Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
English
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Italian
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
BYT HAARTOVÝCH
Po svatbě jsme za tebou s Benem zašli, mami,
protože jsme moc nevěděli, jak to chodí v ložnici.
V naší bývalé komunitě je sex tabu
a nikdo o něm nemluví.
Paní, co mě připravovala na svatbu, nikdy sex ani nezmínila.
Nevěděli jsme vůbec nic a ty jsi nám dala skvělé rady.
Takže teď, když už jsme svoji sedm let…
Tenhle rozhovor se mi líbí.
Nechceme slyšet o tvých zážitcích…
Fakt nechcete slyšet o všech mých skvělých eskapádách?
Mám tě ráda, ale to by bylo na tvoji dceru a tvého zetě trochu moc.
Tak to zkuste nějak okořenit. Můžeš třeba hrát sexy sestřičku.
Zkuste jiné polohy. Například šedesát devítku.
- Ne! - A co sexy boty?
- Ty se mu líbí. - No vidíš to.
- A mám průšvih. - Tak jo.
Pomůže zajít si na večeři? Jakože na rande?
Já po velké večeři sex nemívám, protože jsem pak moc plná.
Většinou pak do sebe už nic dalšího nenacpeš.
Jen upozorňuju.
Fuj! Právě mi to došlo!
To by stačilo. Po tomhle mě úplně přešla chuť na cokoliv.
Paní Julia Haart!
Jmenuju se Julia Haart a jsem výkonná ředitelka Elite World Group,
největšího konglomerátu modelingových agentur na světě.
U nás pracovala skoro každá slavná modelka.
Naomi Campbell, Cindy Crawford a tak.
Lásko moje!
Mám úžasného manžela a čtyři neskutečné děti.
Tři z nich žijí tady na Manhattanu
a mého nejmladšího, Arona, mám ve střídavé péči s exmanželem.
Vím, že tu jsou ústřice, ale přinesou i košer jídlo.
Příště si dáme i slaninu.
- Nepřeháněj to, hezky krůček po krůčku. - Bože.
Je těžké si představit, že jsem ještě před pár lety
žila v ultraortodoxní židovské komunitě
zvané ješiviše heimiše,
a to celý svůj život až do 40 let.
Spousta židů vede naprosto normální život
a já tu nemluvím o judaismu nebo náboženství všeobecně.
Mluvím o fundamentalismu.
Mám judaismus ráda, ale myslím si,
že ať už jde o judaismus, islám nebo křesťanství,
fundamentalismus je nebezpečný.
Ženy jsou v naší komunitě podřadné mužům.
Existujeme jenom ve vztahu k muži.
Ženy nesmí zpívat, aby někoho nesvedly.
Nemůžou jezdit na kole, aby jim nešla vidět kolena.
Ženy se zakrývají od hlavy až k patě
a jejich matky je musí vést k cudnosti.
Nesmí přitahovat pozornost.
Uvědomte si, jak daleko jsme došli.
Pamatuješ, jak jsem si poprvé sundala paruku? Jak ses zlobila?
Jo.
Pokud žena odhalí jakoukoliv část těla,
ona i její matka budou zatraceny do speciálně vyhrazeného pekla.
Tam jí její matka každý den smočí oblečení v kyselině,
aby jí celý den rozleptávalo kůži.
A další den to začne nanovo a pokračuje to tak tisíce let.
Nebo jak dlouho je člověk v pekle.
Když vám tohle v dětství říkají
a všichni kolem vás tomu věří, vy tomu uvěříte taky.
Ve škole mě učili, že jsou muži lepší než ženy.
Jo.
Kluci jsou lepší než holky. To je přece šílený.
Jakou formulku jsme tě to od malička učili?
„Bože, díky, že nejsem žena.“
Přesně tak.
V naší komunitě má žena jediný účel.
Poslouchat svého muže a rodit děti.
Muž se s ní může rozvést, i když mu jen připálí jídlo,
ale žena se rozvést nemůže, ani kdyby ji muž mlátil.
Manželství bylo vězení. Nenáviděla jsem ho.
Neměla jsem ale žádné vzdělání, tak jak bych mohla odejít?
Proto jsem začala přemýšlet, co člověk může dělat bez titulu.
Může něco prodávat.
Trvalo mi to spoustu let, ale začala jsem prodávat životní
a anuitní pojištění manželovi za zády.
Pomalu jsem si začala šetřit na útěk
a pak jsem se sbalila a odešla.
Neměla jsem žádný plán.
Jenom jsem tam prostě už nemohla zůstat ani vteřinu.
My jsme svoji už osm let.
Já jsem odešla dva měsíce poté, co jste se vzali.
- Dva dny! - Dva dny.
- Brali jsme se ve středu. - Odjeli jsme ve čtvrtek.
- Odjeli jsme za deset dní. V neděli. - A pak jsem odjela já.
Jo, pak jsi odjela ty.
Když jsem odešla, Batsheva byla vdaná a žila v Izraeli,
Shlomo chodil do ješivy, takže doma byli jen Miriam a Aron.
Miriam se odstěhovala se mnou, ale Aron byl ještě malý. Bylo mu sedm.
Takže je půlku času se mnou a půlku v Monsey.
Mám štěstí, že jsem byl ženatý… jsem ženatý s Batshevou.
Přítomný čas.
Nahlížíme na náboženství stejně a…
Fakt?
Na spoustu věcí ano
a až si jednou někoho najdeš, uvidíš, že ve vztahu
je nejdůležitější komunikace.
Batsheva je moje nejstarší dcera.
Žila v tom světě nejdéle,
takže to pro ni samozřejmě bylo velmi těžké.
S Benem máme na určité věci jiný názor a to je v pořádku.
Ben je můj manžel a nejlepší přítel. Dělá realitního makléře.
Vzali jsme se, když nám bylo 19.
Brát se tak brzo je běžné.
Hned po svatbě se máma rozhodla,
že už nechce být věřící.
To pro mě bylo vážně těžké, protože mě jednoho dne zavolala
a řekla mi, že už v nic z toho nevěří a že odchází.
Já pořád žiju jako silně věřící židovka,
i když se pro mě spousta věcí změnila
a našla jsem si k judaismu vlastní cestu.
- Jako malá jsem musela držet hubu a krok. - Jo, přesně tak.
To mi přijde šílený.
Moje dcera Miriam stejně jako já není věřící.
Ve škole tvrdili, že lesby neexistují, takže neporušuju žádná pravidla.
Vyrůstat v ortodoxní komunitě pro mě bylo hrozné.
Chtěla jsem jenom pobíhat a sportovat a nemohla jsem.
Sexismus byl všudypřítomný. Nemohla jsem prozkoumávat svoji sexualitu.
Máma mě odtamtud vzala, když mi bylo 13.
Jsem jí za to neskutečně vděčná.
Připijeme si.
Julia toho zvládá tolik. Hrozně si tě vážím, lásko.
Moc tě miluju.
Chci, aby moje děti mohly dělat, co chtějí.
Chci, aby byly součástí skutečného světa.
- Na mámu! - Na rodinu.
- Na Haartovy. - Na velká srdce.
- Máte tu lidi na další schůzi. - Pošli je dovnitř.
Když jsem převzala firmu, dala jsem našim modelkám hlasy.
Z Monsey jsem odešla ve svých skoro 43 letech
a potřebovala jsem peníze.
Odjakživa jsem měla ráda módu.
Takže když jsem odešla z komunity, chtěla jsem založit značku obuvi.
V ortodoxní komunitě s tím sice nesouhlasili,
ale i tak jsem vždycky nosila boty na podpatku.
Nosím je celý život, protože jsem drobná.
Došlo mi,
že nemůžu vyrábět nepohodlnou ženskou obuv.
Chtěla jsem, aby ženy pro krásu nemusely trpět.
Tak jsem založila značku Julia Haart.
Za rok se moje boty prodávaly v sedmi zemích.
Pak moji značku koupila La Perla
a já se stala kreativní ředitelkou
nejznámější značky spodního prádla na světě.
U oblečení jsem se stejně jako u bot soustředila na pohodlí.
Proč ženy musí pro krásu trpět? Protože si kdysi dávno
nějaký chlap usmyslel, jaké tvary mají mít.
Ženy nosily korzety, které jim doslova lámaly žebra
a nedalo se v nich dýchat.
Z toho světa jsem utekla a nechtěla jsem s ním mít nic společného.
Představa, že ženy musí z jakéhokoliv důvodu trpět, mě vytáčela.
Když mi nabídli pozici výkonné ředitelky v Elite, uzavřeli jsme dohodu.
Šlo o to, že to místo vezmu se vším všudy.
Rozhodla jsem se dělat věci po svém. Chci změnit a modernizovat
celý modelingový průmysl. Naše modelky nejsou jenom kusy masa.
Vážíme si jich.
Robe, vyťukáš to?
Jasně.
S Julií není radno si zahrávat, nebo vás zničí.
Když se jí postavíte do cesty nebo budete bránit její vizi,
převálcuje vás.
Silnějšího člověka jsem nikdy nepotkal.
BYT BAT A BENA
Tak jo, zlato.
Přistupuj k tomu s otevřenou myslí.
Co to máš na sobě?
Tohle chci nosit.
Když jsme se přestěhovali do města, dohodli jsme se, že ti dám rok na to,
aby sis zvykl, že se budu oblékat „moderněji“ a nosit kalhoty.
A co jsem ti na to řekl?
Zvykl jsem si na to, že si nezakrýváš vlasy,
ale vidět tě v kalhotách mi není příjemné.
Já vím.
V naší bývalé komunitě je nošení kalhot jeden z největších hříchů.
Učili mě, že by mě zatratili a nikdo by si mě nevzal,
protože je to strašně nevhodné.
Ale můj pohled na cudnost se opravdu změnil.
Teď bych chtěla nosit kalhoty.
Chci, aby mě Ben pochopil a přijal to.
Proč ti jde o kalhoty?
Oblékat se cudně podle mě není třeba.
Jsme v New Yorku, nikoho to nezajímá. Nezáleží na tom.
Podle mě tady jde jenom o tvoji rodinu.
- To je pravda. - Fajn, ale mně je to třeba jedno.
Takhle se nedá žít.
Protože tvoje máma… Já vím, že tobě na rodičích nesejde.
Když jsem si vzal Batshevu, ona i Julia
měly příjmení Hendler. Julia Haart neexistovala.
Myslel jsem, že si beru ortodoxní židovku
a věděl jsem, do čeho jdu.
Doslova týden po naší svatbě
Julia znenadání opustila naši komunitu.
Vůbec jsme si neuvědomili,
jak moc to změní naše vlastní životy.
A je to moje věc.
To já vím. Nechci tě k ničemu nutit,
protože bys mě pak akorát nesnášela.
Zároveň ale doufám, že můj názor ovlivní tvoje rozhodnutí.
- Už sis zvykl na hodně věcí. - Jdu ve tvých stopách.
Jo, co jsme se vzali, ke všemu přistupuju s otevřenou myslí.
- Já vím. Nemusí se ti to líbit. - Ale mně se to líbí, tak co…
Tak co tu řešíme?
S Benem jsme se vzali, když jsme žili úplně jiný život.
Vážím si jeho pocitů,
ale frustruje mě, že některé věci pořád bere jinak.
Je to vážně velký krok. Dej mi čas probrat to s rodiči.
- Co jim řekneš? - Nevím.
- Nedává mi to žádný smysl. - Mně jo.
- Co jim řekneš? - Tohle je…
Nic jsem si nepřipravil, protože jsem to nečekal,
takže tě jenom prosím o trochu času.
Tak jo. Dobře.
- Ahoj, mami. - Miriam.
- Poklade… - Pak to uklidím, neboj.
Ale… to jako fakt? Moje spodní prádlo?
- Jsou rozkošné! Kalhotky svobody. - Ne.
Zbožňuju tě, ale spodní prádlo tu ukazovat nebudeme.
- No dobře. Je to trochu… - Trochu moc.
Je mi 20 let a studuju na Standfordu.
Protože jsem vyrůstala ve fundamentalistické ortodoxní komunitě,
neměla jsem skoro žádné vzdělání. Neučili jsme se pravopis ani dějepis.
Bylo to jedno, protože ženy nemůžou na výšku,
jsou z nich jen manželky.
Takže jsem se všechno naučila sama.
Ráda vytvářím aplikace, které pomáhají ženám.
Nedávno jsem vytvořila apku na samovyšetření prsu.
Říká se, že je třeba myslet kreativně. Já to ani jinak neumím.
Na světě je spousta problémů, které chci pomoct řešit.
Řekneš mi, co tu vůbec vyvádíš?
Jdu na rande!
- Cože? - Jo.
- Všechno mi pověz. - Kámoši mi dohodili jednu holku.
Tak jo. Chce to něco sexy, možná minišaty nebo nějaký overal.
Šaty ne.
Jestli se ti bude líbit, jdi do toho.
- Půjdu. - Polib ji, pěkně se bavte.
Ne, fakt. Ten vibrátor jsem ti koupila z nějakého důvodu.
Pokud neumíš uspokojit sama sebe, nezvládne to ani nikdo jiný.
Dobře, mami.
Když bylo Miriam 16 let,
našla na Manhattanu kurz robotiky a vážně tam chtěla chodit.
Ten profesor řekl, že to není pro středoškoláky,
a Miriam se ho zeptala, jestli tam může chodit,
když se nahackuje do jejich systému a zaregistruje se.
O třicet minut později se jí to podařilo a on ji tam nechal chodit.
- A co tohle? - To je pěkný! To se mi líbí.
Mám z tebe radost.
- Není to ale tvoje první rande. - Je to moje první rande naslepo.
- To bude zábava. - Jo, hrozně se těším.
Neboj, jen buď sama sebou.
Není šance, že by si tě někdo neoblíbil.
Nikdo si s tebou nesmí zahrávat.
Řekla jsem Bat, že jsem asi bisexuálka.
- Žádné asi. Nestyď se za to. - Jasně.
- Jo, jsem bi. - Dobře.
Já ti nevím. Myslela si, že z toho vyrostu.
S Batshevou se rozhodně moc neshodneme.
I když teď žije ve skutečném světě,
na rozdíl ode mě pořád věří spoustě věcí, co nás dřív učili.
Sama přece víš nejlíp, jak to cítíš. Přitahují tě ženy.
- Jo. - A ona potřebuje přijmout…
To nevadí, je mi to fuk.
Mně to vadí, jsem na tebe pyšná. Mám tě moc ráda.
Já tebe taky. Díky, že mě bereš, jaká jsem.
Jsi neuvěřitelná, úžasná, silná drsňačka.
A teď tě chci vidět v tom oblečení.
JULIINO STUDIO
Panebože! Jen se ukaž!
- Excusez-moi. - Potřebuju zrcadlo.
- Najdi zrcadlo. - Pár míst mi dělá obavy.
Jo, ten korzet jde vidět.
- Moje sladkosti mi dělají starosti. - Sladkosti!
- Ignorujte to. - Candy man!
Jsem kreativní ředitelka e1972,
první módní značky Elite World Group.
„E“ značí Elite a 1972 je rok, kdy byla Elite založena.
Jsem nadšená a zároveň mě pěkně děsí
naše debutová módní přehlídka, protože tohle ještě nikdo neudělal.
Žádná jiná modelingová agentura nikdy nezaložila vlastní značku.
Takže na tom hodně záleží.
Pokud to zvorám, budu mít velký problém.
Tohle je vážně hezký.
- Pěkný. - Jo, nádhera.
Oblečení je úžasné, ale ty boty jsou příšerné.
Ne… Jsou moc tradiční, jako pro nějakou dámu.
- Je to sice dáma, ale… - Pěkně divoká dáma.
- Chvála Bohu! - Navíc se v nich blbě chodí.
Můžu navrhnout něco šílenýho? Zkusíme to s kotníkovýma botama?
Klidně.
Pocházím ze světa, kde jsem se celý život zakrývala.
Každý větší výstřih nebo minisukně pro mě znamená svobodu.
Panebože! To je ono!
Jde o jedinečnost, unikátnost.
Božínku. Snad nebude foukat.
Móda vyjadřuje, kdo jste, a v tom tkví její krása.
Každý by měl být sám sebou.
Teď jsi to ty.
Tak jo, vážení. Vedení rozhodlo.
- Všechny ty boty vyhodíme. - Cože?
Chci tak 60 párů těchhle. Kdo pro ně zajde?
- Ne. Julie, zbývá nám jen jeden den. - Výborně.
Někdo by řekl, že dělá šílenosti,
ale jmenujte jediného génia, co to nedělal.
Já čekám.
Jmenuju se Robert Brotherton. Jsem COO v Elite World Group.
Jsem pravá ruka Julie Haart. Kdo myslíte, že bude muset sehnat ty boty?
Zbožňuju tvoje nápady.
Já.
Musíme zjistit, koho chceme
na druhém, třetím, pátém a šestém místě.
A co Jasmine?
Cože? Co je s Jasmine?
No…
- Právě mi volala Madeleine. - Aha.
Jasmine je nemocná. Nepřijde.
Děláš si prdel?
To jsem já.
Měla jsem pocit, že by měla být doma a vyležet to ve vlastní posteli.
Tak jo.
Je vážně nemocná?
- Jo, rozhodně. - Teda…
Do prdele.
Poslali jsme jí do hotelu vývar a doktora s kapačkou.
Madeleine všechno zařídila. Máme ale další problém.
Jaký?
Je tváří webovek a nebude na přehlídce.
To je hrůza.
Hledáme řešení, ale nevíme…
Co si počneme?
Chudák Jasmine byla nemocná.
Byla tváří přehlídky, celé reklamní kampaně
a já doufala, že se jí udělá líp, ale musela jsem ji nahradit.
- Jedna z holek je nemocná? - Ne jen tak někdo.
- Ta hlavní. - Jedna z hlavních?
- Jedna z hlavních. - Nemůže dostat kapačku?
- Poslal bych jí klidně šamana. - Mně jeden pomohl.
Já vím. Podepisoval jsem tu fakturu.
Proboha.
Brzo budu mít narozky.
Kam tím míříš?
- No, že mi bude 27. - Aha.
Nejdřív jsme si řekli, že o dětech budeme přemýšlet, až mi bude 26.
A teď je mi skoro 27 a pořád nevím.
Nevíš? Vážně?
Chci je, ale ne teď hned.
Kdo myslíš, že bude mít dítě dřív? Shlomo, nebo Miriam?
My.
Shlomo nevypadá, že by děti chtěl.
Nevypadá,
ale měl by se naučit být před holkama sám sebou.
- Miriam je mnohem víc… - Mnohem víc…
Miriam je teď podle mě v životní etapě,
kdy zkouší všechno možné,
ale podle mě jenom experimentuje.
Podle mě není lesba. Určitě není jenom na holky.
- Prý chce vyzkoušet různé věci. - Ne, je to bisexuálka.
Zkoušela by různé věci, kdyby pořád bydlela v Monsey?
Myslíš, že je to…
Podle mě chce jenom šokovat lidi. Nakonec skončí s chlapem.
Souhlasím, podle mě s holkou neskončí.
Taky myslím.
JULIINA PRACOVNA
Dobrý den.
Zdravím, tady Robert a Julia z e1972 a Elite World.
Zdravím, moc ráda vás slyším.
Viděla jsem fotky, ta kolekce vypadá božsky.
Můžete mi o e1972 něco říct?
- Ahoj, Larisso. Jak se máš? - Co inspirovalo tuhle kolekci?
Netuším, proč v tomhle třípatrovém bytě s rozlohou tisíc čtverečních metrů
musíme mít kanceláře vedle sebe.
Nějak to spolu ale musíme přežít.
Využíváme spoustu newyorských ateliérů,
celý místní módní průmysl, což…
…pátek.
Takže se snažíte o…
Jo, snažíme se lidem pomoct…
Promiňte, nemůžu se…
Aby si vytvořili vlastní značku
a budovali si vlastní kariéru, protože…
- Promiň. - Budovali si kariéru…
Promiň.
Aby si budovali vlastní kariéru,
vydrželi v téhle branži a měli finanční nezávislost.
ŘEDITELSTVÍ ELITE WORLD GROUP
- Zdravím! - Tobě to tak sluší.
- Jak se máte? - Dobře, tohle je z naší kolekce.
Jelikož je Jasmine nemocná, musím najít někoho, kdo bude působit stejně
a bude reprezentovat naše hodnoty. Tak jsem zavolala Lais Ribeiro,
jedné z mých neuvěřitelných topmodelek,
které se snažím vybudovat vlastní značku.
Moc si vaší pomoci vážím. Jdu do toho.
- To je správný přístup. - To jo.
To mi stačí, v to jsem doufala. Jsi úžasná.
- Jo. - Děkuju.
Kdykoliv jsme spolu mluvily,
všimla jsem si, že si chceš vybudovat svoji značku.
Myslím to vážně.
Chci probrat, jak bude probíhat náš první projekt.
Chci, aby všechno, co budeme dělat,
ukazovalo, kdo jsem.
- Jasně. - Jsem Brazilka, Hispánka a máma.
- Jsi svobodná matka? - Svobodná matka, jo.
To bychom do toho zapojili. „Matka se synem.“
- A je to autista. - Aha.
Svobodná máma s 11letým autistickým synem,
- která nám vyšla vstříc. - Jo.
Můžu svým modelkám pomoct využít sociálních sítí k tomu,
aby si vybudovaly vlastní značku.
Můžu jim dopřát naprostou finanční nezávislost
a zaručit jim místo v branži, i když jim bude přes 35
a už nebudou na molech.
Pro mě osobně to znamená svobodu.
Udělám všechno, co budu moct, abych ti pomohla proslavit se.
- Amen! - Chvála Bohu!
Jsem strašně ráda,
že můžu pracovat s někým, kdo se chopil příležitosti
a tvrdě makal a teď se snaží pomoct ostatním ženám.
To je moje životní poslání.
Není to pro mě práce nebo kariéra, ale životní poslání.
Malé věci můžou udělat velký rozdíl.
- O ty, co mi vyjdou vstříc, se postarám. - Jste nejlepší.
Děkuju.
Jsi úžasná. Díky.
Taky bych chtěl mít tak krásné nehty.
Že? Jsou vážně úžasné.
- Hele, prsten. - Jo.
- Paráda. - Měj se, krásko.
Promiň, šel jsem pro šampaňské.
- Na zdraví. - Na zdraví.
Tak co je u tebe nového? Všechno mi pověz.
No… poprvé jsem někoho políbil.
Jo! Jsem na tebe tak pyšná!
Aleluja, protože v ortodoxní komunitě je randění naprosto tabu.
To je šílený.
Holky jsou špatné a můžou muže svést ke hříchu,
což mi přijde urážlivé a odporné,
ale emočně a psychicky je to hlavně děsivé.
A jaké to bylo? Koho jsi políbil? Jak jste se poznali?
Předtím jsme byli dvakrát na rande.
- Takže je věřící? - Ne, není.
To je dobře, to se mi líbí. Super, takže jste se sešli a…
Není to žádná skvělá historka, ale povím ti to.
- Dobře. - Jen se nejdřív napiju.
Pane jo.
Vlastně spíš ona políbila mě.
Fakt? Takže se na tebe vrhla?
- Jo. - Tak jo, povídej.
- Nikdy jsem nikoho nelíbal. - Jasně.
Ukazovala mi, co dělat.
Protože jsem se jí nechtěl dotýkat nebo udělat něco špatně.
- Nechtěl jsi být neuctivý. - Zároveň jsem ale nevěděl, co dělat.
- Bylo to docela těžký. - Co?
- Ta podprsenka. - Ty jsi nikdy…
- Nikdy. - Jak dlouho ti trvalo…
Snažil jsem se ji rozepnout a říkal jsem si,
že najednou chápu všechny ty vtipy, co lidi říkají.
- Bylo to těžký. - O podprdách.
Zatím jsem pořád panic.
V ortodoxní komunitě je randění až pro manželské páry
a už jen dotknout se holky je velký hřích.
Nedávno jsem se rozhodl, že randění zkusím.
I když s někým půjdeš na rande,
neznamená to, že spolu strávíte zbytek života.
Shlomo je opravdový filozof. Je intelektuál.
Čím víc se pohybuje ve skutečném světě,
tím víc si uvědomuje, jaké blbosti ho učili.
To přeprogramování ale zabere nějaký čas.
A potom chtěla…
- Ahoj. - Ahoj!
- Jak je? - Pokračování příště.
- Pokračování příště. - Co řešíte?
- Nic. - Nic.
Co?
Bat!
- Ahoj. - Ahoj, mamacita.
- Na zdraví. - Le chajim.
Na Haartovy!
- To je vážně dobré. - Je to rosé.
Říkala jsem si, že dneska začneme tím.
- To mě moc těší. - Co je u tebe nového?
Víš, že chci nosit kalhoty,
ale čekám, až to Benovi přestane vadit.
Takže jsem se mu ukázala v džínách a…
V džínách?
- Jo. - Pane jo!
A on se mě zeptal, co to mám na sobě.
- Bože! - A já ho…
- Naštval se? - Ale no tak.
- Co si to dovoluje? - Je to kvůli…
- To je mi fuk. - …naší výchově.
Nikdo ti nesmí říkat, co máš mít na sobě.
Hele, svěřila jsem se ti s tím,
- ale pokud budeš vyšilovat… - Promiň.
- …tak už ti nic neřeknu. - Dobře, uklidním se.
Je to můj nejlepší přítel a když jsme se vzali,
ještě jsem věci brala jinak. Chci ale, abychom se změnili spolu.
Nechci něco dělat bez ohledu na jeho názor.
Takže jsem mu řekla, že je budu nosit tak jako tak,
ale chtěla jsem mu dát čas si na to zvyknout.
Tak jo.
Bat by se podle mě nevdala v 19,
kdyby vyrůstala v jiném prostředí.
Byla nucená se vdát a já jako její sestra
cítím určitou zodpovědnost jí pomoct k nezávislosti.
Nechtěla jsem to říkat před ostatníma,
ale žijeme v 21. století. Nemá právo ti…
Já tě chápu.
Bez Bena bys to dotáhla dál.
To ty podle mě nemůžeš posoudit.
Nikdy jsi nebyla ve vážném dlouhodobém vztahu.
Máš zkreslený pohled na vztahy,
protože jsme nevyrůstaly v rodině,
kde bychom viděly, jak vypadá funkční vztah.
- Jasně. - Chápeš?
Jo.
Ima sice hlásá svobodu a ženská práva a…
Bez její cesty za svobodou bychom tu nebyly.
Jasně, to beru.
Tvůj přístup je ale jako ten její, akorát na steroidech.
A navíc ani nebereš v potaz, jaké je to být ve vztahu.
Podle mě beru.
Úspěšné manželství je o kompromisu,
pochopení toho druhého a dávání i dostávání.
Občas to chce ústupky
a nikdo mi nebude říkat, jak si s tím poradit. Je to můj život.
Možná mu jen trochu déle trvá, než začne na věci nahlížet stejně.
Podle mě by ses měla trochu probrat, Bat.
Nikdy jsi nepoznala nic jiného,
takže to cítíš takhle.
Když budu upřímná, podle mě pro tebe není dost dobrý.
Tak fajn, jdu si vypít šampaňské.
Dobře.
- Ahoj. - Ahoj.
- Ráda tě poznávám. - Já tebe taky.
MIRIAMINO RANDE NASLEPO
Dáš si kávu?
- Dám. - Tak jo.
Dvě mačča latté s mandlovým mlékem, prosím.
- Jistě. - Děkuju.
- Bydlíš v New Yorku? - Jo, vyrostla jsem v Brooklynu.
Hustý.
Učili mě doma.
A všichni lidi, které učí rodiče doma, jsou šílení
a všichni do jednoho jsou to gayové.
Když se mezi náma objeví heterosexuál, ostatní mu vyjadřují lítost.
Moc vtipný.
Já to měla úplně jinak.
Kolem mě byli vždycky jen samí heteráci.
Fakt? Ale ne.
Absolutní. Všichni kolem mě byli pobožní.
Proboha!
Gayové ani lesby tam vůbec neexistovali.
Můj adoptivní táta je konzervativní Korejec.
Pořád se ptá, kdy si vezmu nějakého chlapa.
- Aha. - A já na to, že nikdy.
A on na to: „Cože? A koho si vezmeš?“
- Tak mu říkám, ať si tipne. - Jasně.
O ničem neví, což mi přijde vtipný.
Moje máma mě nikdy do ničeho nenutila. Až do 16 jsem byla věřící.
Moje sexualita v naší rodině vyvolává trochu napětí.
Takže asi uvidím, jak se to vyvine.
- Posadíme se? - Jasně.
Jak ses dostala k informatice? Asi ses o ni nezajímala, ne?
Já zkoušela programovat jednou a hned jsem s tím sekla.
- Je to hrozně těžký. - Je.
Myslíš, že budeš do konce života dělat appky?
- Ne. - Ne?
Ne.
Co chceš dělat, až budeš starší?
- Něco, co pomůže ženám. - Jo!
- Milujeme ženy! - Jo.
Ženy v technických oborech jsou neskutečné vzory.
Je vážně inspirativní, že jsi v tom tak úspěšná.
- Díky. - Pro spoustu lidí.
Strašně ti to sluší, můžu tě políbit?
- Jo, jasně. - Tak jo.
Díky.
- Půjdeme dál? - Jasně.
- Chceš mě vzít za rámě? - Jo.
- Takový pěkný okamžik. - Já vím.
- Dnešek patří lesbám. - Jo.
Jsem ráda, že spolu strávíme trochu času.
- To jo. - Byl to šílený týden.
Moc jsem se na to těšil.
- Díky. - Děkuju.
Na zdraví.
Vůbec na sebe nemáme čas. Celý den nechci nic jiného než tě políbit.
To se mi líbí.
Víš, co mě včera večer napadlo?
Skoro ničeho se nebojím a nebývám nervózní,
ale z té módní přehlídky mám hrozný strach.
A…
Tohle bude znít praštěně,
ale cítím se jako bych stála nahá před miliony lidí,
co mě soudí.
Potkala jsem tě tak dva roky poté, co jsem odešla, že?
Už jsem měla vlastní firmu a byla jsem kreativní ředitelka La Perly,
ale uvnitř jsem stejně byla jen klubíčko nervů.
- Měla jsem strach, že… - To si pamatuju.
Jo, že mi někdo řekne, že jsem jenom podvodnice.
„Jsi podvodnice. Víme, že ničemu nerozumíš.“
- Měla jsi kolem sebe… - …spoustu hrozných lidí.
Hrozných lidí, jo.
Julia je podle mě silná žena. Je neskutečně inteligentní a kreativní.
Má energie jako malá jaderná elektrárna.
Patří mezi nejpozoruhodnější lidi, jaké jsem kdy potkal.
Když jsem tě potkala, kdykoliv jsem se začala bát,
řekla jsem si… doslova jsem si nahlas řekla:
„Julie, představ si, že jsi Silvio.“
„Představ si, že jsi Silvio.“
Já tě tak miluju.
Díky tomu jsem teď silnější.
Říkám to já i děti.
Kdykoliv jsme nervózní, říkáme: „Představ si, že jsi Silvio.“
Když jsem odešla z Monsey, snila jsem o tom být sama.
Pak jsem potkala Silvia a ten plán padl.
Je to geniální, odvážný a výjimečný člověk.
Zavádí lidem do domu optiku.
Pamatuju, že jsem se ho ptala,
proč se mnou vůbec chce jít na rande.
A on mi řekl, že to se mnou není snadné, ale snadné věci ho nudí.
Když jsme se vzali, řekl mi, že jsem si sama udělala jméno
a sama se vypracovala.
„Vytvořila jsi Julii Haart a já se jí nikdy nevzdám.
Chtěl bych si vzít tvoje jméno místo toho, aby sis ty brala moje.“
„Haart“ je jméno, které si Julia vybrala pro svůj nový život.
Svěřujeme svoji svobodu do rukou toho druhého.
No není to ta nejromantičtější věc, co jste kdy slyšeli?
Jsi celý můj život.
- Miluju tě. - Bez tebe bych nedokázal žít.
MÓDNÍ PŘEHLÍDKA E1972
Jen se mrknu na nástěnku.
Chci vidět, co všechno musíme změnit.
- To bylo v pohodě, jo. - To taky.
Tady bylo potřeba hodně změn.
- Jsou všechny švadleny k dispozici? - Jo.
Panebože. Tohle je tak hustý!
Budeš skvělá. Bude to skvělý.
- Bude to úžasný! - Už dost, ať to nezakřiknete.
Půjdu se Jonathana přeptat na program.
Batsheva mi řekla, o čem jste mluvili.
Že ji omezuju. To mě vážně mrzelo.
- Mě taky. - O co jde?
Můžete mi říct, co se děje? Nelíbí se mi, že mi tu šeptáte.
Jen jsem řekla, že nechci, aby Batshevu někdo omezoval.
Vždyť je to pravda. Je to její tělo.
Je to dospělá žena. Měla by se rozhodovat sama.
To samé bych řekla i Shlomovi. Není to tvoje rozhodnutí.
- Já jsem jen… - Změňme téma.
Promiň, ale ne. Víc jsi neřekla, Miriam?
- No, já… - Víc? I tohle podle mě bylo trochu moc.
- Myslela jsem to dobře. - Ne. Tak jako tak to nebylo hezké.
I tak mě to mrzelo.
Teprve si na všechnu tuhle náboženskou svobodu zvykáme.
Pro mě je to velká věc, takže mi to trvá.
Mně třeba bylo vždycky fuk, co máš ty, Miriam nebo Batsheva na sobě.
- To ti teda děkuju. - To je od tebe úžasné.
- Díky za tvůj souhlas. - Jsem nejlepší.
Chápu ale Binyamina, protože neříká:
„Nesmíš to nosit, nebo se při pohledu na tebe někdo udělá.“
Jenom chce čas, není to o rozhodování za ženy.
Ale je, jenom si to neuvědomuješ.
Lidi třeba říkají, že bychom se měly oblékat cudněji
nebo se víc zakrýt.
Počkej chvilku.
Celý ten koncept, že se muži nedokážou ovládat, je směšný.
- O tom to není. - Ale je. Co máš proti kalhotám?
Že mají ženy hezky tvarované nohy a muži budou mít nemravné myšlenky.
O tom to je. Chlapi by měli dospět a naučit se ovládat
a ženy by měly nosit, co chtějí.
Tím, že ji prosím, aby mi dala víc času, ji přece nijak neomezuju.
Prostě si na to všechno zvykám pomaleji.
Promiň, ale to je ta největší blbost, co jsem kdy slyšela.
Tohle je můj vztah a ne váš.
Ben tu pro mě vždycky byl a držel mě nad vodou.
Vzali jsme se a ty jsi odešla. Byla jsem úplně sama.
Když jsme spolu nemluvily, mluvil s tebou on.
Nemluvily jsme, protože jsi nechtěla.
Nechtěla jsem, ale on mezi náma udržoval kontakt.
Můžu něco říct?
Vyslechla jsem si tě, ale zbytek je mezi mnou a Benem.
Neprosila jsem se jí, aby s ním něco řešila.
Chci pro tebe jen to nejlepší.
Takže by se všichni měli starat pěkně sami o sebe.
Julie, za 15 minut začínáme. Díky.
Tohle je moje první, debutová, přehlídka
pro e1972. Jsme nadšení, že tu můžeme být.
Ahoj!
Jak se máš?
- Gratuluju. - Díky. Vzal jsem si génia.
To rozhodně.
Musím s váma mluvit, máme problém.
- Cože? - Tenhle outfit.
- Co s ním? - Ta modelka zmizela.
Napsala, že je na policii. Od té doby se jí nemůžu dovolat.
- Co to má doprdele být? Kde je? - Na stanici.
- Nevím, na které. - Na stanici?
- To ji zatkli? - Volal jsem jí 20krát!
Nemáme čas to oblečení přešít, je upravené na ni!
Michele!
- Nechci ten outfit vyřadit. - Nemáme nic.
Moje dcera zuřila, přišla jsem o modelku
a přehlídka měla začít za několik minut.
Co se to sakra dělo?
- Faretta má jen jeden, ne? - Dva.
- Sakra. - Dobře, Faretta má dva.
- Moc se těším! - Jo!
Dobrý večer, vážení.
Bože, to je ona! Ano?
Kde jsi, poklade?
Dej to nahlas!
Vytáhli nás z auta a prohledali nás.
Proč tě zatkli?
Je sama na policejní stanici? Ahoj, tady Julia.
Zdravím, Julie. Tohle jsem vážně nechtěla.
Ne, zlato, nebreč.
Jsem zavřená v podělaný cele!
Překlad titulků: Petr Kabelka
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.