Original subtitles

Tak ahoj, já vás vítám z erotické výměny partnerů. Děkujeme, že jste sem dnes

přišli. Jak se jmenujete?

Já jsem Micha.

Já jsem Veronika.

Jak jste spolu dlouho?

Deset let. A vy?

Já jsem Kristýna. Já jsem Pepa. A jak jste spolu dlouho? Sedm let.

Sedm let.

Ahoj.

Sedm let?

To vás těžší mělo? Jo.

Co vás přimělo sem k nám přijít? Co toho očekáváte?

To je nějaká zkušenost mám, jako vyzkoušet si vítězství jiného partnera.

nejvýhodný, že?

A to u vás, jak to je? Co

očekáváte od téhle zkušenosti?

Já od toho očekávám nějakou tu novou jistru v tomto toho.

Jsme spolu dlouho.

Tak tam občas to už je takový složitější.

No, chtělo by to asi nějakou změnu, jo? Jo. To nebaví vůbec toho, no?

Baví? To je jasný, že baví.

Já ho taky pořád bavím.

A máte nějaký limity, něco, co byste partnerovi nedovolili?

Nebo co naopak by bylo v pořádku pro vás?

Tak asi ten sex, asi ne.

Tak jako... takhle no, netřeba jako doma.

Anální sex neděláme.

Tak kdyby se to zkusilo někde jinde, tak klidně může, ale když to nebudeš cítit

po mně doma dál.

A ty co myslíš?

Já chci, abych zkoušel všechno.

Takže jsme takový volnější, takový spontánnější.

Ono si říká, že ta kázané ovoce nejvíc skutná. To bych mu všechno povolila.

Ale krásná ovoce.

Tak to bude zajímavé.

Prosím mě tam žádný kamarádky neboť.

Tak připravení teda.

Můžeme do toho. Tak já vás poprosím dámy prohoď prese.

Tak já

vám

tady předám kamery.

A přeju hodně štěstí, úspěšný týden a pak se zase setkáme a opovídáme

si, co jste zažili zajímavého.

Tak jo, tak se tím ahoj. Ahoj. Ahoj.

Pomůžeš mi teď?

Jo, jo, já to myslím.

Děkuju. Ahoj.

Tak, dobře, opatřáme.

To je malý byteček. Jo, ale je to trošku malý byteček.

No tak snad.

On tady spolu těch pět dní nezdrží, no.

Jo, bude asi.

To jo, to nějak přežem.

Teď si vrátím manželka. Jo, to je jako... Tady jsou všechno lidí věcí,

jako... To vypadá, jako byste se tebe přistěpovali.

Trošku jsme malovali, nejde o to.

A tady bude spínkat, jo?

Tak to jo, hlavně, aby byla matračka dobrá.

Co mám děkat?

Ano, to vyšlo.

A ty budeš spát i kde?

Já budu spát na Siverna, no.

Jo, super.

Tak já bych si teda zatím vybalila.

Jo, jo.

Asi bys mi teda udělal kafe, si můžeš poprosit? Můžu, můžu.

To bys byl hodnej, děkuju.

Tak jsem v Praze, já jsem dostala kvíče.

Už jsi tady viděla všechno?

Jo, jo, jo, už jsem viděla, že jsem se seznámila s bytem i s manuálem.

To líbí se tady v Praze?

Líbí, no, já jsem v Praze poprvé někam.

Ještě dobrý, moc hezký, no.

Já jsem až z Jeseníku.

Z Jeseníku?

No, no, no, nevíš, kde to je? To je u polských hranic. No, víš, to jsou nějaký

vody.

Tvoje paní odjela na hory do Ziměnsky.

Tak doufám, že se jí u nás bude líbit.

V Pražečce.

To víš, taková hlasnice.

Takže tak.

Ne, dělám si snadu. Jsem z města, ale je to malé město.

Já jsem si jako udělala čaj. Jo, v pohodě.

Dobře. Co se to takhle napadlo, co přihlásím? Tak jako...

Máme to takové trošku těžší, že jo?

Těžší. Co to asi změnilo?

Že vám to nějak nefunguje?

No, ne.

Aha. U nás je to spíš ten stereotyp.

Přijde buď pořád v práci, nebo ve fitku.

Takže je trošku nuda.

Tak to potom jo.

Tak.

A kolik je tady peníze, si můžu zeptat?

Je 29 let, no.

No.

Jak dlouho jste spolu?

Už asi právě deset let a je to takové, je to prostě, není to moc

dobré, no, takže proto jsem se tady takhle smedalit tu změnu, že to třeba

změnit.

Takže doufáte, že vám bude smutno, Petr?

No.

A v čem třeba tu změnu očekáváte?

Já bych řekl asi sexu. Sex?

Co? No.

Co mám, to nefunguje?

No, nejde co, už to není fungovalo.

To si to víme u kávy.

Kola jsem štít, vždycky nemáte.

No, no, no.

A vy jo?

No, nemáme, jako plánujeme to, plánujeme, no, ale zatím se nám ještě

nepoštěstilo víc. A kolik ti je, jestli to můžu vědět?

Skoro třicet.

Hm, skoro. To znamená co? Dvacet devět.

Jo? No.

No, tak to, když bys možná mohla něco mít.

Jo, tak jako...

Víš, to ne, ale to jsou furt prostě práce, práce, že jo, jako no.

Jo, a co děláš se s ní kvěvěně taky? S ní tady až snítem. Fakt jo? Takže jako

furt, a hlavně i ta práce na bytě a všechno. Víš, to jsme již od dávno

nový, takže rekonstruujeme věci, takže jakoby je to blázinec, no.

Na co tvůj kluk a tak?

Mandil myslíš? A teda mandil ho moc.

Děkuji.

Jo, manžel je hodný, nebo ten manželka je v dobrých rukách. Jo, neudělá nic,

v pohodě. Ne, ne, ne. Ne,

to vůbec.

Moj manžel je jako příjemný pán, takže v pohodě.

Pán?

Nechci říkat kluk, žeho, když jsme ženy, jako v daným. No, tak jako, je to o

věku, žeho, nebo o tom myslíš?

Tak, tak, on je jak já, takže skoro třetí, tak je no, takže dobrý. A kolik

bez snadu?

Mě 26.

Fakt? Jo, tak to mám.

Jsem teď stará, ty jo.

A moji holce je teda 28.

No, teda manželce.

To je takový zvláštní.

My jsme se vzali nedávno, my jsme se vzali tak, já nevím, rok zpátky,

Jo, to je chvíli.

No, alespoň 10 let.

Jo, no tak můžeme si splnit hodinu osmnácti. No to máte problémy, no.

No. A vyhledá to tak, že začíná letět, že člověk už přestane i počítat.

Jo. Aby to nepřekročilo ten bůh, ne?

A co jináš dělá za práci?

Já stavu na něj můj balónku, no, ale ono ty právě dělám a já těch dnech budu

cházat celkem těch

dnech.

Máš barevý, no, tady.

Vypadá to jako... Uděláš nějaké ty plánky pro dětičky, jo? No, no. Jako

to sice jako hodně žádné.

To jo.

To je celé pohledně. Já jsem si myslela, že to bude hodně žádné, ale to je

vlastně větko.

Máte si povídat o tom, co člověk mě nesoupal?

No. A k tomu srdcu, že jo, to byl... Strávit souhledně srdce by byla není

nejlepší, že?

Jak dlouho?

Dobře, právě několik let, no.

Takže jste nehoté?

No, my už ani spolu nezpíme, jako to ještě. Což to má?

Kus teď je důležitý.

No to je, no, právě, ne?

To zbaví ten napětík, ještě ještě taky emocí, či člověku na venení to nějakým

pomáhá.

Má to hezký.

Nevím, že bych čítila, ale to má hodně podobný. No a tam je to, že má hodně

práce.

Jako jiný, práci, práce.

Jako hodně oblečený, jo? Má hezký. Moc byla hezká každej den.

No tak já jsem nevěděla, do čeho jedu, tak... No počkej, jak jsi nevěděla, do

čeho jedeš, jako? No já jsem vedla všechno, víte, tak chci ti neřeknout,

do Prahy, nebo jedeš na mesnici, jedeš tam to, že jo? Je to máš takhle tajný,

jo?

Tak to taky, já si myslím, že už jsem dobrá, tak já se tady uložím, já... Jo,

takže už tě... Já dobrou noc, tak... Tak jo, ať se hezky vyspí, teda. Tak já se

tady uložím.

Tak jo, ahoj.

Počkeš to vidí tvůj manželka.

Ale to nehvadí, ne, to je jako...

Se stydím.

To potom vstydněm doma, to nevím.

Můžeš si třeba šáhnout?

Ne, ne.

Jsem rozprchyt.

Tak jo, děkujeme.

Tak jo.

na vypadajícího stáče neobtěhnete správně.

To určitě není moje.

Chceme se vám zespít.

To je materiál.

To je to z rána?

Jo.

Zaspala.

Máš tady budíček.

Koukej.

Taky byla budíček.

No jasný.

Taky jsi čekala?

Já nevím, kafe.

Teď to je kafe, to je možná lepší ještě.

Jsi to vážně dlouho vážený, už je ráda.

Čau.

Čau.

To je hezký porámku.

Kdybych to dokázala dělat úprostřednou, což můžu dělat. Žákali to na jedno zase.

Co no teď se mi takhle?

Takhle jo.

Jako takhle no.

Pěkně držíš.

Jo, samozřejmě tam dáš taky někdo. To si škůl.

Záříka.

Konec.

Máš brášky, že jo?

To se mělo zeptat.

Tak to mělo zeptat.

A pokud nevytečeme sračku? No právě to, že? Už ti říkám předtím, že máš drahou

sračku. Tak ti ji nechci zničit.

Já se skočím do svrche, jo?

Taková pamatená, ne?

To je jasný.

Jako tady je... Jako tady je pěkný svinčík.

Promiň, to zase nechtěla spát. No počkej, jako jsme na něčem domluvený, že

Snídaní nemám mít.

Já už běžím kolik hodin?

No ale jako... 7 hodin a 20 minut.

Tohle bylo klaská hřiška.

Já bych klidně než přijeli zprát, no. No počkej, ale to jsme se jako nedohodli

tohle. Já nevím.

To se oveliknulo.

Jako, působila jsi docela jinak, hele, očičko.

Jo, jo, jo.

Jsem úplně do práce.

No ty, to co děláš, to ráda ze mě ne.

Ty, mám tu housku ze včera na svůj, nemůžu stačit. Jak housku ze včera?

Já ti udělám čerstvou, prosím tě, můžeš aspoň více si zhubit, no. No, to... Ach,

jo.

Jako, fakt tady všude svinčí.

7 hodin spát vždycky to nestačí, nebo 8?

Já jdu na chodinu spávat dřív.

Jo, aha.

Tak se na to můžeme projednou nechat bejt, no.

No tak jo. Tak já do tý práce, jo. Ty budeš hrozně hodnej, děkuji.

Jo. No.

Já tady uklidím, než přijdeš, nebo bude tady nalaženou krize.

Fajn, to je úplně.

Tak zatím.

Je to bordelná, ty vole, zbytě bývá bordelná.

Chce dobře udělat služku, ty vole.

Já to tady neskutečně nevěřím, jak to dělat.

Jako, nevím, ten tvojí repor neschopnej, jako, že si prostě nenakáže stát a

udělat si snídení sám, ty vole, to můj chlap, ty vole, si udělal snídení sám

opravdu klidně, jako, to jsem nechala potom.

Můj manželka už si očividně stojí za prdele a dělá za něj všechno.

Právě tady nejsem odtud, abych nikomu chodila tírat zadržky.

To už mě přesně nikam vůdě nevezla.

No.

Tak já už to udělávám, to ještě něco budu dělat.

Zrovna si budu volat manťou.

Co říkala, jako že se ořve, co a jak?

Co jsi dodala na jeho retrolex?

A nebudeš mi potom vyčít, keď se vrátí moje tělo, tak to bude?

No, tak co, ne?

Já si myslím, že ne.

Žijeme jenom jednou, ne?

Přesně tak.

A máš rád sushi

na vadí?

No, právě že mám rád sushi, ale dám si jako... Jsem mal zkusit všechno,

tak...

A když ji plánujete?

Já jsem chtěl, že jo, ale teď je v ní spolu, nespíme, tak právě tam je ten

problém, no.

Mělo uchodnění, jdete tam stříknout.

Jsi tady? Jo, půjdem tady.

Čau.

Ahoj.

Jak bylo v práci?

No, jak může být v práci asi?

Tak co, já jsem to alespoň trochu ukladěla, no.

A jo, tak dá se to.

Víš co mané, jako věřím, že nejdivným by se zuby teď někomu nevím, už nevíš co.

Tak já jsem se snažila tedy spíš jako tak postrkat na strany, tří zpráv, no,

dvě, tří.

Jo, teda jako až máš to oblačení a to neumýtý nádobí, mi to šlo.

Po pohodě. To nádobí, ale to jsem uvařila, pozor, jo, takže to se to umýlo

večeři, nebo... No tak já si jim taky dělám. Jo, já už tě nebudu udělat. Ne,

ne, to se tě nebudu udělat, ráno, ráno.

Víš, to je poráno, to bylo nepříjemný, no, no, tak to. Já to chápu, no, jsem

zaspála, si doufám, že to už nezaspála. Jo, to se st

Odpuštím tě.

Děkuji, Marko.

Máš tady pěkný oplček, koukám.

Děk. Domácí.

Mě bylo tady vedrobné, jak jsem tady lítala, uklízela a říkala, tak ser, ono

bylo. Taková rajda.

Když už máš tu rajdu, konečně říkám.

Tak dvě, že jo, to jsou oči. No vidíš, my se spolu hodně nebudeme.

No, já si myslím, že ne.

Já asi právě už ráno říkala, říkala mi, tak ten děk žádným lidem nevezme, tady

na mě nasrve.

A já tak to je takový to.

Tak to probuzení, víš co.

Ani co není hotový, jako, je tady svinčík a... Pěkný vešky máš.

Uvádíš mě do rozpaků. Fakt?

Jsi nějaká červená. Já nevím z toho, z toho chlasu, nebo do rozpaků.

Do rozpaků.

Z alkoholu, no.

Ne, ale to, tak... Já se teda koufám, tak já mám takový košel z Roxolany.

Jo, fakt. Já jsem postaráčná.

Jako měl nějaký porod.

A koukám, že teda manželka nejde na sněmovci.

No a tak.

Právě. Na to kašle no, úplně jako.

Kašle i na vaření, kašle na sex, kašle na všechno.

Neuklidit na vaření ani na sebe není.

No, tak můžeš mu zkusit zavolat, jestli chceš.

No čau, zlasto, co pak děláš?

Jo, tak máte, že jste žmefitku.

Ne, já mám vědu, že...

Ne...

Aha, to se štěpne. Ne, my jsme byli jenom v pizzerce, dali jsme si vínko,

tak, jako je nám fajn.

No, neužívám se, jako to víš, jako... A co dělat?

Ne,

ne, zlato, ne, ne, to musíš vydržet.

Já ho tady teď taky...

Ježíš, je to jeden den, to ne.

To vydržíš, miláško, jo, půjdeš do chytka, zacvičíš si.

A sponč se na mě... No,

to jo, víš co, ty bys jen ho byl na svalíkách, jo, tak jako to, to přežiješ.

To víš, že se spolu zacvičíme, ale že budeš cvičit tam se sločnou, jo?

Já všechno uvidím, všechno uvidím, já jsem vzorná, já jsem hodná.

No tak vidíš, tak jako jen šťastný taky zní.

Jako já se vrátím domů a tam bude bordel, to ne.

Ne. No tak snad.

Aspoň my si to tady můžeme zpříjemnit.

To můžem právě.

Tak já se jenom vše leču.

Já v tom bedru.

Tak.

Třeba budu něco pohledat na něj.

Jo. Vypadá.

To mám neopat. Já to nadávám zní.

Zde mě, ne?

No jo.

Zde mu nevypadá, že nejsme.

Jsi jen na postělní vodu.

Ty můžeš dál pojít.

Tam jsi slyšel, co povídal manžel. Ale teď už to bylo nálko.

To se první vysvětlilo, že pozná.

Co tady vyvádíme, když jsem se začala smát.

Pojď za mnou.

Jo, mám jít za sebou?

Ty máš neposadné ručky?

No trošku.

Já ti odložím tu skleničku, jo?

Nikud.

Můžeš si s tím na chvíli?

Ano.

A pak si půjdu spát.

Jo.

Stránce čekají povednosti.

Tak je divné soustředek.

No to trošku jako, to si vůbec nevšimne.

Ale jsou divnější.

Jak je to malinký, jak se to rozlíňuje.

To si dám.

A co teď?

No ráda, můžeme něco zkusit.

Co bys rád, jak to očekáváš?

Já to asi nechám na tebe.

Já i jeho.

Nepůjdem shlednout tady na chvičku.

Asi jo.

Tak já vždycky můžu postavit. Dobře.

Takhle bylo nic.

Takhle bylo.

No co, jak mám dělat tady s tím poráhnout?

Já nevím, co jsem s tím dělala včera večer.

Včera večer? Nyní?

No, já jsem říkala na tebe, tak to.

Dělá, aby si mi šlo víc do zásadu, ne?

No to i jo.

Já nevím, jak nevíš. Jak nevíš? A co jsi tak naštěláka?

No já nevím, to je na tebe?

Já nevím, co ještě.

A co jako stydíš?

Co stydím se?

Chcem ty podkolenky a... Jestli ti tak líbíš ty podkolenky, no.

Tak co?

Já bych na očičky chtěla.

Já mám očičky často starší než ty.

Já už již nedoraz pakuju opět. Opět?

Opět.

Nechvůrtovat již doraz pakuju.

Celou tělu, co jsem tady.

Že na mě nejsou zlej, tak to. Já jsem na tebe hodný.

Takže jo.

Ty bloky nevyrozumění, jo.

No, vidíš, já dneska vstala, i když jsem včera byla opila úplně.

Já byl způvoděn, já byl až hrozný. Jo.

Sám se vlastně nechtěl, než zblacit se vlastně.

To ne, dávíš to, že jo.

Já dělám takový věci.

Tak se to nevygetáme dneska, jo? Tak už musíš jít do práce, jo? Chceš ulovit.

No, chtěl bych ulovit, no.

Tak jo, tak dělej se tady normálně.

Fakt, jo?

Jo. Ty jo.

Ale jako jestli s tím bude mít tvoje manželka nějaký problém. Ne. Ale s tím

vysvětluješ sám, jako jo.

To je

většina.

Tak mě to děláš, no. Můj manžel je o sobě hodně spokojený.

Můžeme se někdy vyměnit, pak když tak.

Když mu řekně, jak mě šuká.

No tam, tam, povím se, neboj.

Kdybyš tě radši už pošukal, ještě víš.

No já už nejsem hodně.

No, pojď, zvyklo to taky. To mám na pět rád.

Jak se od sebe šuknul?

Počkej, jenom, že jsem se zase domluvala na orálu, jako. Počkej, tak si se mě na

chviličku. Co?

Alech toho. Ty mi co bys byl rád, že to.

Tak jenom na chvíli.

Tak ono.

A jo.

Koření tě stačí, proč?

Musíme být vždyť někdo cokoliv, no.

Učel jsem.

Ty

nemůžeš

čápat z těch doblečeň, ne?

No tak pojď.

... ... ...

...

Takže dobrý ráno, ne?

Dobrý.

Vidíš, jak jsem se teď půjdel práci líp, ne?

Já jsem se vzpěchlil.

Já jsem se vzpěchlil.

No, kdyby jenom na působ, no, na ruku.

Tak já taky, jo, jako, jestli jsi takhle jako v pohodě s tím, no, tak, co nevím,

když máte si tolik na země, jako.

No, jak já se mu plátnu, budu si dát tenhle.

Jo, tak počkej, chvilku, já se taky oplátnu. Dávno mám vždycky přednost, že?

Takže, když nařaduješ.

Mně stačí umělat to v pohodě.

To by mělo fondovat. Tak jo.

Čau. Ať se tedy hezky správíš.

Ty nebudeš jíst, ty mě budeš pořád sledovat. No jo, jako tak je, co?

Tak já jsem se chtěl podívat jako na prsovátku.

Teď, teď, ne, teď jíme.

Hm.

Hm.

Dalíš masenky, co, no?

No, jak to je všechno, na hovnou tady stojí, tak jako já nevím.

Hm.

Tak já za ti to nevystydnu.

Kam pojdeš? Za tebou.

Z toho můžeš k mně odložit.

Až to papá může pojít.

To se potom může dojít.

Až to půjdu po tebe, vidíš?

Děláš blbosti.

Promiň, to bude možná manžel.

No,

ale za to.

Ne, u nás je všetko v pořádku, a to u vás.

Aha, aspoň nebavíte jak to.

No, tak to je mi líto.

Ne, to víš, že se na tebe těším.

Jo.

A jo, jako... No, nějak to tady doklepu.

To víš, nuda.

Stereotyp.

No, to jsem zrovna vážila až pak i teď.

S ketchupem, že tady nic není.

Tak za pár dní se uvidíme, jo?

Ještě musíme odklízet.

Tak jo.

Pa, pa.

Nebo potřebuji pořád koupit hlory, nebo...

To se ti líbí.

Jo.

Ale pak to doma být nebudeš.

A co ty víš, třeba, jak to můj partner naučí.

No.

Třeba ho zabila.

A když můžeme něco, nemůžeme o ní, že jo?

Přesně tak.

Třeba vám to máš tak zpět.

Ne, mluvím tím, že hodně.

Můžeme.

Ty máš tmu, ty jo.

Tak jsi nachystaná, nemá to jídlo? Jsem nachystaná, jsem krásná, jsem dokonalá.

Dělám si srandu. Ty se ješ. To víš, jo.

Tak jdem, jo. Tak už jsi vymyslel, tam půjdem.

No a vyšel tady ten kousek, ne? Moc čekám dál.

Já jsem na něj koukala dnes, když jsem byla venku, a vypadalo, že je to dobrý

jídlo, tak abych to klidně zašla. No tak jo. Dobře, tak jo. Tak počkej, zaskočím

pro kabelku.

Počkej, ty jsi tady někdo zase neuklidila?

No, nevím. No, povíš, bych tě asi neměla jebat, co, teďka? Já jsem sedla, už mě

nejebe.

Káťa, bude popálka.

Já jsem dneska toho, fakt jsem po nějakém metráci, oče. A já to vůbec

Nesedlo.

Tam jsi vypadala docela živá, teda, no. No, právě že to.

Asi na mě něco leze, oče, oče.

Ty to nejste, že?

Fakt máš klíče, no? Ano, mám klíče.

To víš, že se bojím.

Ty nikdy neztal, že se za Bohu vydržel. No, ještě ne?

Fakt jo.

Teď celý den, jo?

Jdeme z toho ráce u Viverty.

Jo.

Tak pojď.

Španělský ptáček se skvělým knedlíkem či dušenou ryží.

Španělského ptáčka jsem neměla už dlouho.

Dobře si stáčka, jo?

Ne, to si píšu.

To zase neděláš po polským pláči.

Děl byš tak rozlípený.

Je to světlo.

Vidíš, zatuch mi mozec z toho, jak nic nedělám, co vidím.

Já chci zpátky domů a do práce.

Jo? Jo.

Tak to jdem domů. Jdem domů, nebo to zní.

Tak to tady mám.

No, tady.

Tady. Koukám, co máš?

Tady.

Tě bude chutnout.

Měla jsi to už?

Ne.

Ale kudybys tady uklidila, to není bordel.

Já jsem tvoji ženu domů taky nepřivezla, proto by mi tam okolí zdal.

No tak jako je to výměna, tak... musí fungovat, že?

Myslím, že máš dobrou výměnu. Já v tomto já horu vůbec necvítím.

No a co tam cvítíš to?

Šampus.

Já to znám.

Já jsem chtěla říct, že já horu mám srdečka, tak jsem si řekla, že když jsme

té televize, tak bysme měli jako mluvit slušně, no a... Tak co já říkala, když

jsem měla ty líznutí?

No jasný no. Tak se mi tady seděl stůl.

Tak se mi tady seděl stůl. Tak se mi tady seděl stůl. Tak se mi tady seděl

Tak se mi tady seděl stůl. Tak se mi tady seděl stůl. Tak se mi tady seděl

Tak se mi tady seděl stůl.

Tak se mi tady seděl stůl.

Co se bojíš? To, co se bojím... Nebojí se k nás pod námi.

To nevěděla.

To nevěděla, ne? Jo, to nevěděla.

To nevěděla.

To nevěděla.

To nevěděla.

To nevěděla.

To nevěděla. To nevěděla.

To nevěděla.

Koukáči máme.

Já myslím, že to má ráda do hotka.

Já to mám ráda do hotka.

... ... ... ... ... ...

...

Půjde. Půjde.

Taky posaď, jestli chceš.

Jo,

pojď sednat.

Máš si to?

Ne, nechci, ne.

Co se mnohem tady dělá?

Co se tady

dělá?

Takhle to dělá.

Takhle to dělá.

A ne, že budeš zase dneska stříkat dovnitř.

Lépe bych to viděla někde jinde.

Čau na prdlce.

Mnoha lidi stříkají na zadech.

Že máš všude pobyty ty ubrousky.

No tak já nevím, proč tady jsou. Ne, vypadá to tak.

Tak já mám to až na září, co se cítí. Máš to? Tak já půjdu do

toho, jo?

Mám to do září, ano.

To tady mám pak asi uklidit já, veď? Ty to neuklidíš.

Ty uděláš bordel a já ho uklidím.

Počkej, já jsem to neudělal sám.

No počkej.

Já říkala na září.

Ne na zem.

Ne, já na zem to už tady dělám.

Ale to je čistý, já si tam srovnatu štěvko jim.

Mám to až na zálež, mám to až na zálež. Máš no.

Když jsi v rozprství.

Chci prostě číst.

Jo? Mě nebojí.

A chcíš udělat masáž?

A víš, že i jo.

Tak jo.

A dnes ještě nejlepší. No to nesu, to nesu.

No počkej, ale to nejsi vedou.

No a jak vás jistě?

Tady je titulář?

Děkujeme.

Konec.

Jako fakt jo?

Ne, že by mi s tebou nebylo dobře, to ne.

Že jsi byla fakt hodně stejská taková.

Kde? Jo, tady.

Co je to? Jo, to je právě to jo.

Tak dáš mi klíč.

Já se bojím.

Neboj, čeho se bojíš?

Žítička, já se bojím.

Ale nedělej.

Bacha, slob.

Takže mi to nabůváš, ty jo.

No hele, chtěl jsi, abych řídila, tak já řídím.

A dobrý nohrok.

Ti to jde v pohodě, co se bojíš?

Bojím se řídit ve městě.

U nás na vesnici ti projedne jednou kdo za sto let, rozumíš?

Tak to s tím jezdíš, tak kdyby to bylo tvoje? Ne.

Tak znáš to, řidič si se dneska žije na oken, že? Jo.

To jde, jo? Jo, to jde, to jde, pravda.

Takže to je jeden,

co ti dál líbilo hloubě? Jo, to je strno. A teda když se teda ty labity mi

dluží, že jo.

Auto.

Jakoť bys zrovna zaspal.

Máme tu pravenou dolevat.

Dolevo. Taky dolevo, no. Pojď. Pojď.

Že nechci ráno zasplavit.

Tak to.

Tak jsme ani nestěli žádnou ranní erotiku.

Ano, tak jo.

Čekaj, tak si mě tady jako nutíš, abych něco dělal s tebou, jo?

Tak jako poslední den, ne?

Tyjo.

Doma zas nic nebude, co?

No teď možná jo, po tom týdnu, že jo?

Teď zas nakrápuji sushi, to je týden. No, a pak zas týden budu sushi dnešní.

Rozumíš, než přijde ta víkendovka, jo, máme čas. Tak se potom otoč, jestli

chceš, někdy v týdnu.

Jako, že bych se stavila do praně na otočku, jo, myslíš? Jasný.

Takhle, takhle, no.

Mám docela z ruky.

Myslím tě, že jo.

A tak jako mužiny, co to je.

To už by se asi tvojí paní nelíbilo, no.

Myslím si to, že nezvíš.

Jo, jo, no, tak jako.

Helární. Jako já jsem pro každou špatnou zaznáštěla.

Tak tady zapanku někde.

Hele, hele, zvol to na nás místo.

Až se bojím, že dovedu na něj vstoupnout, tak to je hezký mir, co když

tady.

Tak jdeme si podívat na labutě.

Tak jo, na tom důležitosti. To je docela hnošný.

Lezoví kamotky.

Cože? Ještě lezoví kamotky vzadu.

Čurče. Čau, čau, se ty nevšimneš, jako opravdu.

Naozaj nám nevyšlo počasí vůbec vůbec.

Jako mi to tady pěkně mokne.

Takže konec.

Vždyť jsi to nabízel.

Vždyť jo, já jsem teďka, že to chytneš.

Tak ho vyjde, já si ti odvedu.

Hele, kachni.

No, tohle jsem, víš to.

Tak já jsem kachnula.

Každý mi kačera.

Co děláš?

Ježiši Maria.

Jsi stáv tak nejuchyl.

Jo.

Ne, ne, to mám kvůli tobě. I to máš kvůli mně, jo? Jo, jo, jo, to jsi ze mě

udělal teď za jeden týden života.

Takhle jsi mě zničil. Já byla taková slušná holka. No, to si myslím. Vidíš,

mě to potvrdila. No.

Zmyslí vol tu erotiku nějakou.

Ne, jo.

Až jenom já vím, že to chceš.

Ale to je pěkná zima teda teď.

Ale.

Nevymlouvej se.

Vidíš, je mu zima.

Je mu zima, no.

Když tak uvidí něco, co ještě asi třeba neviděl.

Můj.

Vypadá, že se mu to líbí.

Líbí no.

Co ukážeš ty?

Hmm, tak počkej.

Já ti ukážu.

Hele, já jsem hodila na zem tu bundu, tak klidně můžeme jako... Jako na zemi,

jo? Tak jako můžeme to zkoušet tady, takhle opštou skromek. Tak se tam opště?

Tak jo.

To bude sranda, počkej, víš co já to vymyslela, jsem dala v jednu nohavici.

A proč?

Protože... Protože... Teď tak nebudu moc správně na škole jet, ne?

No to je zvlášť. No.

Člověče... To jsi nevěděl?

Ano. Počkej chvilku.

To mě úplně uvádí do rozpadu. Ale tam někdo běží.

Kdo? Tam uzadu. No co?

Skračujte do nás, krásný vzduch, pane.

Já... a uspadla na mě větev, a zbyla na mě větev.

Vidíš? To jsou fraze, ale bezohledný. Ty vole.

Tak co jsi tady myslela? Představím ti ještě.

Vypad.

Ještě takhle na sebe.

Proto jsem dala sem tu bundu, vidíš?

Můžu najít děrku?

Ne můžu najít.

Ne, ale už je tam.

Tak si tady bělo obutí dozvíme.

Prostu, bych chtěla chodit na prsku čistě. Ano.

Pojď, pojď, měl jsi.

Vládneš to.

Předestat to?

Jo, to dostaneš. Sále kluky, jo? Tak budeš mít tu bundu špinou. Já ti takhle

otevřu. To nepadí kluky, tady si zkus pleknout na tohle.

No co, já bych se na tvoje nohy.

Pojďste mě podívat, že to dozvadu.

No vidíš, dáš to.

To vlejká.

Co, tohle s manželkou neděláte, jo? No, ne.

Ne? Tak vidíš, ty jsi něco naučil, ty ode mě.

Aha, takhle to dělají lidi vlastně, co totiž.

To takhle děláte, takhle pícháte venku s manželkou.

Ježiš, to teda jednou za ten týden máme, že to děláme venku.

Zadek? Ti potlákám celý zádech.

Takže my jsme tady do mladky, tak chceš...

A tam někdo jde, to se dopíčí. Tak jsme to sjeli akorát.

To bych toho nazvala takhle.

Takhle jsem chtěl, že pak nebýt to.

Tak já jdu na sobotu v prom.

Já si vytřevím většinu na další, teda na Q3.

A tady máš i přesu.

Ano.

Nadělášný.

Tak náhodou, já si myslím, že teď nejsme na končení toho hezkýho týdnu, co jsme

spolu měli na... Nebo čekáš na Nikoláza?

Mám škoda, jo.

Ještě v autě, ještě jedna čeká.

Ty ještě zima. Tak já možná zem dávno.

Zemdej.

A fakt už mi tam nic na těch zárech nezbylo. Máš nic, nemáš.

To víš, aby nepřišel starý Jan a začal na mě ukáž, co tam máš na těch zárech.

Už dovolíš to?

Do majonézu.

Nevím, pochutnat pak.

Já vím, no. Tak

mě

budeš mít ještě s sebou doma, vidíš to?

Nevidíš.

Oni moc lidí, nás nevidělo.

Ne, jenom dva, to je v pohodě.

Já jsem jen taková trošku jako exhibitionista, mě to takové baví venku.

Jako, víš co, u nás na vesnici je to horší.

Já když se někdo vidí, tak to ví celá vesnice, že jo, samozřejmě.

Takže tady v práci si to můžu opravdu užít.

A ta paní nás viděla?

Koukala na vás? Ta paní se smála, když procházela. Taková se smála? No.

Do píči. Vypadala taková, jakože, hm, taky bych si dala. Jakože bych chtěla

taky. Psypíš.

No, tak jsem pěkně spadný kam tu.

Jo. No a potom, potom už pojedeme?

Pojedeme, no.

Osm očí nás čeká.

Bože, bojím se.

Co se bojíš?

Osmy očí. Osmy očí se bojíš? Jo.

Jo, ty se nebojíš, jo? Ty se nebojíš, jo? Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš?

nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš?

Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš?

Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš?

Co nebojíš? Co nebojíš? Co nebojíš?

Co nebojíš? Co nebojíš?

Co nebojíš?

Co nebojíš? Co Dnes ty svojí manťovku, jak to?

Nevím, jako jak to na huby prostě.

Ty sem to můžeš rozkápovat.

No. To jde taky.

Třeba si to teď pomůžeš zpastřít tady doma.

No to jo.

Jsi vědečný.

A to půjde samo.

A nebude měnit.

Nebude měnit, no.

Ano. Tak už jsme tady.

Jsme tady.

Jdeme měnit.

Teď se těšíš na manželku.

No, jako jo, no.

Chceš odhávat nějakou rychlovku?

Rychlou kusbičku?

Co zase nevidím.

A člitečky, slíknu.

Částečně. Tak jste taky slíknu?

Tady musíte být, nikdo zvědovej není.

Ale ne, každý.

Tak nejde o zloučení.

Ještě rychle, než přejdou manželce.

Je, tomu bude chybět.

S Harrym s manželkou šukaš několikrát denně?

Jo. Mně to bude chybět? To dosadně bude.

A teď můžeme tak ještě šukat, co myslím, v pohodě.

To ne, v autě se šuká fakt dobře.

Jako to radši jdeme ven, víš.

No to vrší, to je na hovno.

No, půjdem na tu hlavní, tam máme možnost, že nás někdo uvidí. Jo, takhle.

Exhibicionistka.

Exhibit.

Chce už to asi půjdem hrát.

Takže se možná já uvidím.

Si

musíš

taky něco nechat promazovat.

Tak ahoj, já vás vítám po týdnu zpátky u mě. Tak jak to

probíhalo? Povězte mi, co první dojmi, když jste dorazili?

No tak moje první domové, jako pro mě byl to šok pro mě.

Co jako pro mě? Když jsem tam vkročila do toho bytu, ta podlaha vypadala, jak

kdyby jsem měsíc, dva neumýval.

Hrozný bordel.

Jako víš to? Vidím tady i fotku, to bylo strašný. A ten sporák, ten z

korokovetu, to byl příští. Hele, já když jsem ho dělala, tak jsem byla docela

uklizený, takže... To tady na kolegu, jako že... Neboj se, jim pověd svůj

Byl tam bordel.

Hrozně jistý měrmočík.

No, to máš pravdu. Skoro vůbec nemluvím.

Byl tam bordel, jo. No, byl tam.

Já jsem uklízala, když jsem hodně žila, tak jsem mohla taky aspoň zaměstňovat,

když říkala, že Brno to bylo.

Já jsem měl hodně práce.

Dobrý, tak jo, já jsem mluvám za bordel, jako, nechci být hnusná, tam u vás to

taky zrovna dvakrát nebylo nejkrásnější, ale jako dobrý, asi menší bordel než u

mě, protože já jsem to zase tak jako neřešila.

Takže tak, no.

No a co u tebe, jaký máš z toho pocit?

Jaký z toho máš pocit? Z té výměny celkově?

Já jsem si to užila, byl to fun.

Jak říká tady Pepa, tak já jsem teda moc neuklízela, no.

A co jste tady dělali?

Jak já jsem o tebe vytírala, zvažili jsme všechno.

To není nic, jo. To je jako, přijdu domů a bude tam spoušť.

Jsi mohl pozvat kvízečku?

No, možná pozvám kvízečku.

No ty si zaplatíš za to.

Pojďme se pobavit o vás dvou.

O vás dvou?

Jak jste to zvládali spolu, jako s osobama?

Já si myslím, že jsme se docela sedli. Já myslím, že jo, ale úplně v pohodě. My

jsme moc konfliktu neměli až na ten první den, nebo jsem druhej den, víc.

zaslala, teda jako... Neudělala si jídla ani mordolec, vináno, vlastně...

Tak ale... Budíš. Na mojí obranu já nejsem zvyklá pít.

A došlo tam k něčemu.

No, jak se to vezma?

Tak jako k ničemu, ano.

Trošku nám to ulítlo, no.

A jak se to stalo, taková věc?

Protože jsem byla opilá, že jo, samozřejmě.

A takový téma tam padl prostě večerno a nějak jsme to téma pak proběhli další

den a... No, co se stalo, no, prostě malinko. Tak abyste byli v obraze, že

no, tak jsme se bavili prostě o sexu, že jo, a... Jakoby jste spolu spali, jo.

Já nevím,

mě to prostě s náma nebaví, já nevím.

Vidíš to, po deseti letech už je to těžký pracovat na tom sexu, to už je víc

práce než za baru.

Tak já jsem nadržovala svoji klasiku, že jo.

Takže dvakrát denně jako my teď.

Počkej.

Jako vážně jo. Ty jsi mě úplně rozbil a teď to po mně bude cít, že jo. Já? To on

celou dobu za mnou chodil. Ty to pak můžeš vidět? Já jsem vařila. On hnedka

zadní kupuje.

Takže cizí by splíchal a doma ne, jo? Takže cizí splícháš a mě ne, jo prostě.

mě doma takhle ale nejde, rozumíš, jako a to já chodím jako doma furt polonáha,

jako tak možná asi to je ono.

Na obru chodí zále, nevím. No on říká, že ty nechceš, že on cizí neží, ale...

Co, že já nechci?

No, jako, tak já nevím, no.

A co, mám dělat více, jako mám toho čekat s vyšpleným zadkem, nebo co? Ty

ty seš frajer, ty máš mít chuť.

Dvěj na ně, ty vole, my jsme úplně spokojení, ty vole, k rady mi šukaj.

A my nic prostě. No my nic, no. Tak já nevím. Co, ale tak prostě to je baj ten

vztah, jako on mi chtěl říct. No asi jo, no.

Co vám to dalo za zkušenost, jak vás to obohatilo?

Je už asi mocné teda, jako když na to tak koukám.

Nebo asi tady končí vztah zrovna, jako... No asi jo, no.

Já jsem tě docela obohatil, já si myslím.

Takže bys mě měl?

Ne, to ne.

Naproti.

Takže jste se zjistili, že to není to pravé v té ústavě? No, asi ano.

U nás zase nám a u vás.

U vás stejný.

A budete stejčka víc vážit toho, co máte doma, anebo se vám ještě je to druhá

varianta s tím národním partnerem?

Ono všude je něco, podle mě. Jak všude je něco? Nikdy člověk nemůže mít

buď máš tohle, nebo máš tohle, nebo máš to a zase tam chybí to.

Mám všechno a snad.

Já mám tohle, jo, vidíte to. On neřekne ani půl slova, já mu je to všechno úplně

jedno. Já mám totálního pragmatika, ty vole, prostě co ti?

Mluv, řekni něco.

No tak jako, já nevím, co mám do vidět, no.

Já nevím, co ty, já mám týden s jinou ženskou v posteli, ty vole, sedíš tady,

jak kdybys, já nevím, ty vole, to, co ty víš.

A protože já nechci šukat, rozumíš, jo?

Já nechci šukat, jo?

Vždyť ty nechceš vůbec nic, ty vole.

Ty se chceš pořád hádat, když se jdu pryč, jo? Já se nechci hádat, protože ty

nechceš šuka, ty veřejně šuka, ale možná mi tím perem zavřel působ, tak se

nehádám. Piči. No to máš pravdu, to byla jedna psycholožka.

Co, ty se byste byli u psychiatra, u psychologa, nebo co?

To byla moje kamarádka. No to byla.

Zvolila jako kamarádce, konzultovala to s kamarádkou, ty vole, ty co.

Co máš úplně v píči, ne?

No tak já nevím. Že jste spolu průboha doset let.

Já se jenom díky tomu, že mám slatou trpělivost, nebo já fakt nevím, ale

jako tohle není normální, není.

Já se jenom já jdu rozbrečet někam fakt, ale já tohle já nemám nervis. Ne, fakt

já jdu, já nemůžu, tohle nejde prostě.

Ne, kde? Já jdu takhle. Ne, on tohle nepůjde, podívej se na ní! On jde úplně

prdele někam, to je neskutečný tohle, fakt!

Co já to vyhlašu?

Jsem fakt ráda, že jsem za teba.

Ještě doma jsem tam hladké než nic.

Že bym smačel.

Tak to dopadlo trošku mimo očekávání, tak doufejme, že budou v pohodě.

Když se to vysvětlí.

Když mám nějakýho tondu, doma se nevím.

Tak vám moc krát děkuju za účat. Myslím, že jste odnesli jenom příjemné

pozitivní zážitky.

A snad někdy zase ahoj. Ahoj.