Original subtitles

- Haló?

Hej, co to děláš?

- Ahoj, zlato. Jak jsi daleko?

Asi 15 minut cesty.

Jen jsem chtěla...

Možná se tě musím zeptat, jestli ještě máš to video, co jsme natočili?

Vždyť víš, to jedno, páni.

Ano, ano.

Vyhrabu ho.

Tak si pospěš.

Oh, ty se mi stýská, že?

- Protože se nemůžu dočkat, až tě uvidím.

Vím, že ti stýská.

- Potřebuju tě vidět, jasné?

Já tebe taky. Dobře, ahoj.

Ahoj, miláčku, pa.

- Haló?

Haló?

Haló miláčku, haló.

- Ahoj, mami.

- Ne, to jsem jen já.

Tak moc se mi po tobě stýská, miláčku.

- Mně se taky stýská.

Dávej si pozor, venku se pohybuje nějaký muž.

- Jo, slyšela jsem o tom.

Zvrácený parchant!

Pravděpodobně impotent s komplexem z matky.

Dáváš si pozor, Ilith?

- Dávám si pozor.

Chci, abys byla opatrná.

- Jo. Musím jít.

Travis je tady.

Travisi!

Co to tam hraje v pozadí?

- Ne, nic, nic, to je jen televize.

Ale ne, drahá. Ty jsi s ním pořád?

- Jo, jsme zase spolu.

Panebože, vždyť je to ještě kluk.

- No, neznáš ho tak jako já.

Ale ne, já ho nemám ráda.

- Dobře, musím jít.

Zavolám ti zítra.

Dobře, dobře.

- Ahoj, ahoj. - Ahoj, ahoj.

- Do prdele.

Kde ses tu vzal?

Travisi,

to jsi ty?

Travis.

Rád se díváš?

Dám ti něco, na co se můžeš dívat, ty úchylnej parchante!

Ty a ta tvoje podělaná kamera.

A co to sakra máš na sobě?

Ne tak zostra, zlato.

Hele!

Hej, lásko, koukej, jsem asi 15 minut odtud.

Musím se vrátit, protože mi zkonili objednávku pizzy.

Říkal jsem si o...

Haló?

Haló, je tam Victoria Benora?

Jsem slečna Victoria, drahý.

Jmenuji se Trevor Bates z Coogee, First Nationa

Ano?

Jsem z vaší banky, slečno Victorie.

Jen navazuji na dopis, který jsme vám minulý týden poslali.

Ohledně nedoplatků vaší půjčky.

Vaší hypotéky?

Slečno Victorie, pamatujete si, že jste ten dopis dostala?

Jsem velmi zaneprázdněná.

Co pro vás dnes mohu udělat?

Slečno Victorie, jste v prodlení více než 120 dní.

Nekontaktovala jste nás ohledně splátkového kalendáře.

Nenecháváte nám jinou možnost než exekuci.

Můj dům mi nevezmete.

- Nikdy nebudu... - Victorie.

Victorie, prosím.

Žila jsem tu přes 40 let.

Myslíte si snad na minutu, že odsud prostě jen tak odejdu,

opustím svou rodinu?

Rozumím situaci, ve které jste,

ale tady ve vašem spisu stojí,

že jste dříve pronajímala pokoje vysokoškolským studentům.

To by mohla být schůdná možnost, jak vás z této situace dostat.

Ne, to už znovu dělat nebudu.

Ať je to jak chce,

potřebujeme, aby byl tento účet do konce měsíce vyrovnán.

- Ahoj, Victorie.

Ano.

Vyzvedla jsem první dvě holky a, ehm.

Jo, jsem na cestě na vlakové nádraží

vyzvednout tu poslední.

Jo, dobře.

Jasně. Dobře. Jsem na cestě.

- Hádám, že tohle bude na příští tři roky můj domov.

Jo, no, je to blízko univerzity a pláže,

a to je všechno, na čem mi záleží.

Jo, a taky kluci, kluci na pláži.

- Co to sakra tak dlouho trvalo?

Čekám tu celé hodiny.

Jste všechny tak bezohledné,

že mě tu necháte takhle čekat na slunci.

- Vezmu to.

- Každý místní looser mě balil, bylo to odporné.

Nikdy jsem se necítila tak znásilněná.

- Ahoj.

- Co to je?

Teď si mě prohlížíš.

Skvělý. No, to mi ještě chybělo, aby po mně slintala lesba.

Díky.

A teď, jestli nedokážeš zkrotit svou přítelkyni,

pak s tím nedokáže žít.

- Měli byste se prostě ojet.

A skoncovat s tím.

- To bych si určitě natočila!

- Jo, dáme to na internet, zlato.

- Jdeš pozdě, Alexi.

Říkala jsem v devět ráno.

Dopoledne už je v polovině.

- Omlouvám se, slečno Victorie.

- Prostě vezmi ty tašky nahoru.

- Půjdu si trochu zaplavat, kdybyste se chtěly přidat?

- Děkujeme, kluci.

Takže,

nevím, jak vy holky děláte věci u vás...

ať už jsi odkudkoliv,

ale tady nás vychovali k úctě ke starším a autoritám.

A protože teď bydlíš pod mou střechou,

budeš poslouchat má pravidla.

Ložnice a koupelny jsou v patře.

Žádní kluci v ložnicích, nikdy.

Udržujte si své pokoje v čistotě.

Perte si své prádlo a vařte si svá vlastní jídla.

A za žádných okolností neporušíte žádné z mých pravidel.

Pamatujte, tohle je pořád můj dům.

- Ty musíš být Victoria.

- Slečna Victoria, drahá.

Budete mi říkat slečno Victorie.

Nějaké otázky?

Dobře, Gwen vás zavede do vašich pokojů.

- Hned se stane, slečno Victorie.

- Co to s ní je?

- Ne, kluci?

Co je tohle za pravidla?

Nevybrala jsem si tuhle univerzitu kvůli její pověsti

ani akademické úrovni.

Vybrala jsem si ji, protože je 3000 mil od mých rodičů.

A teď jsem tady zaseknutá s tebou.

A s tebou.

- Jsem si jistá, že přehání, že?

Nepotřebuji, aby mi někdo říkal, jak se mám chovat

když chci mít trojku kolem dokola světa

s místním fotbalovým týmem.

tak ji budu mít.

- Hej, co se ti stalo v dětství?

- Žádní kluci v ložnicích, žádní hosté po osmé večer.

Žádné jídlo v ložnicích, žádný alkohol ani drogy.

Co to kurva je?

Tohle je zasraný klášter.

- Žádné víno?

A jak mám jako studovat?

- To nemůže myslet vážně.

- Myslí to vážně.

Minulý týden jsem měla ten samý rozhovor, a ona ta pravidla opravdu vymáhá.

Svým způsobem je to docela roztomilé.

Já jsem Nola.

Jsme nové spolubydlící.

- Ahoj. Já jsem Emilie Charpentier.

- Satoshi Nara.

- Satoshi? Pěkné jméno.

- Já jsem Aspen Mason.

Jak to myslíš, že to myslí vážně? Nejsme ve středověku.

- Dobrá zpráva je, že budeme mít večírek na Den Austrálie.

-m Den Austrálie?

- Zní to vymyšleně.

- Vymyšleně?

Ty musíš být premiantka třídy.

Je to poslední prodloužený víkend před začátkem akademického roku.

Bude to pecka.

- A co porno?

- Porno?

- Jo, porno.

Jsou tu ohledně toho nějaká pravidla?

- Prosím, mluv tišeji.

- To si budeš muset vyřídit s paní Victorií.

- Ach, Victorie, ty víš, že o to stojíš.

Ach, uslyší tě.

- Počkej, počkej, počkej, přesně tam. - Ber to.

- Dobře, dobře, radši přestaň, než na to přijde.

- Koukej na Nolu, nelíbí se jí holka na holku.

Myslela jsem, že to bude tvůj šálek kávy, když jsi z New Yorku.

- Nezastihla jsem tvé jméno.

- Jsem Abigail.

Abigail Masonová.

- Sestry?

- Jo, jasně.

Taťka miluje své služební cesty.

- Takže tu bydlíme jen my?

My a doktorka B.

- Doktorka B?

- Doktorka Braunová je vedoucí katedry chemie.

Slyšelas někdy o chemii?

Můžeš jí poděkovat za večírek ke Dni Austrálie.

- Zní to jako pecka.

- Abigail, vybalíme si později.

Chci jít na pláž.

Bodlo by mi kafe, i když je tu ona.

- Jen si beru telefon.

- Moje milá.

- Ano, slečno Victorie.

- Pokud se k nim přidáš, buď tak hodná a přines trochu mléka.

- Jasně, Victorie.

- Slečno Victorie, drahá.

- Hm, slečno Victorie, jak vypadám?

Myslím, že se cítím opravdu tlustá, a...

- Gwendolyn, prostě běž a dej si něco k jídlu.

Gwen.

- Ano?

- Mléko.

- Dobře.

- Miluji moře,

ta voda je tak osvobozující.

Tak silná a přitom bezmocná zároveň.

Prostě úžasné.

Ta jejich dominance.

Ta nelítostná povaha.

Neúprosná.

Opravdu biblická.

U nás doma nic takového nemáme.

To nejlepší, co máme, je tůň pro mořské panny,

která je šest měsíců v roce vyschlá.

- Vyschlé díry.

Slabota.

- Ty musíš být Abigail.

Tak se posaď, jsem doktor Braun.

Slyšel jsem, že jsi až z Broken Hillu.

Musí to pro tebe být trochu šok.

Tohle všechno?

Hm.

Takové velké město, jako je Sydney.

Všechno to vzrušení. Všichni ti kluci.

Zatočí to holčičce hlavou.

- Aspen.

- Aspen, víš, jak jsem flexibilní.

Flexibilita je klíč ke štěstí.

Vím, že máš ráda flexibilní.

Můžu tě to naučit.

Ježíši. Co to...

- Prostě se pohni.

- Victoria nebude trpět, aby se někdo...

- Aby se co?

- Jen to říkám.

- Opatrně, můj malý croissante.

Musí dostat lekci.

Neví, s kým má tu čest.

Miluju balet.

Mám pocit, že jsem jediná na světě.

Je to tak pohlcující, že nevnímám čas

ani to, co se děje kolem mě.

Jen hudbu.

A své tělo.

Je to, jako bych byla na své vlastní malé planetě.

Je to jako milování.

Se ženou, víš?

Ach ne, ty bys to nepochopila.

Soustředím se na studium, ale chci zůstat ve formě.

Ráda tě naučím pár pozic.

Máš tělo baletky.

No, tak trochu.

Můžeme na tom zapracovat.

- Kdy jsi naposledy viděla tátu?

Neviděla jsem ho měsíce.

Pravděpodobně si někde zakládá rodinu.

Kdo ví?

Možná máme další sestru.

- Co je to za nové hraní si na mluvení?

- Podívej se na jeho záda.

Miluju muže se silnými zády.

- Asi je němá.

- Jo. Silná záda.

Mňam.

A ty paže.

- Mě víc přitahují břišáky.

Čím lepší břišáky, tím lepší šoustání.

Jednou jsem měla dvanáct pekáčů.

Slyšela jsem, že našla svou matku oběšenou.

Bylo jí osm let, dost jí to v hlavě pojebalo, jako každýho.

- To je tak smutný.

- Počkej. Dvanáct pekáčů.

Jak může mít chlap dvanáct pekáčů?

- Kdo říkal jeden chlap. Mluvím o trojce, zlato.

Zřídili mě tam jak se patří.

- Dámy...

Doufám, že se tu všechny chováte jako mladé dámy.

Ano.

- No ne, no ne, no ne, doktorka B si hledá pomoc.

- Mně to přijde roztomilé.

- Ahoj, já jsem Ricky.

Neumím si ani vyhláskovat vlastní jméno, ale mám velkýho čuráka.

Chceš ho vykouřit?

- Mmm, velkej čurák?

To je můj nejoblíbenější druh čuráka.

Ale jak ho tam mám celej nacpat?

- Jo, ještě že mám dvě ruce.

- Dvě ruce? Nolo, co to kurva je?

- To říkáš, abys byl sprostej?

Dvě ruce?

- Jo, dvě ruce, abych ti je mohl vrazit do prdele.

- Vypadáš skvěle, jako vždycky.

Jak to děláš?

- To samé jsem se chtěla zeptat tebe.

- Ach.

- Páni, ty se tak potíš.

Můžu ti přinést pití?

Vypadá to, že bys ho potřebovala.

- To by bylo skvělé, jo.

Cokoliv studeného, díky.

Sakra, to je vedro.

- To teda je.

- Mhm.

- Hele, začala jsem číst tu knížku, cos mi dal,

ale nechápu ji.

Tím myslím, v čem je problém?

Braddock, tak se jmenuje, že jo.

Tak

jestli souloží s tou holkou a její matkou, v čem je problém?

- Ricky, ty jsi tu knížku vůbec četl?

- Jo, četl jsem začátek.

- No, dokud ji nedočteš,

myslím, že bys měl...

Vlastně, mám to DVD u sebe doma.

Myslím, že bychom se na to mohli odpoledne podívat, jestli máš čas.

- DVD?

To jako že je to film?

Tak proč bys mi dávala číst knížku?

- Asi jsem si myslela, že by tě to čtení mohlo bavit.

Je jasné, že jsem se spletla.

Tak co, jak to bude?

- Můžu buď dál číst tuhle knížku vlastním tempem

a nejspíš ji dočtu až o Velikonocích, nebo ještě později,

nebo hodit nohy nahoru a užít si pár hodin film

a dát si k tomu popcorn a pár piv.

- Hm, dojdu ti pro pití.

- Hm.

- Co to kurva děláš?

- Jen si pro tohle dojdu.

- Myslíš, že se klukům bude líbit, co uvidí?

- Snad nebudeš chodit ven takhle oblečená?

- Samozřejmě že ne.

Nemůžu mít královnu Gertrudu, jak neschvaluje můj výběr oblečení.

- Miluju tvoji sebejistotu.

Jsi modelka, máš v sobě všech sebevědomí světa.

Vidíš, co se ti líbí, a prostě si to vezmeš.

Kluci to musí milovat.

Skoro až zvířecí, svým způsobem.

Něco, co si myslím, že bych já nikdy nedokázala.

- Vtipné.

Hele, ehm, můžeš používat druhou stranu postele?

Tahle nevrže.

- Máš v plánu si sem pozvat kluky na soukromý večírek?

- Zlato, stačí si jen lehnout a ta party... přijde za mnou.

- To je tak špatně.

- Jsi vtipná.

- No tak, drahoušku, snaž se pro mě.

Udělej pro mě něco.

No tak.

Ach, nedělej drahoty.

No tak, drahoušku.

Víš, jak bych tě mohl využít.

Ten projektor je v prdeli.

Kurva zafixovaná.

No ahoj, slečinko.

S tím projektorem to vypadá, že dneska nic nebude.

Ne, je to v prdeli, zkoušela jsem to snad půl hodiny.

Nevím, jestli je to tím zasraným Bluetooth nebo čím.

Nepotřebuje to, nepotřebuje to kabely.

Budu slepý.

Dobrá práce.

Blu-ray.

Jo, díky, dobrá práce.

Opravil jsem projektor, lidi.

- Kluci, myslíte, že nás ta stará paní nechá zůstat po desáté večer?

Hm?

- Máš pozvánku, ne?

Páni!

- Jo, mám.

Mám pozvánku na, ehm,

na večírek.

Ó, ó můj bože.

Jo.

- Jo. - Jo.

- Takový slizoun.

- Přesně tak.

- Modrá koule, prostřední kapsa.

- Kámo, koukej na ten zadek.

Je to prostě fascinující.

Chci jít dolů a chci být jím pohlcen.

- Jo.

Jako obří lidský kolík do zadku, jako,

- Pohlcen? Seru na to, chlape.

Kdybych tam šel, už se nikdy nevrátím.

Prostě jsem jenom, humana, humana, humana.

Chápeš, co myslím?

Jenom se tam chci rozbít tábor

a prostě splynout se svým okolím, víš?

Všichni budou jako, kde sakra je James?

Prostě jim řekni, že tábořím tam dole.

Splynu s přírodou.

- Jo.

- Lidi, kdo jede stanovat?

- Ó, ahoj.

Spíš stavět stan.

- Bavili jsme se o historii tohohle místa.

- Hm, architektura?

- Jo, jo, architektura.

Je jeden příběh, který vám chci vyprávět.

Slyšely jste už ten příběh o tomhle domě?

- Ne.

- Holky, slyšely jste ten příběh o tomhle domě?

Je to docela mazec, pojďte.

- Hm, jo.

Takže o tom domě existuje jeden příběh.

Pojďte, ukážu vám to.

- Ehm, víte vy vůbec, že Victoria měla dceru?

Kroutíš hlavou, člověče, proč kroutíš hlavou?

- Jen si nemyslím, že bys jim to měl říkat.

- Ty dívky v tom domě bydlí, mají právo to vědět.

- Dobrá.

Fajn.

- Před 20 lety byla v tomhle domě

Victoriina dcera jednu noc doma, učila se sama,

když ji konfrontoval násilník

s jedinou věcí v hlavě.

Dělala všechno, co mohla, aby ho zastavila a utekla.

Ale on byl příliš silný.

Přitiskl ji k zemi, znásilnil ji a zbil ji na pokraj smrti.

Netušila, že hrůza právě začala.

Victoria, která ji ošetřovala v její bolesti, pomohla porodit to dítě.

Zblázněná bolestí z toho všeho

dítě udusila,

a pak se oběsila.

Říká se, že to dítě nezemřelo.

Oni...

Myslí si, že je stále někde venku.

Myslí si, že se potuluje po sousedství a hledá pomstu.

Hledá krev.

- Kecy.

Musel by být důkaz, ne?

- Jo, že jo?

- Není to tak, že by lidé jen tak mizeli.

- Á!

- Hej, doktore.

- Doktor to stihl.

- Doktor je v baráku.

Bavíte se, děti?

- Uh-hum.

- Teď už jo. - Teď už se bavíme.

- Jo.

Není ti trochu horko, Nolo?

- Mám ráda párky.

Och.

- Ach, ty jsi opravdu nikdy předtím neměla v puse péro,

že ne?

- Mám prostě ráda párky.

- Ach. Panebože, ona je frigidní?

Upřímně, čistokrevná panna k mání.

- Dobře, dobře.

- Kriste, teď už vím, jak na panny.

Jasně, prostě rozprostřeš plachtu.

Jen vtip, promiň. Jo, byl to vtip.

Nolo, no tak.

No tak, Nolo!

No tak!

Ach, to bylo dobré.

Ach, mluvíme o Abigail.

Do prdele, vypadat takhle a nebýt schopná promluvit.

Je mi to fuk, přidej k tomu kouření a je to dokonalá ženská.

- Mm-hm. - Kurva, jo!

- To je ale čurák.

Totální vypatlanec.

Já, panna, a tahle debilní historka.

- Myslíš, že je to pravda?

- Co?

- No hele, podívejte, kdo konečně našel svůj hlas.

Věděla jsem, že umí mluvit.

Kluci! Dělejte.

Chci jen získat diplom a vypadnout odsud.

Ale poslyš, jestli je na tebe tohle místo moc,

asi bychom si všichni mohli najít ubytování společně.

- A co my?

Co? Vždyť už tu jsme.

Myslíte, že nechceme Hilton?

- Fajn.

Ten příběh mě taky trochu vyděsil.

Ale máš pravdu, musí to být blbost.

Ten chlap neví, o čem mluví.

Jestli tu chcete jen tak stát a celou noc se kvůli tomu mračit,

tak klidně, ale já končím.

Jdu se bavit.

- Co si myslíš, že děláš?

- Jen zjišťuju, jestli tady není jiná koupelna,

taková, co by byla víc soukromá, víš?

Nejsem fanoušek společných záchodů.

Nelíbí se mi představa, že každý má stejné právo sdílet svou

špínu na stejném místě.

Myslím tím, že máš ráda své soukromí, ne?

- Vaše koupelny jsou nahoře.

Ahoj, jak se máš?

Victorie.

Tak tohle je tvé malé špinavé tajemství.

Co je tohle?

Pořádně těžké.

- Měli bychom vypadnout.

A najdi si nové místo.

- Cože?

- Chce odejít.

- Ty umíš mluvit.

- Jo.

- Lidi, tohle je lepší než platit majlant

za dívčí kolej, která je plná holek.

Víte, co to znamená?

Pro Emila je to dobré, ale pro mě ne.

- Mám rád klid a mír.

Jo,

dívčí kolej zní pro mě dostatečně v pohodě.

Jestli budeme hlasovat, hlasuji pro kolej.

- Oh, já nikam nejdu.

- Uniká nám všem, že právě promluvila?

- Nevím, o co je ten povyk.

Nikam nejdu.

Ale jestli chceš odejít.

Nikdo ti nebrání.

- Kde je Aspen?

Amerika. Mmm.

- No, úspěšně jsi vyděsila všechny ohledně toho domu.

Určitě jsou někde poblíž

hledají duchy.

Ah!

- Ah! - Mám tě!

- Panebože!

Uklidni se, tygře!

- Sakra, ty jsi ale sexy kousek.

- Jsi špatný malý jeskynní muž, že ano?

Ano. Ach!

Tak jo, uklidni se, tygře.

Co to DVD?

- DVD?

- Nedělej frajera.

- Myslím, že je to šílené.

- Telefonní číslo na Aspen?

- Proč?

Proč bys jí potřeboval volat?

Myslím, že to celé přeháníš.

Je pravda to, co říkají o tvé mámě?

Hele, chápu, když o tom nechceš mluvit.

Jen si uvědomuji, jak těžké to muselo být.

Napadlo tě jít bydlet k tátovi do Aspenu?

- Ach.

Počkej, jen počkej, počkej, počkej.

- Cože? - DVD.

- Ano? - Hej, doktore.

Omlouvám se, že vás ruším.

Můžeme od vás prosím dostat Aspenino telefonní číslo?

- Jasně.

- Abigail se jen chce ujistit, že je v pořádku.

- Dobře. Vteřinku.

- Takže hádám, že o tom mluvit nebudeme.

- 0417...

- Eh, my nemáme...

- Použij moje.

- Rovnou do hlasové schránky.

Mobilní číslo, na které voláte, neodpovídá.

Prosím, zanechte vzkaz po zaznění tónu.

- No, to tedy nic nevyřešilo.

Co teď, génie?

- Hele, jestli jsi tak přesvědčená, že se stalo něco zlého,

tak prostě zavolej policajty.

- Policajty? Děláte si srandu, holky, myslíte to vážně?

- Kristepane, je tu večírek a vy chcete volat policii?

Kvůli čemu?

Protože jedna holka zmizela, nebo si myslíte, že zmizela.

- Holky, co se to děje?

- Abigail chce zavolat policii.

- Poldy?

Jen do toho, už týdny mě nikdo neprohledal.

- Nejsem typ na striptýz.

Ona chce spíš typ: „Párty skončila, máte právo nevypovídat“.

- Á, to si děláš srandu.

Víc se mi líbila, když nemohla mluvit.

- Satoši!

- Co? Když už chceš volat policii, tak ať jsou to ti striptéři.

- Dobře, poslouchej, prostě do toho netahej policii a sakra se uklidni, jasný?

Vyvoláváš tu zbytečnou paniku.

Pomůžeme ti hledat.

Budeš mít klid.

Jasný?

- Takže žádná honění?

- James je u bazénu.

Okukuju ho z okna.

- Věděla jsem, že bude honění.

- Ne, žádný honění nebude.

On... nehoní, Satoši.

- Emilie nehoní, ta radši líže bobra.

- Hej, kde jsou Aspen a Emily?

Myslím, že Aspen podlehla Emiliinu kouzlu.

Podle mě si tam teď užívají pořádný lízačky.

- Jamesi, najdi si jiný téma.

- Ahoj, eh, chci nahlásit pravděpodobně dvě pohřešované osoby.

- Kurva, přeháníš.

- Měli byste bejt rádi, že jste tady.

Díky doktoru B a Victorii jsme mohli mít tenhle večírek.

A my tady voláme policajty.

Přesně ten typ pozornosti, kterou ona nechce.

- Děláte si srandu, tohle je blbost.

Je to večírek, ne?

Pojďme se bavit.

- Vážně, tohle je úplná fraška.

Ricky a já se půjdeme kouknout na DVD

a vy si tu klidně dál hrajte na partu ze Scooby-Doo.

- Tak jo, jasně, hele, pomůžeme vám, když už konečně zmlknete.

A znamená to, že se můžeme vrátit na večírek, dát si pár drinků.

- Půjdu se podívat k bazénu.

- Jo, jasně, my se podíváme tady.

- Sakra, jsem v šoku, že jsi mi tak dlouho odolávala.

- Prostě drž hubu.

- Oh! Ježíši.

Panebože, vypadáš úžasně.

Co to sakra?

Hej! Ty jedna zlobivá jeptiško.

Oh!

- Už jsi někdy zkoušela akupunkturu?

- Jo.

- Každopádně.

Když to udělám správně, tak z tebe udělám orgasmus na celou hodinu.

- Vážně?

Kam to dáváš?

- Musíš zůstat úplně v klidu.

- Ne, ne,

Jejda. Panebože.

Ne, ne, ne, nedělej to.

Oh! Panebože.

Oh. Už jsi to někdy dělal?

- Už jsem to dělal mnohokrát předtím.

Panebože.

Oh, to je fakt dobrý.

- Tam nepůjdeš.

- Zabij toho hajzla.

- Jak se opovažuješ!

Dej mi to!

Dej mi to!

Vůbec nevíš, co děláš!

Je to jen krásná, mladá, nevinná dívka.

A je úplně jako moje dcera.

Je to moje dcera.

Au! au!

Oh!

Oh! Oh Ricky!

Počkej, počkej, počkej, počkej, co to bylo?

- To je ten film.

Soustřeď se na mě.

Myslela jsem, že se nejdřív podíváme na film.

- Možná je tohle ten film.

Tak roztomilá, ale tak hloupá.

- Jen se ujišťuju, že nikam neutečeš.

S tebou si to vyřídím později.

- Ó, nepřestávej, nepřestávej.

- Něco jsem slyšela.

- Jo, to jsem sténala já.

Píchala jsi mi jehly do koulí.

Páni, tohle je ten nejfalešnější výkřik všech dob.

- A co z tebe dělá tak velkou odbornici?

- Věř tomu nebo ne, ale pár falešných výkřiků

už jsem za svůj život zažila.

Ó, jo.

Ó, to je kurva dobrý.

Ó!

Ó!

Ach jo.

Ó.

- Alex, vím, že jsi to ty.

Cítím erektilní dysfunkci na míle daleko.

Neměla bys hledat své přátele?

Uhni.

Uhni!

Počkej.

Nech mě být!

- Sakra!

Ano! Ano!

- Ó, ano.

- Jupí!

Ó, zlato.

- Zvíře! Ano!

Suka-j mi! Ó, Bože.

Kurva! Ano!

Ó, Bože!

Ó Bože, Ricky!

- Sakra!

- Přestaň!

Prosím, přestaň.

Copak nechápeš?

Je pryč.

Pryč.