Original subtitles

= Constantin = FILM uvádí

Tam, Čingačgůk!

Kam jdeš? - Magua si půjde pro skalp toho kojota.

Můj bratr mi dal svůj slib. Chce ho porušit?

Magua si vše dobře pamatuje, ale za bratra tě Magua nechce.

Moment, my jsme vám pomohli proti Mohykánům.

Za to jste nám slíbili pomoc proti vojákům...

co jedou s transportem peněz do pevnosti Western Hill.

Lehce získáš stovku vojenských skalpů, snadno a bez rizika.

Bojujeme proti bílím vetřelcům, hlavně proti vojákům.

Magua je tady nechce.

Přivedťe mi Čingačgůka!

*** P O S L E D N Í *** M O H Y K Á N ***

-- Harald Reinl-Film -- Podle stejnojmené povídky KOŽENÁ PUNČOCHA OD J.F.COOPERA

* Produkce * - IGF -

* Hrají * » Kapitán Hayward «

» Cora Munro «

» Alice Munro « » plukovník Munro « » Magua « » Kuchař «

a » Unkas « » Sokolí Oko «

* Scénář *

* Kamera *

* Střih *

* Hudba *

* Kostýmy * * Stavby * * Zvuk *

* Synchro zvuku * * Asistent režie * * Asistent kamery *

* Vedoucí produkce *

* Vedoucí výroby *

* International Germania Film * » Kooprodukce «

* Distribuce * FILM BISCHOFF & Co-GMBH

* Hlavní vedoucí *

* Režie *

Přijemnou podívanou přeje Westmen214

Pozor!

Čingačgůk. - Můj otec!

Otče!

Co se ti stalo?

Otče!

Už brzy získá Unkas posvátný wampum Mohykánů.

Zbabělý kojote, připrav se. Zemřeš u nohou náčelníka Čingačgůka.

Čingačgůka volá velký Manitou,

ale dříve náš přítel Sokolí Oko, ozdobí hruď svého rudého bratra,

odznakem náčelníků našeho kmene.

Nyní velký náčelník Unkas, syn Čingačgůka...

je posledním z národa Mohykánů.

Můj otec nyní uslyší první přísahu. - Čingačgůk naslouchá.

Unkas nebude mít klidu, dnem i nocí...

dokud se zem u kořenů jeho stromu nenapije krve zákeřných vrahů

aby Čingačgůk mohl odejít k velkému Manituovi.

Čingačgůk slyšel první přísahu.

Můj otec ať vyslyší další přísahu. - Čingačgůk naslouchá...

Aby národ Mohykánů nevymřel a opět vystoupil ze stínu slunce,

náčelník Unkas nebude mít klidu ani odpočinku,

dokud nebude mít družku ve svém wigwamu.

Čingačgůk vyslechl i druhou přísahu...

a v jeho srdce je mír.

Můj bratře.

Můj bratr jednal moudře...

kůň toho kojota nás přivede až do tábora zbabělých vrahů.

Willymu za tři flašky rumu vykecal jeden voják zajímavost.

Z východní posádky vezou velkou bednu peněz.

Tisíce, tisíce a tisíce dolarů ve stříbře a zlatě.

Přicházejí ukrást naší zem. Maguu zlato nezajímá, chce jejich smrt.

Už přicházejí!

Hej ty, mám pro tebe novou sázku. - Ne! - Co takhle... - Ne!

Jestli uhádnu, ve kterém voze je bedna peněz...

tak si vyměníme boty, jo? - Ne!

No myslím, že ve druhém nebude, ale je v prvním, vpředu.

Ne...- Proč ne? - Protože žádnou bednu nevezeme!

Tak tohle nechápu. Co tak jinou sázku... - Ne.

Moje Hulda je rychlejší, než tvoje Olga....- Ne!

Dáme si závody tam k tomu kaktusu. Kdo tam bude dřív, ano?

Kam jedou ti dva ? Nechte je projet!

Vyhrál jsem, vyhrál jsem.

Hej, vrat’ se! Přepadení! Přepadení! Zpátky!

Alarm! Alarm!

Rychle, jdeme!

Jsme přepadeni! Vůzy doleva na Munroeův ranč.

Deset mužů nás bude krýt proti banditům!

Kupředu!

To jsou Mingové a Rogerova banda.

Nechte je přiblížit, miřte na cíl! Střílejte s klidem!

Ti lumpové nás obkličují. Na svá místa!

Hej, desátníku! Desátník Tholman, pane.

Doprovod transportu s prachem, a zlatem do pevnosti Western Hill.

Tak prach nebo zlato? - Zlato.

Při přepadeni vůz s prachem ukradli. Ústupu nařídil poručík Bruster.

Bruster? Richard Bruster, ze sedmého? - Padl, pane.

Poručík Bruster, dva vozkové a sedm mužů padlo, pane.

Max! Kolik lidí máme ještě venku?

Nikoho! Jenom Jerry a pár kovbojů na přepravě dobytka.

Dobře. Ti jsou mimo nebezpečí. Dejte vůz pod kůlnu!

Přijíždí jezdec s bílou vlajkou!

Co chcete? - Jste plukovník Munroe?

To jsem já. - Byl jste, ted’jste jenom pan Munroe.

Přišel jsem si pro vůz. - Se mnou je armáda!

Vyměníme ho za vaše životy pane Munroe. A nikdo se to nemusí dozvědět.

Vůz zůstane tady, dokud si ho nepřevezmou.

Rozumím! Proto jsme tady.

Jakým právem?

Našim právem, pane. Vám to stále nedošlo?

Jste v pasti. Nikdo z vás nepřežije. - Zmizněte.

Právě jste se špatně rozhodnul.

Ti, kteří přežijí Magua oskalpuje, vezmeme si vůz a zde to vypálíme.

Dejte nám vůz. Pak s vámi bude Magua vyjednávat.

Ať už jste pryč! - Dobrá, jak poroučíte.

Mám ho sestřelit,šéfe? - Ne!

Proč ne, šéfe?

Maxi, pojď do domu.

Jacksone, ty taky!

Ty mizery nespustit z očí.

Tu bednu nám nechce dát.

Myslí si, že to nedokážu. Náčelník Magua nám musí pomoci.

Když mi pomůže, část bude vaše... - Bledá tvář ať poslouchá!

Chtějí ukrást naši zem a Magua jim v tom zabrání.

Domluveno. Pro vás skalpy a nám zlato.

Ke všemu sem jedou moje dcery, ale jak jsem to mohl vědět.

To nemohl nikdo předvídat.

Snad se jim podaří je obejít.

Jestli padnou do rukou indánů, tak Bůh jim pomáhej.

Musím v noci ven, nemám na výběr. Varovat je před nebezpečím.

Jsme obklíčeni a je jich moc. Ven se nedostanete.

Pane, se vší úctou to není možné!

Zkusit šanci má já, nebo Max.

Jediný z nás máte zkušeností...

aby jste dokázal bránit ranč před bandity.

Myslete na naše ženy a děti, které tu máme.

Bill Hayward vaše dcery přivede.

Projdou, když budou mít oči otevřené.

Nemám nic proti kapitánu Haywardovi,

ale na západě je nezkušený.

Teprve nedávno přišel z Anglie.

Jak dlouho asi ubráníme farmu? - Tak týden...snad dva.

Dva týdny, šéfe.

Snad si vojáci ve Western Hill všimnou, že transport s penězi nepřichází.

Ti lumpové to ví taky a budou nám chtít zatopit.

Ale my se jim jen tak nedáme...

aby nám nikdo nevyčítal, že jsme se tak snadno vzdali.

Ne, nikdo.

Protože nikdo z nás nepřežije.

Pobijou nás stejně,

nebudou chtít svědky.

Zbývá nám jediná možnost.

Vše kolem bedlivě sledovat ve dne v noci.

Jakmile se něco hne, okamžitě jednat.

Konečně...každý člověk má nárok na určitou dávku štěstí.

Snad nám to nyní pomůže.

Ješte dvacet kmenů, dlouhých osmnáct stop...

Hej... musíte udělat špičku.

Dobře.

Ty tam, pomáháš mu trochu! Pojď sem.

Kontrola hotova, kapitáne. - Dobře, pokračujte támhle.

Já už nemůžu, kapitáne. Na taková dřinu se můžu vykašlat!

Dobře vás znám, Jeffe. Vím, že to tak brzy nevzdáte.

Bez žen nemůžete žít, ale ani s nimi...

pokud je berete příliš vážně.

Vám se to lehko řekne,pane. Povídám » nasedněte na vůz «.

A oni že nenasednou.

Protože bez harmónia nikam nepojedou.

Mám ho naložit a okamžitě pojedou.

Ale beze mně!

Znova to proklaté harmonium.

Jeffe, nech je být. Děvčata jsou jako čertice...

sami máme dost práce na opravě mostu.

Prozkoumali jste okolí? Co si myslíte o naší pozici?

Tady je to pane dobré. Nikdo nás nenapadne.

Žili by jsme si tu jako orli v hnízdě...

nebejt těch ženských, achjo.

! Kapitáne Haywarde !... Už je to tady...- Ano?

! Kapitáne Haywarde !... Ohlásil jste mému otci, že jsme tady?

A proč nevykládají z vozu moje harmónium?

Ať vyloží moje harmónium! Potřebuji ho!

Takže ho potřebujete. To je všechno, dámy?

Za prvé. Bouřka zničila most, a bude trvat 4 až 5 dnů jeho oprava.

Leda by slečna Cora věděla, jak ho opravit rychleji.

Za druhé, vaše harmónium vyložíme.

A za třetí. K vášemu otci odjel posel už včera.

Proč nám nikdo nic neřekl?

Dcery svému otci obvykle posílají pozdravení ...

nebo na východě tento zvyk nemají?

Nevím. Jsme vojáci a v nařízeních se neuvádí...

jaké jsou pozdravy dcer otcům .

Doporučil bych, postarat se o vaše harmónium.

No Jeffe, na co čekáš... vyložte prosím moje harmónium.

To je úžasné....pořád stejné.

Harmónium...

Hej, tam zapřete základnu.

Konečně jsem našel zázračné indiánské kořínky.

Malý čajový odvar pro kapitána Haywarda...- Ne, drahý.

Tři kapky co posílí myšlení a srdce. - Ne, tak to nechci.

Tak dobře, stejně ho udělám s radostí,

protože čaj je velice chutný.

Jsou ty kořínky jedovaté? - Ale slečno Coro, jedovaté?

Ne?... Tedy se nehodí na čaj pro kapitána Haywarda.

Vaší sestra mě děsí, slečno Alice. - Ona jenom tak.

Přesto, vaše sestra je všeho schopná a dokonce zničí i muže jako jsem já.

Ale jsem ujištěn, že indiánské bylinky pomůžou.

Chce to věřit.Víc víry, větší učinek. - Hej kuchaři!

Ano kapitáne, už jdu, už jdu.

No, jak jste daleko s jídlem?

Máme jelení nohy od včera, zabalené v aromatických listech

takže zůstaly pěkně šťavnaté. - Výborně.

Také se mi zdá, že tento les je plný holubů.

» Holoubek do hrnce strčený, nejlepší je pečený.«

» Kling klang gloria, pěkná je horská krajina «.

Mám radost z vaší veselé nálady, kuchaři.

Postarejte se, aby bylo všechno jak má být! - Fajn

Desátníku! - Ano, kapitáne!

Ach, náš milý kapitán. - Jak dlouho mu děláte kuchaře?

Od té doby, co jsme tady. Ojoj, ten se vztekal.

Vztekal? - Ano.

Protože vám a slečně Coře dělal chůvu místo vojenských úkolů.

Proč nám neřekl, že k otci posílá k posla?

Vyjel brzy ráno, těsně před rozedněním.

Spali jste ještě, a on už dávno vyrazil.

Nejlepší muž s největšími zkušenostmi.

Tamhle, tam, alarm!

Hej, kdo to střílel? - To já nevím.

Angeret viděl, po kom stříleli.

Zastřelili mu koně. Byl to muž v uniformě.

Vypadalo to jako modrá uniforma.

Vypadalo to jako modrá uniforma? Nebo to byla modrá uniforma.

To nevím. - Jeden výstřel, šéfe. Pak byl klid.

Dále sledovat! - Ano, dále sledovat, ano šéfe.

Vy jste tu hezky schovaný, zatím co vaše dcery jsou v nebezpečí.

Za katr? - Ne.

Mladíku.

Nikdo se nedostane ven.

Hej.Nic nám neřekneš? Nic nevíš? Nic nevyzradíš?

Za několik dní budeme hotoví a můžeme pokračovat...

s vašimi dcerami v další cestě.

Dcery jsou v pořádku. Dvě dcery?

Máme jim poslat pozdrav?

Co na to říkáš?

Hej! - Je mrtvý.

Přidám ti mnohem víc skalpů... mužských i ženských ...

stačí abys vyrazil a chytil je se svými válečníky.

Potom od starého dostaneme co chceme.

Otec jim určitě někoho pošle naproti.

Jděte za nimi a přiveďte sem ty děvačata...živé.

Pak je ukážeme starému.

Magua zná hory dobře, a Magua ví,kde je napadnout.

Půjde a přivede sem obě ženy.

Můj bratr vidí, kudy vedou stopy toho kojota?

Pokoušel se je zahladit,

ale oko Unkasovo vypátrá i stopu ptáka letícího povětřím.

Možná, že najdeme už jen jeho mrtvolu.

Protože nesplnil úlohu, Magua ho zabije.

Proč je zamyšlený můj rudý bratr?

Nechce mi Unkas svěřit co ho trápí?

Můj bratr chce vědět, proč pláče moje srdce?

Unkas snil o tom, že jednou, budou bílí a rudí žít v lásce a míru.

Ale v naší zemi vládne vraždění a nenávist.

Proto se i Unkas musí vydat po cestě krvavé pomsty.

Můj bratře, čeká nás dlouhá a těžká cesta.

Amáre, slez!

Kde je, Čingačgůk? Čingačgůk!!

Povolal ho Manitou. Je s ním Unkas a Sokolí Oko.

Ta melodie? To je Yankee. - Ano, slyším.

Kapitáne Haywarde, váš čaj.

Okamžik, slečno Alice.

Musím přiznat že tahle melodie lahodí mým uším. - A i rozumu?

Britské uši jsou stejně citlivé jako ty americké.

A to zvlášť,pokud jste u harmónia vy, slečno Coro.

Děkuji.

Jsme hrozné, viďte? - No ano... vy alespoň nehrajete na harmónium.

Udatná Cora, ať se nebojí. Nutači přichází jako posel.

Říká, že přichází jako posel. - Jako posel? Od koho?

Nutači přichází od Velkého Šedivého muže.

Myslí tím mého otce.

Voják přinesl poselství na mluvícím papíře.

Šedý muž vskazuje... Bílý bandité vás chtějí přepadnout.

Nutači vás má přivést k ranči cestou, kterou zná jenom on.

Co? Rudá kůže nás chce vést jinudy?

Dokud jsme nad propasti, tak jsme v bezpečí!

A není jiná možnost, jak na nás zaútočit.

Kde je můj jezdec, co vezl dopis plukovníku Monroeovi?

Velký muž ho vyslal do Western Hill s poselstvím o bílích banditech.

Dobře. Postarej se o koně a odpočiň si u ohně.

Most ještě dnes dokončíme a zítra vyrazíme na cestu.

Ráno? Bylo by lepší v noci!

Mrtvé vyneste nahoru. - Zeptal jsem se všech, kapitáne...

opasek není nikoho z nás.

Pane, ten nůž není indiánský... - Je bledé tváře...

Kapitáne, postavíme nový... - Sakra...

Nezbývá nám nic jiného, než začít znovu.

Ale pak tu budeme strašit do vánoc.

Takže náme jedinou možnost.

Cestu co znáte projedou i vozy?

Nutači dostal za úkol vás tou cestou přivést.

Okamžitě připravit koně k odjezdu... Vy také, mé dámy.

Nutači nás povede.

Jste na omylu kapitáne... my se povezeme. Pojď Alice.

Sokolí Oko měl pravdu. Magua toho kojota potrestal,

a pak se pustil s válečníky tam k té hoře. - Z jakého důvodu?

Můj rudý bratr mě naučil číst stopy,

a tak je moje srdce neklidné.

Unkas zná každou propast v horách.

Obává se, že už je příliš pozdě.

Unkas tam musí být ještě v noci.

Kdybychom tu jeli dřív, tak jsme na ranči. - Otec ještě víc zestárne.

Stejně tomu nerozumím. Na co čekal kapitán Hayward.

Jeho rozhodnutí byla vždycky správná.

Sestro... sestřičko?

Ten chlapík vpředu se mi nelíbí. Divně pozoruje slečnu Coru.

Mně se zase nelíbílo, jak čuměl na náš soudek whisky.

Hej, hej, Jeffe...-Jsem takový kapitáne, přeci se kvůli ženským nezblázním.

Dáme mu malou lekci ze střílení. - Jsem pro.

Prvních šest ke střelbě připravit! - Prvních šest ke střelbě připravit!

Zastavit, stát!

Každý vybrat větev! Vpřed, pal!

No?... Viděl jsi? - Nutači to viděl.

Támhle ten kaktus má rudý květ. Je dvakrát tak daleko.

Nutači rudý květ vidí... - Tak mě sleduj.

Taky jsem se chtěla pobavit... kapitáne Haywarde.

Jestli chcete, ochráním vás.

Věřím, že mi žert odpustíte.

Nutači s přáteli všechno viděl, je spokojený.

Zítra můžou vaše služby potřebovat.

Kdyby kolem nebyla ta poušť, měl bych víc klidu.

Ty duny kolem vám vadí, Jeffe? - Ano. Znepokojují mě.

Máme těžké vozy a ty tu uvíznou, jako mouchy v síťce.

Nutači ví, co dělá. - Ano kapitáne...ten to ví moc dobře!

Buďte tady.

No desátníku, není to tak špatné, co?

Není kapitáne, ale stejně jednou zahřmí.

Mé dámy, jak se cítíte?

Mohl by jste chvíli zůstat s námi, kapitáne Haywarde?

Rád bych slečno Alice, ale mám svoje povinnosti.

Ale sestřičko, přeci se nerozbrečíš.

Ne, nechce se mi.

Opravdu jedeme správně, Nutači?

Nutači říkal, že dostal úkol od Šedivého muže.

Přivést v pořádku bílé dcery. A Nutači jeho příkaz splní, howg.

Kdy skončí tahle poušť? - Nutači říkal, že cesta je těžká.

To už jsme tam? - Ne. Až slunce zapadne za vrcholky hor.

V kaňonu Černých Supů.

Kdy už tam budeme? - Brzy.

Příteli, když i ty máš zbraň, pak je všechno v pořádku.

Ne, kamaráde...já nikomu nebudu vyhánět duši z těla kulkou.

Nemám za úkol střílet, ale starat se o dobré jídlo a pití.

Desátníku, urychleně ke mě.

Podejte hlášení, desátníku.

Nic, kapitáne... všechno zdá se v pořádku.

Zůstanete vpředu a dávat pozor... - Jojo kapitáne.

Rychle sem, kdyby něco, hned střílet. Dva muži sem.

Zastavit, stát...Všichni sesedat... připravte se...

Věděl jste to?

Nutačiho oči neproniknou skalisky, aby zjistili co je za nimi.

Nutačiho cesta ještě nedávno byla volná.

To sem ty balvny asi dneska nafoukal vítr, co?

Pozorujte okolí a ihned střílejte, rychle.

Tam vzadu, přejděte doprava ...

Přiveďte sem tažné koně a lana!

Sesedněte!

Rozdělte se, honem, pohněte sebou!

Jeffe! - Ano? Musíme se podívat za ty balvany!

Pryč! Je to past. Honem! Zpátky Jeffe!

Kuchaři! Co máme k jídlu? - Hovězí, ale studený. Nemám dřevo.

Protři si oči ty tlusťochu! Tamhle! A i tam!

Já ho opravdu neviděl, protože vždycky vidím jenom to jídlo.

Za váma je taky jedno. Aby jste se o něj nepřerazil!

Vskutku! Vy jste moje zlaté Angličanky. Gling,glang,glo...

Přepadení! Přepadení!

V divočině vzít život bledé tváři je přepych.

Kdo jsi... - Hej, jste v nebezpečí...

Mingové vás přepadli. Ihned ustupte.

Ustoupit! K čertu? Chci vědět kdo jste!

Můj bratr navrhuje plán.

Rudý a bílý spolu... tak to je Unkas a tohle Sokolí Oko.

Unkas vyrazí napřed a přivede koně.

Znamením bude hlas Slunečního ptáka.

Alice!... Ne!... Ne!...

Alice!

Přepadení, přepadení! - Pusť mě...

Přepadení!...

Ten mladík! - Alice!

Zpátky Alice, okamžitě! - Pojďte, pomozte mu! Honem!

Odvážnou squaw si Magua vezme do svého wigwamu.

Bílí kradou zem rudého muže. Jejich ženy zase naše srdce.

Slyšíš? To je hlas pušky Sokolího Oka.

A kde je Sokolí Oko, tam je i Unkas.

Křič! Říkám ti, křič! - Ne!

Střílí!!

Dobojoval!... Dobojoval!... Poslední Mohykán, co byl přítel bělocha.

Podívej se, na zdechlinu toho psa. - Není tam!

Je Unkas baba, která soupeře co nemá zbraň zabije?

Unkas není zbabělý Mingo,

co vraždí spící ženy a morduje bezbrané děti .

Bílá květina už nemusí mít starost...

její varování Unkas slyšel. Může mi věřit.

Unkasi, ty kojote, jsi mrtvý muž. Magua ztratil svoji zbraň,

ale nepřestane bojovat, dokud nezabije posledního Mohykána

a všechny jeho pomocníky.

Jsou v pořádku, všichni přátelé Bílé květiny.

Nahoru!... Nahoru!

To je Sokolí Oko. - A co Cora, Cora je kde?

U Unkase, tam najdeme i Coru. Rychle nahoru!

Sem sem!

Stůjte, pomůžu Vám!... - Jak jsme mohli Maguovi takhle naletět!

Pomůžu vám, dejte mi toho chlapce. - Jen pomalu.

Zemřel.

Unkas nás čeká nahoře u koní.

Bílá květina je jistě unavená. Může si odpočinout.

Můj bratr Sokolí Oko odpověděl. Za chvílí zde budou bledé tváře.

Který pták zpívá jako vy?

Sluneční pták.Unkasovi bratři a sestry znali píseň lásky o Slunečním ptákovi.

Znali? Jak to myslíte?

Unkasovi bratři a sestry jsou mrtví.

Alice.

Měla jsem o tebe strach.To je hrozná zem. - Ano, Alice.

Pokud bledé tváře pojedou celou noc tímto směrem,

za úsvitu dorazí k zahradě kamenných stromům...

kde Unkasův otec, náčelník Čingačgůk zemřel.

Můj bratr ukáže cestu silnému muži s hrncemi, který je tam dovede.

Zvládne bledá tvář tak náročnou úlohu?

Kapitán má srdce z ocele.

Vidím, že slovo mého bratra Sokolího Oka je silnější než zbraň.

Zůstanete tady... vaše koně mají zbabělí kojoti na druhé straně.

Přijedou za vámi, ale zatím budete sledovat vrahy

a snažit se je co nejdéle zdržet.

A to sám až do východu slunce... Pomůžeme si lstí.

Můj bratr a já, jim zatím sebereme koně.

Otevřete bránu... Otevřete bránu...

Hochu...pokračujte... pokračujte.

Můj bože...Henry!

Semhle...

Nepovedlo se,šéfe. Myslel jsem, že to dokážu ale neměl jsem štěstí.

Teď alespoň víte, že se ven nikdo nedostane.

Tím jsi nám hodně pomohl. - Děkuji.

Nikdo nemůže ven...- Ale ani dovnitř. A kde jsou ty dvě dcery...

No, to nevím, ale osobně indiánům nevěřím.

Musíme začít pomalu jednat.

Než se tu objeví vojáci, zaútočíme zápalnými šípy.

Tady...a vedou tam.

Tady je to! To musí být ono.

Vrátit se zpátky! A obejít je!

Teď!

Všichni stát! Nahoru!

Budou potřebovat tak tři hodiny, než koně pochytají...hej honem.

Koně! ~ Kling, klang gloria ~ ~ Unkas koně přihání ~

To je běloch, Coro. - Bílý? Unkas?...- Ne, Hayward!

Ach jo, myslela jsem, že myslíš Sokolí Oko.

Musím říci slečno Alice, při přepadení jste byla statečná .

Děkuji,kapitáne Haywarde.

Co budete dělat, až nás otci přivedete? Vrátíte se na východ?

Nebo někam jinam?

Sám nevím, jsem voják. Kam dostanu rozkaz, tam jdu.

Myslím, že je to přijemnější než poslouchat dívčí hraní.

Už jsem ztratil hodně svých lidí. A ješte nejsme u cíle.

*Sluneční pták? - Přichází zrána.

~ Když Sluneční pták zapěje... moje nohy lehké jsou...~

~ táhne mě do lesa naděje... přes paseku květů za dívkou...~

~ ozdobit jí vlasy černé stuhou... když bude sdílet wigwam se mnou.~

Odkud zná Bílá květina píseň co si vzaly Unkasovi bratři a sestry k Manitouovi?

Od nášeho kuchaře.

Unkas přísahal svému otci Čingačgůkovi, že nejdříve zabije jeho vrahy.

A Unkasovo srdce touží naplnit první krvavou přísahu...

Krev a pomsta. Pořád to samé? Jsou i jiné věci.

Lidskost a vítězství nad sebou samotným.

Svět Unkase je odlišný, od světa Bílé květiny.

Přesto bude přemýšlet o tom, čemu ho chtěla naučit.

A druhá přísaha?

Co je? - Cítím kouř...od ohně. Pevnost bílých.

Zatracení psi!

Všechno uhašeno . - Ti lumpové.

Všichni okamžitě připravit. - Díky.

Co ještě ? - Nedáme jim tu bednu?

Myslím, že na ní čekají.

Myslet můžete. Ale co potom, co bude dál!

Myslíte si, že oni...

Mlčte desátníku, mlčte!

Jakmile se objeví u pevnosti vyjednávači a moje dcery...

Dáme jim peníze... - Zastřelíme je a dcery zachráním.

Přece budou mít bílou vlajku, plukovníku. - Tak budete barvoslepý, desátníku!

Barvoslepý!

Bez Maguy je nás málo, takhle je neporazíme.

Stále máme ještě jednu kartu .

Jsou to jeho dcery.

Zůstaňte tady.

Jak jste se rozhodl?

Zpátky nemůžeme, musíme k farmě. - Jak to uděláme.

Unkas pojede k farmě první, a upoutá jejich pozornost.

Potom to samé v pravou chvíli udělá i Sokolí Oko.

Až nepřítel zjistí že jsme s bratrem odpoutali jejich pozornost,

bude už mít kapitán k farmě volnou cestu.

Domluvil jsem. - Unkas má pravdu.

Nemám námitky. - Dobře, Unkas odchází.

Chcete slyšet názor ženy? - Mluvte!

Můj otec vás bude pokladat za nepřátele.

Když jsme byli děti a otec se vracel domů, mával na matku červeným šátkem... takhle.

Unkas rozumí. Dejte mi ten šátek!

Ruce potřebujete volné.

Ať s ním máte štěstí.

lndiánsky výtažek z kořínků. Dejte si, milá Coro!

Nebojte se, všechno bude v pořádku.

Kam jedeš? - Dopředu.

Unkas!... Mohykán!...Mohykán!

Pozor, před vámi poručíku!

Asi někoho pronásledují. - Kdo ví, co ti psi zase vymysleli.

Ticho! Čekejte na můj rozkaz.

První řada ke střelbě připravit!

Druhá připravte se ale čekejte.

Pozor!

Stát! Stát! Otevřít bránu! Otevřete bránu! Rychle!

Tamhle je další, chyťte ho. Ten bude zpívat.

Podívejte se támhle, všichni jedou za ním.

~ Kling, klang gloria...~ - Ano, mlčte ! Já to vidím.

Rychle, jdeme!

Honem!

Rychle, rychleji, přidejte!

Stát!... Stát!

Pojdte kapitáne.

Tatínku...

Moje děti.

Teď přicházejí, jako spráskaní. Jako lamy, kterým shořelo pole.

U ohně se budou Maguovi smát, že ho obelstilo několik vojáků.

Pozor na jazyk! Magua vám ty ženy přihnal, jako dvě klisny.

Ale vy jste tu spali a Maguova snaha byla marná.

Nech toho.

Už to mám.

Vyřídíme je jediným rázným úderem!

Je mi líto kapitáne Haywarde, že jsem se k vám občas špatně zachovala.

Ale bylo to kvůli starosti o Alici.

Je ještě mladá a nechtěla jsem aby... - Aby se zamilovala do vojáka?

Já vím... ale... vaše matka udělala to samé.

Ano.

Všechno je v pořádku... můžeš jít.

Něco vás trápí?

Unkas není zvyklý, pobývat mezi stěnami domů.

Tady neslyší listy stromů, zvířat a všeho ostatního.

O to jim jde. - Hmm.

Co kdyby jsme jim to přece jen dali? - Pak nás stejně zabijou.

Veškeré neštěstí světa je jenom kvůli tady tomu.

Kapitáne Heywarde! Jídlo je hotové.

Alice... chtěla jste vědět, co budu dělat po téhle misi?

A vy jste mi odpověděl, že nevíte.

No, ale ted’ už to vím.

Nová mise?

Slib... Budu se o vás starat, aby jsme se odsud rychle dostali.

Chci aby jste to věděla... kdyby se mi něco stalo.

Mám strach.

Vyneste nahoru ty sudy prachu.

Žebříky taky.

Moje dcera Cora mi pověděla, co všechno jste pro ní udělal.

Dlužím vám poděkování.

Unkas přišel něco říct. V mysli ho varuje vnitřní hlas.

Nezměnilo se zde něco? - Ne.

Zde se něco změní jedině na můj rozkaz.

Může se otec Bílé květiny podívat, co se v obléhání tábora změnilo?

U těch lumpů?

Za chvíli jsme tam, chlapci, ještě chvíli.

No. Přece je tam něco.

Zmizel vůz s prachem.

Opatrně dávat do kruhu!

Další je tady.

Proč ten vůz tak najednou odvezli?

Co s tím prachem chtějí udělat?

Upozorněte věže. Možná to tu chtějí vyhoďit.

Můžeme to odvrátit? Co na to říká Unkas?

Pořád pozoruje okolí. Asi ještě na nic nepřišel.

Snad ho potřebujou jenom do patron.

Dejte všechno na hromadu!

Unkas stále nemá stopu, ale cítí nebezpečí.

Jeho srdce je neklidné když vidí, jak se Bílá květina trápí.

Jsem z východu, tam to není tak hrozné jako ve vaší zemi.

Bílá květina se tam vrátí?

Už neuslyší Slunečního ptáka.

Unkas už ví, co se stalo s prachem. I to, co musí otec Bílé květiny udělat.

Tu...a zde kopejte!...

Hrabeme se tu jako krtci...

jsem hrozně zvědavý, kdy nám tohle armáda zaplatí.

Ven! - Čert tě vem greenhorne!

Až to vyhodí, tak tady nezůstane kámen na kameni.

A co bude s námi, když nedokončíme úkryt?

Vždyť nevíme, kdy to odpálí.

Potom se stejně nezachráníme.

Dokud tam nahoře pracujou, nebezpečí nám nehrozí.

Když to včas zvládneme, potom vylezeme ven.

Ale pak, ať se těší lumpové. - A co ženy a děti...

Chci pro zraněné polévku. - Dámo, prosím pěkně.

Děkuji... - A mě čaj?

I ten... mám pro slečnu Alici.

~ Pro ty co kopají a usnouti nesmějí ~

~ Kling klang gloria jak je krásný svět. ~

lndiánský odvar. Než to začne,dejte každému jednu lžíci.

To nepomůže, kuchaři.

Musí se věřit, dámo. Potom se dokáže všechno.

Dokáže všechno!

Kampak jdeš, tlouštíku? - Ven!

Cože, ven?!

Musím zjistit, co chtějí udělat tamti nad námi,

a jenom já rozumím řeči indiánů.

Hej! Ty jsi chlastal?... - Tumáš.

Nechte mě!

Musím ven...Pusťte mě!

Pusťte mě... Musím ven...Pusťte mě!

Manitou!!

Já bych vám... mít naběračku...

Je mi líto tlouštíku, ale pořád lepší, než přijít o skalp.

Ha,ha,vidíte je? Hrabou jako blázni.Klidně je nechte!

Stejně budeme hotovi dřív.

Trochu si odpočineme.

Slyšíte něco? - Ano.

Kdy budou hotoví? - Ráno.

To nestihneme!... to nestihneme!

Musíme vypadnout, musíme odejít!

Pojď sem chlapče! Seber se. Potřebuju tě.

Ale ja chci odejít pryč, a to hned.

Lituji můj hochu, ale jsou tu ženy a děti.

Co čumíte. Rychle... do práce!

Nejdřív půjdou ženy, děti a zranění! - Už jsou na nosítkách.

Coro! Jak to vypadá? - Nevím.

Kdy to přijde?

Každou chvíli!

Připraveni, hoši? - Ano... šéfe.

Už je to tady.

Zapal to!

Tak co je člověče. Dělej...rychle!

Už hoří!

Připravit, hej!

Signál. Honem!

Všichi ze stájí dolů! První jdou ranění!

Honem! Ženy a děti... rychleji!

Kupředu! Honem dovnitř!

Honem!

Nevracejte se...Okamžitě nazpátek, všichni...

Pomoc! Pomozte mi!

Jsem tady!

Pomoc! Pomoc!

Ne!

Přicházejí!

Můj bratře.

Zlato...

Coro!..Coro!..Coro!

Budeš Maguova,odpověz...

nebo bude tvoje tělo ležet tamhle dole v propasti.

Unkas přijde.

Jen ať sleduje tvé stopy. Bude to naposledy, co přijde do těchto hor...

do hor, kde na zrádce čeká soud rudého lidu.

Můj bratře vidíš, něčí noha pohnula kamenem.

Ano tam.

To je vesnice lrokézů kmene Unundaga.

Unkas půjde k nim. Doprovodí ho Sokolí Oko?

Doprovodí.

Unkasi... Unkasi!

Pusťte mě!

Nechte je!

Jsem Unkas...a zdravím Tamenunda. Totéž i Sokolí Oko.

Tamenund pochopil, že bílý host si přišel promluvit.

Zdravím bílé i rudé v jejich sporu.

Unkas, syn velkého náčelníka Čingačgůka, ať promluví.

Unkas přijel za Maguou do Tamenundovy vesnice.

Magua a jeho válečníci vyvraždili celý kmen Mohykánů.

Unkas se stal po svém otci náčelníkem.

Proto zabije Maguu, aby byl nůž pomsty navždy zakopán v Tamenundově osadě.

Žádám svobodu pro bílou squaw , kterou vrah hanebně unesl.

Unkas nechť předstoupí k Tamenundaovi a poví, co bylo důvodem krvaveprolití...

které způsobil Magua se svými válečníky kmeni Mohykánů.

Unkas odpoví... srdce Tamenundovo prožilo mnoha zim,

které ho učinily moudrým

a smířlivým k nenávisti mezi lidmi.

Unkas mu nyní řekne... co nedokáže povědět každému.

Zbraně pryč!

Unkas má v srdci smutek.

Vidí že jeho lid už nikdy nenajde cestu jak společně žít s bílími.

Je to tak. Pod hvězdami už brzy nebude žádného místa,

kde by spočinula noha indiána a on mohl říci...

tady budeme žít jako svobodní lidé.

Proto se Unkas snaží pochopit rovnost rudého muže se všemi lidmi...

od jednoho otce a jedné matky... pod jedním nebem a na jedné zemi.

Howg. - Náčelník Magua má slovo.

Bledé tváře lžou a kradou indiánskou zem, naše lesy, ženy a hory.

Magua přísahal, že zničí všechny, kteří vraždí i s jejich bratry.

Jenom tak dobude indián své právo a řekne si jako kdysi...

tady chci zůstat...jako svobodný muž.

Jako chlapec si Tamenund přál...

aby změnil svět podle svého mýšlení.

Jako muž viděl, jak se svět mění sám od sebe.

Ale úplně jinak. Podle vůle Manitoua.

Tamenund chtěl, už jako starý muž, zase změnit svět, podle svého myšlení.

Znova vidí, jak se svět mění sám od sebe.

Ale úplně jinak. Podle vůle Manitoua.

V jeho rukách spočívá slunce, zima i léto.

Národ Tamenundův nám poví nejlépe, co se má stát.

Z POR a odposlechem volně přeložil a upravil:Westmen214-/12/2011/II.verze/

Unkas a Magua budou bojovat nožem,oštěpem a tomahawkem, dokud jeden nezemře.

Na výsledek se budeme dívat, jako na vůli Manitouovu.

Bílá squaw, která bude zápasu přihlížet, připane vítězi.

V boji se nesmí házet tomahawkem ani nožem.

Ani oštěpem.

Ten kdo tento zákon poruší, ztrácí čest celého kmene.

A tím i svůj život.

Začněte!

Manitou rozhodl, ale Unkasovi se hnusí, rozšlápnout tuhle ropuchu.

Manitou vyslovil svůj soud. Unkas žádá cenu pro vítěze.

Jemu patří Bílá...

Všechen lid Unundagů ať poslouchá!

Trest padne na hlavu toho...

kdo byl kdysi náčelníkem Maguou.

Nebude mít klidu a jeho noha bude bloudit před pronásledujícím šípy.

Po třikráte zazní bubny, tolik času má k náskoku.

Nechť bubny promluví.

Šípy vypustit!

Tatínku....