Original subtitles

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Albo?

- Vítej zpátky, lásko. - Ahoj.

To je překvapení.

Mám jen 15 minut.

UNIVERZITNÍ KNIHY

"Tati, slíbils, že půjdeš pěšky."

VZHLED MŮŽE POMÝLIT: 1. ČÁST

Dobré ráno!

Dobré ráno.

Franco odložil odjezd. Pak ti zavolám.

Dobře.

Včera se mi zdálo, žes na mě čekal na pláži,

ale nemohla jsem to najít. Co to znamená?

Že tě v příštím snu vezmu na pláž.

- Pak zavolám. - Měj se.

- Koupil sis noviny? - Jasně.

- Co ta jahodová vůně? - Albin šampon.

Ten jediný si ještě nesbalila.

Škoda.

Zbláznil ses?

Dávej pozor na cestu!

Hele, omlouvám se...

To takhle odejdeš?

Debil!

Hele!

Takhle se parkuje auto?

Alba je dospělá. Má vlastní život a práci, jsem rád.

To je vidět. Jsi u vytržení.

- Nesměj se mi. - Děláš si srandu?

Nevím, co mám dělat s bytem. Pro mě je moc velký.

- Pustím sirénu. Co? - Počkej.

- Zastav. Zastav. - Proč?

Di Giacomo?

Zdrhejte!

Z cesty!

Zavolejte policii!

Muzo, co sakra děláš? Zastav ho!

Držte se zpátky!

Nechoďte blíž.

Nechoďte blíž!

Proboha...

Držte se dál.

- Jsem tady. - Neber si plášť.

Na tržnici Esquiline se objevilo tělo. Jeď tam.

Sama?

Ano, sama.

Volala jsem státnímu zástupci, půjdeš za mě.

Tyhle ostatky našli na staveništi v Torrevecchii. Asi budou další.

- Cítíš se na to? - Jo, cítím.

Fajn. Drž se protokolu a žádné unáhlené závěry.

Mluv co nejméně.

A žádné hádání, jen abys podpořila otcovy teorie.

- Dobrá. Jo. - A pozdravuj ho.

- Nashle. - Ahoj.

- Dobré ráno. - Dobrý den.

Jak se to stalo?

- Ano? - Dobré ráno. Jsem soudní lékařka.

- Prosím. - Děkuju.

Muzo, neslyším tě. Je tam hluk. Říkals "D"?

- D jako Delta, C jako Charlie, 5125S. - Dobře.

Bílá mrazírenská dodávka.

Dobře. Mám ti zavolat, nebo počkáš?

Počkám.

Nic u sebe neměl. Doklady ani telefon.

A otisky nejsou v systému.

Bezva.

Máte aspoň poznávací značku?

Muzo ji má, jo.

Běžel jsem za tím černochem,

kterého najdu, protože jsme spolu neskončili.

Slyšel jsem.

Tak jako osamělý mstitel seber i toho bělocha a já půjdu

do penze spokojenější.

- Jistě. - Fajn.

Ta dodávka je registrovaná na Manlia Di Giacoma.

Myslím, že ji řídil. Má záznam: loupež a drogy.

Detaily jsem rozeslal hlídkám.

Výborně. To je iniciativa.

Navrhnu tě na medaili.

Uvidíme se na stanici.

Je na mě naštvaný?

No jasně. Proklouzl ti mezi prsty.

A co tobě?

Já jsem ho podcenil.

Já přecenil.

To mi vysvětlíš později.

Cinzie?

Můžeš kvůli mně trochu porušit pravidla?

To je moje specialita. O co jde?

Tamta paní přišla v 6.00 nahlásit

zmizení manžela, ale poslali ji pryč.

Asi neuplynulo 48 hodin.

Proto chci porušit pravidla.

Má obavy. Dost oprávněně.

Ráno měl jeho synovec svatbu v Palermu,

ale on včera nepřišel domů.

Vylíčila ti své osudy?

No tak! Je mi jí chudinky líto.

Cantabello, tys neměl být policajt, ale kněz.

Kněz? Já?

Jo, kněz.

Vyslechneme ji?

To my neděláme.

Víš, co říká Carlo. Každý má svoji práci.

Jo, ale ona neodejde, dokud ji nevyslechneme. Nemůžeme to udělat?

- Skočím pro kafe. - Ne, zůstaň tu. Já skočím.

Bez kofeinu. Protože...

Ahoj. Tak co?

Di Castrová nechce, abych hádala, jen abych tě potěšila.

- Tady jsem hotová. - Díky, doktorko.

Ale poprvé tě poslala samotnou.

- Jo. - Gratuluju.

Přísahám, že budu mlčet. Povídej.

To tělo bylo dlouho v minus 20 stupních.

Na místě nelze určit čas úmrtí.

Příčina... Můžu jen hádat.

Nezemřel kvůli té ráně do hlavy?

Má pohmožděné konečky prstů.

- Snažil se utéct. - Cos to předtím říkal?

- "Budu mlčet." - Jo, ale tak to je.

Jo. Podle mě ho naložili do auta ještě zaživa.

- Ale nic jsem neřekla. - Ne.

Po pitvě budu vědět víc.

- Měj se. - Ahoj.

Jo!

Na večeři nebudu doma. Riccardo se vrátil.

Já vím. Ráno jsi odešla ještě za tmy.

- Ale spát budu doma. - Aspoň něco.

Ahoj!

- Paní Rettoriová? - Ano.

- Pojďte se mnou. - Ano.

Počkat.

- Ne. - Našels něco?

Nevím. Asi nemá záznam.

A neumím si ho pořádně vybavit.

Co ten Di Giacomo? Měl v autě to tělo.

Ale spolupracují, takže já si vezmu černocha, ty Di Giacoma.

Nemá ani telefon na svoje jméno.

Stejně nechápu, jak jsi ho mohl nechat ujet.

- Nenechal. - Ani ses nehnul.

Asi jsem byl mimo. A byl prostě rychlejší.

Manžel se jmenuje Quintino Rettori a zmizel včera.

Volal mi kolem sedmé,

že přijde pozdě a nestihne večeři.

To mě naštvalo, večeře byla hotová.

Pohádali jste se?

Ne, byla to jen rozmíška.

- Stává se to často? - Že máme rozmíšku?

Ne, že nepřijde na večeři.

Ne.

Nemá milenku, jestli myslíte.

Ráno jsem našla jeho auto zaparkované u práce.

Já myslela, že mu něco je. Ale měl otevřenou kancelář,

bundu měl na křesle, ale nebyl tam.

- Máte fotografii manžela? - Ano, jistě, promiňte.

Je pár měsíců stará. Teď má kratší vlasy.

Čím se váš manžel živí?

Má velkoobchod se zmrazenými potravinami,

ale prodáváme licenci, protože to moc nejde.

Neznáte tohoto muže?

Ano. To je Di Giacomo,

pomáhá manželovi rozprodat zbytek zásob.

Proč? Co provedl?

Nevíte, jestli se teď nepohádali?

Nevím. Nemyslím si.

Něco mi tajíte?

Udělám si pár kopií té fotky. Ano?

Jeho žena ho pohřešuje.

Možná v tom nejede, ale Di Giacomo pro něj dělá.

Bohužel jede. Kde je ta paní?

Dobré ráno, paní. Inspektor Guerrieri.

Mám pro vás špatné zprávy.

Váš manžel je bohužel mrtvý.

V takových chvílích si přeju dělat jinou práci.

Můžete ho odvézt.

"Nemohl jsem zastavit, ale teď vím, kde tě najdu."

Takže podle Rettoriho ženy k nim Di Giacomo nastoupil

před dvěma měsíci jako řidič.

Pak si koupil dodávku a zaplatil hotově.

- Tím kryl prodej drog. - Jo, to je možné.

- Něco nového o něm? - Ne, vypařil se.

Jeho sousedi ho neviděli několik měsíců.

Rettoriho mobil?

Ten ještě nenašli.

Možná ho měl v kapse a ztratil ho v dodávce.

Najdeme ji a zabijeme dvě mouchy jednou ranou.

Jasně. V mrazírenské dodávce určitě není signál.

Stejně to zkusíme.

Cinzie, vytáhni Rettoriho hovory

a ke kterým vysílačům se připojoval.

Dobře. Ale...

Nejdřív já a Emma musíme čurat.

Omluvte nás.

Haló! Jsi tady?

Mrkni se na Rettoriho rodinné finance a majetek.

Do hloubky.

A ještě něco: Viděl jsem, že je tu spousta podnožek.

Dej jednu Repolové pod stůl. Celý den sedí.

Otečou jí nohy.

Provedu.

- Pojďte dál. - Děkuju.

Díky, že jste přišel.

Žádný problém.

Vlastně je tu problém.

- Gemmo, můžeme? - Co je za problém?

Jedná se o černocha.

No a?

Oči, nos, pusa, uši... To mají taky.

Jo, ale mně všichni přijdou stejní.

Já vím. Když řešíte cizince,

myslíte na rasu a nic jiného.

Podle vás jsem rasista?

I kdyby, jste v dobré společnosti.

Do toho.

Kratší? Pamatujete si to?

- A tohle... Tak. - Jo.

To je on.

Neznám. Kdo je to?

Má něco společného s tímhle.

Toho taky neznám.

V oblasti tržnice.

Tam je spousta egyptských mladíků.

Berou míň a dealují líp než dospělí.

Teď je v tom mrtvola a s tím černochem je to osobní.

Spěchá to.

Ano, pane!

Proč ten kluk není ve škole?

Ráno se mu nechtělo. A já jsem ho nechtěla nutit.

Ottavie, takhle pokračuj a vezmou ti ho.

S tebou jsem v bezpečí.

Říkám, že to spěchá.

- Ano. - Ano.

Jacopo, které z těch aut je nejrychlejší?

- To černé. - To černé?

Fajn.

Měj se, hochu. Uvidíme se brzy.

Proč nebydlíme tady?

U vašich? Pokud tvůj manžel souhlasí...

Nebo když se Alba stěhuje, můžu jít k tobě.

Dobře.

Tak nic. Žádné stěhování. Ale Franco za dva dny odjíždí.

- Můžu spát u tebe? - Co když zavolá a nebudeš doma?

Nevím... Něco si vymyslím.

- Devět let výmyslů... - Přesně.

Už jsme riskovali dost.

- Dobrý večer. - Dobrý večer.

Ty jsi kus chlapa.

Miluješ mě?

Cristino...

Víš, že z výslechů po sexu

se mi chce utíkat.

Ptala jsem se, jestli mě miluješ, ne jestli si mě chceš vzít.

Jak bych mohl? Už jsi vdaná.

A už musíme jít.

Pokud Franco přijde domů a ty tam nebudeš, může volat poldy.

Vlastně zavolá mně.

Pět minut, no tak. Pět minut.

Jo, ale pět minut...odpočinku.

Ne.

Já už nemůžu.

- Jdeme. - Co se děje?

Nic.

Ahoj! Děkuju.

- Jakže se jmenuješ? - Ještě jsem ti to neřekla.

Na zdraví.

Zhasínat nemá smysl.

Vím, že jsi vzhůru.

Vstaň. Dáme si bylinkový čaj.

Spal jsem pár hodin.

No jasně.

Mám pocit, že na mě vždycky čekáš.

Ve čtvrtek mi Riccardo pomůže se zbytkem krabic.

Takže budu úplně odstěhovaná.

Dobře.

Určitě ti to nebude vadit?

Že si odnášíš krabice? Trochu. Začal jsem je mít rád.

O mě se neboj. Pak si připadám starý.

Byt neprodávej. Kam půjdu, až mi Riccardo dá kopačky?

Nevím. Do penzionu. Pod most. K jeptiškám.

Jasně. Troubo!

Dnes jsem myslel, že vidím mámu.

Vím, že to nemohla být ona, ale...

Chvíli jsem myslel, že to je ona.

Možná má Riccardo pravdu. Už by sis měl dát život dohromady.

Riccardo je fajn kluk, má báječné vlasy,

ale občas plácá nesmysly.

Můj život je takhle fajn.

To je verbena?

Tu nesnáším.

- Proč? - Nevím. Chutná mi mučenka.

Tati, něco ti upadlo.

Kdo je to?

Podezřelý v případě Rettoriho vraždy.

Dřív nebo později ho zatknu.

NEMOHL JSEM ZASTAVIT, ALE TEĎ VÍM, KDE TĚ NAJDU

- Můžeme? - Jistě.

Rettoriho výpis hovorů.

Minulý týden volal hlavně na dvě čísla:

Jedno je jeho ženy, takže nic zvláštního.

To druhé číslo je registrované na něj.

Firemní číslo.

Ne, smlouva je na jeho jméno.

Je to SIM karta. Je aktivní týden.

Máme mapu vysílačů, ke kterým se připojila?

Ještě ne.

Rettoriho žena nezmínila dva telefony.

Asi to nevěděla.

Dělá ve firmě papíry.

Kdyby měl smlouvu na firmu, určitě by si toho všimla.

Takže milenka?

Co myslíš? Dělal to pod pokličkou.

Ty vždycky všechno vidíš po svém.

To není po mém... To je život, Muzo.

- Vlastně to tak často máš ty. - Vážně?

Podle mě Rettori potřeboval víc peníze než lásku.

A přes ten telefon kontaktoval Di Giacoma.

Všechno to jsou odchozí hovory.

Jo, volal Rettori.

Jsou krátké. Dvanáct vteřin, 22, 17...

Jen aby řekl: "Miluju tě. Chybíš mi. Nemůžu bez tebe žít."

Jo. Nebo: "Přišlo zboží? Kolik vydělám?

Dej mi podíl, jinak jdu na policii."

Takže ho Di Giacomo praštil do hlavy a zavřel v dodávce.

Neviděli jste Ahmeda?

Ahmede?

Neviděli jste ho?

Neznám ho. Vy ho znáte?

- Neznám. - Díky. Mějte se.

Angelo?

Ahoj.

- To jsou ty otisky, jak jsem říkala. - Fajn.

Kdy mi dáš odpověď?

Brzy. Zavolám, jakmile to bude.

- Díky. - Nemáš zač.

- Ano? - Dvě věci.

Zaprvé, ráno jsem poslala Jacopa do školy.

Fajn.

Zadruhé, vím, kam chodí ten černoch.

Říkám si... Jak lidi pracují? Jak je tohle možné?

Když někdo najde kosti

a dojde mu, že nejsou psí,

nemůže zastavit bagr a počkat na nás nebo forenzní?

Rettori je hotový. Jestli chcete pomoct...

Potřebuju trpělivost, tu nemám.

Měla jsem pracovat na kostře,

ne skládat puzzle z 80 tisíc dílků.

To je zpráva?

Ano.

Připsalas něco k tomu, co jsem četla?

Ne, můžete to zkontrolovat.

Ne, to není třeba.

- Dobře. Nechám vám to na stole. - Jo.

Haló?

Ahoj. Chtěla jsem vědět, jestli jsi něco našel na těch otiscích.

Nemám přístup k datům.

Co to znamená?

Ty otisky patří někomu se záznamem.

- Takže ti nemůžu pomoct. - Proč?

Protože je to tajné vyšetřování. Je mi líto.

Inspektor Carlo Guerrieri. Teď tu nejsem. Prosím, zanechte vzkaz.

Tati? Volám z práce.

Mám něco důležitého, co jsem ti měla říct dřív,

ale nevěděla jsem to. Zavolej mi co nejdřív.

Carlo, co je?

Našel jsem tu dodávku.

- Kde? - Poslal jsem ti to místo.

- Dorazím s jednotkou. - Dobře.

I ten černoch.

Pospěš si.

Di Giacomo!

Di Giacomo!

Najdu ti bezpečný úkryt a postarám se o zbytek.

Tady to je fajn.

A ty drogy?

Vezmu je. Řekni jim, že mi můžou věřit.

Co chceš na oplátku?

Půlku. To se ti vyplatí.

Seš profláknutej. Vymění tě mrknutím oka.

Lepší já než někdo jiný.

Sakra!

Stůj! Ani se nehni.

Ty taky.

Rychle!

Běž!

No tak, hoši, pohyb!

Sundejte tu nohu a zavolejte mému šéfovi z protidrogového!

Co to sakra mele?

Naložte ho. Rychle.

Rychle, no tak!

Viceinspektor Malik Soprani.

Řekněte mu, že jste prozradil moje krytí.

Jak to, že vás ani nenapadlo nám to říct?

Měl jste promluvit s šéfem vyšetřování.

On by to řekl mně a pozastavili bychom hledání.

To mě nenapadlo, promiňte.

Už jsem chtěl ten případ uzavřít. Nic víc.

Nebo jste myslel, že ti čtyři blbci

ze stanice Monti vás nechytí. Ale...

Proč bych si to myslel?

Nevěděl jste, jak umíme zabrat,

když jde o to vrátit úder.

Tak to neříkej.

Nevěděl jsem, že je kolega, a nemohl jsem ho zase nechat utéct.

Takže na to zapomeneme?

- Vyslechnu Di Giacoma. - My oba.

Co tím myslíte?

Vyslechnete ho spolu.

Nedělej kolem toho takový povyk.

Nedělám, ale musíme si promluvit.

Soprani, máme tu ošetřovnu. Nechte si tu ránu ošetřit.

Na shledanou.

Je to vražda. To není případ pro protidrogové.

Týká se to i jich. Nemůžeme ho vypudit.

Udělám výslech. Když něco zjistím, řeknu mu to.

Za deset dnů jdu do důchodu. Nechci mít vřed. Díky.

Dobře.

Tohle je Di Giacomův telefon.

Nic. Ta druhá SIM karta, kterou hledáme, tam není.

Vedu jedna nula.

Ještě nekřič. Musíme najít tu jeho milenku.

Mrknu na to a vyžádám si hovory. Co Rettoriho?

Byl v dodávce. Mají ho technici.

Snad funguje, když byl v tom chladu.

Ne, sem nemůžete.

Oznámení můžete podat v kanceláři vpravo. Povolení k pobytu jsou nahoře.

Ne, toho už jsme omylem zatkli.

Je to kolega. Dobrý! Premiant třídy.

- Cantabello, chceš si ho vzít? - Ne, říkal jsem jí, kdo to je.

Takže...

Tohle je viceinspektor Soprani.

Bude s námi dělat na případu.

Malik. Těší mě.

Jen tenhle případ, neboj.

Gratuluju.

Najdu ti bezpečný úkryt a postarám se o zbytek.

A ty drogy?

Vezmu je.

Řekni jim, že mi můžou věřit.

- Co chceš na oplátku? - Půlku. To se ti vyplatí.

Seš profláknutej. Vymění tě mrknutím oka.

Lepší já než někdo jiný.

Takže stále jsme se setkali náhodně?

Radši se přiznejte.

Vysvětlete nám, proč jste zabil Rettoriho.

Někoho bych zabil a vezl na tržnici?

Pokud měl zmizet, proč ne?

Proč?

- Jaký bych měl motiv? - To nám řekněte vy.

Já můžu jen hádat.

Chytil vás, když jste u něj schovával drogy, a naštval se.

Rettori byl v koncích. Pomohl jsem mu.

Prozradil vaše krytí a za mlčení chtěl peníze.

Copak bych někoho zabil kvůli takové blbosti?

- Kdy jste Rettoriho viděl naposledy? - Večer.

Mezi 18.30 a 19.00. Chtěl, abych naložil dodávku,

protože ráno odjížděl. A...

Naložil jsem ji a odešel.

Byl tam s ním někdo?

Ne, byl sám. V té době pracoval sám.

Obvykle nakládal dodávku ráno, ale měl svatbu. Synovec...

Co jste udělal pak?

Šel jsem domů. Bydlím pět minut od skladu.

Může to někdo potvrdit?

Ne. Byl jsem sám.

Nevypadá to pro vás dobře, Di Giacomo.

Prodáváte drogy,

jezdíte s mrtvým parťákem v autě...

Před námi utíkáte a nemáte nejmenší alibi.

Inspektore...

V životě jsem udělal spoustu pitomostí, ale tohle ne.

Tohle ne.

Takže jsi mě odstřihnul.

Ty to nechápeš.

Jasně. Já to nechápu...

Přidělil mi ho Santagata. Co mám dělat?

Co se sakra děje, Mario?

Se mnou? Nic.

To není pravda. Jsi nervózní. Proč?

Nevím.

Jsem unavený.

Možná.

Tohle radši vypiju já.

Soprani?

Jedeme do Rettoriho firmy. Řídí nižší hodnost.

Znám předpisy.

Nedělám z vás otroka, protože jste černý.

Podívejme se.

Vy ji znáte?

Zatím od vidění.

- Dáte mi minutku? - K čemu?

Zařídím si večer.

Já vám ukážu, že ho strávíte v nemocnici.

Proč?

Už jdu, zlato.

Je to moje dcera. Tak bacha.

- Ahoj, tati. - Ahoj.

Neruším?

Ne. To je kolega.

- Malik. - Ahoj. Těší mě. Alba.

Promiň to včerejší ráno. Nemohl jsem zastavit.

- Včera ráno? - Jo.

Jelas na mopedu. Vzpomínáš?

- O čem to mluvíte? - O ničem. Náhoda.

Prozkoumali Rettoriho zranění. Našli stopy rzi a barvy.

Dostal úder kulatým předmětem s hladkým povrchem.

Možná trubkou.

Napadli ho zezadu. Zřejmě někdo známý.

Dobrá.

Je to soudní lékařka.

Jdeme.

Ahoj, zlato.

Rettori nejede v drogách a Di Giacomo ho nezabil.

Jinak by se zbavil těla, než jel na tržnici.

Zabijete chlapa na odlehlém místě

a pak ho vezmete na tržnici?

To nemá logiku.

Ale Di Giacomo nám lhal o tom, co dělal v době zločinu.

Jak to víte? Máte křišťálovou kouli?

Ne. Mám 30 let praxe.

A koukám lidem do očí, když mluví.

Nic tu není.

Tady něco je. Pojďte se mrknout.

- V Itálii z toho stavíme lešení. - Vyrostl jsem tu.

Kousky barvy a rzi, jak říkala Alba.

- Cantabello? - Inspektore?

Jsme v Rettoriho firmě.

Pošli sem techniky, až dodělají tu dodávku.

Dobře. Hned jim volám.

Počkejte. Udělám to.

Zřejmě tu pracovali rádi.

To jsou skupinové fotky. Tam se vždycky usmíváte.

Ty se nepočítají.

Rettoriho žena má světlé, nebo tmavé vlasy?

Hnědé. Tmavohnědé.

To potvrzuje teorii Repolové.

Co myslíte?

Že tu byla žena.

A tohle je její oblečení.

Kdyby měl můj muž milenku, všimla bych si toho.

Mohlo to být čerstvé.

Váš muž si pořídil druhý mobil.

Já vím. Včera jste mi to říkali.

A byla tam postel.

Ta tam byla vždycky.

Ale v poslední době v ní někdo spal.

A našli jsme ženské oblečení.

Ano...

Ale myslím, že kdyby tu teď manžel byl,

všechno by to vysvětlil.

Paní, chci to samé, co vy.

Chci najít vraha vašeho muže.

Ale pokud jste mi ještě něco neřekla, teď je vhodná chvíle to udělat.

Povídejte.

Už dříve na té posteli ubytoval lidi.

Jaké lidi?

Kluky, kteří pro něj dělali a neměli kam jít.

Dostávali peníze načerno?

Manžel vždycky všechny respektoval.

To jsme nemysleli.

Náš dům je plný darů

od lidí, kterým pomohl.

Maličkosti.

Výraz jejich vděčnosti. Hodně pro něj znamenali.

Pak se začalo nedařit. Musel propouštět.

I když najal nádeníky, vždycky je respektoval.

Ano, paní. Nevšímejte si ho, omluvte ho.

Nevíte, jestli někoho ubytovával v poslední době?

Paní, jsem na vaší straně.

Vím, že pomáhal

někomu v problémech, ale víc mi neřekl.

V jakých problémech?

To nevím.

Víte, zda to byla žena?

Ne.

Miláčku...

jsem zavřený v dodávce.

Nemůžu se dostat ven!

Je tu zima!

Pomoz mi!

Nemůžu ven!

- Přinesu sklenici vody. - Jo.

Pomoz mi, prosím! Pomoz mi!

Lásko, pomoz mi!

Je tu zima!