Original subtitles

V minulých dílech...

Chci zase podniknout nájezd do Anglie a pomstít se za zničení naší osady.

Kdybych chtěl jet na nájezd, jel bych s tvým synem.

Tohle je část mapy Římské říše. Chci jet tam!

Budeš muset plout sem dolů, kolem pobřeží Francké říše.

Rollo má na pobřeží nové království. Můžu si s ním promluvit.

Po tom, co provedl?

Na nás na všechny! Opět jsme se sešli a jsme silnější než kdy dřív!

- Skol! - Skol!

Nikdy ti neodpustím, že jsi mi sebrala manžela

a můj svět.

V Kattegatu nikdy královnou nebudeš.

Popluju do Anglie. Pojedu s otcem.

Nemůžeš jet. Zemřeš.

Jediný den s mým otcem stojí za celý život lítosti.

VIKINGS 4x13 - Two Journeys

Překlad: Umpalumpa3 Korekce: KevSpa

www.edna.cz/vikings

Co je?

Co vidíš?

Nevidím naše lodě.

Jaké máme zbraně?

Otče, tak co budeme dělat?

Tvůj syn položil dobrou otázku.

Tady nás čekají jen problémy.

Tak co s tím uděláš?

- To ještě nevím. - To by ses nad tím měl zamyslet.

Protože je to všechno tvoje vina.

Tys nás sem přinutil se plavit, a jestli se nepletu,

tahle malá skupina jsou všichni, kteří přežili.

Kde máš teď svou armádu pomsty, Ragnare Lothbroku?

Řeknu ti, kde je.

Na dně moře, jako žrádlo pro ryby.

K zemi!

Jdeme.

Zapomeň na ten krám. Plaz se.

S tímhle můžu chodit jako normální člověk.

- Slez ze mě! - Nebudu tu celý den postávat

a koukat se, jak se snažíš být normální, když takový nikdy nebudeš.

Jsem normální!

Ne, nejsi.

Jakmile si to uvědomíš,

začne se dít něco úžasného.

A teď se plaz!

POBŘEŽÍ NORMANDIE

Franská říše!

Pokusíš se kontaktovat strýce Rolla?

A teď toho mrzáka musíme nosit.

Všichni z té katastrofy viní tebe.

Já vím.

Čemu se směješ?

Tomu, jak slavný Ragnar Lothbrok dělá pečovatelku mrzákovi.

Pohani!

Co teď, princi Aethelwulfe?

Najdeme Ragnara Lothbroka.

Podívej se, jak moc se vyplácí zrada, Bjorne.

Nedělej hlouposti, Floki.

Nikdy jsem žádné hlouposti nedělal. Ale přemýšlím,

jestli by nebylo lepší zemřít, než se dohadovat s touhle špínou.

Nebudu se omlouvat.

K čemu by to bylo? Jsme tam, kde jsme.

Bohové promluvili.

Toto je moje manželka, princezna Gisla.

A naše děti. William...

Marcellus

a Celsa.

Má žena chce vědět, proč jste přišli.

A já také.

Chci se dostat sem.

Do tohoto moře.

Ale abych se tam dostal, musím plout podél vašeho pobřeží.

Potřebuji volný průjezd pro svou flotilu.

Oplátkou za co?

Oplátkou za to, že nezaútočíme na vaše vesnice a města. Jak bychom měli.

- Můžu si to vzít? - Ne.

Jak dlouho myslíš, že nás tu můžeš držet jako vězně, zrádče?

Máme na moři šedesát lodí plných Vikingů!

Myslíš, že se nepřijdou ptát, když se včas nevrátíme?

Když se budeme držet pobřeží, najdeme nějakou rybářskou ves.

Můžeme se tam utábořit a ráno ukrást nějakou loď.

To chceš přece udělat, ne? Co jiného nám zbývá?

- Můžeme udělat jen to. - Jo.

Ti vojáci touhle dobou už určitě našli vraky našich lodí.

Budou nás hledat.

A jestli nás najdou,

budou si myslet, že jsme část armády nájezdníků.

Malá hrozba, ale pořád hrozba.

Nemám pochyby o tom, co s námi udělají.

Myslíš, že je možné, že se nám podaří ukrást loď?

Nepřijel jsem sem, abych se vracel.

Proto taky už dál nemůžeme cestovat s našimi přáteli.

O čem to mluvíš?

Můžeme pokračovat jen ty... a já.

Ty a já?

Myslíš stařík a mrzák?

Ano.

Vezmu si zpátky Kattegat.

Aslaug nemá na to být královnou.

Co Ragnarovi synové?

Synové čarodějnice.

Pořád jsou to i jeho synové.

Bjorn, Hvitserk a Ivar jsou pryč.

Ale Ubbe a Sigurd tu zůstali. Hodláš je taky zabít?

Co chceš, mrzáku?

Ivare!

Ivare, nemusíš mě zabíjet!

Protože... Můžeš mít tohle všechno.

- Kdo je to? - Otrokyně jménem Margrethe.

A proč jsi ji sem přivedla?

Užívali si s ní Ragnarovi synové.

Všichni?

Nenávidíš všechny jeho syny?

Ne.

Ale myslela jsem, že mě Ivar zabije.

Ale Ivar je pryč.

Dost vyptávání. Musím si promluvit s Torvi.

Jak se má Guthrum? Jak se daří tvému synovi?

Je šťastný a zdravý.

Musíš se vrátit do Kattegatu, než si všimnou tvé nepřítomnosti, ale...

Až se vrátíš, potřebuju, abys udělala ještě něco.

Dostal jsi na nás na pěkné místo.

Doufám, že to není poslední místo, které na zemi uvidím.

Proč mlčíš?

Není to snad proto, že víš, že jsi udělal chybu?

Naprosto jsme ti věřili a mysleli jsme, že bohové ti věří taky.

Určitě máš ale plán,

jak nás z toho vysekat.

A jsem si jistý, že by ho všichni rádi slyšeli.

Jak sis vůbec mohl myslet, že se s Rollem můžeš dohodnout?

Zabil stovky našich lidí! Lhal a podváděl,

podrazil vlastního bratra, zřekl se našich bohů,

spáchal každý zločin, na který si jen vzpomeneš.

Měli jsme na jeho flotilu zaútočit!

Alespoň jsme mohli bojovat a zemřít jako Vikingové,

a ne jako ovce.

Nezklam nás, Železný.

Takže...

Ragnar se vrátil.

Připlul s flotilou, ale jeho lodě zničila bouře.

Zdá se, že jich moc nepřežilo.

Ale nějaké přeživší jsme našli povražděné nedaleko vesnice Wareham.

- Kdo je zabil? - To nevím, ale my to nebyli.

A po Ragnarovi ani stopa?

Ne.

Hledejte dál.

Já mezitím musím odjet na radu v Reptonu. Nemohu ignorovat

své povinnosti jen proto, že do mého království

- bez dovolení vstoupil jeden člověk. - Není to jen jeden člověk!

On je esencí svého národa, otče.

Je tváří nepřítele, se kterým musíme stále bojovat, stále jej porážet.

A pokud my jsme beránky božími, pak on je...

Věčným vlkem.

Promiňte, nechtěla jsem rušit.

Nerušíš.

- Co je to? - Vlajka s krkavcem Ragnara Lothbroka.

- Zřejmě se vrátil, aby nás pronásledoval. - Přijde i sem?

Kdo ví? Ale dokud nedorazí v čele armády tří tisíc bojovníků,

odmítám se vzrušovat, ať si můj syn říká, co chce.

Je to koneckonců

přece jen člověk.

Jak poznáme, že jdeme správným směrem, otče?

Všechny cesty vedou k trůnu.

Zní to dobře, ale nejspíš je to hloupost.

Vsadím se, že by sis přál, abys mě s sebou nebral, že?

A že by sis přál mě zabít, když jsem se narodil, přesně jak jsi chtěl.

Jen když mluvíš.

Myslel jsem, že ty nohy jsou tvoje slabina

a že nepřežiješ.

Spletl jsem se.

Tvoje nohy ti daly sílu,

takovou sílu, jakou ani tví bratři nemají.

Jsi jako hluchý člověk, který má zrak ostřejší než kdokoli jiný.

Jsi výjimečný,

ne navzdory svým nohám,

ale díky nim.

Myslím, že tohle je poprvé, co jsi kdy uznal, že ses spletl.

Už se to nebude opakovat, takže si to užij.

Bjorne, dovol, abych ti představil

Johannese Scota Erivgena, knihovníka.

Poslal jsem pro něj do Paříže.

Proto to zpoždění. Pojď.

Chci, aby ti Scotus popsal tuhle mapu.

To, co vidíš na stole před sebou,

je Strabova mapa celé sítě cest v Římské říši před jejím zánikem.

Tvá mapa je pouhým fragmentem.

Jak vidíš, celá říše se rozkládala kolem Středozemního moře.

Začalo to tady v Římě,

pak připojili všechna tato řecká území,

a pak se vydali sem,

do míst, kterým dnes říkáme Saracénské Španělsko.

Což je v podstatě muslimský chalífát.

Takže abych se dostal do toho uzavřeného moře...

Budeš muset proplout pěkně nebezpečnými místy.

A pak sem, do Biskajského zálivu,

který je také známý pro časté bouře a divoké moře.

Ale nejdřív se musíme plavit podél pobřeží Franské říše.

Existuje jiná cesta?

Můžeš...

Ne.

Není jiná cesta.

Dovolíš nám volně projet kolem franského pobřeží, bez obtíží?

Ne.

Jen když mi dovolíte jet s vámi.

Pojeď, oslíku.

Co když jdeme špatným směrem?

Tak se otočíme a půjdeme zpátky.

Čím to je?

- Co? - Zdá se, že odmítáš přijmout rozhodnutí bohů.

Jaké je jejich rozhodnutí? Řekni mi to.

Jestli chceš vědět, jestli jsou ti bohové stále nakloněni,

stačí se rozhlédnout.

Podívat se na nás.

Přikládáš bohům přílišnou váhu.

Takže nesouhlasíš s námi všemi?

S věštcem, prostě s každým?

A co když nesouhlasím?

Pak asi právě proto jsi tím, kým jsi.

Nikdy předtím mě to nenapadlo.

Byl jsi prostě jen můj slavný otec.

Myslel jsem, žes musel mít velké štěstí, že si tě bohové vybrali, ale...

Možná to není pravda.

Ale ty nejsi Viking! Zřekl ses svého původu!

Přijal jsi náš svět a našeho boha, a já ti porodila čtyři děti.

A ony nejsou Vikingové.

A kdybych si myslela, že jsou Vikingové,

zabila bych je a pak i sebe.

Vše, co říkáš, je pravda.

A miluju tebe i svoje děti.

Ale nedokážu v sobě potlačit svoje vikinské já,

ať se snažím sebevíc.

Tak se možná nesnažíš dost.

Když... ty slyšíš hrom,

je to jen hrom.

Ale já pořád slyším Thóra,

jak bije kladivem do kovadliny.

Jestli odejdeš, ať přežiješ či zemřeš,

bude to nejspíš náš konec.

Pojď, bratře.

Jedeme.

Dva synové Ragnara Lothbroka.

Jaká čest pro nás.

Když to říkáš.

Kolik vás vlastně je?

Kdo to může říct s jistotou?

- Já jsem si jistá jedním. - Ano.

A nechť bohové stojí při Bjornovi

a našem bratrovi Hvitserkovi, ať jsou kdekoliv.

- Skol! - Skol. - Skol. - Skol.

Ale vy jste tady. A také Margrethe.

To jsme slyšeli.

Netušíme ale proč.

Margrethe vás sem pozvala, protože vás miluje oba dva.

Budete se muset rozhodnout.

Pokud...

se ovšem nerozhodnete se o ni dělit.

Je mi to opravdu líto.

Hej! Pusťte nás ven!

- Vesla! - Vesla!

Vesla!

Vytáhněte ho!

- Veslujte! - Veslujte!

Veslujte!

To stačí!

Jsou to moji lidé.

Dokázali jsme to.

Jakmile budeme uvnitř, rozdělí nás.

Jestli jsi chytrý, nic se ti nestane.

Najdu si tě, až budu moct.

Vím, co mám dělat.

Myslím, že jsi mě sem přivedl schválně.

Ať se mnou udělají cokoliv,

musíš se chovat jako mrzák,

a oni tě nebudou brát jako hrozbu.

A co s tebou udělají?

Takže se budu muset dívat, jak ti ubližují?

To zní jako dobrý plán.

Můj pane!

Lučištníci!

Překlad: Umpalumpa3 Korekce: KevSpa www.edna.cz/vikings