Original subtitles

A co to je? Wow, wow, wow.

To je dobrá.

Dobrý den, stečno.

Dobrý den. Kam jdete?

Ze školy.

Ze školy, jo? A co děláte za školu?

Ekonomiku. Fakt, jo? A mohu bych se na něco zeptal?

Můžete. Tak půjďte sem k mně, ať nechodíme u toho.

Já jsem jenom Tomi, ahoj.

Ahoj, Evo. Ahoj, Evo.

Hele, Evo, chceš třetí prachy?

Prosím? Chceš rychlý prachy?

No, když mi je dáte.

Jo. Já bych měl litr pro tebe.

Jo. No.

A zase co? To je to, co mi čekáš, se zeptáš.

No, za to, že bys mi ukázala prsa.

No. To ne, no. Nechceš mě litr, tak dvojku.

Ne, bych vám neukázala ani za milion. Ani za milion, jo? Ne, ani nikde jinde.

Aha.

A bříško?

Vůbec nic.

Vůbec nic, jo.

Aha, tak nic, no, tak děkuju sličeno.

Tak naschle.

Počkej, tady něco je, počkej.

A když by si takhle třeba někdo řekl, abys mu ukázala třeba pod prsenku nebo

prsa, kolik bys mu to ukázala?

Neukázala. Neukázala, ani kdybyš si dal prachy?

Pro?

Nevím. Stydíš se vy?

Odvážna. Nejsi odvážna, jo? A kdyby byla odvážna, aby si do toho šla?

No. Co?

Nejsem do toho suverénní.

Nejsi suverénní, jo?

Ale víš co, třeba by si mohla viděla za pár sekund, by si mohla viděla

litr. Víš co, na to tam děláš půlku dne?

Co?

Sla bys do toho?

No, záleží, aby to asi... Na čem?

Nevím, jdem na tom člověku, na tom prostředí.

Na tom prostředí, no tak to je jasný, že ne na ulici.

To bysme mohli tady zaběhnout někde, kde není tolik lidí, jenom bys si nadzvedla

tričku a zazvedala dům. Nevím, asi ne.

Co? Asi ne. Tak jaké prostředí bys si chtěla?

Nevím. Tak řeknu.

Kde by nebyly lidi, vy?

Ne, já nevím, jestli bych... Nevím.

Nevíš, jo?

Nejspíš asi...

Kdyby mi to přišlo dost divný, kdyby mi taky něco zastavili.

No divný to je no, ale víš co, ale jsou to peníze.

Co?

Jdeš na váškách, víš?

Nevím. Tak co?

Tak za patnáct set.

Jdeš do toho?

Jako teď?

No. Ne.

A kdy?

A jen kdyby jsi do toho šla?

Asi ne.

Ale co kecáš, asi ne.

Asi tam je, že možná jo?

Já nevzáležím, že by to pak na tom, kde by to bylo, co by to bylo, ten člověk.

Jo. Tak to by byl třeba já ten člověk.

Že mě... Že třeba ten člověk by byl já a že třeba mě bys ukázal takhle v

rychlosti, co?

Já nevím. Hele, ty jsi to, taková na váškách víš? To je víš, že se prachy

dělají těžko.

A tento je taková blbost, že je teda dva hotový.

Já bych v Opolově se nakoupil ještě nahoře bez.

No, jak kdy. Jak kdy, víš. Podle prostředí a podle lidí, víš. No. A

kdybych tam třeba byl já na té pláži, tak bys to úplně bez problémů se v

Opolovala.

Jako... Prvý příjdem, když jsi se nestyděla.

Tak kdybych sem přišla v Opolovala, bych se bez... Jestli tam někdo přijde na

místě. Vy? To je hned vedle mě. No.

A tohle je vlastně v podstatě úplně to samý, že jo? Jak na té pláži.

No, to vím, nevím, to je určitě trošku něco jiného.

Fakt, jo?

Tak co?

Uděláme to?

Ne.

Poslouchej, koukej.

Já ten, hele, já ten talis mám tady, tak si ho vem.

No, zkus si ho vzít do ruky.

No? No?

Vem si ho, nebo mi ho vem někdo jiný, tak co?

Hele, mám ho tady pro tebe.

Co?

No, tak... Půjdem do toho?

Tak možná, jo. Tak jo, hele. He, tak zaběhnem tady do toho průchodu. He, tady

máš si prachy.

Tak, fajn. Hele, tak můžeme zajít tady. Pojď.

Tady do toho průchodu dolů. Vacha, tady jede auto.

Hele, a nejlepší bude, nejlepší bude, když se postavíš tady na ten chodníček

takhle, jak je ta, ještě níž, aby si nebyla vidět zvenku.

Ještě kousek? Ještě no.

Jo, bacha na to.

Co? Dobrý, už dál nechoď.

To je... Hele, Verčo.

Tady sečí, tak pojď.

Tyjo, pěkně.

A co, za trojku nepůjdeš dál?

Tyjo, o, tak to je lucu.

Tyjo, tak dík moc, teda.

Tak nakonec jsem tě ukecal, víš?

A ani to nebolelo, víš?

Co? Hele, bacha, auto jede.

Hele, a rychlý prachy jsou doma.

To si koupíš za ten litr?

To uvidím.

Uvidíš, jo.

Ale že to nebolelo?

Ani ne.

Jenom samé stovky, no. No, hele.

A neukrytel bych chtěl. Ne.

Ne? Ne vůbec.

Dobrý, tak jo, tak ahoj můj litře.

A uvidíme se se někdy, až se potkáme. Tak jo. Tak ahoj, ti jde škola.

A dík moc.

Tyjo, co to máme tady?

Máme nějaký starší.

Tady máme nějakou princeznu. Tyjo, ta je výborná.

No, to vyzkoušíme.

Slečno.

Slečno.

Máte chviličku? Jo. Jo, super.

Co posloucháte za hudbu?

Rock. Rock, jo. A jakou máte nejradši skupinu v rokovou?

Radio. Radio hit?

Jo, to je hezký.

Já se jmenuji Tommy, ahoj.

Jak? Tak pojď na chodník, ať je to Petra, tyvole, to je hezký jméno.

Ale kolik tě je, Peťo?

Dvacet jedna.

Tyvole, to je hezký věk. To je kouřelný číslo, dvacet jedna.

A chodíš do školy ještě?

Střední výška, jo. A jakou?

Fakulta sociálních věd.

Fakulta sociálních věd, jo.

A máš kluka?

Tyvole, ty jsi pěkná holka, ale ty máš jenom jednoho?

Nebo víš?

Prosím.

No, já bych řekl víc.

Tak jednoho.

Jednoho, jo?

Takhle hezká holka pro jednoho chuka.

Hele to, a makáš někdy? Děláš nějakou brigádu?

No, ale nemakám.

Nemakáš, jo?

Aha, prosím.

Že co, ne?

Nemakáš, jo?

Hele to, a už jsi někdy přemýšlela nad tím, když by ti třeba někdo řekl,

nadzvedni si tričko, zakoliv by si to nadzvedla?

Co?

Nepřemýšlela. A teď, kdybych se zeptala, za kolik by si si nadzvedla tričko?

Jako na hodně jako smu, jo?

No, ale nějakou přehrnanou.

Já myslím, že ne.

Tak já ti pomůžu. Za litr?

Ne. Tak za 15, ne? Ne.

Ne? Tak za kolik?

Já myslím, že tohle vůbec nešlo.

Nešlo vůbec? No, tak na kameru ještě ne.

Na kameru ne. A mimo kameru, jo, jo. Tak si to vyjasněte.

Prosím.

Tak já ti toho nebudu zdržovat teda.

Tak jo, tak ahoj.

Dobrý den, slyšela.

Dobrý den.

Kampo, kde jste?

Tomu. Jo, a odkud?

Z práce. A kde pracujete?

V advokátní kanceláři. Fakt jo, jste právníčka, jo?

Ne, sekretářka.

Sekretářka, jo. A máte část chvíli. To potřebujete.

Já se jmenuji Tomi. Ahoj.

Ahoj, Lada.

Čau, Lado. Tyjo, to je hezký, já se neslyšel ještě.

Dlouho ho teda neslyšel.

A jak dlouho děláš tý advokátní kanceláři? Půl roku.

A byla vítězou?

Jo, babi mě. Ale už tam viděla prachy.

Co? Moc ne, to?

To ten smích.

To je hodně intimní otázka. No jasný. Ale jo, tak dá se. Dá se, dá se, jo.

Možná jako právník, jo.

Jako právník, jo. A jako sekretářka, ne?

Takhle jsem to myslel, tu otář.

Nemyslím, jako...

Teď tady na ulici, to je blbo, že jo? No tak to je ostrá otázka, to je. No tak

zase tak... Já bych je nepřemýšlela.

Nepřemýšlela, jo.

To se mi ještě neslovo, ne? Hele, protože děláš odvokátní kanceláři a víš,

že lidi musí přemýšlet rychle.

Speciálně u soudu, kde není mnoho času. No tak to, tak řekni, tak za kolik?

Ale zase to nepřiháně, víš co? Záleží na tom, jak by vypadal.

Jako ten dotyčný, jo?

No tak třeba, že by to byl jako já, třeba.

No ale nepřiháně bych se neurazil.

A na jakém by to bylo místě?

Na jakém místě, jo?

No, tady třeba, tam jsou garáže, tak v tom vězdu do garáží tam prostě než...

Taky zahodila všechno a utíkala bych zpreč. Ne, tam právě, tam právě, teď mi

tam jedna slečna ukazovala, sponím právě, víš.

Ketáš. No, to bylo pravdy. Já to mám tady na kamerě, abych ti to mohl ukázat.

No.

A ona mě ukázala, tak já ti napovím, ne? Ona mě ukázala za litr. Jenom si takhle

nadředla rychle tričko a hotovo.

Za litr. No, to je dobrý, ne?

No to jo. Tak já nevím, kolik vydělávají sekretářský na hodinu, ale tak i kdyby

vydělávali dvě kyla na hodinu, tak je to pět hodin za patnáct sekund, že jo?

Práce. Je to tak?

Je. Tak co, půjdeme do toho?

Ty ty prachy tady máme, já ti dám. Za litr, jo? No, jasný.

Já si mám běhnout tričko.

No.

A jste tady nebo tam?

Tak kde ho chceš vyhrnout?

Jak dlouho musím vyhrnout? Ale 15 sekund, napočíváš si do 15 a hotovo.

A litr je doma.

Uděláme to tady.

A víš co, podívej se, dlouhý nohy, ale ty se nemáš za co stýdět.

Jdeme do toho? Jdeme.

Ok, super. A uděláme to tady nebo tam?

Já nevím, já teď na rohém pracu, tak to by bylo 10 sekund.

Jo, a za kterým?

Tam zatím. Tam zatím, takže půjdeme tam. Chodí tam, jsou tam nějaký lidi.

Hele, tak si, hele, víš, co můžeme udělat?

Hele, uděláme to tak. Jo, počkej, tak jo.

Tady, jo?

Tak, ale 15 sekund to vydrží. 15 sekund, nevím, jestli to vydrží.

Ne, 50, 15.

Ne, 15, nevím.

Hele to, počkej, tak... Tak tam je takový, tam...

Je taký fot, a do toho fotu by si zalezla, když je zase neviděli ze

strany, víš? Jo, tak to taky mám. Tak jo, fajn.

Tyvo, tak to je dneska, to je dneska úspěšný den, tyvo, to už máme kolik?

Třetí jsi dneska.

Taky. No, hele, ale poslouchej.

A za dvojku hloubky ukazují prsa. Chceš do toho jít?

Ne, do toho nejdu. Do toho ne, jo. Takhle, tak tady se... Tady. No, já si

myslím, co to je? Co bada?

No, tak jedem. Přijď. Počkej.

Počkej, tak jdou nějaký... Počkej.

Zrovna všichni turisty z celé Prahy jdou tady.

Hele, tak můžeme. Já to budu počítat.

Ale rychle. Tak jdeme.

Rychle, jich 15 sekund.

Tak jo, hele, tak počkáme ještě chviličku a jdeme do toho, nebo co. No,

jestli. A počkáme až tady.

Ale už nikdo nejde.

Tak jdeme. Tak počkej, tak jedem. A patnáct počítáme, pojď.

Rád, dva, tři, těla pěkně, čtyři, pět.

Těla motýlka tady, no.

No, kolik to je?

Deset, jedenáct, dvanáct, třináct, trnáct, patnáct. Těla super, a rychlí

prachy jsou tvoje, dobrý.

Hele, tak tady máš prachy.

Tak vážně. No, jasný.

Tak co?

Ať půjde moc. Tam je moc, jo? Jo, ještě zpátky.

Jo, tak dík. Já ti taky děkuji.

No, hele, a kam ty teď jdeš?

Ty teď jedu domů. Jo, a jakým směrem?

Tady, tam. Na zličín. Na zličín, takže jdeš tady, na metro? No, jo. Tak já jdu

kousek s tebou ještě. Dobře.

Ty, hele, a ty jsi odvážná, člověč.

Slečno? Kam tak pospícháte?

Já pospíchám na trénink.

Tam mohl bych se na něco zeptat na chvíli, rychle. Já pak pospíchám, tak

jen rychle.

Já se jmenuji Tomi, ahoj.

Ahoj Eliška.

Čau Eliško. A co děláš za sport?

Sportovní tenec. Fakt jo?

A kde trénuješ? V Fast 3 naprosto.

A kolik je?

Ale to je otázka.

20. Fakt? Já nevypořádám se na to, bych ti řekla 18.

Nezapoj tady na stranu, já se neprezentuji lidem.

Ne.

Ne. Ne.

Na kterou odpovíte? Ano.

Je dneska hezky?

Ano. Super.

Hele, tak já tě nebudu zdržovat, tak utíkej teda.

No. Tak jo, čau.

Čau. Tak počkej na mě, holka.

Dobrý den, slečno.

Dobrý den.

Kam pak razíte?

Já? Na parku ještě. Na parku ještě?

Víš, to je úžasná. Mně se se líbila hned na první pohled.

Tak já vás do... Můžu se za něco zeptat? Ano. Jak se jmenujete? Tak já vás

doprovodím kousek, jestli chcete.

Já jsem Tony, ahoj.

Jsem Adela, ahoj. Ahoj Adelo, to je hezký jméno. Jo.

A kolik ti je, Adelo?

Jo, strašně moc.

Kolik? 18?

Hm.

Jo. A chodíš do školy ještě?

Je mi 18 plus 10.

Plus 10, jo? Tak to bych do tebe neřekl.

Kecáš, ne?

Kecám, no, kecám. Tak 1,20.

Já už mám auto tamhle, tak... Jo, aha.

Ale kde makáš?

Já v rodinný firmě. Jo, a co máte za rodinnou firmě?

Hele to, já jsem se chtěl zeptat.

No, se stýdím trošku. No tak se zeptám. Hele to.

Tak já počkám, až tady přijde pán, že to bude delikateska, to se posadíš mi na

zadek. A já jsem si chtěl zeptat, za kolik by jsi si vyhrnula tričko?

To jsi nevyhrnula?

Ne.

Aha.

Ani za nic.

No, no, to jsme u konce s tímhle rozhovorem.

Tak jo,

no, tak já ti, Adel, nebudu držovat. No, hele, poslouchej, já se ještě zeptám.

Tak za...

Tak kdyby jsi třeba eventuálně nad tím někdy přemýšlel?

Co já se zamyslím? Kam až jako?

No, to tričko vyhrnout, jo? No.

No, co myslíš, co mě zajímá?

No, nevím.

Koukáte, koukal ho?

No, ne až tolik.

Ne, já si myslím, víš, takhle, na prsa, víš, že by si vyhrnul na tričko. Tak to

dáš klidně za deblo?

Fakt, jo? No.

Tady, jo? No.

To si dáš prdel, ne? Ne. To ti nevěřím.

Tak kouká teda.

Jo, tohle trýško, já myslel... Který? Já myslel to hnědý trýško. To je týlko. Jo,

tak týlko.

To je škoda, no tak to bych si nevyhrnula.

Když to si říkne.

To je jako opatrná trýško.

Tak jako, že jsme se nepotkali, takže začínáme znova.

Hele, a já už musím jít volnout do varkony.

Tak já ti dám sto litr.

Za to parkovní nebo za dvojku?

Za to parkovní ne, za to tričko.

Teda za to tílko, tyva, kecám tričko. Ale tílko nevyhrl.

Ani za patnáct kilo.

Ani za dvojku.

Ano, tak dík za tričko teda aspoň.

Ale Adel, tak ať se ti daří, čovíče.

Rád jsem tě poznal.

No, tak těším.

No. Tak čau.

Tak utíkej.

Ahoj.

Dobrý den, slečno.

No, já dělám taky rozhovor, mohla byste mi odpovědět na pár otázek. Já nemám

čas. Je, tak to, v rychlosti. Tak já půjdu s váma kusit tady.

Co? No. A já jsem jenom Tomi, teda.

Ahoj, čau.

Jak se jmenuješ?

Verneka. Je, to je hezký jméno. Já toho neslyšel.

Hele to, Verčo, kolik ti je?

20. 20, nekeci.

Ty já jsem si říkal 18, čerstvě.

Ale ty chodíš ještě do školy.

Ne, už nechodím ve škole. Už nechodíš a makáš? No. Jo, a co děláš? Já jsem

kadeřnice. Fakt, jo? No.

Ale posluchaj, mám 15 tady v kapce a říkám tomu rychlý prachy.

A teď víš, víš, o co jde?

No, rychlý prachy.

Řekni to, že jedno. To si člověk může představit hodně. Řekni, řekni, já chci

rychlý prachy.

Já nechci rychlý prachy. Nechci rychlý prachy. A tak jsi 15 teda.

No, za co?

No za co myslíš?

No nevím. Kolik stojí u vás stříhání?

Tak mě? Já mám málo vlasu, víš co? Kolik by mi stalo stříhání?

Dvěstovky. Dvěstovky, jo?

Vy si moc nevydělala, člověče.

Tak já ti dám těch patnáct kilo, jestli budeš chtít.

No tak co myslíš? Za co by to bylo?

Nevím. Nevíš, nenapádá na tě nic.

Patnáct kilo za to, když by si si vyhrnula tričko. A odprosím.

Ještě jednou, prosím.

Že byš... Ještě jednou, jo? To nebylo slyšet?

No, jo, přece jsem to slyšela dobře.

Jo, takhle, tak já to zopakuju teda, jo? No.

Takže dávej pozor, jo?

No.

Já mám tady v kapce patnáctset. No.

Je to zrozumitelný zatím? Ano, je. Jo.

Říkám těm patnáctstovkám rychlých prachy.

To taky chápu. Jo.

A ty rychlejí prachy bych ti mohl dát za to, kdyby jsi si nazvednula tričko. A po

prdechu. Na devadesát sekund.

Tady.

No tak tady na ulici asi ne, ne?

Nebo na ulici by jsi do toho šla?

Ne.

Hele, poslouchej.

Co ne? Vůbec neznám.

Teď já jsem Tommy, co blázníš? No, já jsem Tommy.

A když se spolu tady bavíme pět minut, to bych mě zaznášel.

No, to neznám.

Hele, poslouchej.

Víš co, já jsem sympatiák. Jsem sympatiák, alespoň trochu. No tak vidíš.

Mám u sebe patnáct set.

Nejenom patnáct set, mám u sebe asi dvacítku.

Tu zaplatí složenky, víš co.

A patnáct kilo mi zbyde, tak se chci pobavit za těch patnáct kilo.

Pobavit za těch patnáct kilo, aha.

A to je jako na tu kameru ukázat.

Tak já bych ti nenatočil to v obličeji, jenom ti prosím.

A patnáct set?

To se mě zajímá, jak to dělá záběr a tohle, víš co, zkouším různý efekty.

Vlastně ti to... Co?

Zážeru ti to. Kdo?

Ty lidi, jak tady to chodí.

No.

Takže jo.

Mé holky tady choděj. A poslouchej, já jsem ti nabídl patnáct kilo jenom kvůli

tomu, že jsi sympatická. Tady mi to holky ukazují zadarmo.

Cože? No tak jedz sám za pěti kilo, no.

A tobě jsem dal třikrát tolik, protože jsi sympatická, víš co. No, ale stejně.

Co stejně?

Hele, poslouchej, já mám tady káru.

Do auta.

No, ale poslouchej, krásný německý vůz.

Ne, co ty na to, chci se podělat do parádní káry, ještě dostaneš 15 kg.

Hele, rychlosti, poslouchej, budeš se jedit na sedačce pro špulice, jenom si

to rychle nadvedneš, víš co.

Já se na to mrknu, tam bude vidět, že jsi hruda. Bez obličejo. No, tak bez

obličejo. Co?

A ještě nebudeš mít obliče, hej, tyvole, tak se nic nestane, ne?

Zase ne, ano.

Tak co, tak pojď se mnou.

No, ale kde to máš? Tady za rohem.

A jenom tohle po mně budeš tít, nic jinýho?

No, co myslíš?

No, tak jenom tohle. A poslouchej, a ty bys i ještě chtěla něco jinýho, jo? Ne,

ne, ne.

Jako třeba, že bys mi zastříhla vofinu za pěti kilo? No, třeba, no, třeba.

No, tak zapomeň.

To je škoda.

A tak jo, tak víš co... Ale můžeme se pak někdo mluvit, ne?

Jako, že bysme stříhala, jo? Já půjdu do auta, ty posanu do kadeřnictví. Ale tak

se na mě... První v životě... No ale tak víš co, ale tak posluchy, tak se na mě

podívej, jsem úplně v pohodě, ne? Že kdybych byl nějakej, víš co, dement,

tyvole, nějakej Němec, třistakilovej s půbkem a na krku s foťákem, tak neřeknu,

jo, měj trochu srák, ale podívej se, já jsem sympatiák jak sně, víš co, slušnej,

bavíme se spolu do pohry, ne?

No, hele,

Pet, v pohodě, jenom mi tohle ukážeš, víš co.

Tak jo, tak jo, ale nesmí tam kolem chodit lidi.

No tak budou okolo chodit lidi, ne? Jak mi to, jestli to tak se neposadí, ti

někdo uvidí, co?

Ne. Ty děláš diva, když se ti nikdo neviděl nikdy na hatoutu, no.

Hele, a nikdo ani se nekouká, podívej se, ti nikoho nezajímá.

Ne, v pohodě.

Hele, a teď nikdo nejde. Jo, ty chceš tu špáru, víš, asi mít. No, ale to se může.

Jo, tak ty asi můžeš.

Počkej, já ti dám prachy.

Jo? Hele, počkej, já viděl asi tolik peněz nikdy. Počkej, já ti ukážu.

Hrazný ramec.

Hele.

Viděl asi nikdy tolik peněz.

Hele, podívej se, to je peněz, vidíš?

Hm? Co, ani kde na to?

Co? Do hry, víš? No tak si vem tu dvojku, ne?

Ale můžeme to udělat takhle?

Co takhle, ty vole? Můžeš zaplatit telefon, ty vole, nájem, co blázíš? Ty

to sem?

Ty vole, projď takhle.

To nejsi žádná Naomi Campbell, neblázník.

Škoda.

Škoda, ty vole.

To je o dvojka dobrý, ne? Na kadeřnice, ty vole. Už ti dal někdo o dvojku za

kozy. Ne.

Ne, počkej.

Nejde nikdo.

No, dobrý vole.

Tak, tak pojď.

Ukazuj.

Vždycky tady ještě nějaký.

Tak pojď, ukaz.

Fakt, jo.

No.

Dělej vole.

Stačí už to. Ne nestačí.

Hele, poslouchej.

Já už to.

Co? Než už musím jít. Kam jdeš?

Nejprve zpíchám.

Kam pospícháš?

Do práce.

Do práce, jo?

Ty vole, tak poslouchej.

A nechci si ještě nějaký brohy.

Co? Ty vole se culíš, ty vole, to se mi líbí. Nevíš už to?

Tak vyděláš si, ne? Prachy má, víš co? A hlavu jsem ti neutrak, tak pohodě, ne?

No, ale to máš na složenke na ty peníze. Hele, víš co, tak já zaplatím telefon

později, tam ještě počkej 14 dní.

Hele to, tak víš co, tak to uděláme takhle, že bys mi ukázala kalhotky za

talíř.

Ty vej se tváři, někdy nějakou manažerku, ne? Ne.

Ty vej ty tady, vole, ze mě dodáš prachy, ty vole, si udělá peníze. Já mám

hodně sourozenců.

Hodně sourozenců, jo? No, to tě naučí život, víš. Jo,

aha.

Tak tyvole, tak počkej, tak jdeme zpátky k tomu našemu biznisu, tak co?

Tyvole, ty sedíš s drahým kářem, myslíš, že jsi jen vyhrál ve sportce, ne? No tak

když na mě řešit chrýletáho, tak je balík peněz. No jo, ale tak tyvole, víš

co... Tak se nesmíš hned ohánět penězma, protože pak si s ním myslíš, že jsou

zobaný, bohatý a vztahují z tebe prachy, no víš, jaký káři jsou.

Tyvole, tak já příště si dám do kapci, tak litříček, pěti korunka. No, no, no,

to bude nejlepší

No odpočítej si, pomazli se s těmi penízkama.

Jenom dva, jo.

Pozor, ale víš, že jsi takhle vyhcaná, tak jsem se s tebou ani nebavil.

No, tak já mu říkám, že mě počkej. Ne, ne, ne, ale už máš tu dvojku, jak mi to

ukáž.

Hele, no tak šouk, ukazuj.

Tak počkej, já nemám ještě tu kameru na to.

Ne, tak si nějak za mě natoč takhle, víš co.

Tak jo.

No.

Tak to je.

Rozhláň si to. Ty je pěkný, pěkný.

Tak to je horstý.

Tak to je na hološ.

Ty máš pěknou bukčičku. Jo.

No.

Si, jak se řekni, směj. Nevím nikdo.

Ne, nevím. Já ti nezabírám v obličeji, v pohodě. Jo.

Dáš mi dva tisíce? Ne, patnáct se. Ne, dva tisíce. Dva tisíce bych chtěl něco

navíc. A co jako?

Že bys mi na něj dala pusu.

Co? Že bys mi na něj dala pusu.

Ještě jednou mi to řekni.

Že dal bych ti dva tisíce, když bys mi na něj dala pusu. A teď myslím na něj

jako ne na objektiv, ale... Poza hodinku, tak hodinku.

Ne, ne, tak deset.

Maximálně. Deset minut, jo?

Maximálně.

Spíš minimálně, ne, jestli chtěla říct?

Maximálně. Maximálně.

Tak jo.

Tak good.

Tyjo, kolik jsem ti vydal?

Ať ne. Ty máš peněz, tyjo, no.

Tyvočky, počkej, něco zbylo? Ale jo. Tyjo, úplně se mi odkrvil mozek, tyjo,

tady rozdávám prachy.

A máš čistý, jo?

Jo, tyjo, já mám nádhernýho čuráka. On má jenom čtyři chrádeně, které mám

hrozně rád, no.

Tak. Musíš to rozepnout.

Tak mě to rozepni ty, ne? Ne. Ty jo, jsem dělal šesku, ne, blbým. Ty

barebojku jenom zase, ty že, ty bys do toho platil celou šesku, já to tam, ty

co, za něco jinýho, ty peníze.

Ty vole, ty jsi, ty jsi dřív jezděla taxikem, ne, ty vole, co to na mě

zkoušíš, vole, za klidní kufr patnáct korun, vole, víš co, nás... Ano, já

myslím, že jsi měl taky samý mlavý kulky, takový, jako což ty, to už, jako

taky chlapi to má.

Jaký chlapi, ty vole, teď mě jenom pět a padesát, ty vole.

Kdybych jel domů pět a půl, wej. Tohle ne.

Ty jo, co to je?

Tyšo lidí tady.

Počkej, tak mi ho takhle vytáhnu.

No stávej, vem ho do pusy, on se zvětší.

Ej ty, ty vole, táma zase.

Co je vole, co se s tím dýcháš?

Ty lidi!

Tyvo, ty jsi dobrá člověče.

Veronika.

Tady normálně vidí koukejrouta.

Ty jo, ale dala bys mi zaprcat trošku.

Co?

No, kolik? Dáš, kolik řeknu? Co?

Dáš, kolik řeknu?

No, nedám, kolik řekneš, ty jo, taky jsem trochu biznismen, víš co, tak kolik

chceš?

Jsi biznismen, jo? Tak pět tisíc. Ty pičo, pět tisíc, jo?

Jsi zblázněn, ne?

Tak kolik bys mi dal?

Trojku. Ne, čtyř.

Dobrý, tak ti dám čtyřku, vole. Fakt? No.

Dáš mi čtyrku?

A šla bys si za tu trojku, věděť? Ne.

Jo, tak to jsi ty.

Já jsem to schválně řekla, tak vždycky, protože když si říkáš, že jsi biznismen,

tak moc bolestný, že to budeš chtít shodit. Ne, já nejsem biznismen, já jsem

spisovatel.

To líbíš? Jo.

Jo, já jsem ho špatný.

Sedni se na bubě, takhle mezi volem, pojď, zkus to.

No, no, pojď, pojď, pojď.

Jo. Jo, ty vole, je tam ten čurek.

Dobře.

Jsem mrej.

Ty vole, podívej se tady.

Ty vole, jsem tady zamrdanej.

Dík.

Dík. Ty vole, přijď ty peníze zasloužila.

Ty vole, ukáž, kde to mám všude. Ještě tady, políž mi to prosím tě.

No tak Virčo, pozdravuj doma, zamávěj mě kámošům, budu se na to taky podívat.

Ahoj koči.

Řekni čau to měho kámoši. Čau to měho kámoši.

Hele taky, tak děkuji za příjemný den. A kup si něco hezkýho za ty prachy. To víš

jo, já na to latím. Ale poslouchej, řekni mám ráda rychlý prachy.

Mám ráda rychlý prachy.

Tak čau kočko. Tak čau.

A rávě na sebe pozor.

Čau!