Original subtitles

Tak dáme ještě to stěnout, ne? Můžeme.

Pět, šest, sedm.

Tak, zkonečně k obrvu začínáme. Hele, hlutá očka, hlutá očko.

Co to budeme dělat?

Tak můžeš začít.

Já chodím si dvě knížky.

Měním na zelený.

Tak jo, no. Tak já třeba měním na modrý.

Aha, bereš osu.

Ahoj, sakra.

Tak si postojíš.

Stojíš?

Je to nějaký Blu-ray, ale právě radši, než pojímáme.

To znamená, že hraju já.

A hraješ?

Modrý.

Červený.

Jo, hraj.

Morbo nebo číslo?

Velikostní hra.

Hraješ znova?

Jo, tak díky.

Hraj.

To hrajete hezky, jo.

Uno hráme, no.

Je vidět, že tady panáčkovi to úplně nejde.

Naučíš mě?

Tak jako jestli chceš, tak si když sám můžeš zahrát, no, tak si když mě stejně

a něco ti tady ukážu a pak si můžeš třeba přidat.

Fraj, nemáš? Nemám. Aha.

Fraj, já jsem slízený, nemáme nikdo.

No, takže nemáme.

Máš? Nemám. To je nějak špatný výjem.

Možná bude úplně jiný výjem. Jo, tak se vymluvíme, no.

Tak třeba už máš? Nebo jsi lízal? Už jsem lízal. Lízal jsi.

Můžeš.

Jak se to hraje?

Jak se to hraje?

No, hele, vidíš to. Tak třeba on dal červenou jedničku. A já nemám červenou u

sebe, ale mám jedničku jiný barvy. Takže ty můžeš dát vlastně tu to číslo na

jinou barvu. Nemůžeš dát...

jiný číslo na jinou barvu. Můžeš dát stejnou, stejný číslo na jinou barvu,

anebo barvu na barvu.

Reš.

Pak tam jsou special karty, jakože máš třeba, teď tady dám pánáčkové C na papám

a plus dvě, musíš líznout dvě karty.

A protože on chce líznout... Já bych chtěla zkusit. Jo, tak jo, tak celé

zrovna mám co do toho.

Můžeme. Jo, potom zkusíme dohrát.

Tak člověky.

Uno. Než.

Já mám trůfy. To bude zdlhavý. Nechceme to spíš skračnout, ať si s náma zahrají

manča?

No, tak šlo by to.

Děkuji, kouci.

Dál vyšli k půlku, dál vyšli k půlku.

Ok, dejme půlku takovou starou.

Zatmění zamykaný.

Tak to můžeme udávat tomu?

Můžeme. Tak, OK.

Dva.

Tři.

Čtyři. Počkat, kolik? Čtyři, pět.

Šest.

Sedm.

Tak, takhle barvička začíná. Pojďme přesně trošku.

Samotně. Začínáme žlutou.

No vidíš to, už to chápeme učat. Dobrý, dobrý.

Tak já třeba dám modrou.

Tak já červenou.

Si to někdo vyžral, si to někdo vyžral. No tak jestli máš na přebytí, no tak si

chvím osm ale.

Musíš to říct čtyři.

Osm? Čtyři plus čtyři.

No, jehej, co jsi tu vyhřel?

Zelená.

Zelená? No hraje mám čat, co se tady už to... co chodí? Já už jsem si to... Co

mám dát? Zelenou musíš. Ale ty nemáš, takže lízej. Takže můžu to dát?

Ne, nemůžeš. Zelenou musíš si líznout, když nemáš.

Excuse me, kapu.

Nemůžeš dát, hej.

Hej, tady kolega.

Hraju znova.

Uno a třeba modrá.

No, tak já nemohu jít tak.

Pokud máš modrou.

Mím modrou.

Ha ha ha.

Ha ha ha.

A máte to. Ještě nebaví mě ta hra v kluci.

Nebaví mě vůbec. No, ty si nemohla.

Ani člověče mezi noce by si nemohla hrát.

Michej! Michej!

Dobrá rána, jo? Dobrý den.

Jo, vynikající.

Není to ani náročný, ale musíš se tím extra přemejšlet.

Spíše pak se dá nakoukat i na své obliče, když vyhraješ.

Pak ještě naposled to míchneme, pak si nazýváme někdo, že to, že to je skutečná

pravda.

Už to máš zamíchaný, rozdávej.

Ty jo, to je cool, to je i pro barvu slepý, ale mě může hlavně to s vámi

vypadat, ty brde.

Jo, tak jsem kecal.

Tak ty action karty typu Přeskoč, nebo Změna směru, nebo Vezmi dvě, tak jsou za

20 bodů, když se toto sčítá.

A divoký karty typu... Divoká karta, co může být divoká karta?

Štyřka...

Měníč, tak jsou za 50 bodů.

To je dobrý, jestli to vezmeš. Červená je kolečko, žlutá je hvězdička, zelená

je triohelníček.

Čtvereček je modrá. To je jako... To je jako, že takhle myslí na ty blagoslepí,

no.

Nechceš už to rozdát? Jaká to za chvilku tady půjdu?

Nechceš už to rozdát? Jaká to za chvilku tady půjdu? Nechceš už to rozdát? Jaká

to za chvilku tady půjdu? Nechceš už to rozdát? Jaká to za chvilku tady půjdu?

Nechceš už to rozdát?

Makros, dále už se naučíme vzpomnět, kdy prděte nám.

Jsi to rozdal?

Jo, je to rozdalý.

Mám šest.

Tak co, rozdával jsi, jak já začnu?

Ajo.

Ajo.

Dobrá špidl.

Tumíš, no.

Čtyři.

Můžeš přebít, jestli máš. Nemám.

Jak to vázne.

Stojíš?

Nebo co, to musí být jenom červený?

Stojíš.

Můžeš to přebít, jestli máš stopku.

Mám.

Stojeme.

Takže... To je další stopka? Ne, pětku jste hodil. Ne, pětku.

Taky zakeznám trošku, trošku musí být.

Žádné slitování.

Uno.

Tak si to mohl udělat.

A teď tam prostě s tím, jak se neštěstí vláštěná, tak prostě vyroutiřej.

Tak kluci, konečně jsem utrla, můžete být čisto.

Tak děkujeme.

Děkujeme. Děkujeme. Děkujeme.

Ty vole, tak co budeme dělat? Budeme alespoň někam velikam pofilit nebo něco?

Nebáme si furt řepět doma.

Bože.

Tak běž někam s kouzlem.

No, asi budu rád, jako Marko.

Co bude k obědom hlad?

Ty aje si bůh zkámošil, ale jen se nějaký rozbitej, asi by sem chrápalo.

Konec.

Uff.

Ale nezahráváme čelouko třeba.

Můžeme po delší době.

Děkujeme.

Konec.

Ach, jo.

Boa, co děláte?

Nic, nic, já tu nic.

Hele, já se dát v prchu a pak půjdeme ven, jo?

0... 0...

Tak to mám rád. To já takovým použiju.

Děkujeme.

Můžu to představit?

Konec.

Děkuji.

No.

... ... ...

Konec.

... ... ...

Tak vysvětlíme

to.

Děkujeme.

Zajít tam pořádně.

Jo.

A možná krásný.

Jo, já to jenom. Jo, já to jenom.

Jo,

já to

jenom.

Pojď do nesky.

Víra!

Konec.

Jo, kamarád.

Konec.

... ... ... ... ... ... ...

Se děláte jako prdel, ty vole.

To je normální, vycákáš ale moji nevlastní mámu.

Si říkáš, kámoš, si upadne trošku.

Chtěla. Seš kretel, ty vole.