Original subtitles

Blahopřeji ti, Bernate.

Dobře se mi o ni starej.

Ne, ne.

Ne, prosím.

Nedotýkej se mě.

Když to neudělám já, přijde jiný.

Budeme mu říkat Arnau.

Tvůj pán, Llorenç z Bellery,

si žádá služeb tvojí ženy, bude kojit jeho syna.

Pusť mě!

Najděte ho!

Francesco.

Nenašli je.

Toto je dílna Grau Puiga?

- Bernate. - Dej mu peníze a ať odejde.

Jen potřebuje, aby ho nenašli rok a den.

Budeš pracovat od slunce do slunce za střechu nad hlavou, stravu a šaty.

Tvůj syn zůstane nahoře.

Doña Guiamona se o něj postará.

Děti, pane.

Nejsou tady.

Margarido, vrať se! Sám to nezvládnu!

- Jste celí mokří. - To byl Arnau!

Přesvědčil nás, abychom šli na pláž!

Přiveďte ji.

Tvojí vinou je můj syn mrtvý.

Je mrtvý!

Překlad: Mejsy Korekce: Yusek

Podle románu Ildefonsa Falconese

KATEDRÁLA MOŘE 2. díl - Bratři

Co to děláš?

Přestaň s tím.

Pán nechce, aby se to uklízelo.

Běž pro vodu, chlapče.

- Nepřísluší ti neposlechnout. - Vyřiď svému mistrovi, že odcházím.

Zbláznil se.

Jestli ho zatknou, dostane mě do nesnází za to, že ho ukrývám.

- Říká, že je svobodný muž. - Je mi jedno, co říká on!

Záleží mi na škodách, které nám může způsobit.

Přiveď ho.

Tebe taky nemají rádi?

Co tady pohledáváš? Nesmíš se dívat.

Proč ne?

Dřív jsem tam vídal taky tebe.

- Špehoval jsi mě? - Ty taky špehuješ.

Ale to jsou moji bratranci.

A proč už si s nimi nehraješ?

Nic si z toho nedělej.

Já taky často brečím.

A proč brečíš?

Občas brečím, když myslím na matku.

Je mrtvá?

Ne.

Tak co děláš tady, když máš matku? Proč nejsi s ní?

Nemůžu.

Není doma?

Ne, je doma.

Proč s ní teda nemůžeš být?

Je nemocná?

Tak co teda?

Pojď.

Takže chceš opustit tento dům.

Co hodláš dělat?

Najdu si práci.

Posaď se.

Sedni si!

Když mi Jaume pověděl o tvých úmyslech, promluvil jsem si s tvou sestrou.

A snažně mě prosila, abych měl s tebou soucit.

Nepotřebuji soucit.

- Roky tvrdě pracuju. - Taková byla dohoda a tys ji přijal.

Ale neprodal jsem se do otroctví.

Neprodal jsem se, abych byl ponižován.

Zapomeňme na soucit.

Nemáš žádné řemeslo.

Barcelona se hemží lidmi jako ty, kteří nenajdou práci a nakonec umřou hlady.

Tohle chceš pro Arnaua?

Aby ho stihl stejný osud jako mého syna?

Tvoje sestra by to nevydržela.

Řeknu ti, co uděláme.

Jestli máš zájem, můžeš tady dál pracovat

za plat nekvalifikovaného dělníka.

Strhnu ti za nocleh a za jídlo.

Pro tebe a pro tvého syna.

Pod jednou podmínkou.

Jakou?

Chci, aby Arnau byl učedníkem.

- Bude, až na to bude mít věk. - Chci to písemně.

Dostaneš to.

To je Ponts.

Byl to můj otec.

Byl?

Už mě nechce.

Matko.

Matko.

Joanete.

Dneska jsi přišel dřív.

Slunce ještě nedosáhlo ani poledne.

Stalo se něco?

Přivedl jsem přítele.

Jsem ráda, že máš přátele.

Jak se jmenuje?

Arnau.

Je tady?

Ano, matko.

Buď zdráv, Arnaue.

Dobrý den, paní.

Kolik máš let?

Devět.

Doufám, že spolu budete dobře vycházet.

Ty a můj Joanet.

A že si svoje přátelství uchováte navždy.

Na světě není nic lepšího než dobrý přítel.

Mějte to vždy na paměti.

Je tam zavřená od té doby, co se Joanet narodil.

Nikdy ji neviděl. Jeho otec mu to nedovolí.

Jsou věci, které pochopíš, až budeš velký.

Já jsem velký.

Vysvětlete mi to.

Když se žena

nechová, jak se sluší,

schází se s jiným mužem,

její manžel ji může potrestat tak, že ji na celý život zavře.

To je zákon.

Jaká byla moje matka?

Nikdy mi o ní nevyprávíte.

Tvoje matka

neměla štěstí.

Hodně si vytrpěla.

Měla mě ráda?

Neměla příležitost.

Zemřela při porodu.

Matka mě měla ráda.

Já tě mám taky rád.

Ale vy nejste matka.

Dokonce i Joanet má matku, která ho hladí po hlavě.

Ty taky jednu máš.

Všem chlapcům, kteří zůstanou bez matky,

Bůh sešle jinou, Matku Boží,

Pannu Marii.

A kde je ta Maria?

Panna Maria.

Přebývá v nebi.

A k čemu je matka, která přebývá v nebi?

Nepohladí mě,

ani si se mnou nepohraje,

ani mě nepolíbí.

Ale ano, udělá to.

Sešle ptáčky, aby tě hladili.

Když uvidíš ptáčka,

pošli vzkaz svojí matce.

Uvidíš, jak vzlétne do nebe, aby ho doručil Panence Marii.

Povědí si to mezi sebou.

A některý k tobě přiletí a bude ti vesele cvrlikat.

Ale nikdy ji neuvidím.

Jakpak ne, uvidíš ji.

V kostelích.

A můžeš s ní rozmlouvat.

A ona ti odpoví

prostřednictvím ptáčků.

V noci, když spíš,

tě bude milovat víc než kterákoli pozemská matka.

Myslíš, že Panenka Maria bude tady?

Toto musí být katedrála, kterou staví.

Toto není katedrála, chlapče.

Katedrálu platí urození páni nebo radní,

Ale tento kostel, který bude nejdůležitější a nejkrásnější,

platí a buduje lid.

A co je to za kostel?

Nový kostel.

Staví se na počest Matky Boží, Panny…

- Panny Marie? - Panny Marie.

- Matky Boží u moře. - A kde je?

Vevnitř, v tom malém kostelíčku.

Až dokončíme ten nový, bude mít nejlepší chrám na světě.

- Mohli bychom se na ni podívat? - Na Panenku Marii?

Samozřejmě. Bude potěšená, když ji navštívíte.

Ángeli!

Řekni otci Albertovi, že tito přátelé se chtějí podívat na Madonu.

Pojďte.

Otče Alberte,

tito chlapci chtějí vidět Panenku Marii.

Umíte se modlit?

Já ještě ne.

Tak řekni svému bratrovi, ať tě to naučí.

Tady ji máte.

Matka Boží u moře.

Vidíš, jak se usmívá, synu?

Běžte s Pánem Bohem.

Už jste se pomodlili?

- Zdrávas Maria. - Nádherná modlitba.

Jak se jmenujete?

Arnau Estanyol.

- A ty? - Joan.

Ale říkají mi Joanet.

Otče, můžeme se zase někdy podívat na Madonu?

Jistě, kdykoliv budete chtít.

Ale doufám, že až se vrátíte, už svého bratra naučíš modlit se.

A co teď? Kampak jdete?

Na stavbě zůstat nesmíte. Jestli vás mistr zahlídne…

- Ten muž s kamenem? - Ne.

To je Ramón.

- Bastaix. - Kdo?

- Zedník. - Ne.

Bastaix.

Víte, co to znamená?

Přístavní nosiči.

Bastaixové nakládají a vykládají zboží z lodí na pláž a naopak.

Protože nemůžeme dát peníze na stavbu,

náš cech nosí tyto kameny na kostel

z kamenolomu na hoře Montjuic.

Musí být hodně těžké.

Zkus a uvidíš.

A vy nosíte tyhle těžké kameny pro Madonu?

Proto Santa María del Mar bude náš kostel.

Kostel bastaixů, kostel lidu.

Ten nejhezčí ze všech.

Až ho dostavíme,

Panna Maria bude mít víc světla, než kterákoli jiná Madona na světě.

Bude mít nejkrásnější chrám, jaký kdy kdo viděl.

Už nebude zavřená mezi nízkými a tmavými zdmi,

ale bude mezi vysokými a štíhlými sloupy.

A apsidami, které budou sahat až do nebe,

tam, kde má Panna Maria přebývat.

Rád bych byl větší.

Pročpak, synku?

Abych mohl pracovat.

Chci být bastaix.

Můžu nosit kameny na kostel Panenky Marie?

Matka by byla šťastná.

Na to jsi ještě trochu malý.

Ty kameny jsou příliš těžké.

Ale pomáhat můžeš.

Jak?

Když jdou po cestě a nesou kameny,

nabídni jim čerstvou vodu.

Uvidíš, jak ti budou vděční.

- Nosič vody! - Čerstvá voda pro bastaixe!

- Nosič vody! - Čerstvá voda!

Vy. Pomozte.

- Díky, chlapci. - Nechcete ještě?

Ne, díky.

Jsou tu další bastaixové, kteří vám budou vděční.

Jdeme.

Nahoru.

Nosič vody!

Čerstvá voda pro bastaixe!

Ta vědra musí být těžší než kameny.

Nosič vody!

Pokračuj, chlapče. A díky, že se o nás staráš.

Panna Maria ti to oplatí.

Čerstvá voda pro bastaixe!

Kdo je to?

Nikdo menší než Berenguer de Montagut.

Stavitel chrámu Santa María de la Mar.

Má tady všechno na povel.

Nosič vody!

Co to děláte? Voda je pro všechny.

Je mi horko.

Nějaký problém?

Žádný, příteli. Pokračujte ve své práci.

Protože chci já. Ne protože mi to říkáš ty.

Nosič vody!

Čerstvá voda pro bastaixe!

Nosič vody!

Kde je vaše matka?

Leží v ložnici.

Guiamono, místodržící na nás čeká.

Pane, paní se necítí dobře.

Zase?

Guiamono.

Guiamono, takhle už to dál nejde.

Byl tak maličký.

Nesnesu pomyšlení,

že už ho nikdy neuvidím.

Máš další děti. Potřebují tě.

Máš mě.

No tak, jez.

Chci vidět svého bratra.

Lékař říkal, že musíš pořádně jíst, abys nabrala síly.

Chci ho vidět.

Nerozruš ji ještě víc.

Už si vytrpěla dost.

Nech nás o samotě.

Přistup blíž.

Jak se cítíš?

Ne moc dobře.

A co tvůj syn?

Trochu zdivočel.

Fláká se, nemá co na práci.

Ale bude z něj čestný a pracovitý muž.

Vím, že Arnau za nic nemůže.

Strašně jsem mu křivdila.

- Jestli zemřu… - Ne.

Poslouchej.

Nedovolím, aby Grau Puig zapomněl,

že vybudoval svůj obchod pomocí peněz z tvého dědictví.

Myslel jsem, že když se staneme svobodnými občany, náš úděl se změní.

- Ale všechno je stále stejné. - Důvěřuj mu.

Není jako ti šlechticové z panství, kde jsme se narodili,

v jádru je dobrý a věrný.

Dá tvému synovi řemeslo.

Nic vám nebude scházet,

až já tady nebudu.

Doña Guiamona nepřijde?

Je stále nemocná. Jestli to tak bude pokračovat, obávám se nejhoršího.

Některé matky ztrátu dítěte nepřekonají.

Jestli Guiamona zemře, nevím, co se mnou bude.

Věř v božskou prozřetelnost.

Kdyby Guiamona zemřela,

byl bys v ve vynikajícím postavení spříznit se se šlechtou.

Určitě najdeš šlechtice na mizině,

ochotného dát ti svou dceru,

za to, že zachráníš jeho finanční situaci.

Ty bys získal titul

a on svoji spásu.

Zruinovaný šlechtic jako ty.

Jdeme. Očekávají nás.

Via fora, via fora!

- Co se děje? - Musíme se vrátit domů. Pospěš.

Via fora!

- Co ten pokřik znamená? - Že je válka.

Jdeme, Arnau. Tohle se nás netýká.

Řekni to otci!

Arnau!

Zaútočili na Barcelonu?

To my zaútočíme.

- Na koho? - Na toho, kdo nám uškodil.

Když se toto stane, místodržící svolá městskou hotovost.

S trochou štěstí budeme pryč několik dní.

Podívej, támhle je tvůj strýc. Nabídneme mu své služby.

Raději ne.

Možná přišel tvůj otec.

To si nemyslím.

Co je s tou vodou, chlapci?

Musíš být vždy připraven, když tě město zavolá.

Via fora!

Via fora!

Via fora!

Via fora!

Via fora! Via fora!

Via fora! Via fora!

Kam jdeme?

K obci Creixell.

Její pán zadržuje stádo patřící barcelonským řezníkům.

A proto ho napadneme?

Barcelonský dobytek má právo volného pohybu a pastvy po celém Katalánsku.

Ani král nesmí zadržovat stádo směřující do Barcelony.

Naše děti musí jíst to nejlepší maso.

Nemluvě o Miquelovi.

Uhni mi z cesty!

Před mnoha lety,

když jsem byl mladý,

byla hotovost svolána, aby se dostavila ke Castellbisbalu.

Jeho pán si přivlastnil tisíc měřic obilí.

A co se stalo?

Došlo k velké bitvě?

Ano, došlo.

Byla to krvavá a krutá bitva.

Pán si myslel, že my občané Barcelony

nebudeme umět bojovat.

Takže se rozhodl, že se nám postaví.

Hotovost pobila jeho vojáky,

dobyla jeho hrad

a nenechala kámen na kameni.

Nikdy na to nezapomenu.

A co se stalo s tím pánem?

Zkrátili ho o hlavu

na náměstí Blat.

Co se děje?

Pán utekl. Vzdávají se.

Vítězství!

Vítězství! Vítězství!

Nejsi spokojený?

Jsi pod ochranou největšího a nejmocnějšího města ve Středomoří.

Všichni se nás bojí.

Ale nebyla válka.

Kdyby se Creixell nevzdal, kdokoli z nás by mohl být zraněný

nebo mrtvý.

To by se ti líbilo?

V tom případě to oslavíme!

Pane, doña Guiamona…

Přivítali nás, jako bychom vyhráli válku.

Dokonce nám házeli květiny.

A bastaixové nás vysadili na ovce.

- Na ovce? - Ano.

Bernate.

Tvoje sestra… zemřela.

Otče.

Otče.

Neplačte.

O rok později. Červen 1330

Udělal jsi dobře, že jsi koupil tento palác.

Moje dcera nemohla žít v hrnčířské dílně.

A už vůbec ne provdat se za obyčejného hrnčíře.

My urození, a ty jsi teď stejně urozený jako my,

se nemůžeme věnovat řemeslné výrobě.

Ještě víno, pane barone?

Připijme si na spojení našich rodin

a vzájemný prospěch, který nám to přinese.

Nepřipiješ si, Isabel?

Připiju si, až uvidím stáje plné koní.

Vím, že ve vaší společenské vrstvě to není zvykem,

ale vždycky jsem jezdila na koni, že otče?

Jistě, ano. Ano, ano. Jsi hotová Amazonka.

Ale je poněkud brzy, abys začínala něco vyčítat svému novomanželovi, ne?

Všechno má svůj čas, drahá.

Budeš mít nejlepší stáje v Barceloně.

Doufám, že to tak bude.

Na novomanžele.

Na novomanžele!

Nehodí se. Prodej ho.

- Jméno. - Ahmed.

200 solidů.

Hej, ty. Na vůz.

Hodláš nás všechny prodat?

To máš v plánu?

Arnau a ty půjdete do paláce a budete tam pracovat ve stájích.

Nejsme tvoji otroci.

- Žebráci, to jste. - Ale svobodní, Grau.

Svobodní občané Barcelony.

Žádný pán se nás nemůže domáhat jako uprchlíků.

Mluv tiše.

Zavázal ses, že přijmeš Arnaua jako učedníka.

Už mu bylo deset let.

Věci se změnily.

Zbavuju se podniku, otroků, všeho.

- Promluv si o mně s novým majitelem. - Už má svoje lidi.

Poženu tě před soud, jestli to nedodržíš.

Uprchl jsi z Navarcles, protože jsi zabil člověka. Jsi vrah.

Kdo může víc ztratit?

Zrušme tu dohodu.

Na oplátku ti zvýším plat.

Tvůj syn bude s tebou pracovat ve stájích.

Bude mít svůj plat.

Mohli byste žít sami ve vlastním.

Poděkuj svojí sestře.

Hyjé, jedeme!

Ty aspoň nezůstaneš na ulici jako my.

Děkuj Bohu.

Bernate.

Vím, kde byste se mohli ubytovat.

Jsou to dobří lidé.

Děkuji, otče.

Jsme vám velmi zavázáni.

Jsem rád, že jsi svému synovi Arnauovi sehnal dobrou práci.

Podkoní jsou stále potřeba.

Ale Arnau mi říkal, že hledáte ubytování pro dva.

A co tvůj druhý syn?

Co hodláš udělat s Joanetem?

Co je?

Tvůj otec.

Teď mu řekne, že nejsme bratři.

Otče.

Pojď blíž, Joanete.

Byl bych rád, kdyby Joanet byl můj bratr.

Pojď sem, Joanete.

Pojď sem, neboj se.

Opravdu chceš být můj syn?

To znamená ano?

Otec Albert byl velmi potěšen.

A Bernat byl taky potěšen.

Samozřejmě i Arnau.

Víš, že Arnau chce, abychom byli bastaixové, až budeme velcí?

A tobě by se to líbilo?

Raději bych se stal architektem jako Berenguer.

Má to všechno na povel.

Vidím, že jsi velmi šťastný, synku.

Přišel s tebou Arnau?

Ne, ale pořád jsem spolu.

Jsme jako bratři.

Matko?

Je pozdě.

Už běž, tvůj kamarád tě bude čekat.

Sbohem, matko.

Sbohem, Joanete.

Dávej na sebe pozor.

Pojďte dál.

- Takže ty musíš být… - Аrnau.

Já jsem Pere.

A to je Mariona, moje žena.

Jsi moc hezký.

Proč nemáš víc dětí?

Mám bratra.

Pomáhá v kostele a přijde později.

Tři podnájemníci, Pere.

Musel jsem to špatně pochopit.

Doufám, že kde se najedí dva, nají se i tři, ne?

Ukážu vám vaši jizbu.

Tudy. Pojďte.

Můžeš ho hned začít hřebelcovat.

Chtějí, aby se leskli jako slunce.

Bez jediného smítka prachu.

Co mám udělat s hřívou a ocasem?

Je třeba je zkrátit, zaplést do copánků a vplést stužky.

Proč chtějí, aby koně měli tolik pentliček?

To není tvoje věc.

Pořádně promaž kůži na sedle a na postroji.

A nepřibližuj se ke koním. To je naše práce.

Tvoje dcera mi prozradila, co je tvůj švagr zač.

A co provedl tvůj synovec.

Margarida příliš mluví.

Zabil tvého syna.

Jak můžeš dovolit, aby tady pracovali?

Ve svém domě je nechci!

Co když budeme mít děti,

- budeš riskovat ztrátu dalšího? - Dost!

Slíbil jsem Guiamoně, že se o ně postarám.

Dostaneš vše, co chceš, Isabel, kromě tohoto.

A co řekne můj otec, až se dozví, že máme v paláci vraha?

Ale on se to nedoví, že?

Nebo chceš, aby všechna barcelonská šlechta věděla,

že žiješ se dvěma uprchlíky?

Matko.

Víš, co se dnes ráno přihodilo paní Marioně?

Matko.

Matko!

Matko?

Chtěl jsem ti něco vyprávět.

Moc by ses nasmála.

Přišel jsem tě pohladit.

Musela jsi zemřít,

protože jsme nebyli spolu.

Otče! Joanet nikde není.

- Není v Santa María? - Hledal jsem ho a nikdo ho neviděl.

Co když se mu něco stalo?

Najdeme ho, nedělej si starosti.

Paní Joano, neviděla jste Joaneta?

Jsem tady, Arnau.

Joanete, co se stalo?

Zemřela.

Jmenuji se Bernat Estanyol.

Toto je můj syn, kamarád toho vašeho.

Já nemám žádného syna.

Ale máte ženu.

Měl jste, zemřela.

Joanet tam uvízl s ní a nemůže se dostat ven.

Ten bastard tam měl sedět celý život.

- Co hodláte dělat? - Nic.

Zítra, až ten přístavek zbourám, tak se dostane ven.

- Nemůžete ho nechat… - Je to můj dům!

Budu si dělat, co se mi zlíbí!

- Oznámím to místodržícímu. - Počkej!

Vytáhni ho odtamtud. A vyřiď mu, že teď, když je jeho matka mrtvá,

už ho tady nechci vidět.

Kudy se tam dostaneme?

Stejnou cestou, kudy se tam dostával celé ty roky on.

Přelezete zeď.

Do mého domu nevkročíte!

A co bude s matkou?

Zaplatil jsem pěkně mastnou kauci, že tu poběhlici nezabiju.

Teď ji konečně dostanu zpátky.

Joanete.

Joanete.

Jestli chceš, můžu poprosit Pannu Marii, aby byla také tvojí matkou.

Joanete?

Tak mi říkala matka.

A už není.

Teď jsem Joan.

Jak zjistím, že Panna Maria chce být mojí matkou, když nemluví?

Řekne ti to v noci, až budeš spát

a s pomocí ptáčků.

Ptáčků?

No, je to složitější.

To už ti poví náš otec.

- Za Pannu Marii! - Za Pannu Marii!

Ty tu hlavu jednou nazpátek neprostrčíš.

Miluješ Pannu Marii?

Teď je to moje matka.

- A modlíš se k ní? - Ne.

Jen si s ní povídám, vyprávím jí o sobě a tak.

Pokračuj, synu.

Pokračuj.

Mluvil jsem s diákonem.

Říká, že by mohl zařídit, aby Joana přijali do školy při katedrále.

Školy jsou pro boháče, otče.

Tahle by tě nic nestála.

Naučí se číst, psát, dostane najíst

a až mu bude 13 let, může studovat latinu, gramatiku,

rétoriku, aritmetiku…

A když bude dobrý student, může jít na univerzitu.

Je to skvělá příležitost.

Řekni, že o tom budeš aspoň přemýšlet.

Arnauovi se po něm bude stýskat.

Může dál žít s vámi.

Kdybych vám řekl ne, asi byste byl velmi zklamaný.

Zaslouží si to.

Možná, že jednou se dostane na všechna ta místa, o kterých jste mluvil.

Nevím.

Raději bych byl u koní jako ty.

To si nemysli.

Nedělám nic jiného, než že uklízím a čistím.

Je to pěkná nuda.

A to když na mě Tomás nekřičí.

Když se budeš učit a staneš se knězem, budeš na tom mnohem líp.

Právě jsem to uklidil!

No a co?

Od toho tady seš!

Co jste si mysleli, ty a tvůj otec?

Že mě připravíte o místo nebo co?

Na mého syna už nikdy ruku nevztáhneš.

Jestli se ho ještě někdy dotkneš, zabiju tě.

Ty otěže víc nakrátko.

Použij ostruhy, abys ovládl koně.

Jestli mu nedáš pocítit, kdo je pán, neposlechne tě.

Genísi!

Co se stalo?

Sedlo bylo špatně připevněné.

Podívej se na to. To je práce tvého synáčka.

Copak chce zabít všechny dědice Grau Puiga?

To sedlo bylo v pořádku.

Podívej, jak bulí.

Genís nebrečel, když tvojí vinou spadl na zem.

Přestaň brečet a odpros nás.

No tak!

Čekáme.

Nechci, abys je propustil.

Bude lepší je jednou pro vždy vyhodit.

Nemůžu připustit takovou povýšenost u pomocníka ze stájí.

Chci, aby tady otec pracoval dál. Sloužil tvým dětem.

Chci, aby ani na chvíli nezapomněl, že čekáme, až se Arnau omluví.

Aby se ten spratek omluvil před tvými dětmi.

A aby celá Barcelona věděla, co je rodina tvojí první ženy za sebranku,

se kterou ses neměl nikdy oženit.

Jestli je vyhodíš, nikdy neodprosí.

A já chci vidět, jak se plazí po kolenou.

To sedlo bylo v pořádku. Přísahám.

- Věřím ti, synku. - Proč musím žádat o odpuštění?

Opustil jsem všechno, co jsem měl, abys mohl být svobodný.

Aby tě nikdo nemohl ponižovat tak jako mě.

Teď jsme svobodní občané, můžeme se bránit.

Mám našetřeno trochu peněz.

- Najdeme si lepší práci. - V celé Barceloně ji nenajdeš.

Baronka vzkázala do všech stájí, aby tě nikdo nenajmul.

Ty parchante!

Ty jsi připravil sedlo tak, aby se uvolnilo, že?

- Dělej něco! - Kdyby to nebylo kvůli sedlu,

bylo by to z jakéhokoli jiného důvodu.

Baronka tě nenávidí.

A bude tě nenávidět na věky.

Ví, že nejsi nic víc než uprchlý nevolník a tvůj syn…

Nemáš na vybranou, Bernate Estanyole.

Tvůj syn bude muset odprosit.

- Odprosím. - Ne, synku.

Nemůže rozkazovat celé Barceloně.

Něco najdeme.

Tomás mě upozornil, že tvůj švagr stále hledá práci.

Mohl by ji sehnat?

Bude to mít těžké.

Dodávka zásob se začíná omezovat.

A to ovlivní všechny živnosti.

Naštěstí jsme teď šlechticové.

Šlechticové budou mít také problémy, dcero.

Poslední sklizně postihla neúroda. Venkov je přelidněný.

A to málo, co se sklidí, do měst nedoputuje.

- Snědí to rolníci? - To je absurdní.

Katalánsko je dost velké.

Už je to několik let, co zemědělci nepěstují obilí, které se jí nejvíc.

Věnují se lnu, hroznům, olivám a dalšímu luxusnímu zboží.

To přineslo urozeným vlastníkům půdy bohatství a nám kupcům tučný zisk.

Ale situace začíná být neudržitelná.

Neděs svoje děti, Grau.

V Barceloně chléb nikdy nescházel.

Až do teď.

Brzy budeme trpět kvůli chamtivosti těch tupců.

- Jak se opovažuješ takto mluvit? - Kdyby šlechticové investovali

do svých pozemků jako my kupci do lodí, byla by to jiná písnička.

Ale je budoucnost nezajímá,

zajímají je jen snadno vydělané peníze a to nás přivede na mizinu.

Ale co my, budeme mít co jíst?

Můžeme za pšenici zaplatit, jestli bude.

Bude muset být.

Přesto, že je to tak, Bernat nesmí najít žádnou práci.

To je teď to nejdůležitější.

Je mi líto, ale musel jsem propustit polovinu učedníků.

Je velmi špatný rok.

To mi říkají všude.

Mám stěží na to, abych nakrmil svoje děti.

Opravdu mě to mrzí.

Nikde práci nenajde.

Co myslíš, že mám udělat?

To si musíš rozhodnout ty.

Přistup blíž.

Tak spusť.

Přišel jsem prosit za odpuštění.

Tak to udělej.

Takhle nás chceš prosit za odpuštění?

Vestoje?

- Žádám vás všechny o odpuštění. - Neslyším tě.

Žádám vás všechny o odpuštění.

Polib nám nohy.

Po kolenou!

Překlad: Mejsy Korekce: Yusek