Original subtitles

VIP4K

Doufám, že tato doma.

No taky doufám, co jinak nevím, kde budeme spát.

Tak počkáme na něj.

Tak snad dorazí brzy.

Ahoj. Můj syn.

Jo, sry.

Čau, čau. Jsi mě docela zaskočil. Ahoj, co tady dáš?

No, tak mám překvapení. Překvapení? Tak na cole trochu.

Protože my zítra máme vede do Vélandu.

Aha, a přítelky jde?

Jo, to... Ahoj. V tých?

Já jsem otec tady toho chuligána. Já tě cestuji teda.

Jo, trochu no.

Nebo nemajte spát.

Dobře, dobře, dobře, dobře.

No, já jsem to nečítal, já bych tě nezavolal, já bych se jako připravil, já

nemám moc času, ale jako, když už tady jste, tak jako samozřejmě, jo, já se o

vás postarám, to není problém.

Akorát tady na teď se to fakt nečeká.

Dobře, dobře.

A toho teda, kam jsi to teď říkal?

Thailand. Thailand.

A ty máš peníze na Thailand?

To trochu ještě zůstalo.

Co, ještě zůstaly nějaké peníze? Jo.

A hledám jako práci. On furt. Furt hledáš práci? No.

Takže jo, nenádrží, tak a hrál jsi, ne? Na co hraješ teďko?

Hraju. No, na co?

Kytaru nebo pianu?

Ne, úplně tam.

Všechno. Všechno?

A kdy je to o ty?

Ty jo, chlape, chlape, uvidíme si tady nějaký normální job, nebo to nejde

takhle? Takhle, jo.

Až když já s tou holkou koukám, tak jako... Dobrý, hele, jo,

samozřejmě si právě mám pokoj a akorát já pak budu muset později odejít, já mám

nějaké jednání, takže se volám, pak vás tady nechám samotný, jo. A jak dlouho

jsi přijel?

Jako do zítra.

Do zítřka? Zítra máme jako vylit.

Jo? Jo.

Dobře, to není problém, jako, samozřejmě, ty tady vítanej, jaké tady

přítelkyni, jako, máte, platně i rád, že tady mám nějakou společnost, jo, a, jo,

já mám zkusku s mámou.

Hm, ještě.

Dobrý, to nám vyřeším, já jí zavolám, že si dáme zkusku později, víš. Pojďte dál,

buďte tady jako doma, jo, takže, klidně.

Tak, já.

Třeba, já chci půjdu tady povolat, pro nás jako dvoje, něco sladkého, jo. Do

obchodu? Jo, do obchodu. Tady je plná lednice, tady mám jídlo na den, vidíš,

tady mám plnou lednici.

Já to koupím pro nás dvoch.

Dobře, dobře, dobře, tak se uvidíme později.

Dobře, dobře, tak jo.

A ty teď vstávej. Jo, já tady zůstanu ještě trošku.

Aha, dobře, tak jo.

Klíče máš nebo zazvoníš? Já zazvoním, no. Tak jo, tak si zazvoníš, jo.

Tak pořád klidně.

A co když nakoupí, když nemáme peníze?

Tak počkáj, já jdu dovezet všechny věci z toho domu, protože potřebuji si

stěhovat teď jako dneska.

No ale tak co udělat, vítáte, až s tím přijdeš, a kdy bude ta hromada těch

tašek? Ale to neboj, jdi, jdi, já to schovám, jo?

Jo, dobře. No tak počkej, ne tady, já za chvilku si vracím, jo? Jo, dobře, já

počkám to.

Ahoj. Ahoj.

Tak, v pohodě? Cítíš si tady v pořádku? No, je to tady takový velký.

No, mně to nepřijde, když to říkáš. Tak je to tady takový labirint.

Ne, to je jenom ozvyk.

Potřebuješ něco? Cháníš něco? Ne, tak jenom jsem se přišla podívat, jak to

tady všude vypadá. Je to tady takový... Podívejte kamkoliv, můžeš si podívat.

Projdi si to.

Koperno jsi našla?

Toaletu? To jsem ještě nenašla, ale tak já to chodím místo z pomístnosti. Tak už

tak jako našla jsem kuchy, našla jsem obyvák a teď jsem tak jako nějak

postupně došla sem.

Matin se ještě nevrátil?

Ne, ne, ne, ještě ne.

Asi to bude mít na hodinu. Pohodí, projď jichte kamkoliv, natáhni jichte

kamkoliv. A můžu to podívat i tady nahoru? Jo, samozřejmě, běž, běž.

Já tady jenom něco dočtu.

Jo, dobře.

Můžu mít otázku?

Ano.

Ty studuješ, nebo víš, že se oblíkáš trošku jako kluci, jako uniforma školní,

nebo něco takového? Ne, ne. Kolik těl?

18. 18?

Dobře, dobře, dobře.

A další věc, jako, trošku jsem překvapenej, že vlastně...

Martin, můj syn, že konečně vytáhl k svojí přítelkyně někam cestovat.

Víš, jakože to není u něho hvězdný. Většinou nemá peníze a furt něco chce po

mě. Řekl, tati, pošli nějaký peníze, ale zastavím se na návštěvu. A když zavolá,

přijedu na návštěvu, rád bych tě viděl, tak vím, že chce peníze. Takže jsem rád,

že tě vybe. Jsi přítelkyně, kterou někam...

Vysáhne na dovolenou cestu a trošku. Tak jako my spíš chodíme na nějaké ty menší

výlety, ale je to takový, no jako, vždyckon právě, že jsme si říkali, že

bychom chtěli na nějaký větší výlet. Jo, jo, jo. Tak super, super. Jsem moc rád,

jsem moc rád. I za něj, i za tebe vlastně. Jsem jako strašně rád, že

prostě konečně se dal dohromady, nebe se dává jenom stále někde, ale že se snaží

být efektivní, víš, jakože, jako strašně.

Ale zase na druhou stranu, myslím si, že hodně toho má po tobě.

Po mně?

No, jako že je takovej hezkej po tobě.

To nevím, spíš mi přijde, že má geny po mámě, nevím, nevím, nevím. Já jsem si

to vždycky myslel, že má geny po mámě než po mně.

Ne, tak u mě takovej, ne, prostě mi přijde, že, teda takhle, jako, prostě v

jistých věcech podobný.

v těch věcech, které jsou obličný.

Myslíš vizuálně?

Taky.

Mějte představu, to je moje dvacet, kolik moje? Dvacet tři, ale já bych

říkal dvacet pět, no. Víš, to jsem táta, tyhle se tam někdo pohotu.

A tak tady. Kolik moje?

Dvacet tři, dvacet čtyři, že jo?

No. No, no, no.

To už jsem. No.

Pěkný, tak bych si udělal nahoru.

Dobrý, tam toho moc není. Tam toho moc není.

Tam toho moc není na koukání.

Ale musím zase hodně ocenit ten design, že je fakt hodně promyšlený.

Promyšlený? No, taky mě se líbí právě.

Já nevím, mě to tady někdo za chvíli udělal, ale já jsem řekl, no, tak může

to být takhle. Mně to je jedno.

Jako, kdo by se to líbí?

Tak jo, fajn.

Jsem rád, že se ti to líbí.

Takže to je tady takový jako, takhle,

jak to mám říct, že to je jako tvoje první, nebo?

No jasně no, jasně to má.

myslela, že právě jako když on se vždycky byl taky skromnější, tak jsem

právě myslela, že ty seš taky takovej jako skromnej, že to... Jako, že Martin

je skromnější, jo?

No, jako... On není skromnější.

On musí být skromnější, protože nemá většinou, toho znám. Já tomu nabízel

tolika možností, říkám, pohtoval jsem ho, motivoval jsem ho a...

Vždycky to bylo takový jako, ne, já chci být svůj, já chci udělat tohle, takový

ty z vaše generace.

A takže jako když třeba děláš nějakýho i manažera, že jsi takhle oblečenej?

Ano, mám dneska ještě schůzku s bývalou ženou, mám ještě pracovní schůzku,

takže proto no, ještě se budu převlíkat, jo, samozřejmě, takže tak.

A takhle jako jinak chodíš normálně oblečenej, nebo?

Ono, jako já jsem se na to zvykl, mě to nevadí a hlavně v té pozici, jak bych

řekl, pracovní nebo tý manažerský, chciš-li, tak ono, je to jako

očekávaný. Ne, že by to muselo být, ale je to spíš očekávaný a ono to probudí

trošku i respektu malinko. Že nespěch je takový barevný, jak všechny, ale... To

je teď víc formálnější, než já dneska.

Ne, to ne, to je takovej styl, toho se teď nosí. Jo, takhle.

Víš, taky jako... Jo, jako formálně vypadá, že jako je to pěkný, je to celý

výdečko. Jo, tak jako já ten outfit měním každej den, že jo, protože co si

budeme, mám svý stránky, mám svý followery a tak, víš, takže jako... A

myslíš ty digitální, jako nebo na internetový... No, no, no, no, přesně

tak, jako na internetu, prostě na stránkách, že se jako různě potím.

A teď mě tak napadá vlastně jako, když mám teďkonu tohleto na sobě, nepomohl

bys mi s tím?

S čím?

No jako, že s těma fotkama myslím, jestli bys mi pomohl.

Ty jo, že chceš tady fotit se, nebo co? No.

Tady? No tak jako, že to je tady takový hezký, víš, jako ty obrázky, ty schody

jsou hezký, dřevěný.

No jo, klidně, klidně si dělají fotky.

Akorát teď mě tak napadá, nemohli bychom použít tvůj telefon?

Ty chceš použít můj telefon? No tak protože můj telefon není úplně dobrý, já

mám ho tak trošku zazpitej teď, že spadnu zase.

Aha, jo, klidně použij.

A nemohl bych to spíš vyfotit? Co?

Ještě jednou? Jestli bys to spíš nemohl vyfotit ty.

Já to mám vyfotit? No jako, když já používám to, víš, jako... Tohle já

neumím, já neumím fotit. A já si ti to můžu.

Já ti s tím pomůžu, to bude jednoduchý.

Já ti, já ti ne, já si nechci mít, jestli tohle to jako je správný. A to

vyvládneš, pojď, mi to ukáž, pojď.

Dobře, dobře, dobře, taky jo.

Takhle? No.

Tak ukáž mi to, já se na to podívám, jak to vypadá.

Jo, úplně, úplně skvělý.

Jo, super.

Taky dobrý, jo. No, jo.

Dobrý, tak, tak.

Dobrý? Stačí? Ne, ne, ne, já bych chtěla víc těch fotek, prosím. Ještě jo.

Dobře, takže... Tak mi říkej, co mám dělat a jenom dělej něco, co... Mně

stačí jenom, když budeš fotit v tom stejném úhle a já je akorát jenom budu

mít pozit. Dobře, dobře, tak jo.

Takhle.

Můžeme mít třeba do boku, níž, víš, do boku. Asi se tím takhle dobrý.

Něco špatně, nebo? Ne, no, já si nejsem jistý, jestli tohle je dobře, protože

přece jenom si přítelkyně mýho syna, já nevím, jestli dělají, můžu si to dělat

jako... Ne, to mi jenom pomáháš s potkama a to vůbec neřekne. Jste v

pořádku? Jo, teď... Neřekne na to nic, nebude se zlobit? Ne, nebude se zlobit,

fakt, přesně v klidu. Jako... V klidu, neboj.

Já ti nebudu fotit zaryk, já ti budu fotit oblíčej. Ne, to musíš celý

vypojit. Fakt, jako jo, vážně. Jo, celý.

Celý to vypoj.

Jako

Celý, i s nohama?

Jo, takhle celý to vychoď, no. Tak počkej, já se mi tam asi tak nějak

nevejdeš, já nevím. Ne, tak nějak prostě jako, aby tam byla jako hlavně pár,

takhle obličej, no. Takhle jo?

No.

To je jako, já bych asi neměl tě takhle fotit, já to... Já nemůžu tě takhle

fotit, přeci já tě nemůžu takhle fotit. Ale nemůžeš.

Marian, nepoj, v klidu.

No a když to uvidí Martin, co mu řekneš, jako kdo to viděl?

To neřeš, to já si vyřeším. Hele, úplně, úplně v klidu.

No krásný se mi to vychotil.

Co děláš? No potřebuji to nafotit, tak, tak, prosím.

Hele, já si nemyslím, že bysme měli pokračovat s tobou tam. Ne, ne, hele, v

klidu, v pohodě, to je dobrý.

Jako máš, že? Jo, v pohodě, pokračuj.

Že byl víc těchto teď makotit.

Ty tady stojíš v klahotkách přede mnou, proboha.

Ježišmarja, klidu, klidu, na, pojď tam.

Jsi krásná to taková, jo, ale neblázní tohle.

A tak vykaž mi to.

No, teď krásný to mám. Takhle je to úplně super.

A my jsi mě docela jako rozhodila, jako já se potřebuju soustředit na sebe, na

práci a tady to... Děkuju.

Jo, neboj, hele, úplně, v klidu, prostě, neřeš to, v pohodě. Já si to s Martěnou

si to neřeším. Ne,

v pohodě.

Co když chyjde?

Tak mi řekneš, dobrý, tvůj táta mě fotí, já se tady slíkám. Ne, to je úplně v

pohodě, neřeš to. Ha, v klidu.

Kolik těch fotek potřebuješ ještě?

Ještě jenom pár. Ještě třeba jenom pár, nepojď.

Dobrý pár, ale alespoň je v klidu, bez prsu, tak je.

Pojedu.

Jako vážně? Jo, jako vážně, dělej. Dobře, dobře, dobře. Dělej. Dobře,

dobře, dobře. Tak ty se bojíš, tak... Nezlob.

Já bych jako nerad a...

Aby jako víš, jako Martě měl nějaký problém, abyste měli problém. Ne,

pohodně, neřešť to. Protože já mám pocit, že ho i motivuješ teda, jako když

konečně máte lze cestovat, vydělávání, to.

Tak samozřejmě. Tak čím ho asi tak motivuju, že? Já nevím.

Tak vidíš.

Tak uvidíme

to. No,

pokažme to.

No, pěkný ty chatky jsou.

Tohle to dáváš jako veřejně, že já tě viděl? Jo, to dávám úplně v pohodě

veřejně, no.

A co?

Ne, ne, ne.

Oplítni se. Ne.

Oplítni se.

Prosím.

Nepřijde, neboj. On zadzvoní.

Zadzvoní, tak já si kdyžtak nejhorší vlastnost prosím. Ne, on nemá klíče. No,

v klidu.

No, v klidu, neřeš to. V klidu. Ale tohle to není dobrý nápad.

Takže jako, víš co, ty bys třeba s Matinem a co potom, jak já na tebe budu

koukat, když budeme tady se scházet, nebo budeme se víc jako rodina.

Ale on to neví, neřeš to. Neřeš to, prostě.

Pojď to tak, nebo nechci.

Nemohlo bysme jej trošku pomoct?

Co pomoct? Co chtěla pomoct?

No, hele, prosím tě, já bych si třeba, protože já, když si jako na ty brada

vkyšám, tak oni jsou takový, jako že nechtějí stát, víš? Jako, prosím, bysme

mohli... Ať, prosím, prosím, prosím.

Nevází, nevází.

Pohodě, pohodě. To jsem pak dělal.

Co děláme?

Co děláme?

Ty jsi zbouchla někde, nebo?

Ne.

Ježišmarja.

Teď já mám moji ruku na tvým prsu. No a?

Jakože vidíš problém.

Vůbec ne, nevidím, to není žádný problém. To není žádný problém, to není

žádný problém. Ne, úplně v klidu, dobře, tak nemusíš koukat, když ti to vadí,

jenom mi prostě pomůžeš postavit ty bradavky, jo, a úplně v pohodě, jo,

prostě řeš to.

To bude průšvih.

Ani už bude to průšvih. Čemu ti je, že já mám ruku na tvým prsu?

Ježiš moje, ty to děláš drámo.

Dobrý, to stačí, ne? Ne, chvilku počkej, ještě snad to... Já bych tu situaci

ukončila, se cítím nervózně trošku.

Jejda. Co, Jejda?

Kdo je malena?

Co, kdo je malena?

No, já jsem tu fotku ovelem poslala.

Co jsi poslala fotku? Jakou fotku? Tu fotku, co tady fotíme, jsi poslala?

Ovelem. Tam kde? Na tomhle? Nebo na čem to bylo? Na tomhle. Ale jak na tomhle?

Na tomhle, jo?

Tak poslal proměň.

Vymazit, vymazit, vymazit, vymazit.

Tvole, já doufám, že jsem to nepřečetla.

Nebo takovou fotku zavolat.

Já jsem ti počel můj telefon, že tady jsi za kravinu. Jsem nervózní. Prostě ty

po mě chceš, abych tě ošával. A teď se přede mnou chodíš.

To jako není normální, není normální. Já chápu, že motivuješ mýho syna, ale já

nejsem tvoje hračka. Já nejsem tvoje hračka, to nejde.

Dobrý, ukončíme tuhletu epizodu, nic se nestalo.

Nikde jsem se tady nestříkala, oblejte, oblejte, jo, oblejte. Jsem naštvaný,

jsem naštvaný, už ne, ne, já se omlouvám, nechci.

Já, já chci ale omluvit, víš. Co děláš?

Co plněš? Já chci ti omluvit, tak ty nechceš přijmout mi normální omluvu,

tak...

Já myslím, že ty by si pocovala spíš na prdel, ty vole.

Než jako omluvuj, omluvuj, omluvuj, omluvuj. Ano, omluvu přímo, můžeme to

ukončit?

Já vidím, že jsi naštvaný.

No jsem naštvaný.

No tak si.

Uvádíš mě tady do situací, které jsou mi, neže by nepříjemné, ale nejsou

správné. Jsem nervózní a do toho pošleš fotku mojí bojženě. Tvojí fotku, jak já

mám mojí ruku na tvý prsu. To není dobrý, to není dobrý.

Co plavlíš?

Nech to bejt, nech to bejt. Ty potřebuješ tak potrestat možná, nebo na

prdel, nebo pro plesnilu, nebo něco takovýho.

Co? No tak, já se ti nějak chci prostě revenžovat, víš?

Revenžovat?

Že prostě jsi měl se mnou takový starosti a do toho, že se o nás tady

takhle postaráš, že se o nás tady... Víš, co myslím?

Ne, že jsem měl starosti.

Já spíš vidím, že s tebou ještě budou starosti.

S tebou budou ještě starosti, že jo?

Trošku možná. Trošku možná?

A co chceš teďka dělat? Chceš mě vydírat nebo co? Chceš se mi obděčit, omluvit se

mi tím, že mi tady vejškou říču ráka?

Možná.

Tak dělej.

Jako až jen?

Vlastně jsi problematická, příjemně, velice příjemně problematická.

Zlobivá holka.

To víš, za každý problém, co udělá, by se měla být potrestena.

No.

Trochu mi přijde, že vlastně vyhledáváš ty situace, aby jsi byla potrestená.

Že bys to udělala na svém telefonu? Ne.

Ne? Ne.

Jo.

A zatrst mi lízejkou ležtě, pojď.

Tak, teď si mačkej ty prsičky.

kouří přítelky němýho syna. Ty si zdáš prdel, to není vtipný vůbec. Ale je to

dobrý, jako.

Je to dobrý.

Jsem náš manželko, ale a ty s ní nespíš, ne?

Samozřejmě, že s ní nespím, jako.

Ale to ještě není důvod, abych tady plnul s tebou. Ale tak... Přítelky mě

mluví, no.

Co?

Co?

Ono mě chce.

Vypočet.

Pohodně venko.

Šikovná, zvládneš to?

Už to mám lejtka, co?

Pojď si udělat pusinku.

Také to máme rádi my, taťkové, tak.

Tak, ještě chluboko, tak.

Tak, já.

Hezky mám volí, zej od koulí až nahoru, pojď.

Od koulí až nahoru, ještě tak.

Tak ještě.

Podělí to.

Já bych to podnal na nebo.

Všechno by to bylo dobré.

Já jsem se s tebou nikdy nevěděla.

Je moc mladé, víš? Neboj.

Já se o tebe bojím moc.

Co to bojí?

To je pravda, že nejsem nejako ty.

Jo.

Ahoj. Ahoj.

Ahoj.

Ahoj.

A tak nebudu teď

žádný kvítko.

Uuuu

Děkujeme.

Konec.

... ... ... ...

... ...

Já nevím,

jestli

tady

někdo není. Ne, to už tady určitě nebude.

Ne, není, není, ten už určitě odešel.

Jak to? Jak jsi jistá?

No tak, on totiž teď ponosí všechny naše věci sem, víš, tak... Jaký věci sem

nosí? Jaký věci sem nosí? No prostě sem nosí naše věci, no, to nemáme teď

kolikam dát. Tak nekřič, jaké kolikam dát? Jaký věci sem nosí?

Prostě nosí sem naše věci, protože my to nemáme.

Já vás zapiju.

To všechno napravíme.

Takže vy jste mi lhali?

O nějakém? Vy se stěhlujete sem? Vy se chcete vtěhovat ke mně, nebo co?

A co ten třetíší let, ten výlet?

Co to je? Tak, jako, však ho znáš, teď prostě víš, že on jako nemá teďka pomalu

ani peníze na to, aby si mohl koupit jízdenku na autobus. Aha.

Takže, ne, fakt, my do tady se neletíme.

Počkej, počkej, jak to myslíš, takže, takže vy tady budete nejenom den, vy

tady budete díl, jo?

Ty vole, kusně, kusně, to si vyřídíme potom, jo?

Promiň! Promiň!

Promiň!

Tak jo, dobrý, dobrý, dobrý, dobrý, dobrý, dobrý, dobrý, dobrý, dobrý,

dobrý, dobrý.

Ne, ne, ne, počkej, počkej, dobře, tak jako dobře, to co, mluvám a za to může

ona. Ne? Za to může ona.

Tak já jsem to chtěla představit.

Kamže vy letíte?

Vy letíte mil, žeš? Jo, a teď ukážu moju děvku.

Děvku, ano, děvku, to není děvka, to je tvoje děvka, vole. No, teď to byla, teď

to byla moje děvka ještě k tomu. To kurva je to, hele.

A kamže letíte? Vy nikam neletíte. Proč jste se dotáhl nějaký věci? Ty jste se

vtáhl pryč do půjdu nějaký věci. Už se letíš pryč a budeme tady žít?

Co? Já pryč a vy tady budete žít, jo? No, už pokud mám... To by se odpadl do

hlavu, ne, ty jo? Už ukáž moju holku, ale.

Co je?

To mi přijde, že to je holka všechno.

No tak řekni. O tom se bavit nebudeme. Žaknu všechno tvojí ženě a konec.

Tak dobře, můžete tady zůstat. Můžete tady zůstat, ale jednu noc, jo? Jednu

noc, jo? Ne, ne. Věř

Panej, panej, vypadni, vypadni, díky moc, naschle, ahoj, papa, uvidíme se

večeře, uvečeře, čau, čau, papa, vypadněte, voba, voba, zavřete dveře,

dveře, zavříte dveře, vypadni, čau.

Takovýhle trápí na mě.

Krávové blbí tyvole, aaa, nocí na to starý, kresený.