Original subtitles

www.titulky.com

Tohle je moje slavná fotka.

Vyfotil jsem jí během říjnové krize před hotelem Riviera.

Celý Malecon byl plný protileteckých děl a zbraní.

Očekávali jsme americkou invazi.

Tuhle jsem vyfotil v roce 1959 ve Washingtonu

Fidel pokládá věnec před Abrahama Lincolna

Jmenuje se "David a Goliáš"

Malý člověk a obr

Tady je Che Guevara a Fidel jak hrají golf.

Kdo vyhrál?

Fidel

Che ho nechal vyhrát

Ah, Buena Vista Social Club

Compay Segundo! Ahoj!

Měli bysme se zeptat tamtěch lidí

Měli bysme se ptát starších lidí, kde je teď Buena Vista.

On to bude vědět

- Hledáme Social Club - Buena Vista?

Oh, ten je už dávno pryč

Buena Vista byla.... podívejte se Pojedete tudy nahoru...

- Bylo to číslo 48 - Ano, ale už tam není.

OK, řekněte nám, kde by měl být teď

Podívejte, jeďte tudy nahoru a najdete ho.

- Vy jste tam tancovala? - Samozřejmě

Narodila jsem se blízko. Teď je to soukromý dům.

Jeďte po té dvouproudé silnici.

Je to tenhle dům, s těmi čarami na dveřích.

Není tu od roku 1944 My tu od té doby žijeme.

Pamatuji si, že museli vyhodit skupiny z Buena Visty.

Tenkrát tu hrávaly nejlepší kubánské skupiny.

Víš, co jsem jedl, když jsem hodně pil? Slepičí polévku.

Vzal jsi kus slepičího krku a osmažil jsi ho.

Když už v něm není krev, hodíš ho do nasekanýho česneku.

Ještě pořád je vidět část toho baru.

Sníš to a nebudeš mít bolesti hlavy.

Tak jsem zůstal fit. To je ta nejlepší věc.

Omara Portuondo!

Já, Ibrahim Ferrer Planas...

... jsem se narodil v malém městě.

in Santiago de Cuba

San Luis

Jsem syn Aurelie Ferrer

Registrovaný jako její pokrevní syn

Říkám to, protože...

...chci abyste všichni věděli ode mě...

...kdo jsem a co jsem.

Když mi bylo dvanáct...

přišel jsem o matku.

Otce jsem tenkrát už neměl.

Byl jsem sirotek.

Byl jsem jediné dítě mé matky.

Tak jsem se o sebe musel postarat sám.

Byl jsem ve škole, kde jsem měl přátele

Ale pak jsem musel přerušit studia

Tenkrát nebyl život takový, jaký je dnes.

Byl t잚í.

Musel ses postarat sám o sebe.

Potřebujete pomoc?

Ruben a já jsem to brali lehce

Ruben miluje improvizaci a já taky. Nechat věci plynout.

Tak jsem začal zpívat. Řekl jsem Compadre, vezmeme tuhle písničku.

Two Gardenias for you

With them I mean to say I love you, I adore you

Pay them all your mind. They'll be your heart and mine

Ry Cooder to slyšel taky.

Když přišel, právě jsem zpíval tohle číslo.

A on to natočil.

Two Gardenias for you

With them I mean to say...

...l love you. I adore you

Pay them all your mind. They'll be your heart and mine

Two gardenias for you

With all the warmth of a kiss

Kisses you'll never find in the arms of another

They'll live beside you, and talk to you as I do

And you'll believe they're saying "l love you"

But if one evening, my love's gardenias should die

It's because they'll have discovered...

...that you've betrayed me for the love of another

Jmenuji se Omara Portuondo

Narodila jsem se tady na Havaně v místě zvaném Cayo Hueso.

Můj otec byl slavný hráč baseballu.

Byl jeden z prvních Kubánců, kteří hráli mimo zemi.

Brali Kubánské hráče do US.

Moji rodiče odpočívali po obědě a zpívali pár písniček.

Chtěli zpívat duety.

A tak začala moje láska ke kubánské hudbě.

Začala jsem zpívat La Bayamesa když jsem byla malá holka

Můj otec zpíval hlavní hlas a já jsem zpívala v pozadí.

Písničku, která jsem nahrála tady... Viente Anos...

...vyhrála Grammy.

Znala jsem ji od doby, co jsem byla dítě.

What matter if I love you, if you don't love me any more?

A love which is in the past should no longer be remembered

I was the love of your life, once so very long ago

But now I'm part of the past, and I can't agree to that

If all the things we want were within our grasp...

...then you'd love me still as much...

...as twenty years ago

With sadness we watch our love fade away

A part of our souls so heartlessly torn apart

Here on the beach, how Maria enjoys herself

Here on the beach, Maria, how you excite me

Narodil jsem se v roce 1907

Hned na pobřeží u moře V Siboney

Žil jsem tam se svým otcem.

Byl řidič vlaku v magnesiových dolech.

Žil jsem v Siboney do devíti let.

Pak zemřela moje babička.

Přestěhoval jsem se do Santiago de Cuba s mými bratry.

Měl jsem dovoleno opustit Siboney až po smrti babičky.

Vždycky říkávala:

"Až umřu vnoučku..." "Nemůžeš mě opustit.."

Musel jsem jí zapalovat doutníky.

Bylo mi teprve pět.

A ona řekla: "Zapal mi doutník"

A já jsem jí je připaloval od pěti let.

Já jsem zapálil a babička to kouřila

Takže vlastně můžete říct, že kouřím 85 let.

Budu se muset snažit. Ry Cooder je tady.

On a tree trunk, a young girl...

...carved her name with joy

And the tree, touched to the core...

...let a flower fall for the girl

I am the tree, so sad and moved

You are the girl who hurt me so

I'll always treasure your dear name

But tell me, what became of my poor flower?.

Naučil jsem se to jako malý chlapec.

Hudba je tak krásná.

Mé jméno je Eliades Ochoa Bustamante

Narodil jsem se v Santiago de Cuba 22. června 1946

Moje matka, Jacoba Bustamante, hrála na "tres"

Můj otec taky.

Byli jsme hudební rodina.

Byl jsem vesnický kluk, samozřemě.

Od chvíle, co jsem se vzbudil, jsem slyšel hudbu.

Mám hudbu v krvi.

Slyšel jsem hudbu, když jsem šel spát a hudbu, když jsem se vzbudil.

V roce 1958, nebyl jsem větší než kytara,

jsem začal hrát jako dítě všude okolo Santiaga.

Ve čtvrti červených luceren

jsem hrál s kloboukem: "Pomožte kubánským muzikantům"

Tak jsem si vydělával peníze.

Všechny peníze jsem dával domů, abych pomohl rodičům.

Along the road by my house...

...a merry cart-driver went by

His songs came from the heart

Like ajolly country boy he sang

I'm going to the rail crossing, to unload my cart

And so end another day of this back-breaking task

I work without respite so that I can get married

And if I can manage that I'll be a lucky country lad

Už skončily dny, kdy jsem hrával s kloboukem.

Nikdy na to nezapomenu, ale teď už je to minulost.

I'm a country lad and cart-driver, and in the country I live well

The country is the Garden ofEden, the loveliest in the world

Let's ride our horses to the mountains

Ahoj, jak se máš?

Čekali jsme na tebe celou věčnost. Jdeš pozdě.

Říkal jsem si, jestli tě nepronásleduje policie.

Chovejte se jako doma.

Jednou, v Santiago de Cuba, můj dědeček byl...

...prezidentem francouzské společnosti.

Jmenovala se 'EI Cocuye'

Jednou ho přijela navštívit delegace z Afriky.

Jedna z žen se spřátelila s moji matkou.

A když odjížděli, dala mojí matce tohle.

Moje matka byla skutečná věřící v Lazaruse.

Já mám stejný a také věřím ve svého Lazaruse.

Říkáme mu Žebrák.

Je velmi mocný.

On je ten, který ukazuje cestu a pomáhá chudým.

Tenhle Lazarus je ten samý,

ale tohohle si beru s sebou Ten který žebrá.

Pokládám k němu květiny.

Občas rozsvítím svíčku.

Dávám mu med.

Vidíte? To je včelí med.

Dávám mu vůně.

Hodně vůní.

Pokaždé, když jdu pryč, navoním ho.

A navoním i sebe.

Jeho malý panák rumu.

Mám ho rád, tak předpokládám, že ho má rád taky.

Moje žena mu občas dělá pusinky. Víte co to je?

Dáváme je sem.

Nabízíme mu je.

Takhle dostává všechny ty věci.

My Kubánci jsem vděční... Nevím, pro toho Pána nahoře...

...jsme takoví, jací jsme.

Kdyby jsme se starali jen o bohatsví, tak bysme dávno vymřeli.

Ale my Kubánci jsme velmi šastní

Jsme malá země.

Ale jsme velmi silní.

Naučili jsme se, jak být odolní...

...v tom dobrém i zlém.

Cienfuegos has its Guaguanco

Today I am very moved

I will sing to my land

To that famous region...

...known as the Pearl of the South

Tahle je poslední

To je ta, co chtěl Juan de Marcos

Jmenuju se Ruben Gonzalez Fontanells

Narodil jsem se v Santa Clara,

Když mi bylo devět, začal jsem hrát na piano.

Rodina mi koupila piano.

Bylo z těch lepších, od Johna Stowerse.

Bylo to taky pianino. Hrálo překrásně.

Když jsem viděl ten nástroj, málem jsem se zbláznil.

Měl jsem ho opravdu rád.

Tak jsem začal cvičit a cvičil jsem stále.

Když matka viděla, že mám talent... a mohl bych se stát slavným pianistou...

...domluvila mi studium s učitelkou ve Cienfuegos

Učil jsem se u ní až do osmé třídy.

Řekla mi: "Rubene, bude z tebe dobrý pianista."

"Umíš to skvěle se svýma rukama."

Byl jsem ignorován, až jsem ztratil cit.

Ale netrpěl jsem hlady.

Čistil jsem boty, uklízel ulice, prodál lístky do loterie.

A rodina mě podporovala.

Nestydím se to říct.

Přestěhovali jsme se ze Santa Clary do Havany

ale být v hlavním městě mě činilo nejistým

Řekl jsem si: "V Havaně je hodně pianistů."

Tak jsem začal studovat jiné věci.

Hrát na jiné nástroje.

Ale to se otočilo... ...jedne z mých sousedů...

... se jmenoval Arsenio

Měl skvělou kapelu.

A slyšel mě hrát

Ale Arsenio byl slepý

Ne od narození

Měl nehodu a ztratil zrak

Každopádně, jednoho dne řekl:

Rubene, nechtěl bys hrát s námi?

A já samozřejmě řekl ano.

Měl pianistu, který chtěl odejít.

Chtěl jít do Evropy.

Hrál jsem v Arseniově kapele asi čtyři roky

Měl jsem pár vystoupení.

Lidi vždycky říkali, že se Arsenio rád pere.

Opravdu se naštval, když mu lidé odmlouvali.

Stál na místě a poslouchal...

a pak skočil ve směru hlasu

Ale samozřejmě, byl slepý

Takže všichni vždycky utekli.

A každý vždycky řekl: "Ticho, nesmí mě chytit."

A chudák Arsenio se vždycky urazil

a opravdu se naštval

protože lidé na něj byli sprostí.

Byl to velký tlustý chlap, vyšší než kdokoliv jiný

Dokázal mě rozesmát.

Přísahal jsem, že nebudu kouřit.

Dobře, jenom trochu.

A už ani nepiju. Ne víc, než tohle.

Hodně jsem pil.

Mám tady dobrého bodyguarda Ona mě nenechá.

Tohle je Arsenio Rodriguez Jeho nejhezčí fotka.

24. května, 1946

Jeho skupina hodně konzertovala v Mexiku a ve Venezuele.

Většina z nich už je mrtvá.

Tenhle ještě pořád žije. Je mu skoro 100.

Jmenuje se Pascualito. Hraje na cimbál.

Zemřel ve Španělsku.

Jediná věc, co nechci je zemřít. Ještě ne, samozřejmě.

Ten Pán nahoře a moje žena tady...

...mě pořád drží nad vodou a užívám si života.

Víte, některým lidem nezbývá moc času.

Dokud budu mít krev v mých žilách...

...budu milovat ženy.

Ženy, květiny a romantika jsou ty nejkrásnější věci v životě.

Jedna romantická noc... se nedá vyjádřit penězi.

Nezapomněl jsem na to, a to je mi 90 let.

Mám pět dětí.

Setkal ses se Salvadorem a Basiliem. Salvador je nejmladší.

Mám pět dětí, ale teď pracuju na šestém.

Chci mít ještě jedno.

Uvidíme se někdy jindy.

Jednoho dne...

...někdo zaklepal na dveře.

Byl to Juan de Marcos.

Zrovna jsem si leštil boty. Řekl: "Co to děláš?"

Odpověděl jsem: "Leštím si boty."

Řekl: "Hledal jsem tě, pojď se mnou."

Řekl jsem mu, že už nechci zpívat,

ale on řekl: "Ne, člověče, já tě potřebuju." Zeptal jsem se kdy?

"Zítra?" řekl jsem. A on řekl: "Ne, hned teď."

Dobře, osprchuju se. Ne, ne, hned teď, řekl mi.

Jediné, na co jsem měl čas bylo opláchnout si obličej...

...a setřít leštidlo na boty z mých rukou.

Tak jsme přišli sem do Egrem.

A tady, v Egrem studios, jsem našel Eliadese Ochoa

Byl s Compayem Segundem, a Ruben hrál na piano.

Když mě Ruben uviděl, začal hrát...

To byla píseň, kterou jsem proslavil na Kubě.

Jmenuje se Candella od Faustino Oramas "EI Guayabero"

There goes a dancing rat, having a whale ofa time

While a mouse drums out a tune to brighten up the day

A cat comes along, too. So elegant and content

Good evening, friend he says to the drummer

Každopádně, začal jsem zpívat

A Ry, který musel být v budce to musel poslouchat

Slyšel mě...

...a rozhodl se to nahrát.

Tak jsem řekl OK a nahráli jsme to.

A tak to vlastně všechno začalo.

Fire! Fire! I'm burning up!

Faustino Oramas and friends, put this fire out forme!

Just dial seven zeros and the firemen will be right here

Jmenuji se Orlando Lopez 'Cachaito'

Chci vám říct, jak jsem se stal muzikantem.

Začal jsem hrát, když mi bylo devět.

Když mi bylo 11, připojil jsem se k orchestru mého strýčka.

Už od mého pradědečka, všichni v rodině hrajeme na basu.

Já jsem se učil na housle

Ale můj dědeček řekl, že musím hrát na basu. Víte jak to chodí,

trochu jsem se bál basy.

Ale nakonec jsem si zvyknul.

Můj styl hraní je...

Musím se soustředit. Miluji tenhle nástroj

Studoval jsem klasickou hudbu, každý žánr

Nevím, pro mě je hudba jako hra

Ve své době jsem hrál se spoustou orchestrů.

A tak jsem potkal Rubena.

Hrál jsem s tolika pianisty a s ním jediným nikdy.

Teď se to otočilo a jsme skvělé duo.

Mojí silnou stránkou je, že mám velmi dobrý sluch.

A umím taky hodně rychle číst

Takže předtím, než on zahraje notu, já už ji mám ve své mysli.

Jmenuji se Amadito Valdes. Jsem bubeník.

Používám jméno svého otce, protože on mi byl zdrojem inspirace.

Jdu v jeho stopách.

V poli bicích nástrojů je cimbál velmi limitovaný

Kdokoliv na něj hraje si toho musí být vědom...

...a používat svou představivost.

Protože tohle je nástroj, který je docela limitovaný...

...ve své konstrukci, dalo by se říct

Je to skromný nástroj.

Ale jeden z mála, který propůjčuje nádherné zabarvení..

...populární taneční hudbě.

Jmenuji se Manuel Mirabal Vazquez spíš známý jako 'EI Guajiro'

Začal jsem hrát v 18-ti letech

takže hraju na trumpetu už 47 let

Skvěle jsme si zahráli se všemi přáteli.

Kdyby to nebylo pro Buena Vista, byli by všichni zapomenuti.

Nikdo by si nepamatoval lbrahima, Rubena, Compaye Segunda

Vidět společnost, všichni kolem 90ti a hrají "tres" tak dobře.

A Ruben hrající na piano.

Myslím, že to je klíč k úspěchu těch nahrávek.

Jmenuji se Barbaro Alberto Torres Delgado

V hudebním žargonu a všude mě znají jako 'Barbarito Torres'

Hraju kubánskou lidovou hudbu už od 10tit let.

Hraji na laud, který je původně z Arábie

Maurové ho dovezli do Španělska, kde ho upravili.

Tady vytvořili laud s delším krkem.

Středověcí trubadůři ho uvedli na Kubu...

...kde ho opět upravili.

Z toho vzniknul Kubánský laud a na ten hraji i já.

Tula's bedroom has gone up in flames

She fell asleep without blowing out the candle

Call the firemen

Bring lots of hoses

Tell them Tula's bedroom has gone up in flames

Barbarito is on the loose!

He's crazy

Arrest him

Jmenuji se Pio Leyva

'EI Montunero de Cuba'

Jmenuji se Manuel Licea, 'Puntillita'

Domino! Vidíte? Jsem fenomenální.

Nemůžeš mě porazit, Puntillito

V dominu jsem číslo jedna.

Ty jsi možná nejlepší zpěvák, ale v dominu jsem nejlepší já.

- Připojíme se k nim? - Počkej až nás zavolají.

Hej, pojďte do studia.

Zrovna, když ho porážím v dominu, musím do studia.

OK, vyhrál jsi tři - dva - Budeme pokračovat později.

Podíváme se, jak pokračuje nahrávání

- Vidíš? Nemůže hrát beze mě. - Člověče, dej mi šanci.

Jsem rád, že mám tu možnost...

spolupracovat na tomhle projektu.

Svedl dohromady ty nejznámější jména z celé kubánské hudby

...která byla prakticky zapomenuta.

Lidé jako Ruben Gonzalez...

...jeden ze tří nejlepších pianistů, jaké jsem kdy viděl.

Ibrahim Ferrer, jeden z nejlepších kubánských zpěváků všech dob

...který byl bohužel zapomenut celých deset let.

A lidé jako Puntillita, Pio Leyva...

...Compay Segundo, Eladies Ochoa

Tohle album bude mít enormní dopad

...na kubánskou hudbu.

Nahráváme prosím.

There's a party at the ranch of compadre Don Ramon

The roast pig is ready. The locals are on their way

They're bringing the house down for Don Ramon's birthday

The Comay dancers are coming. All the roads are jammed

The bongo, triple and guiro have all begun to play

Your kisses rained down in a tempest of love...

With uncontrollable desires to join our lives in love

Yet in spite of it all

Your departure was my downfall

The end of all my dreams

And they will not be revived unless that day returns

That day...

...of our last meeting...

...in love

Whenever I ask you how, when and where...

...you always answer "Perhaps, perhaps, perhaps"

Podívej, taková krásná budova

Je zvláštní.

- A tyhle ulice jsou tak zvláštní. - Jen si to představ!

Voláte na Kubu?

Tolik aktivit.

Podívej na tu zbraň, kterou má.

Všichni slavní jsou tady.

To je Charlie Chaplin

- Laurel a Hardy. Pamatuješ si je? - Ten tlustý a hubený.

A tohle je jeden skvělý trumpetista

Který to je?

Kdo byl největší trumpetista?

Ten, který musel hrát pod hvězdami

a hrál ty nejkrásnější noty všech dob

Byl slepý, pamatuješ?

- On byl pianista. A ona? - Musel být slavný.

Tvrdí to tu.

Všichni tu jsou.

- Kdo je ten uprostřed? - Ten se saxofonem?

Ukaž, jestli si vzpomenu na obličej.

Tohle je život!

Je to tak krásné.

Odtud můžete vidět celý New York jako z letadla

Támhle vzlétá letadlo.

Nepoletí přes tuhle budovu.

Kde je Socha svobody?

Myslel jsem, že Socha svobody má korunu.

Odtud ji nemůžete vidět. Musíte se kouknout dalekohledem.

Odtud nemůžete tu korunu vidět

Ano, musíte se dostat blíž.

- No aspoň víme, kde je - To je pravda

Pojďte na sluníčko

Chcete slunce? Pojďte

Rubene, byl si tu někdy?

- Ano, před mnoha lety. - Kdo tu byl s tebou?

Oh ne, ne tady nahoře. Šel jsem k Soše.

- Ale s kým si šel? - S nějakými turisty.

Bylo to ve dvacátých letech?

Nevím, bylo mi kolem 30ti a teď je mi 80.

Chci abys věděl, že je to poprvé

co se nacházím v New Yorku v Americe

Vždycky jsem toužil...

...vidět tohle město.

Nejsem Američan a neumím anglicky,

ale brzy se naučím pár slovíček

abych tu mohl zůstat sám

Chtěl bych sem vzít ženu a děti, aby to viděli

Aby viděli, jak je to krásné

Je to tak nádherné... nádherné...

Podívej, Radio City

Konečně ho vidím.

Jsem tak šastný, že jsem tady. Nikdy jsem si to nedokázal představit.

Tak krásné, jsem opravdu šastný.

Před dvěma lety

jsem se rozhodl jít do důchodu

Už jsem nechtěl zpívat byl jsem velmi zklamaný.

Život může být velmi těžký.

Byl jsem utahaný z toho, že zpívám a nic nevydělávám.

Řeknu ti, moje hůlka je jako moje matka.

Je se mnou už 58 let

A tak dlouho je má matka mrtvá.

Tato Revoluce je věčná.

Věříme ve sny.

T

TV

TVI

TVIK

TVIK@

TVIK@c

TVIK@ce

TVIK@cen

TVIK@cent

TVIK@centr

TVIK@centru

TVIK@centrum

Na verzi Buena Vista Social Club 1999.DVDrip.by_Galmuchet přečasoval cml77.