlápku! Znáš mě!

Znáš tohle.

Říkal jsi, že jsi místo v tomhle klipu už viděl.

Potřebuju vědět kde.

Data byla vymazána, ale máš to v hlavě.

Pokus si vzpomenout, je to moc důležité.

Prosím, Chlápku, mysli. Zmrzlina, houpačky?

Můj Bože, Chlápek miluje houpačky.

Free City Harbor Park, tam jsou skvělé.

- Byla jsi tam? - Ano.

Měli jsme žvýkačkovou zmrzlinu.

Pane Bože! Tu miluju!

Jo, miluje žvýkačkovou zmrzlinu.

Ano, já vím.

Měli jsme ji tam spolu, pamatuješ?

Prosím, Chlápku, jsi všechno, co mám.

Je mi líto, dámo.

Myslím, máte špatného chlápka.

Nemějte dobrý den, mějte skvělý den.

Haló?

Možná jsem něco našel.

Procházel jsem Chlápkův kód

a něco tam je…

dokonce i teď, …

po vymazání.

O co ti jde?

Chlápek byl zázrak, jeden z miliardy. To nezopakujeme.

Zkusila jsem to, jasný? Měl jsi pravdu, je konec.

Ne, Millie, Millie, ty mě neposloucháš.

Jasný?

Reboot jeho kódování nevymazal

to bys musela doslova zničit servery.

Jeho AI tam pořád je jen potřebuje zpřístupnit.

Já ho viděla, Keysi. Na všechno zapomněl.

Jen se podívej na log, co jsem ti poslal.

Bude ti všechno jasné.

A teď, od začátku…

je Chlápkovo chování, díky našemu kódu, daleko komplexnější,

než by mělo být.

Ale pořád je zaseknutý ve Free City. Uvízl v tom životě, v té smyčce.

A pak, něco se změní a on ožije.

Proč?

A pak jsem si vzpomněl.

Jedna z postav v Life Itself byl to chlápek jménem Lovelorn.

Byl to někdo, kdo byl navržený tak…

aby nikdy nepotkal tu pravou.

V zásadě to byla podstata té postavy.

Ale nikdy nepřestal doufat, že potká

"dívku svých snů."

Takže ta dívka musela mít reálný vzor…

a kdo by byl lepší než osoba, vedle které jsem každý den seděl?

Ty.

Ale pak, jednoho dne…

tě potká ve Free City, a jakmile tě uvidí…

už nikdy nebude stejný.

Měl by být zdrcený, ale místo toho…

se cítí…

živý, až na konec

je živý.

To tys ho proměnila, Millie.

Změnila jsi jeho program…

a myslím, že to dokážeš znovu.

Přivedla jsi ho k životu, Millie.

Přivedla jsi ho k životu.

A on ožil, protože potkal jedinou osobu…

Nemějte dobrý den…

mějte skvělý den.

Děkuji.

Mějte se.

Všichni si lehněte na zem!

Nikdo si nehrajte na hrdinu. Za chvilku je po všem.

Tak jo.

Všichni, až na tebe.

Dveře, dveře, dveře. Chápu.

Prosím, mám zlatou rybku.

Hele, nemám moc času.

Vzala jako rukojmí, takže jsou za mě tři odznaky.

Odznaky? To jako bobříci nebo co? Co je to?

- Něco v tobě je, Chlápku. - Já v sobě nic nechci.

Nacpali tě do té banky a čekají, že se budeš řídit pravidly… | - Banku miluju.

…a budeš každý den dělat to samé.

- Je v tobě daleko víc. - Já toho víc nechci.

Ne, a potřebuju, aby sis na to vzpomněl.

Proč jsi mě sledovala a jak vůbec víš, jak se jmenuju?

Nandej si je.

Nemusím dělat nic, co nechci.

Pravda, jistě, výběr je úplně na tobě.

Tak jo. Dobře. Fajn.

Co je to?

Co jsou zač? Kouzelnické brýle nebo co?

Poslouchej pozorně. Za 24 hodin, tenhle svět

a všichni, co znáš, to všechno zmizí.

Na dobro.

Mohla bys mě, prosím, nechat jít?

Víš, vlastně jsem ti ani neviděl do obličeje. Jako jistě, tu oblast jsem zahlédl,

ale popisy mi popravdě moc nejdou. Se slovy všeobecně mi to moc nejde.

- Kašlu na to. - Co?

Vzpomínám si.

Vítej doma.

Ne. Vzpomněl jsem si na všechno.

Pojď se mnou.

Dělám to každý den tak často, že jsem zapomněl proč.

Vidíš to?

Přímo tady.

Můj Bože.

Můj Bože!

Antwan schoval náš originální build za horizont, udělal ho neviditelný…

ale zapomněl se zbavit odrazů.

Pořád tam je, Chlápku. My ho jen nevidíme.

Když se tam dostaneme, budeme mít důkaz, co potřebujeme.

Nepřekročíš se přes pobřežní čáru. Zkoušel jsem to.

Potřebujeme pomoc.

Antwan našel způsob, jak ho schovat všem na očích.

Na jediném místě, kam se nikdo nedostane.

Ďábelské, nevěřil bych, že je na to dost chytrý.

Keysi, musíš se soustředit.

Dobře. Takže, podle odrazů je náš build za jižním horizontem.

Ale herní fyzika ti nedovolí opustit pláž.

Ale myslíš, že bys nás dostal za hranice herní plochy?

Budeme potřebovat most.

Jen jděte na Zabijáckou pláž a já už vyřeším zbytek.

A Millie?

Buď opatrná.

Antwan je možná kokot, ale není blbej.

Přijde na to, co děláte a pošle na vás všechno, co má.

To máš pravdu.

Ahoj Millie…

a další osobo, co nevidím…

no, mám nápad.

Co kdyby neměl co poslat?

Všichni…

pojďte blíž.

Děkuji, že jste přišli.

Mě znáte, já jsem Chlápek.

Ahoj Chlápku.

Ahoj.

To, co se vám chystám říct, bude možná obtížné pochopit.

Opravdu…

hodně obtížné.

Ale…

nejste už unavení

z toho dělat křoví?

Neštve vás, že po vás střílí?

Už dost.

- Být rukojmí? - Už nikdy.

- Přejížděni? - S tím končíme.

Okradení? Pobodaní?

Sloužit jako lidský štít?

Jsme unaveni z toho, že nás bodají!

- Kámo! - Promiň.

Co se snažíš říct, Chlápku?

Snažím se říct, že toto město takové nemusí být.

Může se to změnit.

Změnit, jak?

Tak za prvé, můžete dát ruce dolů.

Jo.

To je ono.

Jde vám to.

Jo, snaž se.

To je ono.

Prodýchej to. To je ono.

Ne, to se nestane, ani náhodou.

To je nepřirozené.

Co když sem vběhne někdo se zbraní?

Ruce nahoře mi ušetří spoustu času.

S výjimkou…

toho, že ten se zbraní…

nepřijde?

- Cože? - Co?

Vždycky nějaký týpek s kvérem,

Tolik týpků se zbraní.

Lidi, co kdyby svět

nemusel být tak děsivý?

Co kdybychom ho mohli změnit?

Millie!

Kolikrát denně je v tvém světě vyloupena banka?

Vlastně vůbec, Chlápku.

- A co… - Co?

Mrtvoly, Millie? Těch vídáš hodně?

Kolik za hodinu?

Za hodinu? Žádnou, Chlápku.

Co zločiny střelnou zbraní?

Vídáš v tvém světě hodně ozbrojeného násilí?

Popravdě, to je velký problém, Chlápku. Obrovský problém.

Tak to jsem nečekal.

Je to pravda a je to na houby.

Jde o to…

že nemusíme být jen pozorovateli svých životů.

Můžeme být čímkoli chceme.

Všichni nemůžeme být jako ty.

To není pravda.

Co je ve mně, …

je i ve vás.

Cože?

Je to i v každém jednom z vás.

Vyvíjíte se.

Potřebuju od života víc, než překapávanou kávu.

- Chci umět… - Kapučíno?

..změnit svět.

Daleko, daleko lepší.

A zelené bubble tea…

- No do prdele! - Je to tak!

Do toho, holka.

Můj Bože, ty jsi úžasná!

Když se dostaneme přes tu vodu…

tam je svět, ve kterém můžeme svobodně žít.

Kde o tom, kým chceme být, rozhodujeme sami.

Kde na nás záleží. Ale musíme za to bojovat.

Musíme bojovat společně.

Jo!

Vždycky jste dělali, co se od vás očekávalo.

Ale dneškem to svinstvo končí.

Jo!

Nemám tušení, co se děje!

Ale líbí se mi to!

Líbí se mi to!

Líbí se mi to!

Mně se to líbí taky! Tak jo, lidi, pojďte sem!

Shromážděte se! Uděláme to takhle! Všichni sem!

Všichni si lehněte na zem!

Haló?

Kde jsou všichni, co prdele?

Haló?

Kde jsou všechny nehratelné postavy?

Podívejte, teď hraju Free City asi třetím rokem.

Něco takového jsem nikdy neviděl.

Ani nevím, jestli bych do nedávna všimla, že pár NPC chybí.

A nevím, jestli to není nějaká trhlá teorie z Reditu…

ale někteří lidé tvrdí, že Chlápek v modré košili ani není hráč.

Že jde o pravou AI.

AI?

Opravdovou umělou inteligenci. Víš, živou.

Proto je Chlápek v modré košili všude.

Antwane, jestli se díváš, …

Prosím, oprav hru a hlavně,

- vrať Chlápka... - Můj Bože. Můj Bože!

Antwane, tohle bys měl vidět.

A ty, ty ses ji pokoušel ukrást s tou kočkou, s tou Molotov.

- Jmenuje se Millie. - Jak?

Millie.

Mám to. Mám ji! Dostal jsem tě! Dostal jsem tě!

Mousere!

Dej ho na obrazovku. Hned. Dej ho tam.

To je ono. Dělej, zrychli.

Ano, tady ho máme.

Projíždí se po Free City s nějakou hráčkou jménem Molotov.

Známou jako Millie Rusková.

Millie Rusková? Není to Keysova bývalá partnerka?

Jo.

Ta samá, co se na mě snaží podat tu smyšlenou žalobu.

Protože zoufale touží po kousku Soonami Kwan.

Vyhoď Molotov ze hry. Hned.

Snažím se, snažím se, co to jde,

ale její účet je falešný.

Ta žena je výjimečná.

Tak ji zabij ve hře.

"Cože?" Ano, opravdu jsem to řekl. Zabij ji!

Pošli na ně všechno, jasné? Pět odznaků, G.

Jo, no, jeden problém.

Vůbec nic nemáme.

Co to meleš, Willisi?

Nemáme nic na obranu.

Nemáme ani policii ani vojsko, vůbec nic.

To jsem se vám snažil říct.

Jako by šly všechny nehratelné postavy

do stávky.

Mám tu velká, bez kofeinu, s dvojitou pěnou z ovesného mléka,

matcha latté se skořicí!

To je moje.

- Děkuju. - S potěšením.

Do nich, Chlápku!

Je to jak virtuální rande.

Ne, to není.

Mají k tomu důvod, je to součást plánu.

Víš, co uděláme?

Zabijeme je ve hře, vypni respawn, zabij je do úplnýho zabití, hned.

Ale to znamená, že ti hráči, co umřou, budou mrtvý nafurt.

Z toho se poserou.

U pr-de-le.

Pane? Pane, jen aby bylo jasno, říkáte, že to mám spustit?

Čekáš nějaký vtip, protože si myslíš, že jsme kamarádi

a že jsme spolu v nějakém gangu?

Ano. Ano, přesně to hledám.

Paráda, jsme tým.

- Měli bychom přijít s hláškou, souhlas? - Fajn.

- Na tři. Raz, dva, tři… - Raz, dva, tři…

Padej zpátky makat.

Někdo mi sežeňte Keyse!

Tak jo, lidi, slyšeli jste ho…

už je čas!

Tak jo, tak to není dobrý.

Ví, kam jedeme.

Tak jo, mám ho, mám ho, Bez obav.

Chceš do držky čtyřmi koly?

Máš to mít!

Králík si pro tebe jde. Vrcholový predátor.

Tak se to dělá. Vidíte to všichni?

Já toho debila oddělám.

Keysi, jestli tam jsi, co trochu pomoct, prosím.

Bože! Fajn, kdo to udělal? Kdo to dělá?

Nehrajte si se mnou! Vážně! Jsem pod příliš velkým tlakem!

Dělej!

Jeď, jeď, jeď!

Teď jsem to kontrolovala s ochrankou, neodešel z budovy.

To zní, jako bys udělala, co šlo.

- Vzdáváš to? Chceš to vzdát? Běž… - Ne, mám pocit, že chcete, abych se díval.

Nemám tušení, kam ti blbci jedou.

Já ano.

Jižní břeh.

Zabijácká pláž.

No, tak to je blbý. Tam není nic, než voda.

Herní fyzika vás ani nepustí přes pobřežní linii.

Leda, že by tam něco bylo.

Antwane, je tam něco?

Seru na to.

Kreáč!

Vypusťte Chlapisko.

Pořád na něm děláme.

Osobně jsem na něm dělal. Je dokonalý.

Hned ho tam pošlete.

Prostě to udělejte. Má asi tak půl mozku…

je mizerně napsanej, ale jasně, nahrajte ho.

Co máme dělat teď?

Teď nám Keys najde most.

Přišel sis pro nože, cos mi zapíchl do zad, bro?

Celou tu dobu jsi pomáhal Millie Ruskové.

Hledá váš build.

Jaký build, Antwane?

Ty jsi náš kód stejně nepoužil, že ne?

A když jsi ho nepoužil…

tak jak by mohl být ve hře náš build, no ne?

Nebo mi něco uteklo?

Nechte nás.

Fajn, Keysi…

promluvme si otevřeně.

Kdybych vydal tu vaší blbou hru

pohořela by.

- Antwane, nevíš, jestli by pohořela. - Jo, ale já to vím.

Díval jsem se na čísla, směřování, cílovou skupinu.

Napadlo tě někdy, že je něco důležitějšího, než čísla?

Co je důležitějšího?

Peníze?

Jo, kámo, horká novinka, peníze jsou pořád jenom čísla.

Není nic důležitějšího, než čísla!

Měl bys mi děkovat!

Měl bych ti děkovat?

Co všechny ty zisky, co jsi nahrabal z naší práce?

Zvolils stranu, mladý padawane.

A nyní je čas, abys zaujal své místo po Císařově boku.

Chápeš, bro?

Jo, chápu…

bro.

Což mě přivádí k tomuhle.

Dík, Keysi.

Co to sakra bylo?

Hele, Antwane, máme tu trochu frmol.

Myslel jsem, že jsi chytřejší, Keysi.

Samozřejmě máš padáka, ale to víš.

A ty, co ještě dělá ve hře, člověče?

Vyhoďte všechny.

Počkej, ty po mě chceš, abych vyhodil všechny hráče?

Vyhoď všechny ze hry! Hned!

Zruš všechny hráčské účty!

A kde je sakra Chlapisko?

Ochranka!

Vyhoďte odsud toho spratka.

Chlápku!

- Millie! - Odpojují mě.

Co se děje?

Teď je to jen na tobě, všichni se dívají. Musíš pokračovat.

Počkej, počkej, počkej! Uvidím tě ještě?

Uvidíš, když se dojdeš na druhý konec mostu.

Ukaž celému světu náš build. To je důkaz.

Když to uděláš, Antwan skončil.

Udělám to.

Udělám to.

Do prdele?

ODPOJENO Co se to děje?

Tak jo, všichni, zapamatujte si tenhle okamžik, před tím, než nás vyrazí.

Fíha.

Hláška.

Hláška?

Co? Ještě jsem na žádnou nepřišel.

I když "hláška" jako hláška je dost hustá hláška.

Vstaň, Chlápku.

Vstávej.

Ne, ne, ne.

Chlápku, přijel jsem tě zachránit.

- Kdo je to? - Nevím.

Je úžasný.

Hele, vypadá jako ty…

ale daleko líp.

Daleko…

daleko líp.

- Děkuju ti. - Ne, to nebyl kompliment.

Kámo, být tebou, nešahal bych na něj.

Co tím myslíš, že na něj nemám šahat? Nevadí ti to, že ne?

Protože jsem i tvůj kámoš.

Jo, no já myslím, že ti ji…

flákne.

Má tvrdou ránu… Ale přesto jsou jeho ruce tak jemné…

- Zůstaň silný. - Fajn, páčko.

Hele, jako bych pro něj byl peříčko.

Ne, ne, ne! Ne!

Zvedej se, Chlápku, vstaň!

Doba hraní skončila. "hláška".

Nevím, co to znamená.

No tak, člověče. Vstávej!

Zvedni se.

Na celém světě miluju tři věci.

Rvačky,...

dodáme,

a tady bude ta třetí.

Do prdele!

Aktivovat smrtící úder.

Páčko, Chlápku.

Do prdele, smrtící úder!

Vstávej!

Mami, jde na něj se smrtícím úderem!

Zvedni se, Chlápku.

Do prdele, co to?

To byla paráda.

- Počkat. Není to… - To je…

Ano!

To je světelný meč, Chlapisko.

- Je to světelný meč? - Je.

Chlápku!

Ano!

Ano! To je ono, vstávej, Chlápku. Dělej.

To je ono.

Už je všechny vidíš? Jo?

Jo?

Jo, blyštivé věci…

úplně všude.

Jo, to je ono. Dostaň je.

Jen haldy malých svačinek.

Jo, není to tanečník.

Ne…

Buď volný, mé lepší já.

Jdeme.

Kam to jdeme?

Nemůžeme dovolit, aby přešli přes ten most.

Chceš to dokončit se mnou?

Hele, ani nevím, co se tady děje

ale jo, sakra, jdu s tebou.

Jdeme na to!

Antwane, no tak, člověče.

Co tady děláme?

Kde jsou servery, na kterých běží Free City 1?

Ne. Antwane, co to děláš, do prdele?

Jestli přejdou přes horizont a dostanou se do buildu o všechno příjdu!

Počkej, takže jsi ukradl jejich kód.

To ti došlo brzo, génie.

A teď, kde jsou ty servery?

Tyhle všechny, ale počkej, snažím se to pochopit.

- Tyhle všechny? Tenhle? Tenhle ten? - Jo. Jak jsi…

Běž.

Antwane!

Přestaň!

Strážníku Johnny!

- Dělejte! - No tak!

Na kterém serveru je oceán a zbytek mostu?

To ti nepovím.

Jen ho zničíš.

Jo, protože je to moje hra.

Až na to, že není…

Je to Keysova hra.

Neudělals ani hovno.

Hádej co?

Keys je kámoš.

Ochranka!

Vyveďte, prosím, tohoto bývalého zaměstnance.

Může ti říkat pravým jménem.

Chlápku!

- Kámo! Kámo! - Ne, ne! Pokračuj!

Jdi beze mě!

Celý svůj život jsem se jenom bál.

Ale teď? Teď už se nebojím.

Je mi to líto.

Mně to líto není.

Tohle byl nejlepší den mého života.

Dostaň se do toho buildu.

Dokaž jim, že na nás záleží.

Ten strážce,

zatraceně, to byl hrdina!

Zvládl jsi to!

Ano! Ano!

Naser si, Antwane!

Antwane, přestaň!

Je po všem.

Dokázal to.

Předvedl tvůj originální build. Všichni ho viděli.

Nejspíš vyhraješ ten spor, co?

Vypadá to tak.

Skvělé.

Jde o tohle, bro.

Jde o tohle.

Přímo tady…

tady mám všechno, na čem ti záleží.

Ten zlomeček, co zbyl z Free City,

všichni ti tví křoví dělající kamarádíčci…

včetně tvýho pixelovýho boyfrienda.

Poslední server.

Hele…

Chci jen svět, který jsem vytvořila a lidi v něm.

Co z toho bude mít Antwan?

Všechno ostatní.

To znamená? Dělej, že je mi pět.

Budeš mít práva na náš kód, nech si všechny zisky…

jen mi dej, co zbylo z Free City.

Odtud si vytvořím svůj vlastní svět.

A co Free City 2?

Free City 3?

A všechny vedlejší produkty?

Všechno tvoje, jenom polož tu sekeru.

Je ti jasné, že to je úplně nejblbější dohoda v dějinách blbejch dohod, že je?

Vždyť mluvíš o tom, že se vzdáš milionů dolarů.

Proč by to kdo dělal?

Protože jsme s Keysem stvořili něco úžasného.

A já nepotřebuju slávu ani peníze, abych si to dokazovala.

Už mě nebaví hrát tvojí hru, Antwane.

Je na čase začít hrát svou.

Platí?

Dnešní překvapením a ne v dobrém smyslu.

Prodeje Free City 2 stále klesají…

spolu velkým množstvím hlášených chyb a sekáním při hře on-line.

Zakladatel ohrožené Soonami Game Antwan Hovachelik

se ocitá na mušce.

Na mušce.

Je na mušce a v ohrožení.

Na úšklebky máme moc práce.

SOONAMI, PRODEJE ZKLAMALY Já jsem tu oběť! Já!

SOONAMI, PRODEJE ZKLAMALY Když je o tom řeč,

právě jsme zdvojnásobili množství návštěvníků, které zvládneme odbavit.

Je to úžasné.

Koho by napadlo, že tolik lidí…

se bude jen chtít dívat na herní postavy místo toho, aby na ně stříleli?

Aha, jo, nás.

Jo.

Víš, jsi docela roztomilý, když se chlubíš.

Antwan končí!

Mezi tím se hra Free Life

se rychle stává malou nezávislou hrou, která mohla…

Hráči se do této pozorovací hry hrnou v celých hejnech…

Ve hře se mohou bavit s jediným a jedinečným Chlápkem v modré košili…

Který už není jen digitální křoví, ale přítel.

Hele, Mills…

Nezašla bys se mnou na kafe?

Vlastně, já jdu zase rovnou do hry.

Kávu?

Dobře. Jo. Dobře.

Já…jo přinesu ti ho.

Keysi…

Já vím, střední káva,

- smetana, dva cukry. - Jo.

Ahoj, Randy. Miltone.

Byl jsem zvědavý, kdy tě zase uvidím.

Jo, poslední dobou nevím, kde mi hlava stojí.

Měla bys to vidět tady.

Je řeč o žvejkový zmrzce do konce života zdarma.

Ahoj, lidi.

Podívej, Chlápku…

Teda, je to těžší, než jsem myslela.

Tak mě to nech říct za tebe.

Chlápku…

ty.

Jsi

snílek.

Tvoje obliba modrých košilí

a muzikálových hvězd, co vyzpívají oktáv

mě opravdu

a hrozně moc přitahuje.

Ale nemůžu s tebou trávit všechen čas.

Já jsem tenhle svět stvořila…

ale nemohu v něm prožít celý život.

Vidíš?

Bylo to tak těžké?

Co budeš dělat ty?

Díky tobě…

cokoli budu chtít.

Už nejsem zaseknutý ve smyčce.

A ty taky ne.

Miluju tě, Millie.

Možná ze mě mluví program,

ale hádej co?

Ten program někdo napsal.

Já jsem jen vyznáním lásky k tobě.

Někde tam venku je autor.

Přivedla jsi ho k životu. Přivedla jsi ho k životu.

A on ožil, protože potkal jedinou osobu…

na kterou čekal celý život.

Ta dívka musela mít reálný vzor…

a kdo by byl lepší než

Ty.

Žena jeho snů…

byla ta samá jako moje.

A tak milovala žvýkačkovou zmrzlinu a houpačky…

a měla velmi roztomilý, ale podivně neobvyklý zvyk…

neustále si broukat tuhle starou písničku od Mariah Carey.

Jako neustále, pořád…

pořád do kola.

Konečně!

Keysi!

Co tady…

V poho, malý chlápku Chlápku?

Vypadáš "přídavné jméno".

Je mi skvěle, mimochodem, můžeš mě postavit ne zem.

Děkuju, to bylo milé.

Ne, je mi skvěle.

Ty jsi skvělý, Chlapisko.

Chybí mi můj nejlepší přítel.

Chodívali jsme spolu stejnou cestou

každý den.

Až na to, že nosil košili

a dokázal dokončit větu.

Na půlce zadku.

Jo, to rozhodně není ta samá „sentence“. věta/trest

„Hlučný smích!“

Chlápku?

- Kámo! - Ne!

Můj Bože! Chlápku!

Kámo! Myslel jsem, že jsem tě ztratil!

Ne, neztratil!

V jednu chvíli běžím po tom děsivým mostě do nikam…

že můj skvělý nudný běžný život skončil.

A pak najedno, se jako tak nějak vznáším…

a nějakej jako vílí prach, …

a pak mě to vyhodilo sem

do tohohle kousku ráje.

Člověče, já to tady miluju.

Popravdě, je to pár dní, jel jsem na kentaurovi.

Asi to bude znít divně…

Svezl jsem se na půl chlapovi a půl koni…

nebo co to vlastně kentaur je.

Chlapisko taky!

"Přátelský pozdav!"

Moc přátelský.

No tak, pojď ke mně.

- To se budeme objímat? - Jdu si pro tebe!

- Ne, nejdeš, já jdu pro tebe. - Ano, jdu!

- Ty pojď sem! - Jdu za tebou!

Obejmu tě, obejmu.

Kámo, chyběl jsi mi!

Hele, kde je tady banka?

Tady není banka.

Tak co budeme dělat?

Cokoli budeme chtít.

- Ahoj, lidi. - Ahoj, Chlápku.