Original subtitles

Cože?

Támhle!

Ten stůl patřil mému manželovi.

Je nádherný! Můžu si ho prohlédnout?

Přesně, jak jsem si myslel. Je to napodobenina.

Ale všichni v mojí rodině říkali…

Na slova příbuzných se nemůžete vždy spolehnout.

Originál to sice není,

ale kopie je to pěkná. Nějaký klient by mohl mít zájem.

Já sám z toho nic mít nebudu.

Ale…

Ne, trvám na tom. Jsme přeci dlouholetí přátelé.

Můžu ho prodat za 20 000 franků, víc ne.

Nebo dva miliony starých franků, chcete-li.

Babičko! Tátův stůl nemůžeš prodat!

- Cože? - Je to suvenýr!

Jako malý na něm psal úkoly.

A teď je to můj stůl!

Uklidni se, Benjamine, miláčku.

Prodej si, co chceš, ale tátův stůl ne.

Ach Bože, ten chlapec se tak nerad zbavuje starých věcí,

obzvlášť, když patří synovi.

Ano, je velmi citlivý.

Příliš citlivý.

Můj student. Omluvte mě.

Samozřejmě. Paní…

Můžu si s Benjaminem promluvit?

Ano, ale obávám se, že je to marné.

Kolik?

30 000.

To je šílené.

Můžu nabídnout 22 000.

Jsi tu brzy, Marceli.

Počkej na mě uvnitř. Hned přijdu.

- Tak co? - Souhlasil.

Opravdu? Jak jste to udělal?

Prostě se navzájem chápeme.

Dobrý den.

Deset, 20… Jedna, dva, tři, čtyři, pět… 25 000.

Co to děláte?

Přidávám něco navíc…

To ne, už zase?

Ujišťuji vás…

Takhle je to vždy. Zruinuje vás to.

Ale kdepak, drahá.

- Pane Olive, nechte si to! - To nejde, madam!

Smlouvání s vaším vnukem nebylo snadné…

Odcházíš?

Přespím u babi.

- Nezdravíš? - Dobrý den.

Dobrej.

Už ti zaplatil?

- To není tvoje věc. - Zpívat neumí, ale platit může.

Dost! Nebuď drzý!

Neposlouchej ho.

Nezapomeň zaplatit telefon. Zase nám ho odpojili.

Kde jsme to skončili, Marceli?

- Dobrý den. - Dobrej.

- Ahoj, babi. - Ahoj.

- Dobrý den, pane M'ba. - Ahoj.

- Pane Ferdinande. - Ahoj, mladej.

- Můj vnuk. - Jak se jmenuješ?

- Benjamin. - Já jsem Raoul.

Vsázím 15.

To jsem zvědavej.

12,90, prosím.

Vrať to, babi.

Co je?

Odteď s tebou nenakupuju.

Jak chceš.

Stydím se za tebe.

Seš blázen. Jednou tě chytí.

Mladí kradou, ne staří. A navíc od Araba?

Nejsem rasista.

Už ti nebudu pomáhat fixlovat.

Stejně tvou pomoc nepotřebuju.

SPRÁVCE

Jdeš?

Rozděl je.

Táta ti nenapsal?

Ne. Babička říkala, že v Brazílii se pošta ztrácí. Obzvlášť v Amazonii.

Co zpěvačka? Jak je na tom?

Takhle jí neříkej!

Proč? Není snad zpěvačka?

Přestaň s tím.

- O co hrajeme? - O nádobí.

Aspoň týden jsi na něj ani nesáhla!

A nešvindluj.

To bych si nikdy nedovolila!

Jasně…

Ať to neděláš do rána.

Tohle je práce tak na dva dny.

Říkalas, že vevnitř nekouříš.

Tohle je naposledy.

Víš, že to dětem škodí?

To je výmysl doktorů.

Myslíš, že táta v Brazílii zbohatne?

Jemu se může stát cokoliv. Takže se může stát i tohle.

Myslíš na mámu často?

Neustále.

I když na ni zrovna nemyslím.

Zhasneme.

Když umřela, nebýt tebe,

zbláznila bych se.

Kde bych teď bez tebe byla?

Jdeme spát.

Babičko!

Zase jsi byla utrácet.

Aspoň, že telefon funguje.

Nezlob se na mě.

Podívej.

- Co je to? - Pojď sem.

Letenky?

Ano! Do Brazílie!

- Cože? - Jsou od táty.

A podívej se pod ně.

Dopis?

Vezmi si ho, je tvůj.

Stěhujeme se do Brazílie. Táta nám tam pronajal dům.

On v Brazílii zbohatnul?

Zřejmě se mu tam daří.

Přečti si ho. Na co čekáš?

Dnes večer slavíme!

Děkuji.

Pamatujete na Juliena?

Samozřejmě. Dobrý den.

Rád vás zase vidím, paní Lavielová. Už je to doba.

Od smrti manžela skoro nikam nechodím.

A jak se má váš syn? Toho jsme také dlouho neviděli.

Je v Brazílii.

Kope tam zlato.

Všimli si vás cikáni.

Budete dnes zpívat, paní Lavielová?

Já doufám. Jako za starých časů.

Nejspíš ne. Nejsem ve formě.

To jim nemůžete udělat.

Nezazpívala jste si s nimi už věky.

- Prosím. - Děkuji, Charlesi.

Není to zase tak drahé.

Ukaž.

To jsou nové franky, babičko.

Já vím, nejsem blbá.

Šest tisíc osm set nových franků!

680 000 starých!

Vážně? Šest set osmdesát tisíc!

To musí být nějaká chyba.

Charlesi?

Ano, paní Lavielová?

Nedošlo tady k nějaké mýlce?

To se občas stává, ukažte…

Ano, já vám to neřekl.

Přidali jsme vám na účet pár věcí, které váš syn

před svým odjezdem do Brazílie zapomněl zaplatit.

Jak typické. Je to zapomnětlivec.

Ano, všimli jsme si.

- Nashle. - Nashle.

Babičko?

Ano, zlatíčko?

Co kdyby jela i babi?

A dost, běž spát!

Přinesu ti prášky na nervy.

Ty si strč někam!

Budeme mít velkej dům.

Nebude tě tam obtěžovat.

Nebude mě obtěžovat? Žertuješ?

Tvoje babi je milá žena, vím, že ji máš rád.

Přeci jen je to tvoje babička.

Ale žít s ní pod jednou střechou? To bych raději…

Pomysli na tátu.

Vždyť se jen hádají!

Nemůžu ji opustit. Nikoho jinýho nemá!

Nebuď melodramatický!

Uvidíš ji o svátcích. Běž spát.

Prosím?

Tati!

Ano, rozumím.

Babička? Není tady. Zrovna odešla.

Ano, vyřídím jí to.

Kdo je to?

To je pro mě. Kamarád.

V tuhle hodinu? Taková drzost.

Takhle se na mě nedívej. Na mě to nezabere.

Tvoje babička s námi nepojede!

Ani na to nemysli!

To je milé, že nám její přátelé přišli pomoct.

Hrozně.

Jak to šlo s domovníkem?

Dobře. Nahradí mě sluchátko.

Au! Nemůžete si dávat větší pozor?

- Promiňte. - „Promiňte, promiňte.“

Víš, jakej je to zápach, když vedle nich sedíš v letadle?

Jakej zápach? S tebou mluvím!

- Čí zápach? - Mluvíte se…

Jo, s tebou!

Ještě slovo a jednu ti vlepím.

Jasný? Blbečku!

Tak to teda ne!

Babi!

Zasraní rasisti!

Klid, paní Garcinová! Všichni se dívají!

No a co? Přesně tak, radši odprejskni.

Pěkný začátek.

Tady jsou naše místa.

Je mi líto, vy sedíte v sekci pro kuřáky.

Obvykle se snažím nepoutat pozornost, ale s tvojí babičkou…

Hej, Benjamine!

Hele, sedím vedle rasisty!

Ježíši, dejte mi už pokoj!

Cítíš to taky?

Jsem židovka. Vadí ti můj zápach?

To by stačilo, mám toho dost! Slečno?

Co pro vás můžu udělat?

Můžu si sednout jinam?

Prej moc smrdím.

Je mi líto, ale letadlo je plné. Tohle je jediné volné místo.

Mě se jen tak nezbavíš.

Babi…

- Co tady děláš? - Co? Nechtělo se mi spát.

Hraju s babi poker.

Vrať se na svoje místo a snaž se usnout.

Tohle je podle vás hra pro malého kluka?

Poker? No to snad ne!

S ní to teda bude zábava.

Děláte si legraci?

Běžte pro ni. Uklidněte se, pane.

Uklidním se, až budu mít svoji peněženku!

Můžete jít prosím se mnou, paní?

- Já? - Chceme si promluvit.

Proč? Co po mně chce?

On vám to řekne sám. Bude to chvilka.

POLICIE

Ten šmejd si myslí, že jsem mu ukradla peněženku.

No to je skvělé.

A co policie?

Prohledali mě a pak se mi velmi slušně omluvili. Díky.

- Kde je tvůj táta? - Nepřišel.

Asi ještě spí.

Asi měl důvod nepřijít.

Štěstí, že známe adresu.

Jen aby nebyla falešná.

To byl fór!

Tati!

Tati!

Tati?

Tati?

Není tady.

Kde je? Nerozumím tomu.

To je nádhera!

Vrátíte mi peněženku?

Co? Jakou peněženku?

Tu, co jsem vám dala do kabelky!

Do kabelky?

Jo. Otevřete ji a uvidíte.

Děkuju!

Neříkejte mi, že to je…

Babi…

Neuvěřitelné!

To je zlý sen.

Ukradla peněženku a dala mi ji

do kabelky.

Sto osmdesát, 190, 200 dolarů!

To ho naučí! Stálo to za to.

- Jak jsi mohla? - Vždyť by se jí nic nestalo.

Jen se na ni podívej. Nikdo by ji nepodezříval!

Slyšíš, jak je cynická?

Ta žena nemá žádnou morálku.

- Klid, babičko. - Jen si to představ!

Mohli mě zatknout za krádež!

Kde mám ty prášky?

Kde je?

Christiane!

Christian tady není, slečno.

Já mu ukážu, čeho jsem schopná! Toho bude litovat!

Mizera! Parchant!

Babičko!

Co se tam děje?

Ničí tátovo oblečení.

Zatracenej děvkař!

Za tohle zaplatí!

Ona se zbláznila!

Příště si to raději dvakrát rozmyslí!

Tohle bude prča.

Paní Lavielová?

Dobrý den, dámy.

Dr. Anselmo. Jsem soused a přítel vašeho syna.

Mluvíte francouzsky! Díky Bohu! Pojďte sem!

Z cesty! Se mnou si neměl zahrávat!

Vyřiďte tomu podělanýmu gringovi, ať na mě zapomene!

Jestli ho ještě uvidím, tak si ho podám!

Co to bylo za ženu?

Zuleca. Jeho snoubenka.

Snoubenka mého syna?

Myslím, že jí zahnul.

To je teda překvápko!

Dej pokoj, sluchátko.

Co prosím?

Víte, kde je můj syn?

Služebná říkala, že je v Santa Ritě.

- V Santa Ritě? - Santa Rita de Rio Claro.

Vesnice v Amazonii, kde váš syn pracuje.

Překvapili jste nás,

Christian řekl služebné, že vaši cestu zrušil.

O čem to mluvíte? To není pravda.

Ne, babičko, je to pravda.

Táta před odletem volal. Já s ním mluvil.

Nechtěl, abychom sem přijeli. Má potíže.

- Proč jsi mi to neřekl? - Já letět chtěl.

Slyšíte to?

Nemůžu tomu uvěřit! Zasloužil bys…

Jakej otec, takovej syn. Oba potížisti.

Začínám toho mít dost! Už ani slovo, sluchátko.

Jestli mi nepřestane říkat „sluchátko“, skončí to špatně.

Jestli se nám tvůj otec neozve, odjíždíme zítra do Santa Rity.

Já nikam nejedu! Mám toho dost! A kluk zůstane se mnou!

To nepůjde, madam.

A proč jako?

Christian nezaplatil nájem

a zítra přijde domácí.

Typický.

Kde mám ty svoje prášky?

Babi, mám strach!

Musíme ho překonat!

Nemyslím si, že byste měl během pilotování pít.

Jak je to možné? Oni zabili Zecu!

Zabili mého muže.

Měj slitování, pane.

Indiáni. Oni ho zabili.

Indiáni ho zabili?

Nech to být. Pojďme.

Francouzův dům.

Opatrně!

Panebože…

- Je to ruina. - Je to lepší a lepší.

Babičko, hele.

Pardon.

Někoho jsem vzbudila.

Tady tvůj otec nebydlí.

Nejspíš je to dům jeho zaměstnanců.

Snad ne jeho šéfa.

Promiňte, že jsem vás vzbudila!

Mluvíte francouzsky?

Já dokonce Francouz jsem.

To mám štěstí! Hledám Christiana Laviela.

Proč? Dluží vám prachy?

Kam jdete?

S pískem.

Nevychovanec!

Jestli je to zaměstnanec tvého otce, tak o tom uslyší.

Jeane? My odcházíme.

- Čau! - Čau!

Čau!

Moment…

Christianova matka!

A ty seš jeho syn, Benjamin!

Táta vám o mně říkal?

Pracujete pro něj?

Já pracuju s ním. Bůh mi pomáhej.

Já jsem jeho tchyně. Bůh pomáhej i mně.

Co tady děláte?

Vždyť tu cestu zrušil.

Kohopak to tu máme?

Christianova matka a jeho syn!

Jste nádherná.

A tak mladá. Mohla byste být jeho sestra.

A ty budeš Benjamin.

Kdo je to?

- Maria-Claudia, jeho snoubenka. - Opravdu?

Najednou máš tolik maminek.

Tahle je alespoň přátelská.

Jako by tátovi z oka vypadl.

Běž radši připravit kávu.

Vždyť už jdu, nerozčiluj se hned.

Potřebuju kávu.

Kde je Christian?

V Paříži!

- V Paříži? - V Paříži?

Odletěl včera v noci.

Měl by přistát na Roissy.

- Dělá si srandu? - Děláte si srandu?

Nedělám! Odjel odtud před dvěma dny.

Ale proč?

Viděli jste ten zlatej důl? Ti magoři ho vyhodili do vzduchu.

Kdo?

Christian mi to nechtěl říct. Prej, aby mě ochránil.

Nechte si ho. Ať nedostanete úpal.

Díky.

Dostal se do pěknýho průseru, idiot.

Vy jste idiot!

Co si to…

Hej, jste normální?

Nesahejte na něj!

Promiňte, nemohl jsem si pomoct.

Jsem teď trochu nervózní.

Táta z vás vymlátí duši!

No jo.

Já mizím.

Můžu vás hodit do Imperatrizu. Je po cestě.

Odtud můžete letět do Ria a pak do Paříže.

Víc pro vás udělat nemůžu.

Z cesty!

No to je super.

Co budu v Paříži dělat?

Nemám tam práci ani byt.

Táta se o tebe postará.

Tvůj otec se o mě postará? No to určitě.

Ten mě tak zabezpečí.

Nemusela jste s námi jet.

Vy jste chtěla, abych jela.

- Já chtěla? - Přesně tak!

Bála jste se jet sama.

Já se bála?

Jí snad úplně hráblo!

Říkals, že trvala na tom, abych jela.

Tohle jsi jí řekl?

Teď si nezapalujte.

Proč ne?

Vadí mi kouř. Obzvlášť v autě.

Mně vadí, když nekouřím.

Už bez téhle osoby

je to dost náročné.

Trochu slušnosti, osobo.

- Slyšíš to? - Nech toho, babi.

Když ji tak štvu, ať jde pěšky! To je komedie!

Už jste skončily? Nechcete konečně zavřít hubu?

Celou cestu po sobě jenom řvete!

Já se z vás zblázním!

Pořád budeš uraženej?

No?

Už jsem se ti přece omluvil.

Mám si snad kleknout?

- Zastavte, prosím. - Co?

Zastavte nebo vyskočím!

Co zase?

Jeďte beze mě. Pak se tam potkáme.

- Co si myslí, že dělá? - Babičko!

Vraťte se! Cvoku! Já tu cigaretu zahodím!

- Co to děláte? - Trochu ji vystrašíme.

Budeme dělat, že odjíždíme. Chci vidět její reakci.

To není vtipný!

Ta ženská je magor!

Chceš svézt?

- Rádi tě svezeme. - Nerozumím vám.

Neboj se, paninko!

Nedělej netykavku.

Co to děláte?

Nestyď se!

Nesahejte…

Jeane! Pomoc!

Pusť ji!

Naskoč!

Okamžitě naskoč!

Kreténe!

Málem jsme kvůli vám chcípli!

Kde si myslíte, že jste? Doma ve Francii?

Můj slunečník!

Zasranej slunečník!

Ještě jednou otevřete držku

a jdete si po svých!

Nejdřív tvůj fotr,

jeho snoubenky a jeho nepřátelé, a teď k tomu všemu

jeho matka, tchyně a děcko.

Už toho mám po krk.

Se z toho poseru!

Hříšníci!

Modlete se k všemocnému Bohu!

Chvála našemu Spasiteli!

Takhle to nepůjde. Musíte nabrat rychlost.

Tak si to zkuste.

Podle mě má paní Garcinová pravdu.

Jen se snažím pomoct.

Radši obě sklapněte!

Do hajzlu!

- Naše věci! - Moje cigarety!

Jste v pořádku?

Nejste zraněný?

Ještě.

Díky.

Jeden pokoj, prosím.

Už jde.

Zítra ráno jede do Imperatrizu autobus.

Tady máte jízdenky.

Zařídil jsem vám pokoj.

- Děkujeme. - To je od vás pěkný.

Nemáte zač. Tady se naše cesty rozdělují.

Co budete dělat vy?

Já? Koupil jsem si kánoi.

Posaďte se. Takhle se přeci nerozejdeme.

Jedno na cestu. Přece neodmítnete.

Fajn. Jedno rychlý.

Vaše objednávka.

Sázím všechno.

To jsem zvědavá.

Chtěla jste hrát o velký prachy.

Tak co?

Co co?

Ty vole, taková haluz.

Asi štěstí začátečníka.

Co teď? Hrajeme dál?

Ne, končím. Dneska už jsem přišel o dost peněz.

Cvok už je tady.

Šla jsem si odpočinout do pokoje

a vstala jsem až teď.

Je tady hodně mladých žen.

Dlužíte mi 410 dolarů.

Mám jen 300.

Neva, vezmu si ten náhrdelník a jsme si kvit.

Žertujete? Stojí víc než 100 dolarů.

To je jen detail, ne?

Jdu se vysprchovat.

Taky bys měl jít.

Neslyšels mě?

Benjamine! Klíč!

Tady máš. Teď mazej!

Babičko!

Zachovejte klid! Nikdo ani hnout.

Klid!

Babičko!

Tudy!

Honem!

Běžte!

Chtěli toho kluka.

- Ale proč? - Proč?

Aby se Christian vrátil, nebo držel jazyk za zuby.

Tudy!

- Proboha! - Honem!

Rychle!

K zemi!

Panebože, tolik krve!

Není to hluboký, měl jsem štěstí.

Pomozte mi s tím.

Ne, nesnesu pohled na krev.

- Je mi líto… - Ukažte.

Z cesty.

Tak co bude?

Omlouvám se.

Nemehlo.

- Kruci… - Děláte si prdel?

Vy mě chcete taky zabít?

- Neudělala jsem to schválně! - Fajn!

Klidně mě oddělejte!

Tohle nepůjde. Jsme moc těžcí. Musíte vylézt.

- Jste normální? Já neumím plavat. - Je to mělký.

Hned zase naskočíte.

Určitě je to bezpečný?

Jo, nic se vám nestane.

Hele, je to jen po kotníky.

Dívej, není to vůbec hluboký.

Tak pojď, babi!

Odvahu, paní Garcinová.

- Vždyť už jdu! - Honem!

Neprotahujte to, vždyť to má 20 cenťáků.

Babi!

Babi!

Co tam sakra děláte?

Co dělám? Topím se!

Drž se, babi, my už jedeme!

Rychle, neudržím se!

Tak na téhle straně to hluboký bylo.

- Budete v pořádku. - Bolí mě nohy.

Dejte mi ruku.

Pojďte.

Pozor, hlavně…

Dělej, naskoč!

Dobrá práce, babičko! Seš nejlepší!

Držte se!

Nechci se utopit!

Dělám, co můžu!

Už jsme na mělčině.

Pojďte.

Pusťte mě! Už je to dobrý!

Zabilo by vás poděkovat?

Poděkovat? Za co?

Měla bych být v Paříži.

Ale namísto toho jsem tady.

Jen kvůli vám!

Už jsou tady.

Dobrá práce!

Pěkně děkuju. Prej, že to není hluboký.

Jste naživu, to je hlavní.

- V pohodě? - Motá se mi hlava.

Ale zvládnu to.

Ztratil hodně krve.

Zkusíme tady přečkat noc.

Jdu najít místo.

Chcete pomoct?

Ne, to je dobrý.

I tak děkuju.

Co to děláte?

Tohle jsem vám ukradla při pokeru.

Ne, poctivě jste to vyhrála.

- Fixlovala jsem. - Cože?

Jsem podvodník, to vám nedošlo?

A při kartách fixluje. No to je skvělé.

Benjamine, zhasni. Musíme šetřit baterku.

Slyšíte to?

Poslouchejte.

Co je to?

Nevím.

Zvířata jsou asi na lovu.

- Do prdele, jaguár. - Co budeme dělat?

Nehýbejte se!

Nepřestávej na něj svítit. Vadí mu to.

Nepřestávej ani na vteřinu. Za chvíli odejde.

- Babičko? Co kdybys zazpívala? - Cože?

Pamatuješ, jak jsi v restauraci

svým zpěvem vystrašila toho psa?

To byl pes, ne tygr!

Babičko, udělej to!

Jeane! Kánoe je pryč!

To snad ne!

Já jsem idiot!

Co teď?

Nevím. Jsme v prdeli!

- Posaď se. - Špatně jsem ji uvázal.

Poslední dvě.

- Dáte mi jednu? - Vy kouříte?

Přestal jsem před dvěma roky.

Když už jste to vydržel tak dlouho…

Jsme úplně na dně. Horší to být nemůže.

- Vrtulník z dolu. - Z dolu?

Dál proti proudu je obrovskej zlatej důl.

Vypadá to, jako by nás hledali.

Kam jdeme?

Proč jdeme do kopce?

Chcete nás utahat?

Takhle vysoko…

se můžu zorientovat.

To by stačilo.

Mám toho dost.

Končím.

Myslím to vážně. Už neudělám ani krok.

Cože?

Klidně běžte, ale beze mě.

- Ale babi. - Žádný „ale babi“.

Kam chcete jít? Podívejte se kolem.

Já se odtud nehnu.

Jen si musí odpočinout. Pak bude zpět na nohou.

Hej, cvoku, nejednejte se mnou jako s idiotem.

Zachránila jste mě, ale…

Příště vás nechám utopit, to vám přísahám.

Můžete se laskavě přestat hádat?

Co je?

Máme se posadit.

Taková drzost!

To je projev přátelství.

To je mi fuk. Taška zůstane u mě.

Klid, uvolněte se!

- Kdes byl? - Co? Byl jsem se vyčůrat.

- Ty nespíš? - Ještě ne.

Jeane…

Jak ses s mým tátou poznal?

S tvým tátou?

Byl jsem na lodi a chystal jsem se obeplout svět…

- Tys měl loď? - Jo.

Postavil jsem ji sám.

Nebylo to nic extra, ale měl jsem svoji vlastní loď.

Jmenovala se Uragán.

Přeplul jsem v ní Atlantik.

Hodně jsem cestoval.

Jednou jsem v ní připlul do Ria.

Tam jsem poznal tvého otce.

- A dál? - Dál?

Nechal jsem loď v Riu

a s touhou po bohatství jsme přijeli sem.

A teď jsem tady.

- Lituješ toho? - Ne…

Ne.

Zažili jsme pěkný chvíle.

Je to skvělej chlap.

Můj nejlepší kámoš.

Lidi ho zbožňují.

Mluvil někdy i o mně?

Pořád.

O tvé matce taky.

Nosí u sebe fotku.

Byla krásná.

Překrásná.

Říkal mi, že na ni neustále myslí.

Já taky.

I když na ni zrovna nemyslím.

Už jdi spát, chlapče.

Vrtulník z dolu.

Vznášel se nade mnou.

Určitě mě poznali! Proč jsou k nim indiáni nepřátelští?

Chlápci z dolu jsou zmetci.

Dělají potíže.

Zabíjí indiány.

- To je příšerný. - Jo.

Proto se kmeny Rio Claro začaly bouřit.

Chápeš, ne?

- Co se děje? - Nerozumím ani slovo.

Pořád nám cpou kukuřici.

Když ji sníme,

naštvou se. Když ne, tak taky.

Nechtějí, abyste ji jedly.

Máte ji žvýkat.

- Žvýkat? - Pomalu žvýkat.

Trochu ji požvýkejte

a pak ji vyplivněte do sklenice.

Takhle dělají kukuřičný pivo.

Sliny napomáhají fermentaci.

To je dobrý znamení.

Když dělají pivo,

blíží se oslava.

Přece nečekáš, že tohle budeme dělat.

To je snad to nejmenší.

Živí nás, mě vyléčili a přijali nás mezi sebe.

Mohly byste jim to oplatit.

Oplatit? Slyšíš to?

V životě jsem se takhle nenadřela! Pořád něco děláme!

Sbíráme dřevo, chodíme k řece pro vodu, zalíváme rostliny.

Já jsem na manuální práci zvyklá, ale ona je umělkyně.

Jen se podívej, jak trpí.

Umělci jsou křehcí.

To nemá cenu. Jeho to stejně nezajímá.

Celej den si jen vesele válí zadek v houpací síti.

Je jako oni. Nechává pracovat ženy.

Tihle divoši totiž zaměstnávají jen ženy.

Nemůžu za to, že jsou trochu sexističtí.

„Trochu sexističtí“? Dělá si srandu?

Tohle je otrocká práce! Vy chlapi jste hovada.

Jsme pro ně jak dobytek.

- Dáte si pivo? - Rozhodně ně.

Vaše mínus.

Vychlazený by bylo lepší, ale dá se to.

Božínku, to je nádhera. Mám husí kůži.

- Co oslavují? - Svatbu.

Jednou jsem ji viděl u kmenu v Rio Claro.

Kde je nevěsta a ženich?

Ženich se nejspíš chystá uvnitř.

Až vyleze,

dá své nevěstě na hlavu korunu z peří.

Už jde.

Je to dokonce dvojitá svatba.

Dva svobodní mládenci, šaman a náčelník.

Nejsou trochu staří?

Myslela jsem, že se žení za mlada.

Oni už ženy mají.

Jsou polygamní.

Kde ty dámy jsou?

To brzo zjistíme.

Jakmile jim nasadí ty koruny.

Asi jsou někde tady. Všichni se dívají tímhle směrem.

Vypadá to, že je to vaše svatba.

Cože?

Nechte těch pohledů. Úsměv!

Není mi do smíchu.

Usmějte se, proboha!

Tvařte se šťastně!

Jinak se naštvou a zabijou nás.

No to je paráda.

Buďte v klidu.

Manželství je platný až po třídenní oslavě.

Něco vymyslíme.

- Co chce? - Úsměv! Chce si zatančit.

V žádným případě!

Nesmíte je odmítnout! Běžte!

Kvůli Benjaminovi!

Na co čekáte?

Dělejte nebo to dopadne špatně!

Nesahej na mě!

- Babičky tancují? - Jo.

Nemohly odolat.

Budou spát až do zítřka.

Můžete na ně i šlápnout,

neucítí to.

Jeane!

- Zase ses poranil. - Narazil jsem si zápěstí!

Bereme tuhle! Honem!

- Je mu něco? - Ne, honem!

V pohodě, už si začínám zvykat.

Až ji najdou,

vůbec nebudou vědět, kde jsme.

Jdeme.

To nemá cenu. Dál se neprosekáme.

Víš, kde jsme?

Ne.

Hledáme řeku,

ale nejspíš chodíme v kruzích.

Jsme nahraní, co?

Trochu si odpočineme, Benjamine, a potom uvidíme, co dál.

Pomodlíme se, zlato, dobře?

- Dobře. - Já ne.

- Já taky ne. - Nevadí, pomodlíme se i za ně.

Pomodlíme se ke Svaté Ritě.

Patronce nemožného. Ta naše modlitby vyslyší.

Svatá Rita tě vyslyšela a poslala jaguára.

Anno!

Zazpívej! Předtím to zabralo.

- Na co čekáš? - Zpívej!

Dělej!

Zpívej!

Tenhle dům postavil můj pradědeček na konci minulýho století.

Zlatý věk kaučuku.

Viděli jste, jak se tvářili?

Šel jsem do lesa hledat papouška své dcery Iracemy

a vrátil jsem se s dvěma krásnými dámami.

Jednou jsem narazil na 15metrovou anakondu.

- Patnáct? - Možná 18metrovou.

Ale ani to nebylo tak šokující, jako slyšet váš zpěv.

A k tomu Belliniho Norma?

Zbožňuju operu. Norma je moje oblíbená. Znám ji nazpaměť.

Mám vám taky zazpívat?

Je to nutný?

Když tak někdy jindy.

Bude se vám to líbit.

Mohl jsi mě tím šípem trefit.

Myslel jsem, že jsi zvíře.

Proč? Vypadám tak?

Takhle jsem to nemyslel.

Umíš dobře francouzsky.

To je tím, že žiju v Belgii.

Máma dělá na brazilské ambasádě.

Jsem tady na prázdninách.

Moji rodiče jsou rozvedení.

- Máte ráda operu? - Preferuju poker.

Poker? Ten taky zbožňuju!

- S vámi si zazpívám. - Milé.

A s vámi si dám poker.

A vy jste z Francie? Francii zbožňuju.

V Paříži jsem studoval.

Co jste studoval?

Hlavně noční život.

Tohle je můj děda.

Od jeho dob se na tomto místě nic nezměnilo.

Takhle už dnes Brazílie nevypadá.

Dnešní Brazílii nesnáším. Rozhodl jsem se od ní utéct.

Slyšíte to? Utekl jsem od ní a schoval jsem se sem.

To je vrtulník ze zlatého dolu.

Necítíte se tu osamělý?

Já? Nikdy!

Užívám si les, čtu si, medituju.

Píšu básně a hlavně se tady cítím svobodný.

Neplatí tady žádné zákony. Já jsem zákon.

Občas sem přijedou neteřinky z Ria a São Paula

a nechají si tady oblečení. To se zrovna hodí.

Měly byste se převléct.

Děkuji.

Děkujeme, Mario.

Dnes budeme odpočívat, zítra budeme slavit.

Musíme ochránit toho chlapce.

Nejdřív si musíte odpočinout.

Ujišťuji vás, že kluk je tady v bezpečí.

Nemyslete si, že vás nechám odejít,

jako ti blázniví indiáni.

Chci si vás tady trochu užít.

- Trochu podivín, že? - Velkej podivín.

Všude jsou mříže. Jsme jako v base.

Radši bych brala ty indiány.

Podívej se na ty hadry.

No to je fór.

Nádhera!

Vypadáte skvěle! Mám pravdu, Jeane?

Jo, jsou fakt sexy.

Užij si to, je to jen dočasně.

Naše oblečení se pere.

Sluší vám to. Připadám si jako v Saint-Tropez.

Jako Pointe Rouge za starých časů.

Kávu nebo čaj?

- Kávu, prosím. - Šéfe!

Po řece se blíží indiáni.

Mají zbraně a nevypadají přátelsky.

Co se děje?

Naší staří známí se nás rozhodli navštívit.

Zkusím je uklidnit. Znám se s nimi už dlouho.

Trochu mluvím jejich jazykem.

Přijeli si pro vás, jste jejich manželky.

Tenhle zůstává?

Můj manžel. Nemůže se mě nabažit.

Co budete dělat?

Dokud je v klidu, nic.

Nesmíme tuhle situaci ještě zhoršovat.

Je tady? Auréliano ho pustil dovnitř?

Hlídají ho.

Ani se nehýbe.

Taková zahradní dekorace.

Nechce mě opustit.

Miluje mě.

Tenhle indiánskej Romeo je ale pěknej kus.

Jak ho přinutíme, aby sklapnul?

- Bez násilí? - Jo.

Tak to nevím.

Konečně. Mnohem lepší.

Jdu si lehnout. Jsem vyřízená.

- Benjamine, běž taky. Je pozdě. - Jo.

Nemá zase tak špatný hlas.

Kdo?

Auréliano.

Jen musí trochu víc cvičit. Dobrou noc.

- Dobrou noc. - Dobrou.

Nemá hlad?

Neboj, táta mu dal najíst.

- Je mu špatně. - Protože je zlitej.

Musím se o něj postarat.

Ne, radši pojďme.

Nemůžu, je to kamarád.

Jak chceš, já jdu domů.

- Já tě viděl! - Cože?

S tvojí kamarádkou.

Neříkej to panu Duarteovi.

Neboj.

Víš, že v tradičních brazilských rodinách,

jakou má pan Duarte,

se dívkami, které zlobí, opovrhuje?

- Nic jsme nedělali. - No jo.

Už nepij, bude ti zle.

Pojď si lehnout.

Jak moc opovrhuje?

Víš, co brazilské rodiny

dělají zlobivým dívkám?

Posílají je do Švýcarska.

- Do Švýcarska? - Jo.

Je to něco jako vězení pro bohatý děcka.

Celej den jezdí na koni,

hrajou tenis, golf…

Učí se tančit valčík a podobný prkotiny.

Mají to tam těžký.

Neboj, nikomu nic nepovím.

Tvoje tajemství je v bezpečí.

Sledujte.

Jo.

Tohle je snad zlej sen!

Není na to trochu brzo?

- Je jedna odpoledne. - Hrál celou noc.

To je nesnesitelný!

Ona mu dává lekce. Zbláznila se?

Jak to tam může vydržet?

Ano?

Můžu s vámi mluvit?

Jo, pojď dál.

Děkuju.

Posaď se.

No? Poslouchám.

Co je? Je to hodně zlý?

Pro vaši tradiční rodinu jo.

Mé rodině je to jedno.

Jo?

Dal jsem Iracemě pusu.

Máš pravdu, je to špatný. Ale nedramatizujme to.

Ať už se to neopakuje, dobře?

Dobře. Takže žádný Švýcarsko?

Co? Švýcarsko? Ne.

Po prázdninách pojede do Itálie,

její máma dostala práci na ambasádě v Římě.

Miluješ ji?

Ano. Možná se vezmeme… V budoucnu.

Tak potom to zase tak zlý není.

Děje se něco, drahoušku?

Jsem unavená, jdu si lehnout. Dobrou noc.

Co to děláš? To patří panu Duarteovi!

Ano, máš pravdu.

Tohle je taky jeho?

Ano, to taky.

Přestaň! Co šílíš?

Zítra se balíme a odjíždíme!

Bez kufrů se moc nesbalíš.

Tady seš! Mockrát děkuju!

Nech toho. Nehraj tady divadlo.

Hraje karty, když zrovna zpívám!

Kdo si myslí, že je?

To kvůli tobě začal hrát poker.

Je to velkej kluk. Umí se rozhodovat sám.

Celý den chce jen hrát!

Dokonce se dnes vykašlal na lekci zpěvu!

Vídáme se jen, když zrovna nehrajete.

S kým? S panem Duartem?

Proč ti na něm tolik záleží?

Pojď za mnou!

Co jí je?

Promiň. Byla jsem blbá, že jsem se tak chovala.

- Doufám, že prohrává. - Pořád.

Za chvíli budu boháč.

Klidně podváděj. Aspoň dostane lekci.

Nemusím. Hraje stejně jako zpívá.

To je magor.

Zpívá pod oknem, aby se ti omluvil.

Slyšíš? Není to falešné.

Láska dělá divy. Na mě je to moc romantický, jdu spát.

Pojď taky, je pozdě.

Indiáni!

Blíží se indiáni! A je jich hodně!

Okamžitě se všichni shromážděte.

Sejdeme se na terase. Rychle!

Letí sem vrtulník!

Tady to není bezpečný. Je jich moc.

- Proboha. - Pojďte.

Důl je dobře střežen, tam budete v bezpečí.

Hlavu vzhůru.

Tudy.

Dovnitř!

Hlídej je!

Spí.

To jsou překupníci drog?

Jo.

Důl je jenom zástěra.

Christian na to musel nějak přijít.

Vzali nás jako rukojmí, aby ho umlčeli.

Vyloďte se!

Rychle!

Běžte! Teď!

Útok!

Tudy!

K té budově!

Pozor na barely!

K zemi! Odložte zbraně!

- Pojď sem! - Babi!

Dělej! Jdeš se mnou!

Myslete na něj. Jestli se něco podělá, je po něm.

Jdeme k vrtulníku!

Nikdo ani hnout,

nebo to ten kluk schytá!

Jdeme!

- Benjamine! - Babičko!

Pal!

To bude dobrý! Seš přece statečnej!

Jo. Jako tvůj otec.

Už je po všem, zlatíčko…

Pozor!

K poctě zbraň!

Ty překupníky nahlásil táta.

- Cože? - Je to tak.

Neodjel,

šel je nahlásit.

Christian není ve Francii?

Ne. Je v Brasílii.

Musí tu zůstat kvůli vyšetřování.

Škoda, že táta nemohl dojet, aby slavil s námi.

Dost.

Tvůj táta není v Basílii. Je v Belému.

Kde?

Jean to říkal mýmu tátovi.

Je tam ve vězení, čeká na rozsudek.

Ukradl diamanty.

To říkal Jean?

Tys… Tys to nevěděl?

Dost! Co blázníš? To bolí!

Seš lhář a zrádce!

- Lháři! - O co ti jde?

Zešílels?

Řekls panu Duarteovi, že je táta ve vězení.

Seš lhář!

- Dost, Benjamine! - Co to do něj vjelo?

Ty smrade!

Tvůj fotr je ve vězení. A co?

Lžeš! Táta není zloděj.

Seš lhář a zrádce! Táta tě zabije!

Dost! Polož ty kameny!

Pusť mě! Ty tátu taky jen urážíš!

Zašílels?

Děláš si z něj legraci! Nemáš ho ráda!

Nenávidím vás!

Benjamine, pojď sem!

- Ten kluk se pomátl! - Zlato!

Já se o to postarám.

Benjamine, počkej na mě, chci si promluvit!

Benjamine!

Benjamine!

Benjamine!

Vím, že tady seš.

Tvůj táta je ve vězení.

Ale není zloděj.

Zkusím ti to vysvětlit.

Stalo se to dávno.

Než jsme se v Belému potkali,

zapletl se do obchodu s diamanty.

Nikoho se neptal, jestli je to legální.

Potřeboval peníze.

Jako obvykle.

Ale diamanty byly kradené.

Policie pak zjistila, že tvůj táta

se na tom taky podílel.

To on ale nevěděl.

Byl totiž tady se mnou.

A tady ho nikdo nehledal.

Tvůj táta na to úplně zapomněl.

Policajti ale ne.

Takže když šel nahlásit ty překupníky v dole,

vytáhli si jeho spis

a za ten kšeft s diamanty ho zavřeli.

Nemůžeš se divit.

Tak. Teď už víš všechno.

Můj táta byl v armádě.

Myslel jsem si, že je generál.

Ale nakonec jsem zjistil, že dělá jen pobočníka.

Můj otec byl obyčejnej poskok.

Nebyl to ani pořádnej voják.

Tak moc mě zklamal.

Zlobil jsem se na něj.

Věděl to a hodně ho to trápilo.

Pak jsem vyrostl…

a došlo mi, že mi je vlastně jedno,

že není generál.

Stejně jsem ho měl rád.

Víš…

Každý kluk jednou zjistí, že jeho otec není žádnej generál,

velký zvíře

ani komiksovej hrdina.

A…

chvíli ho to bude štvát, to je normální.

Ale nakonec ho bude mít rád ještě víc než předtím.

Běž.

Ať jde sám.

Suzanne má pravdu.

Tati!

Tati!

Nebreč, ty cvoku…

Tvoji dva kluci jsou zpátky.

Mám zazpívat

Návrat marnotratného syna?

Ne!

Třikrát ne!

Zazpíváš nám ty, babičko?

Překlad titulků: Jakub Urban