Original subtitles

Bojte se noci.

Noc,

místo plné rouhání,

útočiště strašlivých tvorů

mimo dosah Božího světla.

Noc bere pod svá křídla zlé démony,

zlé čarodějnice,

temné příběhy,

které si nyní poslechneme.

V době temnoty spí dobrý křesťan klidně.

S úsvitem přijdou sluneční paprsky, světlo,

které bude následovat přímou cestu Páně.

Nicméně,

pokud vás zastihne noc,

nezůstávejte stát na místě, ale utíkejte...

a neuhýbejte ze své cesty domů,

jinak vás navždy pohltí...

temnota.

Ale kdo by chtěl sejít z cesty?

Kdo opustí světlo?

Neboť, jak se říká:

"Den je pro denní tvory."

A pak vítr povzdychne:

"Noc patří nočním tvorům."

Ty jsi za to zodpovědná...

Ty jsi za to zodpovědná...

Kattalino,

na co se díváš z okna?

Noc ti pronikne do očí.

Slyšel jsi to?

Možná liška.

Ne, znělo to jako pískání.

Mám hlad.

Zítra jedu do Urdazubi.

Promluvit si o jablečném sadu s sekretářem bratra Leóna.

Štěstí se na nás konečně usměje.

A co otec Mateo?

Víme o něm něco?

Po tom, co se stalo v kostele,

nikdo faráře neviděl.

Už je to týden.

Doufám,

že dodrží slovo.

Bez chuti.

Potřebuje to sůl.

Tak si uvař sám.

Dávej si pozor, Kattalino.

Projevuj mi úctu.

Už jsi mě před lidmi dost ztrapnila.

Jsem si jistý, že nechceš...

žít pod mostem.

Chleba.

Ty nejíš?

Proč se mnou nemluvíš?

Jsi moje žena.

Vidíš?

Je to bez chuti.

Na zítra potřebuju vypadat upraveně.

Připrav mi nedělní košili.

Jdu spát.

Byly to těžké dva týdny.

Ale odteď už bude všechno lepší.

Uvidíš.

Jsi moje žena.

Ne!

Ne!

Proč mnou pohrdáš?

Je to proto, že jsem mrzák?

Podívej, co jsi udělala.

Katto.

Katto.

Moje košile.

Potřebuju ji na zítra.

Uklidni se.

To je v pořádku.

Můžeš to vyprat?

Můj žaludek.

Katto!

Vrať se!

Kattalino!

Dobře,

první příběh začíná o ubohé mladé dámě,

která se po západu slunce vydala hluboko do lesa,

kde začíná cesta boha noci.

Neboť on je samotná noc:

Gaueko.

I. GAUEKO

Ti, kteří se odváží proniknout do noci,

se ztratí,

navždy je pohltí...

temnota.

Neboť tam žije Gaueko,

pán těch, kteří přebývají ve stínech.

Jeho říše není místem pro lidi.

Jaký osud čeká ty,

kteří se odváží proniknout do noci?

Noc...

Pello?

Pello, jsi to ty?

Noc...

patří nočním tvorům.

Noc patří nočním tvorům.

Noc...

Noc patří nočním tvorům!

Kdo je tam?

Pojď sem!

Hej!

Proč jsi tady, spratku?

- Špehovala nás. - Remo!

Nech ji dýchat.

Nevidíš, že se bojí?

Graxo, co s ní uděláme?

Chudinka, ztratila se.

Nevypadá nevinně.

Nech ji mluvit a uvidíme.

Proč jsi tady?

- Odpověz! - Remo!

Nech ji mluvit.

Chudinka.

Jsi v pořádku?

Ty jsi Kattalina.

Že ano?

Znám tě ze mše.

Proč jsi tady?

Odešla jsem z domova a něco mě sem sledovalo.

Neboj se.

S námi jsi v bezpečí.

Proč jsi v noci odešla z domu?

Problémy doma?

Šla jsem prát prádlo a oni mě začali sledovat.

Je nebezpečné chodit v noci sama lesem.

Je plný havěti.

A prádlo?

Ztratila jsem ho.

Nevěřím ti.

Kattalina,

ta, co se loni na podzim provdala za Pella Goienetxea?

Odkud jsi?

Z Landibaru.

Jsi daleko od domova.

Co je to?

Je to tvoje?

To je košile mého manžela.

Co je to za skvrnu? Nehoda?

Dej mi to,

já to vyperu.

Ty skvrny se těžko odstraňují.

"Venku holubice, doma vlk."

Na praní je už pozdě.

Kdo jste, ženy?

To je...

Beltra,

Remediosa

a já jsem Graxiana.

Nebo Graxi.

Nejsme tu, abychom praly prádlo,

ale abychom předstíraly, že to děláme.

Je to naše chvíle.

Žádní muži.

Nikdo nás nebude rušit.

A oni nic neříkají?

Nemají ani ponětí.

A raději by to tak mělo zůstat.

Tady si děláme, co chceme.

Ve dne staré,

v noci mladé.

V poslední době se věci zhoršují.

Opat v Urdazubi zakázal shromažďování

a faráři a soudní vykonavatelé nás pečlivě sledují.

Ti inkvizitoři vidí čarodějnice úplně všude.

Stačí se jen napít

a už na tebe ukážou prstem a odvedou do vězení.

Nemůžeš věřit nikomu.

- Tady. - Ne, děkuji.

Vyměňujeme si drby o vesnici.

A také hororové příběhy.

Právě jsem jeden vyprávěla, když jsi přišla.

Můžeš se k nám přidat,

když nám nějaký taky řekneš.

Nebo se možná raději vrátíš domů.

Žádný neznám.

Určitě znáš nějakou hororovou historku, kterou nám můžeš vyprávět.

Nějakou historku o duších

nebo čarodějnicích.

Věříš na čarodějnice?

Rema je čarodějnice.

Nevím.

Opatrně, dítě, opatrně.

Nevěř jim, ale ani neříkej,

že neexistují.

Dobře.

Teď jsem na řadě já.

To, co vám teď řeknu, není žádný příběh.

Je to něco,

co se před měsícem stalo někomu z vesnice.

Eugenii, dceři drůbežářky.

Eugenia mi o tom sama řekla a já vám to povím.

Teď jsem na řadě já.

Poslouchejte pozorně,

nebo se ztratíte.

Říká se,

že čarodějnice uvalila na dívku kletbu

a přivolala démona z minulosti.

Temná a zlá bytost,

zrozená z hříchu a závisti.

Zlý duch:

Inguma.

II. INGUMA

V našich vesnicích existuje víra v

"Etxejauny",

duchy našich předků.

Je třeba je chválit,

protože se starají o dům

i o štěstí jeho obyvatel.

Tak činí,

pokud je potomci neobtěžují

a nikdo se zlými úmysly nenarušuje jejich spánek.

Podej mi to, synu.

Anttone...

Neboj se, Maritxo.

Budeš se cítit lépe.

Modli se se mnou, synu.

Věřím v Boha, Otce všemohoucího,

Stvořitele nebe i země,

a v Ježíše Krista, jeho jediného Syna, našeho Pána,

který byl počat z Ducha Svatého,

narodil se z Panny Marie, trpěl pod Pontiem Pilátem,

byl ukřižován, zemřel a byl pohřben...

Dost!

Sestoupila do pekla...

Čarodějnictví.

Ohpo, dapa, mapa,

mapa, drepe, mapa, ripi, mapa.

Propo, gepe, apa.

Mapa, ripi, txupu.

Ohpo, dapa, mapa,

mapa, drepe, mapa, ripi, propo.

Propo, tepe, gepe, apa.

Mapa, drepe, mapa, ripi, propo.

Kam jdeš?

Eugenio?

Zůstanu tady.

Nezdržuj se dlouho.

Otče Mateo.

Kattalino.

Jak se má Maritxa?

Je v Božích rukou.

Nebo možná už v ďáblových spárech.

Promiňte.

Eugenio.

Eugenio, jak se má?

Nevím.

Anttonio.

Kattalino.

Přines jí další pelyňkový čaj.

Tvůj krk...

Kattalino.

Maritxo.

Budeš v pořádku, ano?

Podívej.

Bude ti líp. Uvidíš.

Ano.

A půjdeme na trh v Bayonne.

Tančit a skákat.

Ano, půjdeme.

Otče Mateo.

Nebyl jí zakázán vstup do vesnice?

Byla to ona.

Mami,

bude jí líp?

Nevím, synku.

Půjde Maritxa do pekla?

Neříkej takové věci!

Co je s ní?

Nevím!

Maritxo.

Maritxo.

Maritxo.

Maritxo!

Maritxo!

Maritxo!

Ty...

Ty za to můžeš.

Ty!

Co to říkáš? Maritxo, to jsem já.

Děvko! Vypadni z mého domu!

- Maritxo, to jsem já. - Ven!

Maritxo.

Maritxo, to jsem já.

Běž. Odejdi.

- Maritxo, to jsem já. - Ven!

- Maritxo! - Ven!

Proč nás Bůh takhle trestá?

Nemůžeme s tím nic udělat?

Anttone,

jdi a popros o pomoc starou bylinkářku Ester.

Zná Maritxu.

Bude vědět, co dělat.

Ale nikdo tě nesmí vidět, jak s ní mluvíš.

Anttone,

pojď sem.

Bídná holčička.

Tvá sestra Maritxa je sužována duchem.

Já to vím.

Kdo byl poslední, koho smrt vzala z vaší rodiny?

Dědeček Inguma.

Před rokem.

Měl nějaký důvod být na tvou sestru naštvaný?

Ne.

Maritxa je anděl.

Dobrosrdečná.

Náš dědeček ji velmi miloval.

Miloval ji? Jak moc?

Víc než cokoliv jiného na světě.

Pak...

uděláš tohle.

Omotej tuto svíčku kolem figurky,

která ctí památku tvého dědečka.

Jakmile ji zapálíte,

zakryjte ji miskou.

Zpočátku ji nechte zakrytou.

Až nastane správný čas, misku sundejte.

Nechte světlo zářit.

V tu chvíli překvapíte ducha "Etxejauna".

Propíchněte kohoutovi srdce špendlíky

a rozhoďte na podlahu shnilá zrna kukuřice.

Poté recitujte následující.

Pamatuj si tato slova:

"Ingumo,"

"já se tě nebojím."

"Gauargi je se mnou."

"Na obloze jsou hvězdy,"

"na louce tráva, na břehu písek."

"Dokud to všechno nespočítáš,"

"neukazuj se mi."

Okno.

Ty zatracená mrcho!

Jak jsi mi to mohla udělat?

Ty hnusná děvko!

Dědečku?

Anttone...

Ty líný idiote.

Jsi úplně k ničemu.

Nechal jsi svou sestru pošpinit jméno naší rodiny.

Nech ji na pokoji!

Ty hloupý zbabělče!

Copak nevíš, co udělala?

Anttone, kukuřici!

Anttone, řekni to teď!

Ingumo, já se tě nebojím.

Gauargi je se mnou.

Na obloze jsou hvězdy, na louce tráva, na břehu písek.

Dokud to všechno nespočítáš, neukazuj se mi.

Okno! Okno!

...28,

29...

30...

31...

Po Maritxuině smrti

kněz prohlásil, že byla posedlá démonem,

přitahovaným hříchem a čarodějnictvím.

Pane, pomoz mé ubohé dceři.

Pane, pomoz mé ubohé dceři.

Prosím.

Nechtěl jsem...

ale Maritxa byla velmi nemocná.

Tak jsem šel do domu čarodějnice...

a udělal jsem, co mi řekla.

Nevěděl jsem to.

Nevěděl jsem to.

A vypadalo to jako démon.

Maritxa...

Tak se to stalo,

protože mi to Eugenia řekla se slzami v očích.

Jaký strašný hřích ta dívka spáchala,

že ji její dědeček tak nenáviděl?

To je lež.

Proč?

Maritxa nikdy neudělala nic špatného.

Co ty o tom víš?

Znala jsem ji dobře.

Maritxa byla velmi nemocná

a léky té čarodějnice její nemoc ještě zhoršily.

Obviňuješ Estertxu z čarodějnictví?

Estertxu jsme dobře znali.

Pomáhala vesničanům po svém.

Ti svatoušci se jí chtěli zbavit,

tak ji odvezli do Urdazubi.

Kdo ti řekl, že to byla Estertxuinina vina?

Tvůj manžel?

To řekl otec Mateo.

Estertxa byla naše přítelkyně.

Stejně jako Maritxa tvou.

Ten namyšlený kněz

a jeho nadřízený,

opat z Urdazubi,

vždycky rozdělují lidi.

Ať shoří v tom pekle, o kterém kážou.

Je to už týden, co někdo slyšel o Mateovi.

Od té doby, co při mši ztratil vědomí.

Já vím,

co se opravdu stalo s Mateem.

Teď jsem na řadě já.

Poslouchejte pozorně,

nebo se ztratíte.

Mateo byl arogantní

a také pokrytecký.

Vždy žil v posedlosti.

Byl posedlý autoritou.

Ale především lovem.

Vždycky pískal jako na txistu.

Jak svému loveckému psu,

tak i svým farníkům.

Odtud pochází jeho přezdívka:

Mateo Txistu.

III. MATEO TXISTU

Mateo zmizel před týdnem, po smrti Maritxi,

po tom, co se stalo v kostele.

Milovaná dcera a sestra.

María Oiartzunová nás opustila v nejlepších letech svého života.

Zmocnila se ji slabost těla,

nepřítel, který pustoší tento lid.

Nicméně...

Bůh je milosrdný.

Miluje nás

a má nás rád.

Rodino a sousedé,

modleme se za její duši,

protože jen tak se vyhne peklu.

Dej jim věčný odpočinek, Pane,

a ať jim svítí věčné světlo.

Jsi chválen, Bože, v Sionu,

a v Jeruzalémě ti bude vzdána pocta.

Vyslyš mou modlitbu,

k tobě přijde všechno stvoření.

Dej jim věčný odpočinek, Pane,

a ať na ně svítí věčné světlo.

Ať odpočívá v pokoji.

Amen.

Celá vesnice věděla o jeho zálibě v lovu.

Říkal, že Bůh

dal dar lovu především lidem,

před všemi ostatními tvory.

Vím to dobře,

protože jsem byla jeho kostelní služkou.

Pomáhala jsem mu ve farnosti.

Mateo byl velmi diskrétní člověk...

a o svých posedlostech mluvil

pouze s jediným člověkem, kterého považoval za nadřazeného.

Vyznávám se před všemohoucím Bohem a před vámi, bratři,

že jsem těžce zhřešil, ve svých myšlenkách i slovech,

v tom, co jsem udělal, i v tom, co jsem neudělal.

Je to moje vina.

Je to moje vina.

Je to má nejtěžší vina.

Pane, zhřešil jsem.

Cítil jsem v sobě pokušení ďábla,

který se mě snažil svést z tvé cesty.

Vyslyš mě, Pane,

a zbav mě tohoto břemene.

Dnes ráno

jsem šel na lov se svým věrným psem.

Proč jsi chtěl, abych narazil na ztělesněnou rouhavost,

které jsem musel přihlížet?

Řekl, že to,

co tam viděl,

ho téměř přivedlo k šílenství.

Hledej!

Ke mně!

Ke mně!

Prohledej to tady!

Celý den bych strávila tancováním.

Podej mi ruku.

Je to víc, než mi kdy dal Pello.

Ten blázen si neuvědomuje, co má doma.

Nemůžu to vydržet.

A noci jsou nejhorší.

Máš štěstí.

Tvoje matka je vdova a ty zůstaneš svobodná, abys jí pomáhala.

Ano, mám štěstí, ale...

"Svobodný znamená plešatý."

Už to nevydržím.

Tak...

Pojďme odtud pryč.

Pojďme do Bayonne.

Pojďme tam dnes večer.

Jen ty a já.

Zbláznila ses?

Dvě ženy samy venku?

Jestli nás chytí, Pello mě zbije.

Tak se převlékneme za muže.

Ty si vezmi Pelloovy šaty a já si vezmu šaty svého bratra.

Kéž by to bylo tak snadné...

Jedna z nich v polévce...

a sbohem.

Nevím.

Nevím. Je to můj manžel.

Zdravím tě, krasavice.

Vezmeš si mě za muže?

Ne.

Jsem trochu krátkozraký, ale mám velký dar.

Podívej.

No tak, drahoušku, polib mi mou klobásku.

Ne!

Radši políbím kozu na zadku!

Čarodějnice!

Pojď se mnou.

Půjdu s tebou kamkoli.

Bylo to, co jsem viděl, skutečné,

nebo to byl jen ďáblův plán?

Mám to říct opatovi?

Otče Mateo.

Pello Goienetxea.

Posaďte se.

Dostal jsem vaši žádost o práci v jablečném sadu v opatství.

Mám zničenou nohu, ale byl bych dobrý předák.

Vím všechno o výrobě cideru.

Pracoval jsem v Hernani několik let.

Tím jsem si jistý.

Ale proto jsem vás nevolal.

Potřebuji, abyste vy a vaše žena jeli se mnou do Urdazubi,

abyste před soudcem dosvědčili,

že Esther Barrenetxeaová je čarodějnice.

Raději bych se do takových záležitostí nepletl.

Nebojte se.

Vím, že jste dobrý křesťan.

A církev ví, jak odměnit své dobré lidi.

O vaší ženě to ale říct nemůžu.

Viděl jsem ji...

Nepřátelé naší duše jsou tři:

svět,

ďábel

a tělo.

A z těchto tří je tělo nejnebezpečnější

a nejzávažnější ze všech.

Tělo je slabé, ale také silné.

Slabé na obranu a silné na pokušení.

Ani vražda není tak závažná!

Hřích těla totiž ničí srdce dobrých křesťanů,

protože se šíří jako mor,

a odsuzuje tak nejen duše hříšníků,

ale i páteř naší společnosti.

Čarodějnictví a drzost budou zkázou našeho lidu.

Stále více žen opouští cestu Páně

a ztrácí se v cestě ďábla.

A věřte mi!

Jediný způsob, jak odčinit hříchy těla...

je vydat čarodějnici.

V opatství Urdazubi se k nám připojí ctihodný komisař inkvizice.

Pokud máte podezření,

že některý z vašich sousedů má něco společného s čarodějnictvím,

musíte to nahlásit jemu.

Už bylo podáno několik hlášení.

Ti, kdo kryjí čarodějnice, jsou také spoluviníci.

Zatracená čarodějnice!

Čarodějnice! Jsi to ty!

Půjdu za tebou i do pekla, bude-li to nutné!

Chyť ho!

Nikdo ho už nikdy neviděl.

Ale povídá se,

že v noci

někteří slyšeli otce Matea v horách pískat na svého psa.

Kněz je ztracená duše,

a tak bude v prokletí stále bloudit,

a navždy pronásledovat toho zajíce.

To není pravda. Jak to víš?

Ty jsi tam nebyla.

Sám kněz mi to řekl, než zmizel.

Dost už s tím předstíráním.

Víme všechno!

Přísahal,

že to bude držet v tajnosti, pokud budu svědčit.

Takže to přiznáváš?

Podepsala jsi prohlášení proti Estertxitě z vlastní vůle?

Ne. Já...

"Ne", co?

Nebyla jsi donucena?

Udělala jsi to dobrovolně?

Ne!

Řekni pravdu, ty hlupaňo.

Kněz tě to donutil podepsat výměnou za to,

že bude mlčet o tobě a Maritxe.

Víme všechno.

Estertxa byla upálena kvůli tobě.

Cože?

Představ si, jak trpěla, když hořela.

Já...

já jsem nevěděla...

Ty za to můžeš.

Vrahu!

Ne!

I ty dlužíš čarodějnicím vysvětlení.

Jakým čarodějnicím? Nejste nic než šílené staré babky!

To jsme, i nejsme...

Jsme opravdu hodně.

Půjdeš s námi...

na sabat.

IV. SABAT

Pello!

Pello!

Otevři!

Otevři, prosím!

Pusť mě dovnitř, proboha!

Ty zatracená děvko.

- Ty ses mě pokusila otrávit? - Pello, prosím!

Přiznej to.

Udělala jsi to?

Ano.

Ano, udělala jsem to.

Nahlásila jsem ji, ale nechtěla jsem to udělat.

Bála jsem se.

Moc toho lituju!

Jaké to bylo?

Viděla jsi Estertxu?

Nemůžeš za to.

Věříme ti.

Ale stále neseš vinu.

Akerbeltz rozhodne.

On ví, koho potrestat a koho odměnit.

Potři se tím.

Raději by ses vrátila ke svému manželovi?

Na podpaží a mezi nohama.

Opakuj s námi:

Nad všemi houštinami,

pod všemi mraky.

Nad všemi houštinami,

pod všemi mraky.

Pod všemi houštinami,

nad všemi mraky!

Kattalino!

Pomoz mi!

Pomoz mi!

Pomoz mi.

Ne.

Ne!

Koza

Má rohy

Koza

Má rohy

Koza

Má rohy

Koza má zkroucené rohy

Zkroucené jsou rohy kozy

Koza má zkroucené rohy

Zkroucené jsou rohy kozy

Koza má zkroucené rohy

Zkroucené jsou rohy kozy

Akerbeltz, černý polibek!

Kattalino...

A ať už se to stalo takhle nebo ne,

dej to do dýně

a pak to vyvěs na náměstí.

Ale ať už je to tak nebo ne,

nevěř, že existují,

a neříkej, že neexistují,

jinak se ti v noci zjeví

a odnesou tě.

UDĚLÁME SI VLASTNÍ MONSTRA A LŽI,

KTERÉ JSTE VYTVOŘILI, ABYSTE NÁS PODROBILI.

BUDEME JE KRMIT, ONI POROSTOU A MY JE OBRÁTÍME PROTI VÁM.

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)