Original subtitles

Můj běhlo.

Jste se měl vždy být?

Co to je?

O, ten telefon.

Haló?

Je to můj mobil.

Jo, doneste mi ho, odměna bude.

To je dobře. Já vám nadiktuju adresu.

Jiřina Čulibrková, Zahradní 8, Praha 10.

Jo?

Doneste mi ho, prosím.

Díky, budu se těšit. Naschle. Děkujeme, já vás zdravím. Já jsem tady právě teďka

momentálně našel váš mobil.

No.

Tady stojím taky už do týho baráku u garáže a tady jsem ho našel na zemi.

Jasně, jasně.

No to není problém, tak já se za vámi zastavím.

Dobře, tak jo, okej.

Určitě, tak zatím, naschle.

A ještě bych se chtěl zeptat, jaká že je vaše adresa?

Jasně, ne, ne, dobrý, já si to budu pamatovat.

To můj mobil bude.

Mobilek.

Tak můžu plést.

To je

správná

adresa.

Míu! Mobil.

Podte dál, mladý muži.

Dobrý den, zdravím, tak tady mám vlastně ten telefon.

Podte dál, pachorku. On takový pěkný, mladý.

Já nevím, če bych za mnou.

Podte dál, mladý muži.

Já jsem tak ráda, že ten mobilek.

Tady je máte. Je to v pořádku, je to vážně.

Já jsem si vůbec nemohla pokecat se svýma babkama starýma. A můj mobil, jaký

já i povíku.

Ale jsem tak šťastně vedla.

Dobrý chlopek. Řekněte se, když jste taková rozvedná.

Kolik mám věroků?

Typní si chlopku.

Já bych vás typoval tak na 50.

No trošku víc, ale skoro.

Kolik pak?

71.

71?

No to ne, to vám ani nevěřím, to není možný. Já mám dobré kořeny moravské,

víš, a my tam pijeme slibovicu každý den a proto jsme takové výborné. To mám

úvěr, nemůžu ani uvěřit. Fakt, 71.

Hm, to je dobrý no, dalších 71 roků.

71, a jako co tím myslíš, co toto, ty roky, že očítáváš? No, já...

Já bych vám měl takovou sásku. Až mi je zima normálně.

Já bych měl takovou sásku s kamarádem.

My sbíráme roky, ale jakým způsobem? Já nevím, jestli vám to můžu říct. Řekni,

já vydržím hodně.

Abych nazbíral ten váš věk, tak bych potřeboval, abyste k mně byla milá. No

to já jsem předtím posudala tady, vidíš.

Rukávník zima mi je, tak bys měl zařát, ne? No ale já bych právě potřeboval. Já

bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já

bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já

bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já

bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já

bych potřeboval.

Já bych potřeboval. Já bych potřeboval. Já

bych potřeboval. Já bych potřebo

Dobře, ukáž.

Chceš ho vidět?

A jak bude malý, tak chybaj domů.

Já jsem zvyklá na jiné kobzovy. Co třeba máte?

Dobrý? Dobrý.

A co mám dělat už?

Tak to snad takhle.

Tady se leží dobře? Jo, to víš.

Ani ruklávník už nepotřebuji.

To už jsem snad málem zapomněla.

Tak ještě mám si to připomenout. To už je pěkný. Malé důmí.

Koláker, ukáž nás zkusím.

Wow, stejné dílo. To je divočina tohleto.

Osebné zažívání s malýma holkama.

Aspoň pospomínáš.

Už si budu dlouho balovat. A budeš mi dát body.

To jsem nezapomněla, jak jsem tež mladá byla.

Že bych taky začal sbírat body?

Abych měla vždycky jenom jeden bod. Jeden penis, jeden bod.

Kurňa, už mi ten šatek padá. Jak se mi to líbí.

Bábo, bez těch zůb je to úplně úžasné. Ty mladý holky, ty mě kolikrát kousnou a

tohle je úplně perfekt.

Počkej, já nasadím protezu a koustu.

Vlastně ti to líbí, protože přes chvíli... Jo, líbí se.

Konec.

Konec.

Tak to jsem ještě nezažil.

Konec.

Tak se vypětím, každý. Ne, však budeš mě nakonec vzahovat. Se nesmíme nakončit.

Bo no, starý měm drah.

Jsi tešila nebo ne? Možná ne, možná bude cool. Jože, jo.

Sedm a jedna.

Pocvíkej se.

Co ten má být. Tak.

Wow.

Zahotíme. Zahotíme.

Zahotíme.

Už jsi, papo, sedl, dělá, co chceš.

... ... ... ...

...

Tak, novačku, teď se budeš snažit.

Tak, tady, tady.

Ty budeš dělat teď svého dřeva.

Šup!

Ty, to by bylo blbý nezávidět.

A dlouho pelká.

Pokoj, pokoj. Vypeč, mám si říkat, ne?

Je to krásný.

Měla. Měla.

Měla.

Děkujeme.

Pojďte, že vládí vlouká.

Ať máš voditky.

Jedem! Ty jsi žádný divokrá bába.

... ... ...

...

Děkuji.

... ... ... ... ...

Víš, mě se palí dlo na plopně.

Jo, Aneško?

Za chvilku až, jo? Tak jo, třeba za hodinku. Tak jo, ahoj, čau.

Jedem, paní přeložený.

Dobrý maník, dobrý.

Panej průnik.

Já tě zničím, tyho hlada.

Počkáš se zvednout celou ty roky.

Pomalu ale, pomalu na ty běhosti.

Pomalu a důležitě.

Já ti ukážu na račiná.

Šepši, babku.

Šepši.

Zpomal. Říkáš, že se ukážíš, ne? Já už nechci. Perno zpátky.

Zpomal. Já ho uřiznu pak.

Pomalej.

Pomalej.

... ... ... ...

... ... ...

...

... ... ...

... ...

No to mám.

Jo. Jo.

No.