Original subtitles

"Mily tato,

véeci t’a moc pozdravujl]

a vinéujfl ti skoré uzdraveni.

Dném aj HOCU sa modlim k Panence Marii,

aby sa ti bolesti ulevilo a noha sa ti zhojila.

Chybié tu véeckému, ale mosime to nejak zvlédat’ sami.

Cisaf pén do vélky raz povolal, toi sa nedé proti temu nic.

lnéc": by t’a éetnici dali do éreéta.

Su réda, 2e t’a z teho lazareta dali do épitéla v Oloméci.

Stafiéek pravili, 2e je to tam dobré,

nemém sa strachovat’.

T02 budu sa modlit’, aby to byla pravda.

Pookfivaj a uZ sa ném brzo vrat’.

Moc zdravi tvoja vérné Zena Fi|oména."

-No a toi co? Rozdél, pénuj. Jé nevim.

Za véecko moiu kuny a pavUci.

Jéiiémérja. No nic, no. T02 ted' sa pochlap.

Tak, uvidime. Méé jedineém] éanci sa pochlapit’.

Tak ukai, pojd’.

NASTARTOVANI M OTC) R U

-Hele, a co kdyi dédu nepoznéme?

Kdyi tam bude lidi jak na Hlavéku, tak bez éance.

-Téta Fikal, 2e nés pozné, tak v klidu.

-Jé moc v klidu nejsem. VZdyt’ nemé ani mobil.

-Asi ne, tady na konci svéta.

Ale véimla sis, 2e by mu nékdy téta volal?

A I kdyby, dal by ném pFece éislo, ne?

- A co kdyi bude straéné starej? - Je to déda, tak asi bude stare].

-Jé to myslela jinak.

ZVONi MOBIL Halé, tati? Poékej chvilku. U2 mfiieé.

-Anic';ko, koneéné jsem se dovolal.

Prosim té, divejte se z okna, at' to nepfejedete.

Na tom nédraii bude pod tabuli stét déda. Bude na vés éekat.

-Neboj, tati, my to zvlédnem. Nejsme pfece maly décka.

- Jé vim. Hele, Franto, ted' véiné.

Poslouchej Aniéku, jo? A uZ to vypni, jé véechno vidim.

Franto.

Franto!

No, tak to jsem na tebe, dédo, zvédavej teda.

-Zdar. Méé, co délat’. Cosik ti to kucké.

-No Janek sa na to podivé. Praiéci sa cosi pfiuéijé.

Co ta zkfléka? Ty tomu moc nedéé. -To2 jé mém éas, zéleii na Liduné.

-Jasné, doladime. Valim. -Jasné, jasné, ahoj.

Co veéer, stihneé pivo? -Jé hlidém décka!

-Ahoj. Proc": mi nebereé telefony? Ani Aniéka ne. Co se déje?

-Ahoj. Co by bylo? Nic se nedéje. No ted’jsem s nima mluvil.

Ve vlaku je prosté blbej signél. Déda na né éeké na nédraii.

Mém to pod kontrolou, hele. Je to Uplné v po-ho-dé.

-Pro tebe je véechno v po-ho-dé. Co kdyi to pfejedou?

Co kdyi pfejedou a2 nékam do Ziliny tfeba?

-Ale co by pfejiidéli? Nepfejedou, ty Zilino. Jak ti je?

-Ale jo. Dopoledne mi nebylo dobfe, ale svaéinka to spravila.

A ber mi telefony, prosim té, jo?

-Pros|'m té, za chvili jsem u tebe, ty moje svaéinko.

-Zdar! Co tu nacviéujeé?

-Co bych nacviéovél? Defekt, no. Divaj sa, tot’ hfebik jak svifia.

-To je jasné, hfebik.

-Dyt’ to Fikém. -Kdybys nemudroval,

a radéi podaj mné ten klué, cos mné nevrétil.

Sak zrovna sem ti ho vez vrétit’. -Zostal u tebe, to véfim.

Vidié ho? Nepokradeé. Tady to méé.

-Nazdar, pénové. Co je to tu za blokédu?

- Krétl'me si chvilu. Zborka, rozborka, éasu dost'.

-Pomo2 pénbfih. -No, ten mé dnes dovolem].

Ten ném nepomoie, ten ném... A eété do toho to poéasi.

Kdo vi, esli nebude srat’.

Ne ws doped véera. Ta obra“ ‘yak kuru.

Ty si vyémach aj benzin z toho tvojeho Harleya.

-Kde méé Praiééky?

-Ale hergot, mém tady defekt, a ne Praiééky. Ti s1] na nédraii.

A esli zajedl] a2 do Karlovic, takje pUjdu hledat’.

-No tak jé se tam stavim, uklidnitjich. Mém to po cesté.

-To radéi ne. Jak uvidijé faréfa, to budl] myslet’ na nejhoréi.

Ne, radéi ne, jé tam zajedu. No to2 dojedu pozdéjc, no.

-Fajn, tak veéer. Born to be wild, ogafi.

-To je drak, co? -Co2e?

A stejné si raz rozbije éufiu. Pamatuj na moje slova.

-Brécha, Halenkov. Délej, jdeme! Sup, rychle!

deiiémarjé. Poékej, vezmeé kufr? -Jo, rychle!

- Poékejte!

-Tyjo, brécha, déda je nédraiék. -Super, to ném nikdo nefek.

Nazdar, décka. Tak ste tacky, '30’?

Tak, décka, déda tu eété néni. A méte véecko?

-Jo. -Do pytle, housle! -Stl°1j! Stfij, krucifix!

-St1°1j, prosim té! Poékej!

-Hergot, ogaro, eété hlavu zapomefi.

deiiémarjé! Vérko, jé su zpoceny a2 na Fiti.

-To sa mé Franta na co tééit, Slévku, co?

- Jé2iémarja, pod' ty jeden, jé uZ t'a nepustim z ruky.

Toto nemfiieé délat’! Kde si myslié, 2e si, sakra?

Co kdyby si spad pod vlak?

No dédu by élahlo a mfia by asi téi odvezli. Si normélni?

-Omlouvém se. A kde je déda? -Déda sa zdriel, mé defekt.

Rikal faréf, byl tu véil staveny.

-Jakej faréf? -Néé Vit’a. Born to be wild.

-Aha. -Super. Husty.

-Jé ti dém husty!

A co tat’ka Praiék? Jak sa mu vede?

-Furt maké. Je busy. -Ceho?

-Mé toho moc, je furt v préci. -Aha.

A pry éekéte pfirfistek do rodiny. Co to bude, cérka nebo ogar?

-Ajak to vite? -Cérko, tady sa vi véecko.

lnfocentrum u Jaruny. Pokud nevié, co sa déje ve svété,

jak bude zitra, kde sa komu zabéhla kura,

komu nadolo micéky... Jaruna, zaruéené.

No a my, pénové, dévéme pfed bulvérem radéi pfednost’

seriéznimu zpravodajstvi z oficiélnych zdroji]

v kulturné osvétovém centru IIU Jury"-

Taky mistni Houston, vime? Tak, décka, tady si sednéte

a uZ nikam nechod'te, nebo dostanete na fit'.

-Ahoj. -Ahoj. -Franta. -Pepa.

-Ahoj, jé jsem Baréa. -Jé Aniéka.

-Jé vim, Kovéfové. -Ty mé znéé z Facebooku?

-Ne, z hospody. Véé déda to Fikal véera

naéemu tatovi v hospodé, 2e dojedete polednim.

-Hrajeé Minecraft? -Jo, ale spié su venku.

To tata veéer zabavi komp a smaii. Asi by mfia zabil, kdybych ho odbéh.

-Jak odbéh? -Ztratil, ne? Nefeé.

-Cau. -Cau.

-Cau, jé jsem Ondra. -Franta.

-Vy jste z Prahy, co? -Jo, a co mé bejt?

-Jé jsem z ValMezu. -Co je to ValMez?

-Valaéské Mezifiéi. Jsem tady na prézdninéch u mého dédy.

Mfij déda je hajny. -A co mé bejt?

-Ty hrajeé na hflsle? -Ne, na housle.

- Tot' toi zahraj, ne? - Nechce se mi.

-Machrujeé s hUslama a nic. -Jsou divny.

-Podivej, uijedou. -Jé, tat’ka. Co tu délé?

-Co to 3e‘? -Tak to ‘ye husky, brécha.

-Zdar! -Dobry den.

-Décka, pod’te za mm]. -Ahoj, dédo!

~Ahojl JQQQQ1

-My jsme se uZ nemohli doékat. -Mysleli jsme, 2e jsi nédraiék.

- Aniéko, ty si velké koéka. Franto, nazdar.

-My jsme té vfibec nemohli poznat.

-No jo, a jé sem tebe vidél, dyZ si mél pfedni zuby v éistirné.

-A kde jsi byl? -Jé mél problém s Fizenim letového provozu.

Nemohl sem trefit tu rénvej, vié?

T02 mfia museli navést' tot' Jankem se stihaékfl.

-Na, prosim t’a. Utfi sa, si jak prase.

Tak co, zas motor?

-Hovno, tomu trUbovi doéel benzin.

-Slévec':ku, méé to ve mné.

-Trnka je tvrdé valuta.

-Zkontroluju Urovné lukrativnich komodit a neco vyrovném.

A vié, co tam mém? To jablééko. Tu jaderniéku, co ti émakovala.

-Jaj, ty myslié tu dobrl],

jak sme sa s n|' st’apali na émigrust? -Ne, tu dobrU.

-Ale ta je vymazlené. -Aje odleielé.

-A mné je to jedno. Hlavné na mfia pamatujte.

-Ale cosi bude, Slévku. Neboj sa, slibuju.

-Ty tvoje sliby. -Na Valaésku slibené plati 20 rokfi!

To vié, 2e jo.

-Jé, dédo, pojd’me uZ. Hele, dochézi mi baterka.

-Uka'z, co to méé’? Také dénko. No, Anfizko, méé mob“?

-No jasné. -Uké2.

-Tady méé. -Jménem valaéského lidu

sa elektronika zabavuje do konca prézdnin.

-Ale dédo, to nejde. -Téta bude kaidou chvili volat.

-To je domluvené, volém jé tatovi. -Dédo, je to mfij tablet.

-No to nikdo nezpochybfiuje,

ale jak sem Fekl, neodmlllva sa a zabavuje sa do konce prézdnin.

My sme s tatU totii vymysleli takovl] hru, to je dohodnuté.

-Jeété by bylo super ném Fict pravidla ty hry. A skejt ti nedém.

-No skejt mné nedévaj, ale ty pravidla sem Fek.

Zabavuje sa, stop. Pepiku, méé ty telefon?

-Jo, ale doma. -No vidié. Nebudete mét ani éas na hlupiny.

-No ale nikdo mu ho nezabavil. -Ale zabavil.

Pod’me, jé fakt nemém éas. Aj Polévkovi sem slibil obracat’.

Méé ten benzin opravdu doma? -Mém v kolni dva kanystry.

-No, toi tam je mu dobfe. -Tam je mu dobfe.

-Strycu, a toho jablééka tam méte k zakUsnuti kUsek?

-No to vié, 2e jo. Aj kUsek épeku sa najde.

-No, toi to Polévka poéké.

‘Aledem!

T02 vidié, pfeiila si.

-Brécha, tfeba to tu bude nakonec super.

Rozhodné tu neni smrad jako v Praze.

Mné se tu docela libi. -Smrad bych klidné oielel.

Ale jsem zvédavej, co nés jeété pfekvapi.

-No smradu z aut tady neuiijete. A co hotel, libi sa vém?

-No, ujde to. Jeété 2e tu je telka.

-To2 jé si pamatuju, 2e déda v obchodé pravil,

2e mu do toho taléfka élahlo. Tak jé nevim, esli uZ to spravil.

-Nesu ti to dobrotisko, co sem ti slibil.

-Jaj. No, to von|'. Franto, to mosime vypit’ spolu.

-No, aby sa nevypafila. Je to tékavé.

- Stat' sa moie véecko. No nic, nestihém.

Naée décka sa tady zitra zastavijé. -Na shledanou!

-Nazdar! -Zdar!

-Décka, slivovica, to neni alkohol.

To je valaésky véelék.

Boli t’a bfuch, namaieé. Bolijé t’a klflby, namaieé.

Boli t’a srdééko, namaieé. Je ti teskno...

-Nama2eé. -Jo.

-Fuj, mné alkohol nechutné, je hnusnej.

-To by tak eété hrélo, aby ti chutnal.

Ale z trnek sa dajl] délat’ aj jiné véci.

Takové povidla na chleba. Nebojte, namaZu vém.

-Jé nemém hlad, mél jsem chipsy. -Pros|'m t’a, takU zmfiatu, chipsy?

- Jé jim zdravé, mém réda jogurty. - Anic'§ko, tak ty tady méme taky.

Dobré a naée.

Kovafiéci moji, nebojté sa, 2e umfete hlady.

Tak, miléékové, pod’te.

Tady méte pfipravené peliéky, Vaée lordstvo.

-Tak tady spim jé, brécha.

-Dobfe. Vybalte si, véci si dejte do skfiné.

Franto, ty tady, Aniéka moie tam.

Jak budete vybaleni, najime sa a pojedem nakupovat’.

A vaéim zatelefonujem, aby védéli, 2e sme dorazili v pofédku.

-Tak2e méé televizi?

-Ale mém. Ta vymoienost tady dorazila uZ pfed hodné lety,

ale blesk vyfadil, nejde.

A stejné nebudete mét na to éas, kamaréde, ti Fikém.

-A to neméé ani mobil, dédo? -Mém, mém, ale nepouiivém.

Za prvé, neni tu signél,

a za druhé, budka je dolu u obchodu.

Kaidy defi chodim nakupovat’, zavoléme z budky.

-Vitejte ve stfedovéku. -Ty stfedovéku!

Jé ti dém stfedovék. A eété jedno pravidlo.

Barék je vém k dispozici 0d hUry a2 po sklep.

Na hflru sa de tot'.

Nflrat’ moiete, kde chcete, co chcete,

ale tady tato mistnost’, to je tabu.

To je dédovo, tém mné nepolezete. Dozvite sa, ale a2 pfijde éas.

To je tajné mistnost’, takie ne, 2e tam polezete.

- Ok, dédo, slibujem. - Tak, jdem jest'.

-Brécha, pojd’, dali jsme slovo. -Tyjo, jé ne.

-Co tam je? -Nic, je tma.

_|—|e|€, Pol-d,-

Pojd’. Nech mé! -Co je to tady, décka, sakra!

Franto, to nevié, 2e Valach robu nebije?

-Ona si zaéala! -Valach si ani neffiuké.

A dyi, toi tak, aby ho roba neslyéela.

-A kdyi to nepomfiie, namaie.

- No vidié, 2e uZ to chytéé, ty pazgfivcu. Sednflt' a jest'.

£39 ‘Se Dazgfivec‘? "P QIQWQC Xe Y8K? pawaé ‘yak w.

-A dédo, nechceé ném dét ten slovnik?

-Nechcu, ale naopak, chcu ti dét jogurt.

Tady je mlééko a pozor, tajny trumf.

Podivajte sa, to je paréda. Hned’ vém nakréju.

Aniéko, co to dubeé prstem?

Prosim t’a, vem si lyiku, nejsi maéik.

-Jakou lyiku, jakej maéik? -Ale liiéku. A maéik je prase.

Prosim, vaénostové. Tak, jé si du neco vyfidit’,

nastartovat’ éipa a vy v klidu dojezte.

-Ségra, myslié, 2e tam éel? -Jé nevim, asi jo.

-Hééé!

-Ségra, a co kdyi je déda masovej vrah?

Mé tam véude nasklédany mrtvoly, j|' syrovy maso a je celej od krve.

-A potom ti zejtra naserviruje syrovy maso... k obédu!

Seé fakt Uplné zblblej z téch her.

-Ale co by tam jinak délal? -Nevim.

Me to dobn].

ZVONi MOBIL

-Déda volé.

Ahoj, dédo. -Nazdar, Praiéci. Tady véecko fajn, podle plénu.

Elektronika odebréna a décka uZ s0 venku.

-Dédo, Franta si zapomnél kartééek na zuby, mfiieé mu ho koupit?

-Pastu taky. -A pastu taky. -Pros|'m té, nejsme v pravéku.

My si tu téi éistime zuby. Nedélajte z nés opice.

-Taky si éistéj zuby, neméme z nich délat opice.

-Co jedly déti? -A co jedly? -No co, éiéky s otrubama...

-Otruby, seno. -Ale nic sa neboj, kyékové...

-Kyéku. -Atrnky téi... -Ne, se slivovicl] to nepfehéfiaj.

-A to chceé Feet‘, "ze sem {a snad kuwrova épatné’?

-Dej mi to.

Dédo, nezapomefite na ty prééky, co jsem vém dala proti alergii.

A vypsala jsem vém véechno, co nesmi jist. -Ale Petruéko...

Zédny otruby, k senu se nesmi ani pfibliiit, je to dfileiity.

v -Petruéko, neboj sa. -Ze jsem je radéi neposlala k moFi.

-Tady majl] mofe zébavy. Véecko na éerstvém luftu.

Pfistaviété u Kovéffi, kotvime bezpeéné.

-Dédo, ty vaée srandiéky. Jé vém dém radéi Frantu, jo?

-Pros|'m t’a, co ona furt drikuje? To si s fiu nemoieé udélat’ pofédek?

-Dédo, to jsem jeété jé. -Halé? Nerozumim, nerozumim!

-Dédo? -Halé? Pfepiném!

-Pfepiné? -No. -Pfepiné.

-Valaéi. Au!

Ne.

-Délej! -Nestrkej do mé. Spadnem a bude to épatny.

-Panebo2e, samy pavuéiny.

-Hele, brécha, nécojsem naéla. -A co?

-Néjaky stary dopisy. -Uka2.

-Hele. "Pan Ignéc Kovéf, vojenské nemocnice."

-To musel bejt néé pradéda. -No podivej se na znémku.

1915.

To musi bejt néé pra-pra-pra-pra-pradéda.

Koukéy, ‘yak ‘ye to hezky napsany. TakNe nepVsu am ‘ya.

-No, w nepfiéeé moc dobfe.

-Hele. "Mily tato, zdravime véeci z naéeho domova.

"Casio na tebya mysfime

a u"z sa ‘Ceéfime, "ze brzo pfldeé dom.

Je pékné pohoda, uZ sme vykopali zemfiéky."

-Krtky? -Vfibec nevim.

"Décka éikovné poméhaly vybirat’, zrovna délily...

-"Ty na semeno byly akorat’. Qlo ném to dobfe.

Décka musew pomoct‘ a} se dfevem.

A chalupa je ui obrovnané zvyéa chlapa.

Ave mné p0 tobé teskno. Casio na tebya mysfime.

Pozdravuje aj tvoja mamulka a sestra

a uZ sa tééime uvitat’ t’a doma. Pékné okfivaj a nasbiraj sily.

Moc zdravi tvoja vérné Zena Fi|oména."

KLAKSON -Déda!

-Hele, vié co? Vezmu to do auta, doéteme to tam.

-Beru. Cist budeé ty? -Jo.

-Tak, vy jdéte za déckama a jé jdu zavolat’ tomu tatovi.

|-D0bi"'e.|

-Ahoj. -Cau. -Ahojte.

-To2 jak se vém tu libi? -Jo, je to tu super.

-Vypadéé jak maéik. -Staraj sa o sebe.

Co tam asi tak délé? -Telefonuje. -To asi téiko.

-Proc';? -No, on byl pokaieny, ale uZ ho spravili.

do, 3211 su zapomnéL u'z fiungup.

-Tak, décka, mamka zdravi. A pry méme kUpit’

pastu na zuby a kartééek, Zes to zapomnél v Praze.

-Doma kartééek a ve vlaku housle. Seé fakt blbej, brécha.

-Jsi pitomé kréva. -Tak nechte toho.

Tak sa Kovéfovi k sobé nechovajl]. Nakupovat’!

Musime neco kjidlu a pastu a kartééek.

Jarunko, vitaj. -Vitaj. -Dobry den.

-To2 uZ je mém tady. -Dobry den. Décka mné pravily.

-Décka, to je teta Jaruna. -Jé, tady Frantik je Uplny Franta.

AArifizka, ta ‘nude stéyné s naéu Barb), ne’?

-Je to moiné, ale my sme toho tenkrét slavili

a zapijali trochu vjecéj, 002 nevim Liplné pFesné poFadi.

-§ak jé vim, to vy s Jankem rédi. Mél sa tu stavit’, ale furt nejede.

-Tak to sa omlUvam, to je moja vina.

Zas mné pfestal jet ten rudy éip, toi mfia musel téhnflt’ na lané.

-Zadarmo to jisté nebylo, co? Co to bylo tentokrét?

Slivovica nebo to tvoje jabko? - Jarunko, bud' dobré. -Su dobré.

-To je také naéa mezinérodni konvertibilni ména.

S tym nic nenadéléé. -Jste oba stejni.

Kdyi neni oiraly, toi mléti do bubnfi,

kdyi nemléti do bubnfi, mléti do décek, co?

-Ne, tat’ka nés nemléti a na bubny hraju jé.

Strycu, 2e si s véma moiu nékdy zahrét’? -To2 uréité.

Franta pfidé hUsle a méme kapelu. -To bude dobry.

-Frantiéku, podivaj sa mné na ten internet, je to furt...

-Jaruéko, vzal bych si épekééky, daj mné dvacet éunky a...

Atamten kUsek uzeného a k tomu hréch.

-Ko|ik si Fikal, dvacet? -Ze dvacet, no.

Méme sa s déckama stavit' ted' k Polévkovi,

tak esli méé pro né nejaky nékup, mné ho daj a jé jim to vezmu.

-Ale véak Janek tam z|'tra jede.

Su zvédavé, jak dlouho jim to vydrii, byt tak zalezli.

-To2 to je téiky Zivot herecké hvézdy.

Odhéfiat paparazze, to je otravnéjéi neZ hovada.

Ale Jarko, jé mét takU podobu, mné by to vfibec nevadilo.

Eété bych na tom vydéléval. -§ak vié, 2e Qtefan na to néni.

Se nedivim, 2e ho v tom Lida podporuje.

Ale na tu doiinkovl] slavnost, to byste jich mohli dotéhnout oba.

Qak Lidka by tam méla zpivat. -Jisté, Lidka zpivé, to je jasné.

-Vitajte, vy dva. Kde méte Bystrozrakého, co?

-Kurfia, Jaruno, nech si teho. Chlapi, tam je taky hic dneskaj.

Mimochodem, ten V|'t’a, ten véera dostal dobry klepec.

Ty ho vyidimali jak guméky. -To teda jo.

-On ti mélem ani nevyjel s tym svojim Harleyem domfi.

A ten Polévka, toho bysme méli dostat mezi lidi.

POI roku nikde nebyl.

- Ted' sem prévé Fikal Jaruné, dyt' oni sL] tam jak pflstevnici.

-To2 to byste mu nesméli Fikat Polévka, kdyije na to alergicky,

a nesméli mu dévat’ na narozeniny krabicu paétik s rédiovkm].

-§ak to byl népad Bfiéka, ne? Co, internet po nés nechtél.

- No, ale pi"'i tej podobé to nebyl zas tak épatny fér.

-Ségra, néco tu smrdi. Telefon nefunguje.

-Pros|'m té, ty smrdié.

-Ahoj, dfive nazdar. -Zdarec. -Décka, méme véecko, jdeme.

-Nashle, strycu. -Cau. -Ahoj.

-Pros|'m t’a, to si nemél Fikat s tym internetem.

Décka nesméjl] nic poznat. -Mysl|'é, 2e si toho véimly?

V -To2 vim jé? Skoda jim kazit hr...

Jé, Venouéku, to je pékné. Dékuju.

Sa musim objednat na kosmetiku.

-"Mily tato, musela sem upéct’ chleba.

Déckom sa uZ zemfiékfi ke véeckému nechtélo.

Dobfe sem zadélala jak dycky v diii,

ale nechtélo to kynUt’. T02 sem na to hodila duchnu

a lepéi pfiloiila do éporlhelta a bylo to spjeé.

Na okfinkoch uZ sa potem pecenky zdvihaly pékné.

Venku je to v jaru.

Méme malé kufétka, kvoéna jich pékné vodi.

Pied ‘yastfébem dycky véecky schové.

KdyZ sa ozimilo, vzala sem kufétka do izby.

To sa déckom libilo. Uéily jich zobat’,

tak jak jé sem jako malé délévala.

Méme uZ malé jahfiata.

Eété nevypadé, 2e bude furt teplo.

Takej myslim, malé chvilu pfebudl] vjizbé.

SUsed mné minull] sobotu naplétl metly,

toi méme éim kol aj v chalupé gruntovat’.

Décka sa chystajl] na Mafenu.

Staré héby jim dala stafenka eété po svojej mamje.

T02 jich ékoda nebude. Nevim jak letos,

nekdy Mafenu pélé, jindy ju hodijé do potoka.

Ale dycky napfed’ odstrojija.

Ale letos tych hader ani ékoda nebylo,

mo'zu Mafenu utrafva’ a} s mma.

Aj dfévka nebo éindele dém na Bill] sobotu posvétit’.

Nejak z nich spravime kfiieéky a déme na kraj pola.

To byla dycky tvoja préca, mily tato.

T02 t’a mosi nekdo zastat’,

aby ném tej obiivy jakési na poli vyrostlo.

Galén naéiAndélky chce stavjat’ v méju chalupu.

T02 by si ju chtél aj vzit’.

No a mné pak pochybi sila do domécnosti.

Ogafi sa domlUvajU uZ aj na kécani méja

takej u nés na dédiné.

Qak budl] ékléby, tragac": aj dfevéné pila takjak loni.

Nekolik cérek sa tééi, 2e chytijé vréek.

Zachtélo sa jim vdavek. No snad t’a uZ brzo pustijé dom.

T02 sem ti napsala véecko, co tu déléme.

Afurt na t’a myslime, esli véecko déléme, jak sa path’.

Décka musim pochvélit’.

Aw taky nezapomeh, a'z sa vrétié.

T02 pékné okfivaj a uZ brzo pfijd’ dom.

Vzpominé na tebe a s déckama sa tééi tvoja Fi|oména."

-Jak moie nekdo poznat’ podle pisma,

esli ten, co to napsal, je hfiup, nebo ne.

No toi...

"Grafologicky rozbor rukopisu Toméée Bati podle M. Résslera."

Ty méé stejné, Liduno, divné pismo jako. Co?

Co? PRU EZD AUTA

No, Franta. Zasej veze nejaké lufféky.

Zaséy sa bude podemsovat, int“. Ted’ may: w sefiiéka.

-Pros|'m t’a, éakje to Franta s vnukama.

Celé dédina vi, 2e tady mé vnuky, enem ty si tady leiié.

-No prévé. No, toi vnuci sa budl] fotit, no.

Hergot, 2e mi nedajl] pokoj s tym ui!

Nevié nic! Jakje to, hergot, pro mé téiké.

-Dobry den. -Dobry, dobry.

-Ahoj, Lidko. Ahoj, étefane. Byl sem u Jaruny a vezu vém nékup.

-Ahoj, Franto. -Ahoj.

-To je Polivka. -Co? -Bo|ek Polivka.

-Jakej Polivka? Co to zase meleé?

Co to Fikéé, hergot! Nechaj toho!

-Décka, to je pan Hajdik, pro vés stryc étefan.

-Pro vés pan Hajdik! -Tak pro vés pan Hajdik, no.

‘Steiane, co ‘mbneé’? Dyt’ to "ye 0d naéeho Franty.

To s0 moji Praiéci. To je Aniéka a mlady Frantik.

Dyt’ si ho aj zapijal. -Aj toho starého, aj toho velkého.

-Dobry den. Prej jste se oiral jak maéici.

-To2 to méé pravdu, ogare. -Hajny Fikal, vié?

-To2 toto st] mladi Kovéfe? Co tat’ka, jak sa mé?

-Téta je busy. -Co?

Kdy mu na to pfiéli? Co to je toto za zprévu?

-To je jako, 2e je zaneprézdnény, vié?

-Jé sem myslel, 2e zménil tu orientaci. Zostal po tobé.

-Je p0 mné, je. Kde je Liduéka?

Jé sem sa chtél zoptat’, kdy udéléme zkfléku?

-Cau, stwcu. Cau, décka. -No ahoy Dobw den.

-Tak co, jak si na tom, déé? -Jasné.

ZPEV: Kyéera, kyéera,

aj, boie, daj veéerééééé!

-Nebékaj, békéé furt.

Nebékaj.

-U2 kvfili ni bys mél dojit, no, dyZ s néma hraje.

Chodi na zkUéky se staryma psama.

Pfijd’ si nés poslechnflt’, prosim t’a, a nedélaj krky.

Vern Lidku a dojdi.

-No, K02. . . -Co, Udunko, "yak to vypadé’?

-Pros|'m t’a, je to chcipék!

Nikdy mu to nevadilo, a zrovna ted' bude délat krky!

Véera pravil cosi o plastice nosa! -No nemévaj tady tym skalpelem.

- Hr'fiup starej.

-Nafiafia. Vié, jak je to téiké, hergot?

Kdyi sem byl mladéi, toi sa o mfia ometaly kolikrét baby.

Ale ted’kaj? Rozumié, kosié lUku a...

"Nemohli bysme se s vémi vyfotit?" Néjaci tam éundréci.

"Bohfléu, kde méé |renku?" Afurt nejaké takové naréiky.

Aiurt, hm.

Ted’kaj poéfaéka pfinesla krabicu plm] paétik aj s t0 rédiovkl].

Prej neznémy ctitel.

-$tefane, na druhL] stranu bud' réd, jak vypadéé.

No, taky si mohl vypadat jak Donutil.

-Nestraé, to by mfia donutilo k sebevraidé.

-Décka, keré vymasta toto?

-Promifi, dédo. Jé jsem na to prosté méla chut’.

-A to nevadi. Dfileiité je, 2e décka majl] rédy chleba.

Jé to spravim. -Dobry chleba je dobry.

Jé vém nékdy Feknu, jak sa délé pofédny chleba.

-My u2 to vime, 2e jo?

-Jé bych si t’a réd dal,

ale pékné naéechrané s pém] u Jury.

Kdyby tam nebyli ti hfiupi.

To je furt dokola! To je jak kolovrétek! Hfiupi.

-Ale tam t’a nikdo dréidit’ nebude, to ti slibuju.

Vern Lidku, pfijdte si poslechnflt’ Liduéku,

dojdeé a basta.

-Vy|uc";uju. Nikdy.

-"Mily tato, éas sa ti isto vleée,

toi piéu, co uZje za nama.

Byla slavné doiaté aj se mél]. Pékny vénec mladi nesli posvétit’.

T02 Panence Marii podékovat’. Véak bez pomoci boii

a dobrych lud|' bych méla zboii eété na kofeni.

Pamatovala sem, jak dycky kéieé, aby ve vénci byla aj pohanka.

Dyt’ kaéu mam Vac“ véecL.

Potem sme éli s kyticl] podékovat’ Panence Marii do Zaéovej,

tak jak dycky, do straéky.

Décka, mladi aj stafi, éas byl pékny. Aj sa zpivalo.

Snad zas Panenka Maria bude pi"'i nés stét'

a bude vody jak letos.

To lofiské sucho sa nedalo. Véak pamatujeé.

Dobytek, hyd, véecko to trpélo.

A2 sa vrétié, bude isto véecko lepéi.

U2 sa na t’a moc tééi tvoja vérné Filoména aj ostatni."

"Ségra!

Ségra!

Paneboie, ségra! -Co je furt? -Kam dal déda tu colu?

-Déda Fikal, 2e méme pit vodu. Prej je tady nejlepéi.

-Vodu? Ble!

-Je tady nejlepéi.

-To2 vy eété nespite, opice?

Pojd’, jé ti to trochu tady spravim.

Musié si to nadrchat’, to je pefi. No co to méé tady? Ukéi.

T02 jé sem vém Fikal, 2e moiete Fulrat’,

ale 2e to prolezete véecko... Kde ste je naéli, na hUFe?

To psala stafenka stafiékovi do vélky.

-Jé vim, 1914 a21918, Zejo? -Ano.

-No, déjék mé nebavi, ale tohle je fakt super.

-No, a tady s0 zase pohlednice, co psal stafiéek j|', podivej.

-Dédo, uZ vié, proéjsem ukusovala ten éerstvej chleba?

- No ted' uZ vim. Mélas inspirace.

No jo, tady je véecko.

Tady zrovna toten dopis je duéiékovy.

-To je néjaky duchafsky? -Ale ne, to je...

Svétek véech zesnulych jsou Duéiéky.

-Jo, to je Halloween. -No vlastné ano.

To sahé a2 k starym Keltfim.

No a co to je tady? Tady zrovna... jé vém to pfeétu.

"Mily tato, je tady zas podzim, toi chystéme Duéiéky.

S Mail] sme udélaly étyFi vénce, dva do PrZna a dva tady,

aby to méli stafiéci pékné."

-"Byla sem aj s déckama na hfbitové.

Qak vzpominaly zas uv|'t’ na Duéiéky

véneéek z papirového kviti.

DyZ sa bude dafit’, déme aj stafiékom.

Byl spravedlivy duéiékovy éas, a2 ozibalo v ruky.

Roinem sviéky véeckym pfibuznym.

Véak indy neZ 0 tern éase sa na hfbitov ani nedostanem.

Pérkrét ses mfia ptal, jak sa mné dafi,

dyZ décka furt chvélim. No, jaksi mné néni.

Pobolivé mfia na prséch aj v Zivoté.

Nekdy aj na chvilu lehnu, ale co by décka nevidély.

Uvafim si Fepiéku a éalvéje, jisté zas bude véecko dobré.

Enom ty, abys ses u2 brzo vrétil.

Zdravi t’a tvoja vérné Zena Fi|oména."

-Dédo, ty plééeé? -Ale ne.

Jenom sem si vzpomnél na vaéu babiéku.

Myslim, 2e pfljdeme radéi spat'. Aniéka uZ spinké.

Tak, Kovafiéci, dobrl] noc.

-Dobrou, dédo.

-To2 to vidié, Boienko.

Teho kdyby ses doiila, méla bys radost’.

A 2e je mné smutno?

Je a velice.

Co by nebylo.

-Mysl|'é, 2e tam éel? -To asi téiko.

"Décka, jel sem do préce na Kyéerku.

Bud'te hodni, za ti"'i hodinky sa vrétim.

Pfijdl] za véma décka Cernotovy. T02 sa hrajte.

A do teho hracha neépéraj, to méme na veéefu, déda."

HViZDNUTi

Hele, témhle je Baréa, Pepik a Ondra. Pojd’, jdem.

- Zdarec. - Pochvélen bud' JeZié Kristus.

-A2 navéky, chlapci. -A2 navéky.

-Mr'1a zmrzaéié, jeiiémarjé!

-Chlapci, neberte nadarmo jméno boii.

-Mné to dycky ujede, Vit’o. -Ty jsi nenapravitelny pfipad.

-A kde ty sa hrneé? -Jedu za Polévkl].

-Otc':e. -Za étefanem. -No proto.

-Volala Lidka, 2e potfebuje néjakou psychologickou poradnu,

tak doufém, 2e ho zlomim.

-My sme tam byli s déckama. Ona na ném pracuje.

Ajé myslim, 2e sme opravdu povéstny krfiéek od Uspéchu.

Ale pénové, to nesmi nikdo po... jo?

Ale to sem ti chtél ukézat’. Starostovi sem to uZ ukazoval.

Naély sa koneéné ty dopisy. Vié, jak sem ti je vzpominal.

Véecky, toho mém raz tolik. Avic, ale nédherné.

Aj s fotkama tam s0 nekeré. To s0 dopisy, to s1] obélky.

Originél razitka, Krakov. Z Némecka cosi aj se znémkama.

A to si myslim, 2e by sa to mélo nékde vystavit'.

-Jisté, vystavime to v kapliéce. U2 je vysvécené.

-No, dobfe. -To bude vystava.

Pojd’te se pod ivat, mém s sebou kliée.

Co tomu Fikéte? -To je krésa.

-To2 pékné, to muselo stét’ zas penéz.

A tady je Posledni veéefe.

Venouéek to nakreslil a Mira vyfezal.

A ted', chlapi, jestli se poznéte, ktery jste ktery.

-§ak to je néé hajny.

-A tady je Jidéé. Starosto, kdo by to mohl tak byt?

-Nech si teho.

To je lipa, 2e? -Sédrokarton, ty jitrnico.

-A co kdyi tam bude Polévka?

-Ale v klidu, dneska Feie dfevo.

Vystfel, pust’ Praiéka.

Pojd’, vyskoé.

Musié sa odrazit’.

-Délej, jeété kousek! -Vic to nejde, sa natéhni!

-Ty se natéhni! -Ty si lemra. Nikdy si nelezl na strom?

-Ne. Je chytrej jak rédio. -Hej, ty spadneé, uZ to vidim.

deété kUsek. Délej, to déé.

Ty si fakt nemehlo. To sa neumié natéhmlt’ pro jabko?

-Brécha, pojd’ dolfi! -Tak seskoé, to déé!

Pust’ sa, seskoé!

-C|'jsi, kluku jeden, 2e té nezném? Jsi cely?

-Dobry den, Franta Kovéf.

-Tak to jsi ty? Ukai. No cely déda.

Neméé nic zlomené? -Ne. A vy?

-Je to nemehlo, jé bych nespad. Prosté Praiééek.

-Starej se o sebe. -Nech ho. Dobry den, Aniéka.

-Anic';ko, ty jsi velké. Je to nedévno, co déda slavil.

-Jé vim, uZ jsme slyéeli. -Jak maéici.

-Hele, nech toho, brécha. -Uka2te, vy méte daléi dopisy?

-Jo, naéli jsme je na pfidé u dédy.

-Jé vim, déda uZ mi nékteré ukazoval. To je svétost.

-Ulomila se vém stupaéka. Zrcétko méte téZ v Fiti.

-Ale no tak, Pepiku.

-Tady. 1915 a21918. -Opravdu, jak déjepis.

Podivej. 1914, oprava stfechy kostela.

Atady je néé kostelik, vidié? -No jo.

-Atady naée vesnice, 1915.

Roréty. -A co jsou to ty roréty?

-Roréty, to jsou ranni mée o adventu, vié?

-A co je advent? -Vénoce, ne? -Advent jsou svétky.

Ctyfi posledni nedéle pfed Vénocema.

Ted' vém néco pFeétu. Poslouchejte, déti.

"Mily tato, oéekévém té s jistotou ve svétky adventni.

Kdybys nemohl pfijet, tedy to zavéas sdél."

-"Zima je uZ na spadnuti, zavéasu sem vyétrachala laterné,

co mivéme pokaidé ke sviceni na roréty.

Hned na prvni bylo letos moc lidu,

aspofi sme trochu v kostele nadychali.

Décka sa uZ tééily. Ani nevadilo,

"ze ‘ye fieba skoro réno vstévafi a potom hned do "skew.

Pan faréf pékné mluvil.

Pfed tym byl u nés Mikuléé s cell] druiim].

Certi byli straéni. Myslim, 2e jich décka nepoznaly.

Menéi décka sa bély,

ale dyZ zaéal rozdévat’ dérky, bylo p0 beku.

Kaéléni mfia nepfeélo. Doktor pravil, 2e s0 to sflchoté.

A chcu-li vyiit’,

potfeba dobrej vyiivnej stravy a nedélat’ nic téikého.

To sa Fekne, kdyi su na véecko sama, enem s témi décky.

Sem tam nekdo 0d sUsedU ale pomoie.

Qetfit’ sa, to je dobré rada, ale kterak sa uiivitl"

-Aéé! Pichla mé vosa do tvéfe! -A mé do krku!

-Poid’te, pojd’te. -Anic';ko, pojd’!

-Uka2.

To nic neni.

-Ne2 sa vdéé, to sa zahoji.

- Uka2. fiaekni dédovi, at' ti na to clé cibuli.

-Nech ju, furt. Musié ju furt provokovat’?

-Hlavné ty dopisy neztrat’te. -Nesem je ukézat naéi Magdé.

- Jo, Magdé se budou hodit, kdyi je ted' na tom studiu.

Baruéko, uZ béite radéji do dédiny.

Qtefan by nebyl réd, 2e mu tady paékudite.

-§ak Feie dfevo, ne?

-Hl|'dé si kaidy kus ovoce na kvas. A 2e ho mé.

-Véak uZ stejné nefeie, tak radéi jdeme.

-My ui taky musime, déda by se zlobil.

-Born to be wild, déti.

-Jo, a neztrat’ ty dopisy. -Jasné, dém na né bacha.

-Tyjo, ségra, to je bomba. Tak s tym to mém v kapse.

Tady je Uplné véecko, divej. Tolik préce uéetfené.

Marni, vié, 2e sa stromeéek vééal hore nohama nad stfil?

-Uka2 tu nohu. Eété to Francek p0 nés bude chtét zaplatit.

Méé umyté ruky? Ukai. Cufio jeden. Cos délal?

-To vosa.

-No toi, vidim vosu, utékém, ne? Dri si to.

-Pan faréf pravil, 2e z téch dopisfi moie udélat’ historickl] expozicu.

-Expozicu? -To by sa mné hodilo do ékoly.

-Ko|ik tak mfiie chtét za vstupné na takovl] expozicu?

-Mami, uZ zas? -No co? Na koruny musié hledét furt.

-Mohli bysme si taky udélat svoje muzeum, ne?

Véak traktor by byl zaruéenej exponét éislo jedna.

-Aty vedle ného, co? -Hahaha.

-Zdar! -Ahoj. -Ahoj.

-Ty exponéte.

Ty bys tam mohl vystavit’ svojl] Zékovskm] jako hOfOfOVU expozicu.

-Jo? Po kom to asi mé, co?

Si Fekni tady tatinkovi, at' ti ukéie svojL] Zékovskfl.

-Ahoj, mamko. -Jdi sa umyt.

-Nevytahuj tady straééky. -Dyt’ smrdié jak kanystr, prosim té.

Hlavné 2e méé pivo. -Jo.

-To2 si normélni? -Uhni.

-Tady néé tatinek by mohl m|'t expozicu o pit|' piva, co?

-To"z to ‘ye Xasné, pwo.

Co to méte? -To s0 dopisy.

-Od Aniéky. -Aha. Ukai.

-Pros|'m té, nemakej na to téma épinavyma rukama!

Takové vzécnost. Eété Francek to bude chtét po nés zaplatit.

-To méé do ékoly? -Jo, to mné uéetfi préce. Jéje.

-To naély décka Kovéfové 0d Francka na hUfe.

Pry tam toho mé cely kufr. AV|'t’a z toho chce udélat expozicu.

-To je pazUr! On mné o tom kdysi Fikal v hospodé,

ale jé sem mu nevéfil, jé myslel, 2e kecé.

To je délo, co?

-Ty vado, kolik to mé asi tak koni?

-To nevim, ale minimélné 160.

Podivej sa. Ten vyhled, ta néprava.

A tady, pod ivej sa.

Stfeéni okno, majék.

Ten lauf, ten vyfuk, rozumié. A tady blinkr.

-Ty vado. A divaj na ty stfibrné schody.

-Ty s0 perfektni. Tam si moieé komisfiéky od bahna oékrébat.

-Jak oékrébat? Ty si normélni? My dva roky éekéme na auto,

ale véé tatinek si bude kupovat novy traktor?

-Tatinek. A éim myslié, 2e tatinek asi vydélévé?

- Bo2e, kde je slivovica a vydélek, prosim fa?

-Je2iéi, zas drikuje. To je Zivot.

-Jo?

Jo, a Jeiiéek v prdeli.

- Nechcete toho uZ nechat? Y'? Y'? YIY Jeznsek, Jeznsek, Jeznsek.

Poéflvajte.

"Cérky zdobily stromeéek a i cukrové nafiho dévaly.

Jabka suéené.

Bylo dost préce véude. Okolo baréku uZ od réna."

Pérkrét sme by“ na rorétoch a u"z "ye étédrfi] deh.

Jisto pamatujeé, jak sa décka pokaidé na Vénoce tééé.

Dérkfi moc nebude, ale zas sa p0 posté najedijé.

Pohladili sme stromy téstem, aby byla dobré Uroda.

Staréi chystali na stfil, s0 to pfec enom veliké svétky.

Ogafi donesli z lesa mall] jedliéku

a décka u2 mély nachystané, éim ju nastrojit’.

Pasovalo ledaco.

Hadérky, papirky aj kUsky cukru z homole zabalily do papirku

a eété s ofechy navééaly na stromek.

Pékny byl. Radéi sme ho povésili ke strop...

Dyi décka pqedflé, six nekdy dwoké.

Modleni sme museli odbyt’ poprvé bez tebe.

Ale vzpominali sme.

K jidlu byla zas jak dycky polévka ze véeckého.

Co bylo na roli aj zahradé. Potem sme méli pohanéem] kaéu.

Dala sem ji hodné, a2 na taléfku liica stéla.

Vétéi décka hézaly ke dvefém ékarbalem.

Aj ély tfést’ plotem.

Sm] zvédavé, kdy sa uZ z domu vydajl].

Takej ofechové skaFUpky se sviékama sme pfléfali v lavofe.

Musela sem takej. Ale myslim, daleko nepojedu.

Pastfléi s koledl] nés na Stépéna neminuli.

U2 zvenku sme poznali, 2e idl], jak tlflkli snih z papuéi.

Pékné pozpivali a palicama tlllkli v rytmu do zemé.

Pékné to bylo.

Dala sem jim kfiialy a byli rédi.

Kdo vi, esli to zas nebudL] tito jak Ti"'i krélové.

Takej kaidy rok pfijdl]

a kfidl] poznamenajl] na véecky dvefe, 2e tu byli.

Qak po jejich svétku uZ je Vénocém konec.

Ale kdyi stromek neopadne, nechéme ho do Hromnic."

-Franta to dneskaj zazdil.

-$ak vié, 2e tu mé décka z Prahy. Slibil, 2e pFijde, tot' dorazi.

Auto, eété "yedno pwo.

-Pénové, Frantiéek a déti mi dneska ukézali ty staré dopisy.

U2 jsem ani nevéfil, 2e jeété existuji.

-Odkdy ty nevéfié? Ajaké dopisy? Ty mné do toho furt neéum!

Nebo ti dychnu na bryle, 2e netrefié na radnicu!

Tam si sedni na svoje starostovské.

V Zivoté si to nehrél, jen kibicujeé a nasyséé jak épién.

-Ty dopisy, to je po jejich stafiékoch.

Naée décka to dotéhly dom. Je to také historické poéteni.

- Hlavné at' se tomu nic nestane. Je to obrovské vzécnost.

Udéléme z toho u nés v kapliéce expozici.

-A co kdybysme na tom néco vydélali?

Kolik by to mohlo tfeba stét’ v antikvariété? -Co blbneé?

Esli je to to, jak Fikal Franta, tak to je ékoda prodévat’.

No Fekni, Vit’o.

-Jé uznéwém ‘wdye akiwwy we prospéch obce,

ale na toto zapomefi. Ani omylem!

-Naéa Magda z toho bude psat’ diplomku do ékoly.

-Kde je ten nimrod? 2e U2 dvé hry nehrél, hergot!

-Jo, chlapci, prostata, to je svifia. Ta sa t’a nepté.

-U2 idu, chlapi. Sorry. -No jasné.

-Pozdrav pénbfih, pénové.

Vy ste tu jak Posledni veéefe Péné.

A kde je Jidéé?

-No tak, pénové, respektujte mé troéku.

-Co ten Polévka? Byls tam, Vit’o? -Pénové, pfed véemi oficiélné.

Jeété to zdfiraznim v nedéli na méi!

Toho Polévku uZ nezmifiovat, jinak se tady uZ ani neukéie.

Odedneéka Qtefan, jasné? Qtefan!

-Tak pénové, on mé z toho opravdu trauma.

Mu lidi lezou do baréku a ChCU sa s nim fotit.

A ty paétiky ho Uplné dorazily. -To byl népad tady doktora.

-Kdy2 to s nim néhodl] élahne, jé su v pohotovosti furt.

-No w urfité.

-Kdyby nebyl blby, tak na tom mo2e neco vyryiovat’.

Tfeba takové éumkarta s podpisem. Kolik, za 20 korun?

-Ty vole, aj vjec. Minimélné 50. -Jidééu, nepodpaluj.

-Takhle vydélévat na cizim neétésti.

-Atak to prr. Jaké neétésti? Krésné tvéf, to je boii dar,

to je boii poiehnéni, co by za to jiny dal?

-A krabicu paétik k temu, co by za to jiny dal.

-A rédmvku a"; s éudfikem k temu.

-Chlapi, ta zkfléka, dUfam, klapne. To bude rachot na tej doiinkovej.

-Jo, ogafi, aparét ném odvezl]. U2 sa to bliii.

Ta-ta-ta-ta-ta.

New traktor’? dasné .

-Janku, a nechtéla jet Jarka do Splitu? -To2 chtéla.

-Jak si ji to vysvétlil? Dyt’ ona chtéla k mofi.

ZPEV Nejkrésnéjéi hvézdy hofi

ve Splitu nad mofem

a jé pod nimi sém

se svym hofem.

-Tak to je v prdeli. Aj s Makarskm].

-(éeptem) Brécha, co asi ted' délé déda?

-Proc':?

-Jé se bojim, mém to straéidelny.

O Luckéch a éarovéni.

-Pros|'m té, tyjsi Lucka. -Ale fakt, jé ti to pfeétu.

"Venku zasej mrzlo

a dlflho do noci sa drhlo pefi.

Tetiéka vyklédaly

a décka za p€CU poslflchaly..."

-"Vec':er pfed svojim svétkem pfiély Luce.

A2 sem sa lekla, jak byly nastrojené.

Bily obliéej aj véecko.

Husim kfidlem ometaly izbu aj nés.

Snad nés véecky nemoci mim] aj nedostatek.

Kterési, co byla na besedé, toi pfadla.

Luca ju pokérala.

Ostatnfi tetky draw pefl,

sUsed eété s jednim strUhal svétidlé.

To by sa véil venku nehodilo délat'.

Neni lepéi. U2 décka poznaly, 2e tolik préce nezastanu.

Lunzoch je zlé nemoc,

co napadne chudobné, ktefi nemajl] na pofédné jidlo.

A ne tak sa lééit’ v nemocnici,

a potem jit do lézni, jak doktor mrmoté.

Eété bych réda pobyla na tomto svété,

ale to uZ je enom villa boii."

KYCHNUTi

-P ééé .

-Co to déléé, brécha?

-Ségra, neslyéié, jako by zvonil mobil?

-Ale to jsou cvréci.

A kdybys mi ho nepfipomnél, tak si na néj ani nevzpomenu.

Ajdi do svyho a zhasni, jo?

|D0brou.|

PRDNUfl Brécha, w seé maéM.!

-Klidek, cérka, tUruju plyn, ne?

SMiCH

i

-Do Fiti, sém sa dofeiu jak blbec.

Eété 2e tu HGjSU décka.

Tak.

-Dévdo, co to déléé? -Sisu pro tebe.

-Co je éisa? -Prak. -Ty jo, prak jsem vidycky chtél.

-Jé mém pro tebe dérek, podivaj sa. -Co to je?

-Kfivék p0 stafiékovi. -Ty jo.

- Ale pozor, je ostry, at' sa nepofeieé.

-Ten je mfij? -Ka2dy chlap mé mét nfii.

-Ale téta fiké, 2e kaidej chlap mé mit mobil a sirky.

-Ale pendrek mobil.

Ohefi, ten sa moie zejit, ale to nepotfebujeé.

A kaidy ogar mé mét kfivék. éak ted' méé krkoéku.

Zkfléaj, zkUéaj, ale pékné od sebe, rozumié?

-Co je krkoéka? -Vétev, no. Ale nedofei sa.

Noiem dycky 0d sebe, at' si to nedovalié do bFucha.

-Nechceé ném to radéi pfeklédat? -Jé bych mu to vfibec nedévala.

Je levej, se pofeie. - Aniéko, pro tebe mém taky noiik.

Podivaj sa, pUjdem na hfiby, sa ti zejde. -Hm, dékuju.

-Pfeca nebudete mluvit’ p0 praisky. Musite trochu valaétinu.

A uvidite, jak sa tata bude prsit’, kdyi mu hodite neco valaésky.

-Jsme jak maéici. -No to ste. -U2 to trochu naéuchévéme.

-Ano. Tak vidim, 2e je éas na rychlokurz valaétiny.

Hafery s0 borfivky, étipélky s0 suéené jabka.

Pagééek je maly koléé.

Frgél je ten velky, co sme méli u Jaruny.

-Jo, to je straéné dobry. -Jo, sladké pizza.

-Ale pizza, prosim t’a. Valaéi to vymysleli.

Talijénom doély povidla, toi tam dali salém a rajéata.

Slany frgél je to.

Kury s0 slepice a micéci s0 krélici.

-Ne, micéci jsou kocflfi.

-KocUFi s0 kocflfi, micéci st] krélici.

Doiinky s1] konec Zni.

No, a dyZ to troéku déte, tak to bude Uplné épica.

Prosim, mistfe. -Tohle je épica.

-No ukai. VZdyt’ to je Uplné kfivy.

-Dej mi to.

"Zensky Dive.

-To2 si blby? To je moje kafe. No bylo. -Ty seé kretén!

-Pros|'m t’a, jdi si stfilat’ dolfi na lUku.

Stfilaj p0 éem chceé, éim chceé, ale ne na lidi a ne na chalupu.

-Sorry, dédo, jé nechtél.

- Blbeéek. - No, nechtél. Eété abys chtél.

-Ahoj! -Cau. -Cau.

-Dobry, strycu. -Ahoj.

-Tady méte ty dopisy. -Dékuju, Baréo.

A co Magda, stihla to naéist’?

-Jo, psala to cely tydefi. -No, vidié.

-Cau, dcerko. -No zdar.

To to trvalo, hele, vid’?

Cosi vém to nehofi.

-Jo, tata tam dycky éépne trochu nafty a je klid.

-Jé ti éépnu nafty, ty klide.

Tam radéi zajdi do kolné a podaj trochu toho bfezového.

-Hej, ukroj mné tam épekééek. -Mysl|'é bufta?

-Ale bufta si nech, jé chcu épekééka.

-Ti dém, 2e nehofi, nafto.

No to bys temu dal. Tak, a uZ ném to hofi pékné.

Décka, a v|'te, jak sa dfiv rozdéléval ohefi?

-Sirkama, ne? Nejsem blbej.

-A co zapalovaé? -Jo, a trochu nafty.

-Vy na té nafté déléte snad’ aj Fizky, ne? Prosim t’a.

Ne, ne, sirky, to byla velké vzécnost’.

T02 sa délal ohefi ruéné, a to byla pracné zéleiitost.

Décka, to bylo tak. Kdyi sa bliiil svaty Jan,

museli ogafi na kopcoch nachystat’ vatru, ale pofédm].

Naétipat’ polena, nafezat’, véecko ruéné, Zédné motorové pila.

No, a zbyvalo zapélit’.

Ne, ne, séékmit’ nafty, jé bych ti dal, pékné postaru.

T02 vite, jak sa takovy ohefi rozdéléval?

Podobné jak indiéni. Oni méli luk a drévko,

no a Valaéi dali dvé desky, mezi né épaéek,

ten byl pfivézany na zkrUceném Feménku,

a dva ogafi téhli proti sobé, ale fest.

Tim tfenim sa to rozihavilo,

a tfeti, ktery chystal a mél suchy mech nebo trévu,

pfiloiil k temu Zhavému, fUknul a ui to hofelo.

No a prévé takto postaru

sa mosel rozdélévat’ ten svatojénsky ohefi.

T02 to vite, k ohfifim sa donesla aj nejaké pijatyka.

Vétéim] slivovica, aby rodiée nevédéli.

No ale slivovica, to néni jenom piti,

to je véelék valaésky a provézé Valééka od narozeni,

kdy zapijajl] jeho pfichod na svét, a2 p0 hrob.

To kamarédi zalévajl] svojeho kamaréda.

No, ale je s tym téi préce.

Trnky sa musijé posbirat’, odstopkovat’.

AVaIaéi sa této éinnosti vénujm] s velkl] |éSKU a pééi a dodnes.

To bylo vidycky v pfedveéer 24. éervna.

A svatojénské ohné hofely p0 véeckych kopcoch.

Svatojénské ohné byly téi dobré pfileiitost pro mlédei

sejit sa p0 setméni nekde mimo dédinu.

Kolem takového ohfia

sa dély véelijaké staré skoro pohanské rituély.

Kdo sa nebél a pfeskoéil, zajistil si zdravi na cely rok.

Omladina zapalovala staré metly a vyhazovali, kery vyéej.

Létalo to jak éarodéjnice. Ale ne, 2e to budete zkfléat’ tady.

To je tak éikovné neco zapélit’. Na lflce, tam, tam to élo.

No tady by nestanovali a2 do konca prézdnin.

Cérky, a kde s0 ti ogafi? Co kdesi paékfldija?

Dyt’ to ani nesnédli. -Jé myslim, 2e budou na pfidé.

-A co na hUFe? -Tam jsme naéli ty dopisy.

-Ogafi! Ogafi, kde ste?

-Co tam vidié? -Ale je tam tma jak v Fiti.

-Casto tam slyéim takovy cvrlikéni a bzuéeni.

Hele, Pepo, co tam pfed néma déda skryvé?

-Véé déda mé jedno také tajemstvi.

Kdysi tady byla na prézdninéch, pfimo tady v té chalUpce,

ubytované jedna rodinka, které sa ze dne na defi ztratila.

Dodnes ju nikdo nenaéel.

Na druhy defi véé déda do hospody donesl klobésky.

Nikdo nevédél, z éeho to je. Dokonca ani Bfiéek.

Aj néé tata pravil, 2e z psa to neni.

-Kecéé. -Ne, toi divaj, éuchni si.

-Ty jo, fakt. Cejtim peéeny maso.

-Co tady déléte, ha? Qvihajte tam k ohfiu.

To tam nechéte cérky samotné? Dyt’ sa tam budl] bét’.

Co tam kdesi fillréte? Tady méte byt’, s néma u ohfia.

Éak ste to ani nedojedli. Tot', c0 tam kdesi, prosim fa?

-Ségra, jé to Fikal. Déda je masovej vrah.

-No, a zejtra bude texaskej masakr motorovou pilou! Vrn, vrn!

-Brécha, co jim to vyklédéé za kraviny? Ty si osel.

-Hele, v klidu. -To neni pravda. Véé déda je...

-Ehm, ehm.

-No, strycu, my uZ musime jit’.

Ze, brécha? -Jo.

-Ste to méli dojést’, no. -Nashle. -Cau.

-To2 pozdravujte, no. -Cau. -Ahoj.

-Décka, zaéiné byt’ chladno. Kapuce nasadit, véil.

-A dédo, co je to vlastné za ty vaée hry?

Brécha z ‘who mé trauma, straéné se be“.

-Kovafic':ci moji, déda nikdy nikoho nezamordoval.

A Pepa dostane na prdel, 2e vés straéi.

Co vés mé co straéit’?

Ne,ne,ne, to my méme s tatu takl] dohodu.

N2 pflyde has, sa to dozvfite.

-A dédo, co je vlastné za téma dvefma?

Reknu hédanku. Nejsu pavUk, ale umim spravit’ pavuéinu.

Nemém televizu, ale véecko, co sa éustne ve svété, vim.

A kdyijé sa odmléim, vi to celé dédina.

-To je vzduch. V tom by mohla stét liice.

HOV OR “ZEN

Dobrej!

Zdravim, pani! Hej! KLAKSON

-Co prodévéte’? Jé mo nechcu. -Jé mo neprodévém.

-Hrncfi mém plny kredenc a deky taky nepotfebuju.

-No, takjste chytré, no. Jé potfebuju ubytovéni.

Jé jedu z Prahy étvrtou hodinu, a to je voser, pani.

-Jediné do hospody za Juru. -Ajak vypadé ten pan Zajura?

-Jura! Ale ten je vysazenej na také Praiéky.

-A stejné byste tam nedojel, bude bflfka a bude mokro.

-U nés bude bUFka, zapomnéla jsem vypnout Zehliéku.

-Tak do toho mé, holky, netahejte. Jé ui si poradim s panem Zajurou.

Péknej bike. -Jé ti dém bajk! -Ty bajku!

-Co tu vlastné chtél? -Nevim, toi Praiék, Uplné mimo.

No, Fikal, 2e to budem Feéit dél. T02 jak?

-Jé nevim, ale jé bych s nim nebyla.

-§ak jé si dneska dém Zédost’ o rozvod.

-Cau, cérko. Nevié, je tu néjakej jejich pan Jura?

-Jé se nesmim bavit s cizejma lidma.

-Jé se s tebou nebavKm, Ya shénim ‘yenom pana Juru.

-Jé fakt nevim, mé fofr. Tak éau. -Ty seé z Prahy, ne?

-No a co jako? -Nic, to chvélim.

Super, vole.

Pane Juro, jste tu nékde?

Jé shénim néjakyho Juru.

- Jestli néco chceé, tak si prvy vypléchni hub...

-Ceho?

Poékejte, kde ho najdu?

KLAKSON

-Zdar! -Zdar, hoéi. -To je maéina!

-To éuéite, co, chlapi? Podivajte, jak mné to ide k lodiékém.

-To je jasné, éak sem to vybiral podle teho. Polévka uZ tu je?

Stefan. Vié, na éem sme sa domluvili.

-Sorry, chlapi, s|'|a zvyku. -Eété tu néni, eété nedorazili.

-Jé ti Feknu, s takym krasavcem ani neucitié, 2e mfia méé na lané.

-V Utery mné odvezeé ty trubky, jak sme byli domluveni, jo?

-No, poékaj, poékaj, napfed ten mfij bordel ze dvora.

-Chlapi, jeden po druhém.

Mém jen jedny ruky a jeden traktor. Qak vite, co tankuju, ne?

-Ty ne, 2e budeé zase chlastat. A vy zapomefite, chlapi, na flaéky.

Bude se platit penézma u mfia v obchodé. U2 mém na to notysek.

-Nedélaj zase scény, ty notysku. -Jasné sme sa domluvili.

Dovmené na Makarské, nebo new] traktor,

a plati sa u mfia. A notysek, hotovo.

-Ano, mamL -Sak mo"zu gem“ a} 3a, "ze 3o’?

-Sjed’ z teho! -Doll°1, nebo t’a vyliském.

-To muselo stét’ ranec toto.

-A nemakaj mi na to, éak mi to dodfeé.

-Jé doufém, 2e pfijde aspofi Lidka. Bez ni by sa to blbé zpivalo.

-§ak uZ to nejak déme. Hlavné, aby sa ném neoiral bubenik.

-Eété neméte dopité, a uZ chcete daléi.

-Kde mém teho TUNE, dyt’ u"z éekém hodmu.

-Dostévé. -Nevidite na karty a...

-Starosto, kde je ten Polévka? -Nevim, eété sa neukézal.

-Franto, nevié? Polévka.

-Jé to nechcu zakFiknUt’, ale asi dojde.

-Jeété se nékde moté Janek. -Ten bude natrflbeny.

To budl] hrét’.

- Ty, pod' sem, ty uZ nepij. Kdo mfia poveze dom?

BLABOLENi -A toi malyho?

-Atady, kdyi zaéne hofet, tak vy jako co?

-No hele, prUdnice nachystané, vié?

-Chlapi, pod’me, hrajem.

-My, élovéée, eété nemoiem. Dajme daléi set.

-Franto, to déme i bez ni. Kdo sa boji, sere v sini, 2e jo?

-No jasné. -Ne, pod’me hrét. Kluci, jé uZ to za chvilu nedém.

-A kdo ti kézal sa tak ztrUbit’? -To2 to je jasné, to samo.

-Samo, same, "flsté.

-Pénové, pfekvapeni. -Jo? Jaky?

-Méme pro tebe pfekvapeni.

Toto Venouéek maloval enom pro tebe.

-Jééé!

-To2 toto je zrcadlo. To sem byl nadrany, ne?

Maminko, su to jé? -Cely tata.

-Kde to neseé?

Nalej mi jedno zpénéné, naéechrané.

- No pod', to musime véeci.

-Tak, pénové, na étefana! -Na étefana!

-Jak na Qtefana?

Na Polévku.

-Chlapi, pod’me. Hrajem, hrajem, hrajem!

- Véil uZ moéem. - Koneéné, jdem na to.

-Daj to sem! Na toto sem sa tééil.

POTLESK

Daj eété jedno.

-Vé2en|' pfételé, speciélni série vyiaduje speciélni odévy.

Proto sme vyrobili na poéest Qtefana speciélni triéko,

které si obleéem na tuto pisefi.

A protoie za to, 2e je tady s néma Stefan,

mfiie jeden muZ, a to je tam Vit’a,

a my vime, 2e je to véénivy motorkéf,

tak proto jé mu nechém poslat tadyjeho rédiovku

a déme si jednu motorkéfskou. Co vy na to? Jo?

-Jo! POTLESK, HViZDANi

-Zase garéi prézdné na mé zivé, je to sen,

stojim ve dvefich a jen se divém, jel zase ven...

-Strejdo! Strejdo, déda teda pékné véli, co?

-Co? -Déda teda pékné véli!

-Déda je klasika! Aj naéa Lidka.

Co? DobFe békéé!

DobFe békéé!

PiSEN -A mné budou se zas v celém mésté véichni smét,

a jé v okné zase cely tyden bléhové,

neZ se zase vréti ten, kdo mélo réd mé mé.

KéZ bych jednou byla celé bilé jako Jawa 250,

samy chrom a jinak celé bilé, jeho Jawa 250,

Zédné srdce, jen dvé kola vifici, Zédné zklaméni,

Zédnéléska jenom silnic ééra délici.

Dédadédadédadé,

dédadédadédadé, jéé,

dédadédadédadé,

ou jéé.

-Se's to ‘w’? ‘Ze seé to w’?

Poékey w se mné musVs podepsat.

To mi nikdo neuvéfi, 2e jsem tady potkal toho...

Moment, moment, papir mém.

Dékuju.

Jak Donutil? Moment. Pane Lébus, jak Donutil?

-Tak, pfilnoéni tombola je tady a my budeme losovat 1. cenu,

a to je lahvinka slivovice. Kdo bude ten éfastny vyherce?

Bude to ten, kdo je majitelem Zlutého losu éislo 38!

' V! T "Jo! ady!

-Tak, provedeme notéfskou kontrolu. 38, Zluté.

Véechno je v pofédku. érastny vyherce.

Tak, a degustaci udéléme p0 skonéeni tomboly,

hned tady naproti bar...

Vyborné, méme tady daléi ceny. Pojd’me losovat dél.

-Décka, eété, 2e sme nezmokli.

A eété bude, eété bude, dajte na moje slova.

-Ale fakt suprové jste hréli na ty kytary.

Jé jsem vfibec nevédéla, 2e néco umié.

-Tak to vié, dyZ stafi dédci za to vezmou, tak to musi byt’, ne?

-Ale stejné bylo nejlepéi, kdyi strejda spad do téch bubnfi.

-Sa zamotal do kéblfi.

Eété 2e mu Polévka pomohl a spadl za nim taky. Posvit’ mné.

Poékej, svit’ mné tady. Dobry, dobry.

Poékey Ya roinu.

- Dédo, dédo, pozor! - Poékej, ticho!

Ne, ne, neéahat, neéahat, neéahat, jé sém.

Jé sem épatné élépl, to bude dobré.

Poékej, jé zkusim.

-A dédo, nezavoléme radéi zéchranku?

-Pros|'m t’a, kdybys zavolala sanitku,

tak Jaruna to roznese p0 celé dédiné. To ne.

A stejné, dyZ bude préat’, tak to nevyjede nikdo.

Vié co, je okamiik pravdy. Franto, tfinécté komnata.

To je ten klué, co celé prézdniny chceé.

Dones mné z tama mob“.

Aniéko, a ty mné zajdi do sklepa pro medicinu, musim namazat’.

-Jo, dobfe. Rychle. -No, trnkovl].

Jéiiémérja, toi to sem tak potfeboval.

To mné eété chybélo. Blbec stary.

Jéiiémérja.

To sem potfeboval, no.

-Poml°12e to?

- Nep0m02e, ale ted' je to jedno.

Ale zahréli sme to.

Jawa 250.

To bylo super.

250. To je 250.

5210 ‘ye fish.

Aw da‘; pokdy, kocUre.

Jedeé!

-Ségra! -No, co tam je?

-Pojd’ sem! -Co, ukai.

Déda 3e afiék. -To 3e husky.

No a prej, 2e je masovej vrah, vid’?

-Mobil! -Jo,uka2.

-Nejde to. -Je asi vybitej.

Jdu najit ty naée.

‘Méé je?

-Jsou tady jenom néjaky érouby, Zédny mobily.

-Tak vem tenhle, tfeba s nim umi. -Tak jo.

Dédo, dédo, vstévej!

i]

Dédo, vstévej! Jak se délé s tim mobilem?

Déda usnul, je Uplné tuhej. Chrépe jak medvéd.

- A sakra. Co ted'?

-Nevim.

-Nap|'éu Pepikovi pfes Face.

-No, koneéné néjakej tvfij dobrej népad.

No tak, éup. Facebook.com...

Hele, tady je ten traktor z dneéka. -Jo.

-Atady je Baréa. Ta profilovka.

-Cau, Pepo, seé tam? -Déda si zlomil nohu...

Si déléé srandu, pié. -Nechce sanitku...

- At' pfijede véé téta. - At' pro néj pFijede véé téta.

-"Téta je na- érot."

- Co ted'?

“OK, zafidim to néyak. Vydrite

Tak jdem za dédou.

U2 jede!

-Cau. -Cau. -Strycu, co sa vém stalo?

-Nevyéel mné Axel Paulsen. Tata je uZ tady?

-Ne, tata sa zbortil s Polévkl]. Oba dva spijé.

-A kdo s tym pfijel? -Jé, ne? Qak kluée byly na stole.

-F akt’? Husky -To'z to bude western.

T02 pomoéte mné na nohy.

-Tak, jdeme?

- Aniéko, ty zostaneé tady a budeé hlidat' hrad.

-J'a'? "Yak to bude husky.

-Franto, ty budeé élapat’ na plyn, ale opatrno, nedivoéime.

Pepiku, ty maékéé spojku, jak ti Feknu, jé Fadim a Fidim.

To kdyby vidéla méma, tak nés zabije véeci.

Ogafi, ale esli sa toto ném povede, toi ném v hospodé postavijé sochu.

Anebo aspofi plaketu.

-"Mily bratfe, isto si podiveny,

2e zrovna jé ti piéu, kdyi C6|U dobu ne.

DlUho sme o nemoci Filomény nevédéli.

Délala vjec, neZ si oddychla.

Neéanovala sa. Véecko chtéla pfekonat’.

Tak sa tééila, a2 sa vrétié.

Ledaco nechévala, 2e a2 ty rozhodneé, jak bude.

Nedoékala sa.

Potéé t’a Pénbfih v tvojem zérmutku

a navrat’ sa brzo dom za svojimi sirotami."

-To vypadé jak naée auto. Uplné stejny.

Jo, to je naée auto. To jsou naéi!

Ségra, naéi pfijeli! -No jo. -Co?

-Naéi pfijeli. -Nojo. Dédo, vstévej, pojd’!

-Jak jé budu vstévat’? Kontréla, nojo.

-Kde je ten marod? Co ném nejdeé naproti, marode?

Této, ahoj! -Nazdar, ogaro. Ahoj.

-Ahojte, dédo. -Petruéko, tobé to sluéi.

-No, zato vy vypadéte jako p0 boji.

-Polni lazaret u Kovéffi vés zdravi. -No, co ta noha?

Co vés to napadlo tahat déti do traktoru? Véecko vim.

- Ale Péfo, uZ jsme si to Fekli. - Ridily traktor samy déti.

-Tato, seé démon.

-Tati, jel jsem traktorem a zachrénili jsme dédu.

A vié to, 2e je ajfék? -A v|'te, 2e mé vlastni kapelu?

Jsou Uplné boii. -A vydriel jsem bez tabletu mésic!

-Mésic? To neni moiny. -Jo. A naéli jsme stary dopisy.

-Jo, taky Uplné boii. Vime véechno o Valaésku.

-Hele, opatrné, jo? Zédny hele.

Pram sax Podwa‘; sa, ‘med’. A nestresuyxe.

-Tady se na to nehraje. -Jak jsi tohle dokézal?

-To vié, genius loci. Tajemné kouzlo Valaéska.

Nebo uZ si zapomnél? -Jak bych moh zapomnét?

-Pojd’me se podivat na kréliky. -Tak éup, éup, béite.

-To st] doméci. -Bio krélici.

-Dobré, tak sa podivém na kréliky.

-Tak jsme tady sami. Tak mi jeété Fekni, tato,

co mém védét, co jsem Petfe nefekl.

Jé jsem j|' véechno Fikal, cos mi telefonoval,

ale troéku jsem to musel diplomaticky upravit, vié?

-Jé myslim, 2e to je zhruba tak véecko. -Fakt?

-Enom v kolné sem otevfel jaderm] elektrérnu.

Ale zatym mné to jede enom na druhy blok.

-Ko|ik jsi toho vypélil?

-Energie z jédra, energie budoucnosti.

-Cos délal?

-To zas byl trojity odpichnuty fernet a nevyéel mné dopad.

-Tati! Dédo! -Co je? Co se déje?

-Aje to tady.

-Tato, praskla voda, co mém délat?

-Su jé instalatér? -Ale ne.

Co mfiiu délat? Ridit, ne?

-A do Fiti. -Co? -M1°12eé Fidit?

-Jé té zabiju! -Peti, netlaé, krétké dychani.

-Mami, nestresuj! -Co? -K|ic':e. Kam méme jet?

-Na Vsetin, do porodnice. -Tak jé jedu na Vsetin.

-Tak co, mfiieé Fidit, nebo ne? -No ne, ty budeé Fidit.

-Dr2ime palce!

A, myslim, 2e bude daléi Valééek.

-Traktor décka neukradly.

Qak vié, ogar s tym jezdi, éak s tym nemohl nic udélat’.

-Zaplat’pénbl°1h se nic nestalo. A2 na tohle, no. Ukai to.

-Pros|'m t’a, to2 to byla levé, pravé, a su bez traktora, no.

PiPNE SMS Poékaj.

Franta. Franta Praiék.

Ne! Je to ogar!

-Je to ogar, 3 kila 60.

-51 centimetrfi! -Ogar! Na ogara!

v -Matyéé. Sak to je krél, ne, nejaky?

To mu mohl dét mohl mu dét... étefana,

nebo toho Boleslava.

ZVONI MQBlL -A, pozor, pozor.

Co? Coie? Ne.

Jo? T02 totok?

Méte brééku. -Jo! -Jo!

Ajé mém vnouéka. Co? Décka tady Fvl], no.

V pofédku véecko, jo? Zdravi st]. -Super!

-Jo, tak to dévém chladit’, jo?

- Milééku.

-(éeptem) "Mily tato, véeci t’a moc pozdravujl]

a vinéujfl ti skoré uzdraveni.

Dném aj HOCU sa modlim k Panence Marii,

aby sa ti 0d bolesti ulevilo a noha sa ti zhojila.

Chybié tu véeckému, ale musime to nejak zvlédat’ sami.

Cisaf pén do vélky zas..."

PEER:

-Proc'; majl] jelita na konci épejlu?

Kolik je v prosincu na noséch hejlfi?

Kdo ‘ye to utfidup’? Nevfié‘? ‘Saktedy,

nechmfll sa, Aniéko, optaj sa dédy.

-Proc'; v|'|a Dulutka mlhu si suéi?

Jé, Franto, povim ti, naépicuj uéi.

A vié aj, kde véely robijl] medy,

éujeé i éklébidlo, optaj sa dédy.

-Optaj sa dédy,

ten éasto mél,

na husto psané,

kdy2 svétem éel.

Optaj sa dédy,

Zivaéil aj,

aj zemlél na hody,

na to sa ptaj.

-To2 Matyéé, Matysek, Méfa.

-To zas budl] véeci oirali. -No, véeci ne.

PiSEN: -Co svede puéica lepéi neZ puéik?

-Kdo sa sém nevtipi, ten nech sa uéi.

-Cosik je zébolon, cosik s1] védy.

-Cupni si na étvrtku, optaj sa dédy.

-A vim aj, kde véely robijl] medy,

éujeé i éklébidlo, optaj sa dédy.

Optaj sa dédy,

ten éasto mél,

na husto psané,

kdy2 svétem éel.

-Optaj sa dédy,

"ZN ab“ a},

aj zemlél na hody,

tak na to sa ptaj.

Optaj sa dédy.

Optaj sa dédy.

-Co, slavit’ a beze mfia? To tak!

Jéiiémarjé! Ale to pUjde, to plljde.

Beze mfia, no to by hrélo. Slavit’. Jéé!

Skryté titulky: V. Cervinové, Ceské televize 2017