Original subtitles

Vid�l jsem v�ci, kter�m by lid�

nev��ili.

Historie sci-fi je neoby�ejn� p��b�h

inovac� a p�edstavivosti.

Chci ��ct, wow!

Prav�m zdrojem jak�hokoli velk�ho v�deckofantastick�ho p��b�hu je n�pad.

Co kdyby? Co kdyby?

Miloval jsem sci-fi

od t� doby co poprv� odemkla mou d�tskou p�edstavivost.

A te�, kdy� se d�v�m zp�tky na historii posledn�ch 100 let,

mysl�m si, �e sci-fi v�ce ne� jak�koli jin� ��nr,

pozoruhodn� odhalovala okno na�ich ambic�,

na�ich obav, na�ich sn� a na�ich no�n�ch m�r.

V t�to s�rii budeme zkoumat velk� t�mata sci-fi.

Vesm�r. Cesty do nezn�ma.

A co je tam venku v kosmu, tajemstv� vesm�ru.

Vesm�r, kone�n� hranice.

Kone�n� hrozba. Mimozemsk� invaze.

P�ich�zej�, aby n�s dostali.

Po cel�m sv�t�, se lid� kr�� pod n�porem

t�chto mimozemsk�ch nep��tel!

Tajemstv� um�l�ho �ivota.

Roboti, kyborgov�, kde se lidskost a technologie sraz�

Je to nejbl�e, jak se dostaneme k dotyku nesmrtelnosti

a to m��e b�t jak d�siv� tak vzru�uj�c�.

�ije! �ije!

Je �iv�!

�a nekone�n� mo�nosti cestov�n� v �ase.

Fantazie to je v��n� l�kav�, mysl�m.

Jedeme.

Od Flashe Gordona a� k Hv�zdn�m v�lk�m,

sci-fi neust�le zpracov�v� svou minulost

na sv� cest� k budoucnosti

a nyn� je nemo�n�, si bez n� p�edstavit modern� kulturu.

Od kasovn�ch trh�k� k nejnov�j��m po��ta�ov�m hr�m

od mal�ch �ikovn�ch kapesn�ch vyn�lez� k panoramat�m na�ich m�st,

se to stalo sou��st� struktury na�eho sv�ta 21. stolet�.

Toto je p��b�h nejvlivn�j��ch d�l sci-fi

a jejich tv�rc�, mu�� a �en, kte�� poko�ili Zem.

Pr�kopn�ci historie sci-fi.

SV�TY Z�T�KA Fantastick� historie sci-fi.

M�j bo�e, je to pln� hv�zd!

VESM�R �est, p�t, �ty�i,

VESM�R t�i, dva,

jedna, nula.

Pro spisovatele �i filma�e, pro jak�koli tv�rce sci-fi,

nen� v�t�� pl�tno ne� nekone�n� rozsah vesm�ru.

Ale i v na�em nekone�n�m vesm�ru, ka�d� p��b�h n�kde za��n�.

M�j za��n� v Bridgnorthu v Shropshire.

Kdysi d�vno v p�edalek� galaxii,

moji rodi�e m� p�ivedl sem do kina Majestic

na film k v�li, kter�mu jsem je otravoval, n�kolik t�dn�.

V dob�, kdy jsme se sem dostali, lid� u� st�li ve front� kolem bloku,

a j� byl bez sebe nad�en�m.

A pokud jste, stejn� jako j� vyrostli v 70 letech,

pak pravd�podobn� m�te podobn� p��b�h,

proto�e tento film dok�zal b�t mezn�kem pro cel� generace.

Hv�zdn� v�lky za��naj� uprost�ed velkolep� vesm�rn� bitvy.

�vodn� moment, osamocen� bitevn� k�i�n�ky,

�iv� charaktern� roboti

a poutav� smysl pro nap�t�.

Hned od za��tku, to byl film, kter� dost�l sv�mu n�zvu.

Sly�eli jste to?

Vypnuli hlavn� reaktor! Budeme ur�it� zni�eni!

Hv�zdn� v�lky poh�n�li sci-fi do sam�ho centra

na�� p�edstavivosti,

v�ce ne� jak�koli jin� film od prvn�ch dn� kinematografie

a p�em�nili samotn� Hollywood.

Ale velkou ironi� je, �e po dlouhou dobu,

se jejich ohromuj�c� �sp�ch zd�l naprosto nemysliteln�.

Opravdu, pro jejich zakladatele, George Lucase,

v�roba Hv�zdn�ch v�lek byla utrpen�m od za��tku do konce.

Lucas m�l podporu ��fa studia, ale skoro nikoho jin�ho.

George d�lal v�ci, kter� se nikdy p�edt�m

ned�lali ve filmov�m pr�myslu.

Bylo to docela riskantn� a spr�vn� rada, nem�la r�da n�pady,

kter� jsme d�lali.

A rozpo�et - velmi, velmi mal�,

p�t mili�n� mo�n�,

a do�lo to a� na 9,5 mili�n�.

Na prvn�m prom�t�n�, kter� jsme m�li,

to vid�la spr�vn� rada� Nen�vid�li to.

Kdy� Lucas d�lal Hv�zdn� v�lky, jeho velk� p��tel Steven Spielberg

nat��el Bl�zk� setk�n� t�et�ho druhu.

George to opravdu c�til.

Vid�l film, kter� jsme nat��eli a v mnoha ohledech,

cht�l, aby to byli Hv�zdn� v�lky.

A dokonce i Lucasovi herci samotn�

se sna�ili vid�t podstatu jeho filmu.

Vzpom�n�m si na j�zdu p�es pou�� jednoho r�na s Markem Hamillem.

Ze zdvo�ilosti, jsme �li ka�d� jinou trasou, v�te

a �ekl jsem mu,

"Jak m��e� ��kat ty nesmysly takhle s v�nou tv���?"

On �ekl: "No, pod�vej se, co ��k� ty."

�ekl jsem: "Jo, ale j� jsem za maskou."

"Nikdo z m�ch p��tel nev�, �e jsem v tomto filmu, tak�e je to v po��dku."

Nev�m, odkud George bral ty jm�na.

Obi-Wan Kenobi? Kdo by nato p�i�el?

Darth Vader.

Chewbacca. Chewbacca?!

Asi v�ichni jsme si mysleli "Nikdy se nebudu d�vat na ten film,

proto�e nen� dobr�."

"Tohle nen� film, kter� n�kdo bude cht�t vid�t."

Dokonce i Lucas s�m se tr�pil pochybnostmi o tom, co vytvo�il.

Proto�e, to co cht�l, byl film, kter� by oslovil div�ky

v�ech v�kov�ch kategori� a nejen naivn� mal� kluky jako j�.

Vzpom�n�m si na jednu noc, sed�li jsme v restauraci a George byl mrzut�.

George je v�dy dost mrzut�, ale tohle byla mimo��dn� mrzut� noc

a j� se naklonil a �ekl: "Co se d�je?"

A on �ekl�

"Ud�lal jsem d�tsk� film."

A cht�l ud�lat film pro dosp�l�

a my jsme souc�tili s budouc�m miliard��em.

Lucasovou velkou inspirac� pro Hv�zdn� v�lky

byl dobrodru�n� seri�l z 30 let - Flash Gordon.

To byla typick� vesm�rn� opera.

Epick� s�ga nap�nav� bravurn� odvahy nach�zej�c� se ve vzd�len�m sv�t�,

jak jeho atleti�t� hrdinov� a n�dhern� hrdinky

vedou povst�n� proti zl�mu c�sa�i.

Potrest�m v�echny ty, kte�� se odv�� postavit proti m�

v m�m odhodl�n� dob�t vesm�r!

Lucas cht�l p�vodn� p�ed�lat Flashe Gordona.

Napsal Hv�zdn� v�lky, kdy� nemohl dostat pr�va.

Podobnost mezi Hv�zdn�mi v�lkami a Flashem Gordonem

jde daleko za d�jovou linii.

Flash Gordon se poprv� objevil b�hem hlubok� hospod��sk� krize.

Ve spole�nosti, stra�il p��zrak nezam�stnanosti, tady byl

nap�nav� dobrodru�n� p��b�h zcela prost� od jeho soci�ln�ho kontextu.

Sci-fi bylo jako �ist� �nik

a to je to, co George Lucas cht�l d�t americk�mu publiku

v 70. letech v ��e Vietnamu, Watergate,

ekonomick� stagflace a morbidn�ho sebepozorov�n�.

"Stalo se deprimuj�c�" jednou �ekl: "chodit do kina."

Tak�e se Lucas rozhodl, �e je �as ud�lat film, kdy by se lid�

c�tili l�pe, kdy� p�jdou ven z kina, ne� kdy� ve�li.

Je to trochu vesm�rn� opera ne��

� ne� se stalo, �e to cht�l ka�d� vid�t

a stalo se to pod�vanou

a vzru�en�m

a jen to pokra�ovalo, pokra�ovalo a pokra�ovalo.

Byly tam planety, Hv�zda smrti, �patn�, dob��,

v�te, S�la.

V�echny tyto v�ci jsou sou��st� alternativn�ho sv�ta, kter� George

konstruoval tak, aby byl pak schopn� vr�tit se k mnoha, mnoha pokra�ov�n�m

a variac�m.

Kl��em k filmu je p�ita�livost, kterou Hv�zdn� v�lky m�li, naprosto

rozd�ln� od t�m�� �ehokoliv jin�ho, poch�zej�c�ho z Hollywoodu v 70. letech.

Tady byl film, kde nen� �as na ironii a ��dn� prostor pro vlastn� pochybnosti.

Dokonce i ti unaven� dosp�l� se ocitli v transu,

nejen pod�vanou, ale pouhou silou a odhodl�n�m

jeho starom�dn�ho vypr�v�n�.

Nikde to nen� l�pe uk�z�no

ne� ve strhuj�c� fin�ln� bitv� Hv�zdn�ch v�lek

kde se Lucas plynule p�esune z kosmick�ho v�ku hrdinstv�

k romantick�mu mysticismu.

"Pou�ij s�ly, Luku."

A to ve chv�li, kdy opravdu v���te,

�e pokorn� farm��sk� chlapec m��e zachr�nit galaxii.

S�la je siln� s t�mto.

Sledov�n�m Hv�zdn�ch v�lek, se ka�d� st�v� osmilet�m.

Hv�zdn� v�lky, hledali inspiraci ve 30 letech,

ale ko�eny vesm�rn� fikce jdou je�t� d�le zp�t

k velk� Viktori�nsk� ��e astronomie a zkoum�n�.

V posledn�ch letech 19. stolet�,

tento obrovsk� dalekohled byl �pi�kou britsk� astronomie.

Je to jeden z hlavn�ch expon�t� zde na Greenwichsk� Kr�lovsk� observato�i

a prost�ednictv�m tohoto dalekohledu, stejn� jako s jeho primitivn�mi p�edch�dci,

se na�i p�edkov� d�val na hv�zdy

a kreslili sv� mapy a prozkoum�vali n� sv�t.

Viktori�nsk� �ra vyty�ila vysok� bod

ve�ejn�ho z�jmu objevov�n�.

A p��b�hy pozoruhodn�ch cest

mimo��dn� fascinovali francouzsk�ho spisovatele, Julese Verna.

Ale v roce 1865, �el Verne je�t� o krok d�l,

kdy� vydal sv�j pr�kopnick� rom�n, Ze Zem� na M�s�c.

Co d�lalo Vernovu knihu tak revolu�n�

bylo to, �e bral v�du v�n�.

Jeho postavy pe�liv� vy�e�� spr�vnou rychlost.

Berou v �vahu ��inky gravitace.

�e�eno jednodu�e, d�laj� matematiku.

Bohu�el, Vern�v nejv�t�� n�pad, kosmick� lo� vyst�elen� z ob��ho d�la

�pln� nefungoval.

Ale mnoho z jeho dal��ch n�pad� se uk�zalo pozoruhodn� p�edv�dav�ch.

1.000 stop vysoko.

80 Stop za sekundu vertik�ln�m stoup�n�m.

P�i�el na to, �e pokud se chyst�te vyst�elit projektil na m�s�c,

m�li byste to ud�lat z mysu Canaveral nebo z Tampy.

Pokud se dostanete zp�tky, m�li byste dopadnout

do oce�nu, kde vyzvedli prvn� kosmickou kabinu.

M�l to v�echno spr�vn�.

V roce 1902, Vernovo vesm�rn� d�lo inspirovalo, to co je pova�ov�no za prvn�

sci-fi film, Le Voyage Dans La Lune, (Cesta na m�s�c)

ale jeho re�is�r, George Melies,

p��v�tiv�mu publiku p�idal spoustu fantazie

vyp�j�en� od H.G. Wellse z jeho ned�vn� knihy Prvn� lid� na M�s�ci.

Nap��klad, vzru�uj�c� boj s m�s��n�m hmyzem, jako obyvateli!

Odklon od Vernovy v�deck� p��snosti

se uchytil na druh� stran� Atlantiku, kde nov� Americk� brakov� �asopisy

byly p�ipraveny p�ijmout ducha fantastiky.

A byli to pr�v� tyto �asopisy,

kter� p�inesli sci-fi k mas�m,

za�alo to Viktori�nsk�m zkoum�n�m a dobrodru�stv�m

a pokra�ovalo poutav�mi mimozem��any a exotick�mi planetami.

Mezit�m, pos�dky vesm�rn�ch lod� nahradily star� objevitele gentlemany.

P�edstavte si sami sebe jako jednoho z pos�dky

v kosmick� lodi budoucnosti, rychlej�� ne� sv�tlo

sd�let jejich zv�davost poznat nezn�m�,

jejich nap�t�, jejich p�ipravenost na nep�edstaviteln� dobrodru�stv�

Zak�zan� planeta byl prvn� velkorozpo�tov� celove�ern� film

odehr�val se zcela ve vesm�ru a otev�el cestu

pro nejzn�m�j�� vesm�rnou s�gu v�zkumn�k� ze v�ech.

Vesm�r, kone�n� hranice.

Toto jsou cestovatel� z hv�zdn� lodi Enterprise

jej� p�tilet� mise za pozn�n�m tajemn�ch nov�ch sv�t�,

hledaj�c� nov� formy �ivota a nov� civilizace,

odv�n� j�t tam, kam se dosud �lov�k nevydal.

Tato uk�zka sci-fi obecn�

apeluje na mytologickou pot�ebu v lidech

a j� miluji tuto ideu.

Pos�dka Enterprise cestuje po galaxii, objevuje nov� sv�ty

napravuje k�ivdy a prosazuje m�r.

Tady je kapit�n James T. Kirk z hv�zdn� lodi Enterprise

reprezentuji Spojenou federaci planet.

Kontaktovali jsme va�i dru�ici a pochopili jej� poselstv�.

Douf�me, �e pochop�te, �e na��m z�m�rem je vytvo�it

m�rov� vztahy s v�mi.

N�pad bylo, �e se d�me do hled�n� nov�ch forem �ivota,

hled�n� nov�ch sv�t�, tam, kam se dosud nikdo nevydal.

Mysl�m si, �e to byla takov� velmi, velmi 60 l�ta,

velmi optimistick� zp�sob my�len�.

Duchovn�m otcem Star Treku byl b�val� komer�n� pilot,

Gene Roddenberry.

Charakterizoval tento seri�l jako popul�rn� seri�l v t� dob�, kter�

se jmenoval Wagon Train, co� byl seri�l

o osadn�c�ch vyd�vaj�c�ch se na z�pad Spojen�ch st�t�

v dob�, kdy byl nezn�m�.

A nazval ho Star Trek, "Wagon Train ke hv�zd�m."

Pos�dka Star Treku byla v�c ne� jen pr�zkumn�ky.

Byli vyslanci pro toleranci a multikulturalismu.

Prvn� d�stojn�k Enterprise pan Spock, byl nap�l mimozem��an,

ale byl to lodn� komunika�n� d�stojn�k, poru��k Uhura,

kter� �la, kde ��dn� �ena d��ve nebyla.

Neexistovalo nic, jako Star Trek v televizi

a ani jsem nev�d�la, �e jsem byla prvn� �ern� here�ka

v hlavn� roli v televizi.

N�kte�� mi to po��d ��kali a j� jen, "Ne, ne skute�n�."

Ne, to je skute�n� charakter, �estn� charakter.

Byli ��asn� reakce, kter� jsem dostala,

kter� Gene, dostal, kter� dostalo studio,

kter� obdr�ela televizn� spole�nost.

Star Trek m� jednu my�lenku o budoucnosti kde to v�echno funguje,

kde je v�echno vlastn� docela dob�e,

kde vid�me Zemi jako jeden sv�t.

Vy�e�ili jsme chudobu, nemoci, v�lky, rasismus a v�echno ostatn�

a vyrazili jsme do galaxie, p��tel�me se s jin�mi

lidmi s hrboly na hlav� a v�echno pro n� taky funguje.

Enterprise je rodina a to v�echno je skv�l� my�lenka.

Ale jak daleko m� Star Trek opravdu od modelu 19. stolet�

zkoum�n�m vesm�ru?

Star Trek m��e vypadat jako model svobodomyslnosti 60 let,

ale mysl�m si, �e existuje n�co, v�znamn� Viktori�nsk�ho na

jedn�n� pos�dky Enterprise p�i zt�lesn�n� ide�l� jejich doby.

Koneckonc�, kapit�n Kirk nikdy nem��e odolat p��le�itosti

k�rat mimozem��any za chyby ve sv�ch zvyc�ch,

nebo rozd�lu mezi dobrem a zlem.

A jestli se v�m to zd� idealistick�,

nebo odporn� pokryteck�,

faktem je, �e cesty Enterprise

je klasick� civiliza�n� posl�n�.

Nikde nen� toto civiliza�n� posl�n� l�pe zachyceno

ne� v prvn� epizod� V�c soucitu,

jak se kapit�n Kirk sna�� p�esv�d�ovat n�kter� nekompromisn� m�stn� obyvatel�.

Krom� vojensk� pomoci v�m m��eme poslat specialisty, techniky.

M��eme v�m uk�zat, jak u�ivit 1.000 lid�, kde se p�edt�m u�ivil jen jeden.

M��eme v�m pomoci budovat �koly,

vzd�l�vat ml�de� v nejnov�j��ch technologick�ch a v�deck�ch dovednostech.

Va�e ob�ansk� vybavenost t�m�� neexistuje,

m��eme v�m pomoci p�ed�lat v� sv�t.

Kdy� se d�v�te na televizn� seri�l,

i kdy� to v�te, plat� neup��mn� sliby jednotn� pos�dky,

je to opravdu jen o zp�sobu, co je pro b�l�ho mu�e nejlep��.

To je ten typ diplomacie politick�ch v�hr��ek.

Sotva co by kamenem dohodil od Greenwichsk� kr�lovsk� observato�e

stoj� tento chr�m Britsk�ho n�mo�nictva -

b�val� Kr�lovsk� n�mo�n� �kola.

To, jestli chcete, je na�e obdoba

Akademie hv�zdn� flotily ve Star Treku.

Ve skute�nosti, od jejich struktury velen�

po jejich propracovan� zbran�,

pos�dka hv�zdn� lodi Enterprise je ve skute�nosti

Kr�lovsk� n�mo�nictvo ve vesm�ru.

Tato n�mo�n� analogie zejm�na apeloval na mlad� re�is�ry

Nicholas Meyer, d�lal druh� film Star Treku,

Khan�v Hn�v v roce 1982.

Meyer nebyl fanou�kem p�vodn� s�rie,

a hledal �erstv� zp�sob, jak p�ibl�it p��b�h.

Tak n�jak m� n�co lechtalo vzadu v hlav�, proto�e

stalo se, �e - p�ipom�nalo to n�co, co m�m r�d.

Ach ano, to je jako kapit�n Hornblower z rom�n� C.S. Forestera,

o Anglick�m n�mo�n�m kapit�novi b�hem napoleonsk�ch v�lek.

Pak, kdy� jsem se setkal s Billem Shatnerem, byl nad�en�, kdy� jsem se o tom zm�nil,

proto�e �ekl: "To je to, co m�l Gene Roddenberry na mysli."

To je Hornblower ve vesm�ru.

Warner Brothers v�s vezmou p�ed st�e� s nejv�t��m

n�mo�n�m hrdinou v�ech dob

v b�je�n�ch dnech, kdy �elezn� mu�i vrhali d�ev�n� lod�

do smrteln�ho boje, kdy d�jiny z�visely na me�i�

A pak jsem se d�val na film Hornblower s Gregorym Peckem

a zah�jen� zvukem polnice�

je stejn�.

Jednou jsem ud�lal poj�tko s Hornblowerem,

�ekl jsem: "OK, to je Hornblower ve vesm�ru,"

kosmick� lod� se stanou fregatami, ponorkami, torp�doborci,

mu�ov� v�lky.

Meyerova pos�dka vypad� nepokryt� vojensky,

a jeho Enterprise m� elegantn�, tmav� interi�r

v�le�n� lodi, kter� se je�� zbran�mi.

�lut� pohotovost. Pos�lit ochrann� �t�ty.

Najednou uniformy pro m� m�li konkr�tn� vzhled.

V�te, u� nebudeme m�t py�ama, proto�e jsme v n�mo�nictvu.

P�es celou svou lesklou modernost,

Star Trek je v j�dru Viktori�nsk� p��b�h o zkoum�n�.

Jeho pos�dka nastavila plachty na voln� mo�e vesm�ru,

k uspokojen� jejich zv�davosti, to ano, ale tak� k ���en� jejich hodnot.

A pokud se v�ci st�vaj� trochu nebezpe�n�j��,

no, mohou v�dy pou��t sv� fotonov� torp�da

prost��let si cestu ven z probl�m�

a nechat domorodce potom uklidit.

Viktori�nsk� sci-fi

um�stila �lov�ka pevn� do st�edu vesm�ru.

Ale v 60. letech, n�m pokrok astronomie

ur�ily na�e m�sto.

D�ky radioteleskop�m, jako tyto, nyn� m�me

mnohem lep�� p�edstavu o obrovsk� velikosti a st��� vesm�ru,

a tak�, mo�n�, na�� vlastn� vesm�rn� bezv�znamnosti

ve velk�m pl�nu �ivota.

Nyn�, mo�n� zjist�te, �e to vypad� trochu depresivn�.

Ale pro spisovatele Arthur C. Clarka

to otev�elo novou vzru�uj�c� intelektu�ln� p��le�itost.

Mohla by tam, napadlo ho, b�t stvo�en� tam naho�e

kter� jsou star��, moud�ej�� a rozvinut�j��, ne� jsme my?

V roce 1964 se Clarke setkal a americk�m filmov�m re�is�rem Stanleyem Kubrickem

diskutuj�c� o mo�nostech a o �ty�i roky pozd�ji

sv�t vid�l v�sledek - film neb�val�ch ambic�.

To je sc�n��

k filmu 2001: Vesm�rn� Odyssea,

na kter�m jsme Stanley Kubrick a j� pracovali

posledn� dva roky.

Nezab�v�me se ni��m men��m, ne� m�stem �lov�ka ve vesm�ru

a jeho mo�n� pozice

v hierarchii kosmick� inteligence.

2001 nazna�uje, �e jsme sledov�ni

vy��� mimozemskou inteligenc�,

v podob� tajemn�ch �ern�ch monolit�.

Tyto podivn� artefakty dohl�eli na n� v�voj,

od �svitu �lov�ka

do okam�iku, kdy jsme p�ipraveni vstoupit do vesm�ru.

Kubrick cht�l v�dom� ud�lat epickou pod�vanou

nejen dal��

melodramatick� u�van�n� p��b�h s konfliktem, bojem,

zbran�mi a podobn�mi v�cmi.

A tak pracoval zcela mimo tuto oblast.

��dn� sci-fi film, nikdy nezkou�el n�co

tak koncep�n� odv�n�ho.

V�c, kter� m� opravdu hluboce ovlivnila ve 2001

bylo, �e cht�l nato�it film, kter� by pohltil

div�ka, kde by div�ci m�li pocit,

�e byli ve filmu, �e byli skute�n� ve vesm�ru.

Chci ��ct, wow!

Kubrick v�d�l, �e m��e prodat Clarkovi velkolep� n�pady

publiku, pokud bude up��mn� v��it

filmov� p�edstav� budoucnosti.

Stanley proch�zel velk�mi bolestmi, aby byl naprosto autentick�

a nejen k aktu�ln�mu datu,

ale a� do roku 2001, jak byste se mohli domn�vat.

Design byl zalo�en na skute�n�m designu kosmick� lodi,

pom�hali lid�, kte�� pracovali v kosmick�m programu,

tak�e to bylo skute�n� m�sto,

"Ach, to je zp�sob, jak by museli

vektorov� pomocn� rakety z�chrann�ho modulu man�vrovat ve vesm�ru, nebo tak n�co."

M�l asi 40 firem, kter� s n�m spolupracovali

a ka�d� z t�chto podnik� mu prezentoval

sv�j nejlep�� odhad, toho �eho budou schopni dos�hnout

za mnoho let v budoucnosti.

A j� si mysl�m, �e skute�n� nen� nic, co by v�s zaujalo

�e to vypad� fale�n�, v�echno vypad� skute�n�, uv���te tomu.

V�sledky jsou tak p�esv�d�iv�, �e nen� p�ekvapuj�c�

Kubrickova kamera prodl�vaj�c� nad jeho detailn�mi miniaturami.

V�imn�te si, �e jste nikdy nevid�li n�jak� rakety, nebo pomocn� raket,

proto�e Kubrick si myslel, �e to nebude vypadat realisticky.

Pro celkov� pot�en� ze Stanleyho Kubrickov� pe�liv� vize

vesm�ru na po��tku 21. stolet�,

to, co opravdu miluji na 2001 jsou psychedelick� sc�ny

na sam�m konci filmu, kdy se astronaut Keir Dullea

kone�n� setk� s mimozemskou inteligenc�.

V mnoha ohledech, samoz�ejm�, tyto sc�ny jsou naprosto nepochopiteln�

ale to mysl�m, je v�sti�n�.

Koneckonc�, jak by na�im mali�k�m lidsk�m mysl�m

mohl d�vat smysl, d�siv�, strach nah�n�j�c� majest�t

mimozemsk� formy �ivota mnohem vysp�lej�� ne� my?

Kubrickov� sc�ny mimozemsk�ho p�eru�en�ho kontaktu, jsou p�sobiv�

s typickou sci-fi ikonografi�.

Keir Dullea se jako astronaut ocitne v m�stnosti

pln� n�bytku z 18. stolet�,

ale znepokojuj�c� zvukov� stopa a podlahov� osv�tlen�

nazna�uj�, �e v�ci nejsou tak, jak se zd�.

To mohlo b�t n�co, s ��m jsem p�i�el,

nebo to byl Stanley, kter� to ��kal,

nebo zda to byl m�j vlastn� z�v�r, kdy� jsem vid�l film,

ale ta m�stnost p�edstavuje mo�n�

mimozem��any, kte�� jsou mili�ny let p�ed lidmi,

s technologi� prost� vejdou do mysli

a d�vaj� se na to, co ta bytost pova�uje za domov

a mo�n� jednoho dne postava, kterou jsem hr�l

nav�t�vila, muzeum Louvre a vid�la to,

a mimozem��ana napadlo, "To je jeho domov."

Je tu dvojsmyslnost v jeho filmu,

samotn� fakt, �e se m� lid� neust�le ptaj�: "O �em je ten film?"

"Co to m� znamenat?"

A to je fascinace ��sti tohoto filmu, kterou

m� m�lo jin�ch sci-fi film�.

U 2001 m�te pocit velmi dlouh� cesty od prvn�ch Viktori�nsk�ch p��b�h�

k neohro�en�m pr�zkumn�k�m podrobuj�c�ch si vesm�r,

ale seznamuje s nej�hav�j�� v�deckou debatou

19. stolet� - evoluc�.

Za��n� opicemi jako p�edky �lov�ka

a kon�� na��m vstupem do vy��� roviny v�dom�.

Kdo v�, co by na to Charles Darwin?

Clarke a Kubrick posunuli p�edstavivost div�k�,

d�le ne� jak�koli film p�edt�m.

Tak� dok�zali, �e p��b�hy, zasazen� do vesm�ru

by mohli usilovat o �lechetn� intelektualismus,

ale ne ka�d� uv��il jejich chladn�, intelektu�ln� vizi.

My�lenka na cestov�n� vesm�rem jako

�ist� a elegantn� cesta

kde v�echno je snadn�, je sm�n�.

Jen si p�edstavte, �e jste uv�zli uvnit� kosmick� kabiny na m�s�ce, roky.

Ve 2001: Vesm�rn� Odysee, astronauti, jsou trochu nudn�.

Nic se ned�lo, nebyli na sebe na�tvan�,

byli tam hrozn� dlouho,

tak jsem si myslel, "M��eme to ud�lat l�pe."

V roce 1974, mlad� John Carpenter

nab�dl kontra kulturn� odpov�� k 2001 -

Temnou hv�zdu.

T�n filmu je stanoven na za��tku,

kdy� se pos�dka lodi vrac� do sv�ch �pinav�ch ubikac�

st�ny pokryt� obr�zky z p�nsk�ch �asopis�.

"Po chv�li hygiena upad�"

tak�e p�edstava byla, "Oprav�me to, kdy� se to zkaz�, jen to nechte b�t."

"Nebudeme to d�lat."

Lid� se nezaj�maj� tolik,

legr�cky mezi lidmi upadaj�. "Neobt�ujte m�."

Za��n� to p�eva�ovat. Je to jen lidsk� p�irozenost.

Nem�m r�d lidi na t�to kosmick� lodi.

Jsou hrub� a nedok�� ocenit m� lep�� vlastnosti.

M�m n�co hodnotn�ho, abych p�isp�l k t�to misi

jen aby to rozpoznali.

Nikdo si to nep�edstavoval v t� dob�,

ale n�zkorozpo�tov� Temn� Hv�zda se uk�zala nesm�rn� vlivn�.

Zde se herec a spoluautor Dan O'Bannon

sna�� krmit lodn�ho, podivn� chovaj�c�ho se mimozem��ana,

co� je v podstat� p�kn� podivn� kontakt

s n���m co vypad� jako nafukovac� m��.

Idiote!

O n�kolik let pozd�ji se Dan O'Bannon vr�til k t�matu

mimozem��ana na lodi

kdy� se pod�lel na sc�n��i snad nejslavn�j��ho p��b�hu o mimozem��anovi

ve filmov� historii,

ale tentokr�t byl mimozem��an perfektn� vyvinut� dravec

a tentokr�t to nikdo nehr�l pro zasm�n�.

Re�is�r Vet�elce Ridley Scott, cht�l stvo�en�,

kter� ohro�uje pos�dku vesm�rn� n�kladn� lodi Nostromo

vypadaj�c� tak, jak div�ci nikdy p�edt�m nevid�li.

Obr�til se na �v�carsk�ho um�lce H.R. Giger,

zn�m�ho pro jeho d�siv� obrazy.

Ridley Scott m�l opravdu kliku, kdy� na�el Gigera.

Za�azen� Gigera do Vet�elce bylo rozhoduj�c�, proto�e, v�te,

Scott na�el mu�e, kter� m�l ucelenou vizi,

tu v�c Necronomicon,

jin� sv�t, kter� mu pracoval v hlav�.

Skv�l� v�c na Gigerov�ch n�vrz�ch je,

�e nejsou jako n�co, co jste kdy vid�li.

Jsou kr�sn�,

ale z�rove� neuv��iteln� znepokojiv�.

Film Ridleyho Scotta m� t�m�� v�deckou posedlost

s biologickou komplikovanost� sv�ho ��belsk�ho mimozem��ana,

a s rysy, kter� stvo�en� mus� vyv�jet,

aby p�e�ilo na vrcholu potravn�ho �et�zce.

M� to jazyk, m� sadu zub�,

jeho krev je siln� kyselina,

vyv�j� se uvnit� sv� ko�ist

a pak j� sn�.

Co ve filmov� s�rii musel ud�lat,

bylo vytvo�it �ivotn� cyklus pro tuto bytost.

Sev�en� tv��e

roztr�en� hrudn�ku,

v�le�n�k.

To v�e jsou v�ci z no�n� m�ry.

A co je je�t� hor��, �e�

V�te, ta v�c�

Pad� v�m do ch�t�nu, n�co co vypad� jako pavouk a krab

a n�dor a jako�

Jedna sc�na v�ce ne� kter�koli jin�

zachytila stra�nou biologii mimozem��ana

a stejn� jako Stanley Kubrick, Scott cht�l,

aby to bylo neuv��iteln� re�ln�.

Bylo mi �e�eno, abych m�la trochu krve na tv��i.

M�li �ty�i kamery, tak�e ka�d� to�ila.

Mysl�m, �e to m�m na prvn� z�b�r, v�te hodn� z t�ch v�c�,

proto�e herci nev�d�li, co se bude d�t.

No�

Naklonil jsem se p��mo nad proud krve,

kter� m� zas�hl rovnou do obli�eje.

A v�echna ta krev vyst��kla a hadi�ka vyst��kla

a jak�

Na�e reakce na to, byla reakce div�k�.

Bylo to, jako kdy� si lid� ��kaj�: "Co se d�je?"

Ach, Bo�e!

Nic takov�ho, p�edt�m nebylo.

Vet�elcova s�la byla v pe�liv� pozornosti k detail�m.

V z�sad�, byl velmi mil�

v��i ��sti nejv�t��ch spisovatel� sci-fi.

Toto jsou futuristick� kopule projektu Eden,

tropick� de�tn� pralese v srdci Cornwallu.

Ale sci-fi n�m p�edstavilo

ucelenou ekologii na rozd�l od �ehokoli, kdekoli na Zemi.

V�ichni spisovatel�, mysl�m, nakonec vytv��ej� sv� vlastn� sv�ty,

bez ohledu na ��nr,

ale mysl�m si, �e je to n�co obzvl᚝ vzru�uj�c�ho

na spisovateli, kter� stav� mimozemsk� sv�t od z�kladu

a pak postav� �lov�ka do naprosto nezn�m�ho prost�ed�.

A tyto druhy p��b�h� opravdu nabrali sp�d v 60. letech

a v 70. letech, �asto odr�ej� ekologick� obavy.

A p�esto, nejprod�van�j�� p��b�h o mimozemsk�m sv�t� ze v�ech

byl vytvo�en, dost ironicky,

v ekosyst�mu, kter� nemohl b�t v�c nep��telsk�.

Jeho autorem je Frank Herbert a kniha byla Duna.

Duna Franka Herberta byl opravdu velk� sci-fi �sp�ch.

To byla planeta, kter� m�la ekologick� syst�m, kter� d�val smysl,

bylo tam sucho, a proto z�le�elo na vod�,

proto byl rostlinn� �ivot a �ivo�i�n� �ivot cel� v pou�ti.

Byla tam opravdu v�born� planet�rn� ekologie

takov�m zp�sobem, kter� nebyl nikdy p�edt�m.

Duna zm�nila krajinu sci-fi.

Herbert vytvo�il pozoruhodn� podrobnou galaxii

jako nastaven� pro sv�j epick� p��b�h o boji nad kontrolou

pou�tn� planety Arrakis,

zdroj n�vykov�, �ivotn� substance

a nekone�n� ��douc� drogy, "ko�en�."

Vytv��el velk� vlny, proto�e str�vil tolik �asu

p�emy�len�m o sv�m sv�t�, vid�t ho a c�tit

a, v�te, vytvo�it re�ln� detaily.

V roce 1969, se Ursula K. Le Guinov�

pokusila o n�co, snad je�t� ambici�zn�j��ho.

Stejn� jako Duna, jej� kniha Lev� ruka tmy

se odehr�vala v nehostinn�m prost�ed� -

ledov� planeta, Winter.

Ale nebyla to krajina, co bylo na Le Guinov� pr�ci, tak p�ekvapiv�,

byli to lid�.

Druh sci-fi kterou p�u, je� Lid� ��kaj�

soci�ln� sci-fi nebo sociologick�, nebo tak n�co,

a tak kdy� vym��l�m sv�t, mus�m�

Mus�m v�d�t hodn� o cel� kultu�e.

Jinak bych si nemohla p�edstavit, kdo jsou ti lid�.

V�te, nem��ete m�t jen tak lidsk� bytosti,

bez kulturn�ho pozad�.

Je tu jeden ��dek v Lev� ruce tmy,

kter� vstoupil mezi sci-fi legendu,

"Kr�l je t�hotn�."

Vid�te Winter, velmi neobvykl� typ mimozemsk�ho sv�ta.

Jeho lid� jsou bisexu�ln�,

po v�t�inu roku jsou sexu�ln� neutr�ln�, ale jednou za m�s�c,

za ��elem p��en�, mohou b�t bu� mu�em, nebo �enou.

Nen� n�hoda, �e to Ursula K. Le Guinov�

psala ke konci 60. let,

ve chv�li, kdy se osvobozen� �en a pr�va homosexu�l�

d�vala do pohybu.

Velmi z�m�rn� pou��vala sci-fi k ot�zce

nem�nn� role pohlav�, kterou jej� �ten��i pova�ovali za samoz�ejmost.

Jedn�m z d�vod�, pro� jsem napsal knihu, bylo zjistit, jac� by byli

kdy� by byli takov�. Mohli b�t lidmi

bez sexu�ln� touhy, nebo vlastnost�? Nev�m.

Zd� se mi, �e vy�li docela lidsky.

�etl jsem tu knihu, kdy� mn� bylo 11 nebo 12

a uv�zla hluboko v m� hlav�.

Nenapadlo m� a� do t� doby,

�e by v�ci mohly b�t jinak,

ne� tak jak jsem vid�l, �e byli.

Mu�i byli mu�i, �eny byly �eny, nebylo to jasn�?

Nebylo to nezm�niteln�?

Zaj�malo by m�, jak dne�n� mlad� generace,

kter� u� vyrostla ve sv�t�, v n�m� je pohlav� st�le prom�nliv�j��

zaj�malo by m�, jak by �etli,

p�ij�mali a ch�pali Levou ruku tmy.

Ot�zky, na kter� jsem se ptala v knize, se zdaj� b�t

ot�zkami na kter� st�le, po��d hled�me odpov�di,

co je to b�t mu� a �ena?

Po cel� roky, vytv��en� pravd�podobn�ho mimozemsk�ho prost�ed�

na obrazovce vypadalo jako skli�uj�c� vyhl�dka,

tak�e jen velmi m�lo film� mohlo odpov�dat liter�rn�m ambic�m 60. let.

Ale pak, v roce 2009 p�i�el Avatar Jamese Camerona.

Mimo��dn� dlouho jsme studovali p�irozen� prost�ed�

lesa, p�irozen� m�sta,

kter� lid� nem�li mo�nost skute�n� zm�nit.

Mnohokr�t si m��ete prohl�dnout p��rodu a je to jako p��roda v zoo,

proto�e jsme dominantn� silou, ale na Pando�e

jsme zanechali teprve malou stopu v cel�m prostoru planety.

Jim ud�lal fantastickou pr�ci v p�emy�len� o tom,

"Co je fl�ra, co je fauna, co je atmosf�ra?"

"Co je to gravitace? Jak to cel� m�sto funguje?"

Pojmenoval v�echny rostliny, pojmenoval tvory,

stvo�il cel� tento sv�t.

D�ky p�ednostem po��ta�ov� grafiky a 3-D technologie,

Cameron vytvo�il sv�t tak pohlcuj�c�, tak skute�n�,

�e se ho m��ete t�m�� dotknout.

Jedna z v�c�, o kter� jsem hodn� �etl bylo, �e lid� se nep�est�vali vracet

znova a znova, aby vid�li ten film, proto�e to bylo jako dovolen�

na jin� planet�, bylo to jako n�jak� velk� vlastn� zku�enost.

Pandora n�m m��e p�ipadat velmi ciz�,

ale jej� bytosti jsou inspirovan� na��m vlastn�m p�irozen�m sv�tem,

zejm�na l�sky Jamese Camerona k hloubkov�mu pot�p�n�.

Jim Cameron se vydal na dno oce�nu

a vid�l formy �ivota, kter� jen velmi m�lo z n�s n�kdy opravdu vid�lo.

Mysl�m si, �e to, co jsme se sna�ili ud�lat, bylo v�dy ud�lat odkaz

na n�co v co bychom mohli uv��it v na�� p��rod�.

Mysl�m si, �e to je to, co se pokusil zprost�edkovat div�k�m

p�es sv�j filmu v 3-D, aby to bylo pohlcuj�c�.

Bylo to velmi vizion��sk�, nesm�rn� riskantn�

a velmi ��inn� a ziskov�.

Nejv�nosn�j�� film v�ech dob

je pravd�podobn� nejpodivn�j�� film v�ech dob. Je to jako: "Ano!"

Obyvatel� Pandory jsou Na'vi.

Stejn� jako postavy v Lev� ruce tmy,

maj� svou vlastn� kulturu a vlastn� jazyk.

"Oel Ngati kameie", co� je "J� t� z��m."

Jazyk mi opravdu pomohl jim porozum�t v�ce

to byla mal� skupina, kter� pot�eboval sebe, stejn� jako,

jeden nem��e b�t bez druh�ch. Aby se Na'vi

opravdu stali, ��m jsou, v�te, �e jsou na�ivu, �e jsou skute�n�.

Avatar�v l�skypln� podrobn� mimozemsk� sv�t nen� jen hezk� pozad�.

To je cel� smysl filmu, proto�e stejn� jako Duna,

je to p��b�h o ho�k� bitv� o moci a zdroj�ch.

Ve skute�nosti, film Jamese Camerona pat��

k bohat� sci-fi tradici, kter� vyu��v� p��b�hy

o mezigalaktick�ch ���ch a ciz�ch sv�tech

zpochyb�uj�c� na�i vlastn� historii dob�v�n� a imperialismu.

Tak�e v Avataru lid� p�istanou na Pando�e

k vyu��v�n� jejich vz�cn�ho miner�lu, bez v�t��ch ohled� na

jej� domorod� obyvatele, nebo jej� k�ehk� ekosyst�m.

Nemus�te b�t g�nius, abyste p�i�li na paralely.

Je to o vyu��v�n� spole�nosti, �e jakmile p�ijdete

jako osoba samostatn� uva�uj�c�, pova�uj�c� se za "civilizovan�" druh nebo bytost, nebo osobu,

okam�it� vyu�ijete nevinnost

a jednoduchost a berete od druh�ch.

Jim cht�l skute�n� p�edv�st,

�e je velmi jednoduch� zp�sob, jak vypr�v�t p��b�h,

�e i nad�le budeme opakovat stejn� chyby znovu a znovu,

tak�e to bylo velmi komunikativn� t�ma.

Samoz�ejm�, �e film Jamese Camerona mohl b�t st�� v�ce nabit�

ve prosp�ch idealistick�ch mimozemsk�ch obyvatel Pandory.

V�dycky na to mysl�m, jako na Tanec s vlky ve vesm�ru

ale jeden �sp�n� americk� spisovatel tvrd�, �e

kolonizovat pr�zdnou, neobydlenou planetu m��e p�edstavovat

v�echny druhy politick�ch, mor�ln�ch a ekologick�ch probl�m�.

Mo�nost vybudov�n� nov�ho domova na skute�n� planet� Marsu,

nejprve napadla spisovatele Kima Stanleye Robinsona -

kdy� vid�l detailn� sn�mky NASA, rud� planety v roce 1970.

Kdy� jsem poprv� uvid�l satelitn� sn�mky ze sondy Viking

shl�ej�c� na Mars,

byl jsem velmi p�ekvapen t�m, jak moc se podobaly Americk�mu z�padu,

zejm�na High Sierra v Kalifornii, kde jsem

hodn� trampoval v t� dob� a tak jsem se pod�val na ty fotky Marsu

a myslel jsem si, "Wow, to by byla skv�l� planeta

"k trampov�n�," ale samoz�ejm�, �e ne �pln�,

proto�e neexistuje ��dn� atmosf�ra a voda je v�echna ve zmrzl�m stavu.

Co by bylo t�eba, aby vypadal jako Zem�,

��t na n�m, jak lid� �ij� na t�to planet�,

tak jsem m�l p�edstavu, �e by to byl skv�l� p��b�h k vypr�v�n�.

Ve t�ech podrobn�ch rom�nech, si Robinson p�edstavuje, jak by mohl b�t Mars

p�em�n�n, z�m�rn� zm�n�n

na obyvateln�, jako je �ivotn� prost�ed� na Zemi.

Jeho postavy zah��vaj� planetu vyu��v�n�m jadern� energie

a odr�� slune�n� sv�tlo,

d�vaj� Marsu rostlinn� �ivot, d�chateln� vzduch,

dokonce i jeho vlastn� oce�ny.

Je to proces, kter� trv� desetilet�,

a ukazuje obrovsk� rozvrat.

Kdy� se m� postavy poprv� dostanou na Mars,

n�kte�� z nich se zamiluj� do m�sta, kdy� u� jsou tady.

M�sto, proto�e u� m� n�jakou p�irozenou celistvost

m� kr�su, kter� je d�le�it� pro lidsk� bytosti.

To se mi zd�lo dost dob�e mo�n�, ve skute�nosti pravd�podobn�,

by lid� �ij�c� na Marsu, �ekli: "Chceme toto m�sto

nechat tak, jak je, budeme ��t uvnit�

a budeme vych�zet ve skafandrech

ale m�sto samo o sob� by nem�lo b�t p�em�n�no na druhou Zemi."

A j� myslel, �e by to bylo z�kladn� rozd�len�,

politick� a filozofick� rozd�len� mezi slo�kami

mar�ansk� populace, kter� nar�st�.

��dn� jin� liter�rn� d�lo jak Marsovsk� trilogie nefunguje tak pe�liv�,

p�esn� vize toho, jak by lidstvo mohlo postavit nov� domov,

skute�nost je v�ak takov�, �e to na Marsu m��e b�t, pokud tam n�kdy budeme.

Re�ln� je kosmick� cestov�n� n�co, co d�l�me

v na�em okol� a na�e okol� je Slune�n� soustava.

Mysl�m si, �e sci-fi vypr�v� trvalou le�,

co� je to, �e se vyd�me ke hv�zd�m,

�e lidstvo bude druh, kter� �ije mimo Slune�n� soustavu.

Je to hezk� p��b�h na vypr�v�n�, proto�e v�m to d�v�

gigantick� h�i�t�, galaxie,

vesm�r, ale ignoruje to skute�nost, �e

i nejbli��� hv�zdy jsou nesm�rn� daleko.

Robinsonovi rom�ny nab�zej� drsnou re�lnou alternativu

k nepravd�podobn�m fantazi�m mnoha vesm�rn�ch p��b�h�,

ale n�kter� z nejobl�ben�j��ch sci-fi d�l jsou

nejen v objet� nepravd�podobnosti,

nesporn� si libuj� i v absurdnosti.

Jeden z britsk�ch nejmilovan�j��ch sci-fi vesm�rn�ch cestovatel�,

nen� vyn�lezcem nebo astronautem,

je to mu� v �upanu

jeho� hlavn�m c�lem je, aby si na�el dobr� ��lek �aje.

Jeho jm�no je Arthur Dent, a je to nepravd�podobn� hrdina

ze Stopa�ova pr�vodce po galaxii.

Vy barba�i, budu �alovat radu za ka�d� cent, kter� m�m dostat!

Budu v�s m�t pov�en�, nata�en�, roz�tvrcen�

bi�ovan� a podu�en� a� do�

Dokud� Dokud nebudete m�t dost!

Arthure, neobt�uj se, nem� to smysl,

je to jen minutu, nebo tak n�jak co to skon��.

A pak ud�l�m v�c,

budu m�t ka�d� v� mal� kousek a sko��m na n�ho

a budu na n�ho sk�kat, dokud nebudu m�t puch��e a�

Nebo vymysl�m je�t� n�co, nep��jemn�j��ho.

Co to sakra je?!

Arthure rychle, sem.

Co to sakra je?

Je to flotila l�taj�c�ch tal���, co si mysl�, �e to je?

Arthur je posledn� p�e��vaj�c� pozem��an.

Spolu se sv�m p��telem, mimozem��anem Fordem Prefectem

skon�il tak, �e bloud� nap��� hv�zdami,

Zem� byla zbour�na,

aby uvolnila cestu pro intergalaktick� obchvat.

Stopa��v pr�vodce za�al jako rozhlasov� seri�l BBC

vytvo�en� Douglasem Adamsem,

b�val� sc�n�rista komedi�ln�ch ske�� a dramaturg Doktora Who.

Prvn� epizoda Stopa�ova pr�vodce po Galaxii

vy�la v R�diu ve 4 a v 22:30 8. b�ezna 1978.

Pokud byste zahnuli rovnou k R�diu 1, potom

byste sly�eli Johna Peela, jak si prov�tr�v� hlavu progresivn� rockovou muzikou

s osv�uj�c�m z�vanem punku.

V mnoha ohledech byl Stopa� ekvivalent sci-fi.

Po letech opern� nabub�elosti, zde byl z�van �erstv�ho vzduchu.

Babyl�nsk� rybka je asi nejpodivn�j�� v�c ve vesm�ru.

�iv� se energi� mozkov�ch impuls�,

praktick�m v�sledkem toho je, �e pokud si d�te jednu do ucha

okam�it� pochop�te, co v�m kdo �ekne

v jak�koliv form� jazyka.

Jedno z velk�ch vyu�it� ve sci-fi je humor

a satira, proto�e skute�n� v�ci ve sci-fi, jsou

v�echny n�dhern� a nekone�n� srandovn�.

Douglas Adams rozum�l sci-fi,

ale tak� z�sadn� ch�pal humor

a psal vtipn� l�pe, ne� kdokoli jin�.

Proto, ne��astn� Arthur cestuje po galaxii

ocit� se v situac�ch, kter� jsou jak bizarn� neobvykl�

tak podivn� zn�m�,

od mimozemsk�ch byrokrat� po Marvina, paranoidn�ho Androida.

Mysl�m, �e bys m�l v�d�t, �e se c�t�m velmi depresivn�.

Ale mo�n� nejpam�tn�j�� v�tvor Douglase Adamse

byl hlavn� Stopa��v spole�n�k, cestovatel�v pr�vodce.

"��dnou paniku", to je prvn� u�ite�n�, nebo srozumiteln� v�c

co mi kdo �ekl za cel� den. Ano, to je d�vod, pro� se prod�v� tak dob�e.

Hlavn� my�lenka Stopa�ova pr�vodce po Galaxii, je tohle

m��ete si myslet, �e to vypad� asi trochu jako telefon,

trochu jako mal� iPod,

kter� je pr�b�n� aktualizov�n p�es sub �ter.

Tady je to, co d�lat, kdy� chcete z�skat pozornost od Vogon�,

zapome�te na to.

N�pad je cirka z roku 1978,

mus�te si p�edstavit, �e tolik v�c� co d�laj�, je�t� neexistuje.

Je to vlastn� docela �okuj�c�, kdy� se za�nete pt�t,

v �em se v budoucnosti opravdu Douglas Adams m�lil.

Jak� mimo��dn� kniha! Jak jsme se dostali na palubu?

Stopa��v pr�vodce po Galaxii se stal multimedi�ln� fenom�nem.

Od sv�ch skromn�ch za��tk� v pozdn�ch no�n�ch hodin�ch na r�diu,

zplodili TV seri�ly, knihy, divadeln� hru, komiksy,

po��ta�ov� hry a dokonce i sv�j vlastn� ru�n�k.

Mysl�m si, �e tajemstv� jeho �sp�chu je, �e je to v�c ne� jen parodie.

Co Douglas Adams vytvo�il bylo skute�nou ryz� sci-fi

ve sv� vlastn� podstat�. Stoj� na pom�rn� klasick�ch motivech -

mimozem��an�, um�l� inteligence, velk� t�esk,

z�nik vesm�ru - ale d�l� to

s velkou p�edstavivost� a velmi britsk�m smyslem pro humor.

Pozem��ane planeta, kterou jsi ob�val, byla uvedena do provozu,

zaplacen� a provozov�na my�mi.

Byla zni�ena p�t minut p�ed kompletn�m dokon�en�m

pro kter� byla postavena, tak�e mus�me postavit dal��.

My�i?!

Dokonce jak se Brit�t� poslucha�i sm�li chud�kovi Arthurovi,

z�kladn� t�ma Stopa�ova pr�vodce,

vyhnanstv� ve vesm�ru, se zopakovalo v hlavn�m vys�lac�m �ase v americk� televizi.

�vodn� titulky seri�lu Battlestar Galactica

p�edkl�daj� obraz mezihv�zdn�ho exodu -

cel� flotila vesm�rn�ch lod�, kter� hled� nov� domov.

Postavy Battlestar Galaktiky nejsou pr�zkumn�ci,

jsou to uprchl�ci, nuceni putovat vesm�rem

po zni�en� sv�ho domova robotick�mi nep��teli

Cylony.

Seri�l stav� velmi siln� na velkolep�ch vesm�rn�ch bitv�ch.

M�m ho na prav� stran�

Jeho drah� speci�ln� efekty nastavili nov� standard pro televizi

a byl navr�en tak, aby spl�oval nejvy��� o�ek�v�n� div�k�,

kte�� pr�v� vid�li Hv�zdn� v�lky.

Ale pro tv�rce Battlestar Galaktiky,

veter�na televizn�ho producenta Glena Larsona,

m�l seri�l velmi zvl�tn� duchovn� dozvuk.

V�te, Larson byl mormon.

P��b�h p�tr�n� postav hledaj�c� nov� domov mezi hv�zdami

odr�el nejen knihu Exodus,

ale i Mormonskou cestu v 19. stolet� p�es americk� z�pad

k nalezen� �to�i�t� v Utahu.

Zapome�te na Star Trek, toto byl opravdov� Konvoj ke hv�zd�m.

Ale o �tvrt stolet� pozd�ji, Larsonova rodinn� s�ga

byla znovuzrozena jako neodolateln� temn� vojensk� epos

pln� strachu Ameriky 21. stolet�.

Vipery na m�st�.

Sign�ln� Vipery, zaujmou bojovou pohotovost. Nechte basestary n�m. Vykonat.

Tento pochmurn�j�� t�n se odrazil v nov�m seri�lu ve vesm�rn�ch bitv�ch

nat��en�ch zp�sobem v 70 letech nep�edstaviteln�m.

Kamery vypadaj� jako ru�n�,

nach�zej� akci, sp�e ne� n�sleduj�,

jako z�b�ry pos�dky v p�edn� linii.

Cht�l jsem, aby to bylo rozpoznateln� pro lidi, jako n�co, co bylo

p��m� d�sledek, nebo znovuobjeven� p�vodn� Galaktiky

ale byla to i p��le�itost pro m� ud�lat ur�it� v�ci, kter� jsem

se z�jmem d�lal ve sci-fi obecn�, ud�lat

v�ce dokument�rn� styl nat��en�, ud�lat to v�ce spole�ensky v�znamn�.

Pocit zp�etrh�n� vztah� a nejistoty,

kter� pron�sleduje vyd�en� uprchl�ky z Battlestar Galaktiky

velmi jasn� paralela s Americk�m n�rodn�m traumatem.

Vr�tilo se zp�tky n�co, co ve skute�nosti bylo velmi

obt�n� p�ijmout,

na planet�, kde byla zni�ena Dvoj�ata�

a zranitelnost.

A najednou jsme tady byli s pilotn�m d�lem

a opravdu z toho byli r�zn� pocity.

Mo�nosti byly velk�

a to p�ivedlo tuto skute�nost k �ivotu.

A v napjat�m vztahu mezi jej�mi dv�ma �st�edn�mi postavami,

velitele Adamy a prezidentky Roslinov�,

Battlestar Galactica zachytila politick� a vojensk� rozd�len�

ve spole�nosti vzpamatov�vaj�c� se po ni�iv�m �toku.

Jedna sc�na na za��tku seri�lu ukazuje nap�t� otev�en�.

Co? M�te v pl�nu vyhl�sit stann� pr�vo?

P�evz�t vl�du?

Samoz�ejm�, �e ne.

Pak mus�te potvrdit mou pozici jako prezidentky,

��dn� ustanoven� podle stanov Koloni�?

Sle�no Roslinov�, m�m hlavn�m c�lem v sou�asn� dob�

je opravit Galaktiku�

a pokra�ovat v boji.

Kryjte se!

A uv�domil jsem si, kdy� jsme to uk�zali

po 11. z���, �e prost�ed� ve kter�m to bude,

�pln� jinak rezonuje k publiku, ne� tomu bylo v roce 1978.

Ve v�lce proti terorismu, invaze do Ir�ku,

doba velk� debaty o svobod� proti bezpe�nosti,

jak daleko byste za�li k ochran� populace?

Jak daleko je p��li� daleko?

Sci-fi ve filmu a televizi se stala veskrze �nikem,

a v�echno, popcorn a Hv�zdn� v�lky m�m r�d, stejn� jako dal�� chlapi.

V�te, nevybouchnu u Hv�zdn�ch v�lek

ale necht�l jsem, aby to byla jen jedin� p��chu�.

B�hem p�tilet�ho vys�l�n� Battlestar Galaktiky

to vypadalo, jako by byla vytr�ena z p�edn�ch str�nek novin.

Jak jej� postavy opou�t�li trosky jej� spole�nosti,

�elili s�rii beznad�jn�ch politick�ch a vojensk�ch dilemat.

A i kdy� americk� arm�da bojovala s povstalci v Ir�ku,

tak se hrdinov� Battlestar Galaktiky obrac� k terorismu.

Jeden moment vynik� bez�t�nosti.

Uprchl�ci najdou zd�nliv� bezpe�n� �to�i�t�,

nov� sv�t, kde se usad�,

ale sen jim zho�kne, kdy� spadnou pod nep��telskou okupaci.

Gratulujeme, ser�ante.

Odpor reaguje extr�mn�mi opat�en�mi

a jak nap�t� vzr�st�,

p��b�h se ��t� sm�rem ke zdrcuj�c�mu konci.

Gratulujeme, kapit�ne, to je skv�l�, �e jste s n�mi.

Uvid�me se brzy, Noro.

Od politick�ho vyj�d�en�

k �ist�mu zav�r�n� o��

� od satirick� komedie

k vysok�mu um�n�

� od mimozemsk� kultury

ke vzd�len�m sv�t�m,

vesm�rn� p��b�hy n�s st�le fascinuj�.

V�ichni p�ipraveni rozlou�it se s na�� slune�n� soustavou,

s na�� galaxi�? Jdeme na to.

Posledn� film Christophera Nolana Interstellar

je obrovsk� pod�van� se v�emi ambicemi Kubrickovi 2001.

Nejen zachytit drama a kr�su cestov�n� vesm�rem,

ale m� vhodn� velk� t�ma, o osudu lidstva

a to je p�ipom�nkou toho, �e duch pr�zkumu

nen� nikdy pry�.

Velkou ironi� je, �e n� pohon dob�vat obrovsk� �zem�

vesm�ru se nyn� sp� zastavil.

Dokonce i vzru�en� z p�ist�n� na M�s�ci se do zna�n� m�ry vytratilo,

mo�n� �e po Hv�zdn�ch v�lk�ch a jej� velk� pod�van�

byla realita v�dycky trochu zklam�n�.

Ale nemysl�m si, �e vesm�rn� p��b�hy n�kdy zmiz�,

p�ece jen, zv�davost, dobrodru�stv� a pr�zkum

jsou sou��st� lidsk�ho byt�

a stejn� jako na�i p�edch�dci,

si nem��eme pomoci, ale obrac�me zrak ke hv�zd�m.

P��t�

Dalekov� v Lond�n�

Zabij ho!

... Zlod�j mrtvol v mal�m m�ste�ku v Americe.

Od V�lky sv�t� k Districtu 9�

� p��prava pro bl�zk� st�etnut� s mimozemsk�mi vet�elci.

Vyhladit! Vyhladit!

p�elo�il -- vena --