Original subtitles

Tohle je kosa, tyvole, já tady už vymlítám, tyvole.

Je tady někdo další.

Tyhle, patří málo.

Dobrý den, už vás za chvilku zastavím. Já dělám takový průzkum a chtěl bych se

vás něco zeptat. Je to možný?

Možný.

Mluvíš česky?

Trochu.

A jak mluvíš jinak?

Mluvím špatně.

A jak mluvíš? Odkud jsi?

Z Ruska.

Já dělám takový průzkum, prosím tě, mohl bych tě na chvilku zdržet, abych ti dal

pár otázek jenom.

Co? Rusky?

Rusky?

Dobře, tak já to zkusím já.

Zdravstvuj divočka, kak tě by já zavut?

Kak tě by já zavut?

Irina. Irina?

Ahoj, Irina.

Já jsem, mě zavut Steve.

Já budu mluvit česky. Rozumíš trošku česky?

Rozumím. Rozumíš trošku česky.

Máš kvůličku čas na mě, že bysme si popovídali o něčem?

Čas?

Co bych řekla? Ne.

Jak to? Ty vypadáš tak smutně.

Ty jsi smutná?

Ano, protože mám velký problém. Problém?

Nemám telefony, nemám dnešek,

nejkej zlatý.

Zloděj. Zloděj. Ty jsi třeba někde ukradl něco? Ukradl můj telefon a

peníze. Peníze. Protože potřebuji letenky domů svoji, ale

nemám peníze. Ježiši. Potřebuji zavolat můj kamarád, ale nemám ten telefon.

Takže tebe ukradli peníze, telefon.

A ty se nemáš jak dostat domů?

Ty tady nebydlíš v Praze? Ne,

jsem turistka. Ty jsi přijela jenom se podívat sem do Prahy? No.

To je smutné.

To já bych ti mohl... Máš čas chvíličku? Máš čas, takže jo. Já bych ti mohl i

pomoct, rozumíš?

Jak pomoct? S penězma.

Co?

Jak?

Kolik potřebuješ peněz, abys zkoupala letenku a mohla odletět domů?

Třicet, nevím, dvacet tisíc.

Dvacet, třicet tisíc českých korun. Ano. No ale, já mám takový nápad.

Já bych ti ty peníze mohl dát, třeba těch dvacet tisíc.

Co ty na to?

Nevím, co to tý je.

To je jedno.

Ale potřebuješ, nepotřebuješ. Ty tady nemáš někoho v Praze? Ty jsi tady sama?

Sama. Sama.

Hele, tak počkej, já se podívám. Já mám u sebe nějaké peníze, abych ti mohl

pomoct, ale něco bych za to možná chtěl.

Co ty na to?

Počkej, já se tady položím.

Pojdi malinko, pojdi.

Tak, to by nebyl problém.

Vážně.

Kolik jsi říkala? Dvacet tisíc? Ano, dvacet tisíc.

Dobře, to vynosilo nějaký problém.

Ale já bych za to něco chtěl.

Nemyslíš si, že tě nedávám zdarovat, že ne?

Ne, nemůžu. Ale ty nemůžeš.

Co to můžeš udělat?

No, já ti dám takhle dvacet tisíc a

uděláme sex.

Já mám tady kameru a uděláme sex.

Trecha tě, pověď se to řekne.

Jak to?

Tady jeho, nejsi rurky, nejsi, nejsi, podrž, podrž to. Tak, kolik tam je?

Spočítej.

No to je dvacet tisíc.

Dvacet tisíc.

Stačí? Nebo ti dám, víš co, já ti dám těch třicet.

Takhle. Tak.

A spočítej to.

Co ty na to?

Třicet. Třicet tisíc. A můžeme jít k tobě na ten hotel a děláme sex.

To si hezká, mě se líbí, že já bych ti rád pomohl prostě. A tady máš šanci, že

bych ti mohl pomoct. Ty bys si mohl asi kopit letenku, telefon a můžeš jít domů

do Ruska.

Akorát, že mi musíš věnovat pět minut.

Pět minut?

Pět minut, no dejme tomu pět minut.

Ne.

Ne?

Je to pět minut. Můžeme jít třeba na ten hotel k tobě.

a tam můžeme pět minut, deset minut dělat sex a pak máš

peníze a můžeš letět domů. Můžeš si koupit telefon a tak.

Co ty na to?

Já nevím.

Máš nejkej hotel.

No a ten tvůj hotel?

Tvůj hotel? Jak ty bydlíš ten hotel? Ne?

Ne, já nemám.

Nemůžem? Proč?

Protože nemám... Nemám...

Nemám ubytování v Praze.

Kde máš ubytování? A kde jsi bydlila?

Byla s někými kamarádymi, tak oni už šli za sobou.

Jsi nešťastný.

Ale počkej, počkej. Tak něco najdeme.

Možná... Já tady mám známýho kousek odsaď.

Jo.

A... A on má být. On má... On dělá nějaký kavárně nebo v čem to je. Má tam

být. Já bych možná věděl, kam bys mohl jít.

Venku je zima, to ne, viď? Je zima tady.

Jo, ty se klepeš strašně.

Tak co?

Bereš?

Víš co, hele, tak já ti dám si něco, abys si měla na hotel, než si zařídíš

tu.

Tak, tak, teď si ještě tohleto.

Co ty na to? A teď?

Jseš domů, nechceš?

Veneš?

Je to na tobě, rozhodni se.

Co?

Já bych řekl, že tady máš řešení tvýho problému.

Nemusíš tady chodit po ulici a mrznout.

Co?

Jo? Tak jo?

Tak jo. Tak jo?

Tak jo. Tak jo, tak si upíj ty peníze. Ty se do kapsy.

A můžeme jít?

Můžeme jít. Jo?

Jirina. Teď pojď, já vodoté kousek, to je asi tak, já nevím, 10 minut, čtvrt

hodiny cestu. Tam dojdeme, jo?

Ať to vypadá teďka.

Wow.

Aha.

On měl pravdu, že tady je burdel.

Tak

co,

dobrý?

Velký vordel.

To tady vordel, víš?

Já můžu kouřit?

Tak už jsi.

Dobrý. Já si zradím pro hlídnu. Ty budeš kouřit a budeš se u toho slíkat třeba.

Co ty na to?

Dobré. Dobře.

Tak jo.

Tak.

Považím se.

Taky si odložím

trošku.

Ještě nevím, ještě nevím, ještě nevím.

Tak, rukání jsou toho slíknout, kouříš. Tak, můžeš položit kabelku.

Jsi nervózní?

Ukaž, já ti to podržím.

Tak.

Ukaž, já tě někam dám.

Víš, tohle je jenom jínku.

Tak, vzatni si tu puntičku.

Vzatni to.

Já budu pokračovat, jo?

Rozumíš?

Rozumíš?

Já budu pokračovat.

Jsme dojít do hlavy.

Já bych musel stránit, každý mi zareček.

Tak,

abyš povolal mě.

Zareček byš půjde.

A na světí, jako se natočí víc.

Tam na světlo, zadeček.

Ještě chcete každému?

Tak hluboko, slyšel hodně hrubost. A takhle, takhle, takhle, takhle, takhle,

takhle, takhle, takhle, takhle, takhle, takhle.

Když půjde mě.

Děkujeme.

Vybíj se, chyťa.

Tam, na světlo mi to ukáž, na světlo mi to ukáž. A dostáněj tu prdelku tam.

Pojďme si nějaký místo.

Takhle, seděj si sem takhle.

Takhle kolem, víš jak?

O,

co mi se to líbí.

Pojď Miške, ještě zareceptuji.

Dostaní to.

Dostaní priluku. Tak.

Tak.

A pojď sama, pojď sama.

Pojď.

Jo, hebej se.

Jo, jo, jo.

Jo.

Vyšpůjí nám je, vyšpůjí nám je, tak.

Jo.

Děkujeme. Děkujeme.

MŮT.

dvě rovnáte.

Pojď se ještě jednou.

Konec.

Na mě! Na mě!