Original subtitles

Chci, abyste si představili místnost,

která bude dokonale vánočně vyzdobená.

Perfektní stromeček, perfektní punčochy.

Do místnosti vejde matka a uvidí jejího malého synka, jak čeká u stromečku.

Už má jít do postele, ale řekne jí, že je příliš rozrušený, aby usnul.

Matka se zeptá svého synka, zda by mu hrnek horké čokolády

pomohl usnout.

A chlapec odpoví:

„Jen, pokud to bude Silky Cocoa Mix.“

Máma mu přinese hrnek horkého jemného kakaa,

který mu moc chutná.

Poté se ho máma zeptá, zda by teď mohl jít spát.

A malý chlapec odpoví:

„Jen, pokud necháš jeden hrnek i pro Santu.“

V tu chvíli přijde do pokoje otec a řekne:

„To je skvělý nápad! Santa by si určitě jeden dal.“

Silky Cocoa. Tohle jsou Vánoce.

No, nevím, jak vy,

ale já bych si hned teď dala hrnek horkého jemného kakaa.

Skvělá práce. Přemýšlejí, že podepíší dlouhodobý kontrakt.

Páni. Kdo ví? Pokud budeš takhle pokračovat,

možná ráno najdeš pod svým stromečkem malý bonus.

- Díky, Ellis. - Zdá se, že se jim to líbilo.

No, když točíš vánoční reklamu, prodáváš lidem fantazii.

Nemá to být skutečné.

Tak proto nemáš vánoční stromeček.

Nemám stromeček proto, že se mi nechce vysávat jehličí.

Jak myslíš, Scrooge.

Pche, švindl!

Znovu volal Brian Anderson. Je velmi neodbytný.

Volá proto, že moje prateta Helen před čtyřmi měsíci zemřela

a on nakládá s její pozůstalostí.

- Omlouvám se. To jsem nevěděla. - V pohodě.

Jak znám tetu Helen, pravděpodobně mi odkázala její vzácnou sbírku lžic

nebo její břichomluveckou figurínu.

Podívám se na to později.

Dobře.

To ne, nemusíš to uklízet.

Pokud to neudělám, kdo zachrání tvé umělecké dílo?

Vlastně tohle vypadá docela modernisticky.

Jsou to jen čmáranice.

Jen.

Slyšela jsem, že jsi zapůsobila tou reklamou na kakao.

Je dobře, že jsem byla tehdy mimo město.

Měla jsi šanci se ukázat.

To ano.

A mimochodem, zaslechla jsem telefonovat Ellis.

Zdá se, že Tyler odejde už před Vánoci.

To znamená, že budou muset jmenovat

nového kreativního ředitele ještě před svátky.

Jak jsi na tom s kvótou?

Jsi tři, čtyři účty pozadu?

Pět.

Tak hodně štěstí nám oběma.

Kašli na ni. Není ani z půlky tak kreativní jako ty.

Díky.

A nezapomeň,

že máš jít dnes s Irene na skleničku.

- Dnes? Mohla bys… - Už jsi tu schůzku čtyřikrát přeložila.

Budu tam v sedm.

Třicet! Zhruba…

- Irene, moc se omlouvám, že jdu pozdě. - Jsem ráda, že jsi přišla.

Řekla jsem Billovi, že jsem v šoku, že jsi tu schůzku nepřeložila.

A jak vám to spolu klape?

Vlastně skvěle. Možná až moc.

Stále čekám, až se něco pokazí.

Třeba jestli si dává kečup na špagety.

Nebo má možná ve svém bytě tajnou místnost pro plazy.

- Chybělas mi. - Ty mně taky.

Tak přestaň tolik pracovat.

Nemůžu. Usiluju v práci o velké povýšení.

Kreativní ředitel.

Bez ohledu na to, jak tvrdě pracuju, zdá se, že nemůžu dohnat Karen.

Děláš si srandu? Kdybych pracovala z půlky tak tvrdě jako ty,

jsem nejlepší realiťačkou v San Franciscu.

Rozdíl mezi námi je, že ty máš společenský život.

- Když už o tom mluvíme… - Ne.

- Bill má kámoše Toma. - Ani náhodou.

- Je tak roztomilý. - To jsi řekla i minule.

Jak cheš někoho potkat, když pracuješ 24 hodin denně 7 dní v týdnu?

Když narazím na toho pravého, pochopí, že práce

a úspěch jsou pro mě důležité, a bude mě díky tomu milovat.

No, až potkáš takového mimozemšťana z alternativní reality,

- musíš mi dát vědět. - Platí.

Dobrá. Na lásku.

Mami?

Ahoj, zlato! Mám tě nahlas. Je tu i táta.

Kde jsi? Myslela jsem, že plachtíš.

Zastavili jsme se na Havaji.

Život v důchodu.

No, jsem ráda, že máte konečně signál.

Ráda vás slyším.

Což mi připomnělo, že jsme obdrželi několik zpráv od právníka tety Helen.

Ano, i mně neustále volá.

Myslím, že by sis měla najít čas a zavolat mu zpátky.

Ano, nakonec si ho najdu.

Neuhádla bys, co mi teta Helen zanechala ve své závěti.

Adoptovaného slona z keňské rezervace.

Když jí to řekneš, tak už nemusí hádat!

Ale no tak, tohle by nikdy neuhádla!

To nemůžeš vědět.

To zní jako celá teta Helen.

Neřekl nám, co odkázala tobě.

Jen řekl, že to je důvěrné a že to spěchá,

takže bys mu měla zavolat zpátky co nejdřív.

Pravděpodobně mi odkázala svou sbírku lžic.

Ne, to odkázala mně. Lžice a slony.

Dobře. Zavolám mu hned zítra ráno.

A zlato, slib nám, že si taky zajedeš na dovolenou.

Nebuď jako my a nečekej, až budeš stará,

a najdi si čas pro sebe.

Nebudu jako vy, slibuji.

Už musíme běžet, zlato. V pět hodin máme lekci potápění.

Odkdy se vy dva potápíte?

Začali jsme potom, jak jsme zkoušeli to šnorchlování.

- Jaké šnorchlování? - Měj se, zlato! Máme tě moc rádi!

Máme tě rádi.

Ahoj, mami, tati.

Brian Anderson.

ADVOKÁT

Brian u telefonu.

Zdravím, tady Jen Taylorová.

Volal jste mi ohledně závěti mé tety Helen?

Takže máte telefon.

Jsem v práci velmi vytížená.

O tom nepochybuji.

Takže co mi odkázala? Její břichomluveckou figurínu?

To záleží na tom, zda je to součást hostince.

Co tím myslíte?

Tak se na to podíváme.

Tady to je.

„Já, Helen Taylorová, tímto odkazuji mé neteři Jennifer

můj milovaný hostinec v Chestnut Hill na Aljašce.“

Počkat, co jste to právě řekl?

Takže podle zákona to zahrnuje i jakékoliv figuríny uvnitř.

Haló? Jste tam?

Odkázala mi hostinec?

Ano, takže nyní bude potřeba, abyste odjela do Chestnut Hill

a uplatnila na něj právo.

Mám přijet do Chestnut Hill na Aljašce?

Ačkoliv kvůli daním

by bylo lepší přijet před koncem roku.

Už jsou skoro Vánoce.

Nemůžu se prostě sbalit a nechat své práce.

Tak možná jste mi měla odpovědět dřív.

Aljaška?

Mám uplatnit právo na nemovitost do konce roku.

Vím, že svátky jsou už za rohem

a že se bude konat schůze správní rady,

ale pokud chcete, můžu to odložit.

Víš ty co?

Jeď.

Cože?

Jennifer, pracuješ zde sedm let.

- Kolik dovolených sis vzala? - Dvě.

Kromě toho, kdy ti vytrhávali ten zub moudrousti.

Přesně. Vezmi si nějaký čas volno. Zasloužila sis ho.

Ano, ale stále pracuji na Wilkinsonově účtu

a akorát jsem začala na Silky Cocoa.

Neboj se, já se o to postarám.

Konec konců, do splnění kvóty nám chybí už jen pár účtů, ne?

Nebudu pryč dlouho.

Podepíšu papíry a začnu s prodejem.

Jen pro případ, kdybys musela učinit nějaká rozhodnutí.

Myslíš, že se vrátíš do Vánoc?

Poté, co vybereme nového kreativního ředitele,

budeme potřebovat veškerou sílu, abychom mohli přeskupit účty.

Veškerou sílu. Rozumím.

Dobře.

MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ SAN FRANCISCO

Nedělej si starosti.

Zkontaktuju lidi, kteří se zajímají o komerční nemovitosti,

takže mi co nejdřív pošli fotky toho hostince.

- Přesně to udělám. - Dobře.

Slibuju ti, že to místo do Vánoc prodáme.

- Jsi nejlepší. - To ty jsi.

- Měj se. - Ahoj.

LETIŠTĚ CHESTNUT HILL

VÍTEJTE V CHESTNUT HILL

Božínku. Díky.

Zdravím. Tohle je parkoviště?

Dá se říct. Žádné vyhrazené parkoviště tu vlastně není.

Nepřiletěla jste náhodou ze San Francisca?

Přiletěla.

Neviděla jste náhodou v letadle postarší ženu

blížící se sedmdesátce, která byla pohroužená v práci

a ignorovala důležité telefonáty?

Počkat, vy jste Brian Anderson?

A vy jste Jen Taylorová?

- Páni. Moc se omlouvám. Jen jsem… - To je v pořádku.

Obvykle jsem pohroužená v práci.

Jen jsem očekával někoho staršího, vlastně mnohem staršího.

Helen je má prateta.

Ale mé telefonáty jste ignorovala.

Já zase nevěděla, že mám teď hostinec.

A jak, když neberete telefon?

- Máte mě svézt? - Vypadá to tak.

Tak vyrazíme?

Jen?

Takže pokud jste byt advokát mé tety,

proč se na této dodávce píše „na míru dělané sáně“?

Protože také vyrábím sáně.

Tak to potom dává smysl.

Chestnut Hill je malé městečko. Lidé tu mají často více povolání.

A co jste vystudoval?

A co tak neskutečně důležitého děláte,

že neberete telefony?

Pracuji v reklamě.

Takže se živíte lhaním.

Nelžu.

Není principem reklam,

aby díky nim věci vypadaly lepší, než jsou?

Já to beru tak, že někomu ukážu, čím daná věc může být

za nejlepších okolností.

Když už mluvíme o nejlepších okolnostech,

proč jste nikdy nepřijela tetu navštívit?

Hádám, práce je pro vás důležitější než rodina.

To není pravda.

Ale netrávíte s nimi Vánoce, že?

To vy jste mi řekl, jak je důležité, abych sem přijela.

A kdybych vám to neřekl, přijela byste?

To jsem si myslel.

Pokud to opravdu musíte vědět, mí rodiče právě cestují.

Můj táta nedávno odešel do důchodu a chtěl se podívat do světa. Spokojený?

Poslouchejte, čím dříve tohle vyřešíme,

tím rychleji budu zpátky v San Franciscu.

Chtěla jste říct, že tím rychleji se vrátíte do práce.

Jen abyste věděla, hostinec vaší tety pro tohle město hodně znamená.

Doufám, že nebudete ukvapená

a neprodáte ho za nejvyšší nabídku.

VÍTEJTE V CHESTNUT HILL ALJAŠKA

HOSTINEC CHESTNUT HILL

Dobrá.

Tak jsme tady.

- Páni. Je opravdu rozkošný. - Samozřejmě. Co jste čekala?

Nevím. Možná, že bude trochu více zchátralý?

Chtěl jsem na něj navěšet vánoční ozdoby,

ale nedokázal jsem si najít čas.

Ale teď, když jste tady, to můžete udělat vy.

- Řekla jsem vám, že… - Ne, vaše teta vždy zajistila,

že hostinec zdobila každý rok ta nejlepší výzdoba.

Jsem si jistá, že místní přežijí,

pokud na něj nenavěsím pár blikajících světýlek.

No, nevím.

Ne, já to vezmu.

Dobře. Nechcete, abych vám pomohl se zabydlet?

Myslím, že ještě zvládnu otevřít dveře.

Mimochodem, tohle jsou papíry ohledně převodu vlastníka nemovitosti.

Stavte se zítra, jak budete připravená je podepsat.

Má kancelář je hned za rohem.

Bylo mi potěšením!

HOSTINEC CHESTNUT HILL

Pomoct mi se zabydlet?

Co na tom může být těžkého?

A je to!

Nic složitého.

Tak jak to šlo?

Je úplně jiná než její teta.

Je neomalená, naštvaná a poněkud protivná.

A jsi si jistý, že jsi k ní nebyl nepřívětivý jako k ostatním cizincům?

Takový přeci nejsem.

Právě sem přijela. Nemůžeš vědět, co udělá.

Molly’s.

Požár? Kde?

V hostinci?

Ale ne. Jen!

Jen!

Jen!

Jen!

Co se stalo?

Zrovna jsem rozdělala oheň a naráz se celá místnost začala plnit kouřem.

Otevřela jste poklop do komína?

To je co?

Pokud je zavřený, kouř nemá jak uniknout pryč.

Všechny krby, které jsem kdy použila, měly přepínač.

Šokující.

Tohle je vaše chyba.

Má chyba?

Mohl jste zmínit, že místnost není vytopená.

Byla jste si sebou tak jistá,

že jsem vám neřekl, že je to tu zazimované.

Můžete to zase „odzimovat“?

Ideálně před tím, než úplně ztratím cit v prstech na nohou.

Tady.

Na rohu je malá kavárna jménem Molly’s.

Běžte tam, ohřejte se a přijdu tam za vámi.

Díky.

Přepínač.

Chudinko. Jste v pořádku?

Zapomněla jsem otevřít poklop.

Vy musíte být Jen, Helenina neteř.

Praneteř.

Já jsem Molly a tohle je má dcera Beth.

- Zdravím. - Co se stalo?

Chlápek, který mě tu vysadil, nezmínil,

že hostinec není vytopený.

Budu si s ním muset promluvit.

- Uvařím vám čaj. - Díky.

- Tyhle namalovala teta Helen? - Byla skvělou umělkyní.

Ano. Učila mě kreslit, když jsem byla malá.

Opravdu? A stále kreslíte?

Ne, pokud tedy nepočítáme kávové hrnky a ubrousky.

Stále mě to baví, ale prostě na to nemám čas.

- Asi by byla ze mě zklamaná. - To si nemyslím.

Vždy o vás mluvila s pýchou.

Opravdu?

Byly jste si blízké?

Když jsem byla malá.

Když jsem však odešla na univerzitu a začala kariéru,

nenavštěvovala jsem ji dostatečně.

Jsem si jistá, že to chápala.

Každé odpoledne sedávala s Eddiem támhle v tom rohu.

Kreslila a on hrál karty.

Ano.

Máte stejný úsměv jako ona.

Tohle je recept tety Helen?

Pomalu vařená jablka s brusinkami a trochou skořice.

Dělávám ho každé Vánoce.

- Je to skvělé. - Díky.

Vytápění, elektřina a voda zase fungují.

Díky bohu. Mockrát děkuji.

Tohle místo je moc hezké a vy dvě jste velmi přívětivé.

Jsme rády, že jste konečně přijela do Chestnut Hill.

Doufám, že tu chvíli zůstanete.

Nedoufejte. Je tu jen, aby prodala hostinec.

Že ano?

Prosím, omluvte neomalenost mého syna.

Pardon, vašeho syna?

Ano, jejího jediného syna.

Ale vy dvě jste tak hodné a milé.

No, pokud s ním budete mít problémy, dejte mi vědět.

- Mockrát vám děkuji za čaj. - Nemáte zač.

Zastavte se tu i zítra!

Milá dívka.

Tak dobře, Irene.

Počkej, až tví kupci uvidí tohle místo.

HELENINY VĚCI

Ten je ale rozkošný.

KEŇA

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ!

KONEČNĚ JSEM NAŠLA SVŮJ DOMOV!

Tohle musí být Eddie.

Celý svůj život jsem strávila cestováním po světě,

ale ještě nikdy jsem neviděla tak kouzelné městečko,

jako je Chestnut Hill.

Jsem moc ráda, že jsem sem dorazila v nejlepší části roku, tedy o Vánocích!

Je to tu naprosto kouzelné.

Také jsem tu našla dokonalou malou kavárničku jménem Molly’s.

Provozuje ji milá žena se dvěma malými dětmi.

To budeš asi ty, Briane.

Její manžel pracuje hned vedle jako městský právník

a kavárna je neustále plná milých lidí.

Dnes jsem tam potkala muže jménem Eddie, který je zhruba v mém věku.

Vyzvala jsem ho k partii bridže.

Byl velmi překvapený, když jsem ho porazila.

Z nějakého důvodu si myslel, že je v bridži dobrý,

a tak jsme na zítra naplánovali odvetu. Ráda ho znovu uvidím.

VÁNOČNÍ FESTIVAL CHESTNUT HILL PO CELÝ TÝDEN!

- Díky, Beth. - Jaká byla první noc v hostinci?

Postele jsou velmi pohodlné,

ale kuchyně byla prázdná.

Musíte být úplně vyhladovělá.

Mířím do Brianovy kanceláře, abych mu předala nějaké papíry.

Posaďte se. Na účet podniku.

Co byste mi doporučila?

Z obědového menu je nejlepší krůtí sendvič.

- Davide, tohle je Jen, praneteř Helen. - Zdravím.

- Vy musíte být listonoš. - Ano.

Když tu zrovna většinu dne nesedí.

Rád jsem pánem svého času. Chtěl jsem za vámi přijít.

Mám poštu vaší tety za čtyři měsíce.

Díky.

Ale teď to důležitější, tedy jídlo.

Budu věřit Davidovi a zkusím ten krůtí sendvič.

Dougu?

Dougu, drahoušku, tohle je Jen a ráda by si dala krůtí sendvič.

- Zdravím. - Skutečný rodinný podnik, že ano?

Pracuje tady při svých studiích.

- Bude z něj lékař. - Zubař.

Zubní doktor.

Takže krůtí sendvič. Hned to bude.

Molly, objednala jsem si pět nebo šest tuctů skořicových rolek na slavnost?

Nemůžu si vzpomenout.

Šest, stejně jako loni a předloni.

Díky bohu.

Vzbudila jsem se v noci strachy, že jsem neobjednala dost.

Jak pokračují přípavy na festival, Lano?

Jaký festival?

Výroční Vánoční festival Chestnut Hill.

Slaví se celý týden

a vše začíná zítra večer velkým zahajovacím večírkem.

ZAHÁJENÍ 18. PROSINCE!

- Rozsvítíme celé město. - To zní jako spousta práce.

To ano, ale také je to to nejvzrušující období v Chestnut Hill.

Tady.

Páni, nedělala jste si legraci.

VÝROČNÍ VÁNOČNÍ FESTIVAL

Jen je neteří Helen.

Praneteří.

Fantastické. Teď, když jste tady, můžete vyzdobit hostinec.

To ne, nechci…

Vaše teta ten hostinec každoročně kompletně vyzdobila.

Byla by zdrcená, kdyby její hostinec byl jedinou budovou

neosvětlenou na festival.

- Nevěděla bych ani, kde začít. - Vezměte to svrchu dolů.

Začněte osvětlením a skončete zahradou.

Chci říct, že na Vánoce nic nezdobím.

Už dlouho jsem ten den nijak neslavila.

Ještě, než zapomenu,

mohla byste zítra večer obsluhovat v perníkové budce?

V perníkové budce?

To dělala vždy Helen, takže vám to určitě půjde skvěle.

Určitě jste si s tetou velmi podobné, že ano?

- Můžu v té budce obsluhovat, Lano. - Nebuď směšný, Davide.

Potřebuju tě ve foto budce.

Lano, zrovna sem dorazila. Nechej ji trochu vydechnout.

Ne, najdu si čas, abych vám pomohla.

Skvěle. Tady je vše, co potřebujete vědět.

Mapa budky, schémata cukroví a jak na polevu.

Já se postarám o všechny zásoby.

Buďte zítra na místě v šest hodin večer.

Musím utíkat. Mám vás všechny ráda!

Davide, víš, že k ničemu nedojde,

pokud ji nepozveš na rande.

Ano, nechci to uspěchat. Čekám na správný okamžik.

Láska se nesmí uspěchat.

ADVOKÁT

NA MÍRU DĚLANÉ SANĚ

Briane?

Briane!

Briane?

Briane!

Ahoj.

Našla jsi mou dílnu.

Ano. Kde máš elfy?

Dal jsem jim týden volno. Prý už něco měli domluveného.

Takže jsi nelhal. Opravdu stavíš saně.

- Ano… - Jakožto právník nemáš moc práce?

Tak to prostě chodí v Chestnut Hill.

Práce jako práce.

Alespoň máš na výběr.

Vždy máme na výběr.

A jak jde prodej saní?

To záleží na úhlu pohledu.

Počítá se to jako podnikání, i když jsem tím zatím nic nevydělal?

To je škoda, protože jsi v tom moc dobrý.

Díky.

Ale no tak.

Není divu, že sis zatím nic nevydělal.

Podívej na ty letáky.

Tady v Chestnut Hill nemáme žádnou marketingovou firmu.

Očividně.

Přišla jsem, abych ti předala tyto papíry.

Všechno jsem si přečetla a podepsala.

No, v tom případě…

je hostinec oficiálně tvůj. Gratuluji.

Páni. Vlastním hostinec.

To by mě nikdy nenapadlo.

Takže jak dlouho myslíš, že to potrvá?

Myslím prodej.

Prodej, ano…

No, doufejme, že jen pár dní.

Zrovna jsem byla přesvědčená,

abych obsluhovala v jakési perníkové budce

na festivalovém zahájení zítra večer.

Potkala jsi Lanu!

Přesně tak.

No, myslím, že se budeš dobře bavit.

- Je to tu velká událost. - Všimla jsem si.

Už budu muset jít. Mám spoustu práce.

- Jasně. - Hodně štěstí s výrobou obřích saní.

- Tyhle budou pro Santu. - Samozřejmě.

Uvidíme se později.

Ahoj.

Ahoj!

Ah, tady jste. Zdravím.

Jak jsem slíbil, pošta za poslední čtyři měsíce.

Helen vždy dostávala nejvíc vánočních pohlednic.

Neměl jsem to srdce je poslat zpátky po tom… však víte.

Hodně lidem na tomhle místě záleželo, co?

Tomhle místě?

Jo, ten hostinec je to nejlepší, co se nám tu přihodilo.

Přinesl spoustě lidí hodně radosti.

- Dám to na nějaké bezpečné místo. - Skvěle.

Přijdete zítra na slavnostní zahájení?

Budu tam i se zvonečky. Tedy ne doslova…

- Dobrá, uvidíme se tam. - Dobře.

- Mějte se. - Na shledanou.

DRAHÁ HELEN, PŘEJI TI MOC VESELÉ VÁNOCE!

POTŘEBUJU RYCHLE SCHVÁLIT TŘI NÁKRESY

Eddie mě včera v noci vzal na slavnostní zahájení

Vánočního festivalu v Chestnut Hill.

Podle všeho město pořádá každoročně velký vánoční festival.

Slyšela jsem, že na Štědrý večer se objeví sám Santa.

Ještě nikdy jsem se tak dobře nebavila.

Nejlepší částí večírku bylo velké osvětlení ve středu města.

Ne, lhala jsem. Nejlepší částí večírku bylo,

když Eddie pozvedl jmelí a dal mi nečekaný polibek.

Haló?

Ahoj, tak jak je v divočině?

Vlastně to tu není vůbec špatné.

Přišly ti ty fotky?

Ano.

Ale lidi, kterým jsem je ukázala,

řekli, že budou potřebovat vidět lepší.

Co na nich bylo špatného?

No, ten hostinec vypadá trochu zastarale.

Kéž bys viděla to městečko.

Proč to nezorganizuješ?

Vyzdob ho na Vánoce.

Kdo jiný než ty by měl vědět, jak dobře se Vánoce prodávají.

Vánoce.

A když už se o tom bavíme, najmi si profesionálního fotografa.

- Dobře. - Nedělej si starosti.

Prodáme ho rychleji, než…

Santa dokáže sklouznout dolů komínem.

Teď už trochu přeháníš.

Já vím.

- Měj se. - Ahoj.

Dobré ráno, Aljaško.

Uź jdu!

- Ahoj, můžu vám pomoct? - Přišli jsme se ubytovat.

Ubytovat?

Můžeme mluvit s Helen? Obvykle vyřizuje naši rezervaci.

Moc se omlouvám.

Helen před čtyřmi měsíci zemřela.

To je hrozné. Vůbec jsme o tom nevěděli.

Jezdíváme sem každé Vánoce od doby, co hostinec otevřel.

Já jsem Jen, praneteř Helen.

- Ruth! Henry! - Briane!

- Ahoj! - Ahoj.

- Netušili jsme, že Helen zemřela. - Je mi líto, že vám nedal nikdo vědět.

Helen si nedělala moc záznamů.

To zní jako Helen.

No, asi si budeme muset najít něco jiného.

Snad nezmeškáme zítřejší slavnostní zahájení.

Moc se nám líbí, jak je celé město osvětlené.

Takže vy hostinec nespravujete?

Jen? Spravovat hostinec? Nevěděla by, jak na to.

Jen je manažerka reklamní agentury v San Franciscu.

Je tu, aby ho prodala.

Není to tak, Jen?

Víte co? Mám tu spoustu místa.

- Samozřejmě, že můžete zůstat. - Jste si jistá?

Jasně! Pojďte dál.

- Pomůžu vám. - Díky.

Máš nějaký pokoj nachystaný?

Obvykle bydlíme v pokoji Polárního medvěda.

Má nejlepší výhled na ulici.

Tedy Polární medvěd.

Doufám, že pro vás nebude příliš náročné ho připravit.

Vůbec ne. Kromě toho tady je i Brian, který mi s tím může pomoct.

Vlastně vám moc rád pomůže s těmi taškami,

zatímco se já připravím, že ano?

Vlastně bych měl připravovat budky

na dnešní slavnostní zahájení.

V tom případě bys měl trochu zrychlit.

Jasně.

Takže hostinec je oficiálně znovu otevřený?

Nemohla jsem je tam jen tak nechat.

Co?

Dobrá, musím se připravit na dnešní velké zahájení.

- Uvidíme se později. - Měj se.

No, měli bychom se připravit na slavnost.

- Mockrát vám děkujeme, drahoušku. - Za málo.

- Mockrát vám děkujeme. - Za málo.

Do čeho jsem se to pustila?

- Veselé Vánoce. - Veselé Vánoce.

Dobrá.

Úsměv.

Páni.

Zdá se, že spousta lidí ve městě

- do toho dává opravdu všechno. - Že ano? Podívej na náš strom.

To je pořádný strom.

- Tak pojďte! - Už jdu.

ZDOBENÍ PERNÍČKŮ

Nemám tušení, co dělám.

Jak se vůbec vyrábí perníkový panáček?

Je to snadné. Tady je perník, tady poleva

a tady je cukroví na zdobení.

Musíte jen zajistit, aby šlo všechno hladce.

Naučíte se to rychle, není to těžké.

Ne, počkejte! Já…

Můžu dostat jednoho?

Dobrá, tady je perník a támhle je další.

Ano, poslužte si, jo.

A tohle je… Jasně.

Paní, pomůžete mi?

Jasně.

Páni!

Podívejme na tvého perníkového panáčka. Vypadá úžasně.

To je perníková holčička.

Samozřejmě. Dobrá.

- Máš to? - Jo. Jde to těžce.

- Mám to zkusit? - Ne, zvládnu to.

Tak dobře.

Páni.

To nevadí.

Nabarvím její šatičky jinou barvou.

To ne, už to skoro mám.

Ale ne…

Zdá se, že růžová je tvou barvou.

Alespoň se mi to podařilo otevřít.

Tak ty takhle.

To není špatné.

Pojďte. Je čas na hlavní událost.

To ne!

Shromážděte se, lidi. Rozzáříme celé město!

- Ano! - Ano!

Všichni vítejte na oficiálním slavnostním zahájení

Vánočního festivalu Chestnut Hill!

Nějak tě zachvátil duch Vánoc…

Mlč.

Tento festival je v našem městě tradicí

již více jak 100 let

a jsem poctěna a trochu ohromena, že mu můžu tento rok předsedat.

Festival se koná proto, abychom mohli ocenit Vánoce

nejen na jeden den, ale na celý týden.

Je důležité, abychom zpomalili a byli vděční za to, co máme.

Jedna žena, která ztělesňovala vše, co tento festival

a celé Vánoce představují, byla Helen Taylorová.

Všem nám bude moc chybět.

Je nám však ctí, že tu máme její neteř,

Jen Taylorovou, která k nám přijela až ze San Francisca.

Praneteř.

Jen, chceš mít tu čest slavnostně zahájit

tento 115. Vánoční festival Chestnut Hill?

- Božínku… - Ano!

- Jste si jistá? - Ano! Pojďte na pódium!

Všichni…

- 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4… - 10, 9, 8, 7, 6, 5, 4…

- …3, 2, 1! - …3, 2, 1!

VÁNOČNÍ FESTIVAL CHESTNUT HILL! PO CELÝ TÝDEN!

Tak co myslíš?

Myslím, že je roztomilý.

Myslela jsem festival.

Bylo to fajn.

Jak jsem si vedla?

Nebylo to špatné.

- Když vezmu v potaz… - Co?

- Že nemáš ráda Vánoce. - Nikdy jsem neřekla, že je…

Vánoce jsou pro mě v podstatě živobytím.

Poznám, pokud někdo nemá vánočního ducha.

Nikdy jsem je prostě moc neprožívala.

No, snažila ses a za to ti děkuji.

Nemáš zač.

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ

MÁM POTENCIÁLNÍHO KUPCE

UŽ MÁŠ TY VÁNOČNÍ FOTKY?

Vánoční fotky.

Včera večer jsem tě viděla ve foto budce.

Všichni tu mají více povolání.

Řekněme, že jsem se rozhodla, že vyzdobím hostinec na Vánoce.

To je skvělé!

Lana se bála, že se toho nebudeš chtít zúčastnit.

Den otevřených dveří.

- Den otevřených dveří. Jasně. - Ano.

Takže předpokládejme, že vyzdobím hostinec na den otevřených dveří.

Mohl bys pořídit pár profesionálních fotografií?

- Jasně, budu rád. - Díky.

Takže jak je to mezi tebou a Lanou?

Lana? Je mou kamarádkou.

Viděla jsem, jak ses na ni včera večer díval.

Na co čekáš?

No, vím, že se nedávno rozešla se svým bývalým,

a tak jsem jí chtěl dát trochu času, než se pustí do něčeho nového.

- To bylo před pěti lety. - To jsem naznačil.

Hej, Molly, neviděla jsi Briana?

Doufala jsem, že bude vědět, kde má teta ozdoby.

Účastní se házení na cukrovou hůl.

Ano, samozřejmě.

HOD NA CUKROVOU HŮL ČERVENÉ, ZELENÉ

Ahoj, Jen. Ještě zbývá pár volných míst.

Já ale netuším, co obnáší hod na cukrovou hůl.

Je to snadné. Stačí jen hodit tyhle obruče

na obří cukrové hole.

Ten, kdo bude mít na konci nejvyšší skóre, vyhraje hlavní cenu.

Nechci se chlubit, ale za posledních deset let jsem neprohrál.

Byla jsem na střední škole kapitánkou badmintového týmu.

- Nemyslím, že tohle ti tu pomůže. - Myslím, že se jen bojíš prohry.

- Chceš to mít zajímavější? - Myslíš sázku?

Pokud vyhraju, pomůžeš mi natřít Santovy saně.

A když vyhraju já?

Vyber si.

Pomůžeš mi vyzdobit hostinec pro den otevřených dveří.

Platí.

Platí.

Skoro jsi to měl.

Takže ty cukrové hole vzadu jsou za víc bodů, ale je těžší je trefit.

Všichni mají tři kola a pokaždé tři obruče.

Kdo bude mít na konci nejvíc bodů, vyhraje.

- Obvykle jsem to já. - No tak, Henry!

Tento rok ne.

Hodně štěstí.

Štěstí začátečníka.

Tady má někdo obavy.

Ano!

ČERVENÁ, JEN ZELENÁ, BRIAN

ČERVENÁ, JEN ZELENÁ, BRIAN

Tak co ty na to?

Páni!

Tohle je její poslední obruč. Pokud ji trefí, bude to remíza.

Do toho, Jen.

Vždyť jsi už mockrát vyhrála.

Vůbec poprvé v historii našeho festivalu tu máme remízu.

Brian Anderson a Jen Taylorová.

Skvělá práce.

To bylo působivé.

Takže kdo vyhrál sázku? Nebo už neplatí?

To ne. Pomůžeš mi natřít ty saně.

Dobře. A ty mi pomůžeš s výzdobou.

Fajn.

Fajn.

To ne!

- Potrubí muselo prasknout. - Potřebuju ty ozdoby.

Možná se nám podaří něco zachránit.

Mám lepší nápad.

Nedávno jsem vedla kampaň pro společnost jménem Balsam Hill.

Jedná se o internetový obchod, který prodává různé vánoční ozdoby

od girland přes věnce, osvětlení až po stromy.

- Falešné stromy? - Ne.

Viděla jsem je, a jsou moc hezké.

Ani ti nepřijde, že nejsou živé.

Budou mít vše, co budeme potřebovat pro výzdobu na den otevřených dveří.

Dobrá. Neboj se, Irene.

Budeš mít ty nejlepší vánoční fotky všech dob.

MĚJTE SVÁTKY DOMA

NEZAPOMEŇ, ŽE DNES POMÁHÁŠ.

Jasně.

VEZMI SI PRACOVNÍ OBLEČENÍ.

Skvěle.

Proč prostě nepoužiješ saně z loňska?

No, minulý rok si Lana myslela, že bude dobrý nápad,

aby saně táhnul pravý sob.

S těmi soby nebyl problém.

Šli svou cestou,

saně šly tou svou.

Počkej.

Zpomal trochu, moc spěcháš.

- Dobře. - Uvolni se.

Dopředu a dozadu. Hezky pomalu.

Dopředu a dozadu.

- Vidíš? Nic těžkého, že? - To ne.

Zvládneš to.

Doufám, že se tě nesnaží strhat.

Ale vůbec ne.

- Zajdu pro další barvu. - Dobře.

Tohle jsem ti přinesla pro den otevřených dveří v hostinci.

Mockrát děkuju. Teď už budu potřebovat jen ozdoby.

Takže jak se ti zatím líbí v Chestnut Hill?

Věřila bys, že takhle dobře jsem se už dlouho nebavila?

Vlastně ano.

BALÍKOVÁ POŠTA

Za chvíli to bude vypadat velmi vánočně.

Tak co myslíš? Není to nakřivo?

Možná trochu doleva.

Doprava.

Dokonalé.

Myslím, že máš Vánoce raději, než se navenek zdá.

Myslíš?

A doufám, že budoucí kupec to tu ponechá takové, jako to tu je.

Tvá teta ho otevřela, když jsem byl malý. V podstatě to je místní památka.

Myslíš, že by chtěla, aby ho někdo převzal?

Možná doufala, že to budeš ty.

Musím se zeptat. Co máš proti Vánocům?

Nemám nic proti Vánocům.

Prostě jsem zaneprázdněná.

Podívej, když jsem vyrůstala,

slavili jsme je s rodiči jako všichni ostatní.

Když jsem si však našla práci a odstěhovala se do města,

kde jsem bydlela sama, neměla jsem prostě tu potřebu.

Takže to byla vlastně připomínka toho, že jsi sama.

Vůbec ne.

Jen prostě…

Máš toho hodně, když…

Jsi sama?

A jaký je tvůj příběh, pane advokáte/výrobce saní?

Co k tomu říct?

Můj táta tu měl malou kancelář, kterou jsem po něm převzal.

Nepřemýšlel si, že se odstěhuješ?

Patřím sem.

Otázkou je, kam patříš ty?

Takže…

Musíme se připravit.

Den otevřených dveří.

- Ahoj! - Veselé Vánoce!

- Ráda vás vidím. - Veselé Vánoce!

- Ahoj! - Ahoj! Veselé Vánoce!

Ahoj! Vítejte!

HOSTINEC CHESTNUT HILL

Horká čokoláda.

Výborně.

Ahoj. Prosím, podrž to. Dívejte se sem.

Dobře.

- Skvěle. Ahoj, Lano. - Vyfotil jsi nás?

Skvěle! Pánové.

Nemůžu uvěřit, jak skvěle to tu vypadá.

Jen, vypadá to tu líp než kdy předtím. Helen by byla moc šťastná.

Chtěla jsem tomuto místu dát, co si zaslouží.

Soudě podle reakce Lany se zdá, že jsi uspěla.

- Běž si s ní promluvit. - Mám práci.

Menší občerstvení?

Páni. Tohle vypadá skvěle. Co je to za směs?

To není žádná směs, ale skutečná rozpuštěná čokoláda.

Zvykla bych si.

A nejlepší na tom je, že není vůbec těžké ji připravit.

Moc ti děkuju za dnešní večer. A poděkuj za mě i mámě.

Ty skořicové rolky jdou úplně na dračku.

Jsem rád, že všichni obdivují tvou práci.

Naši práci.

Díky, že jste přišli.

Tady jsou fotky, které jsem ti slíbil.

- Mockrát ti děkuju. - Nemáš zač.

Na co je vlastně potřebuješ? Pro svou rodinu?

- Pro rodinu, jasně. - Dobře. Dobrou noc, Jen.

- Díky, že jsi mě tím pověřila. - Nemáš zač.

Byla to zábava.

Mějte se. Díky.

Včera jsem měla nasednout do letadla

a pokračovat ve svých cestách.

Byla jsem sbalená a připravená vyrazit.

Přišel Eddie, aby se se mnou rozloučil.

Jak jsem dorazila na letiště, poprvé za dlouhou dobu jsem si uvědomila,

že už nepotřebuji nové dobrodružství.

Chtěla jsem pokračovat v tom, které jsem již započala.

Výraz Eddieho tváře, když jsem se vrátila zpátky do kavárny,

hovořil za vše.

Věděla jsem, že jsem se rozhodla správně. Nechtěla jsem opustit Chestnut Hill.

- Ahoj, zlato! - Ahoj, drahoušku!

Ahoj. Takže se připravujete vyplout?

Chtěli jsme vědět, jak se ti daří na Aljašce.

Vlastně si to tu moc užívám.

Teta Helen věnovala svému hostinci spoustu času.

Mrzí mě, že jsme ji tu nikdy nenavštívili.

Nikdy nebyla vhodná doba.

Ne. Měla jsem si udělat čas.

Znám ten pocit.

Myslíte, že prodat ten hostinec je správná věc?

- To opravdu nevím, zlato. - Jsi na pochybách?

Ne, nevím.

Ze San Francisca určitě hostinec spravovat nemůžu.

Chci prostě udělat správnou věc.

Možná žádná taková není.

Možná bys prostě měla zvážit, co opravdu chceš.

- Co to bylo? - Co máš na mysli?

HOSTINEC CHESTNUT HILL

Mami, musím jít.

Dole je nějaký šílený muž, který mi háže do oken sněhové koule.

- Počkej! - Zavolám vám později. Mám vás ráda. Ahoj.

Víš, že můžeš použít telefon nebo zvonek.

To by ale nebyla taková legrace.

Co tu děláš?

Chci ti něco ukázat. Máš chvíli?

- Teď? - Ano, teď.

- Dobře. Hned budu dole. - Teple se obleč.

Dobře, můžeš.

Pojď.

Páni. Tohle je úžasné.

Viděla jsem ji ve filmech, četla jsem o ní v knihách,

ale naživo to je jako z jiného světa.

Ano.

Tohle v San Franciscu rozhodně nezažiješ.

Jak je možné, že to má tolik barev?

Inuité věří, že tyto barvy reprezentují duchy těch,

kteří žili nejhodnotnějšími a nejplnějšími životy.

Ti, kteří milovali celým svým srdcem a žili…

nekonečnou vášní.

Když odejdou do nebe,

stanou se pochodněmi světla…

a vedou nás všechny, kdo se ztratíme,

a připomenou nám, abychom žili co nejlepší životy.

A co ty?

Žiješ nejplnější, nejvášnivější život?

Pracuju na tom.

A co ty?

No, to záleží na úhlu pohledu.

Pokud to znamená tvrdě pracovat a vybudovat si úspěšnou kariéru, tak ano.

A co když úspěch není o kariéře?

Co, když je o tom nalézt potěšení v maličkostech?

Zastavit se a přivonět si k růžím nebo se zastavit a…

upřít zrak na oblohu.

Tak na tom asi také budu muset zapracovat.

Díky.

Za všechno.

HOSTINEC CHESTNUT HILL

- Haló? - Paní Taylorová?

- Zdravím, u telefonu. - Dobrý den.

Russell Nixon, ředitel Nixon Hotels. Omlouvám se, že volám tak pozdě,

ale nemohl jsem jinak.

Náš společný kontakt mi sdělil informace

ohledně nemovitosti, kterou prodáváte v Chestnut Hill na Aljašce.

Páni. Irene byla rychlá.

Ano, prodávám hostinec tety Helen.

Přesně to jsem slyšel. Skvělé.

Chci vám dát vědět, že vlastním několik hotelů na Aljašce

a váš hostinec už nějakou dobu sleduji.

Rád bych vám učinil nabídku s tím, že bych byl ochoten zaplatit v hotovosti.

Jste tam?

Ano, jen se to všechno semlelo tak rychle.

To naprosto chápu.

Co kdybych vám řekl něco o naší firmě

a jakou mám pro hostinec vizi?

Samozřejmě. Jen teď prostě není vhodná doba.

Bez obav. To není problém.

Zavolám vám znovu zítra, dobře?

Skvěle. Díky.

Zdá se, že jsi dnes ve skvělé náladě.

Určitě to nemá nic společného s praneteří Helen, že ne?

Nemůžu se těšit na dnešní vyměňování dárků ve městě?

Ještě jsem tě neviděla takhle se chovat na festivalu.

Souhlasím s mámou. Myslím, že to je kvůli ní.

- O kom že se to bavíme? - O Jen.

Aha.

- Ano, Brian je zamilovaný až po uši. - Nejsem.

Dobře, přiznávám. Je fajn, že je tady.

A ukázalo se, že je zábavná, chytrá, úžasná a hezká.

Briane, proč jí neřekneš, co k ní cítíš?

A k čemu by to bylo? Stejně tu nezůstane.

Je to holka z velkoměsta, která má velké sny.

Kdysi jsem si také myslel, že nikdy neopustím Miami.

- Lituješ teď toho? - Vůbec ne.

Protože tohle město má tu nejdůležitější věc na světě.

Jasně, ale vy jste spolu chodili už roky, než se sem Doug přestěhoval.

To je něco jiného. Já ji znám něco déle než týden.

Briane, mám tě moc ráda, ale někdy umíš být strašně tvrdohlavý.

Řekni jí, co k ní cítíš. Nikdy nevíš, co se stane. Lidé mohou překvapit.

Musím do práce.

Jste blázniví, ale mám vás moc rád. Díky za kafe, mami.

Možná bys měl být taky trochu bláznivý.

Jasně.

Kéž by si tvůj bratr dal sám sobě svolení být šťastný.

Nakonec na to přijde. Vidělas, jak se na ni dívá?

A vidělas, jak se na něj dívá ona?

POTAŽENÍM PŘIJMĚTE HOVOR

Ahoj, Ellis.

Já…

Doufám, že sis na Aljašce trochu odpočinula.

- Vlastně ano. - To ráda slyším.

Říkala jsem si, zda máš v plánu vrátit se před Vánoci.

Vlastně nevím.

Jen, správní rada a já

bychom ti chtěli nabídnout místo kreativní ředitelky.

- Počkat. To myslíš vážně? - Ano.

Podrobně jsme přezkoumali tvou práci

a je jasné, že ses na každé kampani překonala.

- A co Karen? - Co s ní?

Je skvělou manažerkou, ale Jen…

ty máš srdce.

Opravdu?

Nevím, co říct.

Řekni ano.

Ano, samozřejmě. Díky.

Skvěle. Zítra to oficiálně ohlásíme na vánočním večírku.

- Zítra? - Ano!

Můžeš přijet, že ano?

Konec konců, odteď jsi novou kreativní ředitelkou společnosti.

Dobře, hned zavolám Diane, aby mi zarezervovala letenku.

Výborně. A Jen, gratuluji.

Zasloužila sis to. Uvidíme se zítra?

Uvidíme se.

VYMĚŇOVÁNÍ DÁRKŮ

Nezapomeňte si vybrat číslo, jakmile položíte dárek.

- Ahoj. - Ahoj.

Mám tu dárek.

Prostě ho dej pod strom k ostatním.

Ne, je pro tebe.

- Pro mě? - Ano. Tady.

Otevři ho.

Jídelní lístek?

Tohle bych uvařil, pokud si se mnou dáš večeři.

To bych moc ráda.

Opravdu?

Čekala jsem, kdy mě pozveš. Co třeba štědrovečerní večeře?

To zní skvěle.

To zní jako rande.

Hej! Zůstaňte za vytyčenými kužely!

Ano!

Není to skvělé?

Opravdu ještě nikdy jsem neviděla vánoční strom

s tolika dárky.

Také jsi přinesla dárek?

Ano, ale není na výměnu. Je pro tebe.

Pro mě?

Otevři ho.

Jen, tohle je…

Tohle je dobré.

- Díky. - Ne, tohle je opravdu moc dobré.

Proč jich nemaluješ více?

Vždy jsem chtěla být umělkyní,

ale když jsem vyrostla, nepřišlo mi to tak praktické.

Šla jsem do reklamy,

protože jsem si myslela, že si tak vydělám uměním.

Ale opravdu mi chybí kreslení jen tak pro zábavu.

Díky.

Briane, musím ti něco říct.

Jasně, cokoliv.

Jen, chtěla jsem se zeptat,

kde jsi sehnala tu girlandu z hostince.

Skvěle by se hodila na Valentýnský festival.

Internetový obchod Balsam Hill.

Budu si muset obnovit vytáčené připojení.

Omluvte mě. Musím vyvolat další číslo.

- Promiň. - V pořádku.

Chtěla jsi mi něco ukázat?

- Ano. Můžeme se projít? - Jasně.

Takže co se děje?

Chtěla jsem ti poděkovat.

Tolik si toho pro mě udělal.

Myslím, že se ti nikdy plně neodvděčím.

- Bylo mi potěšením. - Ale…

Dnes večer se budu muset vrátit.

Co tím myslíš?

Bylo mi nabídnuto povýšení.

Povýšení?

Ano. Briane…

tohle všechno bylo úžasné, ale musím se vrátit zpátky do práce.

Toto povýšení pro mě hodně znamená.

Dlouho jsem na něj dřela.

Počkej, to prostě jen tak odjedeš? A co hostinec?

Je tu jedna hotelová společnost, která má o něj zájem.

Takže ho chceš prodat.

Vím, že všichni chtějí, abych zůstala a spravovala ho, ale to prostě nejsem já.

Stejně tak, jako jsi řekl, že víš, že patříš sem, já patřím tam.

No, gratuluji.

Máš, co jsi chtěla. Mám z tebe radost.

Chtěla jsem ti to říct jako první.

Kdy máš odlet? Vezmu tě na letiště.

To nemusíš, Briane. Je pozdě, vezmu si taxík.

A to jsem si myslel, že to tu už trochu znáš.

Nejsou tu žádné taxíky, že?

Ani ne.

Zvládli jsme to.

Eddie a já jsme zrovna dokončili přestavbu starého domu na hostinec.

Zítra proběhne slavnostní otevření.

Všichni ve městě nám byli tolik nápomocní.

Mám takovou radost, že nyní mohou lidé odevšad

přijít a zakusit kouzlo Chestnut Hill.

Díky.

Díky.

Jsem moc ráda, že jsme se potkali.

Mockrát ti za všechno děkuju.

Samozřejmě.

Natři jim to v práci.

Natřu.

Kdybys někdy potřebovala zubaře…

- Šťastnou cestu. - Měj se. Díky.

Šťastnou cestu.

No…

Tady jsme se potkali prvně.

- Tady jsi mě poprvé urazil. - Choval jsem se jako idiot.

Hodně štěstí. Se vším.

Tobě taky.

Myslíš si, že za jiných okolností, kdybychom žili na stejném místě,

mohlo by mezi námi… něco být?

Ano.

Myslel jsem, že se mi uleví, když se tě zeptám.

Ale neulevilo.

Sbohem, Briane.

Sbohem.

Sbohem.

Jen! Bylo to tu bez tebe tak zvláštní.

- Jsem ráda, že jsem zpátky. - Nedívej se.

Podívala ses.

Promiň. Řekla jsi „nedívej se“, takže jsem se musela podívat.

Jde k nám, že ano?

Jen!

- Karen! - Jak bylo na Aljašce?

Skvěle.

Jen jsem ti chtěla pogratulovat.

- K velkému povýšení. - Už jsi o tom slyšela?

Zasloužíš si to.

Opravdu?

Přecházím k Parkerovi-McKenziemu.

Jinak by tahle pozice byla určitě má.

Aha.

Kancelář Jennifer Taylorové. Můžete chvíli počkat?

- Volá ti Russell Nixon. - Vezmu si to ve své kanceláři.

Tady Jen.

Paní Taylorová? Russell Nixon.

Ano, moc se omlouvám. Chtěla jsem vám zavolat zpátky už dřív.

Bez obav, naprosto to chápu.

Jsou svátky a všude je strašný shon.

Chtěl jsem probrat mou nabídku.

Ano. Už jsme zpátky v San Franciscu.

Skvěle. Takže bychom si mohli promluvit osobně.

Měla byste čas dnes večer promluvit si o prodeji?

Možná někde poblíž vaší kanceláře.

Dnes odpoledne máme v práci vánoční večírek

a musím odejít brzy, ale mohli bychom se sejít v restauraci,

která je kousek od mého bytu.

Kdekoliv chcete.

Tady máš. Sněz něco.

Sklíčený výraz ti nesluší.

Co jsem měl dělat, mami?

Říct: „Jsem do tebe zamilovaný až po uši,

přestože se známe jen týden.

Prosím, nechej všeho a přestěhuj se za mnou na Aljašku“?

No, možná ne takhle, ale podívej na Beth a Douga.

- Není to úplně nemyslitelný nápad. - To je něco jiného.

Když jsem převzala toto místo od tvých prarodičů,

dostala jsem skvělou nabídku jít pracovat do New Yorku.

- To jsi mi nikdy neřekla. - Já vím.

Ale začala jsem chodit s tvým tátou a víš, jaký byl.

Typický kluk z maloměsta.

- Takový byl táta. - Ale víš, co udělal?

Udělal seznam všech právnických firem, ve kterých by mohl v New Yorku pracovat.

A tehdy jsem si uvědomila, že byl ochoten učinit oběť,

aby mohl zůstat se mnou.

A tehdy jsem si uvědomila, že chci zůstat tady a vzít si ho.

Jen mi dala tohle, abych to předala Davidovi pro přesměrování pošty hostince.

BYT JEN

Ukaž jí, že jsi ochotný také něco obětovat.

Díky, mami.

- Mám tě ráda. - Já tebe taky.

Nyní máme Andersonův účet ze tří čtvrtin.

Uvidíme, zda ti Peter bude moci dát čísla z minulého roku.

Možná bude mít i nějaké jiné nápady.

Souhlasíš, Jen?

Jasně, to zní skvěle.

Dobře. Seženu ti tu složku.

Potřebuji, abys měla ta čísla hotová zítra ráno.

Jeden z mých klientů nám poslal čestvě upečené perníčky.

- Dala by sis jeden? - Ten růžový.

Tomuhle říkají perníkový panáček?

Alespoň mu mohli dát nějaké knoflíčky a čepici.

KALENDÁŘ: SCHŮZKA S RUSSELLEM NIXONEM

Musím jít. Mám schůzku.

Schůzku?

Ano, zavolám ti později.

Přijdeš odpoledne na večírek? Bude to velké vyhlášení.

Ano, velké vyhlášení.

Jak vidíte, vlastníme rezorty po celé Aljašce a také v Kanadě.

Lidé milují úchvatnou krajinu v těchto majestátných horách,

takže jim poskytujeme luxusní zážitek,

zatímco si stále mohou užít okolní přírody.

To jsou obří budovy.

Ano. Kupujeme také prázdné přilehlé pozemky.

Myslela jsem, že ten hostinec chcete převzít, a ne postavit tam hotel.

Část původní budovy zůstane nedotčená,

ale část jí budeme muset zbourat,

aby nemovitost dosáhla plného potenciálu.

Plného potenciálu?

Chceme vybudovat velkou turistickou destinaci. Představte si to.

Vail. Aspen. Chestnut Hill.

Chceme přitáhnout exkluzivní klientelu.

Budeme nabízet recepci, luxusní lázně a stolování.

A co se stane s rodinnými podniky,

jako je například kavárna Molly’s? Nebudou muset zavřít?

Lidé si stále budou moci koupit grilovaný sýr a tomatovou polévku.

- Prostě jen budou muset jít jinam. - Dělají skvělé krůtí sendviče.

Uděláme z Chestnut Hill výjimečné místo.

Už teď je výjimečné.

Díky.

Můžu vás ubezpečit,

že vám nikdo nedá vyšší nabídku.

Ano, ale tady nejde o peníze.

Jde o město a lidi, kteří v něm žijí.

Můj hostinec není jen o zisku a nikdy nebyl.

Je to místo, kde si lidé mohou trochu odpočinout

- a konečně si užít krásy života. - Naprosto s vámi souhlasím,

a přesně proto tam chceme ten rezort postavit.

Dobře, ale chcete stavět vysoké budovy, které blokují výhled na hory?

A zábavní centrum?

To nejsou věci, kvůli kterým tam lidé přijíždějí.

Chtějí zažít něco jedinečného.

- Poslouchejte, paní Taylorová. Myslím… - Ne, vy poslouchejte, pane Nixone.

Jen?

Briane?

Co… jak…

Omlouvám se, že jsem nezavolal.

Netušil jsem, že budeš mít rande.

Já jen… chtěl jsem tě vidět. A musím ti něco říct.

Kámo, tohle není rande, ale obchodní schůzka.

Obchodní schůzka, která právě skončila.

Hostinec už není na prodej.

No výborně.

Počkej, opravdu ten hostinec nechceš prodat?

Ne, nechci. Počkat, co jsi mi to chtěl říct?

Stále nemůžu uvěřit, že jsi tady.

Přišel jsem ti říct…

že tě miluju.

Líbíš se mi od chvíle, co jsi vystoupila z letadla.

Vím, že to je narychlo a že to je šílené,

ale myslím, že pokud to cítíš stejně,

měli bychom to zkusit.

Jsem si jistý, že advokáti jsou zde žádaní,

a vsadím se, že by se mi tu i lépe prodávaly saně.

Nic takového jsem nikdy předtím necítil.

Nechci o tebe přijít.

Vím, jak moc pro tebe znamená kariéra a jak tvrdě jsi dřela,

a nechtěl bych po tobě, aby ses toho vzdala.

Víš ty co?

Už mě nebaví prodávat „představu ideálního života“.

Jsem připravená ho začít žít. Chci se vrátit zpátky do Chestnut Hill.

- Cože? - Ano!

Můžu spravovat hostinec, stejně jako kdysi Helen.

Možná si založím malou marketingovou firmu pro podnikání v Chestnut Hill.

- Ano. - Když tam všichni mají několik povolání.

A pokud se nám podaří stihnout další let,

můžeme se vrátit akorát včas, než přijede Santa.

Jen tu jen jedna věc, kterou musím udělat jako první.

Jen, tady jsi! Zrovna se chystáme vyhlásit tvé povýšení.

Myslíš povýšení Karen.

- Řekla jsem ti… - Nemusíš přestupovat.

Zůstaň tady.

- Ale… - Dala jsem této práci vše.

Doslova vše.

Celý můj dospělý život byl pouze o tom, abych zde uspěla.

Tvorba reklamních kampaní, aby si lidi mysleli,

že se jejich životy zlepší, pokud si něco koupí.

Myslela jsem si, že tohle chci,

dokud jsem nezakusila to, co skutečně váš život zlepší.

Zjistila jsem, že je to o tom ocenit lidi ve vašem životě,

trávit čas s lidmi, kteří vás dokáží rozesmát

a zažívat drobnosti, které vám připomínají, že každý den je dar.

Kdysi se mě jeden člověk zeptal, kam patřím.

Patřím tam.

Paní Ellisová, jste skvělou šéfkou, ale já končím.

Teď mě prosím omluvte,

protože musíme stihnout letadlo.

Veselé Vánoce, Jen. A hodně štěstí.

Tak pojď.

Veselé Vánoce.

Mami, podívej, kdo přišel.

To je úžasné.

- Myslela jsem, že jsi odjela domů. - Tohle je můj domov.

- Veselé Vánoce. - Veselé Vánoce!

Ty saně se nakonec vydařily, že ano?

- Měl jsem pomoc. - No…

Snad dopadnou lépe než ty minulé.

Mami? Tati?

Co tu děláte?

Drahoušku.

- Zdravím. - Jak se daří, pane?

- Tohle je Brian. - Rád vás poznávám.

Měli jsme namířeno do Keni.

Podívat se na slona, kterého mi odkázala Helen.

Poté jsme však začali probírat tebe a tetu Helen.

A slyšeli jsme o tomto městě tolik,

že jsme si řekli, že ho navštívíme.

Je ještě krásnější, než teta Helen popisovala.

- Takže kdo dělal výzdobu? - Vlastně ji dělala Jen.

Počkat. Tohle všechno máš na svědomí ty?

- Měla jsem pomoc. - Ale celé to byl její nápad.

No, máte štěstí, protože máme v plánu se nějakou dobu zdržet.

To je dobře, protože já taky.

- Opravdu? - Ano. Jak jeden muž řekl,

je lepší nečekat, až budeš starý, aby sis odpočinul

a našel čas pro sebe.

A kromě toho si začínám uvědomovat, proč se tu tetě Helen tolik líbilo.

Jsme na tebe hrdí, drahoušku.

Takže jak? Máte volné místo?

No, pokoj Polárního medvěda je obsazený,

ale možná by se vám mohlo líbit Losí apartmá.

- Počkat, my máme Losí apartmá? - To zní jako celá teta Helen.

Losí apartmá, dobře.

Nezapomněl jsi na něco?

Veselé Vánoce.

Veselé Vánoce.

HOSTINEC CHESTNUT HILL

Překlad titulků: Peter Gejdoš