Original subtitles

Červená kartonka. Karbolka. Je to

veliká. Je to veliká. Je to veliká.

Je to veliká.

To je krásný a pěkná.

To je krásná.

Ale Franky, pomalinku, jo? Pěkně, na stůl něco máme.

Pěkně, na stůl něco máte.

Tak, pěkně.

A pojďte.

Dajte do stůl něco.

Dajte do stůl něco.

Dajte do stůl něco.

Jak vidíte, je Franky dole.

No super.

Kdo tam je?

To taky jsem. To taky jsem.

Brčinko, a líbí se ti to?

Další.

To je dobře.

Další tam někdo si vyzni, jo?

Tak to je vlhkáááááááá

A na tý druhý straně to neplákej.

A teď na druhou stranu.

Ano. Tak tě to rukověčku.

Pořádně, pořádně.

Je dobrý?

Dva na raz, dva na raz!

Rude, dobrý mrdák, ale mluvíme jako...

Pojď, pojď.

Tady si ho chytně pořádně a jedem.

Pořádně, pořádně, pořádně, pořádně, pořádně, pořádně, pořádně, pořádně,

pořádně,

pořádně.

Pro mě akorát. Pro tebe akorát.

Tady vidět, jak se to užívá.

Taky na důležitosti.

To

musí

být zlý zkus. To musí být zlý.

Hele, podíváme se na ty kolegy.

Jo,

pěkný, pošukej.

Trošku úzká podprzenka. To je

hoň.

Jo, pozadně jít do vzpěralé.

Jeď, jeď, jeď.

Kůžou, kůžou, jeď. Kůžou.

Do levoro. Pozadně.

Pozadně.

Pomrdej to tam.

A pořádně se s tou krasavicí. A pořádně.

Jeď ty mrdá, jeď.

Pojďte,

pojďte, pomalu, jo?

Tak

jaká

je, co?

Jo, jaká je?

Ale mrdej!

Jakorát!

Nebolo! Nebolo!

Nebolo!

Vyverej! Můžeš říkat, nebo nemůžeš? Počkej, říkám.

Já to dneska pošteluju.

Pošteluj. Je rovnej to. Pošteluj.

Je akorát.

To je ono, to je ono.

To je ono. To je ono.

Tak pojď ty mrdá chvíli.

Tak další.

Další.

Ukaž!

Ukaž!

Pořádně! Pořádně!

Pořádně!

Pořádně!

Počkáme.

Já jdu po Franky.

Ale já jdu po Franky, že?

Samrdej!

Samrdej!

Mrdej, mrdej, mrdej.

Pošahni za to.

To je ono, to je ono.

Tak a

jedeme,

a jedeme.

To je pomrkáníčko, to je unikujte, to je uzomká krásně. To je nádhera, ale

mrdejte ji.

To je krásná hudíška ty.

Ale mrdej!

Pěkný, pěkný, pošukaj.

A jedeme.

A jedeme.

Pěkný, pošukáme.

Takže ještě jedna náspuná, pak to zmíníme. Co vy na to užijete?

Pěkně si užije, holčiška.

Pěkně si užije.

Ještě pěkně.

Tak a jedeme, mrdáme, šukáme, kouzíme,

nesudáváme zupany.

Pořádný jde, Joku, pořádný jde. Jo, buď zlej.

Pořádný jde, Joku.

Pořádný jde, Joku.

Pořádný jde, Joku.

Pořádný jde, Joku. Pořádný jde,

Joku.

Pořádně narážej! Pořádně narážej!

Pořádně narážej!

Pořádně narážej!

Pořádně narážej!

Dárza nejde.

Jako ryšu kaště.

Dostaneš všechno, úplně do poslední částky.

To je všechno. To je všechno. To je všechno. To je všechno.

To je

všechno.

Tak a pojď, hodničko, pojď.

Pojď, tak úplně vstoupně, zádama ke mně.

Zadama ke mně a před konečním.

Tak,

zvedni nohu a drž si nohu. Drž si nohu, jo.

... ...

...

... ...

Pojď, pojď, pojď.

Pěkně jí pomrdej!

A koukni se doprava. Koukni se doprava.

Koukni se doprava.

Rudlo, pojď ke... Koukni se doprava.

Dojďte kameru.

Mrdej, mrdej, mrdej!

Poslední a pak to změníme.

Tak, to je ono!

Rozmrdej!

Mrděj! Rozmrdej!

Pojďte jí držet, pojďte jí

držet.

Dobrý?

Ještě? Ještě!

Oči! Ještě chtěl? Ještě! Ne,

ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne,

ne.

Kdo jde po něm?

A další, Jašu. On chce všechno na zvěstíčku.

Všichni musí dělat tomu čtyřikrát.

Další, jeden.

Další, jeden.

Další, jeden. Další, jeden.

Já půjdu, já půjdu hnedka.

A další.

A další.

A další, a jde.

Mrdáme, mrdáme.

Takhle to má vypadat.

Mrdáme, mrdáme.

To je krásný pošukání.

Ještě Harry Potter.

To je ono! To je ono!

Jsme dobrý!

Jak se to dá dělat sákej? Ještě slyšte?

Ono si to líbí.

Jak se to znamená? Boši slyšte?

Já nemohu, kamaráde. No vždycky.

Jejzer nechtěme. Já nebo nechtěme.

Jdeme, jdeme, náležíme, náležíme.

Přičáme, přičáme.

Za ní podříkejte ho vše.

Ať má pořádně suchou zpomínku potom.

Pořádně, pořádně.

Pěkně, cakej, cakej, cakej.

Cakej, cakej, vypítku, dát si jednu kapičku. Kapni jednu nebo dvě, sladky

dvě.

Pojď, cakej. Oblečej na druhé straně.

Cakej.

Ne na oči, na obliče!

Ty vole!

To bude seminál!

Tady jenom směkná láva do bohu.

Pojď si řadnout na mojich pytlích.

Chceš to, jo?

Děkujeme za pozornost.

Ježíš, tam tohleto je!

Mám tohleto je!

Tady jenom někdo tohleto říká, ale tenhleto ještě potom dáreček takovej,

nás, na dozloučenou.

Říká se tomu zlatý déšť, které roste akorát jedna jaze.

Udělejte kruh.

Otevři očička.

To je ono.

Děkujeme za pozornost.

No to máte prý.

Ale čuráme jenom dva na jednom.

Počkáme, no. Dobrý obděk.

Čuráme jenom dva, restrizi.

Vydrž. Vydrž.

Vydrž.

Vydrž.

A já budu čurat, jo?

Otíčko, líbí se ti to vůbec?

Otemři otíčka.

Pojďte, pojďte, pojďte, pojďte, pojďte. Ale mluvíme!

Ale mluvíme!

Ale

mluvíme!

Já už jsem ti dal, co jsem měl za tišku.

Mluv s těmi oči.

Já nemůžu člověka mluvit jenom.

A potom, nakonec, se každý

jednotlivě, postupně, pomalinku, záhlí do županu a krásně odejde.

A pojedno, pomalinku, ať ty to všechno viděj.

Pořádně na ní včíjíííííííííííííííííííííííííííííí

Ještě nemůžu.

To je jak zapítej ten zemelík.

Ještě chceš?

Nechceš nějaký šampón na tělo? Nebo... To je veřejný káfrý.

To je veřejný káfrý.

Kamil, co děláš dvoj?

Jedem, jedem, jedem. Jedem, jedem, jedem.

Jeď, kájo, chci si.

On tak chceš u mě oblíče, víš?

Ano, pořád ne, ještě.

Ne,

ne, ne, ne, ne. Ne, ne,

ne, ne, ne.

Ne, ne, ne, ne, ne.

Tak co teda?

Pojednou!

Pojednou! Pojednou!

Tak, všichni dolů to dodělali.

Tak, to je ono.

Líbilo se vám to?

Já si to myslím. Máme pekný. Tak,

to je ono, to je ono.

No jo, čau, čau, no jo.

No a to poslední nakonec, víš.

Čau.

Já tady ještě pochopím.

Děkuji.