Original subtitles

Poznámka autora: následující děj je smyšlený.

Jakákoliv podobnost s osobou, ať už žijící, nebo zesnulou, je čistě náhodná.

Obzvlášť s tebou, Jenny Beckmanová.

Mrcho.

(500) DNÍ SE SUMMER, aneb (500) LETNÍCH DNÍ

Toto je příběh o seznámení chlapce a dívky.

Chlapec, Tom Hansen z Margate v New Jersey

vyrostl v přesvědčení, že nebude nikdy opravdu šťastný,

až do dne, kdy potká tu pravou.

Tato víra vznikla z dřívějšího poslouchání smutné, britské, popové hudby

a špatného pochopení filmu "Absolvent".

Dívka, Summer Finnová, ze Shinnecocku v Michiganu

tuto víru nesdílela.

Od rozpadu manželství jejich rodičů

měla ráda pouze dvě věci.

První byla její dlouhé, tmavé vlasy

a druhá, jak je bylo jednoduché ustřihnout a nic necítit.

Tom potkal Summer 8. ledna.

Téměř okamžitě věděl, že je ta, kterou hledal.

Toto je příběh o seznámení chlapce a dívky,

ale měli byste dopředu vědět,

že se nejedná o žádný zamilovaný příběh.

Nevěděli jsme, komu jinému zavolat.

To samé jako u Amandy Hellerové.

Udělali jste dobře.

Kde je?

Thomasi.

Rachel.

Co tu děláš?

- Jsem tu, abych ti pomohla. - Jak?

Ze všeho nejdřív odlož ten talířek.

Vypij to.

- Co to je? - Vodka.

Ví máma, že jsi tady?

Už je asi po desáté.

Tím se netrap.

Začni od začátku a řekni nám, co se stalo.

Všechno mělo hladký průběh.

A co pak?

Myslím, že bychom se měli přestat vídat.

- Z ničeho nic? - Z ničeho nic.

Řekla proč?

Tohle všechno, co děláme...

- ...je to normální? - Mně je to fuk, jsem šťastný.

Ty ne?

- Jsi šťastný? - Ty snad ne?

- Vždyť se jenom hádáme. - To je blbost.

- Možná měla jen náladu pod psa. - Jo, něco s hormony.

- Postmenstruační syndrom. - Co ty o tom víš?

- Víc, než ty, Tome. - Co se stalo pak?

Neříkej, že si z toho vyjevený. Už měsíce jsme jako Sid a Nancy.

Summer, Sid bodnul Nancy sedmkrát kuchyňským nožem.

Měli jsme nějaké neshody,

ale Sid Vicious jsem těžko.

Ne, já jsem Sid.

Takže já jsem Nancy?

Radši se najezme. O tomhle si promluvíme později.

To je dobrota. Jsem vážně ráda, že jsme sem zašli.

Já ty palačinky miluju.

Co?

Tome, neodcházej. Jsi můj úplně nejlepší kamarád!

Panebože.

- Rozešel ses s holkami už dřív. - Jo.

- A holky se dřív rozešly s tebou. - Tohle je jiné.

- Proč? - Protože jde o Summer.

Potkáš někoho nového.

Jde o to, že jsi nejlepší kluk, co znám. To přebolí.

Myslím, že je to tak, jak se říká...

...ryb je v moři habaděj.

Ne.

- Neříká se to? - Je to lež.

Nechci, aby to přebolelo.

Chci to vrátit.

Možná, že hraní na jistotu, je špatný přístup.

Klasické pojetí rodiny je mrtvé

a potřebujeme nový svátek, který to bere v potaz.

21. května.

"Den ostatních matek".

Děkuji.

Myslím, že v tom je potenciál. Co ty na to, Hansene?

Mohl bys k tomu vymyslet nějaké modelové šablony?

Pane Vanci, na lince 3 máte hovor.

Děkuju.

Všichni pozor, tohle je Summer, má nová asistentka.

Summer se sem právě přistěhovala z...

- Michiganu. - Jo jasně, z Michiganu.

- Summer, tohle jsou všichni. - Všichni, tohle je Summer.

Promiňte, musím to vzít.

Ráda jsem vás všechny poznala.

Na světě jsou jen dva druhy lidí.

Ženy a muži.

Summer Finnová byla žena.

Výška: průměrná.

Váha: průměrná.

Velikost bot: lehce nadprůměrná.

Ze všech ostatních hledisek byla Summer Finnová jen další dívka.

Až na to, že nebyla.

Na podporu řečeného, v roce 1998...

...si Summer dala do ročenky citát z písničky od skotské skupiny Bella and Sebastian.

"Zpestřete mi život chaosem a potížemi".

Michiganský nárůst prodeje jejich alba

"The Boy with the Arab Strap" si analytici z branže dodnes nedokážou vysvětlit.

Summeřino zaměstnání ve zmrzlinářství v posledním ročníku

šlo ruku v ruce s nevysvětlitelným nárůstem zisku 212%.

Každý byt, který si Summer pronajala,

byl nabídnut průměrně o 9.2% pod tržní cenu

a při jejím dojíždění do práce

došlo průměrně k 18.4% druhých pohledů za den.

Summer vyvolávala velmi nezvyklý stav.

Nezvyklý, ale takový, který zažil každý dospělý muž aspoň jednou v životě.

U Toma, který k němu přišel teď, ve městě s 400 000 kancelářemi,

91 tisíci komerčními budovami

a 3.8 milióny lidmi,

se to dá vysvětlit jen jedním výrazem.

Osud.

Kámo, slyšel jsem, že je to pěkná kráva.

Fakt?

Patel se s ní snažil bavit u kopírky a úplně ho ignorovala.

Třeba měla naspěch.

A třeba je povýšená a lepší než ostatní, čůza.

Sakra.

- Já vím, je celkem kočka. - To je nahovno.

Proč se pěkné holky chovají k lidem jako k póvlu a ještě jim to projde?

Staletí nadržování.

Víš ty co? Nasrat na ni.

Když chce být taková, tak ať je.

Smiths?

Dobrý den.

- Zbožňuju Smiths. - Promiňte?

Říkala jsem, že zbožňuju Smiths.

- Máte dobrý hudební vkus. - Vám se líbí Smiths?

Zbožňuju je.

No tě pic.

Šťastné zásnuby, Millie.

Tumáš, jeden kousek.

- Pití? - Díky.

- Prosím. - Díky.

- Summer, ahoj. - Ahoj.

- Fanda Smiths. - Jo.

Tom.

Chceš...

- ...není to šampaňské. Nevím co to je. - Jasně.

- Tak jak to jde? - Docela dobře.

Zrovna ses přistěhovala, že?

- Kdy? - V sobotu.

Páni.

A co tě sem přivádí?

Hlavně nuda.

Chtěla jsem zkusit něco nového a zažít dobrodružství.

Tak to jsi tady správně.

- Pracuješ tu dlouho? - Tak tři, čtyři roky.

No teda.

Chtěl jsi odjakživa psát přáníčka?

Ne, nechci to dělat ani teď.

- Tak bys měl dělat něco jiného. - Jo.

Studoval jsem na architekta.

Jo, to je dobré.

Co ti do toho vlezlo?

Nevyšlo to.

Potřeboval jsem práci...

- ...a tak jsem se ocitl tady. - Jsi v tom dobrý?

Napsal jsem tohle.

"Dnes se z tebe stal muž".

"Mazel Tov k tvé Bar Mitzvah."

- Jde to na dračku. - Myslela jsem tu architekturu.

Jo.

Pochybuju.

No, na psaní přáníček jsi akorátní.

Díky.

To byla moje přezdívka na střední. Říkali mi "Akorátní Hansen".

Mně říkali Análka.

Byla jsem uspořádaná a pečlivka.

No, měla bych jít zpátky...

Tak jo, zatím.

Já ti nevím, asi je to oficiální.

Zamiloval jsem se do Summer.

Miluju její úsměv, vlasy,

miluju její kolena, miluju znaménko ve tvaru srdce, co má na krku.

Miluju, jak si občas olízne rty, než začne mluvit.

Miluju, když zazní její smích.

Miluju, jak vypadá, když spí.

Miluju, jak se mi vybaví tato písnička, pokaždé když na ni pomyslím.

Miluju, jaký do mě vnáší pocit.

Jako by...

...bylo všechno možné...

...že život za to stojí.

To není dobré.

A líbí se jí Greene a Hopper.

A asi 20 minut jsme se bavili o dětských kolébkách. Strašně se k sobě hodíme.

Není vůbec taková, jak jsem si myslel. Je úžasná.

- Ach jo. - Co?

To, že se nějaké milé holce líbí stejné bizardnosti jako tobě

neznamená, že je to ta pravá láska, Tome.

Co tím myslíš?

Je konec.

- Co? - Já a Summer.

- Byl vůbec nějaký začátek? - Ne.

Ale mohl, být ve světě, kde se mi dějí dobré věci.

- Jo, ale tam nežijeme. - Ne.

Ty prevíte.

Tak co se stalo?

- Připravení? - Jo.

Takže si tak stojíme a máme před sebou ještě devět pater.

Ahoj Summer.

Ahoj.

Jaký byl víkend?

Byl dobrý.

Věřili byste tomu?

- Promiň, ale čemu? - Myslím, že mi něco ušlo.

Řekla, že byl dobrý a zdůraznila to "dobrý".

V podstatě řekla, že víkend prosouložila s někým, koho potkala v posilce.

- Čůza. - To je jedno. Balím to.

- Co je to sakra s tebou? - Nemá o mě zájem.

- S tím nic nenadělám. - Jen proto, že řekla, že byl dobrý.

A pár dalších věcí.

Neřekla místo "ahoj" třeba "hej"? Protože to by znamenalo, že je lesba.

Dal jsem jí spoustu příležitostí.

Jdu do skladu. Potřebujete něco?

Myslím, že víš, co potřebuju.

Toner.

Jasně, v pohodě.

To je fuk, v pohodě. To svinstvo mi za to nestojí.

Jsem v pohodě.

Žíly mi to netrhá.

Lidi si to neuvědomují, ale samota je...

...nedoceněná.

Můžeš ji jen pozvat na rande.

Nebuď pako.

Tento pátek "Karaoke na plné koule v Mlynárně".

- Ne. - Ale no tak!

- Po poslední návštěvě tě tam nepustí. - Zas tak špatně jsem na tom nebyl.

Kámo, poblils jeviště,

vyvolávals rvačku s barmanem a vyhrožovals, že jim to tam podpálíš.

- Ale nepodpálil. - Tam už nepáchneme.

Není to tak. Je to pracovní.

- Jde celý kancl. - Nemohl bych i kdybych chtěl.

- Ty mě neposloucháš! - Co?

Jde celá kancelář.

- Ahoj. - Ahoj!

Říkali, že nepřijdeš.

Ty ses ptala, jestli...

Sakra, ta písnička píše! Jak je, Hansene?

- Summer, pojď nahoru. - Volají mě.

Jo.

Jsem nová, takže žádné srandičky.

- Jo, Summer! - Díky, šéfe.

Díky.

Na zdraví.

- Ahoj. - Čau.

Nevěděl jsem, že si přisedneš.

Jinak bych ti něco přinesl.

- Jsem v pohodě. - Tak dobrý.

- Moc ti to zpívání šlo. - Děkuju.

Chtěla jsem zpívat "Born to run", ale neměli to.

- Born to run mám moc rád. - Já taky.

- Tom je z New Jersey. - Vážně?

Jo, vyrostl jsem tam. Bydlel jsem tam do dvanácti.

Po Springsteenovi jsem pojmenovala svou kočku.

Jak se jmenovala?

Bruce.

To dává smysl.

- Máš přítele? - Ne.

Proč ne?

- Protože žádného nechci. - Ale no tak.

Tomu nevěřím.

Nevěříš, že si žena může užívat volnosti a nezávislosti?

- Jsi lesbička? - Ne, to nejsem.

Jen nemám chuť být něčí přítelkyně.

Vlastně nemám chuť být nikoho ničím.

- Nevím, o čem to mluvíš. - Vážně?

Ne.

Tak jo, já vám to vysvětlím.

Vysvětluj.

Jsem ráda sama.

Vztahy jsou komplikované a zraňují lidi na citech.

Kdo by o to stál?

Jsme mladí, žijeme v jednom z nejhezčích měst na světě.

Užívejme si, dokud můžeme

a nechme si ty vážné věci na pozdějc.

Ty vole, ty jsi chlap.

- Je jako chlap. - Počkej.

Co se stane, když se zamiluješ?

- Co? - V to snad nevěříš...

Je to láska, ne Santa Claus.

Co to slovo vůbec znamená?

Prošla jsem různými vztahy a ještě jsem se s tím nesetkala.

- No, možná proto... - A většina manželství končí rozvodem.

Jako mí rodiče.

- Dobře, mí taky, ale... - Já myslím, že tady slečna moc brblá.

Slečna nebrblá.

Nic takového jako láska neexistuje. Je to přelud.

Podle mě se pleteš.

No dobře...

...tak co mi potom uchází?

Až to pocítíš, tak to poznáš.

Myslím, že nemá cenu se handrkovat.

Jo.

Tak jo, kdo zpívá teď?

Já nominuju tady mladého Romea.

- Ještě nejsem tak opilý, abych... - Barmane!

Jsi dobrý!

Je to...?

- Ne? - Ne, je to spíš...

- Jak to je? - Nevím...

- Něco to bylo, ale ne tohle. - Já vím.

- Sledovala jsem to každý týden. - To jo!

- Největší seriálová pecka, Knight Rider. - Přesně.

- A ta úvodní znělka je fakt dobrá. - Fakticky dobrá.

- Teď to týden nedostanu z hlavy. - Já taky.

- Jsi skvělý. - Já vím, kámo.

Ty jsi taky skvělá.

Byla to fakt prdel. Byla s vámi fakt prdel.

- Počkat, počkat. - Co je?

Ne ty. Ty.

- Líbíš se mu. - Tak dobrou, McKenzie.

- Líbíš se mu. Proč jí to neřekneš, Tome? - Sedej!

Omlouvám se, žes toho musela být svědkem.

Stane se to pokaždé, když sem příjdeme.

- To zpívání ho vždycky dostane. - Je to pravda?

- Jo, začne pít, zpívat a pak je v prdeli. - Ne...

...ne McKenzie.

- Ta druhá věc. - Která?

Líbím se ti?

Jo.

Jasně, že se mi líbíš.

Jako kamarádka?

Ano, jako kamarádka.

Jen jako kamarádka?

Jo.

Teda nikdy jsem o tom nepřemýšlel.

Ano.

Proč?

Jen tak...

Myslím, že jsi zajímavý a chtěla bych, abychom byli kamarádi.

Je to v pořádku?

Jo.

Měli bychom být kamarádi.

Tak dobře.

No...

...já bydlím tamtím směrem.

- Tak jo. Dobrou. - Dobrou noc.

- Ahoj. - Čau.

Ten večírek byl vážně dobrý.

Ty jeden parchante.

- Ta samá, kterou jsi už týdny posedlý? - Nejsem posedlý.

Ta samá, o které jsi řekl, že je mimo tvou ligu a že u ní nemáš šanci ani za milión let.

- Paule, vážně... - Ojels ji?

- Ne. - Prácička pusou?

- Ne. - Prácička rukou? - Ne.

Žádná prácička. Pořád nemám do čeho píchnout.

Dali jsme si pusu.

Vyklop mi to, no tak. Jsem tvůj nejlepší kámoš.

Kámoš, co toleroval, jak jsi o ní fňukal 4 týdny v kuse...

- V podstatě jsi za ní dolézal. - Paule!

- Ahoj. - Nazdar.

- Já jsem Summer. - Summer.

- Já jsem Paul. - Ahoj, Paule.

Ráda tě poznávám.

No nic, už musím.

- Musím něco udělat... - Jasně, chlape.

Dělejte, jako bych tu nikdy nebyl. Jo a Tome!

- Pokud by se objevila nějaká prácička... - Díky Paule, zatím.

Je to...

...starý kamarád.

Pokud jsi něco zaslechla...

- Zaslechla co? - Ale nic. Půjdeme?

Jo, už z toho hladu dolézám...teda olézám.

Drahoušku,

pokazil se nám dřez.

Páni, všechny naše dřezy jsou pokažené.

- Co to vůbec hledáme? - Trojnožku.

A co tak Flüg?

- To asi ne. - Ne?

Ty nechceš Flüg?

Domov, sladký domov.

Je to tady fakt pohoda, že?

Jo.

Odpočívací zóna.

Televize nefunguje.

Já mám hlad jako vlk.

Pojďme se najíst.

- Voní to jako dobrota. - Zlato, to bude tím, že to dobrota je.

Vlastní výroba.

- Orel bělohlavý. - Tvůj oblíbený.

Dřez je pokažený.

To nevadí, protože...

Proto jsme koupili dům se dvěma kuchyněmi.

Tobě to ale pálí.

Pojďme omrknout ložnici.

Drahoušku...

...nevím, jak ti to říct,

ale v koupelně máme rodinu Číňanů.

Já se bavím.

Ty mě bavíš.

Díky.

Hele,

jen ti chci říct, že...

...nehledám nic vážného.

Je to v pořádku?

Jo.

- Někteří lidi začnou vyšilovat, když to slyší. - Já ne.

Určitě?

Jo, rád...

...beru věci zvolna, ležérně.

Bez stresování.

Vydržíš chvilku?

Klid. Je to jenom holka.

Je to jenom holka.

Chce na to jít zvolna.

Proto je teď v mojí posteli. Ale to je zvolna. To lážoplážo lidi dělají.

Je to dobrý. Je to super.

- Ahoj. - Ahoj.

- Čau. - Ahoj.

Zdravíčko.

Jak se dnes máme?

Děkuju.

Dám ty čísla dohromady...

- ...a pak ti je přinesu. - Dobře.

To je Solitaire?

Tak vrátila se k tobě, nebo co?

Pracuju na tom.

Možná bys měl napsat knížku.

Co?

Henry Miller řekl, že nejlepší způsob, jak zapomenout na ženskou je udělat z ní literaturu.

Ten chlápek měl mnohem víc sexu, než já.

To je ona.

Jsem ráda, že ses ozval. Tento týden nemůžu, ale možná příští.

Doufám, že jsi připravený na to, že budeme přátelé.

Jo, to je ono.

To je ono.

Tvojí holce začíná přeskakovat.

- To nemyslíš vážně. - Myslím to naprosto vážně.

- Děláš si srandu. - Nedělám.

- Octopus's Garden? - Jo, nejlepší písnička od Beatles.

- To můžeš říct rovnou Piggies. - Nech toho, mám ráda Ringo Starra.

- Nikdo nemá rád Ringo Starra. - To na něm mám právě ráda.

To vypadá dobře.

Má to dobré hodnocení.

Sweet & Shower

Víš co? To vypadá proveditelně.

- Proč se ptáš mě, Tome? - Protože to byl tvůj nápad.

Dobře.

- Připrav se na tři. - Co? - Tak jo.

Tři.

Dva.

Jedna.

Jo, úroveň silnice není ničím zajímavá,

ale když se podíváš nahoru...

Budova krásného umění.

Ti co ji navrhli, Walker a Eisen...

...moje oblíbená dvojice.

Není to paráda?

- Tohle je mé oblíbené místo. - Tvé oblíbené místo?

Přímo tady.

Proč?

Je to těžké vysvětlit.

Zkus to.

Jako například tamta budova. To je...

...stojí tam od roku 1911.

A to je Continental. První mrakodrap Los Angeles.

Byl postavený v roce 1904.

- A co je tamto? - To?

To je parkoviště.

Jo.

To je taky parkoviště.

Je tu spousta pěkných věcí.

Nevím...

...kéž by si jich lidi víc všímali. Kdyby to bylo na mně...

Kdyby to bylo na tobě, tak co?

Asi bych je na to upozornil.

Jak bys je na to upozornil?

Nevím. Je tu spousta věcí, co by se tu dalo dělat.

Ukaž.

Prosím, já o architektuře nic nevím.

Chceš, abych ti něco nakreslil?

- Jo. - Nemám žádný papír.

Použij mou ruku.

Prosím, potřebuju tetování.

Tak se na to podívejme.

Budovy musí být líp integrované.

Tady můžeš zmaximalizovat objem světla...

- Mám tu celkem nepořádek. -To nevadí.

Pro Toma Hansena byla tohle noc, kdy se všechno změnilo.

Ta zeď, za kterou se Summer tak často skrývala...

...zeď odtažitosti, vzdálenosti a volnosti...

...ta zeď se pomalu začala hroutit.

A tu byl Tom v jejím světě.

V místě, které mohli jejíma očima spatřit jen málokteří.

A tu byla Summer, která toužila po něm a po nikom jiném.

- Ty jsi nikdy nebyl v tornádu? - Ne.

To a ještě že mi vypadávaly zuby.

- To se mi stalo taky. - Jo?

Jo.

Je to divné, jako by byl člověk starý.

Co se ti ještě stalo?

- Zemětřesení. - Fakt, jo?

Ne.

Někdy sním o létání.

Začíná to tím, že běžím jak o život.

Jako nějaký nadčlověk.

Terén začne být opravdu kamenitý a do kopce.

Pak utíkám tak rychle, že se mi nohy ani nedotýkají země

a já se vznáším a je to něco naprosto úžasného.

Jsem volná a v bezpečí

a pak si uvědomím,

že jsem úplně sama.

Pak se probudím.

Jak poslouchal,

Tom si uvědomil, že tohle nejsou historky říkané jen tak.

Byly to historky, které si člověk musel zasloužit.

Cítil, jak se zeď hroutí.

Přemýšlel, jestli se někdo dostal tak daleko.

Proto příštích šest slov všechno změnilo.

Ještě nikdy jsem to nikomu neřekla.

Asi nejsem jen tak někdo.

- Tak co přesně jsi? - To nevím.

- Jsi její přítel? - Tak jednoduché to není.

- Ale je. - Jako jestli se usazujeme?

No tak, jsme dospělí.

Známe naše pocity, nepotřebujeme si je pojmenovávat.

Přítel, přítelkyně, to je všechno...

...opravdu dětinské.

- Zníš jako teplouš. - Vážně.

Tak jo, zaprvé:

Tvoje poslední holka byla Amy Sussmanová v sedmé třídě

a chodili jste spolu asi tři hodiny.

A ty jsi s Robyn snad od roku 1998.

- 1997. - 1997.

Myslím, že zrovna vy dva jste kapacity na moderní vztahy.

- Tak co mám dělat? - Měl by ses jí zeptat.

Co?

Proč dráždit kobru bosou nohou? Všechno jde hladce.

Když si to začneme pojmenovávat, bude to jako polibek smrti. Jako bych řekl "miluju tě".

Jo, vím co myslíš.

To přesně se stalo u mě a Seana.

- Kdo je sakra Sean? - Můj bývalý před Markem.

Dopr...

To je jedno. Co ty na to?

Že se chováš jak zoufalec.

Je to jasné. Bojíš se, že dostaneš odpověď, kterou nechceš

a tvé iluze o tom, jak to všechno bylo skvělé, se rozpadnou na kousky.

Být tebou, tak to raději zjistím teď, než abych přišla k ní

a zjistila, že je v posteli s Larsem z Norska.

Kdo je Lars z Norska?

Jeden kluk, co jsem potkala ve fitku

s obličejem Brada Pitta a břišáky Ježíše.

- Hej, Rachel. - Trenére, ještě jsme neskončili.

Je to jednoduché, Tome.

Nebuď posera.

Jsi v pohodě?

Jo.

Určitě?

Summer, musím se tě na něco zeptat.

- Co? - Co...

- Co děláme? - Myslela jsem, že jedeme do kina.

Jo, já spíš myslím, jak na tom jsme.

Nevím.

Koho to zajímá?

- Já jsem šťastná. Ty ne? - Jo.

To je dobře.

Londýn v roce 1964. Ty holky se uměly oblékat.

Teď to jsou samé obrovské brýle,

tetování, kabelky s malými ratlíky.

- Kdo to odkýval? - Některým lidem se to líbí.

Mně se líbí, jak se oblékáš ty.

Přemýšlela jsem, že si nechám na kotník vytetovat asi takto velkého motýla.

Ne.

Hej.

Jak se vede?

Dobře.

Bydlíš poblíž?

Jo, kousek.

Ještě jsem tě tu neviděl.

Nejsi moc všímavý.

To bylo vtipné.

Jsi vtipná.

- Co kdybych tě pozval na skleničku? - Ne, díky.

- Ty tu jsi tady s tímto? - Čau, já jsem Tom.

Jo jasně.

- No tak, jednu skleničku. Co piješ? - Řekla jsem, "ne, díky".

To vážně? S tímto?

- Kámo... - Hele, nebuď vlezlý. Jsem polichocená,

ale nemám zájem. Tak proč nejdeš jinam a nenecháš nás na pokoji? Díky.

Jsme ve svobodné zemi.

Nemůžu uvěřit, že tady ten je tvůj přítel.

Co to děláš?

To byl fakt šílený den.

Zdálo se mi, že se to stalo v mžiku,

ale zároveň úplně pomalu,

jako by se všechno... Nevím, nebylo to...

Hele, co se děje?

Jen, že...

- ...ti nemůžu věřit. - Nemůžeš mi věřit?

- Zachoval ses tam jako omezenec. - Počkat, ty jsi na mě naštvaná?

Právě jsem kvůli tobě dostal nakládačku.

- Opravdu? Bylo to kvůli mně a pro mé dobro? - Ano, bylo.

Tak to příště nedělej, protože já tvou pomoc nepotřebuju.

Víš ty co? Jsem fakt utahaná.

Nenecháme to na zítřek?

Ne, víš co?

Nikam nejdu, dokud mi neřekneš, co se děje.

Nic se neděje.

Jen...

Co?

Jen co?

- Jsme jen kamarádi. - Ne!

Ani to na mě nezkoušej!

Takhle se ke kamarádovi nechová.

Líbání u kopírky,

držení rukou v Ikei,

sex ve sprše... S kamarádstvím mi polib!

Mám tě ráda, Tome.

- Jen nechci vztah. - Ale nejsi jediná, kdo k tomu má co říct!

Já taky! A říkám, že jsme pár, sakra!

Až po vás, prosím!

Neměla jsem to dělat.

- Dělat co? - Naštvat se na tebe.

Omlouvám se.

Podívej, nemusíme to pojmenovávat.

To je v pořádku, já to chápu...

- ...ale potřebuju nějakou jistotu. - Já vím.

Potřebuju vědět,

že se ráno neprobudíš a nebudeš to cítit jinak.

Ale to ti nemůžu splnit.

Nikdo nemůže.

Bolí to?

- Promiň. - Ne, nebolí.

Mám tě ráda.

Jasně.

Milovals ji, líbali jste se.

A co ty? Mělas vůbec někdy kluka?

Samozřejmě.

- Jo? - Jo. - Tak mi o tom povyprávěj.

- Ne. - Proč ne?

- Protože to není důležité. - Mě to zajímá.

Tak fajn. Chceš zabrousit tím směrem?

- Jo. - Fajn.

Zvládnu to.

Takže...

Na střední to byl Markus.

- Quarterbackové eso? - Ne.

Byl veslař.

Byl to vážně fešák.

Na krátkou dobu na výšce jsem byla s Charlie.

Byla fajn, ale...

A pak jsem byla na semestr v Sienně.

Fernando Belardelli.

- Znám také jako Puma. - Puma?

Jo, Puma. Protože, však víš...

- To je všechno? - Ti dlouhodobější, jo.

Co se stalo? Proč to s nimi nevyšlo?

To, co vždycky.

Život.

To je ta nejhloupější věc, co jsem kdy slyšel.

Ne, není. Je to super, věř mi.

Myslím to vážně.

Já začnu.

Penis.

Penis.

Penis.

- Penis. - Penis.

- Jsou tu kolem děti. - Nejsou.

- Penis. - Penis!

- Bavíš se? - Jo.

Je to něco jako s tou Pumou, že jo?

Ne, s tím jsme skoro nevytáhli paty z pokoje.

Penis!

- Promiňte, Tourettův syndrom. Víte, jak to chodí. - Penis!

Ona ho má taky. Penis!

Penis!

To by stačilo.

- Už jsi skončila? - Jo, skončila.

- To jsi přepískla. - Oddělej tu ruku, skončila jsem.

- Slib mi to. - Slibuju.

Slibuju.

Penis!!!

Velmi komplexní.

Svým způsobem...

...toho vyjadřuje tolik...

...tím, že vyjadřuje tak málo.

- Tak chceš do toho kina? - Jo.

Napůl vagant, napůl zelinář VAGINÁŘ

Je zlomený.

Ještě více než zlomený, je osamocený.

Jeho jediným přítelem je žal.

V každém případě...strádá.

Nekonečné strádání.

Ten druh strádání, které nikdy neskončí.

Pořádná dávka strádání, to říkám.

Jsi na tahu.

Pro příště víc štěstí...čubko.

Tome?

Pan Vance by tě rád viděl v jeho kanceláři.

Tome, posaďte se.

Stalo se vám něco v poslední době?

Jak to myslíte?

Smrt v rodině, nemoc.

- Něco takového? - Ne.

Podívejte, nechci do něčeho strkat nos,

ale má to něco společného s odchodem Summer?

Koho?

Mé asistentky.

- Vaší... - Tome.

Každý to ví.

To je jedno.

Důvod proč se ptám je,

že váš pracovní výkon je poslední dobou trochu...

Nerozumím vám.

Tak dobře, tady je něco, co jste napsal minulý týden.

Růže jsou červené, fialky jsou modré...

...jdi do hajzlu děvko.

- Většina zákazníků v Den Svatého Valentýna... - Pane Vanci, dáváte mi padáka?

Ne, ne.

Klid, Hansene.

- Jste jeden z lepších. - Dobře.

Omlouvám se.

- Mám teď těžké období. - To je v pořádku.

Naprosto to chápu.

Jen říkám,

že byste ty energie mohl vložit...

...do něčeho, jako tohle.

Pohřby a kondolence.

Utrpení, smutek, ztráta víry,

pozbytí smyslu života.

Tohle je pro vás jako stvořené.

Dobře a teď zpátky do práce.

Děkuju.

Já děkuju vám.

Miluji nás

- Čau. - Čau.

Nemáš do pátku náhodou napsat 20 přání?

- Ne, hotovo. - Vážně? Mohl bys pomoct mně?

Došly mi slova, jak říct "Gratuluji".

Mám "to se ti povedlo", "dobrá práce"

a "jen tak dále". To je všechno.

Co třeba..."každý den jsi moje zlatíčko",

"ale dnes dostaneš přáníčko."

- Sakra, to je dobré. - Tak jo.

Náboženství & Svátky

Zkusili jste "Šťastný"?

To je ono! Šťastný!

Lámeme si s tím hlavu už hodinu.

Co tak...

"Miluji nás".

Nenávidím Summer.

Nenávidím její křivé zuby. Nenávidím její účes z šedesátých let.

Nenávidím její vypouklé kolena.

Nenávidím ten její flek na krku ve tvaru švába.

Nenávidím, jak si oslintává rty, než promluví.

A nenávidím zvuk jejího smíchu.

Nenávidím tuto písničku!

Hochu, budeš si muset vystoupit.

Normálně na rande naslepo nechodím,

ale Paul a Robin na tebe pěli samou chválu.

Říkali, že vymýšlíš přání.

To je tak zajímavé. Taky bych je ráda vymýšlela.

Můj hlavní obor na výšce byla angličtina, ale...

...co se s tím dá dělat?

- Chodila jsem na Brownovu. Kam ty? - Alison.

Poslyš, jsem rád, že jsem tě poznal.

Jsi velmi atraktivní.

Jen chci předem říct,

že tohle nikam nepovede.

Měl jsem rád jednu holku.

Miloval jsem ji a co ona udělala?

Pěkně se na mě...

...vykálela.

- Doslova. - Doslova?

Doslova ne.

To je nechutné, boha.

Jsi normální?

Jde o to...

...že jsem vůl.

Jsem. Na jednu stranu na ni chci zapomenout a na druhou...

...vím, že je jediná osoba ve vesmíru, která mě dokáže učinit šťastným.

Stává se ti to? Vracíš se pořád do minulosti

kdy jsi s někým byla a pořád si to přehráváš v hlavě

a hledáš první náznaky problémů.

V úvahu připadají pouze dvě možnosti.

Buď je zlý a zákeřný člověk bez emocí,

nebo...

...je robot.

Byl by to malý div, ale hodně by to vysvětlilo.

Můžu se tě na něco zeptat?

- Jo. - Nikdy ti nezahnula?

- Ne? - Využívala tě nějak?

Ne.

A dopředu ti řekla, že nechce kluka?

Jo.

Dostal jsem super nápad.

Jen běž. Běž domů, v pohodě. Měj se.

Počkej až příjde čas, kdy ti nějaký kluk...

- Čau kotě. - Čau, jsi tady?

V žádném případě.

- Jak "v žádném případě". - Nejedu tam.

Ale jedeš.

- Ne, budou tam samí staří páprdové. - Ale říkals že jedeš. Proto ostatně jedu já.

Proto jsem jí včera zavolal a řekl, že jsem nemocný.

Jako nindža.

- Nikoho tam nebudu znát. - Třeba se seznámíš s nějakými sexy vnučkami.

- Pokládám. - Čau kotě.

Ahoj Tome.

Ahoj Summer!

Musel jsem projít přímo kolem tebe.

Jo.

Co děláš? Jedeš k Millie?

Já taky.

- Skvělé. - Zapomněl jsem, že se znáte.

Jo.

- Pracovali jsme spolu pořád. - No jasně.

Mám Millie moc ráda. Je zlatíčko.

To je.

- Jak se ti daří? - Dobře.

To je dobře. Psala jsem ti, ale nikdy jsem nedostala odpověď.

Jo, promiň. Měli jsme strašný frmol.

- Přišly svátky... - Pořád pracuješ pro Vance?

Jo.

Chtěla jsem si zajít na kávu, jestli bys chtěl...

- Architektura štěstí. - Jo.

- Vypadá to jako dobré čtení. - To je.

- Nechci tě obtěžovat... - Ne, ne...

Pojďme na to kafé.

Až po tobě.

- Sluší ti to. - Díky.

Tobě taky.

Penis.

Ne.

A tímto vás prohlašuji za muže a ženu.

Můžete políbit nevěstu.

Tak jo, co ještě?

Chrápeš.

- Ne, nechrápu. - Chrápeš.

Nechrápu.

- Ty taky. - Já každopádně.

A táhnou ti nohy.

- To bylo jednou. - Pokaždé.

Tenkrát jednou.

Tenkrát obzvlášť, ale jinak pokaždé.

A když se vzbudíš, tak máš všude skřety.

- Je to fakt síla. - Ty jsi síla.

Tvůj oblíbený Beatle je Ringo.

To máš sakra pravdu.

- Ringo je nej. - Ringo je...

Je to rychlík. Sakra!

Tak jo. Dostal jsi mě.

Vzdávám se.

- Raz, dva, tři... - Teď.

- Nezatancujeme si? - Jo.

Chtěla jsem se zeptat...

...možná u mě bude v pátek party.

Na střeše máme fakt pěknou zahradu, kdybys chtěl přijít.

Jo.

Nemáš moc práce?

Myslím, že ne.

- Výborné, že? - Výborné.

Asi jsem měl kliku.

Potkali jsme se na základce

a v sedmé třídě jsme měli stejný rozvrh...

...a padli jsme si do noty.

Víš?

Láska...

Doprdele, já nevím.

Pokud je milá a dávačka, ne?

Na tom "milá" nelpím.

21 let.

Je světlo, co mě vede domů.

Ano, je to z jednoho z našich přání.

Ne, napsal to někdo jiný.

To ale nemění nic na tom, že je to pravda.

Myslím, že dívka mých snů by měla

opravdu bujné poprsí,

jiné vlasy

a pravděpodobně by byla víc na sport.

Ale popravdě...

...Robyn je lepší, než dívka mých snů.

Je skutečná.

Tom vešel do jejího bytu,

opojený slibným večerem.

Věřil, že tentokrát

se jeho očekávání skloubí s realitou.

Očekávání / Realita

- Ahoj. - Ahoj.

- Sluší ti to. - Asi jo.

- Ta kravata. - Ahoj.

- Jak se máš? - Dobře a ty?

Fajn.

Něco jsem ti přinesl.

To je od tebe milé.

Architektura štěstí

- Děkuju. - Jo.

To jsi neměl. To je pěkné.

- Díky moc. - Není zač.

- Těším se, až si to přečtu. - Jo.

Tak Tome, čím se živíš?

Píšu přáníčka.

Tom by mohl být opravdu dobrý architekt, kdyby chtěl.

To je neobvyklé.

Jak ses dostal od jednoho k druhému?

Asi mi došlo,

proč dělat něco na jedno použití jako budovu,

když můžu udělat něco, co vydrží navěky, jako přání.

- Co? - Však víš.

Znáte se?

Zaplaťte si pokoj. Je hezká.

Sakra. Volám ti každých pět minut.

- Jsi v pohodě? - Mám se skvěle.

- Co je s tebou? - Nechci se o tom bavit.

Vždycky ses o tom chtěl bavit.

- Tentokrát ne. - Tak pojď, jdeme.

- Kam jdeme? - Je čtvrtek.

Tento říká "tak do toho".

A tento říká "máš na to".

Máme celou řadu inspiračních přáníček s Picklesem, mou kočkou.

Myslím, že se lidem budou opravdu líbit.

Děkuji.

Dobrá práce, Rhodo.

To bylo inspirační.

Tak jo...kdo dál?

Už nějakou dobu jsme neslyšeli z kondolencí, Hansene.

Zimní kolekce. Máte něco, čím byste přispěl?

Ne.

- Ani ne. - Tak ano.

Ještě se k vám vrátíme.

McKenzie?

- Vlastně...víte co? - Ano, Tome?

- Můžu říct něco k té kočce? - No dobře.

Je to... A Rhodo, bez urážky...

...ale je to naprostá hovadina.

- Tome. - "Tak do toho" a "máš na to"?

To není pro inspiraci, ale házení si mašle.

Jestli do toho Pickles půjde, tak je z něj mastný flek.

Jsou to bludy. Jsme lháři.

Když se zamyslím, proč lidi přání kupují. Není to proto, že chtějí vyjádřit pocity.

Kupují je, protože to vyjádřit neumí, nebo se naopak bojí.

A my poskytujeme služby, jak je dostat z obliga.

Víte co? K čertu s tím. Jednejme s Amerikou na rovinu.

Aspoň je nechme mluvit za sebe, ne?

Podívejte. Co se tu píše?

"Blahopřeji k přírůstku do rodiny".

Co třeba "blahopřeji k přírůstku do rodiny, s chozením ven je asi konec".

- "Rád jsem tě poznal kámo". A co tento? - Sedni si, Hansene.

S těmi hezkými srdíčky. Myslím že vím, s čím máme tu čest.

Jo! "Šťastného Valentýna, miláčku".

"Miluju tě".

Není to k zulíbání? Láska hory přenáší!

O tomhle přesně mluvím. Co to vůbec znamená?

Láska? Víte to?

- Někdo? - Tome.

Kdyby mi dal někdo toto přání, pane Vanci, tak ho sním.

Právě tyto přání,

filmy a popové písničky můžou za ty lži,

zármutek a všechno.

A my jsme za to zodpovědní. Já jsem za to zodpovědný.

Myslím, že neděláme dobrou věc.

Lidé by měli být schopní říct, co cítí.

Co opravdu cítí...

...ne nějaká slova, která jim do úst vloží někdo cizí. Slova jako...

...láska...

...která nic neznamenají.

Promiňte, omlouvám se.

Končím.

Na světě je dost žvástů i bez mé pomoci.

Hele, už zase kreslíš náčrty.

Jo, jen si tak čmárám.

Tak jo Tome, máme 20 vteřin. Spusť to na mě. Máš se?

Jo. Mám se dobře, skvěle.

Vidíš, moje kamarádky si tě zamilovaly.

Jak jsme říkali. "Ryb je v moři habaděj."

Díky.

To jsou ale paví očka.

Jo.

Hej, Tome?

Podívej...

Vím, že si myslíš, že byla ta pravá...

...ale já ne.

Myslím, že si pamatuješ jen to dobré.

Příště, až se ohlédneš zpátky,

by ses měl podívat znovu.

- Dávají to v pět. - Chceš to vidět?

Nevím, klidně můžeme jít k tobě.

Ne, vážně to chci vidět. Pojďme.

- Jsi v pořádku? - Jo.

To z toho filmu?

Jen jsem hloupá.

- Jo? - Jo.

Je mi nanic, že žijeme ve světě, kde nikdo nezná Spearmana.

- Nikdy jsem o nich neslyšela. - Nahrál jsem je na výběr, co jsem ti udělal.

- Je to první písnička. - Jo, aha.

Tak co chceš dělat?

Asi to pro dnešek balím.

Nechceš zajít něco zakousnout? Nemáš hlad?

Jsi v pohodě?

- Jsem jen unavená. - Tak jo.

Už to mám. Palačinky.

Zelená architektura

Hej, Tome.

Napadlo mě, že tě tu potkám.

Co jsi mě sem přivedl, jsem si to tu zamilovala.

Asi bych ti měl poblahopřat.

Jen, pokud to myslíš upřímně.

No, v tom případě...

Jsi v pohodě?

Budu.

Časem. Pojď sem.

- Líbí se mi tvůj oblek. - Díky.

Sekne ti to.

- Tobě taky. - Díky.

- Dal jsem výpověď v kanceláři. - Opravdu?

To jsem nevěděla. Super.

A ty...

...ses vdala.

Jo, úlet, co?

Měla jsi mi to říct.

- Já vím. - Byli jsme spolu na té svatbě, tancovali...

- V té době mě ještě nepožádal. - Ale byl v tvém životě. - Jo.

Tak proč jsi se mnou tančila?

Protože jsem chtěla.

Děláš si, co se ti zachce, že?

Nikdy jsi nechtěla být ničí přítelkyně a teď jsi něčí žena.

- Taky mě to překvapuje. - To asi nikdy nepochopím.

Nedává to smysl.

Prostě se to stalo.

Jo, ale tomu právě nerozumím. Co se stalo?

Jednou jsem se probudila a prostě jsem to věděla.

Věděla co?

To, čím jsem si nikdy nebyla jistá u tebe.

Víš co je nanic?

Když si uvědomíš, že všechno, v co jsi kdy věřila, je jen další blábol.

- Jak to myslíš? - Však víš...osud, životní partner,

pravá láska a všechny ty báchorky.

Nesmysl. Měla jsi pravdu, měl jsem tě poslouchat.

Ne.

Jo, proč se culíš?

- Tome. - Co?

Proč se na mě tak díváš?

No, víš...

...asi je to kvůli tomu,

že jsem seděla v bufetu, četla Doriana Graye,

příjde za mnou chlápek

a zeptá se mě na to...

...a teď je můj manžel.

Jo?

- A? - Co kdybych šla do kina?

Co kdybych...

...šla na oběd někam jinam?

Co kdybych tam přišla o deset minut později?

Bylo...

Bylo to dané.

A já si jen v duchu říkala...

- ...Tom měl pravdu. - Ne.

Opravdu.

Opravdu.

Jen jsi neměl pravdu o mně.

Měla bych jít.

Ale jsem vážně ráda, že vidím, že se máš dobře.

Summer.

Opravdu doufám, že jsi šťastná.

Většina dní v roce nejsou ničím zvláštní.

Začínají a končí,

aniž by si z nich člověk odnesl nějakou vzpomínku.

Většina dní nemá žádný vliv na běh života.

21. května byla středa.

Jste tu na pohovor?

- Promiňte? - Jste tu na pohovor ohledně té pozice?

- Jo, vy taky? - Jo.

Konkurence.

Vypadá to tak.

Jo, takže...

...trošku faux pas.

Jo.

No, doufám, že vás nevezmou.

Já doufám, že nevezmou vás.

Neviděli jsme se už?

My? Nemyslím si.

- Nechodíte občas na Angeles Plaza? - Jo.

- To je moje oblíbené místo ve městě. - Až na ta parkoviště...

- S tím souhlasím. - Myslím, že jsem vás tam zahlédla.

- Vážně? - Jo.

Já vás neviděl.

Asi jste se nedíval.

Jestli se Tom něco naučil,

bylo to, že prosté světské události nelze připisovat nebetyčnou důležitost.

Souhra náhod.

To je to, čím všechno je.

Nic víc, než souhra náhod.

- Tom Hansen. - Jo.

- Pojďte dál. - Děkuji.

Tom konečně poznal, že neexistují žádné zázraky.

Neexistuje nic, jako osud.

Nic není dané.

Věděl to.

Byl si tím teď jistý.

- Tom byl... - Promiňte.

Jen jsem tam nechal... Chviličku.

Byl si vcelku jistý.

- Ahoj. - Tak jste tu zase?

Jo.

Jen jsem se chtěl zeptat, jestli byste, až to skončí...

...nezašla na kávu, nebo tak něco.

Omlouvám se, ale už něco mám.

Tak jo.

- Jistě. - Cože?

- Proč ne? - Dobře.

Tak já vás pak počkám...

- To probereme. - To probereme.

- Já jsem Tom. - Těší mě, já jsem Autumn (podzim).

Na "500 Days Of Summer Workprint SCR XVID-STG" přeložil Rain