Original subtitles

Dobrý den, vítám na FITKU výměně partnerů.

Poprosím, ale jste se představili?

Já jsem Daniel.

Ahoj, já jsem Petra.

Ahoj, já jsem Erik. Já jsem Lucka.

Jak jste spolu dlouho?

4,5 roku.

11 roků. Jak jste se poznali?

Dělalo velménkou, já to byl několik. No, prostě mi zbylo.

Poznali jsme se ve FITKU, vlastně Lancia byl můj trenér, takže myslím, že to byla

láska, jakoby na tom to bylo. Vypadli do mou kanálu.

No,

tak nás k tomu vedla hlavně, dá se říct, asi finanční situace teď momentálně.

Protože tady Mirek je bez práce, já pracuju sama.

A v tom sexu, Mirek si myslí, že to je v pořádku,

ale já si myslím, že...

by se to mohlo zase trošku poříct, že to jako trošku ujízdlo někde v takovým

stereotyku a... Takže jo. Takže jo.

Takže jo. Takže jo. Takže jo. Takže jo. Takže jo. Takže jo.

Takže jo. Takže jo. Takže jo. Takže jo. Takže jo.

Takže jo.

Takže jo.

Máme stejné záleby, s Kuba máme dobrou práci, plánujeme dítě, takže nevidím

důvod, proč se z toho ukončit.

A tohle to vlastně zraze vyměná, co myslíš, že je hlavně jako byt náš

sexuální vztah dosleva okořeněl, ano?

Taky si myslím. Já jsem sexu každému otevřená, takže taky si zkusím. Takže

neděláme nic špatného, že asi nejsme jediní na světě, takže si myslím, že

proč ne?

Co očekáváte od...

kromě finanční části?

Tak jako, nevím, jak mi řek, ale já očekávám to, že si tam něco tak trošku

upevní, protože si myslím, že jedenáct let je hodně dlouhá doba a možná i to,

že...

Mirek teďka nějakou dobu nepracuje, tak jako je nakloněný k alkoholu, k nějakým

takovým automatům a tak, k jakým hrátkám, takový trošku sobec a myslím

si, že by mu prosil, kdyby viděl ten život někde jinde, že ten chlap v té

jiné domácnosti třeba nějak funguje a trošku by mě v tom vypomohl, protože já

jsem na všechno sama.

Teď momentálně finančně, protože pracuju jenom já.

Nemáte obavy, že se vám zalíbí to společné žití s kudovou třebou?

Já si myslím, že máme strach tohohle obyry, ale... Jo, tak já ne, teda.

Já možná trošičku, jo, já jsem takový trošičku žárlivec, ale myslím, že...

Toto se postoupím, když vědomí, jaký nám to přinese jeho oce, takže malé

napětí a strach tam mám, ale prostě chtějí do toho.

Já teda za sebe říkám, že bych narada ten strach ukončovala, takže doufám, že

to nějak straní.

Zatám se ještě poslední otázka.

Všichni dobrovolně souhlasíte s touto výměnou? Jdete do toho?

Určitě. Určitě.

Teď už nevím, jestli jsi zpátka, takže určitě. Ano, určitě.

V tom případě vám předávám kamery.

Jo.

Děkujeme. Popředu hodně štěstí a... Děkujeme.

Teďka ještě pokusím teda, abyste se prohodili.

Důležitý okamžik. Tak ahoj. Požij si to. Ahoj.

Ahoj.

Ahoj. Ahoj. Ahoj. Ahoj. Ahoj. Ahoj.

Ahoj.

Pojď.

Pojď.

Pojď. Pojď.

To je

taková

kuchyňka tady.

To je taková kuchyňka.

My tady jenom zavadíme, zvedají jenom chvíli, protože jsme přišli odejít a

jsme bez práce, tak jsme na řadu práce.

Jsme tady jako tady, mají vlastně kamarádního něco takového volného,

nezdařitelného, tak jako.

Tady zatím předpáváme, proto jsme řekli, že bychom vydělali nějaké prachy, mohli

si něco pořídit lepšího.

Ježišmarja. Tak, tady je.

Kopelná.

Jo, co to je?

Kopelníčka, myslím, že bychom takhle zaznali, mají máme základ, víš.

Jsme tady nějaký rozbitý základ, nebo? Nevím.

To je koukán po nožkách.

A tady máme

místnost.

Televizi nemáme.

A to je jako všechno.

Dobře, to je jako jak říkám, kamarád tady bydlá a říká.

co podstěhoval a je to ještě volný.

Rychlosti, když nás vystěhovali z našeho, tak jsme tady tohle není.

Spíte, přežíváte.

Tak jsme říkali, no to.

To si můžu dělat i ty.

Taky vám budeme jít.

Do toho se můžu dostříhnout, když mi můžeš dát.

Jo.

Nebo jestli těž, tak si to můžeš nechat v kufru.

No, tak já si to asi nechátu v kufru.

Uklidím manželka asi na co?

Tak jako, když už je o těch hodinách, to uklidíme, ale tak jako jsme neuklidili.

Teď už je např. ukryl, to bylo právě na trdansi, abyste nám uklidili.

Jo, takže jste si přejela, abychom tady uklidili.

No. To je super, teda.

A vyzkoušala jsi jiného papána, co?

No, jakoby... Nevím, kvůli tomu

jsem šla původně, ale čekala jsem upřímně někoho mladšího, co

neudáš, ale čekala jsem někoho mladšího, no.

Takže... No, to je všechno.

Tak jsi zabitý a já si pojedz to na květku.

Ahoj.

Ahoj. Čau, čau. Čau, čau.

Čau, čau. Čau, čau.

Čau, čau. Čau, čau. Čau, čau.

Čau, čau. Čau, čau.

Čau, čau.

Čau, čau. Ty červený mužu. Jo, klidně, jasně.

Tady mám mužu, jo, tady. Tak se tady vítám.

Ježiš, víte, tady máte pěkný. Děkuju, děkuju.

No, my to nemáme tak pěkný doma, víš.

To je takový docela malý byteček, útulnej, vždycky zařízený, jsme tady s

přítelkyní spokojení.

Tak jo, tak já ti poprosím. Jo, je to pěkný.

Tak se vstavím, to byla dlouhá.

Za drovenku, co? No, je hrozně to plavé.

No,

máte to tady moc pěkné teda. Tak tady trošku proberu, no. Jo, to bude žádné.

Tak tady mám rouček, takové jednočejiny, tady můžeme posadit, dát si kávu.

Tady, promiň, já jsem zrovna před chvilkou hledal. Odpočíval. No, no, no.

Trošku to mám rozházený, se omluvám.

Tady mám televizi. Je, máme televizi. My nemáme televizi právě, no.

Nemáme, no. Já to celou dobu děláte?

Tak jako nic, no.

Jako Mirek prohrál všechny peníze v automatech, takže nemáme televizi. Aha,

je, to neměří, no.

No, tak to nepatí. Se budu dívat tady.

Tak jo, tak tady máme kuchyni.

Ježíš, to je pěkný.

Líbí se ti, jo? Jo, moc. To je super.

Tady, kdyby jsi chtěla něco vyprat, tak není problém. Tady máme vešák, takový

obličejný, tak se můžeš pověstit prádlo. Tady máme ledničku, když se budeš chtít

obsloužit. Máme tam nějaké bytí, tady je mikrofon, katul, to je normálně v

kuchyně, jo.

A hygienické věci pod sebi, to ti ukážu, tady máme koupelnu.

Tady, jo.

Ježíš, to je pěkná koupelnka.

Je, děkuju.

Tady máme sprcháč, takový obyčejný, já jsem raději za sprcháč, protože kouponu

moc nemusím. Jo, tak já teda zase mám radši vanu, ale to nevadí.

Máme vlastní bojler, což je úplně super.

To je umyvadlo, tady si můžeš dát kartáček na sobě, všechno, všechno,

nějakou drogerku a tak dále, to je super.

Jo, moc pěkný.

A tohle tu máte někde?

Jo, jo, jo, určitě, to máme tady takhle podělený. Aha, jo, to je dobrý. Tady se

podíváš. Jo, jo, super, super.

Jo, je to malinký, ale je to pěkný.

Ať se líbí, jo. Jo, jo, ať se líbí. A co to tady máte?

Ježiši, co vám to vede?

Tady, tady, celá hloubka celou.

Jo, já mám zvýšek, výšpaníku mám zvýšek. Jo?

Tam já se dívat nebudu. Tak když mě nepolizeš, tak se mě zeptám. Jo, ne,

nepolezu, ne, ne, ne. Ok, super.

Tak jo, můžu ti nabít dovně to kvítí?

No, asi možná nějakou vodu. Jo, vodu?

Tak jo, super.

Já si tady asi vezmu ten hrníček, jo, teda.

Jestli chceš, tak máme pásky. Jo, tady máme pásky. Ony jsou takový mečí. To

nevadí, to nevadí, jo, to spadčí.

Tak jo.

Přes tu kytku bych to tady viděla.

Nejde asi stranou stranu.

Tak jo, tak no zdraví, ať se ti tady líbí. Jo, děkuji, děkuji.

Ty bláho.

Co se vás k tomu takhle vedlo?

No my jsme takový trošku úchyláci, my máme takovou jakoby úchylku, nebo

nenazval bych to úplně úchylku.

Spíš se nám líbí, když měníme spolu partnery, ale když jsou ty partneře

starší, když někdo v našem věku, tak nám to do toho radosti bude, že když

partnerka nebo já spíme s někým jiným, tak nás to různě bude.

Jaký máš na to názor?

Nevím, jsem z toho taková překvapená.

To je zajímavé.

Tak to bude asi tvoje manželka nadšená, no, z mýho manžela.

A on je takovej, jakože, nechodí do práce, víš, a prohrál všichni peníze v

automatu. No, hrozný, no.

No,

no, no. A tak sedí doma, se válí, víš. Já už jsem si řekla, že už na to kašlu,

že prostě já chodím do práce, víš, já pracuju v trafice, vydělávám teda málo

peněz, ale táhnu všechno sama, jo.

tak jsem si řekla, že prostě si to užiju sama a ona dělá, co chce.

Takže on si válí kůky a ty makarošky.

Tak, tak, tak.

A tak je kus. To mě mrzí.

Ale tak nedá se nic dělat.

Tak to si ti tady týden pokusím, co nejde příjemně. No, ty jsi hodný.

Ale máte to tady pěkně, já to tady užiju, víš. My to máme doma takový, no.

My máme ani postel, víš.

No, ne.

Na matračce. Na matračce.

A tak aspoň, že něco vědí, že nespíte na tvrdý bod. Tak jo, víš, jak to je, no.

Jako člověk by to taky chtěl mít pěkný, že?

Se bude muset manžel trošku polepšit, no. No, tak to... Je to gambler, no. Je

to hajzlo. Tak všecko utratí, všecko propije, prohraje.

To je hrodná nebo první brtví, no. A už jsem chtěla, aby se léčilo.

Ani? Ne, ne, kašle na to.

To je hrozná. Z toho taková, no.

Tak by radši bych odešla, no.

Byla sama.

Takže tak, no.

Ach, jo, tyjo.

Moc dobrá Coca-Cola, my to nemáme doma, to víš, to nemůžeme takhle utrácet. Jo,

jasně, no.

A to kvůli němu co, tyjo? No, tak jasně, no, tak protože... Ještě si to vymrzí,

tyjo. A co děláš?

Já jsem bral letní makléř, dělá se na jednu firmu, mám docela hodně zakápek,

ještě dobrá slezola, že je lépe. No, jasně. Lidi ho nemusí bydlet, tyjo.

Takže je to fajn, nemáme se ze mnou špatně. Stop, já to vedu.

Návštěvně jednou na návštěvu, jo?

Jo, jo, pojď mě běž.

Dobrý. Tak jo, uvidíš si to, čau.

To koukám, kam jsem se to dostala, protože to je úplně šílený. Jako,

neříkám nic, nechápu, že lidi jsou chudý, ale prostě...

Takováhle špína to prostě nikoho neomlouvá.

Takový člověk může bejt fudej, ale dělat špinu, to je strašný prostě.

Jak to někomu může stačit, to je prostě šílený. A nechápu, prostě na madrace

tady je nějaká, ani tady nejsou tyky.

Prostě kdy budu spát, no to je úplně strašný a nechci spát s ním,

protože prostě to je starý pán a...

Opravdu, opravdu, tyjo, jsem do toho nechtala.

Taková tohle, tyjo, je úplně, tyjo, prostě položka na prce,

znevrnutý prkínko, no, takže si zblálení, nějaký hadry na zemi špinavý,

boty na zemi, no, prostě vláda špinavá.

Ty tyhle tady špinavý.

Takže musíme to přežít.

Myslíš, že bys třeba mohla vybalit nějak věci někam? Můžeš si někam dát věci?

No jak to? Ne, samozřejmě. Určitě, určitě.

Ale máme tady tu skřínku, tam je docela místa dost. A jak říkám, hygienický

věci, tady můžeš všechno si dát, prcháče, tady určitě, jasně. Dobře, tak

já z toho si vybavím.

A

tak

ty chodíš do práce nepravidelně, ne?

No já jsem jakoby pánem svýho času, no já můžu jako odmítat zakázky, nebo je

přijímat.

To je dobrý, jo.

To já musím na pátou na ráno. Ty jo, už v pět ráno, jo. No, tak ty trafiky, víš,

to. No víš, to je hrozný.

To je prostě hrozný.

Lidi jak chodí ráno do práce, víš, tak si kupujou ten denník, tíska, novině

cigára, všechno. Novině cigára, no, no, no.

Se mě ten můj blbec ptal, kam jedu, že si beru šníky.

Tak jsem mu řekla dělat tak, abych se ještě vrátila.

To si můžu dát taky tady, jo? Jo, jo.

Tak to je manželka spokojená, ne? Jo, tak nestěžuje se, no.

A tak zvládneme to tady spolu, ne?

Určitě, jo.

Možná bych ti poprosila po té službě, že bych si jako dala sprchu.

Jo, jo, úplně.

Bez problémů. Protože ty máš službu, která je taková, víš, zalepená tím

vlakem, to je hodně.

Jezdíte určitě autem, že?

No, to my nemáme.

Mířit bych se na to neznala.

Tak jo, určitě, to víš, jo.

Je tam všechno, sprcháč. Jo.

Tady máte čistý? To je to čistý, jo.

Tak mě stačí jeden, já nepotřebuju všechny.

Dobrý.

Děkuji.

Tady mám tu svoji ženuško. Nazda, ženuško.

Tak jsem byl na jednom, tak byly dvě.

Přetí, jo.

Já jsem si dělala pivíčko. A jak jste se zabidla?

No, tak jako vzhledem prostředí.

Co? Dobrý, ne?

No, dobrý.

Dobrý možná pro tebe, jo, ale nevím, jak tady s vás pomůžete žít, no nechápu.

No tak, jak kdybych předtím říkal, no je to růzovka, no tak jak kdybych řešil, no

máme zase kde vyspat, že jo.

A kdybych vás vzal, co to nevadí, jo. No, tak jako, jako určitě si půjdeme nám

dovadit, že jo.

A jak se s tím mám dělat? Práci nejdu.

Práci nenejdeš.

Nebo nechceš. A ona se nijak nechce najít potvrda.

Takže z toho prasáku Romanii moc těch peněz není.

Ani jedna nepracuje.

Manžoka dělá.

Manžoka dělá. Manžoka dělá.

To gravá noviny, cigára, strafice.

Romanii taky moc těch peněz není, tak aby utáhla.

Celá má snad, že jo? No tak nás to směřilo.

Máš si to najít jako chlapné?

A tak já hledám, já hledám. Hledáš? No, no. Ale nejvíc se to hledá pospět. V

podě? No, já v podě.

Jako, víš, to je jako svět na známosti, vždy najdeš pospět.

Tak jsi to tak jako našel. Jo, každý takový další vstup.

A jo, tak jo, dneska jsem si našel. Jo, v sobotu mám prácu, víš.

Jdu pomáhat, no, jdu pomáhat jednomu.

na barák.

Víš? Můžeme tam něco dělat.

Tak aspoň něco, no. Jako já nevím, já... Jako já šikovný jsem, jako rovná

hloubce, tak hlavně zrovna jenom... Já chápu, že prostě nemá tu peníze, ale ty

vole, to je prostě moc. Ale hle, v sobotu nějaký přinosu, to se ožere.

No, jo, já hlavně se to ožere.

Tak ty si růstej ty vole, tak jako místo, abys si šetřil ty peníze, nebo

utržel něco jinýho, tak řekneš, že to už jenom.

No tak to je, no co, co na mě tak ukážeš, trošku děkuju.

Jo, jo, jo, trošku předrolo, ne?

Malinko, jako, malinko, ty jsi už krásná.

No, jsi tady taky, jsme tady jako i taky výmění, ne? Chci tady taky bývat, co, se

poznat trošku?

Že ho nepovídej.

Co dělá tvůj manžel tady?

Můj manžel je relatní makléř.

Relatní makléř, jo.

Tak to by dělala prachyc, ano.

Tak jako nestěžuju se.

Tak jsi tady doma?

Ne, nejsem doma, já jsem v recepční.

Jsi tady v recepční?

Jdeme na tohle?

Ano, jako se neflákáme.

No taky, my bychom se taky neflákali, že jo, kdyby bylo co dělat.

No tak to se uvýmluje podle mě. Ale to uvěřte, když to podívejte.

Stojí ti.

Vidím, no.

Ale... To jako funguje. Bychom se mohli trošku... Funguje.

Na to, když máš léka, tak funguje.

No, tak to funguje.

Trošku uzdrav se, nechceme.

Hačka.

No, ale dobrý. Co?

Ale za to trošku se uklidnět.

No.

No, ale.

No tak co uděláme, asi si pojďme spát asi, co?

A to můžeme jako spát jako vedle teba.

Ne, ne, ne, tak jako bude nějaký sex, ne? No, to ne. Co? No, to ne.

Proč by nebyl sex, jako?

No. A proč by měl být?

Takže.

Jako, neříkám, že s Danielem, prostě... Ty máš nějaký titulářičkové knihy,

no jo. To máš tam psaný?

To naše má vášině tam napsaný. Jo.

Že se ti vášině máš.

Jako jo, jako s Danielem děláme rádi experimenty.

Třeba my jsme se kvůli tomu přišli do toho, že poznáme někoho jiného, protože

nás takhle zrušuje, když víme, že ten druhý je nějakým jiným.

To mě taky zrušuje, teď je krování a co to tam je. To já si myslím, že tebe

zruší úplně všechno.

Myslím, že luska se to taky určitě nebrání.

No, tak ta taky má ten materiál. No jo, ale teď je to taky to.

Jako to mají, oni to tam užívají. A my to nemůžeme užívat, tak jo?

No, tak já opřímně cikala někoho mladšího.

A taky mladšího, tak jako.

Jsem u něco staršího. Nevím, kolik je.

Ale, ale, podívej se.

Funční, podívej se.

No, jako já ti věřím, že je funkční.

Dobrý noc.

Ráda jsi, no. To nevypadá, že by byla stará. Já vím, že jsi stará.

Nevypadá stará.

Co? Ježišmarja.

Co, zkusíš vychutnout?

Zkusíš vychutnout?

Co? Ale ne.

No jo.

Myslíš, že, ale, ludská ta už má účinníkou, že jo?

Ale, ale.

Co? No tak vydane mladej noc. Mladej noc. Tak to je jasný, že jo.

No jo, no.

Co s tebou, vláka?

No se mnou teďka asi nic.

Z toho se nedá normálně asi teďka bavit,

jak tady budeme šít, jak tady budeme upít, jak tady se budeme vařit.

Takže asi půjdeme spát. No tak asi lehnu teď.

Pod krajkem je, ne?

Ono dělá si nic jiného, protože je rojeno, tady to pustilo.

Pustilo.

Seriál, jsem mám seriál.

Tady to.

Já mám.

Ježišmarja, co tady děláš?

Jsi normální?

Co to říkáš?

Říkám, že to trošku prohlídnu.

Ježišmarja. Ty nemusíš se nějak to stresovat. Můžeš být v

klidu, můžeš nejde.

Můžeš pít tělo, tak to nemusíš pít. Já tak to nevím, ale nevím, jestli to úplně

hodí.

Ale jo, hodí.

Nemůžeš jít pryč?

Hmm,

ne.

Dobrý.

A co jako teďka podle tebe máme podělat?

Jak bych si chtěla jako v klidu ospechovat?

V klidu? Jako kdyby jsi tu nedal. No tak to právě nejde, jako kdyby jsi tu nedal.

Ježišmarja!

Neozbíraj mě to.

Přece se nestydíš. No tak... Prosím tě, to se nehodí.

Ale... Nezpětá.

Co děláš?

Jo, jako... Zámučila se ještě.

Tak ty taky nejsi zahozený, že?

Jo. Ale nevíme, jestli se to hodí.

Ale jo, hodí, hodí.

Zadám je, jak je takovej líst, co mi pádá hodně.

Ježišmarja.

Já nevím.

Já nevím.

Já nevím. To se asi nehodí.

V duchu se ti to líbí, ale... Tak jako já neříkám, že ne, ale... Jako... Už

jsem jim spolu s Mirkem moc jako neco, ale... Prostě... Nepředstavte, jo?

Tak s takovým, prosím tě.

My tady můžeme představit furt?

Jako my dva?

Ježiši.

To je hodné.

Já nevím.

A to si asi fakale nehodí.

Podáš mi tu otužku, prosím tě.

Tady, za rohem.

Co za to?

Já nevím, tak už.

Nedívej se tak na mě.

A to mě tu otužku jinak nedáš? Ne.

A mě asi nikdo nezbývá. No, já jsem si myslel. Ne.

Může to být velmi těžké.

Můžeme podat v ten ručník? Jo, jo, určitě.

Děkuju.

Protože tady pořád stojí.

Tak protože chceme líbit.

Nakouříš mu zepět teda, jako?

No, děkuju.

Máš život.

No nevím, když mě ten navčílek nedal.

A v toho přišel někdo na chvíličku. Jako tady? No.

Ježíši Maria.

... ... ...

... ... ...

do postýlky, jo?

Do postýlky?

kameru položená.

Oh!

Uuuu...

Konec.

mhm

Já jsem si dala tu gumíčku do těch vlasů.

Já nevím, není v kopelně.

Já nevím.

Čekaj.

Jo, máme tady. Jo? Jo, jo, jo, tady mám.

A půjdeme někam ven?

Jo, jo.

Tady je jedna dobrá docela restaurace, tak se tam můžeme stavit na jídlo.

Ty jo, dobrý.

A váří ho tam dobře? Jo. Já teda do restaurací nechodím, víš. Já taky nevím.

Ale mají tam dobrý český jídlo, no.

A chodíte tam, jo, s Petrem?

Jo, docela často, no.

Vím, že je něco lehkýho, no. Je tam fakt vedro jako své.

Tak

až

se najíme, tak skočíme do krávu, jo.

A co tam?

Asi pro nějaký pití.

Jo, dobře. Něco domů ještě kouknout, no.

To jen z dítel může být, to ti sluší.

Děkuju. Máš taková kudínka.

Tak

já

nevím, já jsem asi tak nachystaná. Jo, jo, to ti to sluší, super.

Já nevím, koliko.

Ještě dám do koupelny ten ručník.

Jo, jo, jo.

Tak víš co, já už se nedívám, je rekrutácia, tak já si tu taky něco ovčas

koupím.

Dobrý ráno.

Co?

Dobrý ráno.

Tak co, jak se vždycky spínkalo?

No, tak jako nic moc. Modrý matraci.

Co tady vyvádíš?

Tak, co tak vždycky spínkalo, veď. Jako to bylo vystečený. Tak jsem si jako tak

jenom podíval, jak vypadá.

Nějaký trzdej na česku.

Nějaký trzdej trošku.

No tak jako, tady musíš jít hát, ne?

Co je tady, nemůžu usnout tady.

Nejprve řekně, že ti to vadilo, kdyby jsi řekla, ne, mě by to malo.

Já to ani nebudu.

Já vím, že to by ne.

Co takhle na trošku?

Musí užít hodinu.

Co? No já nevím.

Ty už prcali včera večer, ty jo.

No, dobrý, zase nemusíš mi co říkat. Co to mi dala dán.

Můžeš si to ukázat, ne? Co?

Jak vypadáš?

Tohle líbí takhle, he?

No nevím, asi jako... Asi jo, jo.

Tohle líbí. Co?

Nezvládněte. No by to šlo, hlavně by to šlo.

To by to jako... Já víš, to by to šlo.

Můžeš taky následovat, jo?

No a co, kdybych ti takhle podával na masáž, hezky, co?

Můžeš to být na masáž.

Tak jako masáž můžeš, to mi na to dělá, takže... To jo, to jsem pro. Tak si

sundej koširku.

Tak si děláš jenom pro to, abys mě viděla náhodou, to má pás.

Ne, to já... Přiznej se.

Já nejsem ženský, jako... Ono třeba říká, že to je úplně úměrně, jako... Jo?

No, zase jde o lápek, což jsem si říkala.

Ty genci já takový tu puchnou.

No, abys pár dva samozřejmě řekla, co jsi si dělal, nekydrl jsem.

No taky, sejdem asi olejček, no takhle.

Tak to

je,

tak to je, tak to je, tak to je, tak to je, tak to je, tak to je.

Jaký krásný dědek, jo?

Asi doma hodně užíváš, co?

Na tebe bylo taky úsilně, co?

Ano, tak mi oba dva cítíme, takže... Jo.

Vidíte to poslední?

Vidím, jo.

Dávně nemocíruje, takže to máš jako bot.

Co říkáš?

Dávně nemocíruje, takže to máš jako bot.

Já tě nemocíruje?

Ne. No, ano.

No, tak to je ráno, tak já si říkám.

To vlastně nejlepší, nebo?

Ne. Ne, to mám.

Jste teď mě.

Takhle mám poukáhnout. Taky se to líbí, že nežáže, zkáma si.

On mluví.

Třeba počít filmit každý, abych věděl, jak nejkrásně to bude.

Já si chci vědět, co mám.

Já si chci vědět, co mám.

Uuuu... Uuuu... Uuuu... Uuuu... Uuuu...

Tohle by bylo dobré a teď

tohle.

hry měsíc.

Co je to za věcí, kterou máš? Co?

No koukni.

kterou mějte.

No to jsme dělali, jsem celá mokrá.

No bohužel.

Musím dopadět energie.

Co? Jdete se starým kořenem šukat stát?

Jo, jdete no.

Musím dopadět energie normálně.

Jo.

Osprchujeme a zjedeme si někam?

Hmm, vidím to tak.

Jdeme zprchu a... Mějme nějaký výlet. Jo. Do přírody.

Jo, co co, nějaký výlet.

Tak jo.

Tady je napad.

Tam jílo, tam jílo, tam jílo, tam jílo, tam jílo, tam jílo, tam jílo,

tam jílo, tam

jílo.

bylo venku a teď najednou jsi tady vytekla ze školy a šlo to hodně.

Jo, víš, to je všechno, co my s tebou umíme, no. Nech měla vytvářet vrátit.

Si

to

jak něco máte vytečet, že to nebude mělo.

Máš knížek.

Co?

To je ti tam něco?

Ne.

To je ti nic.

Schováj se na schvále.

No hele, není speciální, protože budu čurát.

Jo, to je čury.

To na zem.

Jo.

Jako vážně?

Já si nevím, vy to ani děláte, takový uchylárně?

No ani moc ne, jako mě to baví, ale...

Můžeš si zabavit, jde.

No to nevím, já to nevím, já to nevím.

Ano. Až co ne?

Já už to tak pomalu jen týkám.

Jo.

Co,

tak chceš ty tičura?

No, chci.

Viděla jsi?

Jo. Můžu čekat?

Tak jo.

Kudy babky?

To je dél, že?

To jsi rovná lehká čůra.

To jsi rovná lehká čůra.

No, nebudu dělat.

Tak chtěl jsi to, máš taky něčeho, no.

Ještě takhle.

Máš škazera. Já nic nemůžu vědět.

To s mančou nemám.

Jako ne, že bys tak z toho zplatný, to jako vůbec, ale... Ještě je trošku

zaexperimentovat, jo. Jasně, tak člověk musí trošku řeknout si to. Že jme jenom

jednou.

Tak já jdu do té spršky.

Pojď.

Pojď do spršky.

Můžeš si tě natočit, jak se sprchuješ.

No,

tak to budeme jako zítra umývat, chcete?

Teď nejmůžu.

Chápeš, že jste to ale událko.

Já si teď. Už se na to zadalo.

Už se na to zadalo.

Jo.

Nebo já bych se neměla, než se můžu.

No, ten hodným.

To máte až důvěřka.

Tak to.

Máte většinu.

Tak máte většinu.

Tak máte většinu.

Tak máte většinu.

Mám tě ráno dneska.

To ještě nějak uděláváte.

No, moc mi to nejde teda.

Ty si to odvedl na hodinu.

No, samozřejmě včera málo by to.

No.

Můžeme se taky očekat, sám děláme.

Tak jo.

Ještě poráme se ještě, nevím, kdy. No, nevíme. Když se to oblížeme, a když

jdeme na ten, když jdeme na ten tým.

Já mám tý vekáličku.

Pozdním snídaním.

To, to, že jsi to měl snídaně. Tak to políme sobě ráno.

Tak jo.

Tak.

Tak jo. Tak jo. Tak jo.

Tak jo.

Tak jo. Tak jo. Tak jo. Tak jo.

Jo mám váš piče. Můj malý piče.

Můj veliký veliký.

Ty jsi širnej, co by tady ukral.

Tak jo, tenhle je širý a tenhle je širána.

No.

Já myslím, že se to opadlo.

Tak se to opadlo.

Tak co tady uděláš to malé? Tak se mějte na vzimovky to.

No to je ono.

A je to on?

A je to on?

Než já nevím, to je pak pět, co?

Jo, ale to je velmi důležité.

Je tady, jo?

No. To je velmi důležité.

A je to hodně.

Kdybych já nešla, jak to nejbudu nutit.

A pak od mějícího svého sníh.

A ne,

on byl veřejný.

To je zjedavá, jaký má úplně.

Necháme si překopit.

Čau, čau, kámo.

Ale poslouchej, potřebuješ dostat auto?

Já si říkám, že když budu potřebovat, jenom učíš. Počkej, ty nemáš auto?

Mám auto.

Tak ty si máš kamarádové? No.

Ale třeba kamaráda je moje, hej?

No to, hele, zkusíte.

Taky on nevychcenej. Tak skuče na hlavu klíče.

Tak jo, hele, dík.

Tak ty jsi pěkný mičku ranej.

Teď je to jeho auto.

Kdyby vzal auto, když se napracoval.

Tak co, už máš klíče?

Jasně.

No super.

Podívejte na to, jakou káru se hnal.

Na to koukám. Ale musí mít bohatý kamarády.

Nebude hrání.

Jo.

Ty jo, ať už je hodin, nebude dlouho tyjo, co? Hm, kolik jenom?

Tyjo, půl jedenáctý už.

Ty znatáho budu tkanat tak pozdě. Hm.

Musím si jít na trešku přispát.

Co, jak se ti spal?

No jo, dobrý.

Dalo se ti něco?

Asi ne.

Nebo si to nepamatuji. Si to taky nepamatuji, jo.

Nic se nechci stávat.

My taky ne.

Ale když staneš a uděláš mi kafe, tak...

Tady pro tebe budu mít malou odměnu.

Co ty na to plácneš si? Tak to snad, abych to jí za to, abych vstala.

To

kafe

s mlíkem.

A cukrem.

Přícež tak mě můžeš tečku pokouřit, ať máš něco na cestu.

Tyže žlajdák.

Je příjemný, ano.

Ty bys točila, ne?

Tak jo. A teď to kafe.

Děkuju.

Co bys nadával?

Prosím ti, hodíš po mě o vladeče, já jsem zapnutá.

Děkuju.

Co budeme dneska dělat?

Pokázat to okolí, ne?

Jo, to bych mohl, no.

A jdeš do práce?

Ne, ne, ne, ne.

Už byla zase v postele.

A zase byla si do ní hrát jínek.

Ale prosím tě.

A když jsme dneska někam ještě došli.

Ale jo, půjdem, půjdem, půjdem.

A tak stejně je to takový divný, že?

Takhle jako... Mě už bude bařit ta konvice, ale... Máš ještě čas?

Jo.

Káva. Kafiko.

Zkoušíš?

No je.

Já to vidím. Mě nevšímej.

Tak

jo,

vezmeš to tam, nebo chceš pomoct? Ne, vezmu to, dobrý.

Děkuji. Až do kostele.

Co kdybych se tak na tebe na chvilku nasedla?

Třeba víš, že to není špatný nápad? Než nám vychládne to kafíčko.

Tak jo.

... ... ...

...

... ... ... ...

... ...

A?

Ahoj!

Ojeva.

Konec.

Uf.

Ty ses udělal do mě? No, to vadí.

No tak jako... Ani ses nezeptal.

Je? Tak to mě jen napadlo. Tak promiň, já jsem byla teďka v takovém rauši.

A co kdybyš jako nic nebrala?

Ale doufám, že bereš, ne? No tak jako beru, ale víš jak. Ty vole, uch.

Fakt soráč, ty vole. Já už jsem jinak nemohl, ty vole. To už mě šlo zastavit.

Jsi mi hlavní muska, ty vole.

Ty jsteš divo. Děkuju.

Dobré ráno. Dobrý ránko.

Praho.

Tak slezu.

Tak se dej z pršku.

Pomalu porazíme.

Dobrá.

Bože, jo.

Tak jo.

Tak jo, hned mu těkají do zprce a teď to nekape.

Ty vole.

Teple, že jsem ještě nebyla.

Co ti nám myslel, je krásně.

A nebo jsi podívala na háča.

No.

Ať můžeme dělat i něco, jenom chlapci.

Třeba se nahý o tohle.

Nebo si zájdem kamerštinu.

Udělá tam nějakou dušťárnu.

Tak jsme nudi. Tak jste slidni. Strašný vedro.

To je i ráda slidnout. To je šílený vedro.

No.

Marej soukromý přírodní vstupnízek.

Šílený slidník.

Koukne ho čičku.

Ale ty bude fakt nejdůležitý.

Koupíš to samozřejmě?

Jo. To znamená.

To znamená, konec klíkneš ho.

Konec klíkne?

Konec klíkne? Konec klíkne konec.

Myslím, že si to neumíš.

Jako bych chtěla to vyklout.

Tohle by to vejde.

To si jí nevzít.

Tak jsem říkala.

Říkala jsem to.

Děkuji.

To bylo naštěvující. Na vás koukají.

Koukají, krásně koukají.

U kozeře máme baterku.

Cože to?

Kozeře nejí baterka. No, tak pojď.

Pán se tady na nás koukal, co?

To je zajímavé.

To je zajímavé.

Ale diváka, no.

Chceš mu ho pohonit?

Ne. Ne?

Ne. Ne.

Ne.

Ne.

Ne. Ne.

Ne.

Já nevím, že já to jenom koukám.

Tady nám dochází baterka.

Si vyjdem do přírody a nemáme nabitou baterku.

To jsem si řekl, že to bude udělané.

Pojď tam, já se chci natočit, jak to máš postažený.

Pojď tam.

Ale tady není žádný člověk.

Už nás tak provokuje.

Už nás tak provokuje. Už nás tak provokuje.

Děkujeme.

Kdo to má dělat?

Hele, kdo si umeje dělat?

Já nevím.

Ne.

Já to chtěl jít, nevím, kdo to má dělat.

Dobrý den. Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den.

Oh my god.

Od starého dětka.

To asi jsem starý dětka říkal.

To takhle na pořád.

To jsme spolu ještě nedělali.

Žabyčko. No.

No, no, stejno.

Ještě?

Tak, žabyčko.

Ještě někde musíme?

Jo.

Já nevím, co ještě káme.

No, nevím, co bych chtěla dělat.

No, to je smysl, mýho.

To je smysl, který nemáme, víš.

Takže zábavu chudej, mrdáčka.

Sex, vyrábět děti.

Víš, to je u toho asi napráslo, no.

Hele, žebička, no.

No, žebičko, no.

Počkej, no, žebičko.

Popkej se, mýlko. No, ale ona, tady na to čeká. Ona tam, kudy to může?

Protože víš, že tam ještě nějaký co stane.

No, tak to je dobrý.

Co? Tě bude tě hlasovat na dubnu.

Tak tím tvojí... Tvojí starý krmí. Co? Sebe, no.

Jo, to všechno.

To se stává.

Oni pro mě mají... ...vinu.

To myslíš, že jsi asi do sprche, veď?

Co? Že jsi asi do sprche, no. No, to je vlastní práce.

No a teďka se stále mokrá ostavac.

Tak jo.

Na sebe něco hoď a půjde mnou. Jo.

Tak jo, ale něco na sebe hoď. Co zaštěláš?

Jo, dobrý tyhle.

Číky, číky.

Kozí a prdelé školečky. No to nechce projít jen takhle, tak bůh je hezký a

tak.

Ještě bych mohla trochu stlatý postele.

Ser na to.

Musím se namalovat.

Trochu. Tak udělejte si tady mega sexy čubinku.

Ale prosím, chtěm.

Jsem tak hezká!

Jsem tak hlasná!

Lepší už to nebude.

Tak co?

Jdeme? Vyrážíme. Jdeme, jdeme?

Jdeme, jdeme.

Vezmu si kabelku, jo.

Tak jde.

No to jde na muteklé kovoda, ty vole. Jako ti u mě líbilo.

Jo, dobrý to bylo. Jo, jo, jo. Ty vole.

Ty vole, ale budeš mi to říkat, když jsme tam spolu šukali? Já právě nevím,

no, jako.

No já jí to, jako, mým přítelkyně to určitě řeknu, jo. No ale, no, no.

Před všema, jo, to my si to pak povíme, jo, ale. No.

Mě zajímalo to jenom, jestli to tam řekneš na rovinu. Já nevím. Na rovinu ti

řeknu, že na jednu stranu bych mu to chtěla říct a na druhou stranu zase

prostě... Nevím, jestli je to dobrý nápad.

Ono už teda je to posrané tak jako dva stále.

Možná třeba víš, nevím, jestli bych mu to neřekla, že když budu nasraná v

afektu, takže si není lepší říct mu to na rovinu jako teď.

Ale to asi ukáže situace, až to uvidíme všichni.

Jestli se třeba nějak nad tím zamyslí, že by mohl něco dělat a ne sedět doma

prostě bez práce.

Jako já nepotřebuji, aby nosil dom 50 ústů, no, ale nemůžu všechno táhnout

sama, jako.

Takže uvidíme, no.

Třeba si uvědomí i on, že se mnou být nechce, nevíš?

No, ale,

vol mi tak, říkáš, že už je tady pro nás, jo? No.

Tak půjdeme, jo? Jo, dobře.

A kde jsi čekal?

Kde tady na roubu budeš.

Jo.

Já jsem dneska tak...

No já taky.

No tak dvě, ponesme si to.

Přišli se na mě číst, ale nevím, jestli jsem mu to řekl, nebo ne, fakt je velmi

zajímavý.

Podívejte, mně taky může stát, že mu to šplíchnu hnedka, teďka, jak tam

přijedeme. To poměrně s tebou vypadne. No, jakože všechno záleží, jak se bude

chovat, no.

To je jaká pomoha, jako, on by to vzal moc. On, jako, on je většinou slagmatik,

no.

Slagmatik? Jo.

Tak já mám slagmatik, no. No, a ti prálka asi dá.

Sama se zvědavá.

No.

A my jedeme za svýma polovičkama. Brahejma. Brahejma.

Na jakou chvíli, jo, ta cesta? No.

Takže se tady poklouzíme?

Takže se tam nehodí na blázní, prosím tě, co by na to řekl tady pan taksikář a

ten zúběr, co je tam. A mě to nevadí.

Víte, že jste teda dobrý. Víte, že jste teda dobrý. No. To jste mě nepotíšil,

jako. Víte, pan, ten má charakter. No, tak jo.

Pan má charakter, ale jako zase všeho moc škodí, jako jo. Ale.

Ty za ten týden dvíčo, co? Ať máš něco na památku, no, tak trošku, no.

Jo, jo, na památku prejdu.

Výslušku? Jo, výslušku, aha.

Tak pojď, nestýčte.

No já nevím, co je to důležité. A jo, a jo.

Neblázni. Pojď, pojď, pojď. Ne.

A podsumlí ho trošku.

Ty věděj.

Všechno mu pak bude cítit. Ty nekeci, aspoň prosím tě. Pojď, pojď.

No a... Pojď to, chlupínko.

Ty neříkej mě Lucinko, jako jo?

Danečku. Lucí, pojď. Ne.

Pojď, pojď.

Ty jsi říkala, že neznamenáš.

Pojď. Tady není nic vidět, ty.

Myslím, že to použijí.

Spoláváme. Musíme tady křítit. Nebo to jako nejde, ale tak jako víš co, prostě.

Já nevím.

Ty pro mě to uděláš, že jo? Mříš mi.

Ukaž, prosím tě.

Ty vole.

Ano.

On každý mě píkne.

Tři tři hodiny.

Nevím, jestli jsi ještě zaprsal ty zuby.

Zapomeň. Hm?

Nic.

Pokud dáme? Ne.

Dáme rychle? Ne.

Jo? Ne.

Jo, jo. Říkám, že ne. Ale jo.

Musí to být tak krásně, ne?

To je bledný šlak, pojď, pojď. Ne.

Protože máte ty skla kouřový, nejde sem vidět.

Nejde sem vidět. Jo, opravdu sem nejde vidět. Opravdu sem nejde vidět.

Ne, zveňku, zveňku do mě řekněte mě úplně. Jsme teď skvělí. To se nám, to se

mi hodí do králu.

Tak pojď, tak pojď.

Nic, vole.

Kopu, kde jsi?

Já už budu.

Pojď, pojď, pojď.

Ty vole, jo.

Ty vole, vyklidně, to už jsme tady.

Ty vole, super.

To tady? Někde? Jo, jo, jo.

Tak

pojď,

vezmu si tašky.

Tak jo.

Páči, teď můžu se na něčeho odpovědět.

Jsou to úplně nervy.

Vůbec na to nemyslím, jako kdyby se nic nestalo.

Ale děkuju, parádička.

Jo, jo, výborný.

Děkujeme. Děkujeme.

Děkujeme.

Děkujeme.

Co se tady dělá?

Jak se tam maločili?

Říkáš to mě, ale to lidi všechno snad nevědí, jako teď to máš tam uzázaný.

To nevadí hlavně sebe, mám to už leteno, že jo.

Neboj se, já vždycky to tak mám.

To mám ještě víc nerva.

Tak pojď, jenom.

Tak už jdem konečně domů.

Pěším.

Postupky.

Na televizi hlavně.

Ano, a co tady dáš? Tady to píšáš? On si nedá pokoj ani na cestě za svou ženou.

Tak ještě naposledy, ne? Tak ještě pokouřit chvíli.

Tak už tě neuvidím dlouho. No, tak ještě to ukáž.

Takový modlíček, manažer.

Mánek.

co ti udělá bubánka.

Vždycky. To je neuvěřitelné, to tam pořád mluvíš.

Snad arešmi agru, člověče.

Cože? Snad arešmi agru, člověče. Tohle?

To byla viagra.

Dobrý den, vítám vás zpět.

Jaký to bylo?

Jaký to bylo?

No, jako by to říct, na

jednu stránku by to dalo do života zkušenou, tak žijou jiný

lidé prostě.

V tom bylo všechno v pořádku.

Až na to, že nepracuje, si nevím takového chlapa, který už prostě nechtá

do života, samozřejmě vůbec ne.

Dančí a prostě pracovitý člověk, jeho odděla první, poslední.

Nemůžu prostě i v tom malo shodit.

Ale zase na prvou stranu byla s tebou sranda, byla s tebou zdrábava, ale...

Dobrý, beru to, že na to finance.

Ale prostě až z kýna.

To se omluvit nedá. Jako já, špína. To se na mě nedal. Byla tam špína, byl tam

prostě posědaný záchod.

Jako pro můj. Linka špinová, všude prach, prostě nevycená hudba, humus.

Jako domy, ale abych spala na matře, s tým manželem.

Tak my na to nemáme prostě. Já na to beru. Dáme prostě, dáme prostředí do

výstany, abych se vyhlásila.

To se omluvit nedá. Chudba jo, ale nepořádek ne.

Dobře, já jsem zase...

Už jsem tady zaznal růzky, když jsme byli spolu.

Domácnost ovládala naprosto perfektně.

Myslím si, že je výborný charakter, je hodná ženská. Ženská do domácnosti

fungovala úplně... Ani si mě nic nemuseli říkat, to bylo prostě

automatický.

Já jsem byl velice spokojený.

Velice spokojený, že některých věcí se ti docela předhání.

Já bych dal teď prostor.

k druhému páru, aby se k tomu vrátil.

Tak jako, jak říci k tomu mužu, jenom tak, že prostě doma nemám prostě chuť

nic dělat, protože jsou na všechno samá, jsou od nevidím do nevidím v práci,

Mirek sedí doma prostě na zadku, nedělá nic a nesnaží se, je na

úřadě práce a prostě to pak člověka nebaví jako doma něco dělat. Jo,

takže... Já

bych

se sebrala a šla bych vydrát různě někam jinam. Já bych sebrala a šla bych vydrát

různě někam jinam.

Já bych sebrala a šla bych vydrát

různě jinam.

Ne, žádný priority.

Normální člověk se to uklízí.

Vy žijete prostě ve chýbku. To je chýbek, to není ani byt. Vy tam nemáte

sporák, tam nemáte nic, ale to není na...

Takže ať teda má do doma, když nedobráte, tak to bude stejná část. Ale

promiň, já tě do toho musím zeptat. Abyste nedobráte teď? Počkej, aby jako

manželská držela nějaký roce, když ty doma válíš šumky, tyjo. Samozřejmě,

neříkám, že... Poslouchej, ale on říká, že to nějak dlouho trvá, jo, ale to už

trvá několik roků, co jsem slyšel, tyjo. Ty ty doma válíš šumky, ona říká, jak

neříká, tyjo.

A... No právě proto to říkám, že samozřejmě není chyba mní, jo.

Jo, i když

To je prostě u mě na první většině ten úklid.

Chcete zeptat, co vám erotická výměna partnerů přinesla?

Mě určitá potěšení. Já

jsem si to tak nějak zpěstřil, řekl bych to tak laicky, zmínil jsem trošku

jídelníček a pochutnal jsem si.

Jako, teď to nemyslím, že lé lásko, jo, samozřejmě.

Ježíš. No tak.

Tak mě už přizasla hodně, abych si lásku týden užil jednostně jinýho těla, že jo,

jiným projektem, kde bychom se poznali, jak to chodí jinde, no, nevím, jak to

je. Tak to byl prokratní. No tak jako na méně vlastně, tak já jsem to vlastně se

zaužil s Marokou, že jo.

No, nevím, co je, no tak jako, nevím, co je.

Co si teda říkáš, že jsi mladou?

No, ty jsi mladou kůža, ne? Já jsem teda taky to zprstil,

že jo? A dalo mi to hodně, teď jsem rád, že si těším se domů.

No, už malou cínku a tady mám malou cínku a tím to je snad. Než to by se

těšilo, když ti trpí, co má lodní postele a tak dále, že jo?

K čemu konkrétně a kolikrát k tomu došlo?

Čemu?

Jako sexu.

Já myslím, že několikrát došlo k sexu. No to se nepřehání.

Nejdřív to záleží, ale když vlastně potom viděla ženu, tak ji taky podívala.

To je zajímavý, že mě tady nikdo nemastíruje. No, tak jako Romaně vlastně

žil, s kterou jste připomohli, až neksují. To mě nemastíruje. Aha, aha,

aha.

Takže to je neštěvové.

Tak já jsem zavřená. Tak já jsem zavřená. Tak já jsem zavřená. Tak já

jsem zavřená. Tak já jsem zavřená. Tak já jsem zavřená. Tak já jsem zavřená.

Tak já jsem

zavřená.

Pokaždé mě.

Taky dvakrát za týden, jasně, ty vole. To jste kecál, ty vole.

No, tak jako, Jira se nepoláhová, no, teď, momentálně, no.

No, taky jako, tak jestli se neuděláte, tak já bych řekla, prosím tě... Ale ne,

ale ne, tak my se týdíme, ty vole, když ti vypustíš takovou strašku zuby, ty

vole. Cože?

Tak já nevím, jestli to nebudu dělat. Promiň, ale já prostě... No ale tak víš,

jak to mám všeho doma. A proč mi to neříká na rovinu? Já ti to říkám celý

čtyři roky. To jo.

Nech to bej, já se tomu nebudu dělat.

A tak to bude asi těžké.

No tak to si sedli, no tak to si sedli.

Tak si ho dám, když jste si sedli. No, tak to fakt nechci. Ani, ani... To je

milion, taky jenom matičenko.

To by jsi mohla zkusit. No, ale chci si to podobně.

No, mám moc na... No, jsem to hezky přesunul. No, si ho prostě fandíš, no.

Takže si prostě uděláte noči hlavně.

Jako já musím přiznat, že tady s partnerkou jsme měli výborný sex.

Tak já ti to říkám tady, poslední dva roky se opakuju, v čem je problém, pane

bože. A až tyka si můžete připomínat s jinou partnerkou, co uděláš, a jenom se

mou ne. Tak to je.

No tím třeba není. No třeba není. Třeba tím třeba není, že ty držíš mou busu,

nebo to chápeš to.

Že jdeš z práce ty vole, jdeš do posilovny. Pak jdeš s kamarádama.

A jako pak řekneš, hm, tak dobrý noc, já mám začínáme. No jo, ale já mám nějaký

priority, že jo?

No já jsem možná byla nejvíc, jako to bude tím, kdy mě nestojí.

No ale tak já mám nějaký priority. Jaký priority?

Přijdu, přijdu unavný v posilovny, ty vole. Aha, tak já nejdu jako muze.

No jako jo, jasně jo, ale... Dostala jsi druhy.

No dobře. No teď moc. Ok, je to napsaný na tebe, jo. Ale tak vám všechno dělám

pro tebe já. Tvoje makární objektivé. Přijdu podříct práce, tyvej. Ty máš furt

nějaký frky, tyvej. A já nevím. Já nevím, co chcíš dělat. Já to stará

románcov. Tak rádi jdu do práce. Ani se neumíš udělat, tyvole. A ty jo? A ty jo?

No jako jo, ale tak jako... Jak se víš, co uděláš?

To taky je fajn sříct, že bych to udělal, taky musíš taky pro mě šukat,

jo? Ale taky, já to taky.

Tam Romani se mluví mrdavá, tyvole, říká, stříkej to do mě, tyvole, Romani

si říká. A ty, Romani, já si nevidím, že by Romani baráka, že by se mě chtěla

udělat. To udělá dvakrát, během jednoho čísla, tyvole. Takže bych do tebe

stříkal, jako pro mě? Tak ode mě to vadí, abych do tebe stříkal, vole, jako

do píšený mrdka, vole! O prdele, ty!

Ma gole, jsi to v prdele zavřel!

Pojítaj si, vole!

Šurák zasranej, vole!

Jsi mu vrátil šlep!

Píčoviny tady, vole!

Prostě tě zpět děti a nech stůj tam, ty vole, ne!

Šurák mám se do těla, vole!

Já pro tuto chvíli vám poděkuju a... Mějte se hezky, půjčka. Na shledanou.