Original subtitles

VERZE PRO HDTV 1080p.

♪ Povídá se, že v Raintree County roste strom, ♪

♪ který září zlatými květy. ♪

Raintree County (1957)

♪ Ale zjistíte, že Raintree je stav mysli, ♪

♪ nebo sen, který vás obklopuje. ♪

♪ Bylo počátkem května, kdy právě pučely, ♪

♪ a tys přišel z Jihu plný vášně. ♪

♪ A zahleděl ses do očí blankytně modrých, ♪

♪ a věděl jsi, už tehdy jsi věděl, ♪

♪ že ji budeš v Raintree County milovat, ♪

♪ a najdeš to, co všichni hledáme. ♪

♪ Když jsme kdysi dávno našli svou pravou lásku v Raintree, ♪

♪ sdíleli jsme zlatý sen. ♪

♪ Ale ti, co se odváží, najdou dešťový strom všude. ♪

♪ A ti z nás, kteří snějí, to už vědí dávno. ♪

Nat King Cole: (The Song Of) Raintree County

Pohleď na ptáčka, pohleď na strom,

mé děvčata nejhezčí v kraji jsou v tom.

To je vše.

Pane Durine, díky vám jsme teď nesmrtelní.

Slečny a mládenci...

Slečny a mládenci... Hej, vy snílci!

Do maturity máte ještě 2 týdny.

Dovolte, abych vám to připomněl.

Protentokrát jsme s fotografováním skončili.

Během tohoto týdne vás pan Durin ještě

individuálně vyfotografuje kvůli fotce do alba.

Slečno Gaitherová.

Proč tam stojíte jako solnej sloup?

Je to proto, že opouštíte své knihy v učebně ke škodě

svého mládí a nevinnosti, nebo proto, že jste si již

uvědomila smutný stav ženy z Harvardu, a okusila hořkost moudrosti?

Tak už s tím skoncujte nebo se přestaňte červenat.

Johnny.

Není tady.

Neměl bys vědět, co schovávám.

Co schováváš?

Mnoho štěstí k maturitě, Johnny.

Děkuji.

- I tobě mnoho štěstí k maturitě. - Děkuji.

Očividně jsme měli stejný nápad.

Není to hezké?

Myslíme na to samé.

Není to šílené?

Johnny, otevři ho.

Najdeš v ní vše o okresu Raintree.

Obsahuje barevné mapy... statistiky a historii...

A místopisné události.

Je úžasná... prostě úžasná.

Koukni... přední občané okresu Raintree.

Je jich přes sto.

Jednou bude tvé jméno v seznamu na prvním místě.

Přirozeně.

Teď otevři svůj.

Doufám, že se ti bude líbit.

Váží téměř tři kila.

Myslím, že lord Byron byl nejúžasnější muž, jaký kdy žil.

Zdálo se, že velmi potřebuje dobrou ženu,

která by ho milovala a měla ráda. Ale nikdy žádnou skutečně nenašel.

Ano.

Uvnitř je fotografie. Něco jsem napsal na zadní stranu.

Johnny, to je krásné.

Víš, co si myslím?

Jednou z tebe bude skvělý spisovatel.

Je to nádherné.

Ještě jsem o takové hlouposti neslyšela.

Promarnit tři dny psaním.

- Co je to... řeč? - Není to hloupost.

Je ctí napsat proslov na rozloučenou.

Uděluje se studentovi s nejlepšími známkami.

Co ti víš.

Napsals ty někdy poro... poroslov... či jak se to jmenuje.

Táta dělá nejlepší proslovy v celým okresu. To nevíš, mami?

Tvůj otec?

Nudná kázáníčka pro nežádoucí živly,

a plýtvání vytříbenýho vkusu na různá témata.

Ale po těch nežádoucích živlech toužíme...

Nelíbí se ti, že táta pozvedá duchovní blaho lidí?

A co moje duchovní blaho?

Proč si nemůžeme v domě pořídit pumpu?

- Jo, tati... co ta pumpa? - Já nežertuji.

Co tě to na té škole naučili?

Pít pivo?

Tvou matku popletl Heidelberg.

- Naučil ses kouřit tabák? - Jako komín.

To je celej tvůj otec... Jindy káže o škodlivosti tabáku,

a u rybníka ho někteří žvýkají a jiní kouří.

A někteří se v něm šťourají nosem.

- Já dělám všechny tři věci najednou. - Naučil ses ještě něco?

Dozvěděl jsem se, že moje matka je podvodnice a to, co říká, je otřesné.

A jak to říká.

Zatím z tebe nic není.

Jednou snad z něj něco bude.

Je spříznění s jedním z největších britských spisovatelů.

- A to je kdo? - Thomas Carlyle.

- Seš dost starej na to, abys věděl... - T.D., přestaň s těmi hloupostmi.

Vždycky jsem doufal, že jednou budeme mít v rodině slavného muže.

Slavného muže?

Bude z něj větší užitek, až začne hospodařit na půdě.

Jakýho hříchu jsem se dopustil, že jsem si zasloužil takovýto trest?

Což mi připomíná. Jak vycházíš s Nell?

Je to fajn děvče a...

Pochází odtud.

Je jaky my, má tu kořeny.

Muž by se neměl oženit pouze se svou milovanou.

Měl by si vzít taky svůj kraj.

Dobrá manželka je dobrý začátek, naučí velkosti.

Tati... definuj velkost.

Velkost? Tedy...

Velkej člověk je ten, jenž dělá dobro pro druhé.

A myslím, že tohle se o tvém otci dá říct.

Velkost?

Pokud by velký filozof Sokrates žil dnes,

seděl by na škváře a žvýkal tabák.

To by byla ta americká velkost.

Šokoval jsem vás?

Jak bych mohl šokovat takovéto neosvícené a zatemněné kebule?

Jste překvapená, paní Lydia Grayová?

Nedívejte se tak na mě, mé dítě.

S těma velkýma hnědýma vyděšenýma očima, neboť se rozpustím jako vosk.

Věru tak.

Šokoval jsem vás, slečno Nell Gaitherová?

- Asi ne tolik, jak byste chtěl. - To jsem tu nikoho neohromil?

- Co ty, Johnny Shawnessey? - Já si to vychutnávám.

Byl bych v šoku, kdybyste se nesnažil šokovat.

Díky, synku.

Přejděme k velkosti.

My Američané měříme velkost jednoduše... v penězích.

Neustále se honíme za stromem života,

jehož kořeny jsou z čistého zlata.

Máte krásné kaštanové vlasy, má drahá.

Ale existuje i další strom,

který není ze zlata, ale z uspokojení,

a jehož květy jsou činy a jeho plodem je láska.

Cesty k jeho získání jsou plné rozkoší,

a většina z nich vede ke klidu v duši.

Stačí ho najít... a naleznete velkost.

Všude a v každém jazyce básníci opěvují tyto stromy.

A my v Indianě máme o něm svůj vlastní mýtus.

Jde o strom, podle něhož dostal náš kraj své jméno.

Jednou se na břehu jezera, někde uprostřed kraje,

potuloval otrhaný kazatel.

Ten kazatel byl muž, kterého všichni znáte... Jeník Jadérko.

Celý život strávil putováním po průkopnickém Západě,

a sázením jablečných semínek v divočině.

Mezi těmito tisíci semínky bylo jedno, které si kazatel zvlášť cenil.

Nešlo o jablečné semínko, neboť bylo z exotické Číny,

bylo to semínko zlatého dešťového stromu.

Kazatel našel maličké místo na zemi, jediné místo,

kde by toto jediné semínko zakořenilo a vyklíčilo.

Někdo z tohoto kraje to místo našel.

Ale kde ten dešťový strom roste?

To nikdo neví.

Pane profesore, jak může takový strom vyrůst

v našem kraji?

U Rajského jezera je velká bažina.

Možná tam najdeš strom, jehož posvátný a silný kmen

se tyčí do ticha, hluboko uprostřed kraje.

Najdi ho, chlapče,

a dozvíš se tajemství samotného života.

Najdi ho a staneš se hrdinou Raintree County.

Opravdu si myslíte, že tam roste?

Proč se o tom nepřesvědčit na vlastní oči?

Pane profesore, stále jste neodpověděl na otázku.

Opravdu tam roste?

Bezpochyby tam je.

Je tam...

Posvátný oheň však může zčernat.

Ale když ho budete hledat...

...určitě ho najdete.

Co se stane, když ho i navzdory hledání nenajdeme?

Budete mít před sebou hledače, který ho nenašel.

Lidské stvoření není politováníhodné, neškodné stvoření, které lze jen tak zastavit.

Dobře, lidičky... konec představení.

Teď všichni zmizte... jako přízraky. Lehce se vypařte.

Paní Grayová, můžete se mi věnovat?

Nell, pojďme společně hledat dešťový strom.

Profesor řekl, že hledat dešťový strom nemá smysl.

- Tak to není. - Ani nejsi na to oblečený.

- Myslíš to vážně? - Jistěže. Pojď.

- Nám to nevadí, najdeme ho. - Johnny, teď ne.

Proč ne? Bojíš se?

Blázníš? Podívej na něho.

Tolik povyku kvůli báchorce toho trouby...

- Toho odborníka na úmyslnou nepříčetnost. - Jdeš se mnou?

Lézt do bažiny, a to jen proto, že ti profesor nasadil brouka do hlavy?

Dáš pozor na knihu?

Pokud ti to nevadí, postarám se o ni sám.

- Klidně do toho, dětino. - Jen si jdi, Johnny.

A nemusíš spěchat, dětino.

Tohle z duše nesnáším.

- Stane se to, ani nevím jak. - Jo. Je to ostudné.

Panečku, snad to není Johnny Shawnessey?

Spíš Jeník Jadérko.

Odkud jdeš, dětino?

Procházím se.

Nastup si, vezmeme tě domů.

No tak, vlez dozadu.

Chudáčku, vypadáš, jako by ses topil.

Však jsem se téměř utopil.

Snad nehledáš... jak tomu říkáš?

Ano, hledám, jak říkáš.

- Našel jsi ho? - Ne.

Jaká to ostuda.

Ubohé, politováníhodné a neškodné lidské stvoření.

- Johnny, co se ti vlastně stalo. - Jo, dětino, vyprávěj.

No...

Páni, už se nemůžeme dočkat.

Garwoode, až tohle budeš vyprávět svým přátelům,

chci se ujistit, že to budeš vyprávět správně.

Do bažin jsem vstoupil asi tudy...

- Vidíš... nějak semhle. - Co to...

Promiň, máš pravdu.

Takže tudy jsem vstoupil do bažin, a šel jsem asi touhle cestou.

A tak se dostal přes bažinu.

Zeptala se ho, zdali ho našel. Nenašel ho, ale málem se utopil.

Domníval jsem se, že si chtěl zchladit hlavu,

- ale pak řekla... - Co?

Řekla, že je ubohé, politováníhodné a neškodné lidské stvoření.

- Jak se vede, mládenci? - Dobrý den, doktore Shawnessey.

- Právě jsme mluvili o vašem synovi. - Jen nevázaně.

Copak nevíš, že tvoje tělo je chrámem Ducha svatého?

A ty ho tím ďábelským odvarem poskvrňuješ a znečišťuješ?

Když to říkáte, taťko...

Proč nepřijdeš na naši nejbližší sešlost?

Strávíš s námi odpoledne a složíš přísahu abstinence.

Složím ji hned teď, taťko.

Kdepak. Chceme, aby lidé skládali přísahu, jen když jsou střízliví.

Ale pokud jsou střízliví, jaký má smysl skládat přísahu abstinence?

Počkejte, lidičky! Chci prohlásit, že jsem už dva týdny nebyl opilej.

Pil jsem pivo a víno, a to většinou s mými přáteli.

Momentálně jsem vožralej.

Nemohu najít chlapa, jenž vychlastá tolik co já,

a pořád bude kráčet rovně. Stavím se s kdekým v kraji.

- Děkujeme, teď už jen... - Určit den a vyrazit do barů.

Stačí se postavit kdekoli na roh a poslouchat tlachy místních výrostků.

T.D.

Doufal jsem, že diskutované téma vzbudí můj zájem.

Avšak...

Pane profesore, právě jsme mluvili o vašem nejnadějnějším studentovi.

My o vlku... a vlk za dveřmi.

Tak tohohle studenta jsme na mysli neměli.

Pan Grey a jeho okouzlující manželka.

Jak je možné, že ve světě křížitelnosti druhů, mohl takový

mrazivý Leden získat tak radostný Květen?

To mi připomnělo ten příběh o starém soudci, který si vzal osmnáctiletou dívku.

Jistě mě omluvíte?

Ach, tati.

Páni, přichází náš okresní hrdina.

Hádám, že půjde znovu hledat zlatý dešťový strom.

Bob si opět pouští hubu na špacír.

Pokud chceš být v Raintree County opravdickej hrdina,

stačí, když si dáš s Bleskem Perkinsem bosonohý závod.

- Blesk Perkins? - Takže ty seš Johnny Shawnessey.

Může být. A kdo se ptá?

Slyšíte, hoši?

Mám tomuto prckovi prozradit, kdo jsem?

Proč mu to nepovíš, Blesku?

Synku, je mi potěšením a poctou ti představit

tyhle příjemné a inteligentní hastroše.

Jsem džentlmen, známější pod přezdívkou Blesk Perkins,

a nejrychlejší běžec v Raintree County.

- Nikdy jsem o něm neslyšel. - Hele, prcku, věř tomu.

Před kvalifikací na hry prověřuji většinu běžců

ze Severu a Jihu.

Ve svém volném čase jsem napůl kůň a napůl uličník.

Natloukl jsem víc palic, posmíval se více profesorům

- a honil více žen... - To je pravda.

A že je jich letos hodně.

Takže, prcku, na tvém místě bych byl zticha a sledoval.

Kdo seš?

Johnny Shawnessey.

A.... předběhnu každého mezka v kraji.

Tak na co čekáš, chlapečku?

- Rozdáme si to. - Jsem pro.

Závody!

- Závody! - Závody!

- Co tak po ten kostel? - Jak je libo.

Na značky... jeden... dva...

Počkejte!

- Co je? - Obleč si kabát, Johnny.

- Proč? - Nezávodíš.

Tenhle Perkins se bojí běžet v regulérním závodě,

protože má strach, že by přišel o peníze.

Podívejme, tady má někdo klobouk.

Nabízím vám sázku 2 ku 1.

Kecáš. Víš, že si nikdo nevsadí.

Kdyby někdo přišel s těžkými prachy, snažil by ses vyvléci.

Zkuste a uvidíte.

Zlatý mince?

Mou touhou jako učitele je pořád formovat mladé mysle.

15 babek!

Není to mnoho, ale k formování mysle to stačí.

Já a mí partneři to zatáhnem. Odložíme to na 4. července.

Taky jdu do toho. Johnny, tohle bude tutovka.

Nashle u závodu, Johnny. Slibuji, že tě o moc neporazím.

Tak zatím, pánové.

Proč jste to udělal?

No...

Promiňte.

Už pět let nikdo nevsadil proti Blesku Perkinsovi.

Kdybys ho porazil, shrábli bychom největší balík,

jakej kdy v Raintree County vyplatili.

Fajn. A co se stane, až prohraju a vy přijdete o prachy?

Můj milý chlapče. Na léto mám určitý dobře promyšlený plán,

který momentálně nemohu prozradit. Ani tobě, chlapče.

A tento plán vyžaduje určité... navýšení kapitálu.

Já nevím, pane profesore. Někdy jsme z vás zmatenej.

Co máte za lubem?

Existuje mnoho způsobů, jak se dostat k prašulím.

Čeká tě atletické hýření, tak si odpočiň.

Ať vyhraješ závod.

Staneš se hrdinou Raintree County.

- Musím jít, profesore. - A krásná dívka

s olivovým věncem ti nasadí korunu na tvůj sluncem zbarvený úspěch.

Dobře, teď se nehýbejte.

Pozor.

Pohleď na ptáčka, pohleď na strom,

mé děvčata nejhezčí v kraji jsou v tom.

Dobře, odpočiňte si. Moc děkuji.

To jste vy.

Další, prosím.

Jo, hned.

Támhle se postavte, prosím.

Vůbec se nehýbejte.

Honem, Siono, dělej!

- Nezdržuj! - Pomůžu vám.

Dívejte se prosím do fotoaparátu.

Usmějte se.

Pozor.

Pohleď na ptáčka, pohleď na strom,

mé děvčata nejhezčí v kraji jsou v tom.

A je to.

- To je vše? - Vše.

Jak dlouho bude trvat, než...

Jen chci vědět, kdy budu moci...

Tak za 2-3 dny.

Za 2-3 dny?

Tak jo, dobrý.

Tak nashle za 2-3 dny.

Počkejte na mě!

Nechtěla jsem křičet.

Obávám se, že mě budete mít za nevychovanou.

Líbí se mi nevychované dámy.

Viděla jsem vás na ulici, jak se připravujete k běhu.

Co se stalo?

Odložilo se to na 4. července.

Běháte rychle?

Docela dost.

Sama docela rychle běhám.

Co si tak někdy zazávodit?

Nevěříte mi, co?

Divil byste se, jak rychle dokážu běžet.

Jsem stejně dobrá jako vy.

Vy budete Johnny Shawnessey.

Zopakujte to.

Johnny Shawnessey.

Vymámila jsem to od fotografa.

Profesore.

Chlapče, teď jsi nepochybně připraven k maturitě.

- Nikdy v životě jsem se tak nestyděla. - Proč?

- Protože jsem křičela. - Mně se to líbilo.

- Tady bydlím. - Tady?

Pojď, Siono, vlečeš se jako slimák.

Tak na shledanou.

Žijete tu sama?

Na práci mám dvě černošky.

Miluji tento dům. Právě jsem ho znovu otevřela.

Taky táta ho měl rád.

Senátor Drake za Louisianu a New Orleans.

Někteří lidé si mysleli, že by se mohl stát prezidentem.

Tedy prezidentem Spojených států.

Měli jsme... předtím, než táta zemřel,

plantáž v New Orleans.

Další jsme měli vedle Savannah.

Když loni zemřela moje teta, zdědila jsem tenhle dům.

Jmenuji se Susanna.

To ani nic neřeknete?

Ne.

Jste roztomilý... Johnny Shawnessey.

Co se stane, když 4. července vyhrajete ten závod?

Podle mého přítele,

pokud vyhraju, krásná dívka s olivovým věncem mi nasadí korunu

na můj sluncem zbarvený úspěch.

Chtěla bych být tou dívkou.

Možná by to šlo zařídit.

Dá se to zařídit. Já se o to postarám.

Asi se dám taky vyfotit tady. Člověk tu narazí na milé překvapení.

Hej, co jsem řekl?

Ty nic, Garwoode. Ta patřila Johnnymu.

- Zlom vaz, Johnny. - Díky, Ede.

Nell!

Hej, Johnny!

Tady jsi.

Všude tě hledám.

- Jak se cítíš? - Nervózně?

Potřebuješ uklidnit nervy nad nějakým účinným mokem.

Hodně štěstí, Johnny. Vsadil jsem na tebe.

- Dík, budu se snažit. - Co tak skleničku?

- Jsem zvyklej na limonádu. - Limonádu?

Z limonády dostaneš leda tak vředy.

Měl jsem na mysli malý kalíšek Bourbonu.

- Bourbon? Já? - Nerozčiluj se, mluvil jsem o...

Dokonce i současný prezident

by s tím souhlasil. Jak je, Jendo?

Remíza.

- Bůh vám žehnej. - Co takhle něco k pití?

Tento starej kůň si nemyslí, že bych se měl dotknout kořalky.

Jen na přátelství.

Souhlasím, pokud se oba taky napijete.

Skvělý!

V životě jsem neměl alkohol. Co se stane, když se tu ukážu...

Synku, bylo by dobré, kdybys zpevnil svaly, dostal bys navíc...

Nechte ho, profesore.

Já zapomněl, že klučina ještě v životě nevyhrál.

Perkinsi...

Natřu ti to i v pití.

Tak jdeme na to!

Spřátelme se.

- Co to bude, mládenci? - Řekni si, já se přidám.

- Co tu máte? - Že by kapku bourbonu?

Mám tu přímo dvě láhve, pro každého jednu.

Okamžik.

- Ať si nalévají ze stejné láhve. - Proč?

Nechci, aby tu nějací darebové švindlovali.

Co chcete, pro každého máme jen láhev.

- Budou pít ze stejné láhve. - Páni, snad si nemyslíte...

Pak jde ale o novou situaci, to samé můžeme čekat od vás. Mohu?

Profesore, nevěřím vám. Máte záludné oči.

Je to čaj! Studenej čaj!

Ty!

Ať je tam co má být!

Hned vám naleju.

Takže, chlapi!

Začínáte od začátku.

Johnny!

Vo co de? Nic na tom není.

Dělej, nalévej.

Johnny. Johnny...

- Jak ti je? - Fajn. - Už stačí.

- Pánové, kluk nesnese silný alkohol. - Jen na přátelství.

Nebojte se o mně. Vážně na tom nic není.

Ustupte, ať si poradí.

Výborně, Jendo. Mládí se nezapře.

A teď, pánové, ustupte, udělejte mi místo.

Co řeknete na tohle?

A to není vše. Ještě mám pro vás něco v pácu.

Sledujte. Pomozte mi s tím.

Teď, hoši, sledujte.

To stačí, osušte ho!

No tak, kruci!

Teď se mu venku vysmívá, jak ho porazí.

Jak to může udělat svým nejlepším přátelům?

Chudák Johnny. V životě nepil...

Ještě by ho Blesk zabil.

Blesk čeká už několik hodin. Nemůže se dočkat.

Raději ho vyvlečte ven.

Johnny, je čas. Připraven?

Jo, připraven.

Asi bych si měl navléct kalhoty.

Mládenci, je to na vás.

Až uslyšíte výstřel, vystartujete.

Měl bys použít dělo, aby ho Johnny uslyšel.

Odpočítám jeden, dva, tři a prásk.

Nezapomeň, Johnny. Vsadil jsem na tebe 100 dolarů, 100 dolarů!

Hodně štěstí.

Kde je cíl?

- Tam na konci? - Jo.

A co ty děvčata tam? Nejsou příliš blízko?

Můžou si za to samy.

Ještě jednou, hoši.

Dobře. Klid, prosím.

Na značky...

Jeden... dva... tři...

Kdo vyhrál?

Dokázali jsme to! Vyhráli jsme 250 dolarů!

150 pro mě.

Kde je Blesk?

Král je mrtev, ať žije král!

Johnny.

Rád vás zase vidím.

Utište se!

Vedl jste si skvěle.

Johnny Shawnessey, jménem obyvatel města vám

jako poctu předávám tento věnec.

Pro vítěze.

A kdy budeme závodit my dva?

Nemáte žádnou šanci.

Milý chlapče, máš rádoby pohanského ducha.

A vy jste básník financí.

Dnes je den velkých nadějí a spravedlivých příslibů.

Kouzelný nektar našeho věku.

Profesore, už máte dost moštu.

Nemám. Musím ho dohnat.

Musím chránit svého vazala.

Proč si nejdeš zaskotačit s tímto okouzlujícím poslem

ze země máty a magnólie?

- Pojďte, zaplavem si. - Co?

- Co vás to napadlo? - Myslete si, co chcete.

Ach, život...

Svoboda...

A honba za štěstím.

Tak nerada odsud odcházím.

Odcházíte? A kdy?

Zítra se vracím do New Orleans.

Nemůžete ještě zůstat?

To je od vás milé.

Můžete mě navštívit.

Dům by se vám líbil.

Musíte odejít?

Přišla jsem jen dát dům do pořádku.

Původně jsem ho chtěla prodat, ale myslím, že si ho ještě nechám.

Kdy se vrátíte?

Nevím.

Možná už nikdy.

Vyprávějte mi o dešťovém stromu.

- Jak o něm víte? - Myslíte, že ho někdy najdete?

Nezdá se vám to jako žert?

Vůbec ne. Věřím tomu.

Taky ho pořád hledám.

A když ho najdete?

Pak... otevře všechny zámky...

...zahojí všechny rány.

Jo.

Co když se už nikdy nepotkáme?

Nell!

Nell!

Nell!

Vždyť je to hloupé. Již týdny se mi vyhýbáš.

Proč se mnou nemluvíš?

Taky jsi se mnou nemluvil, když tu byla ta dívka.

Jak to myslíš? Zlobíš se jen proto, že jsem se s ní párkrát setkal?

Jen párkrát?

Líbila se ti ta kniha básní, kterou jsem ti věnoval?

Líbila.

Nelíbila! Byron byl nemrava a prostopášník.

Ale skvělý spisovatel.

Domnívám se, že být skvělým člověkem je mnohem důležitější.

Spisovatel může mít hodně zkušeností.

Takže o to tu jde. Sbíráš se Susannou zkušenosti.

Johnny Shawnessey, Byron z Raintree County.

Co již, jsem prostě génius.

- Jednou začnu psát. - A o čem?

O nečekaném čvachtání se ve vodě, které jsem zažil?

To ne. Zřejmě budu psát o Raintree County.

O Indiánech, když se tu poprvé objevili...

O Jeníku Jadérku a dešťovém stromu.

Dešťový strom...

To je další věc, Johnny.

Když jsi ten den šel hledat dešťový strom, čekala jsem na tebe.

Netušila jsem, kam jsi šel, ale znala jsem tu bažinu.

Promiň, neuvědomil jsem si to.

Ty si nevšímáš ničeho!

Johnny, pro některé lidi hodně znamenáš.

A tvůj způsob chování je pro některé... zdrojem obav.

- Radši půjdu, Johnny. - Ještě nechoď.

- Johnny. - Prosím.

Radši půjdu.

- Je pozdě, měli bychom jít. - Nemusíte.

- Kdo jste? - Proč se nepřesvědčíš?

To seš ty?

A koho jste myslel?

Víš něco o něm?

- Máš s ním něco společného? - A s kým?

S profesorem. Utekl s Lydií Greyovou.

Pokud je ještě tady, má šanci jedna k tisíci, že z toho vyvázne živý.

Stovky mužů ho hledají.

Nikdo nemůže jen tak utéct s cizí manželkou.

Napadá mě, mladíku,

že seš jeho... přítel.

Ale v tomhle případě ohledy nejsou na místě.

Na čí straně seš?

Doprovodím Nell domů.

Ne!

Nashle zítra.

Mladíku, stále čekám na tvou odpověď.

Tak to se načekáte. Jdu domů.

Ahoj, Johnny.

- Jak ses zatím měl? - Kde je Lydia?

Úžasná to žena. Zkusil jsem ji odvést od jejího manžela.

V ten den, kdy jsi vyhrál závod.

Kde je?

Zmeškala vlak na Three Mile Junction.

Jinak bychom teď už byli sto mil daleko.

Když jsme se v bryčce vrátili, 3 ozbrojení muži napochodovali na nástupiště.

Hned jsem věděl, která bije.

A to byl jen začátek.

Na zpáteční cestě se mě hned první člověk zeptal, jestli jsem slyšel o muži,

který utekl s cizí ženou. Musel jsem říct, že jsem tu cizí.

Cestou jsem potkal skupinu vozů, jedoucích na nádraží.

Kde je Lydia?

Právě teď je doma. Čeká na pana Greye.

Zavezl jsem ji rovnou domů.

Pokud jde o mě, skončil jsem jako pouliční žebrák.

Předpokládám, že mě teď máš za darebáka.

Nevím.

Nevím, co si myslet.

Nemysli si o mně nic špatného.

Předpokládám, že bych se teď měl postavit situaci hrdinsky čelem,

a nechat rozhořčeného manžela, aby si vybil vztek brokovnicí.

Ale já to svatouškovské prase bradavičnaté natolik nenávidím,

že bych mu to nerad dopřál. Kromě toho se bojím.

Ještě něco.

K ničemu nedošlo, absolutně k ničemu.

Jednou provždy je s tím konec!

Když chtějí, aby tu pověsili nějaký přízrak...

Ať jsem to já, něco pravdy na tom může být.

Prostě jsem to zpackal.

Neříkejte?

Pojďte.

Kam?

Musíte odsud pryč.

Také mě to napadlo.

Johnny, proč nejdeme oba?

Pojď se mnou, vypadni z Raintree County,

- také tě mohou sejmout brokovnicí. - Mě ne, to vás!

Asi máš pravdu.

[fra] Po nás potopa.

Támhle je!

Dělejte.

Nastupte do vlaku.

Sbohem, chlapče. Věnuj se lepším věcem.

Nastupte si.

My ho chceme.

Kde se touláte, pane Grayi? Vaše žena vás už 12 hodin čeká doma.

K ničemu nedošlo, absolutně k ničemu.

Lže!

Zastřelíte mě a později zjistíte, že měl pravdu?

Čeho se bojíš?

Když ho chceš, sám si ho vem. Já jdu domů.

Uhni mi z cesty, chlapče,

než ti vypíchnu oči.

Sbohem, drahý příteli.

Pamatuj si mě jako člověka, který miloval Raintree County,

ale náhodou přišel o sympatie většiny jeho lidí.

Johnny.

Johnny...

Musela jsem se vrátit.

Čekám dítě.

Johne... našel jsem ho na prahu dveří, je pro tebe.

Děkuji.

Johne, ta svatba, kterou jsi zmínil...

Sedni si.

Nemohu upřímně říci, že bych tvou unáhlenost schvaloval.

Ale za daných okolností musíte napravit, co jste udělali.

Vím, chápu tě.

Každopádně ses k tomu postavil jako chlap.

Doufám, že ta mladá dáma je taková, jak se jeví.

- "Nesuďte, abyste nebyli souzeni." - Vím, pane.

Ožeň se s ní, synku, a buď šťastný.

Děkuji.

Potřebuješ peníze?

Nevím... teď asi ne.

Přišel ti dopis.

- Mám ho tady. - Ovšemže.

- Ahoj. - Ahoj, Johnny.

Dostal jsem tvůj dopis.

Johnny, jako ta, které jsi kdysi vyznával náklonnost,

chci ti popřát všechno nejlepší a všechno štěstí světa.

A chci ti vrátit báseň, kterou jsi pro mě napsal,

a fotku, kterou jsi mi dal.

Myslela jsem, že je budeš chtít zpátky.

Ve skutečnosti jsem se jich nechtěla zbavit. Ale když...

...je to teď jinačí... a už pro tebe nic neznamenám.

A je to vzájemné.

Je.

Je mi to líto.

To není tvoje vina. Všichni vědí, jak jsi 4. července

vypil všechnu whisky a odešel k jezeru.

Ne. Jen já za to můžu, nikdo jiný.

To jsi celý ty.

Proč jsi natolik svědomitý?

Možná proto tě tolik miluji.

Johnny, strašně moc tě miluji.

Tolik bych si přála, abych... Přála bych si...

Byronova slova z knihy, kterou jsi mi věnoval.

"Šťastnou cestu! A jestli navždy..."

"Pak navěky."

Hodně štěstí.

Měla jste pravdu, paní Shawnesseyová. Řeka se mi líbí.

Dokonce i hezky voní.

Nerozumím tomu.

To by ti myš taky voněla? Vůbec tě nechápu.

Stačí se jednou vydat na Jih, a hned si ho zamiluješ.

Proč Yankee ze Severu cestuje na Jih, to se těžko chápe.

Četla jsi někdy Chaloupku strýčka Toma?

Chaloupku strýčka Toma?

Copak jsem se vdala za bojovníka proti otroctví?

To je můj kostlivec ve skříni.

O tom se nežertuje.

Jsou přátelští?

Nejhorší jsou zastánci zrušení otroctví.

Co třeba?

Ta chaloupka je černošská.

Stačí jedna malá kapka v těle, a je z tebe černoch.

Ani oni to nepoznají.

Zbyde místa i pro nás dva?

To je má libůstka. Beru je s sebou, kamkoli jdu.

Tohle je Jimmy, mám ho nejdéle.

Kdes ho vyhrabala? Potřeboval by vykoupat.

Johnny! Promiň, jsem hloupá.

Moc tě miluji.

Když jsem s tebou... Dokud mám tebe, vím,

že se mi nemůže nic stát.

Přece bys nedovolil, aby se mi něco stalo. Viď, Johnny?

- Bavíte se, Johnny? - Velmi.

Co si myslíte o našem pošmourném Jihu?

- Jak jsem řekl, líbí se mi. - To zní dost obecně.

Co si myslíte opravdu?

Myslím si jen to nejlepší.

Akorát mě znepokojují řeči o odtržení.

Odtržení? Pamatujte si, mladíku.

Unie patří těm, kteří zastávají úřad.

Bratránek Sam chce říct, že pokud přijde k odtržení,

- bude to Sever, který se odtrhne. - Slyšíte ho?

Same, jednu věc musíš pochopit: Johnny je básník.

Bude mu trvat dva měsíce, než to zjistí.

Proto miluje Jih.

Nejsem si jistej, zda to dokáže.

To proto, že je mravokárce. Přímé odpovědi se od něj nedočkáš.

Názor si udělá až příští den.

Taky je to snílek. Hledač smyslu života, napsanej velkými písmeny.

Pane, už nemusíte hledat.

Zůstaňte tu s námi a pomozte nám vybudovat náš sen.

My na Jihu sníme

o velké republice na této záslužné půdě,

s krásnými domovy a taky s nejkrásnějšími ženami.

Same, seš neskutečnej.

Obracíš hnůj zlatými lopatami.

Bratránku Same, Johnnymu se nelíbí otroctví.

Líbí se snad Johnnymu na Severu otrocké mzdy?

Johnnymu se nikde nelíbí utrpení. Ať na Severu nebo na Jihu.

Právě přichází moje utrpení... má žena.

Mluvíme o Severu, má drahá. Otroci na Severu...

Same... jsi nudný.

Na chvíli si půjčím tvého manžela.

Promiňte.

Netvařte se tak vážně.

Tady akorát staříci laškují se svými sny o slávě.

A to není ono, řekl bych.

Bratránku Johnny, byl jste někdy zamilovanej?

Myslím tím... opravdu, opravdu zamilovanej.

Drahá sestřenko, já jsem zamilovanej.

Líbí se mi, jak jste to vyslovil.

Ve vašem noblesním přízvuku to znělo tak vznešeně.

Upřímně řečeno, Johnny... sestřenka Susanna se k vám vůbec nehodí.

Jste přitažlivý mladík.

Ach, Susanno, proč sis naklonila jeho, a nevdala ses na Jihu?

Bude to asi proto, že u nás o ní vědí až příliš.

Posloucháte mě?

Už máš mého manžela dost dlouho, sestřenko Barbaro.

- Beru si ho zpět. - Přirozeně.

- Kdysi to tu muselo vypadat nádherně. - A taky že ano.

Když jsem byla malá holka, byl celej bílej.

Támhle nahoře byl mramorovej pokoj.

Tyhle cihly vyrobili naši černoši vlastnoručně.

Nábytek pocházel z Francie.

Byl nádherný.

Věžové sloupy podpíraly verandu.

Když pršelo, hrávala jsem si tam.

Zahrada s růžemi a liliemi působila tak krásně svěže.

Jak došlo k požáru?

- To nikdo neví. - Opravdu?

Tam jsou pohřbeni mí rodiče.

Já měla štěstí, že jsem přežila.

V tomto pokoji jsem spala vedle Henrietty. Taky uhořela.

Kdo to byl?

Má nejdražší přítelkyně, byla to velká dáma.

Kolik ti bylo?

Tři... možná čtyři.

- A to si všechno pamatuješ? - Ano.

Ne... já nevím.

Nepamatuji si přesně, co se stalo.

Až později jsem se to dozvěděla.

Co je?

Támhle stála malá chatka.

Už je pryč.

Tady ji pohřbili.

Nedokážeš si představit, jak byla krásná.

Starala se o mě.

Byla to velká dáma. Nestydím se to říct, i když byla černoška.

- Taky otrokyně? - Ne... byla z Kuby.

V Havaně jsem se narodila.

Táta tam několik let pobýval, pak jsme se vrátili.

Divné, když si na ni teď vzpomenu.

To pomyšlení, že tu leží.

- Pokud tu vůbec leží. - Jak to myslíš?

Menší rodinná aféra.

Říká se, že si popletli hroby.

Má teta tvrdila, že si není jistá, zdali Henrietta neleží v maminčině hrobě.

Já to nechápu.

Miluji tě, Henrietto.

Miluji tě.

Drahá.

Vím, že se ti to zdá zvláštní.

Ale pro mě byla vším.

Díky ní jsem nikdy nebyla sama.

A teď...

Nezdá se ti, že nás sledují?

Nikdo tu není.

Jak to víš?

Johnny!

O této... o této černošce...

Já jsem ti lhala. To se nikdy nestalo.

Proč jsi mi to říkala?

Ptal... ses mě na to.

Snad si nemyslíš, že by máma...

Snad si nemyslíš, že by máma dovolila...

Vždycky jsem byla jen s mámou...

Pořád po jejím boku.

Strašně mě milovala.

Nikdy mě nespustila z očí.

Pořád jsem byla s ní.

Susanno...

Půjdeme domů?

U MADAME GOBERTOVÉ

Dobrý večer, hledám pana Drakea.

Pojďte dál, drahoušku.

- Tudy. - Děkuji.

Bobby?

Johnny, jak víš, že jsem tady?

Barbara říkala, že jsi byl se Samem, a že tě tu najdu.

Poslouchej...

- Rád bych s tebou mluvil. - Můžeš počkat?

- Popovídáme si cestou domů. - Ne, ne.

Pojďme vedle.

Omluvíte nás?

Chceš pití?

Bobby, co víš o Susannině rodině a požáru?

Jde jen o dávnou rodinnou aféru,

ale je to dost hrůzyplné.

V den požáru neměli problém identifikovat muže, ale ženy ano.

Ženy byli pro ně problémem, jelikož jedna z nich byla barevná.

- Proč tě to zajímá? - Rád bych to věděl.

Všechno to začalo, když Susannina matka... však víš...

- Nevím. - Zešílela.

Její otec se všeho vzdal, aby se o ni mohl starat.

Nakonec se vzdal i podnikání.

Přes všechnu snahu byla již v pokročilém stadiu.

Nepodařilo se ji vůbec vyléčit.

To bylo ještě na Kubě. Tam se seznámil s tou druhou ženou.

A co požár?

Našli dvě těla nějakých gringů, jak leželi spolu.

- No a? - Muselo se stát něco podivného.

Buď je zabili ještě před požárem...

Jde o to, že všichni ostatní se probudili a stačili utéct.

A oni se proč neprobudili?

V tom to je. A pak je tu ten problém s identifikací... o jakou ženu šlo?

- A o jakou? - Mluvilo se, že Susannin otec

a žena, která byla s ním, byli zastřeleni.

- Žena, která byla s ním? - Chovej se podle svého věku.

Každopádně bylo lepší, že se to nějak ututlalo.

Ale samozřejmě se o tom hodně mluvilo. Však víš, jaké jsou ženy.

A v téhle rodině jsou horší, než ve většině ostatních.

Nechci tě děsit, chlapče,

ale s tvojí hezkou manželkou klidný život nepovedeš.

Dobře, a co bylo po požáru?

Nic moc.

Susanna to napětí neustála a na 2-3 dny zmizela,

pokud si dobře vzpomínám. Nakonec ji ale našli.

Po celou dobu byla v Henriettině chatce.

Pak ji tetička vzala k sobě do Savannah.

- Víc nevím. - A někdo jiný?

- Ještě jedna osoba o tom ví. - Kdo?

Ale musíš počkat, až bude připravená ti to říct.

- Snad ne Susanna? - Právě Susanna.

Susanně byly tehdy tři roky.

Páni, myslíš, že ses oženil s otravným děckem?

V době požáru bylo mé sestřenici devět let.

Miláčku, musíme odsud vypadnout.

Dobře, Johnny. Kam bychom šli?

Co tak do Evropy?

Ne. Rád bych se vrátil do Raintree County.

Ale proč? Máme dost peněz.

Zlato, musím si najít práci, chci pracovat.

Proto se chci vrátit domů. Abyste si vy dva mohli odpočinout.

Johnny...

Nebyla jsem k tobě upřímná.

Ne?

Když jsem ti řekla, že budu mít dítě... lhala jsem.

Nečekám dítě.

Lhala jsem, protože jsem po tobě toužila,

jako po ničem jiném v životě.

Protože jsem... nějak jsem prostě...

Já nevím.

Miláčku, jednu věc musíš vědět.

Strašně moc tě miluji.

Nikdy mě neopustíš, že ne?

Nikdy tě neopustím. Miluji tě.

- Pojďme domů. - Ano... pojďme, Johnny.

Slečno Nell Gaitherová, styďte se.

Jak dlouho jsme už s manželem doma, a ani jsme vás neviděli.

Ani jste se nám neozvala. Kde je vaše dobré chování?

To přenechávám vám.

Jak se vám líbí v Raintree County?

Už se mi nezdá až tak malé.

Jak si krátíte čas?

- Chodím na procházky. - Doopravdy?

A s kým chodíte?

Ráda bych poznala všechny stránky skutečného života.

O mně se zajímat nemusíte, procházím se sama.

Nějak tomu nerozumím.

Jste přece mladá, ne?

A hezká jako labuť.

Zajímáte se o muže?

Možná.

Výborně. Doufám, že se ve škole nenajde učitel,

jako je John.

Víte, slečno Gaitherová, učitel má tolik drobných povinností,

jako je čtení, psaní a zvládání nepořádku všude kolem.

Každopádně chci, abyste věděla, že jste u nás vždy vítaná.

Každý přítel mého manžela je i mým přítelem.

Johnny mi vyprávěl o každém svém nejlepším přítelovi v Raintree County.

Jste jeho nejlepší.

Pápá.

Ahoj, Johnny.

- Odkud ses vynořila? - Odnikud.

- Garwood mě požádal o ruku. - Dobrý den, pane Shawnessey.

Dobrý den.

Chystá se do politiky.

Johnny, co si o tom myslíš?

Vždycky jsi byl můj nejlepší přítel.

Myslím, že z Garwooda bude dobrý politik.

Víš, že jsem to tak nemyslela.

Pane Shawnessey, během pár měsíců ve vaší třídě

jsem se naučila o poezii,

politice a životě víc, než za celou školní docházku.

Zdá se, že studenty baví, když se můžou ke mně připlížit.

Jsou do tebe zamilovaní.

Co naplat... To je riziko povolání.

U mě to bylo jiné.

Já se zamilovala do studenta.

Já do studentky.

Zřejmě jsem udělala nenapravitelnou chybu.

Vehnala tě do manželství. Nebyla těhotná.

Tohle lidem popřít nemůžeš.

Promiň, Johnny, jsem hnusná.

Nejsi. A v dubnu čekáme spolu dítě.

Chci, abys věděla, že jsi má nejlepší přítelkyně.

Mám z vás obou... velkou radost.

Zatím na shledanou.

ŠLI JSME VOLIT POČESTNÉHO ABEHO.

Jak ti je?

Nemůžu spát.

Zase ten sen.

Proč jsi už vzhůru?

Nejsou ve škole volby?

Jdu volit.

Včera večer jsi přišel pozdě.

Řečnit... za pana Lincolna.

Nebyl jsem tam jediný, kdo řečnil.

Tvůj přítel Garwood Jones pronesl trochu obšírnější projev.

Chceš si ho přečíst?

Dále!

Dobrýtro, pane a paní.

Dobré ráno, Siono.

Garwood B. Jones.

Pořád si říkám, co znamená to "B".

Napovím ti.

"Garwood B. Jones."

"Nejmladší kandidát, který se kdy ucházel o úřad v zákonodárném sboru"

"státu Indiana, včera večer ukončil v Three Miles Junction svou kampaň,"

"oduševnělým odsouzením učitelů, kteří školy využívají jako místo"

"ke kažení mládeže v Raintree County."

"Ti, kteří jsou za zrušení otroctví, jsou nejhorkokrevnější."

"Jones prohlásil, že by měli objasnit nejednoznačnost svého jednání."

"Jistý mladý učitel, který horlivě a pobuřujíc učí mladé"

"o zrušení otroctví, přijímá barevné do svých domácích služeb."

"Přitom svoboda těchto osob, na jejichž ochranu si odpůrci otroctví"

"nárokují monopol, je přinejmenším pochybná."

Uhodneš, o kom byla řeč?

Podle mě má pravdu.

Věřím, že v politice stejně jako v charitě musíme začínat u sebe.

Přesně tím hodlám začít.

- Co Daisy a Siona? - Co je s nimi?

Zlato, musíš je osvobodit a nechat jít.

Jsou v naší rodině už od narození.

Kdekoli jinde by byly nešťastné.

Já tě prostě nechápu. Poté, co jsi mě urazil,

ještě pořád pokračuješ v úsilí o zrušení otroctví.

Susanno, tady nejsme na Jihu! Tu nemůžeš mít otroky!

Žádám tě, aby sis mě nedobíral.

Není mi pak dobře.

Zlato, já si tě nedobírám. Jen nechci mít otroky ve svém domě!

Nejraději bych odtud vypadla.

Nemám to tu ráda!

Cítím se tu jako uvězněná!

Kdo z Jižanů ti ublížil?

Víš, jak byli všichni milí a hodní, a jakou měli radost.

Nechápu, jak můžeš podporovat muže jako je Lincoln.

Proč ním tolik opovrhuješ?

Protože... Vždyť je to známá věc.

Určitě jsi o tom slyšel.

Na co narážíš?

Narážím na fakt, že má v sobě černošskou krev.

Nevěříš? Zeptej se Garwooda Jonesa.

Drahá, žádám tě jen, aby ses těch děvčat zbavila.

Vyplať je a dělej si, co chceš.

Ty mě nemiluješ. Nikdy jsi mě nemiloval!

Nenávidíš mě, protože jsem Jižanka!

Vyptáváš se na mě.

Drahá, dělej si, co chceš.

Ale pokud je do večera nepropustíš,

v tomto domě mě neuvidíš.

- Ahoj, Johnny. - Ahoj.

- Není to úžasné vítězství? - Myslíš Garwooda nebo Lincolna?

Garwooda jsem neviděla, aspoň ne tady v okolí.

Někdy mám pocit, jako by se muž z lidu lidí bál.

Ta předpověď o něm ti nevyšla.

Myslím, že by z něj byl hrozný politik.

Narodil se v roce 1835, a v roce 1960 s malým kapitálem postavil dům.

To bylo vtipné.

Taky si myslím, že by z něj byl hrozný manžel.

Jak se k tobě chová?

Fajn.

To je dobře.

Nějak jsi... zestárl.

Jsem starší.

A co ty?

Taky fajn.

Dobře.

Asi je čas se rozloučit.

Co jsi říkala?

Rozloučit se.

Rozloučit?

Odcházím do Indianapolisu.

Budu žít u své vdané sestry.

Je mi opravdu líto, že odcházíš.

Dobrou noc, Johnny.

Dobrou noc.

Překvapení!

Náš hostitel Johnny!

To je pro tebe, zlato. Večírek na tvou počest.

- Garwood mi s ním pomohl. - Drahoušku.

- Napiješ se, Johnny? - Ne, děkuji.

No tak, dětino! Punč jsem namíchal vlastnoručně.

Podle starýho indickýho receptu. Pouhá kukuřice a trochu limetky.

Nechceš mi pogratulovat?

K mému osobnímu vítězství za můj postoj k otroctví?

Ty nemáš postoj, Garwoode, ty větříš.

Větříš jako pes, čekající na svou příležitost.

Tobě bych nastavil i druhou tvář.

Obdivuji tvou pokoru.

Miláčku.

Prosím o klid! Chci vám něco oznámit!

Daisy, Siono, pojďte sem.

To byla hříšná řeč, Garwoode. Stydím se za tebe.

Nenech si to ujít, zlato.

Raději bych profackoval vlastní babičku, než bych hlasoval za zrušení otroctví.

Ticho, prosím!

Chci, abyste všichni věděli,

že v tomto domě už nebude místa pro otroky.

Na počest zvolení pana Lincolna, dávám oběma dívkám svobodu.

Odteď budou pro mě pracovat za mzdu.

Navzdory zevnějšku jsme teď všichni jedna rodina.

- Siono. - Pane, postaráme se o hosty.

Zlatíčko!

Co to děláš?

Už jiná nebudu, Johnny!

Tak mě zbij, uhoď mě!

Nezasloužím si tě!

- Zlatíčko. - Johnny!

Co... co jsem zase zbabrala?

Nic jsi nezbabrala, ​​zlato.

Miluji tě.

Pro tebe bych udělala cokoliv.

Miluji tě.

Víš co?

Proč nezačneme tím, že se zbavíme těch zatracených panenek?

Ano. Dobře, Johnny.

Tebe taky, zlato.

Konečně budeme mít trochu soukromí.

Miláčku.

Kde je ta panenka?

- Pojď spát. - Nejdu.

Ne... ne, musím ji najít.

Chci ji najít.

Nepamatuješ, co jsme s nimi předtím udělali?

Pojď.

Co je? Miláčku, co je ti?

Co se děje?

Pořád mám noční můry.

Ten oheň...

Johnny, bojím se.

Miláčku... zkus se vyspat.

- Johnny! - Co je? Co je ti?

- Nelíbí se mi, že to už přichází! - Neboj se.

Hned jsem zpátky.

- Bolí to! - Budu hned zpátky.

Pospěš si!

Mami.

- Už je čas, můžeš jít? - Ano.

- Hned teď? - Ovšem. Ale vybral sis špatný den.

- Co se tu děje? - Tys to neslyšel?

Zaútočili na hranice. Bude válka.

To není jistý. Já říkám, že Američané nikdy

nebudou bojovat mezi sebou. Své problémy si vyřešíme pokojně.

- Jdeš? - Hned, Johnny. Pojďme.

Každý chrabrý muž v Raintree County se zapojí do boje.

Ať mě stáhnou z kůže

a natáhnou na prkno... Jenda Shawnessey.

- Blesku, rád tě vidím. Jak se vede? - Fajn.

Desátníku. Chceme jít do války.

Chcete-li narukovat, nejprve se musíte odzbrojit.

Hele, hňupe.

Když se na mě podíváš ještě jednou, zapíšeš mě?

Skočím si pro tužku.

Až si oháknu ten modrej mundúr a pár pušek, bude ze mě někdo.

Susanna čeká dítě. Právě teď.

A taky bude.

Neboj, se mnou bude po válce dřív, než tvůj harant začne mluvit.

Tvůj hoch má stejnou kuráž, jako my v roce 1846.

Pár států hodíme do Mexickém zálivu ještě před 4. červencem, že jo?

Věru.

Já nevím, všichni tu překypují energií, ale zatím jsme přišli o pevnost Sumter.

- Protože jsme tam nebyli my! - Stejně je válka...

Válka je nejzrůdnější ze všech lidských klamů.

Byť sebedůležitější myšlenka nestojí za to, aby se válčilo.

Pane Shawnessey!

Vaše máma říká, že už můžete dovnitř.

Nejrychlejší člověk v Raintree County.

Ahoj.

- Je to kluk. - Kluk!

- Kde je ten druhý? - Jaký druhý?

Narodil se ještě jeden.

- Ale nehodil se. - Miláčku, to se ti jen zdálo.

Ne, narodil se ještě jeden.

Ale... byl černý.

- Odhodili ho? - Ne, drahá.

- Víš to určitě? - Naprosto.

Miláčku... vyspíš se teď?

- Johne. - Co?

- Nechci, abys šel. - Hned jsem zpátky.

Neodejdeš, že ne?

- Kam bych šel? - Neodejdeš do války?

Nesmíš narukovat.

Ne, miláčku, nepůjdu.

GRANT OBLÉHÁ VICKSBURG (1863)

OBLÉHÁNÍ VICKSBURGU VSTUPUJE DO 35. DNE.

Bude z něj běžec jako jeho táta.

Další městečko, které se neochotně stane nesmrtelným zásluhou krveprolití.

Mám za sebou další sladkohořkou bitvu s tvým otcem.

Zdá se, že oddálení bitvy mi uklidňuje žaludek.

- Něco jste snědl k večeři. - Ne, jde o nemoc.

Nazývá se to občanská obrna.

Já vím... Zřejmě budu jediný

civilista do 40 let v celém kraji.

- Máš k tomu dobrý důvod, Johnny. - Pochybuji.

Jsou tací, kteří nepochybují vůbec.

Například Garwood, B. jako "Bojácný", Jones.

Teď je z něj v hlavním městě velký šéf.

- Možná je nepostradatelný. - Už zemřelo sto tisíc šťastných mužů.

Ti zřejmě postradatelní byli.

Garwood je zmije.

Tati, co je to zmije?

Vysvětlím ti to později.

- Jak se daří ženě, Johnny? - Je v pořádku.

- Ahoj. - Ahoj, Johnny.

- Tohle děvče je skvost. - Vážně?

Stačilo pár let ve velkém městě.

Odsud odešla jako naivní školačka,

a vrátila se jako plnohodnotná nepříjemná novinářka.

- Pojďme, čeká nás práce. - Nell.

Jaký je to pocit být opět doma a nezávislá?

Líbí se mi tady víc než v Indianapolisu.

Je to město zmijí.

Tati, co je to zmije?

Zmije je někdo, kdo žije na Severu,

a staví se na stranu Jižanů.

Pořád vyučuješ?

Ještě stále hledáš dešťový strom?

Zdá se to být už dávno, viď?

Pořád doufáš, že tam někde je dešťový strom?

Nevím.

Nepůjdeme se podívat?

Už to tu jednou bylo.

Vím, proč ho nehledáš.

Bojíš se, že ho najdeš.

Bylo nebylo,

- byl jednou jeden chlapeček... - Tati, kdy se máma vrátí?

Už brzy.

Takže...

Byl jednou jeden chlapeček...

Maminka je tu.

Miláčku můj!

Stýskalo se ti po mně, Jimmy?

- Moc se ti stýskalo? - Mami, měl jsem strach.

Bál ses o maminku? No není sladkej?

Už se nemusíš bát, miláčku.

Maminka je doma. A teď pěkně do hajan.

Je čas jít spát. Vyspi se dorůžova, miláčku.

Dobrou noc, zlato.

- Dobrou noc, Jimmy. - Dobrou.

Kdes byla celý den?

No tak, Johnny, moc dobře to víš.

Myslíš?

- Byla jsem v Indianapolisu. - V Indianapolisu?

Jak jsem napsala v odkaze,

šla jsem si na pár hodin nakoupit.

V jakém odkaze?

Tady. Na parádu.

Vidíš?

Kde jen je?

Nemohu ten odkaz najít.

Ale... dala jsem ho sem.

Netrap se, drahá. Co na tom záleží.

Snad mi ho nevzali.

Snad mi ho nevzali!

Musím ho najít, než bude pozdě!

- Podíváš se po něm zítra ráno. - Ne, musím ho najít teď!

Co bylo v něm napsáno?

To ti nemohu říct.

Slíbila jsem, že to neřeknu.

- Snad mi věříš. - Věřím.

Vidíš... přišla jsem o hodně.

O nejdražší věc...

O nejdražší věc, kterou jsem si nejvíc přála.

Tati.

Jimmy, můj drahý Jimmy.

- Tati. - Tak jo!

- Co děláš? - Je to v domě, copak to nevidíš?

Mohlo by mu to ublížit!

O čem to mluvíš? Nic se mu nestane. Zbláznila ses?

Promiň, Susanno.

Nemá mě rád.

Miluje tě.

Nemůžeš od něho čekat, že všemu porozumí.

Ani já tomu nerozumím.

Myslela jsem, že děti mají rodiče spojovat.

Ale Jimmy vytvořil mezi námi obrovskou bariéru.

To není pravda.

Je to tak.

Vy dva patříte k sobě.

Odloučili jste se ode mě.

Tak to není.

Kéž bych něco mohla udělat.

Něco si vezmu...

Možná kdybys mi řekla,

co se stalo tu noc, kdy hořelo.

Copak nechápeš,

že teď je to už jedno?

Mezi námi to už lepší nebude.

Není to ničí vina.

Je mi to hrozně líto.

Johnny... pomoz mi, pomoz mi!

Vždy jsi mi pomohl.

Co mám dělat?

Co se té noci stalo?

Vím něco,

co jiní nevědí.

Nikomu jsem to neřekla.

Stalo se to nedlouho před požárem.

Henrietta byla pryč.

Když se vrátila, byla jsem dost rozrušená.

Ležela jsem ve velkém domě, nemohla jsem spát.

Chtěla jsem svou panenku... Jimmyho.

Vzpomněla jsem si, že jsem ji nechala v Henriettině chatrči.

V domě bylo ticho.

Sešla jsem dolů a vyšla ven.

Přední dveře byly zamčené,

tak jsem obešla chatrč a vešla zadními.

Uvnitř byla tma.

Poslouchala jsem, ale nic jsem neslyšela.

Doběhla jsem ke schodům.

V horním patře jsem nahlédla lampou.

V pokoji leželi vedle sebe dva lidé.

Došlo mi, co se dělo

mezi tátou a Henriettou.

Oba jsem milovala.

Udělala bych pro ně cokoliv.

Za pár dní se Henrietta přestěhovala do velkého domu.

Máma... hrozně vyváděla.

Jednou, když byl táta pryč,

sešla máma dolů, a našla mě v Henriettině pokoji.

Bylo to hrozné.

Řekla mi strašné věci a...

Po celou tu dobu Henrietta jen stála...

...a objímala mě.

Začala jsem mámu nenávidět!

Chtěla jsem jí ublížit.

Jednou jsem četla,

jak chtěl jeden člověk ublížit druhému.

Napsal mu dopis, ale nepodepsal se.

Tak jsem napsala dopis a nechala ho v matčinom albu s fotografiemi,

který si neustále prohlížela.

Napsala jsem jen... krátkou poznámku.

Stálo v ní:

"Táta miluje Henriettu."

"Tvůj přítel, který to myslí dobře."

Přítel, který to myslí dobře.

Taková hloupost.

Když jsem pak ležela v posteli, olitovala jsem toho.

Muselo být už dost pozdě, když jsem usnula.

Najednou jsem uslyšela, jakoby někdo pouštěl petardy.

Tichý, tlumený zvuk vycházel z vedlejší místnosti,

kde spala Henrietta.

Předpokládám, že jsem opět usnula,

protože jsem si najednou uvědomila, že jsem se probudila na kašel.

V pokoji bylo hrozné horko, slyšela jsem praskání,

a moje panenky hořely!

Snažila jsem se na nich uhasit oheň.

Začala jsem křičet.

George, jeden z našich černochů, prolezl oknem...

...a zabalil mě do deky.

Pak jsem se... Pak jsem se nějak ocitla na dvoře.

Řekli: "Pořád máš panenky".

Poslali mě, abych zůstala u tety.

Až po delší době mi řekla,

co se stalo tátovi, Henriettě a mámě.

Nakonec jsme se přestěhovali do Georgie a tady jsme...

Řekla jsi jí o těch petardách?

Řekla, ale zapřisáhla mě, abych o tom nikde nemluvila.

Ale o tom vzkazu, který jsem nechala v matčinom albu, jsem jí neřekla.

Protože jsem si namlouvala,

že jsem spoluzavinila její smrt.

Jen jsem pořád plakala,

nikdo netušil, proč brečím.

Domnívali se, že to bylo kvůli požáru,

- ale nebylo to jen kvůli tomu. - A kvůli čemu ještě?

Zabila je, vždyť je zabila!

Nenáviděla jsem ji!

Pořád ji nenávidím! A sebe taky! Za to, co jsem udělala!

Nic jsi neudělala, drahoušku,

nic jsi neudělala.

Já nevím... nevím.

KONEČNÉ ZPRÁVY O VELKÉ BITVĚ U GETTYSBURGU. LEE MOHUTNĚ ÚTOČÍ.

VELKÉ ZTRÁTY NA OBOU STRANÁCH. BOJ POKRAČUJE.

Johnny.

Ahoj, mami.

- Četls to? - "Povstalci napadli Pensylvánii."

Měli bychom si o tom promluvit.

Vypadá to, že dojde k velké bitvě.

Pokud Lee vyhraje, bude s námi konec.

Jak je Susann?

Je v pořádku.

Kdybys mě potřeboval, nebo ti mohla nějak pomoci...

Mami, víš, že budeš první, za kým přijdu.

Dobrá.

- Johnny. - Co?

- Nikdo tu není. - O čem to mluvíš?

Není doma.

Susanno!

Jimmy!

"Miláčku, našla jsem bezpečný způsob, jak překročit hranice."

"Takže až tohle budeš číst,"

"budeme s Jimem již na cestě do Georgie."

"Neboj se o mě, nemohou mě sledovat."

"Tentokrát je přelstím."

"Nezastaví se před ničím, prostě před ničím."

"Pokud jim neuteču, můj život nemá smysl."

"Chápeš mě, miláčku? Vím, že chápeš."

"Tvá milující Susanna."

Až ji najdeš, k čemu to bude dobrý?

Je to beznadějné a zbytečné.

Jima můžeš hledat po válce.

Ale teď je to šílenství.

Děláš největší hloupost.

Tolik iluzí jsem měl.

Vždy jsi byl prozíravý kluk,

pořád veselý.

Jen tě vysává, a teď je daleko od tebe.

Proč to děláš? Bude mezi svými, u přátel.

Říkám ti, že bude v pořádku.

Ale vím, proč to děláš... je ti jí líto.

Tati, já ji miluju.

- Dej na sebe pozor. - Neboj, mami.

Válka už dlouho nepotrvá. Vrátí se dřív, než si myslíš.

Pevně v to doufám.

Drahý Pane...

prosíme tě, vrať nám chlapce živého a zdravého. Amen.

Znám tě celej život.

Toto byla nejkratší modlitba, jakou jsem od tebe kdy slyšel.

Nasedat! Nasedat!

Na shledanou.

Na shledanou.

Na shledanou.

Johnny.

Mami.

Johnny.

Nic jiného mě nenapadá, jen říct Johnny.

Tolik let jsme se ve městě potkávali a mluvili...

A teď nevím, co mám říct.

Máš pravdu.

- Johnny, vrať se v pořádku. - Pokusím se.

Snaž se.

Kdyby se ti něco stalo...

byla by to ta nejhanebnější vražda od počátku věků.

Nic se mi nestane.

Ani nemůže, Johnny.

Nějak vím, že se zase sejdeme.

Nevím jak, ale vím to. Vždycky jsem to věděla.

A proto jsem se vrátila.

Nikdy tě nepřestanu milovat.

Když kráčím těmito ulicemi, říkám si, že tohle je jeho město.

Tito lidé jsou jeho lidé...

a tato země je jeho... jeho země.

Jen to nevíš, Johnny.

Vojsko, stát!

Složit zbraně!

Rozchod!

Já se snad dám přeložit do této čety.

Dámy a pánové, začněte tančit. Dívejte, jak se vrtím v nových kalhotách.

- Ať jsem rozdrcen a rozdupán. - Ahoj.

Hledám tě, Jendo. Viděl jsem tvé jméno mezi novými rekruty.

Hoši.

Výstroj si ulož támhle. Ještě je místo, bude v bezpečí.

Vojáci, seznamte se s mým starým přítelem

a vlastníkem propitého těla, Jendou Shawnesseym.

- Nazdar, Shawnessey. - S mužem z Raintree County.

Vstávej!

- Zrovna jsem dorazil. - Vstaň!

- Promiň, musím se hlásit. - Ať si tě najdou, jde jim to skvěle.

A kromě toho, máme práci, někdo nás čeká. Tak pojď.

- Kdo? - Pojď, uvidíš.

Co na to říkáš, chlapče?

Ale, ale.

Profesore... zdravím.

Posadil jsi mě na dlouhý vlak, Johnny.

Co tu děláte?

Všechna bojiště jsou nefér, jedno jako druhé.

Kde jinde bych měl být, než u svých bývalých žáků

z Raintree County, mých druhů.

- Z hodně měst vás vyhnali? - V žádném jsem se nezdržel dlouho.

Jsem muž, který chodí pro korespondenci, a který má nekonečnou schopnost se bát.

Vyprávěj, jak to teď vypadá v Indianě?

Asi jsem o nic nepřišel.

Odkdy jste odešel, je tam nouze a je značně stranou.

- Takže moc se toho nezměnilo. - Čas běží.

Hluboké jizvy hřmění se mi vryly do paměti,

a od té doby se mi starají o mou vousatou tvář.

Ale vousatý Matouš, známý to mnohým, opustil v New Yorku rusalku.

- Jste vy ale přelétavý. - Vůbec ne.

Tu ženu z Raintree County jsem miloval.

- Tohle neřekl celé dva dny. - Mimochodem, jak se jmenovala?

Ten její manžel nějak vymazal část mé, jinak bezchybné paměti.

Lydia Grayová. Její manžel zemřel teprve před pár měsíci.

Ale. Takže ho nakonec mocná Matka Země

přitiskla ke svému hnusnému lůnu. Mrtvice, předpokládám.

Asi spalničky.

Takže vdova je k mání, kdybyste měl zájem.

Chlapče můj, jsi nenapravitelný romantický snílek.

Závidím ti tu tvou prostoduchost představ.

- Vidíte to? - Co? Ty požáry?

Ten kopec za nimi... Hemží se to tam povstalci.

Ráno určitě zaútočí.

Už jsou blízko.

Ach, tekutý ničiteli.

Střelci a zbraně... Přípitek.

Na všechny muže, kteří odešli z domu a zemřeli,

protože měli to štěstí, že se narodili na jedné

nebo druhé straně hory či potoku.

A ještě jeden na lepší spaní.

Ať se nám dobře spí.

A zítra, křižáci, se vydáte na cestu...

do nové a neznámé země...

..zvané Peklo.

Vpřed! Vpřed! Vpřed!

19. září 1863.

Chickamauga.

Což v domorodém jazyce znamená "Řeka smrti".

16. května 1864.

Rosaca, Georgie.

Další hrůzný den tvoření mrtvol.

Ostřelovač.

Kennesawská hora. 27. června 1864.

Armáda na západní frontě kroutila kolejnice do tvaru,

čemu se říkalo "Shermanovy kravaty".

Atlanta. 16. listopadu 1864.

První smrtelná trhlina v jižanském brnění.

Letos se armáda odřízne od všech zásobovacích základen,

a udeří přímo do srdce nepřítele!

A vás, bratři, čeká práce.

Vaším úkolem bude vyřídit žaludek této války!

Budete pochodovat po frontách a křídlech armády,

budete si razit cestu k proviantu a zásobám.

Kvůli tomu budete muset odejít a opustit zemi.

Půjdete na vlastní pěst, bez velení.

- Dobrý. - Co je na tom tak dobrýho, vojíne?

Vždycky říkám: "Kam nás generál pošle, tam jsou jen mrtví".

Dobrá.

Hodně štěstí.

Prozraď, Orville...

- Jsi živočich, rostlina nebo nerost? - Co je to nerost?

- Teď na to nemáme čas. - Jak se vede?

John... živý nebo mrtvý.

Takže také ses připojil k této hře?

Je to nejlepší voják na světě.

Čas mě donutil zaměnit urputnost za obratnost.

Ale nevadí. Pokud by tě rozmačkali napadrť,

věnoval bych ti malý, ale vkusný náhrobek.

Johnnymu Shawnesseymu... v nepřítomnosti.

Spi ve svém hrdinském hrobě, milovaný chlapče!

Profesore, vraťte se domů.

Vlastně jdu domů.

Ožením se s paní Lydií Grayovou.

Teď, když hlavní překážka byla odstraněna.

Popřemýšlej jednou, chlapče, existuje mnoho ďáblů jako strážců světla.

Domácí šero nás vždy polepší. To mám rád.

Už jsem dost dlouho na cestách. Tolik ke mně.

Ale tobě nemůžu stačit. Jdeš s davem.

Jdeme do Georgie.

A bez velení.

Bez velení?

Takže takhle chceš sám najít Susannu.

Ano.

Takže na Unii.

A na opětné shledání.

Před námi je venkovská bažina, tam se schováme.

Nenajdou nás.

Jsme tu jen my sami.

V Atlantě jsme přišli o mnoho mužů.

Ztratili jsme armádu o síle 60 000 mužů. Prosím, vraťte je majitelům.

Sbalte je a odešlete.

Blesku!

Hele, zajali jsme důstojníka.

Svěřuji se do rukou džentlmena.

Bůh ti žehnej.

Vezmi ho do domu.

Zrovna mě chytěj, když mám volno.

Hni sebou!

Tohle je nějaká válka?

Bojoval jsem v šesti velkých bitkách. Od Gettysburgu po Wilderness.

Nikdy jsem nepřišel o koně.

A teď mě zajmou dva prevíti.

A navíc v mém volném čase.

Máte pravdu, kapitáne. Hodlám vás předat armádě.

Kde je Susanna?

Víš, kde je Susanna?

Susanna Shawnessey.

Jsem John Shawnessey, její manžel.

Víš, kde je?

Víš, kde je chlapec?

Já je najdu.

Musím je najít!

Už... odešla. Dávno.

Ne... nehledejte ji.

Slez dolů.

Jimmy?

Tati.

Jimmy!

- Tati. - Nepoznávám tě!

Jimmy, to snad není pravda, to snad není pravda.

Kapitáne, kdy už to skončí?

Takhle to dál už nejde.

Až generál Lee dostane nakládačku.

A co když ho starej Sherman nabere zezadu, co pak?

Pak bude... muset někdo nabrat zezadu Shermena.

Jendo, přiznám se ti,

že za dva centy bych mu odpoledne ustřelil hlavu,

a teď jsem rád, že jsem to neudělal.

Pane Shawnessey, kam Jima odvedete?

Zpátky do mého domu.

Snažím se dostat do Atlanty.

To mě raději vemte sebou.

Můžu se vám osvědčit.

Asi bude lepší, když bude mluvit tento osel.

Až skončí válka, vyhledáte paní Susannu?

Ano.

Nedělejte to, pane Shawnessey.

Nemám vám prozradit, kde je.

Nevíte, jak vypadala, když ji odváželi.

Netušíte, pane Shawnessey, jak moc je nemocná.

Nic, ani láskyplnější péče na tomto světě

ji nedokáže vyléčit.

Znám slečnu Susannu.

Já a starej George tam nahoře.

On ji zachránil z požáru. Vynesl ji oknem.

Ještě stále má ten kouř v plicích.

A poté, co onemocněla, začala divně mluvit.

Prý Henrietta je její matka.

Pořád to opakovala.

- A byla? - Taky jste se zbláznil?

Pomáhala jsem u jejího porodu.

Od té doby se již paní Drakeová nedokázala o ni postarat.

Svěřili ji Henriettě a od té doby byly nerozlučné.

Susanna přijala Henriettu jako svou matku,

ale nesnesla představu, že by byla jako ona.

Henrietta byla... jako já.

Jen já vím, jaká je...

a jaká bouře se odehrává v jejím nitru.

Jdeme.

Děkuji, Parthenie.

Jendo!

Špatně se mu dejchá.

Pospěš si.

Blesku!

Seš v pořádku?

- Blesku! - Nehýbej se!

Zasáhls ho?

Kdo, já?

Už jsem mu to... zarazil.

Nehýbej se.

Musíme odsud vypadnout!

- Mám ti vzít chlapce? - Ne, já se o něj postarám.

Na mě ohled neber, utíkej sám!

Je to chlapcova jediná šance. A taky naše.

Dobře, vyrážíme.

Hej, ty tam!

Vylez!

Co chceš, Yankee?

Jen tě chci ještě vidět.

Ještě seš tady?

Proč si nejdeš hrát jinam?

Zdržuješ nás od dlouhého... spánku.

Dopřeju ti pořádně hlasitý spánek.

Hej, Yankee...

Minuls je tak tak.

To nebylo moc zdvořilé.

Máš nějaké kafe?

Pojď si dát taky.

Teď ne. Když počkám, budu ho mít zadarmo.

Kámo.

Odkud seš?

Tak pojď.

Vylez, na co čekáš?

Jsem z Raintree County...

Jsem z Raintree County...

I odtud ho... vidím.

Další slavné vítězství.

Hej, Joey, jde tvým směrem!

- Je mrtev? - Není.

Klikař, válka pro něj skončila.

MÍR! LEE SE VZDAL GRANTOVI.

Stůj!

- Paní Romanová? - Ano.

Jsem John Shawnessey.

Už jsem vám to vysvětlila v dopise, pane Shawnessey.

A k změně nedošlo.

Paní Shawnesseyová je duševně narušená.

Se sebevražednými sklony.

Z větší části je normální až strnulá.

Ženy tu nemáme moc hezké, viďte?

Většinou jsou hladové.

Nemusíme držet dietu. Nemáme ani hygienické zařízení.

Sice je po válce, pořád nám vše chybí.

Válka nebo mír, o nás se nikdo nezajímá.

Momentálně je normální.

Je tady, protože jsem si myslela, že ocení soukromí.

Susanno...

Tak rád tě vidím.

Neměl jsi chodit.

Paní Romanová řekla, že jsi...

Normální?

Líbí se mi zvuk toho slova.

Jeho krásný, posvátný zvuk.

Mám strach!

I když bych měla být šťastná, že tě tu mám.

Vezmu tě domů.

Proč?

- Vždycky jsem ti jen překážela. - Nepřekážela.

Měl bys hledat svůj dešťový strom.

Susanno... žádný neexistuje.

Myslím, že existuje. A znovu to opakuji:

jsem příčinou našeho neštěstí.

Jen bys mě začal litovat.

Ale já o tvou lítost nestojím! To raději zůstanu sama!

Nelituji tě... ale miluji.

Na tomto základě můžeme stavět.

Nezdá se ti, že po tak dlouhé době bude ten základ příliš křehký?

Naše láska není dostatečně pevná, Johnny.

Prostě by to nešlo.

Chci to zkusit.

Rád se o to pokusím.

ČASOVÝ ROZVRH OSTATKŮ POSLEDNÍHO AMERICKÉHO

PREZIDENTA ABRAHAMA LINCOLNA, A JEHO DOPROVODU.

Teď Lincoln patří nám všem.

A všem mužům, kteří zemřeli ve válce.

Rozluč se, Jime.

Jime, rozluč se.

- Dobrou noc, Jime. - Měli bychom se všichni rozloučit.

- Johne. - Ano? - Musíme si promluvit.

- O čem? - O tobě.

Teď ne, profesore. Musím opravit asi milion kompozic.

Myslel jsem, že tvůj život je důležitější.

Oprava kompozic... Věru vznešené povolání.

To není vtipné, profesore.

Máš pravdu, Johnny. Není to k smíchu.

Lincoln dostal kulku do mozku, a naše země je stále v troskách.

Já zastávám poněkud optimističtější názor.

Ohledně čeho?

Lincolnův plán obnovy...

Nikdy ho nezačal. Pro většinu lidí byl příliš mírný.

Johne.

Garwoode.

Byl jsem zrovna poblíž, vzdát na nádraží poslední hold Lincolnovi.

To bylo od vás vynalézavé.

Dobrý večer... T.D.... Dámy.

Zastavil jsem se jen nakrátko. Budu stručný, Johne.

Mám v úmyslu kandidovat do Kongresu.

Chci dohlédnout na to, aby jižanský povstalci dostali, co si zaslouží.

Povstalci již neexistují, Garwoode.

Jen poražení... a krvácí.

Jsi přecitlivělý.

Já osobně jsem realista.

Pak co chceš od sentimentalisty?

Mým zvolením by došlo k důležitým věcem.

Pro mě možná předsednictví.

- A pro mě? - O cokoli si řekneš, Johne.

Nechte minulost minulostí. Odpusť a zapomeň.

Každý z nás musí vybojovat tu svou válku. Ty svou, já svou,

Lincoln svou... Ale teď...

Ale teď je z Lincolna užitečný symbol.

A ty na něm hodláš vydělat.

Na nikom nehodlám vydělat.

Já zakládám novou stranu.

Garwoode, ty vždy budeš hrabat pro stejnou stranu:

svou vlastní.

Vypadni!

Co říkáte teď na tohoto smrkáče?

Johne! Budeš kandidovat proti němu.

- Pane státníku, to je skvělý nápad. - Dokážeš to, Johne.

Věděl jsem, že jednou budeme mít v rodině slavného muže.

Co na to řekneš?

- Nechci. - Proč ne?

- Chceš se celý život hrabat v knihách? - Nejsem politik.

Dříve jsi říkal, že bys měl k tomu přirozený vztah.

Jděte s tím někam. Dny tráví učením zpola vyvinutých dětských mozečků.

A pak v noci píše knihu. Důležitého průvodce ztracených v divočině.

Knihu, která z nějakého důvodu nebyla doteď napsána.

- Co se s ní stalo? - Nevím, ale žáci se učí.

- Z toho mám šílenou radost. - To byste nepochopil.

- Jste hrozný učitel. - Nejsem k žákům roztomilý.

- Mohl by z vás být dobrý politik. - Ze mě?

- Já? - A proč ne?

Právě teď politikou zcela hoříte.

A horečka bude stoupat.

Jasně... Jako bych nemohl lhát a slibovat víc než Garwood.

Už se vidím vzadu na stupátku vlaku, z kterého vystupuje pára,

jak dřepím s chlapcem na ramenech, a pode mnou jiskří petardy.

Jasně.

Promiň, že jsem byl tak...

- Velkohubý? - Velkohubý?

No ovšem.

- Dobrou noc. - Dobrou noc, profesore.

Má drahá.

Možná i... předsednictví.

- Dobrou noc, Johnny. - Dobrou noc.

Na shledanou, dámy.

Dobrou noc, mami.

Johne.

Nejdůležitější knihou je tvůj vlastní život.

Nezkaz si ho.

Teď jsi udělal moudrou věc, ale nic to neřeší.

O čem to mluvíš?

O profesorovi... tvém kandidátovi.

Ale můj to nebude.

- A koho by sis vybrala? - Tebe!

- Prosím tě. - Kdo jiný se na to hodí?

Kdo jiný pomůže krvácejícímu Jihu?

Jedno se profesorovi upřít nedá: dodrží slovo.

Bude lhát a slibovat jako Garwood. Co dobrýho z toho vzejde?

- Nechci o tom mluvit. - Proč ne?

Protože chci, abys udělal něco, co umíš?

Podívej, skončil jsem. Nebudu kandidovat do Kongresu.

- Johnny, kdybys jen... - Hele, to je mé poslední slovo!

Zodpovědnosti nelze uniknout.

Nell.

Johnny, ať už se rozhodneš jakkoli,

vím, že to bude se ctí.

- Dobrou noc. - Dobrou noc.

Omlouvám se, moc jsem mluvila.

- Dobrou noc. - Dobrou.

Nell.

Nell.

Vy ho pořád milujete, viďte?

Spolu jsme vyrostli.

Oba milujeme Raintree County. Pořád jsme byli spolu.

Ano.

Stále ho miluji.

To jsi udělal kvůli mně.

Kvůli mně nechceš kandidovat do Kongresu.

Miláčku, kvůli tobě to není.

- Protože jsem nemocná. - Nejsi nemocná, jenom...

A taky bych tu rád zůstal.

Zajímalo...

Zajímalo by mě, jestli by se to změnilo k lepšímu,

kdybys našel svůj dešťový strom.

S Nell bys ho určitě našel.

To už je dávno, co jsem se snažil ho najít.

Ani nevím určitě, jestli jsem věřil, že ho najdu.

Ale nakonec jsem zjistil, že zdaleka není tak důležitý

jako to, co jsem našel, když jsem ho hledal.

Jsem spokojený s tím, co jsem našel.

Tebe.

Celý život jsem toužila, abych někoho milovala. A on mě.

Někoho, jehož hlas by v noci dojímal mé uši

a zaháněl zlé sny.

Někoho, kdo by byl ke mně navždy připoután...

...a já k němu.

Ale je tu nepřekonatelná překážka.

Johnny, ne...

Nepracuj příliš dlouho, miláčku.

Mami, kam jdeš?

Miláčku.

Jime...

Musím udělat něco pro tatínka.

Bude to překvapení.

Jaké?

Nesmíme mu to říct, jinak by to nebylo překvapení.

Neřeknu mu to.

Víš...

...jdu najít dešťový strom.

Pro tatínka?

Ano, miláčku... pro tatínka.

Pak bude vše v pořádku.

Najdu dešťový strom...

...a něžně mu ho... odevzdám.

S láskou.

- Můžu jít s tebou? - Ne. Ne, miláčku.

Beru si Jimmyho.

Nerozumím ti.

Miláčku...

Jednou, až budeš starší,

zeptej se na to tatínka.

Vysvětlí ti to.

Od toho je tatínek.

Když pomyslím...

...že k tomu došlo jen kvůli tvému ​​otci,

který se jednoho dne šel dát vyfotit,

když jsem tam zrovna byla já.

Pane Shawnessey!

Susanno!

Susanno!

Susanno! Jimmy!

Johne!

Johne!

Pojď se mnou.

A Jim?

Zatím jsme ho nenašli.

Johnny.

Jimmy!

Jimmy!

Jimmy!

Jime!

Tati.

Tati.

Jimmy.

Ahoj.

Ahoj.

Pojďme.

Podle knihy a anglických titulků přeložil > < 2024

Podle knihy a anglických titulků přeložil > c

Podle knihy a anglických titulků přeložil > cl

Podle knihy a anglických titulků přeložil > cla

Podle knihy a anglických titulků přeložil > clas

Podle knihy a anglických titulků přeložil > class

Podle knihy a anglických titulků přeložil > classi

Podle knihy a anglických titulků přeložil > classic

Podle knihy a anglických titulků přeložil > classico

Podle knihy a anglických titulků přeložil >i classico

Podle knihy a anglických titulků přeložil >il classico

Podle knihy a anglických titulků přeložil >

Podle knihy a anglických titulků přeložil >il classico