Original subtitles

Ježiš, jsme nakonečně doma.

Ani nejak jsem se těšila. Jo, já taky jsem se těšila. Že je taková zima.

No. Doma je teplo.

A je tam krizený? No, moc jako ne. To nepadí. Tak bychom mohli jít někam ještě

ven, sice venku je zima, ale úplně není to tak, musím dělat i stromeček už na

staromáku. A, vidíš, stroma. Tak jo. Ty nám je zpařáka, budeme dát zepojit.

Tak jo, uděláme si pěkný den. Vlastně jsme neviděli, tak dáme kabelu domů a

půjdeme. Tak jo, já jsem prv.

Ale tady teplo hlavně víš. A pak si tady uklidíme, to je jedno. Jo, uklidíme se

spolu. Já to tady uklidím. A když tady není uklízený, tak mě poslíš na svazák,

jo? Tak to beru. To se mi vyplatí.

Já vím, no.

To mě mrzí.

Já ti to vynahradím.

Tak? Tak to se zde vládnu.

Ty jo, půjdeme další do pustinky.

Jo. Co? On už tam ani nebaví. No. Pak to dáme všechno dohromady, jo? Tak jo.

Alec, tak to tam vidím.

No,

tak na tebe moc myslím.

Chceli jsi mě něco udělat?

Že bych mluvila tak smutno po mně.

No, to by bylo.

To nechylělo.

Ještě se na tebe můžeme dívat takhle.

Ještě se jenom tvoje. Můj já.

Myslím, že se tady musíme začít zvrstat.

kteří se myslela na tebe hránit.

To já si udělám.

Co jsem se udělal do tebe?

To nevím, že mám brášky.

Ne pro příště, víš, že mám bráda na kozíčky nebo na pozinky.

To se nedalo vydržet.

Jako přejede na toho hezkého.

Abylo to hezký.

Či to srdce by tady má?

To je pěkný.

V tom našem novém bytě taky musí být srdce.

No to musí, no. Co jsme mohli hrát?

Má to krásno, že se nic teda vůbec nechce.

Mně taky nic než to.

To je neskutečný s tebou.

A nebudeme ukrysat.

Nebudeme. Budeme snad tak vládat.

Tak co zlato?

Půjdeme za chvilku?

Jo, jo, už půjdeme.

Ale jo, tak bys to... To by se tě chcela říct. Jsi veď krásná. Ale ty jsi krásná

i tak, se nemusíš zase tolik malovat. Takže pusinku si namaluju, jo, a

půjdeme, jo?

Jo, tak jo.

Se těším. Tak jdem?

Tak. Konečně máš.

Kam půjdeme?

No, na staromáček. Na staromáček?

Tak jo, super.

Ty, už byla smutná po fraze.

Těšíš se na Vánoce, bročku?

Těším, no. Jo, taky.

Na dárečky. Co si dáme jako za dárečky, abys, nevím.

Nikdo musíš, ne?

To je kvapení, to nemůžeš takhle přistat, co si dáš. Tak jako, ale něco

společného bysme si mohli vydat, víš?

Co ty je na to?

Jo, takhle, nějaký společný dárek.

Mordy už jsme třeba vypadla z toho hroznýho obliktu a...

Nebo do lepšího.

No to bysme mohli, no do většího.

Sladký, ale je dobrý.

Držíš? Takhle zdraví.

Je,

já miluji tento čas.

Musí mi stačit ta hudba, koledů. Člověk je

nespokojený, když je tu do Válnice.

No to je veliký, takhle to nevypadá, ale je to veliký.

Teda jakože to vede až, půjde nahoru a vidíš pak potom tu na celou Prahu.

Můžeme podívat?

Jdeme nahoru?

Tak jo.

Krásně se projde, uděláme něco pro svou fyzičku.

Super.

Problém, se chce čurat.

Tak se vyčurit tady někde, tamhle můžeš? Já vím, no.

No jo, to je ten fotás. Co říkáš, že to?

Že to složený výrok.

Já vím, no.

Tak už jsme skoro od rána venku, že jo?

Cílej den.

Nikdo není, že?

Je to taková malá jako z děkiny, co zdržuje.

Ale to je taková, že má už nevznik.

No to je pravda. Pěkně.

Že bych toho využili jsme tady.

Ukaž, můžeš si šáhnout.

Ale co to tady máme, můžeš se podívat.

To je ta

čokoláda, co jsme viděli.

Jste se ani nepřivítali.

Tak se můžeme trošku přivítat.

Tak krásně.

Už jsem úplně zapomněl, jak jsi šikovná.

Tak je třeba stříhnout.

Tak.

Ty jo, to je krásný. Ty si máš i krásně maknout.

Tak půjdeme domů.

Jsme domoví?

zkusíme najít ten větší byt. Protože jak je to malý tady, tak prostě se nedá tady

kam schovat a uklidit. Víš co, to je prostě tak.

A jo, to tak trošku to.

Jo,

trochu to uklidíme.

A bude se spíš dneska bavit.

Já jsem se vrátila, jo.

Ne? Co ty na to?

Pravda, nebudeme to tak tolik řešit, víš.

Tak půjdeme do pokojičku.

No, to půjdem, no.

Tady si stotnil ročníček.

Nespadne? No, když dostane krásu.

Jo,

to bylo... Už ještě to dělá.

Můj dělá zvětkyně.

Ještěž mám tak velkou pustu.

A nejenom tu velkou pustu, mám tady velkých věcí.

No víš, ten krásný světlacík.

Já jsem vyzkoušela trošku nižší. Jo, my si chtěla.

Nevaří.

Všechno jsem vás zkoušela. Počkej, počkej, počkej, počkej. Já bych vám

nesala lepší místečko.

Aha, to proto jsem sem dal ten stůl. Ne, já dělám.

Ty jsi tam měl...

To máš krásný způsob.

Podstavíme kolinkavy.

Mě...

A teďka musíme odpatřit.

No to jo no.

spokojená. A teď se budeme jenom ženovalet a budeme odpočívat.