Original subtitles

Děkuji.

Děkuji.

Dobrý den, slečno, můžu?

Nevolila jste si taksika náhodou?

Ne, ne. Tak si někdo volal taksika, asi ne.

Nechcete si jíst někam?

Ne, ne, já teď vždycky mám autobus a jenom pro chvíli dávám zpátky. Pojďte,

já vás vezu. Ne. Já vám udělám cenu.

Ne. Je to od doktora?

No, od doktora, no.

Vrkujete tak ošklivě, fouká. Pojďte, já vás vezu, udělám vám cenu.

Ne, ne, ne, já vždycky mám autobus a jenom pro chvíli dávám zpátky.

Kam jedete?

Do Slaného.

Do Slaného.

No, to bude trošku levnější, no.

Kolik stojí ten autobus?

Osmdesát, no. Osmdesát, devadesát korun.

Jo. Do slanýho... Já vám udělám cenu, pojďte.

Ne, to nejde.

Víte co, tak já vás tam vemu za sto padesát korun.

No, to nemůžete, ne? Já můžu všechno.

To mi tak nezdá. Proč se vám to nezdá?

Takový štěstí dneska bych měla.

Ne, nechte se přemlouvat. Ruku na to, já vám to slíbnem klidně.

Pojďte, já vás neukousnu.

Tak můžeš se nastoupit. No pojďte, pojďte, pojďte. Dobře.

Tak já vám zavřu očínku hezky.

Takže do slanýho.

No, do slanýho.

Dobře, tak se připoutejte. A ne, že to, ne, že pak budu muset taky stavit.

Ne, já to tady takhle vynuluju, to je jako jízdí, co bylo předtím.

Takže jste zeslaný, no.

A jezdíte k doktora, vy jste Emil?

No. Aha.

A co pak vám je?

No, jsem naslal, že tak.

Tak si to dejte dozadu, tu tašku.

Já se omluvám za ten randál, ono to za chvilku přestane.

Já mám takovou dobrou náladu, já jsem měl teďka pár dobrých šeftů, tak co bych

vás nehodl dostaný, hlavně aspoň vypadností Prahy, když jste řekla to

slaný, tak tam se jede nějak tak trošku po dálnici kousek, jo, to je sice

kousek, ale jede se asi u tý dálnici, tak to je takový lepší, vyšší.

Až zase mi to dívne.

Proč? Co myslíte, že po vás budu chtít asi tak?

Číslo? Do peníze určitě.

A nějaký, jo, možná?

Když je to kolik?

Dvacet... ne, pět sám, děkuji.

A to je, to musíte ale, že jo, autobusem od tam, tady

někam, od Petu jezdí.

Pocit, že někde z Davidského. No, z Davidského.

Ale víš, jste taková rozhářená, tak jak vám.

Jsem rád, že tady mám někoho takovýho rozhářený.

No, ale myslím, i to vyřádí. Jo.

Takže chodte.

Vypadáte docela mladě právě.

Chodíte do školy nebo do práce?

No. Do školy.

A ve slaném bydlíte s rodiči?

A jak dobře, neříkejte mi to.

Co jste teda?

A vy je utracíte za velcíky.

To tak, já jsem na předpokladách řekla, že tak.

Když si dopředu říkáš, že mám život cizí, nebo co.

Ale nejsem cizí.

Můžete si to tady napřed zapamatovat.

Je v pohodě.

Jsem to já.

Tak se menejte.

To mi jaký neřekne to?

Veronika? Jo? Slyší mě Martin.

Ahoj.

Prosím.

Můžete.

Můžete. Jste na starší?

Páte pří těle?

Nebo byl v práci, nebo...

A

měla byste mít tělám 19?

Nebyla byste takto nemocná, abyste potila na cizím těle a ten... No vidíte?

Nejlepší léčba, prostě.

Jinak jako limit, nic nejspíš.

Jako co? Vždy odhlásím. No.

No ne, ale tak jste v takovémto hezkém věku.

Musíte se líbit každému důvodu.

Tak předláholka, myslím, že se to ještě užívá.

Jizak ne.

Takže nestrává to nějak.

Co se týče, že vám chybí třeba, když máte kluka, tak když ho nemáte, tak vám

chybí potom, já nevím, obětí, s někým usínat, s někým se probouzet.

Na to máte co?

Vážně?

Cukrujete se s kamarádkama?

No to je tohleto, ale to není ono, co si... A co dělají doma? A

dělají?

A dělají?

No dělají.

Takže by to chtělo přijet nějak na čas s nějakým autou sem, ne?

No jasně.

Tak to pak nějak vykloumáme.

Já vás přece nenechám čekat. Když už jsem se vás

nabral do auta, tak mám za vás takovou trošku zodpovědnost.

I kdybyste jela zadarmo a měli jste taxiku, tak já za vás mám zodpovědnost.

Takže já vás musím vysadit před domem.

Předat rodičům. Tak

vám

chceli být taxikáři.

Až takhle, jo?

No,

tam jsem taky byl, jsem fakt taky relativně mladý kluk, jo.

Že domů, do postýlky a... A

je vám tady příjemně?

Vypadá to jako, když se stydíte, ale já se stydím nečím.

Ale jste odvážná, to je pravda.

Tak

jste

na starší?

Já ani nevím, jestli jste na to odpověděla, nebo ne?

Můžu vás přijít na piknik?

Na piknik, jo.

Můžeme si ASK a PL, vyjedeme si tamhle někam na horizontnost. Na výhled.

Jste taková domáčná, teda.

A navíc, vy jste si o to řekla sama. Vy jste řekla, že se vám líbí.

No, ale to mělo být ten úplný chlap, takže... Aha, takže takhle.

Jako ne.

Měla jsem lichotka, ale určitě měla lichotka. Jo?

Dobře.

Můžete si zahrát?

Já jsem si malá holčička, já si můžu zahrát ještě.

Jo, aha, dobře. S čím si ráda hrajete?

To nehodí.

To hodí? To nehodí. S parenkama?

Ne, já nevím, s kterým to děláš. Jo.

Vy si ráda hrajete s papama, kdo přijde. S klukama, co?

Přijde vám? Ano, mně přijde, že jo, právě.

Já vás nechám teda.

A znáte tady nějaký kopeček?

Já možná vím.

To si snad nevyslíkneš.

Já

už

něco viděl.

Já ne.

No vidíte to. Já myslel, že někam uvidíme, ale my někam asi moc nevidíme

teda.

Tak co teď?

Takže možná do jaké míry teda budeš odvážná?

No moc ne, jdu pálat.

No začala jsi?

Já? Já jsem se tam hromila.

Tak dočkej.

Pokračuj. Zresky jsou tak vášně vím.

To se jenom říká.

Pojď sem, jezdíme.

Krásný ty zubožka.

Malé hočičko, chceš to hrát?

Jo.

Zůstaň tam takhle si.

Děkuji.

Koříkni se taky klidně.

Děkujeme.

Ahoj.

Tak se potač, pokrač.

Měj se. Měj se.

Měj se.

Co? Dopusí.

Dopusí? Do tebe ne?

Dopusí.

Pojď si to šlízet. Pojď čiště.

Já jsem nějaký ino pumpoval nejistý.

Ne, ještě pojď.

Ne, dejte mi si teďka.

Už ještě bych špuglil.

Jo. Jo.

Jo.

pojistit, co je tím dává.

Jo. Jo.

... ... ...

...

...

No...

Děkuji.

Děkujeme za pozornost.

Nezvládnu.

Teda, dneska je burmánka tenhle.

Ty jo.

No, no co? Já byl třikrát.

Já mítra.

Tak tě odvedu zvrať, jo? Dobře.

Tak to byl ten nejlepší, to nejlepší ryto, co jsem měl.

Jo? No jo.

Moc hezká, hezká.

Malinká a šikovná hlavně.

Co jsi mi dělala s tím čurákem, to je... Já nevím.

To bylo těma vlasama asi.

Jo? Jo.

Já jinak vydržím i dvě minuty.

Chádeš dopředu?

Tak počkej, já ti to zvednu a přelezeš.

Jo, hele, tady mám svoji katou.

Dojdem dozadu, tak pojď.

Tak na této stopce jsem nezastane, jo?

Pohodně, jo, všechno?

Jestli ne.

Tak to má bejt.

Jo. No a překvapil jsi.

S čím?

Ne, to jsi překvapila mně? Jo.

No.

Já se, no totiž, mladý holky dneska, bych řekl, že jakoby hodně,

jsou odvážný, jsou drzí, ale k ničemu de facto.

Ale co ty jsi provedla?

Že se k nás stříká.

Že se k nás stříká.

A mě se nechce stříkat.

Tak, ty veď se stavíš. Tady někde, jo?

Jo, tady přesně.

Tady je, tady je.

Tady je.

Ne, moje papalka, nevíš? To je vzádu, v rouchu. Kde?

Počkej, já ti ji podám. Nebo přeles dozadu, klidně zase.

Tam až zatím. Až tam? Až tam, když mě tady šla, pej. S tím budeš prázd.

Běž kam chceš?

Běž kam chceš, ale nemůžu teď.

No, tak to je snad.

Další věc, co budeš prát, jsou přední potahy.

No, já si to nemusím platit.

Platit to nemusíš.

Ne, já nechci tanízet.

Prosím tě. Nechci, nechci. Hele, já byl třikrát.

Já byl třikrát. Já byl třikrát padesát.

To máš z těch 50, 50 za první, 50 za druhý, 50 za třetí.

No a ještě tady chybí 50 za papiseček.

Vydej jistě pusu sem.

A sem.

A radši jí teď.

Jsem se. Jo? Jsi moc dostavila, než aby si trávila čas, tak jsem teď sítil.

Jsem teď sítil.

Vážně? Vážně musím jít doma hned dát.

No a štěstí to vysypa.

Ahoj.