Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Corsican
Czech
Danish
Dutch
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
Frisian
Ga
Galician
Georgian
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
V�hlavn�ch rol�ch
Kamera
Re�ie
Kdy sejdeme se my t�i znova? A� hrom a blesk �i d隝 n�s svol�?
A� p�e�ene se �e� a v�ava, a� z�bitvy vzejde p�d i sl�va.
- A d��v ne� slunce sbohem d� n�m. - Je�t� m�sto.
- Pust� zem. - Hnus je kr�sa, kr�sa hnus,
smrdutou mhou te� let�t zkus.
Takov� hnus a kr�sa v�jednom dni!
Jak daleko je do Forresu?
Kdo jsou ty vychrtl� a div� p��zraky,
co vypadaj� t�m�� mimozemsky, a� stoj� na zemi.
Jste �iv�? M��e v�s �lov�k oslovit?
Co ��k�m, v�te,
kdy� v�echny najednou si d�v�te svraskl� prst na vyz�bl� rty.
Jste �eny, jak se zd�,
ale va�e vousy to zas pop�raj�.
Co jste za�? Tak mluvte.
Bu� zdr�v, Macbethe, th�ne z�Glamisu!
Bu� zdr�v, Macbethe, th�ne z�Cawdoru!
Bu� zdr�v, Macbethe, brzo bude� kr�l!
Pro� stoj�te tu jako soln� sloup? Pro� d�s� v�s ta kr�sn� zv�st, pane?
Zap��sah�m v�s,
jste jen p��zraky, anebo to, ��m b�t se zvn�j�ku zd�te?
Kdy� m�ho p��tele jste pozdravily sou�asnou sl�vou i tou budouc�,
kr�lovskou nad�j� ho p�ekvapily, a� ustrnul,
pro� o mn� nemluv�te?
Je-li v�m d�no vid�t setbu �asu a ��ct, co vzejde z�n�
a co u� ne. Mluvte te� ke mn�! Ne�kemr�m o p��ze�,
z�nep��zn� nem�m strach.
Men�� ne� Macbeth jsi, a p�ece v�t��.
M�� �t�st� m�, a p�ece mnohem v�c.
Nebude� kr�l, a p�ece kr�le zplod�.
Bu�te zdr�vi oba!
Macbethe a Banquo!
Bu� zdr�v!
Banquo,
a Macbethe, bu� zdr�v!
St�jte a mluvte d�l. Chci v�d�t v�c.
Po otci jsem th�n z�Glamisu, to v�m. Ale th�n z�Cawdoru?
Ten p�ece �ije a da�� se mu dob�e. A �e m�m b�t kr�l?
To podob� se pravd� je�t� m��, ne� �e bych m�l b�t Cawdor.
Pro� na pust� pl�ni jste n�s zasko�ily takov�m proroctv�m?
Zem� m� bubliny stejn� jako voda.
Tyhle k�nim pat��. Kam se vytratily?
Co zd�lo se b�t t�lem, rozpustilo se
do vzduchu jak dech. �e nez�staly!
Byly tu v�bec, o �em mluv�me?
Nebo jsme sn�dli ko�en bl�znovstv� a p�i�li o rozum?
Z�tv�ch d�t� budou kr�lov�.
Z�v�s kr�l.
A Cawdor taky. ��kaly to, ne?
Doslova a do p�smene tak.
Ta nadp�irozen� a sv�dn� slova
nejsou zl�, nejsou dobr�.
Kdyby zl�, pro� p�edzv�st �sp�chu se prom�nila v�pravdu?
Jsem p�ece Cawdor. Kdyby dobr�,
pro� podl�h�m t�m sv�dn�m obraz�m, kdy� hr�zou z nich mi vst�v� ka�d� vlas
a srdce na poplach mi tlu�e do �eber?
P�edstava hr�zy b�v� hr�zn�j�� ne� hr�za sama.
A� je pouh� p�elud, my�lenka na vra�du
tak ot��s� mou bytost�,
�e ochromen jsem zcela zlou p�edtuchou a nejsem nic.
Kdy� �t�st�na chce ze m� stvo�it kr�le, nemus�m j� hnout ani prstem.
Sta� se co sta�, �as vyl��� n�s �asem ze v�ech ran.
�Potkal jsem je ve sv�j velk� den
a nade v�� pochybnost v�m, �e maj� nadpozemsk� v�domosti.
Ho�el jsem touhou dozv�d�t se v�c, ale rozplynuly se do vzduchu.
St�l jsem tam cel� ochromen� �divem, kdy� p�i�li poslov�
od kr�le a pozdravili m� jako th�na z Cawdoru.
T�m titulem m� oslovily i ty sudi�ky
a nazna�ily mi budoucnost: ,Bu� zdr�v, brzo bude� kr�l!�
Pokl�dal jsem za vhodn� ti tohle sd�lit, m� nejdra���,
abych t� u�inil spole�nic� sv�ch �sp�ch� a nezkazil ti radost t�m,
�e bych ti zatajil velikost, kter� �ek� i tebe.
Ulo� tu zpr�vu v srdci a bu� sbohem.�
Glamis i Cawdor jsi
a bude� kr�l, jak �ekly.
Jen tv� povahy se boj�m,
jsi p��li� m�kk�, ml��n� lidskost� a neum� j�t bez ohled� za sv�m.
Cht�l bys b�t velk�, cti��dost bys m�l,
le� �p�nou sv�ta umazat se nechce�.
Moc bys cht�l moc, v�ak z�skat ji jak sv�tec,
fale�n� hr�t, to ne.
Chce� m�t, co k�i��: �M�j se k �inu,� kdy� chce� to m�t,
a kdy� se k �inu nem�, pak proto, �e se boj�, a ne �e nechce� ud�lat ten �in.
P�ij�,
jazykem vymrsk�m ti z du�e v�echno,
co zbra�uje ti s�hnout po zlatu,
kter�m ti osud s nadpozemskou moc� u� obkrou�ily hlavu.
- Nov� zpr�vy? - Kr�l doraz� dnes ve�er.
Co� nen� tv�j p�n s n�m? Dal by mi v�d�t, abych se p�ipravila.
Je to tak, n� th�n sem jede. P�edhonil ho jin� posel
a sotva dechu popadal, kdy� ��kal mi tu zpr�vu.
Velkou zpr�vu. Postarej se o n�j.
S�m havran chrapt�, kdy� kr�kor�, �e Duncan vstoup� osudn� k n�m na hrad.
Duchov�,
co vnuk�te my�lenky na vra�du, zbavte m� �enstv�,
od hlavy a� k pat� napl�te mne stra�livou krutost�;
sra�te mi krev, ucp�te vchod i pr�chod l�tosti,
a� p�irozen� soucit neot�ese m�m krut�m z�m�rem
a nesmlouv� m�r mezi n�m a �inem.
Do m�ch �ader vstupte a prom��te mi ml�ko ve �lu�,
vy nespat�en� ministranti vra�d a v�eho zl�ho.
Temn� noci, p�ij�, do d�mu pekla �ern� zahal se,
a� nespat�� n�� roz�klebenou r�nu
a nebe nenahl�dne pod pl tmy, a nezavol�: �Zadr�! Zadr�!�
M� drah�!
Glamisi! Vz�cn� Cawdore!
Brzo pozdraven bude� v�t�� sl�vou!
Tv�j list m� vytrhl z�tup� p��tomnosti
a dne�ek je c�tit z�t�kem.
Dnes p�ijede Duncan.
A kdy odjede?
Hned z�tra.
Tomu u� z�tra slunce nevyjde!
Tv� tv�� je jako kniha, z�n� ka�d� vy�te prapodivn� v�ci.
Zkus klamat �as a tva� se, jak �as vel�,
o�ima v�echny v�tej, rukou, �e��, bu� jako kv�tina,
v�n� ��h� had.
N� host si ��d� mimo��dnou p��i,
tu velkou v�c nech na starosti mn�. Dne�n� noc na�im dn�m m� d�t
moc, svrchovanost, sl�vu, majest�t.
Je�t� to proberem.
Jen hlavu vzh�ru;
z�tv��e lze poznat no�n� m�ru. Zbytek nech na mn�.
Na�e vz�cn� hostitelko,
my na obt� jsme dnes v�m.
I dvakr�t dvojmo zn�soben� p��e, ji� v ka�d�m ohledu v�m poskytnem,
je pouh�m st�nem ve srovn�n� s t�m,
��m Va�e V�sost zahrnuje n�s.
Za star� pocty, i ty nejnov�j��, budeme za v�s nav�dy orodovat.
Kde je th�n z Cawdoru? Na dne�n� noc jsme va��m hostem.
Va�i sluhov� jsme a na�i sluhov�, my sami, v�e, co m�me, pat�� v�m.
Ve va�em �t�st� spl�c�me sv� dluhy.
Ruku dejte n�m,
ve�te n�s k na�emu hostiteli.
Kdyby to konec v jeho konci m�lo,
dobr� by bylo skoncovat to hned.
Kdyby tou vra�dou zat�hla se s�,
a dost, sp�ch �sp�ch m�l
a tahle r�na v��m ve v�em, koncem v�eho byla � pak tady,
jen tady v m�lk�ch vod�ch �asu,
sv�j �ivot p��t� r�d bych riskoval.
V�ak ani tady trestu neujdem,
vra�edn� �in v�dy u�� vra�dit jin� a jeho ��in zas�hne pak n�s.
Nestrann� spravedlnost
s chut� zved� n� poh�r jedu k na�im vlastn�m rt�m.
Kr�l chr�n�n je dvoj� z�titou: Za prv�, jsem jeho p��buzn� a poddan�,
oboj� mi siln� br�n� v��inu: Za druh� jeho hostitel.
P�ed vra�dou ho m�m ochr�nit,
ne na n�j br�t n�� s�m.
Nav�c kr�l Duncan vl�dl m�rn�,
vedl si na tr�nu tak bez�honn�,
�e jeho ctnosti and�lsk�mi �sty vytroub� sv�tu zvr�cenost vra�dy,
a l�tost jako nah� nevi��tko osedl� vichry,
jak cherub�n nebesk� na nehmotn�ch oblac�ch neviditeln�ho o�e
a do v�ech o�� vduje hr�zn� �in,
a� v�tr utop� ve slz�ch.
Ne, ostruhy nem�m pro sv�j �mysl, jen cti��dost,
co p�epad�v� sama p�es sebe.
Skoro dove�e�el. Kde v�z�?
- Ptal se po mn�? - Jak by ne.
Tu v�c pus� z hlavy. Vyznamenal mne
a j� si u kdekoho koupil zlat� m�n�n�.
Chci je nosit, dokud z��� novotou, ne je zahodit tak brzo.
Byla ta nad�je snad opil�, kdy� obl�kal ses do n�? Vyspala se z toho?
A te� cel� zelen� a bled� �asne, co to natropila?
To je tv� l�ska. Mu�n� touha, na mu�n� �in se ale nezm��e.
Tou�� m�t to, co korunou je �it�,
a �ije� jako zbab�lec,
co ka�d� �j� chci� hned zabije sv�m �j� se boj�m,�
jak ko�ka, co rybku cht�la, v�ak smo�it tlapku ne?
Ml�, pros�m t�! Ud�l�m v�e, co m��e d�lat mu�.
Kdo d�l� v�c, u� nen� �lov�kem.
Pak o t� vra�d� se mnou mluvil netvor.
Kdy�s to cht�l ud�lat, tak byl jsi mu�.
A je�t� v�c jsi mu�em byl, ��m v�c jsi cht�l b�t v�c.
�as ani m�sto ti nep��ly, tebou to v�ak neot��slo.
Te�, kdy� ti p�eje v�e, jsi ot�esen.
Kojila jsem a v�m, co je to l�ska k d�cku, co saje z prsu.
A t�eba by se na mne zrovna sm�lo,
z bezzub�ch d�sn� bych mu jej p�esto vy�kubla,
mozek mu z hlavy vyrazila, kdybych se zap�is�hla jako ty.
- Co kdy� se n�m to nepovede? - Nepovede?!
Jen seber odvahu a povede se v�echno.
A� Duncan usne,
k �emu� vzhledem k t� nam�hav� cest� dojde brzo,
jeho dva komorn�ky p�em��u po��dn�m pit�m tak,
�e pam�, hl�da� rozumu, se jim vypa��
a z mozku se stane pouh� destila�n� p��stroj.
A� padnou ob� zlit� prasata a usnou sp�nkem tvrd��m ne�li smrt,
Duncan tam bude le�et bez ochrany a my dva budeme m�t voln� ruce.
Ten mord pak svedem na opil� sluhy,
jen� vinu na t�to vra�d� odnesou.
Budi� ti d�no rodit jenom chlapce.
�elezn� n�tura m� kout jen mu�e.
Kdy� poma�eme ty dva sp��e krv�
a pou�ijeme k tomu jejich d�ky, co�pak tu vra�du nep�isoud� jim?
Kdo odv�il by se je sprostit viny, a� spust�me sv�j srdcervouc� n��ek?
Ka�d� m�j nerv a sval je odhodl�n sp�chat ten hr�zn� �in.
Poj�, jdeme hr�t a klamat �as. To bude komedie!
Fale�n� srdce fale�n� tv�� skryje.
V�era jsem ve snu vid�l ty t�i v�dmy.
V�m v mnoh�m �ekly pravdu.
Nemysl�m na n�. A� ale p�ijde vhodn� chv�le,
r�d bych si o tom s tebou promluvil,
- kdy� v�nuje� mi trochu �asu. - Miler�d.
Kdy� bude� st�t p�i mn�,
a� na to dojde, z�sk� si �est.
Kdy� ��dnou neztrat�m ve snaze z�skat ji
a zachov�m si �ist� ruce, sv�dom� i v�rnost, r�d d�m si ��ct.
Tak zat�m dobrou noc.
D�k, pane. N�podobn�.
Je to, co vid�m p�ed sebou, snad d�ka?
J�lcem nach�len�m k m� ruce?
Poj� bl�,
a� t� sev�u.
Ne, nem�m t�,
a p�ec t� vid�m po��d.
O��m se zjev�, hr�zn� vidino, le� uchopit t� nelze?
Nebo jsi jen p�edstava a v�tvor m�miv� zrozen� z m�ho hore�n�ho mozku?
Po��d t� vid�m, jasn� jako tu, co pr�v� tas�m.
M��� sv�m hrotem tam, kam j� chci j�t,
n�stroj jsi p�ece, kter� jsem cht�l pou��t.
M�j zrak je pro sm�ch ostatn�m m�m smysl�m,
nebo je p�ed��. Vid�m t�,
z jilce i �epele ti kape krev.
Ale a� te�. Nic takov�ho nen�.
Krvav� z�m�r se mi takhle vrazil do o��.
Sp�nek umrtvil p�l sv�ta
a zl� sny se pl�� v jeho z�clon�ch.
V ob�adu �arod�jnic H�kat� p�ij�m� dary, vychrtl� vra�da,
co vyt�m vlk j� odm��uje �as,
se kradm�m, smiln�m krokem n�siln�ka
ke sv�mu c�li pl�� jako duch. Pevn� zem�, bu� mi oporou,
neposlouchej, kudy jdou m� kroky. A� nevyk�iknou tvoje kameny
a neprotrhnou hr�zn� ticho noci,
Jen� s n�m se nyn� shoduje. J� vyhro�uji, ale on d�l �ije,
chladn� dech slov a� vzplane �hav�m �inem.
P�jdu to skoncovat, je odzvon�no.
Kdo by svou hranu sly�et cht�l? Do nebe zve, nebo do pekel?
To, co je opilo, mn� dalo kur�.
Tamti dva zhasli, j� se rozp�lila.
Pst!
Ticho!
To byl s��ek, vyvol�va� smrti,
p�eje dobrou noc.
U� se to chyst�.
Dve�e jsou doko��n a s chr�p�n�m dv� prasata tam vle�e dr�� str�.
V n�poji maj� jed a p��roda se h�d� se smrt�, zda �iv� jsou �i mrtv�.
Kdo je? - No, kdo!
Bo�e! Probrali se, a on to neud�lal.
Zahubil n�s u� pouh� pokus.
Pst! Ty d�ky jsem mu nachystala, sta�ilo je sebrat.
P�ipom�nal mi otce, jinak bych to ud�lala sama.
Man�eli!
Ud�lal jsem to.
Nesly�elas hluk?
Zahoukal s��ek, cvr�ci cvr�eli.
Ne��kals n�co?
- Kdy? - Te�.
- Kdo je ve druh�m pokoji? - Donalbain.
- Byl to pohled k�pl��i. - Je po�etil� o tom mluvit.
Jeden ze span� se sm�l, druh� se vzbudil a volal �Vra�da!�
Tak vzbudil jeden druh�ho. Pomodlili se a �li zase sp�t.
�Bo�e, smiluj se!� Volal jeden, druh�: �Amen!�
jak vid�li by ruce zabij�ka.
Naslouchaje jejich d�su, j� ne a ne ��ct �Amen�.
Tak hloubav� to nerozva�ujte.
Pro� jsem nemohl ��ct �Amen�?
Tolik jsem si p��l milost, a �Amen� zadrhlo se mi v�krku.
Na takov� skutky nesm�me takto myslet.
Jako bych sly�el hlas: �U� nesm� sp�t! To Macbeth vra�d� sp�nek!
Svat� sp�nek, jen� rozepl�t� uzel starost�,
denn�ho �it� smrt, hojiv� l�ze� znaven�ho t�la,
l�k poran�n�ch du��,
druh� pochod muhutn� p��rody, nejdra��� pokrm na kvasu �ivota!�
- Co�e? - �U� nesm� sp�t!� Neslo se domem.
�Glamis zavra�dil sp�nek, Cawdor nesm� sp�t!
- A proto Macbeth nebude u� sp�t!� - Kdo to k�i�el? Bl�zn�, vz�cn� th�ne.
Chorobn� p�edstavy ti berou s�lu.
Honem p�ines trochu vody, smyj si d�kaz hnusn� vra�dy.
A co ty d�ky? M�ls je nechat tam.
Odnes je, rychle. A ty dva sp��e poma� krv�.
Nem��u se tam u� vr�tit. Je hr�za myslet na hr�zn� �in,
- nato� ho znovu vid�t. - Slabochu!
Dej mi ty d�ky! Mrtvoly a sp��i jsou jako obrazy.
Jen d�tsk� zrak se boj� malovan�ch ��bl�.
Sluh�m pozlat�m tv��e krv� kr�lovskou, nech� vina toho �inu jich se mus� zd�ti.
N�kdo klep�?
Co to je se mnou, �e ka�d� zvuk m� d�s�?
�� ruce jsou to?
Vy�kr�bou mi o�i.
Mohou snad v�echny vody Neptunova oce�nu sm�t krev z m� ruky?
Ne,
sp� tahle ruka krvav� zbarv� vodstva
a zele� vln se v��arlat prom�n�.
M�m ruce rud� jako ty, le� stud mi zbra�uje m�t srdce b�l� strachy.
Na ji�n� br�nu n�kdo bu��.
Poj�, v lo�nici vodou spl�chneme
ten �in, a bude to. Poj�, selhaly ti nervy.
Co� opustila t� tvoje s�la? U� zase bu��.
Vezmeme si �upan, a� vypad� to, �e jsme je�t� spali.
A nest�j tu jak zaduman� troska!
Ne� zn�t sv�j �in,
to rad�i neznat sebe. Vzbu� Duncana, vzbu�!
K� bys to jen sved!
Tomu j� ��k�m bu�en�!
Bejt takhle vr�tnej v pekle, to bych se teprv naot��el kl��em.
Ve jm�nu Belzebuba, kdo tam?
Hele: sedl�k, co se ob�sil, �e se urodilo a ceny p�jdou dol�.
Poj�te d�l, pane.
Jen jestli m�te dost kapesn�k�, tady se ka�dej zapot�.
Ve jm�nu toho druh�ho ��bla, kdo tam?
Hele: pan licom�rn�k.
P��sahat um�l jednou onak, jednou tak, pak zas naopak,
zrazoval a jak had se kroutil,
ale do nebe se nedokroutil.
�, vejdi, pane licom�rn�k.
Kdo tam?!
Hele: Anglickej krej��,
co �kudlil na francouzskejch kalhot�ch, pon�vad� vyst�ihoval pro sebe.
Poj� d�l, krej��ku, u n�s ti zah�ejem �ehli�ku.
Nedaj si pokoj a nedaj. Kdo je to zas?
Na peklo je tu pekeln� zima. A slu�bu vr�tn�ho vzal �ert.
Cht�l jsem vpustit jednoho od ka�d� profese, co m� zlat� dno
a vede rovnou do pekelnejch plamen�.
U� jdu! U� jdu! Chystejte di�kr�ci.
Pros�m, nezapome�te �e jsem vr�tn�.
Co� �el jste, p��teli, tak pozd� lehnout, �e le��te tak pozd�?
Uhod jste, pane. Tady se jedlo a pilo a� do druh�ho kurop�n�.
D�sledn� pit�, m�v� troj� d�sledek.
D�sledek troj� d�sledn�ho pit�?
Tak t�eba �erven� nos, span�, mo�en�. Taky cht��.
Jen�e s cht��em se to m� tak: chlast ho nejd��v p�ivol�,
a potom odvol�: vyvol� chu�, ale br�n� v �inu.
Proto m��e se i ��ci, co se cht��e t��e, chov� se chlast jak obojetn�k:
ud�l� ho, i odd�l�;
navede ho, i odvede;
nejd��v ho k tomu m�, a pak se k tomu nem�;
sotva ho postav�, hned ho nech� klesnout.
A pak �e chlast v hrdlo nel�e. Jen�e cht�� pak sel�e.
Jak sly�� le�, lehne si a le��.
Tys musel v�era sly�et stra�nou le�.
To m�te pravdu, pane.
Chlast mi ji vrazil p��mo do krku, tak�e m� m�lem porazil,
ale j� mu ji vr�til, a hned jsem to m�l z krku.
- Dobr�tro, pane. - Dobr� r�no, p�ni.
Je kr�l u� vzh�ru, th�ne?
Je�t� ne.
Cht�l, abych za n�m p�i�el brzo r�no.
Kr�l odj�d� u� dnes?
Dnes. M�l to v �myslu.
Noc byla bou�liv�.
Kde my jsme spali, strh vichr kom�ny
a vyl jak pl��, podivn� sk�eky smrti vyd�val
a hr�zn�m vyt�m v�til hr�znou zk�zu, chaos a zmatky,
p�evr�cen� sv�t, co zrodit se m� ze �alostn� chv�le.
S��ek, pt�k temnot, houkal celou noc
- a zem� se pr� hore�nat� t��sla. - Bou�liv� noc.
Hr�za, hr�za, hr�za!
Mistrovsk� d�lo dokonala zk�za.
Svatokr�de�n� vra�da znesv�tila
pomazan� chr�m P�n�. Vzala z n�j �ivot.
�ivot?
- Mysl�te �ivot Jeho Veli�enstva? - Vejd�te tam,
a� Gorgona v�m zni�� zrak. Necht�jte, abych mluvil. Pod�vejte se!
Vzbu�te se! Vra�da! Zvo�te na poplach!
Vra�da a zrada!
Banquo a Donalbaine!
Malcolme, vzbu�te se. Set�este hebk� sp�nek, n�podobu smrti,
a hle�te na smrt samu! Vsta�te a vizte obraz posledn�ho soudu!
Vsta�te jako z hrobu, cho�te jak duchov�,
a� tahle hr�za se k v�m v�c hod�!
Co se d�je, �e tak stra�n� trubka svol�v� sem
- sp��e tohoto domu? - Vz�cn� pan�,
m� �e� nen� pro v�s.
Ve va�ich u��ch by hned vra�dila.
Banquo!
- N� p�n a kr�l byl zavra�d�n. - Hr�za! A v na�em dom�?
P��li� hr�zn� je to. Na m�st� nez�le��.
Drah� Duffe, pop�i to,
�ekni, �e to nen� pravda.
Kdybych jen zem�el o hodinu d��v,
byl by m�j �ivot ��astn�. Ale te� s�m �ivot pr�v� p�i�el o �ivot
a zbyla z n�j jen tretka.
�est a milost jsou mrtvy, v�no sto�en�
a na dn� z�stal jen hnus.
- V� otec kr�l byl zavra�d�n. - A k�m?
Ud�lali to asi komorn�ci.
Ruce a tv��e maj� od krve,
zbrocen� d�ky vedle na pol�t��i,
a t�e�t� o�i jako ��len�. T�m sv��it lidsk� �ivot.
P�esto te� lituji, �e jsem je zabil.
Pro� jste to ud�lal?
Kdo by se ovl�d, kdo m�rn� je a rozumn�, kdy� zu��,
kdo lhostejn�, kdy� v�rn� oddan�?! Nikdo!
M� prudk� l�ska
p�edb�hla v�hav� rozum!
Tady le�� kr�l,
st��brnou ple� mu zlat� krajky krve,
a r�ny se �kleb� jako hr�zn� pr�rvy,
jimi� se dere zmar! A tady le�� vrazi, barv��i barvou cel� pot��sn�n�,
necudn� d�ky navl�kly si krev!
Kdo srdce m�
a v srdci odvahu to srdce projevit, ten nemoh by se ovl�dnout.
Kr�sn� mu to vy�lo,
kr�l, Cawdor, Glamis, v�echno,
co sl�bily ty sudi�ky.
J� za tou kr�sou tu��m hnusnou hru.
Ty v�ak kr�le nezplod�.
To ze m� jak z ko�ene pr� vzejde mnoho kr�l�.
Jestli�e nelhaly,
a na tob�, Macbethe, jejich slova pravdou z���,
pro� sliby, co se tob� vyplnily,
t� u m� nem�ly by se st�t pravdou,
a k nad�ji mne vzn�st?
Ti�e. U� dost.
Dnes ve�er po��d�me hostinu, ��d�me si va�i p��tomnost.
Jsem k va�im slu�b�m, Va�e Veli�enstvo,
poutaj� mne k v�m pouta povinnosti. Nav�ky.
- Odj�d�te odpoledne? - Ano, kr�li.
A� nesch�z�te p�i hostin�.
Zajist� ne, m�j pane.
Strach z Banqua zad�el se mi a� do du�e.
M� n�co z�kr�le,
to m� d�s�.
Trouf� si
a nic ho neodrad�, m� moudrost,
state�nost a jedn� obez�etn�.
Nikoho se neboj�m jak jeho.
And�l m�j str�n� se p�ed n�m kr��,
jako Antonius se t��sl p�ed Caesarem.
Kdy� sudi�ky m� prvn� oslovily jak kr�le,
a p�inutil je mluvit k n�mu.
Pozdravily ho pak jako otce kr�lovsk�ho rodu.
Jalovou korunu m�m na hlav�
a plan� �ezlo marn� sv�r�m v ruce.
Vykrout� mi ho z ruky ciz� ruka. Nem�m syna, kter� by je zd�dil.
Pro syny Banqua �pinil jsem svou du�i,
skv�l�ho kr�le jsem vra�dil pro n�,
pro n� mi nav�dy zho�kl kalich klidu,
to jenom pro n� jsem dal v��n� �perk � svou du�i � ��blu, nep��teli lidstva!
Z ciz�ho semene m�m d�lat kr�le?!
To rad�i vyzvu na souboj s�m Osud!
A na �ivot a na smrt!
My spolu v�era tu��m mluvili?
V�era, Va�e Veli�enstvo.
P�em��leli jste o tom, co jsem ��kal?
To on v�s dr�el zkr�tka,
j� na tom vinu nem�l.
To jsem v�m minule dok�zal, jak v�s vodil za nos,
klacky pod nohy v�m h�zel,
jak�ch prost�edk� pou��val, kdo je vedl, slovem v�e jsem �ekl,
tak�e i bl�zen mus� ��ct a ka�d� to v�: �To d�lal Banquo�.
- To jste n�m �ekl. - Ano, a nejen to,
co� d�vodem je na�� sch�zky.
Ovl�d� v�s shov�vavost v takov� m��e, �e si to nech�te l�bit?
Jste svat�, co se budou modlit za dobr�ka a jeho potomky,
kdy� jeho ruka ohnula v�s k�hrobu a z�va�ich d�t� nad�lala �ebr�ky?
Jsme mu�i, pane.
Ano, v rejst��ku jste zaps�ni podle jm�na;
Chrti a oha�i i k�epel�ci, vl��ci, ov��ci i pudlov�
jsou v�ichni psi. V�ak v hodnot� se li��:
jsou pomal� �i rychl�, jeden hl�d�, druh� zas hon�,
ka�d� podle toho, ��m �t�dr� p��roda ho obda�ila
a zvl�tn�m dodatkem ho odli�ila od jin�ch ps�.
A tak je to i s lidmi.
M�te-li ve stupnici mu�nosti d�stojn� m�sto,
tak to �ekn�te, a j� v�m sv���m jistou z�le�itost.
Kdy� se j� zhost�te, tak zbav�te se nep��tele,
p�ipnete se t�m k na�emu srdci.
co jen �ivo��, kdy� �ije on,
v�ak rozkvete, a� zem�e.
Jsem mu�, m�j pane,
jeho� �strky a r�ny zlostn�ho sv�ta
rozdr�dily tak, �e na vzdor sv�tu v�e chci u�init.
Strm�cen nehodami a serv�n osudem, �e �ivot sv�j r�d nasad�m,
abych mu bu� nadlep�il, nebo zcela se ho zprostil.
V�te, �e Banquo v� nep��tel.
- Ano, pane. - M�j je taky.
a v tak krvav�m bl�zku,
�e ka�d�m okam�ikem sv�ho byt� mne bod� p��mo do srdce.
V�m, m��u ho zni�it nezast�enou moc� a zodpov�dat se jen vlastn� v�li,
to v�ak nemohu,
nebo�, on m� p��tele, kter�ch si v��m, a nerad bych se s nimi rozkmot�il.
O� lep�� bude truchlit pro toho, koho s�m sraz�m,
a proto obrac�m se na v�s.
Z v�n�ch d�vod� chci v�echno skr�t p�ed v�ete�n�m zrakem.
Ud�l�me, co p�ik�ete, pane.
Banquo,
Tvou du�i je�t� dnes
po�leme rovnou do nebes.
��dn� zisk, v�e promarn�no, co jsme z�skali, n�s tr�p� jenom.
Ne� ni�it mnohdy ni�en b�t je lep��,
pro� z�skat to, ��m zni��me sv� �t�st�.
M�j pane, pro� dr��te se po��d stranou?
�iv�te v�sob� chmurn� p�edstavy,
co m�ly um��t s�t�m, kdo �ije u� jen v�nich?
Marn� je pl�� nad rozlit�m ml�kem, odest�t nem��e se, co se stalo.
�ali jsme hada, ale nezabili.
Zhoj� se
a n� nedomrl� zlo�in se mus� zas b�t jedov�ho zubu.
Nebe i zem a� zajdou,
v�echen ��d, ne� abych m�sto chleba jedl strach
a ka�dou noc se zm�tal v hr�zn�ch snech. Ulehnu rad�i k�mrtv�m do hrobu,
jim� pro klid du�e dal jsem v��n� klid,
ne� na lo�e jak na sk�ipce si lehat v���len�ch muk�ch.
Duncan le�� v�hrob�.
Hore�ku byt� klidn� vysp�v�.
M� vystar�no: ocel, jed �i zrada se ho u� ani nedotknou.
Nech u� n��k�,
mil� choti, host�m ukazuj jen rozz��enou tv��.
To taky budu. A ty u�i� tot�.
A hle� si Banqua,
pohledem a slovem vemlouvej se mu.
Kdo si nen� jist�, lichotkou om�v� svou �est,
ud�l� z�tv��e masku sv�ho srdce, aby zast�el, co v�n�m je.
- U� to pus� z�hlavy. - Hlavu m�m plnou �t�r�,
drah� �eno. V�dy� to v�, Banquo a Fleance �ij�.
Na �ivot nen� v��n� pron�jem.
�t�chou mi je, �e jsou zraniteln�.
Tak�e se raduj: D��v ne� netop�r oblet� krovy,
d��v ne� brouk chrob�k krovky rozt�hne,
bru�en�m usp� z�vaj�c� noc,
- stane se hrozn� �in. - Co se m� st�t?
Necht�j ho zn�t,
a� nem� na n�m vinu. A� se to stane, bude� spokojena.
P�ij�, noci,
a neviditelnou, krvavou rukou zni� ten dluhopis,
p�ed n�m� tak blednu.
Smr�k� se,
krkavec let� k havran�mu lesu.
Klesaj� v��ka dobr�m tvor�m denn�m
a hav� noci v �ern� tm� jde plenit.
A� zv�,
zes�l� zlem, co zlem se zapo�alo.
Te�, poj� se mnou.
- Kde m�te sed�t, v�te. Posa�te se! - D�ky, Veli�enstvo!
Ka�d�ho zvl a v�echny dohromady srde�n� v�t�m!
Sednem si mezi v�s
a budem d�lat skromn�ho hostitele! Hostitelka nech� sed� v �ele,
a� p�ijde �as, pronese uv�tac� �e�!
Pov�zte, pros�m, za m�, mil� choti, �e v�t�m v�echny z up��mn�ho srdce.
Hle�, srdce v�ech ti s d�ky let� vst��c! St�l pln� obsazen je z obou stran!
Sednu si doprost�ed! A zvesela,
s ka�d�m z v�s chci si p�ip�t.
- Na tv��i m� krev. - Krev Banqua.
Lep�� na tob� ne� v n�m. Je vy��zen?
M� pod�ezan� hrdlo, m�j pane. D�rek ode m�.
Jsi skv�l� hrdlo�ez.
Kdo na starost v�ak vzal si Fleance, je taky dobr�.
Kdy�s to byl ty, tak nem� sob� rovna.
Va�e Veli�enstvo.
Fleance utekl.
Pak strach m� znovu drt�.
Jinak bych byl zdrav�, cel� jak mramor, pevn� jako sk�la,
�ir� a voln� jak vzduch. Te� jsem v�ak sv�z�n,
spout�n, p�ikov�n k�pochyb�m a strachu. Banquo zabit?
Zabit, m�j dobr� pane. Le�� v�p��kop�,
na hlav� �kleb� mu dvacet ran, z�ka�d� kouk� smrt.
D�ky za to.
Had dod�chal, ale
h�d� po��d �ije, �asem jist� nashrom�d� jed.
Te� je�t� u�tknout nem� ��m.
Jdi u�, z�tra si promluv�me.
Kr�li m�j a choti, vy si nehled�te host�.
Jak koupen� je hostina, kdy� hostitel host�m ned� najevo,
jak r�d je vid�.
J�st se m��e doma,
mimo d�m k j�dlu pat�� zdvo�ilost, hostina bez n� je jak bez chuti.
D�k za to pok�r�n�.
Dobrou chu� i za�it� v�em p�eji! A� v�m slou�� ke zdrav�!
B�t vz�cn� Banquo tady s�n�mi, byl by tu cel� v�kv�t n�roda.
Rad�i ho pok�r�me za nevl�dnost, ne� aby se mu n�co zl�ho stalo!
T�m, �e tu nen�, poru�il sv�j slib.
Posa�te se k n�m, Va�e Veli�enstvo.
Nen� kam.
Zde je, Va�e Veli�enstvo, m�sto pro v�s.
- Kde? - Tady, Va�e Veli�enstvo.
Co v�s rozru�ilo?
- Kdo z v�s to ud�lal?! - A co, m�j pane?
Nem��e� ��ct, �e j�.
Pro� k�v� na mne tou zkrvavenou hlavou?
P�nov�, vsta�te! Kr�li nen� dob�e!
Se�te. Pros�m, se�te. Mu� to m�v� �asto, trp� t�m od ml�d�.
Chvilkov� z�chvat, p�ejde to. Moc si ho nev��mejte.
To si ��k� mu�?
Odvaha je to, z�rat na n�co, �eho i ��bel by se zhrozil.
Hloupost! To ti zas n�co maluje tv�j strach.
Jako kdy�s vid�l ve vzduchu d�ku, co ti pr� vedla za Duncanem.
P�kn� tu vyv�d�, jen co je pravda!
Jak �ensk� jsi, co poh�dkou stra��, co mu v zim� u kamen vypr�v�la babi�ka.
To je ostuda!
Na co to z�r�? V�dy� je to jenom pr�zdn� stoli�ka.
Vid� ho?
Hle�!
T�mhle! Co �ekne�?!
Kdy� um� k�vat, taky na m� promluv!
Kdy� kostnice a hroby vracej� n�m mrtv�,
najdem v��n� spo�inut� ve ch�t�nech krkavc�.
Kams dal svou mu�nost?
P��sah�m, co tady stoj�m,
- j� ho vid�l. - Sty� se, fuj.
V�dycky se prol�vala krev, zvl v dob�ch,
kdy soucit nebyl v ��du v�c� lidsk�ch.
Ale i potom p�chaly se vra�dy hr�zn� tak, �e se p���� slov�m.
D��v ten,
komu vyrazili mozek, um�el,
a byl konec.
Dneska mrtv� lezou z hrob� s dvaceti roz�kleben�ma ranama,
a vy�oupnou v�s z m�sta.
Podivn�, �e? V�c ne� sama vra�da.
Host� v�s postr�daj�, m�j pane.
Ano, ov�em.
Pus�te to z hlavy, draz� p��tel�.
Prazvl�tn� slabost, ale kdo m� zn�, ten v�, �e to nic nen�.
Na p��telstv� a zdar v�m v�em! Te� si sednu!
V�no! Plnou!
Na radost p�ip�j�m v�em u stolu!
A na Banqua. Jak chyb� n�m n� p��tel!
K� by tu byl! V�em p�ip�j�m! A jemu!
A v�ichni na kr�le!
My p�ip�j�me v�m.
Zmiz!
Jdi mi z o��!
A� t� spolkne zem!
Kosti m� bez morku, krev jako led,
v tom zraku, j�m� tak sv�t�, nen� p�ece prav�ho lesku!
P�nov�, pros�m, neberte to v�n�.
Nen� to nic, jen ve�er n�m to kaz�.
Co mu� si troufne, to si troufnu j�. P�ij� ke mn� t�eba jako rusk� medv�d,
obrn�n� nosoro�ec �i jako tygr, p�ij� jako cokoli,
jen takhle ne � j� nehnu brvou.
Anebo vsta� z mrtv�ch a na souboj m� vyzvi n�kde v pou�ti.
Kdy� zachv�ju se strachy, ��kej, �e jsem panenka pro d�ti.
Zmiz, hr�zn� st�ne!
V�sm�n� p��zraku, u� zmiz!
Je pry�!
J� jsem op�t mu�. Jen klidn� se�te.
Zkazils v�em n�ladu a cel� ve�er podivn�m blouzn�n�m.
Tak hr�zn� v�c m� se rozplynout jak letn� mrak a nevyvolat ��as?
Co� se s�m v sob� u� nevyzn�m?
Kdo vlastn� jsem, kdy� tv�� mi zbledla strachem,
zat�mco ta tv� m� po��d p�irozenou �erve�, a� vid�la jsi to, co j�?
Co m�la vid�t, m�j pane?
Dost! Je mu h�� a h��. Ot�zky ho jenom dr�d�.
Odejd�te, pros�m. Dobrou noc. Na po�ad� nehle�te! Tak jd�te!
Dobrou noc. A� se kr�l brzo uzdrav�.
Dobrou noc v�m v�em!
Pote�e krev.
A krev plod� krev.
K�men se hnul, stromy promluvily.
Augu�i z letu kavek, strak a vran
dok�� vy��st nejtajn�j�� vra�du.
Kolik je hodin?
Noc se sv��� s r�nem.
Macduff pr� odm�t na�e pozv�n�. Co tomu ��k�?
- Poslals pro n�ho? - Teprve po�lu. Doneslo se mi to.
V�ude m�m svoje podplacen� lidi. I st�ny v�tomhle dom� maj� u�i.
Hned r�no p�jdu k �arod�jnic�m.
�eknou mi v�c. Jsem odhodl�n,
to nejhor�� je nev�d�t to nejhor��. V�e ostatn� te� po�k�.
V krvi se brod�m tak,
�e p�estat s t�m, je�t� s�m sebe v krvi utop�m.
M�m v hlav� n�pad, v �in ho zm�n�m hned.
Mus�m d��v jednat, potom p�em��let.
Elix�r �ivota ti chyb�: Sp�nek.
Poj�,
p�jdem sp�t.
Byl to jen sebeklam, strach novice se zvykem ztup� s�m.
N� �in je mlad�. Teprv dozr�v�.
Co tu d�l�te?
P�lno�n� tajn�, �ern� babice, co m�te za lubem?
�in beze jm�na.
P�i v�em, co d�l�te, v�s zap��sah�m: �ekn�te pravdu,
a� je jak�koli.
I kdybyste t�m odv�zaly vichry, co bo�� chr�my,
v zb�sil�ch vln�ch rozt��tily lod�, obil� poml�tily, stromy s�aly,
ohnuly k�zemi p�chu pal�c�,
s�m� �iv�ch semlely na padr�. Jen odpov�zte na to, co se v�s zept�m.
- Ptej se. - A ��dej.
My ti odpov�me.
Chce� to rad�i sly�et od n�s, nebo od na�ich p�n�?
- Zavolejte je, a� je taky vid�m. - Ze svin� krev p�ilej tady,
je� sn�dla dev�t sv�ch selat; pot z�vrahovy �ibenice do ohn� ho�.
P�ij�te, velc� nebo mal�, jsouce v ��ad� sv�m dbal�.
- Nezn�m� moci, �ekni. - Ml� a sly�, v� dob�e, co chce� v�d�t.
Macbethe, Macbethe, Macbethe, dej pozor, dej, th�na z Fifu, ohl�dej.
- Macduffa ohl�dej. - Dost.
A� jsi kdokoli, d�ky. M� obavy se potvrdily. Jen je�t� sl�vko.
Neposlechne t�. P�ich�z� dal��, mocn�j�� ne� prv�.
- Macbethe, Macbethe, Macbethe. - Chci t�et� ucho, abych sly�el v�echno.
Bu� krvav� a zpupn� zhrdej v�emi,
neubl�� ti, koho �ena porodila.
Bu� odv�n� jak lev a nehle� na ty,
kdo kuj� pikle, intriky a zrady,
nikdo t� neporaz� do t�ch dob, ne� Birnamsk� les
na Dunsinan d� se na pochod.
Co� nestane se nikdy?
Rozk�e n�kdo n�kdy lesu,
aby se stromy vyrvaly z�ko�ene a �ly?
Sladk� v�sti, dobr�.
Na sv� v��i Macbeth bude ��t dle lh�ty p��rody,
pak skon� p�irozenou smrt�, a� p�ijde jeho �as.
Je�t� jednu v�c by m� srdce r�do v�d�lo!
Zda va�e um�n� m��e tolik ��ci:
povl�dne vskutku n�kdy v na�� zemi potomek Banqua?!
Necht�j v�d�t v�c.
J� ��d�m odpov��. Kdy� odep�ete, nech� padne na v�s v��n� proklet�.
Zjevte se! - Zjevte se! - Zjevte se!
Srdce, rmu� se, o�i vizte, p�ij�te st�ny, potom zmizte.
Jsi duch Banqua?
Ta koruna mi vypaluje bulvy,
a na druh�m zlat�m �ele stejn� vlasy.
Na t�et�m taky. Stv�ry odporn�. Co to m� b�t?
A �tvrt�? Dost u�, o�i!
Co� p�jde to tak do soudn�ho dne?
Sedm�? U� nevid�m a je�t� je tu osm�,
a nese zrcadlo,
Dr�� dvojit� jablko a trojit� �ezlo.
�d�sn� pohled. Te� vid�m pravdu.
Tam se sm�je zkrvaven� Banquo
na svoje potomky.
Co r���te si p��t, Veli�enstvo?
- Veli�enstvo. - Vid�ls ty �arod�jnice?
Ne, Va�e V�sosti.
Nepotkals je?
Ne, m�j pane.
Kam se jen vrtnou, otr�v� tam vzduch.
A budi� proklet, kdo jim uv���!
Sly�el jsem dusot kopyt. Kdo to p�ijel?
Dva nebo t�i v�m, pane, p�i�li ��ct,
�e Macduff utekl za Malcolmem do Anglie.
Do Anglie utekl?
Tam, m�j pane.
�ase,
jak p�edj�m� m� hr�zn� �iny.
Ude��m n�hle na Macduff�v hrad, dobydu Fifu,
�epeli me�e vyd�m jeho �enu,
d�ti a v�echny jeho p��buzn�.
To nen� vychloub�n� bl�zna,
ud�l�m to, ne� z�m�r vychladne.
U� dv� noci jsem probd�l,
ale va�e v�pov�� se nepotvrzuje.
Kdy obch�zela naposledy?
Od doby, co Jeho Veli�enstvo ode�lo do pole, v�d�m ji �asto.
V�dycky vstane, obl�kne si �upan, odemkne sk��nku,
vynd� arch pap�ru, p�elo�� jej, n�co na n�j nap�e, p�e�te to,
pak to zape�et� a jde zase do postele. V�echno v nejhlub��m sp�nku.
V�n� naru�en� konstituce, po��vat takhle dobrodin� sp�nku,
a sou�asn� jevit zn�mky bd�l�ho stavu.
Krom� proch�zen� sem a tam a jin�ch �kon�,
ne��kala n�kdy n�co v tom d��motn�m rozru�en�?
To po n� nebudu opakovat, pane.
Mn� to ��ct m��ete, dokonce byste m�l.
Ani v�m ani nikomu jin�mu.
Nikdo by mi to nedosv�d�il.
Vid�te, tady jde.
Takhle to d�l� v�dycky, a p�itom tvrd� sp�.
Kde vzala tu sv�ci?
Po��d m� u sebe sv�tlo. Je to jej� rozkaz.
- O�i m� otev�en�, vid�te? - Ano, ale nevid� nic.
A co to d�l� te�? Mne si ruce, vid�te?
To d�l� po��d. Jako by si je myla.
N�kdy ji to dr�� celou �tvrthodinu.
Je�t� je tu skvrna.
Sly��te, mluv�. Poznamen�m si, co ��k�.
Pry�, proklet� skvrno.
Jedna, dv�.
Je �as to ud�lat. Peklo je tmav�.
Fuj, pane, voj�k, a m� strach? Nen� z �eho. V� o tom n�kdo?
M��e n�s n�kdo pohnat k odpov�dnosti?
Ale kdo by si pomyslel, �e v�tom sta��kovi je tolik krve?
Sly��te to?
Th�n z Fifu, m�l �enu,
kdepak je te�?
Copak ty ruce nebudou nikdy �ist�?
Nechte toho, choti, nechte toho. Nebu�te vylekan�. Jen v�echno pokaz�te.
Ale, ale. Sly�el jste, co jste sly�et nem�l.
Ona �ekla, co ��kat nem�la. Jen nebe v�, co ona vlastn� v�.
A� d�l�m,
co d�l�m, p�chne krv�.
Ani v�echny parf�my Ar�bie tuhle ru�ku nenavon�.
To byl vzdech, co? N�co t�k�ho j� le�� na srdci.
O takov� srdce bych nest�l, t�eba by v�zelo v�kr�lovsk�m t�le.
- No, dob�e. - K� by bylo dob�e, pane.
Na takovou nemoc m� v�da nesta��. Ale vid�l jsem lidi,
co chodili ve sp�nku, a pak zem�eli ve sv�ch postel�ch.
Umyj si ruce, oble� si �upan,
��k�m je�t� jednou,
Banquo je v hrob�. Nevyleze z n�j.
Do postele, do postele.
N�kdo bu�� na br�nu. Poj�, poj�, poj�, dej mi ruku.
Co se stalo, nem��e se odest�t.
Do postele, do postele, do postele.
Koluj� hnusn� zv�sti.
Zr�dn� �iny plod� jen zr�dnost,
naka�en� mysli �eptaj� tajn� hluch�m pol�t���m.
Pot�ebuje kn�ze v�c ne� l�ka�e. Odpus� n�m, Bo�e. Dohl�dn�te na ni,
odstra�te v�e, ��m by si mohla n�co ud�lat,
a nespou�t�jte ji z o��. Dobrou noc.
Skl��ila mou mysl, zrak zm�mila.
M�m strach vyslovit, co tu��m.
T�ch zpr�v u� bylo dost. A� zb�hnou v�ichni.
Birnamsk� les se ned� na pochod, tak �eho se m�m b�t?
Snad Malcolma?
Porodila ho �ena?
Duchov�, co znaj� lidsk� osudy, mi �ekli:
�Neubl�� ti, koho �ena porodila.�
Tak ut�kejte, zr�dn� th�nov�, dejte se k po�iva�n�m Angli�an�m.
Rozum, j�m� ��d�m se, a srdce state�n�, pochyby za�enou, pro� b�t se zbyte�n�?
A� do �erna t� prokleje s�m ��bel,
ty padouchu ml�kobled�! Pro� tv��� se jak b�l� husa?!
- Na deset tis�c. - Hus, lot�e?!
Voj�k�, pane.
Bodni se do tv��e, a� z�erven�, ty kluku s j�try liliov�mi.
Jak�ch voj�k�?
Promi�te Va�e Veli�enstvo, anglick� vojsko.
Pry�, jdi mi z o��! Co va�e pacientka, doktore?
Nen� tak nemocn�. Tr�p� ji t�iv� p�edstavy,
- jen� poklid j� kradou. - Vyle�te ji.
Co� neum�te l��it chorou mysl?
vzpom�nku na �al vyrvat z ko�ene,
vymazat z mozku z�pis starost�, n�jak�m m�rn�m,
konej�iv�m l�kem o�istit hru� od t� z�ke�n� l�tky,
co j� tak t��?
V�tom si ka�d� pacient mus� pomoct s�m.
Ho� psovi ty sv� l�ky. K �emu jsou? Vy�li jezdce!
V�te doktore,
th�nov� mne opou�t�j�. Kdybyste, tak dok�zal,
odebrat mo� m� zemi, ur�it nemoc a proj�madlem j� pak vr�tit zdrav�,
j� bych v�m tleskal tak, �e ozv�na by zatleskala znovu.
Zn� n�jakou senu,
rebarboru, nebo n�jak� �istidlo, co vyhnalo by ty Angli�any?
Sly�els o nich, ne?
Va�e Veli�enstvo. Va�e p��pravy mi neunikly.
Vyv�ste vlajky na hradb�ch! Sly��m odev�ad: �U� jdou!�
N� pevn� hrad a bude obl�h�n? K�sm�chu!
Kdyby k�nim na�i lid� nep�eb�hli, rvali bychom se, vousy proti vous�m,
a hnali je dom�, odkud p�i�li.
Skoro jsem zapomn�l, jak chutn� strach.
B�valy doby, kdy jsem tuhl d�sem, kdy� v noci n�kdo k�ik,
pak vlasy mi vst�valy hr�zou p�i d�siv�ch zkazk�ch.
Ale i hr�z se �lov�k jednou p�ej�.
Vra�edn� my�lenky m� nau�ily sn�et je klidn�.
Kr�lovna zem�ela, m�j pane.
M�la zem��t pozd�jc.
Pro� s t�m nepo�kala na vhodn�j�� �as.
Z�tra, a z�tra, a z�tra,
krok za krokem se ze dne na den sune a� do posledn� slabiky v�ech p��b�h�,
a na�e v�erej�ky n�m bl�zn�m sv�t� na cestu k smrti.
Zhasni sv��ko kn�tek.
Prchav� st�n je �ivot,
�patn� herec, co chvilku k�i�� na jevi�ti sv�ta
a potom zmlkne nav�dy.
Pust� �v�st idiota je to,
jen hluk a v�ava, a neznamen� nic.
M� n�co na jazyku, tak ven s t�m.
V�sosti, m�l bych v�m popsat, co jsem pr�v� vid�l, jen�e nev�m jak.
Ven s�t�m, mluv.
Na str�i stoj�m t�mhle na kopci, d�v�m se sm�rem
k Birnamsk�mu lesu, a najednou se hnul � ten les.
- L�e�, lot�e! - A� ztrest� m� v� hn�v, kdy� l�u.
T�i m�le odsud ho uvid�te. Ten les je na pochodu.
Jestli l�e�, pov�s�m t� na nejbli���m strom�,
kde vysu�� t� hlad!
A jestli nel�e�, m��e� zas klidn� pov�sit ty m�!
Za��n�m ztr�cet rozhodnost.
Nev�m, zda se mnou ��bel nehr�l dvoj� hru a nezalhal mi pravdou:
�Nem�j strach, Macbethe,
ne� Birnamsk� les d� se na pochod k Dunsinanu.�
A te� pochoduje p��mo sem! Do zbran�!
Je-li pravda, co mi �ek, pro� skr�vat se
�i d�t se na �t�k? Duj, vich�e. P�ij� zk�zo.
Zmar bije na poplach! Se zbran� v ruce um��t nem�m strach!
Tady to �in��. Kde jsi, tyrane?!
Kdy� zabije t� n�kdo jin�,
bude m� nav�dy stra�it duch m� �eny s�d�tmi.
Nebudu zab�jet ty ubo��ky, co za pen�ze m�vaj� tu kop�m.
Tebe chci, Macbethe,
anebo rad�i ponech�m v�pochv� neztupen� me� a neud�l�m nic.
Tam t� snad najdu.
Me�e tam �in�� tak, �e prozrazuj� tu nejp�dn�j�� pa�i.
�t�st� p�ej mi ho dostihnout! V�c ne��d�m!
Pro� bych si m�l hr�t na ��msk�ho bl�zna a zab�jet se,
kdy� �iv�m slu�� m� r�ny v�c?
St�j, pse, a oto� se!
Jedin� tebe rad�i nepotkat!
Vra� se, m�m du�i u� dost obt�enou krv� tv�ch p��buzn�ch.
J� nem�m slov. M�j hlas je te� v�m�m me�i.
Ty lot�e krvav�j�� nad v�echen v�raz.
Jen pl�tv� silou. Sp� mohl bys vzduch vedv� rozetnout.
M�j �ivot chr�n� kouzlo a nevezme ho, koho porodila �ena.
Nev�� kouzlu, zradilo t�. Duch, jemu� slou��, ti pov�:
Macduff byl z�l�na matky p�ed�asn� vyrv�n.
Bu� proklet jazyk, kter� tohle ��k�.
Nebo� lep�� ��st m� mu�nosti mi ochromil!
A� nikdo nev��� t�mto ��belsky dvojsmysln�m kejkl�m t�ch,
kdo slovy naslibuj� hory doly,
le� skutky vezmou v�echnu nad�ji!
Vzdej se, sketo, a� vystav�me t� v�em na odiv jak vz�cnou obludu.
Nabodnem tvou hlavu na ty� a pod n�m n�pis:
- �To� tyran, hle�te.� - Nevzd�m se,
nehodl�m se plazit v prachu p�ed Malcolmem
a l�ze b�t jen pro sm�ch.
Birnamsk� les se vydal na pochod k Dunsinanu
a tebe �ena neporodila.
Poj�, Macduffe! Bij se! A� proklet je, kdo pros� o milost.
Hr�li:
Hudba:
Obsazen�:
Produk�n� n�vrh��:
Kost�mov� n�vrh��:
Pomocn� re�is��i:
Poradce re�is�ra:
Re�ie:
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.