Original subtitles

Kullervo, syn Kalerva,

vytasil ostrý meč.

Pozoruje ho,

otáčí ho,

ptá se ho,

je vševědoucí.

Zeptal se svého meče,

zda by neměl chuť sníst hříšné maso a vypít zkaženou krev.

Meč uvažoval o mužových myšlenkách,

uhodl jeho úmysly

a odpověděl těmito slovy:

"Proč bych neměl s radostí sníst hříšné maso"

"a vypít zkaženou krev?"

"Jím maso i nevinných."

"Piju i krev nevinných."

To je ale...

těžký ďábel!

Ne!

Ne!

Já nejdu!

Stáhnu tě z kůže zaživa!

Šelmo!

Šelma?

Já jsem horší.

Mnohem horší.

Jsem člověk.

Je to chlapec!

Narodil se chlapec!

To bude chlap, až mu vrazím sekeru do ruky!

O tebe se dobře postarám, chlapče.

Nevychovávám tě pěstí ani mučením,

ale láskou.

To je Kullervo!

Kalervův syn!

Sinisukka! Syn toho chlapa!

Viděl jsi na svých cestách svého bratra, nebo ti skřítci jen vyprávěli příběhy

o jeho loupežných výpravách?

Kalervo...

přišel za mnou...

a ukázal mi tajemství.

Má syna.

Maria...

Maria porodila Kalervovi syna.

Krále.

Co to znamená?

Chlapec je nový život.

Dítě, z něhož vyroste král, znamená sílu tvého bratra.

Sílu, kterou ti ukradl.

Viděl jsem stříbro, to znamená bohatství.

A kříž

je nový bůh.

Bůh, který přichází zároveň z východu i ze západu.

A já jsem viděl,

že má nového, mocného boha.

Chce se vrátit zpět,

do všech zemí svého otce.

Doufá, že už jsi to vzdal.

Já se...

nevzdám.

Svoláme shromáždění.

Kalervo se bez povolení usadil na našich pozemcích

a kácí tam náš les.

Šlape po našich stezkách, jako by byly jeho,

ničí pasti a trhá sítě.

Pokud jdeš po stopách jelena, Kalervo ho už zabil.

Pokud zastřelíš ptáka,

už ho snědl.

Tohle byla půda mého otce.

Ale byla rovnoměrně rozdělena mezi mě a Kalerva.

To se nás netýká.

Kalervo má srdce vlka.

Bere si víc, než potřebuje.

Není o nic lepší

než pes bez koulí.

Ať ještě chvíli žije u jezera.

Jenom ať mi nechodí do cesty.

Z toho nic nebude.

Vy dva jste jako...

noc a den.

Tohle musí skončit!

Kullervo!

Kullervo!

Otče!

Lechty, lechty, lechty!

Co je to za jasnou hvězdu?

To je nebeský střed,

zlaté vejce kachny.

Malé hvězdy jsou stříbrná vajíčka vlaštovek,

ale tohle je střed života:

zlaté vejce kachny.

Co je za tím?

Nebeská klenba.

Co je za klenbou?

Tam je konec nebe.

A za ním podsvětí.

Tam odcházejí mrtví?

Duše zemřelého putuje na hřbetě kachny za nebeskou oblohou

až na samý okraj nebes.

A když duše stráví svůj čas v nekonečnu nebes,

promění se ve stříbrné vajíčko vlaštovky.

A jedné noci se vejce uvolní

a spadne zpět na zem,

a tehdy se z něj zrodí nový člověk.

Kdo jsem tedy byl? Tedy tehdy, v té době?

Můj syn.

Teď i navždy.

A ty jsi moje holčička.

Bratříčku.

Spíš tu sám.

Někdo by ti mohl vzít život.

Hledal jsi mě.

Doufal jsem, že už jsi mrtvý.

Nejsem mrtvý a ani nemám v úmyslu zemřít.

Vlci umírají a medvědi umírají, ale já nikdy nezemřu.

Vrať se na svou půdu.

Otec to rozdělil rovným dílem.

Nechápu, proč ses usadil na mých pozemcích.

Podívej se sám a uvidíš.

Narodil se mi tento silný chlapec.

Nejsilnější ze všech.

A ten se stane také vládcem těchto zemí.

Karelským králem!

Vyženu svého bratra

a ani si nepovzdechnu.

Neucítím ani špetku lítosti.

Ať nepřítel vrazí svůj železný meč zpět do lůna světa.

Ať mu v dešti zreziví meč.

Ať si sekeru rozbije o kámen.

Nestačí, že ho vyženeš.

Musíš mu vzít jeho sílu!

Musíš mu ukrást jeho boha!

Slyšel jsi to?

Ne. Co se děje?

Něco narazilo do dveří.

Vypadá to klidně.

Nech ten úlovek tam.

Jdi dovnitř!

Zůstaň schovaná!

Jestli udeříš jednou, já udeřím dvakrát!

Vypadněte!

Neboj se, je to jen spor mezi bratry!

Mario,

kde je Kalervo?

Ty proklatče!

Pusť mě!

Wäinö...

Wäinö očaroval Untama.

Nedovol,

aby dětem cokoli udělali.

Ne!

Kullervo.

Projdi tamtím plotem a utíkej do lesa.

Táta jde hledat mámu a Ainu.

Dobře? Žádný strach.

Hodný kluk.

Teď už běž.

Mario!

Mario!

Bratře.

Mohl bys změnit svůj slovník?

Kde je Maria?

Stůj!

Tak umři, ty ubožáku.

Já bych tohle nechtěl.

Můžeš za to vinit sám sebe.

Teď to zapalte.

Nechce otevřít.

Otevři,

neublížíme ti.

Pojďte, proklatě!

Klid, chlapče.

Pusť mě!

- Pusť mě! - Aspoň máš kuráž!

Pusť mě!

Pusť!

Pomstím se!

Jsem taky chlap, tak drž sekeru v ruce!

Proklatě!

Hej, pojďte. Hej.

Proč tam v bahně pořád ležíš?

Trestám se.

Zkusíme to oba,

jestli chceš?

Stýská se mi po matce.

Mám sny.

Násilné sny.

Hořící domy, válečníci ve stínech.

Křik.

Tyhle věci se mi proklatě vryly pod kůži.

Jsou to noční můry.

Jsi můj syn, Kullervo.

A jednoho dne bude všechna tato půda patřit tobě.

Slibuji ti,

že tvá budoucnost bude zářivá.

Nebude temná, jako tvá mysl.

Zase máš hlad?

Právě jsem tě nakrmil.

Buď jsem spal rok,

nebo z tebe roste obr.

Untamo!

Z něj se stal zatraceně silný chlap.

Silný rod.

Možná.

Musíme si promluvit.

Kullervo...

Obáváme se, že nám přinese smůlu.

Že slunce přestane svítit

a měsíc už nebude zářit zlatým světlem.

Ten kluk je úplně v pořádku.

Ten kluk nás kazí.

Proč?

Vyprávěl jsem, jak vlk sežral ovci,

roztrhal ji na pastvině...

A co z toho?

To nebyl vlk, ale para, zlý duch, který tíží...

chlapce na jeho cestě.

Dokonce i ty ho v noci držíš v okovech.

Chlapec má noční můry.

Možná chodí ve spánku.

Část stáda byla jen zabita a ponechána nesnědená.

Nepřežijeme zimu, pokud toho chlapce

bude pronásledovat ďábel Lempo.

To se ještě nikdy nestalo.

Tohle je už podruhé za tenhle měsíc.

A pokaždé

měl Kullervo hlídku.

Kdo ví, třeba ten medvěd vyplašil z lesa nějaké lesní skřítky.

Uklidněte se.

Ten kluk není prokletý.

Zítra bude Kullervoovi vypáleno rodové znamení.

"Kdo se zbytečně pouští do války,"

"kdo se úmyslně pouští do boje,"

"ten bude zabit v boji, zemře v boji,"

"padne pod meči,"

"bude sražen na zem."

Vážné věci.

I ženy se už toho kluka bojí.

Děti.

Kullervo je silný chlapec, nic víc.

Potřebujeme ho, aby nás chránil.

Musíme ho odnést do bažiny a praštit ho klackem po hlavě.

Abychom zabránili, že z něj bude zuřivý válečný otrok.

Potřebujeme zemědělce, ne válečníky.

Ne.

Vesnice potřebuje náčelníka.

Ten chlapec se nikdy nestane naším náčelníkem.

O tom rozhodnu já, ne ty.

Můj rod tady vládne déle, než je délka několika lidských životů.

Pošlu syna daleko na pozemek,

aby postavil plot.

Tam žádnou škodu nenapáchá.

Teď ti dám snadný úkol

a ty lidem ukážeš svou sílu a schopnosti.

Oploť tento vyklizený prostor tak,

aby skrz něj neviděly ani šelmy.

Postavím plot

tak vysoký a těžký, že přes něj nepřeletí ani ptáci.

Prostě udělej dobrý plot,

tady můžeš ukázat svou sílu.

Udělám z toho zeď, proklatě, ať si vesničané nemají co říct.

Tak, aby takového chlapa pochválili.

Uděláš jen dobře.

Tam jsou olše, topoly a břízy. Z nich postav pevný plot.

Přijdu se podívat za dva dny.

Vezmu s sebou toho Kaleviho, ať vidí, jak se mi všechno daří.

Proklatě!

Teď jsou...

ty malé kousky vhodné ke spálení.

Oheň může hořet jak chce, ale plot zůstane celý.

Vypadá pevně, ale...

Udělal jsem ho pevný a v noci dodělám zbytek.

Nalož ty kousky klád na koně.

Udělal jsem to touhle sekerou a těmito pěstmi.

Vyrostlo pořádné dřevo, takže teď je to aspoň pevné.

Zvířata

ani lesní duchové tím neprojdou.

Ale ty jsi pokácel velké klády.

Nic jsi nedomyslel, ani...

- ses nezeptal. - To jsem udělal.

Já a sekera.

Tímto způsobem je všechno pevné,

břízy se ohýbaly.

Co teď?

Není to pevné?

Ty klády byly na dům.

Šetřili jsme je desítky let.

Řekl jsi, že...

že mám postavit plot.

A udělat ho silným.

To jsem udělal.

Udělal jsi velkou škodu, chlapče.

Vykácel jsi trámy mého domu!

Nikdo to nehlídal ani nehuboval!

Snažil jsem se, jak jsem mohl.

Dal jsem do toho všechno.

Vezmi si koně.

A odtáhni dřevo do stodoly.

Já to vyřídím.

Proklatě!

Kullervo byl dnes viděn, jak se tu chová jako šílenec.

Proklatý nešťastník.

Jděte pro Kullerva.

Ať z něj chlapci vytlačí to zlo.

Ten kluk dostane výprask!

Nechte Kullerva na pokoji!

Zabil jsi toho koně?

Ne.

Ten kůň je mrtvý!

- Zabil jsi ho? - Ne!

Proč bych to dělal?

Vrata byly otevřené, z krku mu tekla zaschlá krev.

Nakrmil jsi vlky!

Otroku, pusť mě!

Kdo je na řadě?

Sampo, jdeme.

Proč mi říkají otroku?

Bude to pro ně ještě horší, jestli ještě zaútočí.

Ale toho velkého chlapa jsem docela dobře zmlátil.

Tahle svině se nevaří.

Vař se, proklatě, vař se!

Jdeme domů.

Musíme Kullerva dostat pryč.

Ten kůň jeho dílo.

Jsem si tím jistý.

Co uděláš, až z něj vyroste muž?

Je to vzteklý kluk.

Pomstí se, jestli se dozví pravdu.

Má pohled svého otce,

ten chlapec je podobný Kalervovi.

Tihle muži ho za svého náčelníka neberou.

To dítě se mělo hned zabít.

Zavřete své huby, pánové.

Pamatujte si, komu patří i vaše půda.

Co uděláš,

až z něj vyroste muž a dozví se to?

Syn se to nesmí dozvědět.

Untamo...

Věř mi.

Už nevíš, kdo v tvém domě bydlí.

Ten kluk je bestie!

Co je to za jasnou hvězdu?

To je nebeský střed.

Zlaté vejce kachny.

Co je za tím?

Konečný okraj nebe.

A za tím je podsvětí.

Jak se tam dostaneš?

Živí tam nemají co dělat.

Dostaneš se tam, až přijde čas.

Kullervo...

Teď musíš odejít.

Zmrzačil jsi chlapce ze tří rodin.

Bylo by hezké, kdybych padl ve válce.

V záři meče.

Zklidni teď svou rozzlobenou mysl.

Jdi do lesa.

Ulov nám na zimu jednoho nebo dva jeleny.

Běž hned.

Poslední kousek.

Sněz to, proklatě.

Otče?

Probuď se!

Otče?

Wäinö!

Wäinö, otevři! Wäinö!

- Kdo je to? - Kullervo!

Otevřete!

Jdi pryč!

Nechoď sem, ty prokletý ptáku.

Otec je nemocný.

Už nemáme chleba. Musím sehnat pomoc, jinak táta umře.

Ať umře!

Nemohu ovlivnit tvůj osud, ale...

nedělám to s radostí.

Věř tomu.

Kéž najdeš klid.

Ach, my ubozí chlapci.

Čurák seděl na konci stolu

S talířem v ruce

Jedl máslo Jedl i jiné věci

Které mu podávala ta hubená,

zlatovlasá holka

Pod stolem ležela děvka

která se svíjela v rozkoši

To je ten ztracený kůň.

Co ho zabilo?

Vlci?

Má roztrhaný krk, vykrvácel.

Větší kusy masa byly odříznuty nožem nebo mečem.

Tohle není vlk.

Jdeme.

Jdi ty, já tu ještě zůstanu lovit.

Untamo!

To je zase vina toho zatraceného Kullerva!

To zlo je ve mně.

Jsem vrah svého bratra,

ale jeho synovi chci dopřát dobrý život.

Věřte mi.

Toho chlapce se nikdo nedotkne.

Zabíjet zbytečně se nemá.

Přivolává to medvědy, aby napadly krávy.

Mučí nás tak dlouho,

že si přejeme sami zemřít.

Buď ty a ten kluk, nebo jen ten kluk.

Rozhodni se sám.

Za dva měsíce musí Kullervo odejít.

Můžeš se s ním rozloučit.

Pak už žádné další hry.

Kullervo.

Probuď se!

No?

- Co se děje? - Musíme se napít.

Já nepiju.

Vstaň.

A teď se dáme do pití.

Pij.

Čurák seděl na konci stolu

S talířem v ruce

Jedl máslo

Jedl i jiné věci

Které mu podávala ta hubená,

zlatovlasá holka

Pod stolem ležela děvka která se svíjela v rozkoši

Čurák vařil kaši, ta děvka olizovala jeho ptáka a žvýkala zelí

Čurák se naštval, švihl s ní

Chytil ji za ucho, praštil s ní o strom

A práskal s ní do stran

Rty se mu chvěly a třásly,

a on šel do sauny a poskakoval

Otče?

Otče?

Otče, co se děje?

Vesničané nám vyhrožují, že nás oba vyženou.

Proč?

Zabil jsi toho koně?

V zimě jsem musel,

byl jsi na pokraji smrti.

Obviňují tě, že jsi prokletý pták a přinášíš smůlu.

Mluví o kletbě.

Pojďme do války, otče.

Ukážeme jim, jak se to dělá.

Nechoď do války, synu.

Prokletý pták.

To jsi ty.

Mlč, to nejsem já!

Nic nedokážeš pořádně udělat.

Ať ti dám jakýkoli úkol,

vždycky to jen zkazíš.

Budu tě muset poslat k Rusům,

abych ti zachránil život!

Proklatě!

Ukážu ti, že se mýlíš!

Snažil jsem se ze všech sil být součástí tohoto kmene!

Prosím, chlapče.

Dám ti peníze

na pořádný dům a pozemek.

Můžeš žít v klidu,

svobodně.

Už ani slovo, otče.

Teď si vezmu, co mi patří.

Udělej to pro mě.

Tohle tě na cestách ochrání.

Můžeš se vrátit za pět zim...

Ale ne dříve.

Chlapče...

Slib mi to.

Vytáhneme ji na břeh!

Tak jo, stačí.

Je na odchodu.

Teď mu to nandáme!

Smrt jemu, zatraceně!

Pojďte, proklatě!

Chytíme tě živýho a upálíme.

Promluvím se svým synem.

Kullervo, promluvme si na chvilku.

Už sem nechoď, otče.

Co je?

Teď zapálíme tu hranici.

To je Kullervoovo pohřebiště.

Zabil naše chlapce

a teď zemře sám.

Snažili se zabít Kullerva.

Ti parchanti si zasloužili smrt.

Nesnaž se nám v tom bránit.

Takhle je to lepší, věř mi.

Zbavíme se té kletby.

Počkej...

Udělám to sám.

Kullervo...

Uvidíme se v podsvětí.

Teď se...

můžeš setkat se svou matkou.

Řekni něco, chlapče.

Řekni něco...

Uteč

a už se nikdy nevracej!

Kullervo!

Tohoto muže Piruka nezabije!

Wäinö.

Pojď dál.

Musíme toho kluka odvézt do země polární záře.

Co se stalo?

Odvázal jsem tě od stromu a teď tě odvedu pryč.

Untamo vykoupil tvůj život.

Je Untamo mrtvý?

Ne.

Do Karélie se už nikdy nevracej.

Rusi nevědí, že žiješ.

Nepůjdeš stavět kostel pro Rusy, ale budeš otrokem Ilmarise.

Vrať se jako hvězda s polární září!

Užívej si to tam!

Napij se z toho.

Jdeme.

Sedni si.

Jak tě ten Wäinö dostal do otroctví?

Dal tě tam tvůj otec kvůli chudobě?

Ne.

Došlo k hádce s vesničany.

Pokusili se mě upálit

jako prokletého ptáka,

ale tak snadno se života nevzdám.

Tady se ti asi bude žít líp.

Prý do vesnice přijeli z východu obchodníci

s otroky pro církevní hodnostáře.

Patříš k nim?

Nejdeme stejnou cestou.

Jsou mi neznámí.

Ze sousední vesnice bylo uneseno několik dětí.

Prý je vezou jako pohany po Volze do Kazaně.

Můžu si jít odpočinout?

Pro hosta je lůžko ve stodole.

Raději bych spal v dílně.

- Stojíš tam už dlouho? - Chvilku.

Práce venku je hotová.

Ze železa si udělám, co se mi zlíbí.

A přesně tak i s krásnou ženou.

Natáhni ruku.

Pěkné ruce!

Ano, ty by mohly udržet i kladivo.

Uplynulo už dost času na to,

aby se nováčci

mohli pustit do nových úkolů.

Budeš jen stát, nebo se do toho pustíš?

Železo se samo od sebe nezrodí.

Musí se kovat, když je žhavé.

Co děláš?

Kovej.

Kovej!

Hej, hej, hej!

Ne!

Nebij do toho pořád!

Dobrý chlapík.

Není třeba ho zabíjet.

Jak jsi to udělal, chlapče?

Vyrobil jsem to sám.

Ty jsi vykoval meč?

Kde jsi vzal to stříbro?

Našel jsi poklad?

Meč je můj a stříbro je tvoje.

Vrátím ti ho.

Ale jak?

Ten meč jsi vyrobil v mé dílně,

s mým nářadím

a jako můj otrok.

Nepatří tedy ten meč mně?

Ty mě nezradíš.

Nezradím.

Bylo...

se mnou dobře zacházeno a vykoval jsem ho až po práci.

Nejsem chamtivý.

Železo je takové, kdo s ním pracuje, a svůj meč dostaneš zpátky.

Musíš kováním

nahradit použití kovárny,

mé učení a hodnotu materiálu.

Přes den děláš otrockou práci a spát budeš ve stodole.

Zítra se vrátíš do dílny

a budeme pokračovat ve výuce.

Můžeš jít.

Byl jsi na lovu medvědů?

Jednou jsem byl s otcem, ale neměl jsem to srdce je zabít.

Já ano.

Zítra vyrazím

a vyzkouším tvůj meč.

Vrátím se za pár dní.

Můžu pokračovat v práci v dílně?

Jen pokračuj.

Můžeš tam zase i spát.

Jsi dobrý chlap, Kullervo.

Páni!

Co se děje?

Vezmi mě s sebou.

Odveď mě odsud.

Jsem otrok...

Stejně jako ty.

Zaplatím ti, když mě odtud odvedeš.

Ještě se vrátím.

Pouta...

Ilmarise se vrátí ráno.

Přesvědčím ho, aby tě prodal Rusům.

Nebo mi pomůžeš?

Pak ten meč zůstane tady,

jako odměna.

A ty si nech ten svůj ubohý nůž.

Pomsta přijde, ty skřetí děvko!

To je srub Medvědí matky.

Pokračujme v cestě.

Odvádí nás to od cíle a mstí se nám to.

Rychle se podívám dovnitř.

Medvěd...

Pomoz mi.

Zachraň mě.

Kdo vyrobil ten meč?

Vyrobil jsem ho sám s otrokem.

Ten erb poznávám.

Babička je opravdová věštkyně.

Je otrok velký a světlý, zlý jako hladový vlk?

Je to dobrý člověk.

Pokračuji v cestě.

Ten erb jsem viděla vypálený na mužově hrudi.

Toho, který zabil svého bratra Kalerva.

Jehož syn žil ve velké nespravedlnosti.

- Znáš jméno toho otroka? - Znám.

Kullervo.

Kdysi dávno

jsem byla léčitelkou a věštkyní ve vesnici Kalervola.

Zrada ze mě

udělala velmi zlého a krutého člověka,

velmi krutého.

Vyhnali mě.

Tam tehdy proběhl velmi hořký a krvavý bratrský spor.

Untamo zabil Kalerva.

Svého vlastního bratra.

Zapálil domy.

Unesl chlapce,

Kullerva.

Držel ho jako svého,

ale prodal ho do otroctví.

Ve snu jsem o tom měl nějaké vize.

Myslel jsem,

že jsou to jen sny o budoucnosti.

Untamo...

Untamo není můj otec.

Všechno je to lež.

Ptal jsem se ještě ve vesnici.

Ten příběh je pravdivý.

Spor mezi dvěma bratry o vlastnictví půdy.

Je to pravda.

Příběh je pravdivý, ale můj život je lež.

Neznám svého otce Kalerva.

Řekla ta žena, co se stalo otci?

Zabil Untamo...

moji rodinu?

Jdu do lesa, abych se otužil.

Vrátím se a vyrobím ti tolik mečů, že si koupím svobodu.

Pak se vydám hledat pravdu, ať to trvá třeba roky.

Meč nechej tady.

Dej mi můj meč!

Nedám!

Je můj!

Chci svůj meč.

Chci

svůj

meč.

A ty, darebáku, jsi o tom věděl a neřekl jsi mi to!

Nevěděl jsem to!

Koupil jsi mě od Wäinöa a tvrdíš, že ti to neřekl.

Že nevíš, kdo zabil mého otce.

- Mou matku. - Ne!

Lžeš, ty proklatče!

V mém srdci není ten velký cit, který je potřeba k pochopení této věci.

Nemám tu moudrost.

V mém srdci je bolest!

Wäinö mi to neřekl.

Kdybych to věděl, proč bych to říkal teď?

Začal jsem tě mít rád.

Co jsi to udělal, otroku? Vypadni odsud!

Co jsi udělala s mým nožem?

Podívej se na to.

Je rozbitý.

S tím už se nedá nic dělat!

Vypadni!

Kdo zabil moji rodinu?

Byli jste v tom zapleteni?

Proč jsi to udělal?

Proč?

Musím to vědět.

Byl to Untamo!

Untamo zabil svého bratra

Kalerva.

Tvého otce.

Untamo zabil tvou matku.

Celá vesnice v tom jela.

Celý rod jsou zbabělci.

Nech toho kováře.

My tady na severu o tom nic nevíme.

Vypadni odsud, otroku!

Jestli někomu řeknete, že vím, kdo zabil mého otce, vrátím se.

Zabiju vás.

Co je?

Takové strašné vidiny...

- Wäinö chce mluvit s náčelníkem. - Teď?

Týká se to Kullerva.

Utekl,

ale neví, kam šel.

A co Ilmarise?

Je naživu,

ale nic neví.

Ani jeho žena.

Říkají jen, že utekl.

Přijde sem, aby se pomstil.

Sám by se neodvážil vyzvat celou vesnici.

Car dal svolení k zajetí stovky pohanů.

Rusové ho chytí.

Kullervo má šperk po své matce, křesťanský přívěsek.

Křesťany neunesou.

Křesťany?

Je to válečník z podsvětí.

Najdeme toho kluka a zabijeme ho.

Zabil nám tři dobré zemědělce.

Na toho kluka už nikdo nesáhne.

Odneste Ilmarisovi peníze

a my vykoupíme Kullervovu svobodu.

Potom ať si poradí sám.

Jestli se někdo dotkne mého syna,

ve vesnici bude krveprolití.

A při tom nebudou ušetřeny ani ženy, ani děti.

Dobře.

Dohodnuto.

Dám vám oběma krásné pozemky u svahu a vodní plochu,

pokud necháte chlapce naživu.

- Dohodnuto? - Dohoda je uzavřena.

Hlavně ať se ten kluk nevrátí se svými kletbami.

Vezměte s sebou Sampa.

Ten se postará, aby se Kullerva nikdo nedotkl.

Tady mi už skoro zmrzl zadek!

Teď už patříš carovi.

Máme povolení.

Ve jménu našeho Pána Boha.

Vykořením všechno zlo z tohoto světa.

Ať Boží oheň

spálí všechny pohany a šamany na popel.

Je tu někdo,

kdo by tě vykoupil domů?

Ne.

Je ten muž křesťan?

Neviděli jsme kříž.

Křesťany nezatýkáme.

Věříš...

v Boha?

Pokud ano, propustíme tě.

Nevěřím.

Je to kořist z loupeže.

S otcem jsme zabili toho majitele,

abychom matce sehnali krásné šperky.

Ten chlap měl stejný plášť jako ty.

- Půjdete dovnitř? - Ne.

Pokračujeme v cestě.

Měl bych pár otázek, pokud to nevadí?

Ptát se můžete, ale odpovědí bude málo.

Kullervo prostě zmizel, neví se proč ani kam.

Pokud ho najdete, můžete za to dostat peníze.

Untamo Kullerva vykoupí zpět.

Předpokládám, že souhlasíš.

Ten kluk má špatnou náladu.

Ať víte, jak se máte připravit.

Ve jménu Boha vyženu zlo z tohoto muže!

Pojď sem, ďáble!

Kříži veď mě...

To je všechno?

Dodělej ho.

To je všechno?

Necháme ho tady a přenecháme Bohu zodpovědnost za toho pohana.

Zabij ho!

Nezabiju ho!

Ať Bůh rozhodne o osudu tohoto chlapce,

já jsem z něj teď vyhnal zlo.

Ať je Bůh milostivý, i kdyby jen kvůli mně.

Nemůžu zabít muže,

který na sobě nesl obraz Krista.

Je naživu.

Pohan je úplně studený.

Mrtvý.

Ne.

Právě otevřel oči.

Je naživu.

Určitě otrok.

Necháme ho tady.

I otrok je člověk.

Nenecháme Boží stvoření jako potravu pro vlky.

Odvezeme ho do bezpečí k nám.

Zkus se napít.

Nenech mě umřít.

Odpočineme si tady chvilku.

To mám z této změti udělat muže?

Cítíš, jak mu bije srdce?

Někdo sem byl odvezen.

Jsou tu jasné stopy saní.

Je tam krev.

Asi je na tom špatně.

Kullervo byl nalezen.

Tyhle stopy se snadno sledují.

Krev teče a náklad je těžký.

Neboj se.

Pij.

Šalvěj, pampeliška a hořec.

Chutná ti to?

Kam jdeš?

Na záchod.

Nezapomeň si vzít ptáka!

Malinkatýho ptáka.

Pro mě tahle honba končí.

Vracím se do Untamoly.

Vy pojďte taky.

Nevydal jsem se na tuhle cestu, abych se nechal zabít.

Mám ženu a čekáme dítě.

Ti Rusové mají zvláštní vybavení.

A je jich tolik,

že to prostě nezvládneme.

Stůj!

Běž.

Wäinö?

Jdi a řekni jim, že jsme našli stopy

a že jdeme situaci prověřit.

Necháte ho naživu, když ho najdete?

Běž.

Tvoje žena čeká.

Brzy se vrátíme.

Kolik měsíců už uplynulo?

Pět.

Zachránili jste mě.

Musím brzy vyrazit.

Tvoje vzteklost je aspoň zase v plné síle.

Je to smutek, který teď létá na křídlech nenávisti.

Mluvil jsi o svém otci, když jsi měl horečku.

Já nemám otce.

Pojďme se jít umýt.

Kde je můj meč?

Kněz má meče.

Toto je posvátné místo.

Kde to je?

Kde jsi byl jako otrok?

Pracoval jsem jako kovář pro Ilmarise.

Byl to dobrý člověk.

Tak dobrý, že tě málem zabil?

Utekl jsem a...

cestou mě chytili ruští otrokáři.

I já jsem otrok, tady v kostele.

Jako služebník.

Chovají se ke mně dobře.

Zůstaň tu chvilku.

Pomůžu ti na nohy.

Za chvíli se vydám na cestu pomsty.

Ti Rusové už tam nejsou.

Slyšel jsi mě?

Nemluv, když nevíš, o co jde.

Jestli jste chlapi ze stejné vesnice,

můžete jít za tím klukem.

Ti ďáblové mě hledají.

Zabijí mě, jestli mě najdou.

Kam šel?

Tamhle směrem k řece.

Pokračujeme k řece.

Kněz dal špatné pokyny.

Proklatě!

Ten kluk míří směrem k Untamole.

Jdeme.

Neboj se.

Pomůžu ti na cestě.

Slibuju.

Na velké řece je loď,

na které se dostaneš dolů k velkému Karelskému jezeru.

Tady už hledat nebudou.

Chvilku si tu odpočinu.

Nejsi vyhaslá hvězda,

která spadla z nebe.

A tvoje hlava není z kamene.

Ale je ze shnilého dřeva.

Řekni mi, co bys dělal,

kdyby tvá vzpurná mysl odešla

a ty žil ve svobodě?

Někdy jsem toužil

po obyčejném životě.

Po rodině, dětech a...

víc.

Kullervo,

můžeš se zbavit svého hněvu.

Pomůžu ti, protože i já jsem zažila křivdu.

Věř mi.

Až se osvobodíš od pomsty,

tvá mysl bude běhat jako hřebec.

Najdeš klid.

Loď je dál po řece, je to k ní jeden den cesty.

Tam je voda daleko klidnější.

Kam vlastně jdeš?

Co kdybych tě doprovodila?

Musím se...

vrátit domů a ujistit se...

Ano, ale kam?

Do Untamoly,

dolů k velkému jezeru.

Je to blízko Kalervoly?

Ano.

Jak to víš?

Ne, já jen...

Slyšela jsem, jak se mluví o těch místech u toho jezera.

Takže Untamo byl tvůj otec?

Ne.

Kalervo byl můj otec.

Ještě chvíli odpočívej.

Zajdu k prameni doplnit zbylé láhve s vodou.

Hned se vrátím.

Nezdržuj se dlouho.

Dny jsou zase krátké.

Aino!

Aino!

Aino!

Byl jsem si jistý, že umřeš.

Neboj se, otče.

Jsem ze silného rodu, že ano?

Jdi a ještě chvilku si odpočiň.

Pak si musíme promluvit.

O důležité věci.

Wäinö se vrátil.

Kam šli?

Do sýpky pro jídlo.

Co se stalo?

Odkud má Kullervo ty rány?

Určitě sis taky všiml, že letos léto nepřišlo.

Z klasů zmizely zárodky zrn.

- Kullervo je... - Buď zticha.

Zase obviňujete toho chlapce?

Kullervo je celý zjizvený.

Řekl jsem, že se toho kluka nedotknete.

Ve vesnici jsme slyšeli, že ho rozřezali ruští otrokáři.

- Tomu nevěřím. - Zeptej se toho kluka sám.

Kde to jsi?

Slyšel jsem, že žiješ ve vesnici, ale ne s vesničany.

Díváš se,

ale nevidíš.

Posloucháš,

ale nevíš, o čem se mluví.

Lidé tě brzy přestanou poznávat.

Musíš se vrátit mezi lidi.

Kalervo byl záludný člověk

a opravdový lupič.

Osud ho a jeho rodinu zabil, ne ty.

Marjatta řekla Kullervovi pravdu.

- Ty zatracená ženská, co jsi to udělala? - To jsem udělala já?

- Neměla jsi to říkat. - Já jsem to neřekla.

Celou pravdu se dozvěděl od Ilmarise.

Máme novou rodinu.

Dej Kullervovi šanci žít ve svobodě.

Nemůže se mstít na celé vesnici.

Kam ten kluk šel?

Vyhrabává Kalervovy zbraně.

Řekla jsem mu, kam jste je zakopali.

Teď ví všechno.

Ten kluk není hloupý. Nestačí už to tajnůstkářství?

Co teď?

Kullervo

se chystá pomstít na celé vesnici.

Cítím to.

Kullervo!

Musíme si promluvit.

Vesničané vědí, že se mstíš.

A teď už jsi v bojové výstroji.

Promluvme si, chlapče.

Nechci nic zlého.

Chceš zabít svého vlastního syna?

Přinesl jsem peníze.

Kup si pozemky u kostela poblíž Sampa

a postav si vlastní dům.

Ale musíš mi slíbit,

že se vesničanům nepomstíš.

Slibuji.

Přísahám s mečem mého otce v ruce, že se jim nepomstím.

Na tuto chvíli jsem čekal.

Teď, když je to tady,

se na tebe ani neodvažuju podívat.

Řekni to.

Umřu, jestli chceš, abych umřel.

Řekni to.

A když zemřu z tvé vůle,

nic to nezmění...

protože ty budeš vždy mým synem.

Čí synem?

Mým.

Čí synem?

Jsi syn svého otce,

mého bratra Kalerva.

Ale já jsem tě vychoval a miloval jako svého vlastního.

Udělej mi laskavost a pošli mě za mou matkou.

Otče!

Setkej se se svým synem!

Nezabíjej.

Moje dítě potřebuje otce,

stejně jako jsi ho potřeboval ty.

Jednoho dne

se z něj stane král Karélie.

Zvedni meč!

Zvedni meč!

Untamo...

prosím.

Vezmi mi...

můj...

můj meč s sebou do podsvětí.

Ten meč

pochopil mé temné myšlenky

a ochutnal mou vlastní pyšnou krev.

Nástroje...

Vezmi s sebou také kovářské nástroje.

Chci ukázat...

otci

a matce,

jak dobrý kovář ze mě vyrostl.

Kullervo...

Vezmi si můj nůž.

Vzpomínej na mě na svých cestách.

Nezlob se, synu.

My jsme ho neztratili.

Vrátili nám ho.

Tma zmizela

a jeho duše se vznáší po obloze jako kachna.

Na hřbetě kachny.

Tam se znovu narodí šťastný.

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)