Original subtitles

Jsou lidé, kteří táhnou za svou prací, jako ptáci za sluncem, daleko od domova.

Daleko od ženy, daleko od svých dětí.

Jim věnujeme tento film.

Táto, já jsem mamince slíbil, že ti něco neřeknu.

Máma se o tebe bojí.

Jak to?

Když jste razli tenhle ten tunel, prej to tu někoho zabilo.

Míšu Gajdoše.

Toho, co nábil na svárbě za světka.

Já se teda mám, mě vůbec nedivím.

Prosím tě.

Kdyby jsi vzala pekaře, tak by jsi jí mohl utopit v těstě na chleba.

A to by bylo horší, ne? Tato, že mě nechytíš?

Počkej, ty!

Hele, dědeček automobil.

Kde ty od toho? Jdi pryč, jdi pryč!

Mami, to směla vidět, táta ho takhle bafnul.

Takhle, vidíš? No jo, jak jdeš s tátou, tak musí být hned nějaký vyražení.

Jen hezky vše jde na cáke, já to ráda utřu.

Už jste měli být dávno doma.

Když přijedeš jednou za uherský rok domů, tak máš čas jenom pro Jendu.

Proč jsme se zdrželi?

Tímto ale nevyřehlíš.

Pane zlo.

Kluka jenom rozmazlujíš a pak si odjedeš. Snad na něho nežádlíš.

Co si s ním mám počít? Já jsem potom ta zlá.

Ale mami, dítě, já tě poslouchám jako hodiny. Jo, ale takový co nejdou.

Hele táto, za hodinu ti to jede.

Vidíš, Vojto.

Ale prosím tě, v dítě už je květem.

Jen si ho vem, na noc ti bude ve vlaku dobrý.

Táto, jduš zase v novinách?

Abyš se mohl zase vytahovat, vyť ty tričko.

Tady máš kafesníky. Já ti ho ponesu na nádraží.

Pojďte.

Prosím tě, dej na sebe pozor.

To už člověk něco pozná, když mi teda řekl, člověče, to ti byla ženská, jo, no

co ti mám povídat, Perzie, jo, figura, figura, ona se podívá a povídá... No jo,

Perzie a flákat se venku, na to vás užije, co?

Vojto, ty kluku, fotcem, já myslel, že tě maminka nepustí.

Pojď sem, ty umíráku, ať vidíš, jak vypadá pořádnej minér.

Malvin, Vojta. To je náš lepr.

Tonda Hladík. On sice nerozezná tunel od Kremrola, ale dělá jak oheň. Tudle od

něj chytlá karbitka.

Nechtěli byste toho nechat až po šichtě?

Výborně. Já tě, Vojta, čekal až ve středu. Tak budeš v partě tady s

Kožichem a přidám vám tamhle toho. Tak, chlapi, a ty pojď se mnou.

Abyste někde nezabloudili.

Pozor. Tak co, jaká byla cesta? Dobrá.

Dobrý kluk, Vojta.

Znám ho ještě z Bujanůvskýho tunelu.

Měl bych pustit řádný zápisný.

Všecko bude, všecko bude.

Tady je soudruh Balvin. Nazvu?

Horáková. Tady si potom vyřídíš všechny formality, jo?

Nechte si to tady.

Děkuju. Zdař Bůh, soudrů inženýre.

Tady vám vedu toho Balvína.

Zdař Bůh. Už jsem o vás slyšel. Jo.

Víte, potřebujeme pár pořádných lidí, abychom s tím trochu vnuli. No, dál jsem

jako partiáka ke Kožichovi. Ke Kožichovi? Kožich potřebuje zmačknout, a

ne novýho partiáka. Nemějte strach. Novák! Balvin se už přivří. Co vy to tam

robíte do těch vozejků? Jsem na druhým portále. Dobrá.

Tak.

Bez starosti, soudrů inženýre.

Ubytovatel se nám někde zatouhal, budete muset chvíli počkat.

Víte co, já vám dám svoje doklady, zapište si mě a já to tady zatím

okouknu.

Mrskni sebou, hruzd bude pálit.

Jak to, že nemáš sestavený vlad? Co je?

Nechte toho, pane mistr, to už pro vás není.

Bejvalej farář, možná pamatuješ, nějaký čičmání nebo kde hejbal krucifřem a

dělal zádraky.

ale dělá poctivě, šetří si na skutra a bude se ženit. Jo.

Prosím vás, určil byste mi napilý přilbu a karbidku. Ale jo.

Kud máš?

Děkuju.

Pane mistr, co vy máte proti Kožichovu?

Zeptej se ho.

On ti to možná řekne sám, jsem placmajstr Herbek.

A v pořádku vrátit. Jo, jo, jistě, jistě.

No a bude po ptákách, pane viditel.

Pojď sem, to znáš ten nejkratší manželskej for, jak ona s ním loncuj a

povídá, nespí divochu.

A teď se mám zasmát, jo?

To je trochu paličák. Celý fotr, co?

Tak tady máš kožicha.

Zdat Bůh.

Zdat Bůh.

Salam aleikum.

Jdeš akorát, protože na tvou počest zazní šestnácty rán, o což se postará na

žuhonní strujce Pacalaj Štefan. Vojta Balvý, už jsem pysel.

Vojta, ty chlupku.

Ne, home,

vy jste sebou nějak hodili.

No, však počkej, až začnem zejtra s Vojtou. My ti hlavně míru.

Jen jestli nekecáš.

Jo, to je ještě zase ty první, co?

Každé, co řešení cvíc.

To už není jak bývalo, kamaráde.

Tak, Vojtorej si.

Tichardo, co je to zač ten Verbet?

To už ho znáš taky?

Tondo, řekni mu, jaký je.

No, jestli on není nějakej nemocnej nebo co.

Hlavně nebo co, víš?

Je nějakej divnej.

Já ho tady v díře ještě neviděl.

Asi má strach, co já vím.

Na tvůj počest pravá nožní malba.

čím se zvyšuje zápisné o deset procent.

Ty, Ferdo, bys nikdy na druhým portále? Co bych tam dělal, Čehleče?

Ostry říkal, že tam jedou líp než my.

Ne, co je, jo.

Zasedni, Šejku, Tonda ten balík rozdá. Tondo, ať se kočky pudrujou.

Pojď, pojď. Hele, Ferdo, já to jdu omrknout.

Promiňte, tohle vám spadlo dolů.

Pane Balvín, prosím vás, neříkejte to nikomu. Oni by se mi smáli.

Vždyť já nic neviděl. Ten žebřík není pro těžký váhy.

Stalo se vám něco?

To se rozejde.

A nemám jít radši s vámi.

Unesete mě?

Klidně.

Je tu ale krásně.

No jo.

A lidišky tu dávají dobrou noc.

I poledne.

Musíte se tady asi pořádně nudit, ne?

A víte, že ne?

Já totiž hrozně ráda čtu.

A pak jsem se dala taky trochu nastudovat.

Já jsem totiž v některých technických věcech u nás na stavbě děsně pitomu.

A to nesnesu.

Jako můj klub.

Taky musí přijít všemu na kloub.

Je celý po vás.

Ten bude chytřejší než táta.

Já byl Makovec. Škola mi nevonila.

Pozor, ať nesletíte dolů.

Bylo by vás škoda.

Myslíte?

Ale...

se před sto lety zabila nějaká šestická dcerka.

Z nešťastný lásky? Ne, z blbosti. Děkuji.

Vážně?

Byla cvok.

Myslela jsi, že je anděl a chtěla lítat.

Tak co, pane mistr, volíme si kaukčíka?

Jste řekáči, ale neboj se.

Pak se lají už tě ze mnou. Jen aby.

Už jsem chtěl pro něj poslát hledíka. Šlet pro jinou nebude tak zle.

No, je to dobrý.

Tak vydržet platy.

Sajeje, šomákem nešlet.

Ať nezmenší se váš stín na zemi, pane mistr.

Jen aby ten tvůj nepřišel ke zkrácení. Tak zde zbůh, chlapi.

Budíte, šejci.

To je duch vyšlý po stopách proroku, který je poslán, aby nám ukázal světlo a

směr. Verš padesátý.

Tak co, co je, Štefán?

To je řečení, co jste jednou řekali.

A že vám to speciálně hláduju, s tím se nekluňte. Tak se nerozšiluj, Štefán, iť

my jsme taky z těch avotěch padezek, co chodí střílet do lesa. Ale tréniš si

nohou, moháme dám.

Tak ty Perzí, člověče, chtěl ses napít?

Korán to nedovoluje.

Chtěl jsi jít za holkama?

Korán to nestrpí, zkrátka ani ránu bez korána.

Vojto, myslím, že by neškodilo trošku zabremzovat, víš, aby si nezvykali,

rozumíš? Kráská práce, dlouhý praktik. Ty jsi škluku za má chytristika.

Dělám jakubím a hotovo.

Takovým stavbám a zařízením, ať jsou to přehrady, hutě, továrny, zkrátka

stavby, které slouží všemu lidu a přispívají k jeho blahobytu, říkáme jak?

Kučera.

Stavby komunismu. Počkej, tak daleko ještě nejsme. A na svačinu máš dost

dlouho přestávat. No, Balvin.

Stavby socialismu.

A tam patří taky tunely.

Můj táta na takové stavby dělá.

Vidíš, Jendo, a právě to by mělo být na tvé domácí úloze znát.

Jistě ti otec vypravuje lecos, co mi neznám.

Tak, Vojto, zavináme kancelář a jdeme.

Hned, hned.

Jen si jděte sami.

No počkej, platíš přece zápisný, ne? No napíšeš ty za mě domů?

Ty kluci, žena, ty jste ale otraci. No nebldni, tohle je pro kluka do školy, no

tak... Co robíš, člověčko? Hlavně potřebuji vědět, jestli tam děláte také

nějaké rekordy, jak se o nich píše v novinách.

Cože? Kdyby se to hodilo, měj se u druhou čítalo. Koukáš, co jsou nápady?

A víš co, já přijdu za váma.

Tak tohle, to by bylo zkažený. A tady na tebe, pojď tam.

Napisám jich.

Hrtám skálu, no a co mám o tom psát? Tady nic nevymyslíš, Jovite.

Pojď a já ti s tím potom pomůžu.

No beton.

A ne, aby se mi Domingo zase vrátil sám. Žádnej strach, u nás se bude mít líp,

než u Kluckýho.

Tak to je slavný drezer Forejt se svými arabskými mustangy. Prosím vás, dejte mi

na něj pozor, jo?

Nasedat, velká vyhlídková jíza začíná, odjezd!

Vyšak hlad ten novej, co?

Ale věnatej.

Dneska na tom mladým žábám nezáleží. Tak to nezná Ševičku, ale s tebou by, Vojto,

teda to je tutovka.

To se říká, kdo ví jestli.

Ne měj peči, ne měj peči. On totiž tvrdí, že ženská je první tvou

kočlověku.

Pozor na to.

Tak co Vojtišku, jak se ti líbí naše kulturní jízba?

Na sedát.

Vojto, do čeva, abys měl přehledat.

Tak bůh, máme se.

Tak bůh.

Vyškuntáli je třikrát?

Jo, jo. Šefe, je tady suchý čert?

Samozřejmě. Tak jsem s ním.

Ty, co jsou to ty fiškuntálie?

No fiškuntálie, no.

Dvacet.

Tak.

A povstaňte.

Uchopte jeden každý a všichni dohromady svůj klobouk a vložte ji na hlavu svou.

Antonine.

Vojtěše, hudba.

že tě pasujeme na řádného člena naší party.

Kluci,

Jardek, to jsem nečekal.

Mámo?

Ty ještě nespíš.

Když já nemůžu usnout.

Co myslíš, mámo? Odpoví mi táta na to psaní? A proč ne?

Víš, jak táta nerad píše.

Já měl rovnou za ním jet.

Máš rozum, Jendo.

Spi a nezlob.

Co když zapomeneš?

Vidi, prosím tě. Už někdy zapomněl?

Táta myslí vždycky jen na tebe.

Konec.

Drahý synu. Čárka. Ne, vykřišník.

Tečka. Za ten krátký čas jsme dohnali spoždění zimních.

Měsícu, což je rekordní výkon.

Počkej, ale to není pravda. Co není?

No, no, no, ale bude, klidně, píš, píš, píš. No, budeme taky na tabulici.

Jak to můžeš vědět?

Tak, no, no, kdo tam má čověče bejt?

Klidně, píš, co ti diktuju.

Kluk bude mít aspoň radost, udělá mu to dobře, no.

Počkej, počkej.

Kde tu máme arabskýho mustanga, co tam máš?

No tak co chceš, tak ještě pozdrav, že líbá tě a těší se na tebe a

na maminku tvůj táta Dečka.

No jo, to tam musí bejt, jináč to není žádnej

dopis.

Děkuju, Ferto, děkuju. A jeď to maličko, z toho Čeličeho uvidíš, učitel bude z

toho nejmíň tři měsíce hranen, nejmíň teda.

Šefe, šefe, pojďte.

Kdybyste hledali koně, tak na dvoře už není.

Zachtěl jsem mu asi domů, že? Je to kůň? Tak půjdem, ne?

Počkej, sedni, sedni, Mojto.

Dej nám ještě rundu, aby se nám lépe kráčelo.

takhle ponucovat. To ubohé zvíře zase přišlo domů samo.

No, dítě, já ho původně chtěl vzít na zad, ale mluv s ním, když je kum, že jo?

Kala Majka, mik, mik, mik, sežere tě kominik.

Jak to, že nespíš?

Takový dítě a... Musíte dělat takový randář.

Moment, moment.

Jevičko, vy mi to vážně nebudete věřit, ale já vás tenkrát tam nahoře

vážně neviděl.

Vojto!

Vojto! Přišel vůbec s náma?

Vojtězku!

Dobrou noc.

Prosím, čtvrt na osm. Mohli jste dělat něco sami. Copak jsi neviděl, že jsem na

druhým portále?

Kluci vstávejte.

Je zle?

Perdo. Zaspali jste.

Tady je vidíš.

Není co kipovat, oni si tu kořalové ležejí, jak vikáři. Ať vás bude

flukluace a psence. Šakra, chlapi, zpamatujte se! Obláda, rsák jsem, blesk,

který udeří!

Tohle je oství tvoje práce.

Vojto! Krut si, Vojto!

Slyšíš? Co je, co má být?

To není možný.

Co je?

Zaspali jste.

Kdyby dělal to jiný, tak letí.

Volejte lidi na cestu mírnými domluvami.

Korán, verš šedesátý druhý, odstavec třetí.

A nes tebe jako ze sudu.

Pořalove!

Řek stejně co?

Ty se moc nevytahuj na takový, tady nejsme zvědaví.

No, tak už ho znáš.

Co si ten otrok myslí?

A o tom, co bylo ráno, si ještě promluvíme.

Helgo, jedem.

Musíme to dohonit.

Nesaď si strčit to svoje schemátko za klobouk.

Vrtat se bude docela jinak.

Zkrátka opakovat se to nesmí, rozumíte? A to je ostrý vaše starost. Ale já už

jim svoje řek. Ten, ten, novej... Balvin, myslíš?

Balvin, to je pěknej frajer.

Měl by se to řešit stranicky a hned.

Teď se nebudu svalávat mimo řádnou schůzi.

To všechno se dá srovnat jinak.

Hotovo.

Hraní ptáče, dál doskáče, dejte pozor na bolače. Frýma.

Proč jsem tam taky já? No bez vás by to totiž nebylo vonu.

To není možné.

Toho Balvína jste trepila ohromně.

No za talence přece nemusíte stydět.

Nejsem blázen.

Pakhle przi to odstřeli.

Dejte si pozor, kluci.

Jestli budete víc ládovat, tak vám to sledi všecko.

No tak, kde to vázne?

Klapy nemají do čeho nakládat.

Pošli jim tam něco.

No, kde to vázne, pane mistr?

Tamhle můžeš si to přečíst.

Pryč s nezodpovědnými individui.

To je dobrý, co?

Dokud je čas.

Hele, individua. No, to je sranda, pánové, co?

Ale že jste trefený, ne? Hned bych si to vzal domů, šklí Verbekovi.

Pryč s nezodpovědnými individui.

Duj. Duj.

Hele, Vojto.

Kdo to psal?

My jsme teď přišli, to už to bylo.

Počkej, kam ho spícháš?

Takhle jsem na nástěnce jak živ nefiguroval. Co to má být?

To je kritika v soudru Balvin. Tohle je urážka nadstí.

Kdo to dělal?

Já. Na můj příkaz.

Tak já jsem pro vás nezodpovědný individuum, co?

Když já začal běhat s borama po tunelu, tak vy jste ještě cucal materské vermud.

A když jsem dostal první vyznamenání, tak jste si ještě plet tunel s dírkou do

nosu. Co si to dovolujete? Kde myslíš, že seš? To bych taky rád věděl.

Vůli pitomímu zaspání si pobel na hlavu, sípat nebudu. A to na ty násence, to se

dotýká mít cti.

Chováš se tak, že ten, kdo to připsal, měl pravdu. Co?

Slyšel jste dobře.

Tak vám teda.

Mockrát děkuju.

Poklona.

To o tom individu, to jsem já nepsala.

To někdo připsal, až když to vyselo. Vážně.

To je Fuku.

Mě ne.

Prosím vás.

Napsal to Verbeck.

Víte, on nemá kožicha rád.

Kožích nebo já, nebo hladík. Jsme jednou jiná parta.

Co o mě vůbec ví?

Necháš jít?

Pojďte odem ke stromečku.

Držíme ti tam místo.

Tak koukej sebou hodit, člověče, jo?

Bohužel.

Počoleče.

Musím vás, nechoďte tam. To by špatně dopadlo.

Neboj se.

Jseš docela hodná holka.

A docela hezká.

Ukaž se.

No co obě?

Honem nebo vám Božka nic nedá?

Klid! Klid, soudruži, klid!

Uděluji soudruhu... Tak ticho!

Uděluji soudruhu Bojtěchu Balvínovi veřejnou důdku, protože jako vedoucí

party zanedbal včasný nástup do směny.

Když byl kritizován, hrubě napadl před světky směnového technika.

Důdka s odůvodněním bude po dobu 14 dnů...

vyvěšena na tabuli před kanceláří.

Pro vedení zajistí soudružka Horáková.

Tím soudruž si končím.

Jak je to s tím individuum, konkrétně?

Cože? No, támhle, pan mistr, to individuum, jak tam připsal?

Tak teda konkrétně, Hladík, jo?

Připsal, nepřipsal, unáhlít se může každej. A jestli si někdo myslí, že na

stavbě socialismu bude dělat vylomeniny a pak bude ještě zprostej...

Soudruboství promine, on ví, o co si jedná.

Ale my to chceme vědět taky.

Tak dost.

Vojta svoje ví.

A žádnou demagogii tady trpět nebudeme.

He, Vojtišku, když už budeš na hlíd tabuly figurovat, neměl bys mu jednou

vrznout?

Po nic.

Vyflátně se na to.

Tímhle to mezi náma nekončí.

To je snad jasný.

Takových frajerů jsem už viděl.

Vojto!

Víte, velestiny jsou druhu ostrý.

Je to smutný, že jediný člověk, který pro mě našel lidský slovo, je támhle ten

farář. To je možný.

Duchovní útěcha, to je jeho obor.

Já bych rád, abys o sobě přemýšlel.

Poška, kdyby mi někdo před měsícem řekl, že se zamiluju do ženatýho chlapa, tak

jsem se mu normálně vysmála.

Na tohle není nikdo dost chytrej.

A nejhorší je, že by mi to bylo úplně fuk.

No jo, ale já myslím, že ani jeden z vás není jenom na nějaký to pospásování.

Ještě dobře, že jdu na dovolenou.

Jak se z toho dostanu?

a bude to ještě horší.

Najednou jsem špatnej.

Pro takovou blbost.

A jaký jsem byl celý rok i předtím, to už nikoho nezajímá.

Vojtišku, podívej se.

Psi štěkaj a karavana nedál.

Mě budou vychovávat. Mě? He!

Ale já jim ještě ukážu.

Pak mě budou všema desetí tahat zpátky.

Ale já půjdu! Sám!

A proto byli můj otec a jeho parta, Minér Kožich a

Šlepr Hladík. No copak, copak?

Prosím, už zvonilo.

Jen to dočti.

A proto byli můj otec a jeho parta, Minér Kožich a Šlepr Hladík, vyznamenání

a uvedení na tabulici.

Tak vidíte, děti, hned je vidět, že to nebylo vymyšleno.

Ještě nám Balvin neřekně, co znamená to označení Šlepr. To je takový pomocník.

Tak vidíš, Jendo, byl to dobrý nápad s tím úkolem, viď?

No tak běž.

Ty si strž toho svýho tátu za klobouk a pozvej nám s ním na otravu i přestávku.

Co jsi to povídal? Aby jsi vzal toho svýho tátu za klobouk. Vejte ho.

Mohl dopadnout. Neměl urážet tátu.

Vždyť si ten chlapec mohl přeřezat tepny na krku.

Já to nemůžu, že vletěl do skla.

Táta si to s tebou příští sobotu vyřídí.

Běž, nechci tě ani vidět.

Táta by mu na mým místě natlouk taky.

Prosím tě, já to musím mít podepsaný.

Jen ať ti to podepíše táta, když se s ním pořád oháníš.

Ale já to musím mít zítra.

Už jsem řekla.

Ještě slova pošlu tě za tátou.

se země vypadne sločí, se svým zloukačkým nevíš,

se země vypadne sločí.

Příště jsem se rozloučila.

Jak to?

Vy už se nevrátíte?

Nevím. Podejď.

Jaký pak štěstí by vás taky čekalo mezi špinavýma barabama, že jo? Takhle, pane

Kožek, nemluvte. Víte, že jsem tady byla ráda.

Jo, samo, já skočím pro Vojtu.

Vojta si to moc bere.

Místo, aby si šel orazit, než to postřílení vysmrdi, tak pomáhá cizí

partě dřevit v ořech.

Vojta! Vojta!

Evička jede pryč, přišla si k tebu rozloukit.

Nota!

Po!

Řekni, že nemůžu. V něj pozdravuju.

Neblbni. No co?

Nemůžu, jasný, ne?

Mám vás pozdravovat.

Dobrý den, prosím vás, dostanu se tady k stavbě tunelu?

Ano, tudy. Už to není daleko. Děkuju.

Počkej, nemenuješ se Balvin?

Jmenuju, Jan.

Tak ty jsi jedna.

Vy znáte mýho tátu? No, já jsem ze stavby.

To znáte taky pana Kožichá Hladíka. A odkud je znáš ty?

Táta mi o nich psal, že jsou nejlepší parta a že budou na tabulici.

Víš co, já půjdu radši s tebou. A nebo ne.

Počkej, svezeme se.

Dobrý den, vemete nás sebou? A kdepak, já tam netrefím.

Tak to, že jste tady, Balvíne.

Když to nahoře vyvytrá, mám se plakat před portálem, nebo tady.

Poslechněte.

Zdraví máte jen jedno.

Víte přece, že jsem nezodpovědný individům.

Tak víte co?

Já vám zakazuju dělat jinde než na svým pracovišti.

Zda zbůh.

Co, druzí?

Když už jsme se dohodli, že tu nebudeme dřevit, neznamená to, že byste to museli

přeládovávat. Jak to, vznešený? A co ty pixly? Je to normálka, no, pixly, pixly,

v takovým se hrají tu.

Uvidíte, mladenci,

v hodný z tý doby se tu nějak moc šturmuje.

Jedete jako na uvědej blesk.

To je dobře.

Ale měli byste víc myslet na bezpečnost.

Tohle spíš dolů.

Jsme na druhém portále.

Ten Balvin trucuje, jak malej kluk.

Víte, v poctivého chlapa se taková věc dotkne.

Krestat, to je někdy moc lehký.

Jeď.

Balvinovi přijel kluk.

A proto jsi tak vyplašená? Já myslela, že už jedeš na Prahu. Božka, ten kluk je

na tátu strašně pyšnej. Pane Hanák! No jsem.

Děkuju paní.

Bylo by hloupý, kdyby mu tady někdo o něm něco napovídal. Rozumíš?

Tak víš co, přiveď ho sem. Kluk je určitě hladovený.

To by kluci u vás ve škole koukali.

Haló, Jendo!

Tohle býval můj nejlepší kůň.

Celý svět se mnou pluralizoval, kamaráde.

Chodec, produkce, nástup na snídaní, kterou vy taky tak padat, padat, padat!

Skočím to říct Balvinovi.

Přival se k nám po šichtě na světa s Vojtou, teď není žádná řeč. No jo,

nedejte mi teď dolů, budu pálit z 17 stran.

Jestli, jestli nekecáš.

Hele, zavaž si botu, plácátí jady.

Skákni dolů, otevři vzduch.

Já mu navrtám jednoho batára, protože jinak nám šutlochem neproleze.

Jo, to víš, zrovna.

Já ti teď polesu dolů, když má brust za chvíli plálit, hej.

Vytišku, tobě je blbě a nechceš to přiznat. Vy jsi ho nezjistil. Dí se,

Likova dřevo, já ho tam shodím.

Prosím tě, zbytečně se budeš vzít?

No ne?

Ježišmarja!

Vojto!

Vojto!

Ježivej.

Pojď sem.

Ten blok vysí, mohli bysme ho dostat způden.

Splázníš? Dole se pálí!

Povol si troubu ho! Přece ho nenechám umřít!

Čoliče... Jestli ten šutr propadne, tak je po něm.

Dvanáct, třináct, snad nechcete rodíry?

To, abysme vyvěsili frapon.

Balvínovi přijel syn, víte? A tak mu to chci říct.

Teď byste se tam udusila.

Bylo by vás škoda.

To už mi jednou někdo řekl.

Vojto!

Vojta je zasypanej! Herkot, nečumte, nejde o život! Seženíte ostrýho a hlasu!

Ostrý! Je na druhým portále, co je?

Vojta je zasypanej všu tlochu, vysí to nad ním.

Ty zavolej sanitku, letrada!

Marta Kožich horký zavadil?

Vyklačky?

Trajnoha? Za mnou!

Balvin! Balvin!

Vojtěchu!

Jaký je pod ním materiál?

Drobnej.

To je klíka.

Dostaneme ho spíš spodem.

Kožich, odeberte balvon pajcelem a budete ho držet, až si to bude dole

sípat. Jo.

Chočke, jdi dál.

Balvin!

Haló, Vojto!

Vojto!

Pane! Pane mistr!

Jděte radši na vzduch?

Tady pa... Tady padají šutry.

Kecej. Tlačí to z hora?

Moc ne.

Je mi tady líp, než na ty vaši pitomý tabuly.

Držíte to nahoře!

Pojďte tady!

Mě to zvedá!

Herko, tamřejte to!

Ty hubu!

Pojďte tam, pajci!

Pojďte, sakra!

Haló, bojte, co je?

Jendo, to není pravda, to je titulnej štip.

Co se stalo?

Balvin je zasypanej.

Jendo, počkej, slyšíš? Jendo!

Jendo!

Teď jste reda kapi, dejte to!

Vojto!

Vojto, opustit si to!

Dobrý den. Vedejte!

Zopatrně!

Práte, kdo nevzdávne? Hergu, kdo vám řekne, kdo ti baví cvíc?

To je on.

Věřte sami, vemte ho ven.

Pojď na to spodem! Výlazky, pojď!

Vojto!

Vojtěchu!

Děkuju, pane mistr.

Vám taky, pane inženýre.

Kdybych nebyl kuň, by se klidně stalo.

Kluci, kluci.

Pane barvě, váš Jenda přijal.

Co?

Dej.

Teda, Evíčko, tady pan mistr dostane od vás pusu, nebejt jeho. Sakra, pane

mistr... Nekecej.

Proč jste sundala tu Balvínovu dupku?

Tak to jste byl vy. Za Balvínem přijel syn a četl to.

Víte, co jste plven?

Holka vyjevená?

Možná jsem to věděl.

Viděl mě taky chluka.

Byl střelmistrem.

Ostrý ho znal.

Jednou mu nevyšla rána a tak šel k brustu.

Nepřeju vám vidět, co z něj vynesli.

Od té doby, a je to patnáct let, jsem v díře nebyla až dnes.

Bože, Ergot, řekni nějakou blbost, ať se zasmije.

No blbost teda, pane mistr.

No, víš, já to teďka mám vygumovaný.

Fix Tereza.

Pane Balvin!

Pane Balvin, Jenda všechno ví.

Co? No.

Obaž.

Pravý Mohamed, podobený a syn otci svému, jakoži jablko od stromu, daleko

nedopadá, viď? To říkáš, abych mu nenařezal.

Člověk někdy uklouzne, no.

Jenom jde o to, aby ho ti ostatní nenechali v rejiži.

Já vím. Je to od vás hezky, že jste tátovi pomohli. Děkuju.

Neponižovat se, to má z těch vašich mirovejch řeči.

No buď jako malej.

Můžeš být na práci svýho táty hrdej. Je tvrdá a poctivá. Pro chlapa.

Podívej.

Tohle dělal můj kluk.

Vem si to na památku.

Ty, svějníku, na... Vlastně ne.

Vlastně ho prosteš.

A pro podruhy si pamatuj, do tunelu se bez přilby nechodí.

Teď když jseš člen naší party, tak to musíš vědět.

Ahoj Jendo!

Ahoj! Ahoj!

Vždy řík maminci, že v sobotu přijedu domů.

A nic jí neříkej.

Já jí řeknu všechno sám.

Táto, proč jsi mi nenapsal pravdu?