Original subtitles

OSOBY A DĚJ JSOU SMYŠLENÉ, PODOBNOST SE SKUTEČNOSTÍ JE ČISTĚ NÁHODNÁ

ODDĚLENÍ KRYCÍCH LEGEND Překlad: datel071

Zdravím.

Tudy.

Přijít v sedm ráno - buď vám hrabe, nebo jste z DSEC.

To nemám moc široký výběr.

- Je to na dlouho? - Ne.

Musíme si promluvit.

Tak mě teda na chvíli omluvte.

Kdo to byl?

Můj manžel. Krizovka.

- Děláš si prdel. - Jo.

Šéfka. Hoří to. Můžeš se vytratit?

Teď hned?

Vynahradím ti to.

To doufám.

Já mám na starost bezpečnost DGSE a vy zase oddělení krycích legend.

- Myslím, že najdeme společnou řeč. - Možná.

Pokud chceme zlepšit bezpečnost, co bychom podle vás měli udělat?

Mám bonzovat?

Je co?

Ne.

Myslíte, že Grobiánovi pomáhal někdo uvnitř DGSE?

Nenapadlo vás to někdy?

Že Grobiánovi někdo pomáhal.

Kdyby mě něco takového napadlo a neřekla jsem o tom šéfům, letěla bych.

Ano.

Mluvím o dojmu, nejasném pocitu.

Letěla bych stejně.

Těžko říct, jestli se mnou odmítáš mluvit,

nebo už jenom nepoužíváš tuhle linku.

Nechce se mi věřit, že nejsi ani trochu zvědavý.

Na oddělení legend jsem měl pocit, že jsem součástí rodiny.

Bylo to srdečné a zvláštní.

Rodiny jsou od toho, aby se rozcházely.

Já nejsem dobrý syn.

Mám na to zvláštní nadání.

Rodiny jsou taky od toho, aby se znovu shledávaly.

Obvykle v tragických chvílích.

Je doma máma?

Mami!

Co si přejete?

Tatjana Ivanovna Chlebnikovová?

Jsem Paul Lefebvre.

Byl jsem s vaším manželem, když ho zabili.

O manželově smrti nic nevím.

Zabit v akci - víc nevím.

Obvyklý postup.

Rodině nic neřeknou.

Možná se něco dozvědí děti vašich dcer.

Běžte do svého pokoje.

Tak šup.

Promiňte.

Tak proč jste mi to přišel říct?

Nic mě nenutí mlčet.

A protože mě o to požádal.

Pro koho pracujete?

Žijete v Rusku?

Váš manžel mi zachránil život.

Než zemřel, řekl mi, jak se jmenuje.

A o vás.

Chtěl, abych vám to přišel říct.

Ale...

jestli to nechcete slyšet, pochopím to.

Umřel kvůli vám?

Ne.

Ale klidně teď mohl mluvit on s mojí dcerou.

Byla bych radši, kdybyste umřel vy.

Já vím.

Jsou roztomilé.

Ano.

Tak mluvte.

Američani mě málem dostali.

Nechci strávit několik let v jedné z těch jejich tajných věznic kdesi v Asii.

KYBERCAFÉ

Henri, chtěl bych mít vládu nad svým osudem.

Takže nemám na vybranou.

Obdržíš vzkaz. Jiným kanálem.

K VAŠEMU PRODUKTU KOŠ NA PRÁDLO BYL PŘIDÁN NOVÝ KOMENTÁŘ

- Co je to? - Nouzový protokol.

Mezi Henrim Duflotem a ilegály v Rusku.

Je to jedna z Grobiánových totožností?

Ne, ale může to být on. Než odjel, měl k tomu protokolu přístup.

ZBOŽÍ PŘIŠLO POŠKOZENÉ Víš, co to znamená?

Nějaký Henriho kód.

POŠKOZENÉ

ZBOŽÍ PŘIŠLO POŠKOZENÉ

ODHALEN KONTRAŠPIONÁŽÍ

Odhalen kontrašpionáží?

To má být volání o pomoc?

Guillaume Debailly nemá ve zvyku žádat o pomoc.

Jestli ho FSB odhalila, jsou dvě možnosti.

Nezasáhnou a budou ho sledovat, dokud nezjistí, co tam provádí.

Nebo nebudou čekat a zadrží ho, aby ho vyslechli.

V každém případě Debailly dřív nebo později navštíví ruské vězení.

Pokud ho odtamtud nedostaneme.

Debailly je zahnaný do kouta, izolovaný, jdou po něm.

Přesto má sílu vyjednávat.

V podstatě nám vzkazuje,

"Chystám se přeběhnout na Východ. Co uděláte, abyste mi v tom zabránili?"

Ne, není to volání o pomoc. Je to výhrůžka.

Blafuje.

Debailly by se Rusům nevydal.

- Co když nemá na vybranou? - To by raději chcípl.

Určitě by si nechtěl koupit klidný život v Rusku v nějaké pěkné dače

výměnou za spolupráci s FSB?

FSB nemá ve zvyku kupovat dači.

Přitlačí vás. Vyjde je to levněji.

Na Grobiána to nezabere.

Věznil ho Islámský stát.

Řekl bych, že FSB může být horší.

Myslíte, že s nimi Debailly bude mluvit?

Zatím chce mluvit s námi.

V téhle funkci se člověk opravdu nenudí.

Teroristé, Severní Korea,

Sahel a teď ještě zběh.

To se mi vážně líbí.

Do háje.

Začni znova.

Na těch výmolech se to nedá.

- Musíme tak hopsat? - Nevšímej si ho. Znova.

Musíš být schopný složit zbraň poslepu i na oraništi.

- Je to ještě daleko? - Čtyři hodiny. Čtyři a půl.

- Pokud se nic nepřihodí. - Co by se mělo přihodit?

Co já vím. Přepadení, únos, tak něco.

- Ale silnici stráží malijská armáda, ne? - Ne, pane, to už skončilo.

Jak to myslíš? Už tam nejsou zátarasy?

Ne, armáda se přesunula, pane.

Na jihu došlo k atentátu. Silnici opustili.

Zastav.

Zastav!

Běž si zakouřit.

Sekou Konté - ten chlap, co se s ním máš sejít -

jak moc je důležitý?

Chlubí se, že před třemi dny mluvil v Libyi s Jódem 2.

Potřebuju zjistit, jestli je to pravda.

Pokud jo, budeme ho moct snáz lokalizovat.

Proč Kontého nezadržíte? Obchoduje s drogami.

Na svobodě je pro nás mnohem zajímavější.

Co prostředníci?

Tenhle typ informací od něj musím získat sám.

Okamžitě poznám, jestli lže.

Normálně bych to měl celé odpískat.

Co nám hrozí?

Že padneme do rukou džihádistů, kteří nás unesou, zabijou, nebo oboje.

Chceš to risknout?

Sekou Konté nás možná dovede k Jódovi 2.

Který je schopný zorganizovat atentát ve Francii.

Tak jo.

Obleč si vestu.

Někdo nás sleduje.

- Můžeš jet rychleji? - Ne.

Mají silnější auťák.

Jestli jsou za náma, jsou i vepředu. Vždycky dělají sendvič.

Tak jo, podej mi ten vak.

Tu máš.

Uhni doprava.

Pozor, vystřelím.

Zastav.

Pojď kousek zpátky.

Dobře.

Až ti řeknu, zadržíš dech.

Trochu níž.

Stačí.

Zadrž dech, otevři pusu.

Otoč to.

Promiň.

Sehni se.

Jeď!

V pohodě?

- Jo. - Jo.

Je mi líto, ale dneska toho svého informátora neuvidíš.

Nevadí.

Můžu se tě na něco zeptat?

Mluv.

Co se stalo s Jódem 1?

Proč umřel?

Turci dostali strach.

Ty máš pro strach uděláno.

Já tam nebyl.

Ale byl.

Sto metrů daleko.

Pro tebe žádná vzdálenost.

Co tím chceš říct?

Myslíš, že jestli najdeme Jóda 2, skončí taky s kulkou v hlavě?

Riziko tu je.

Riziko nebo úmysl?

MOSKVA SÍDLO FSB

Mrkni na to.

Znáš ho?

Když jsem o něm slyšel naposledy, byl rukojmím Islámského státu.

Je v Moskvě.

Navštívil vdovu jednoho našeho agenta.

A protože je svědomitá občanka, upozornila nás.

Paul Lefebvre.

Znáš ho?

Narazil jsem na něj ve Francii.

Pokusil se nám přímo před nosem naverbovat jednu Syřanku.

Nadělal pěkný bordel.

Nikdo se nezmínil, že ho propustili.

Ani tisk, ani DGSE.

A zničehonic...

se objeví v Moskvě.

Kdyby byl na misi, neriskoval by

a nechodil za vdovou našeho agenta.

Pokud není úplný hlupák.

Takže není na misi.

Co tu teda dělá?

Třeba se mu nechce domů.

A proto dal o sobě vědět?

Chce s námi mluvit?

Proč se ho nezeptáme přímo?

Nejdřív chci mít jistotu, že není na misi.

Pokud je...

zatím bych ho pozoroval.

Ty víš, kde je?

Ještě ne.

MENU NOVINKA - SALÁT NICOISE

Pro mě rýži se zeleninou.

Dej si salát nicoise. Je fakt vynikající.

Navíc chlápek, co ho dělá, jenom zaskakuje, nebude tu dlouho.

Vychvaluju ten váš salát, ale bojí se.

Musíte mluvit pomaleji.

Slyšíte ten přízvuk? Nádhera.

Třikrát salát nicoise.

Co znamená nicoise?

To znamená velmi... roztomilý.

Roztomilý?

Roztomilý? Dobrý?

- Ten salát je roztomilý? - Jo. Tři? - Třikrát.

Pro mě velký. Hodně celeru a rajčat.

Dobře.

Kolik?

Chutnalo?

Delizioso.

Umíte vařit i jiné věci?

Jasně.

To je poprvé, co jsem tady narazila na Francouze.

Sem turisti nechodí.

Já nejsem turista.

Přijel jste za ruskou přítelkyní a ona vás pustila k vodě?

Nerozumím.

Ale jo.

- Jak se jmenujete? - Paul. A vy?

Samara.

Pracujete tady?

Jo, támhle v sámošce. Jako provozní.

Přijdete zas?

Jasně. Když mi něco uvaříte.

Platí.

Promiňte. Poslyšte...

nevěděla byste o nějakém bydlení?

Jsem v hotelu a to je hodně drahé.

Zkoušel jste Flat for Friends na Facebooku?

Facebook nemám.

Jste spíš na Tinder?

Žádný Tinder, žádný Facebook, žádný smartphone.

Dobře děláte.

Poptám se známých.

- Děkuju. - Mějte se.

Jste vážně nicoise.

MOSKVA BULGAKOVŮV INSTITUT

Správně - Luazo.

Výborně.

Ještě jednou se omlouvám. Správa sítě je v azbuce.

Ale tohle je jediné, co musíš znát.

Všechno ostatní bude v angličtině. Nastavení si změníš tady.

Ale já mám soubory v xml. Můžu si je zkopírovat?

Přepisovala bych to celou věčnost.

Co je?

Tak jo. Vysvětlím ti to.

Nikdy k tomu počítači nic nepřipojuj.

Nikdy.

Žádný pevný disk, žádné zařízení, žádný kabel.

A nepokoušej se připojit ani přes Bluetooth nebo wifi.

Nic.

Víš proč?

Je to zakázané?

Okamžitě by tě zatkli za špionáž.

Marně bys vysvětlovala, žes to nevěděla.

Zatkli by tě za špionáž, konec tečka.

Nic do toho počítače nestrkej.

Nic neodpojuj, nic nepřipojuj.

Považovali by to narušení.

Kdyby něco nefungovalo, zavolej nám.

A nefoť obrazovku mobilem.

Okamžitě to zjistí.

Nahrávají nás?

Nepřetržitě.

To je ve Francii narušení soukromí.

Tady jsi v Rusku, moje milá.

A kdo si ty nahrávky prohlíží? Ty?

To nesmím říct.

Necháte si ji dlouho? Nahrávku, jak jím pizzu u počítače.

To nesmím říct.

Kam chodíš na oběd?

To nesmím říct.

- To jako vážně? - Ne, dělám si legraci.

Já jsem Miša.

Nevypadá to nic moc, ale na oběd asi nejlepší místo.

Je tu ještě gruzínské bistro, ale to je na druhém konci kampusu.

Je to tam dobré, ale hnusné, chápeš?

Tady je to dobré a fajn.

Přilož svoji kartu. Smí sem jenom lidi z kampusu.

Vidíš ty dva?

Jsou tady od včerejšího večera.

Pracujou ve dne v noci.

Prakticky tady bydlí.

- Mají tu otevřeno přes noc? - Jo, nonstop.

Ale v noci tu jsou jenom samí mimoňové.

- Takže sem chodíš taky v noci? - Já nejsem mimoň.

Seznámila jsem se s jedním sympaťákem.

Michail Čikovani, říká si Miša.

Má v Institutu na starost počítačovou bezpečnost.

Vzal mě v kampusu do jedné prima restaurace.

Na iksku je jeden fajn podnik - BoBar,

ale tohle je větší a moc hezké. A je to tu samý ajťák.

- Fešák? - Ujde.

- Balí tě? - Asi jo.

Musím jít ještě nakoupit. Tak zatím.

Tak jo, prcku. Měj se.

Iksko.

Takže nám pošle zprávu kanálem deset - přes gynekologa.

Dáš jim vědět?

Prášil posílá zprávy nadvakrát.

První vypadá takhle -

popisuje kontext své sestře, matce, kamarádce, klukovi.

Nic podezřelého.

Vypráví o životě.

A během rozhovoru zmíní jedno slovo - kód -

pomocí něhož identifikujeme kanál, přes který předá podrobnější zprávu.

S citlivými údaji.

Kanál deset?

Objednala se u gynekologa.

Dívka z naší ruské kanceláře tam půjde ve stejnou dobu.

Zanechá svou zprávu v mrtvé schránce.

Proč nepoužívá šifrované e-maily? Jako ostatní.

Hledá potenciální cíle mezi hackery a kryptografy,

kteří pracují v kampusu, kde se nachází Bulgakovův institut.

Dostat se do jejího počítače je pro ně hračka.

Pro předávání zpráv máme 22 různých kanálů.

Všelijakých.

Od balíčku pro mámu, po papíry odhozené do koše.

Snažíme se je pokaždé měnit.

Děkuju.

Není zač.

A s ní to fungovalo jak?

Esrin Guneiová - kódové jméno Slonbidlo.

Bojovala v kurdských jednotkách YPG. Byl jste jejím zpravodajem.

Jo.

Většinou přes Skype.

Nebo telefonicky.

Krátce po operaci, při které zemřel Henri Duflot,

požádala o přidělení jiného zpravodaje. Proč?

Nevím.

Stalo se při té operaci něco, čím by se dala její žádost vysvětlit?

Nevím.

Viděla jsem vaše relace přes Skype.

Připadalo mi, že mezi vámi panuje důvěra.

Téměř soudržnost.

Ano. Proto vybrali mě, abych jí dělal zpravodaje.

Tu důvěru něco narušilo?

Ne.

Tak co se stalo?

Esrin chtěla jiného zpravodaje, protože se cítila odvrhnutá.

Jak to myslíte?

Večer před tím, než měla odjet na tajnou misi...

svěřila se mi se svými city.

Bylo to osobní.

Důvěrné.

Tím to skončilo.

Řídil jsem se našimi předpisy.

Až do konce.

Neměl jste s tím problém?

Měl jsem s tím obrovský problém.

Esrin byla bojovnice.

Ničeho se nebála.

Přesto se ten večer chvěla.

Co bylo potom?

Padla v boji. Při dobývání Džarábulu.

Během tureckého bombardování.

Každé ráno ve výtahu si musím opakovat, že to nebylo mojí vinou.

Jestli vám to nějak pomůže.

Dobrý den, Jonasi.

- Teď jste se vrátil? - Ano.

Christophe, vy nepůjdete na oběd?

Běžte se naobědvat.

Smrt Jóda 1 vás prý nesmírně zasáhla.

Chtěl jsem ho vyslechnout.

Mohl nám poskytnout informace o Jódovi 2.

A my nechtěli.

Chtěli jsme ho zneškodnit a neřekli vám to. Máte s tím problém?

A proč jsme vám to neřekli?

To nevím.

Protože byste byl proti.

Nelíbilo by se vám to, protestoval byste a možná byste dokonce vyzradil informace.

To rozhodně ne.

Odhalil byste naši politiku systematické likvidace francouzských džihádistů

a tvrdil byste světu, že nejsme zpravodajci, ale vrahové.

To ne.

Ne?

Takže jsme se spletli? Špatně jsme vás odhadli?

Ano.

To je ale pech. Takže jsme vám to klidně mohli říct?

Já...

chtěl jsem ho jenom vyslechnout.

Dobrá, příště vám to řekneme. Slibuji. Už žádné tajnosti.

Utahujete si ze mě?

- Chcete odejít? - Ne.

Jestli budete dál rozvíjet teorie o spiknutí, poletíte.

Zadrželi ho.

Je v pořádku. Schopný odpovědět na vaše otázky.

Dám vám druhou šanci.

Dobře?

Ale jestli máte pochybnosti,

- měli bychom to odpískat. - Nemám pochybnosti.

Výborně.

Zdravím.

Máte Ivan-čaj?

Ale jistě.

Nemůžeš spát?

No jo.

A byla jsem zvědavá, jak to tady vypadá v noci.

Ideální místo, když člověk nemůže usnout.

Dají se tu stahovat filmy.

Všude jinde je P2P zakázané, ale díky těm dvěma

bezpečáci dělají, že to nevidí.

Navíc připojení je parádní.

- Co jsou zač? - Inženýři z Centra 21.

Zkoumají tam umělou inteligenci.

A oni pracují tady?

V baru?

Není to riskantní?

Určitě pracují na citlivých věcech, ne?

Kdyby ses jim pokusila nabourat do počítače, okamžitě to zjistí

a pošlou ti zpátky Scud, který zničí všechna tvoje data.

A chvíli nato dorazí bezpečáci a zatknou tě za špionáž.

Takže mi věř,

na tyhle hochy nikdo nemůže.

Nemají se čeho bát.

Já jsem Sven.

Taky dělám v Centru 21,

ale jenom elektrikáře.

- Marina. - Marina Loiseauová.

Z Bulgakovova institutu. Akreditována před třemi dny.

Je ti třicet, jsi Francouzka a jsi tady podruhé.

Jak to víš?

Je to nahrané na tvé kartě. A teď i tady.

Hacknul jsi moji kartu?

Ne, já ne.

Kámoši mi nainstalovali jen tak pro legraci udělátko,

které mi řekne, kdo právě přišel a odešel,

abych mohl očíhnout nové holky.

Co o mně ještě víš?

To je všechno. Jenom co je v čipu.

Ale jestli chceš,

ten týpek, co hraje basket,

ti prodá chráněnou kartu,

abys sem mohla chodit a nezanechat stopu v databázi.

Ne, to je zbytečné.

Máme ji všichni.

Takže sem můžeme chodit popíjet i v pracovní době.

Pojď se mnou.

Igore.

Igore.

Marina by chtěla čistou kartu.

Tři tácy.

To je moc.

Když dáš koš

na první pokus,

bude to zadara.

Tak jo.

Když dáš dva za sebou, smažu tvoji kartu.

Jako bys tu nikdy nebyla.

Fajn.

Lidi, počkejte!

Udělám fotku pro kámošku.

Pojďte sem.

Pojďte.

Ještě jednu.

Někdo se jí naboural do mobilu a to selfíčko smazal.

Nic těžkého, ale musíte vědět, jak na to.

Ten chlap není hloupý.

Nechá se vyfotit a pak fotku v klidu smaže.

Mohl to být jeden z těch kryptografů, ale taky někdo úplně jiný.

- Měla ji hned dát na Instagram. - Nedovolil by to.

Jak by jí v tom zabránil?

Mám v mobilu program, který pozná, když mě vyfotíš.

Pak se můžu rozhodnout, co udělám. Třeba ti zablokuju přístup na internet.

NEDĚLEJ TO, ZMRDE! To mě podrž.

- Ty to umíš taky? - Trochu jinak.

Tak dobře.

Takže Prášil narazila na chlápka, který chce zůstat v anonymitě

a dokáže se jí na dálku nabourat do mobilu.

Podaří se nám zjistit, co je zač, ne?

Musí nám popsat nálepky na počítačích.

Hackeři si je mezi sebou vyměňují.

To bude první vodítko.

Možná některé poznám.

Dobře.

Počkejte chvíli, prosím.

Přemýšlela jsem o tom, co jsi mi tuhle řekl.

My si tykáme?

Vadí ti to?

Ne.

Byl jsi upřímný.

A to je docela vzácné.

Obvykle se mnou lidi mluví jako ty předtím.

A to je jak?

Jsou zdrženliví.

Nepřátelští.

No, to je...

Máte mezi sebou velmi těsné vztahy.

Chápu, že je nepříjemné, když chce někdo jako já zjistit, jak to funguje.

Je to tvůj úkol.

Já nejsem policajt.

Nerada se přehrabuju v životech druhých. Zvláštní, co?

Ale na to mě neužije.

A přesto nedělám skoro nic jiného.

Zjišťuju, jestli někdo nelže o svých vztazích,

o svých závislostech...

je to těžké, protože nejsem čmuchal.

Ale někdo to dělat musí.

Chráníme tím nás všechny.

Je to naše práce.

Pracovat na bezpečnostním znamená zajišťovat ochranu.

Musím vypátrat slabiny každého člověka,

abych zjistila, jestli je někdo nemůže zneužít.

Raději bych pátrala po přednostech, ale nedělám na personálním.

Dělám v DSEC.

A co je mojí slabinou?

Je to zároveň tvoje přednost.

Empatie vůči druhým.

Měl jsi ji k Hurikánovi,

k Matce Tereze...

k Esrin Guneiové...

k Debaillymu...

Nikdo toho nezneužil.

To musím zjistit. Abych tě ochránila.

Před čím?

Před manipulací.

Někdo mnou manipuloval?

Nevím.

Zatím tápu.

Třeba člověk, který měl zájem někam tě vyslat s tím,

že moc dobře věděl, co může tvoje empatie způsobit.

A ty máš jakou slabinu?

Tu samou co ty.

Jenomže horší.

Můžete mi to poslat?

Díky.

Tady už nejste v kanceláři.

Jste v terénu.

Obklopení lidmi, kteří nám mohou ublížit.

Nechtěně, nebo protože jsou slaboši.

Například kdyby se jeden z nás neodvážil přiznat, že začal pít -

to by byla slabost.

A nepřítel by jí mohl zneužít.

Anebo chtějí škodit záměrně. Je to vzácné, ale stává se to.

ROZBITÍ RODINY ZAHÁJENO

Musíme být ostražití a nelítostní,

neboť zajistit bezpečnost francouzských tajných služeb

znamená zajistit bezpečnost Francie.

To je vše.

Vítejte v DSEC.

Učinil jsem rozhodnutí ohledně Grobiána.

Rusům by se nikdy nevydal.

Taky si myslím.

Takže nic nepodnikneme. Neodpovíme.

Vyhrožuje nám, tak ať.

- Jste pro? - Rozhodujete vy.

Stačilo, aby zavolal a pokusil se to s námi probrat.

Neudělal to, tak ať si trhne.

Takže po něm přestáváme pátrat?

Ano. Složka uzavřena.

Už jsme s tím individuem ztratili dost času.

Individuem.

Končíme s pátráním po Grobiánovi.

- Zavíráme krizovou místnost? - Jo.

Tak jo.

- Takže ho necháváme na pokoji. - Ne, necháváme ho plavat.

Kdybys do toho Libanonu neposlala mě, všechno by bylo jinak.

Neutekl by, byl by tady.

Možná.

Ale tys tam poslala mě.

Jo.

Nějaký důvod, proč sis vybrala mě?

Jo.

Chystalo se ho převzít operační.

Napadlo mě, že by mu prospěla vlídná tvář.

Proč?

Jak to myslíš - proč?

Nech to být.

Jo, to bude asi lepší.

Přišel mi e-mail, že se ruší linka stížností.

Linka stížností?

Číslo mobilu, které dával Henri Duflot ilegálům.

Zatím ho nezrušili?

Ruší se automaticky po šesti měsících nečinnosti.

Přišlo mi upozornění.

Chtěl jsem tvůj souhlas, než to číslo zruším.

Okamžik, prosím.

Až skončíte, dejte mi vědět.

Máte čtyři nové zprávy.

Zpráva obdržena v úterý 20. března v 19:05.

Ahoj, tady Guillaume. Doufám, že se máš dobře.

Nevím, jestli tohle číslo pořád funguje.

Předpokládám, že ano.

MOSKVA SÍDLO FSB

Našli jste Paula Lefebvra?

Našli.

Zadržíte ho?

Podle mě by to byla hloupost.

Spousta lidí by s ním ráda mluvila.

Francouzská kancelář, syrská,

protiteroristické.

Já vím. Nejsi první, kdo mi to říká.

Tlačí na mě.

Všichni mě s tím otravujou!

Je nepravděpodobné, že plní nějakou misi.

Ten chyby obvykle nedělá.

Chce, abysme ho našli.

Já vím.

Takže?

Nevím, čím ses zabýval během výcviku,

jestli ses ožíral, nebo běhal za holkama,

ale propásl jsi to hlavní - hodiny dějepisu.

Neřekl bych.

Tak bys měl vědět, co je to falešný přeběhlík.

Falešný přeběhlík, Stěpane,

je člověk, který chce, abys uvěřil, že tě potřebuje.

Chce získat tvoji důvěru, přátelit se s tebou,

ale není tvůj přítel.

Všichni na mě tlačí, ať toho Francouze zatknu.

Ale já říkám, že neplní misi někde venku,

ale tady, přímo nám pod nosem!

Vlk by rád do ovčince.

A oni chtějí, abych ho tam pustil.

Ten ovčinec jsme jako my?

ŽÁDNÁ ODPOVĚĎ

Chtěl bych se vrátit.

Chtěl bych se vrátit a klidně zaplatím... jo.

Henri, prosím tě...

pomoz mi vrátit se.

Zpráva obdržena ve středu 28. března v 8:30.

Těžko říct, jestli se mnou odmítáš mluvit, nebo už nepoužíváš tuhle linku.

- Zdravím, Paule. - Samaro. Obědváte takhle brzy?

Jenom pauza na cigaretu. Ale dala bych si kafe.

Jasně.

Něco pro vás mám.

Starší pár nedaleko mě pronajímá byt. Právě se uvolnil.

Jsou moc milí. Usmlouvala jsem vám to na 2000 rublů.

Paráda!

Ale slibte mi, že je nenecháte ve štychu.

Protože oni ty peníze potřebují a já jsem se za vás zaručila.

- Proč to pro mě děláte? - Nevím.

- Je to od vás moc milé. - Já vím.

Nenechám je ve štychu.

Tak jo.

Jestli chcete, po práci vás tam zavedu.

Jasně.

Když mě tady pustí ke sporáku, něco jim uvařím.

- To by bylo skvělé. - I pro vás, jestli chcete.

Ne, díky. Večer něco mám.

Tak jo.

Ale francouzskou snídani bych neodmítla.

Croissant, bílou kávu, džem...

A co francouzský polibek?

To by bylo fajn, kdybyste byl můj kluk. Ale nejste.

Nikdo není dokonalý.

Počkejte na mě v sedm v obchodě.

Henri, raději bych měl vládu nad svým osudem.

Takže nemám na vybranou.

Obdržíš vzkaz.

Jiným kanálem.

Zpráva obdržena v pátek 30. března v 18:45.

Rádiové ticho.

Možná jsi na dovolené.

Doufám, že nejsi nemocný.

Určitě ti dali vědět, že jsem navázal kontakt.

Nedostal jsem žádnou odpověď.

Je vám to jedno.

Je vám jedno, co se mnou bude.

Zítra to přinesu zpátky.

- Dobře. - Tak ahoj zítra.

Nevadí.

Vždycky jsem byl domýšlivý.

Někdy si ve své domýšlivosti říkám, že mám právo vést normální život.

Ale rychle to přejde.

Už je to dávno, co jsem vedl normální život.

Prostý...

vřelý.

Chtěl jsem ti jenom nechat tenhle poslední vzkaz.

Pokud si ho někdy poslechneš.

Ještě o mně uslyšíš.

Vím, že to bude složité, ale ať se stane cokoli,

cokoli ti budou tvrdit,

chci, aby ses pokusil ještě jednou naposledy...

věřit mi.