Original subtitles

Překlad Jacqueline. Finální korekce Áďa. www.rajasijskychserialu.blogspot.com

16. díl FINÁLE

Je jediný způsob, jak z toho ven.

Můžeme prostě říct,

že to Woo Il udělal kvůli přehnané loajalitě.

-Otče... -Stejně tu už není.

Řekneme, že kvůli tomu jsme ho nakonec vyhodili.

Už s tím konečně přestaň!

To jsi teď na mě křičel?

Už mě konečně posloucháš?

Vlastně o tom pochybuju.

Cože?!

Proč to musí jít vždycky po tvém?

To tě ostatní nezajímají?

Jen předstíráš, že neslyšíš jejich sténání.

Stačí ti, když dosáhneš svého.

Myslíš, že to dělám jenom pro sebe?!

Dělám to hlavně pro tebe!

Oproti ostatním jsi hrozně tichý!

Tak v tomhle světě nepřežiješ!

Já vím. Vím to moc dobře!

Jsem si toho vědom.

"Co je se mnou špatně?"

"Měl bych dělat svou práci správně."

V takové hanbě jsem žil.

Ale podívej se na sebe.

Jak bys tenhle pocit mohl znát?

Hwan Gi.

Cestou jsem se už spojil s novináři.

Požádal jsem je, aby počkali na naše prohlášení.

Už jsem se skrýval příliš dlouho.

Rozhodl jsem se, že převezmu veškerou odpovědnost a rezignuji.

Co?

Bude to pro společnost nejlepší.

Tak tu odpovědnost převezmu já.

To já za tvého otce dělal špinavou práci.

Ale je to můj otec.

Hwan Gi...

Zavolal jsem tě sem,

abych ti společnost předal.

Jak bych mohl vést tuhle společnost?

To není správné.

Prosím tě o to.

Nevím, na koho jiného bych se obrátil.

Ty hloupé boty...

Tak už jdi.

Kam mám jít?

Zbavil jsem se fotek mámy a Ji Hye,

takže na ně můžeš zapomenout

a odstěhovat se.

Jak bych mohla zapomenout?

Ji Hye a Ro Un.

I ta jména jsou neoddělitelná.

Takže takhle ses cítila?

Dal jsem ti to jméno,

protože jsem doufal, že povedeš pestrý život.

Tvoje jméno neznamená "moudrost",

ale "rozmanitost".

Nechci tě držet zamčenou v kleci.

Chci, abys svůj život prožila s někým,

kdo tě v tomhle širém světě dokáže pořádně ocenit.

Tati...

Běž za ním s úsměvem, ne se slzami.

Když brečíš, vypadáš směšně.

Mohl by tě odmítnout.

To nic...

Tiché Monstrum...

Koukat před sebe.

Och, pravda.

-Pojďme na to! -Raz, dva tři!

-Super. -Paráda.

Myslím, že náš šéf je naštvaný.

Vemte si ty léky.

Šéfe, slyšela jsem, že jste odpadl!

Zatraceně!

-Jste vzhůru. -Rozhodli jsme se, že vám všichni budeme říkat stejně.

Budeme vám říkat "šéfe".

Vůbec nechápu, proč chcete rezignovat.

To není žádné převzetí odpovědnosti, když odcházíte takhle.

Mrzí mě, že s vámi nebudu

až do konce.

To díky vám

jsem se dokázal změnit.

Kdepak. To my jsme se změnili.

Přiměl jste nás dospět.

Když nás teď opustíte,

kdo nám bude věřit stejně tak, jako jste nám věřil vy?

Nedělejte to, prosím.

Proč jste jí tak rozplakal?

Rozmyslete si to ještě.

Já ten pláč tak nesnáším.

Dokonce i Seon Bong pláče.

Pokoušel jsem se to zadržet.

Je červená.

Tak už

o tom nemluvte.

Červená, dobře?

Pojďte sem.

Nechoďte.

Prosím.

Protože jste Ro Un,

žádná Eun Yi Soo.

Vystup si, prosím.

Nechceš mi doufám zase hodit nějaké peníze a zmizet.

Tak vylezeš už?

Stoprocentně za to můžeš ty.

Proč jsi chtěl tak rychle zmizet, aniž by ses alespoň ohlédl?

Chtěla jsem si od tebe držet odstup,

ale nedokážu

bez tebe být.

Zase zůstal sám.

Co tu děláš takhle sám?

Je červená?

Zelená.

Proč jsi mě teda nevzbudil?

Chtěla jsem jít s sebou.

Jestli mě nenakopneš, až tě probudím...

To jsem udělala?

Dokonce i když jsem byla s ním,

tak byl sám.

Hwan Gi!

Hwan Gi!

Hwan Gi!

Hwan Gi, máme problém! Rychle pojď ven!

Pospěš si, honem!

Dělej, je to opravdu vážný!

Copak? Co se stalo, hm?

Něco strašnýho.

-Hrozně moc se nudím. -Co?

Ježiši, vyděsila jsi mě.

Myslím, že je to se mnou fakt vážný.

Mám pocit, že bych na tu nudu mohla i umřít.

Už jsme tu několik dní.

Přišel jsem se sem nudit.

A jak dlouho se chceš takhle nudit?

Mám to.

Budu se nudit svým způsobem.

Ona jí v posteli?

A dokonce tam má

všechny druhy chipsů - sladké, slané, pálivé.

Ani se ještě neumyla.

Proč se válí v posteli v oblečení, ve kterém byla venku?

Neměl bych jí to říct?

Ne. Nechci zničit naše štěstí takovými maličkostmi.

Počkat. To jako budu v tý posteli dneska spát?

A se mnou tam bude plno prachu,

drobků a roztočů, které sem dotáhla z venku.

Co s tím mám dělat?

Když jí řeknu, aby se umyla,

tak nejspíš půjde.

Chtěl bys mě umýt?

Myslíš tím

od hlavy až k patě?

KLÍČNÍ KOST

Ona to ale určitě vezme takhle.

Špatně to pochopí.

Co je? Chceš mi něco říct?

Mám to. Měl bych ji nějak zabavit.

A zatímco Ro Un bude pryč,

vyklepu ten bordel z deky.

Nechtěla bys jít ven?

Dneska je tam docela pěkně.

Vážně?

To je dobrý, líbí se mi tady.

Říkala jsi, že se nudíš.

Ty jsi řekl mně, abychom se nudili.

A to zrovna teď dělám, takže mise splněna.

Selhání.

Nechceš si zahrát?

Vítěz bude mít jedno přání. Co ty na to?

Fajn.

-Do toho. -Tohle...

No tak.

To je tak dětinský.

Tohle se nesmí.

Honem, běží ti čas.

Proč se tak snažíš?

Prostě si pospěšme.

Přestaň s tím!

Padá to.

To jsi tak šťastný?

Přímo přešťastný!

Tak co bys rád?

Nehýbej se.

Tak. Hotovo.

Vydrž ještě.

Podívej se na mě. Raz, dva...

Ukaž mi to.

Co to...

Tohle nikdy nikomu neukazuj!

Žádný strach.

Přání splněno.

-Teď se můžeš jít umýt. -Podívej se na mý oči.

A co teprve ty rty?

To šlo hladce.

Tak už jdi.

Vlastně se mi to trochu líbí.

Jsi v tom opravdu dobrý.

Dneska v tom budu spát.

-Ty v tom chceš i spát? -Jo.

To ne. Ničí se tím pleť.

Prostě se jdi umýt.

Neboj, jeden den bude v pohodě.

Tak pojď, dáme si odvetu.

Přeju si,

abychom šli takhle zmalovaní spát

a taky půjdeme hned ráno ven.

V kaňonu

se zvuk vody ozývá.

Tak pojďme tam na výlet,

je to vzrušující.

Jsem příliš nadšená?

Mám hlad.

Musím si dát alespoň chipsy.

Zase?

Dovol mi si vzít chipsy.

Ups.

Ale ne...

Takové plýtvání.

Takové plýtvání.

Polovinu jsem tu rozsypala.

Tohle je už moc.

Ta postel nebyla jen pro ní.

Včera v ní udělala brutální bordel

a teď mi zaneřádí i auto?

To snad neví, co auto pro muže znamená?

Neměl bych jí říct, aby v mém autě nejedla?

Nemůžu. Vypadal bych hrozně malicherně.

A taky jí nechci kazit náladu.

Dej si taky.

Nechci, díky.

Že by červená?

Ne.

Ale ano.

Nebuď takový a řekni mi to, hm?

Neboj se a svěř se mi s tím.

Hm?

Takhle to nepůjde.

Taky bys měl něco sníst.

Na, dej si.

Nech toho, řídím.

-Je to nebezpečný. -Ty jíš vždycky jenom to, co si uvaříš.

Jednou za čas bys měl zkusit i něco jinýho.

Podívej se na mě.

Když takhle hezky přežvykuješ,

zbaví tě to stresu.

Na.

Vyberu ti ten nejlepší kousek.

-Áááá. -Nechci.

Nebuď takový. Ááá.

Vem si. Super.

A teď to žvýkej.

Zrovna řídím.

-Nech toho. -Poslední.

-Ááá. -To je dobrý.

Jenom poslední - ááá.

Dobrý, viď?

Dáš si ještě?

Ne, už nechci.

-To je kousek. -Nechci.

Poslední, šup.

Nech toho už.

Páni, takže mi to přeci jenom řekneš?

Dobrý nápad!

Můžu být upřímný?

Jasan. Povídej.

Při řízení mě neruš.

Nemůžu se soustředit.

I zkušený řidič může způsobit nehodu.

Na řízení se musím soustředit.

Promiň. Nevěděla jsem, že tě ruším.

A ještě...

Už nikdy nejez v mém autě.

A včera. Včera jsi šla do naší ložnice s totálně mastnýma rukama.

To se nemůžeš osprchovat, než jdeš spát?

Pokud se pořád nebudeš mýt, mohla bys onemocnět.

Jsi tak špinavá.

Co to... Je to už všechno?

Skoro bych zapoměl! Televize. Když se díváš na televizi,

tak se na ni alespoň soustřeď!

Proč se mě pořád na něco musíš ptát?

Prostě se nedívej, neptej

a nebuď zvědavá!

Zapomněl jsem na něco?

To jsi to celou dobu držel v sobě?

Chtěl jsem být trpělivý, ale už toho bylo dost.

Taky se mi na tobě nelíbí úplně všechno, ale neřekla jsem ti to,

protože nejsem tak malicherná.

Tak mi to řekni, do toho.

Co jsem udělal špatně?

Fajn, řeknu ti to.

Ty prostě...

-Co já? -Vždycky...

-Co? -To je tak nepříjemný.

Neměla bys to v sobě držet.

Mluvíš rychleji, než přemýšlíš.

Myslíš si snad, že mluvím bez rozmyslu?!

Promiň, moje chyba.

Takhle jsem to nemyslel.

Myslel jsem...

Měl bys nasednout do toho auta a jet.

Já půjdu po svých!

Nechápu to.

Pojď za mnou.

Do toho. Zastav mě.

Proč nejde?

Co?

Co to...

Hwan Gi, já...

Hej!

Odjel?

Co to má být?

Neplakej.

Fakt sis myslela, že odjedu?

Vžyť jsi odjel!

Nemohl jsem nechat auto uprostřed silnice.

Akorát by tam překáželo.

Tak proto.

Jsi ke všem tak ohleduplný.

Ale i tak...

Jak jsi mě tam mohl nechat samotnou?

Chtěla jsi, abych ti všechno řekl.

Už se na mě nezlob.

Neplakej.

Já jenom...

Nevěděla jsem, že jsi mě celou dobu trpělivě snášel.

Mám na tobě ráda úplně všechno.

Nemohla jsem přijít na nic, co by mi na tobě vadilo.

Vždycky jsem se smála jenom já.

Ty vůbec šťastně nevypadáš.

Nakonec se ukázalo, že ses se mnou prostě smířil.

Tak jsem to nemyslel.

Vážně se s tebou bavím.

Ale nevím, jestli mám právo být šťastný.

Prostě se od sebe trochu lišíme.

Ale můžeme na tom zapracovat.

Hm?

Tak jo.

Jsem pořád naštvaná, že jsi mě tam nechal stát.

Za tohle se omlouvám.

Ale opravdu jsem tam to auto nemohl nechat stát.

Už jsem ti to přece říkal.

Tohle byla naše první hádka, viď?

Hádali jsme se kvůli prkotinám

jako obyčejný pár.

To ty jsi ze mě udělala obyčejného muže.

Já?

Snažíš se do mě vcítit a chceš, abych se ti víc otevřel.

Kdybych všechny ty věci v sobě držel,

alespoň bych nezněl tak malicherně.

Ale ty jsi to ze mě dostala.

Ty jsi mi nikdy neřekl to, co jsi mi opravdu chtěl říct,

ale nakonec jsi to řekl.

Chtěla bys vědět ještě něco?

Třeba všechno o tvých těžkých časech.

O lidech, kteří tě opustili.

Jak dlouho jsi musel zůstávat tak sám?

Nejsem sám. Jsem s tebou.

Hwan Gi...

Byl jsem sám, než jsem tě poznal.

Pořád jsem byl klidný.

To kvůli tobě jsem přestal váhat a šel kupředu.

Tady jsem!

Bez váhání jsi ke mně běžela.

Podařilo se ti otevřít ty dveře

a dostat mě ven.

Jenom jsi vyslyšel moje věčné klepání.

Vlastně to nebylo ani klepání.

Prostě jsem do nich zuřivě kopala a třásla jimi.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Kvůli mé pomstě jsem tě stáhla ke dnu,

ale ty jsi mě nechal zjistit, jak to celé bylo.

Vím, že ses snažil

z těch dveří vyjít.

Teď bychom měli myslet jen na sebe.

Oba jsme se spíš starali

o ostatní a na sebe zapomínali.

Celou dobu jsem byl sám,

ale nikdy jsem

nebyl sám úplně.

Chtěl jsi být sám kvůli mně.

Existuje jen jedna osoba, se kterou bych chtěl být.

Řekl někdo, kdo mě nechal stát uprostřed silnice,

protože měl starost o ostatní.

Takový prostě jsi.

Staráš se o ostatní tak, jak se staráš.

Je to tak, jak jsi říkal. Já jsem jiná.

Zavřít dveře nedokážu.

Vždycky je prostě musím otevřít.

Vlastně jsem to udělala znovu.

Podívej.

Tak jsem se nudila, že jsem tu potřebovala ještě někoho.

Ty vaříš prostě luxusně.

Nemám pravdu?

Ale ne...

Kvůli mně vám zaskočilo.

Omlouvám se.

Zkuste tohle. Je to výborné.

Mohla jsem si to vzít i sama.

Chcete přidat polévku?

No...

Nandám vám.

To...

Řekla bych,

že tvoje sestra je jako ty.

Jediný rozdíl je v tom,

že se Yi Soo snaží změnit sebe.

Nemám pravdu?

Vlastně, když jsem sem přišla, byla jsem dost nervózní.

Bála jsem se vás vidět.

Abych byla upřímná,

ani pro mě to nebylo lehké.

Udělala jsem to kvůli Hwan Gimu.

Mrzí mě to.

I když vím, že tady omluva nic nezmůže.

To není pravda.

Celé ty tři roky jsem nechtěla nic jiného,

než upřímnou omluvu.

Asi bychom nemohly být kamarádky, že?

Potřebuji nějaký čas.

Nemůžu si pomoct.

Ale zůstanete s Hwan Gim, ne?

A když se se mnou cítíte nepříjemně,

budu se od vás držet co nejdál.

Myslím, že jsem tu až moc dlouho. Pomalu mi tu odumírá kůže.

Yi Soo, mohla bys mi umýt záda?

Co?

Co tě tak šokovalo?

Má žádost, nebo tykání?

Oboje.

Nekoupala jsem se tak dlouho.

Takže?

Myslím to vážně.

Udělám to.

Klidně přitlač.

Dobrý?

Tak co? Jde to?

Proboha...

S Yi Soo jsme se rozhodli začít znovu.

Chápu.

Co to bylo? Myslel jsem, že budeš mít radost.

Teď nemáš čas na randění.

Co společnost?

Ztratili jsme dost našich klientů,

-takže jsem v jednom kole. -Co?

Dělá ti to starosti?

Tak to by ses měl vrátit.

Víš o tom,

že tvůj otec nakonec nekandidoval?

Nemůžeš spát?

Promiň.

Vzbudil jsem tě?

Kdepak, nespala jsem.

Tak spinkej.

Proč se nekoukneme na nějaké porno,

když stejně spát nemůžeme?

Cože?

Řekla jsi fakt porno?

Tak...

To myslíš vážně?

Opravdu?

Zapomeň na to, když nechceš.

Ale mám tu fakt obscénní video.

Jsi tak zkažená.

Co kdyby ses na to dívala sama?

Tohle je...

Vidíš?

Hrozně sexy.

PRAVÁ POVAHA ŘEDITELE TICHÉHO MONSTRA

-Vypadám dobře? -Teď je to perfektní.

-Vážně? -Jdi malinko doprava.

Ještě kousíček.

Raz, dva, tři.

Dovolte mi, abych vám o něm něco řekla.

Nejdřív jsem si myslela, že je děsivý.

Mám pro vás důležitý úkol.

Připravíte prezentaci naší nabídky.

Koho teď máte na mysli, šéfe?

Mě?

Vyzařuje zvláštní auru, která ho dělá nepřístupným.

To je hloupost. Je jenom uzavřený.

Ale musím říct, že vypadá fakt dobře.

Je to šílený fešák.

Važ slova. Měli bychom si dát pauzu.

Když ho jednou poznáte,

sami zjistíte, jak vřelý vlastně je.

Co takhle hororové kino?

Zažijete nezapomenutelnou noc plnou hrůzy

-v nejhorším kině vůbec. -To zní dobře.

-To je ono. -Aha.

Není to pěkný?

Vždycky vnímal vše, co jsme mu řekli, i kdyby to měly být

jen maličkosti.

V naší společnosti si na funkce nepotrpíme.

Dneska tu prostě jsem jako řidič.

Dokonce vozil v autě své zaměstnance.

Ví, jaké to je, mít někoho hluboko

v srdci.

A když jsme prožívali těžké časy, nečekaně se ukázal.

Je jako duch.

Poslední dobou se musím pořád otáčet.

Máme pocit, že na nás odněkud dohlíží.

Ale i tak si dobře vedeme i bez něj.

Každý pracujeme samostatně.

A přesně tohle po nás náš šéf chtěl.

Společnost se obejde i bez něj.

Jdi už, mohl by to vzít špatně.

On tím nemyslel, že se už nemusíte vracet.

Chtěl tím říct, že si nemusíte dělat starosti.

Prostě se vrátit musíte, než na vás lidi úplně zapomenou.

Tak už se vraťte.

Chybíte nám, Hwan Gi.

Nech toho.

-Prostě se vraťte. -Chybíte nám!

Vraťte se k nám, šéfe!

Když jsme pracovali na propagaci Tichého Monstra,

tak jsme taky o tobě natočili video.

Upravovala jsem ho.

Všichni na tebe čekají.

Řekněme,

že tohle je poslední den nudy.

A nebo ne.

Dnes večer se nudit nechci.

Já...

Dneska jsem se koupala.

Yi Soo mi dokonce vydrhla záda.

Moje pokožka je teď tak hebká.

Yi Soo?

-Vážně? -Jo.

Ukaž.

To lechtá.

Chci vidět tvá záda.

Přestaň s tím.

Zajímá mě ta hebkost.

Lechtáš.

Přestaň.

-Promiňte. -Dobrý den.

Pojď dovnitř.

Bože.

Jsem Euk Bok Dong.

Já vím... Já vím, kdo jste.

Tati.

-Počkej venku. -Co?

Prostě jdi ven.

Tolik jsem se styděl.

Bylo mi trapně, že jsem vychoval svého syna

zrovna takhle.

Omlouvám se.

Bože můj.

Jsem taky otec a chápu, jak se cítíte.

Cítil jsem se, jako kdyby byla odhalena moje slabina.

Ale teď, když jsem vašeho syna poznal, si myslím, že byste na něj měl být hrdý.

Sakra, to je skvělý pocit.

-Hotovo. -Teď ty petardy.

Tady.

Už je tady.

Honem, honem.

Už jsme zpátky.

To je divný.

Nikdo tady není.

Proč? Čekal jsi, že tu všichni budou v pozoru, aby tě mohli pozdravit?

Nebo že ti udělají ohňostroj?

Ne, to ne, ale i tak...

Takže už tě nemám jen pro sebe.

Byl jsi celý můj.

Jsi snad smutná?

Co když ano?

Co bys dělal?

Políbil bys mě?

Polibek? Tady?

No tak.

Ryhle, než někdo přijde.

Počkej chvilku.

Pojďme tam.

Půjdeme už?

Na tři.

Raz, dva, tři, jdem.

Proboha.

Sedni si.

Kdy se ti dva tak zblížili?

Dokázala jsem to.

Kdepak. To já jsem to dokázal.

Totálně jsme promarnili příležitost.

Prostě ještě chvíli počkáme.

Proč jsi to zatraceně udělala.

Podíváme se tam.

Pojď.

Tolik jim závidím.

Chybí mi můj manžel.

Dřevění mi nohy, ale to nevadí.

Jen to vydrž.

Nechci je rušit.

Nedostanou se doufám dál, ne?

Nepřesuneme se někam jinam?

Tady to je perfektní, tak to vydrž.

Myslím, že jdou dál, než jsme mysleli. Co teď?

Už je nechme být.

PROMIŇTE, ČERVENÁ

O ROK POZDĚJI

Jsou tu další Vánoce,

ale věci se zas tak moc nezměnily.

Pořád o něčem přemýšlí.

Co má za problém?

Píše dopisy.

Co? Vždyť začal minulé Vánoce.

On to ještě nedokončil?

Měl napsat více, než 400 lidem,

včetně všech klientů, reportérů a zaměstnanců.

A tak místo vánočních přání vzniklo přání novoroční.

A jaro je hned za rohem.

Za každou cenu to chce dokončit dneska.

Ale stále si drží svoje tempo,

které je opravdu pomalé.

Mimochodem... Maličký fakt vyrostl.

To ano.

Docela mě to děsí.

Měli jsme dítě i poté,

co můj manžel podstoupil vasektomii.

Naše mimčo musí být opravdu silné.

Jen si sáhni.

-Cítíš to? -Máme o jednoho člena Tichého Monstra

navíc.

Ale taky jsme jednoho ztratili.

Jde se na míting.

PEKÁRNA, KTERÁ NABÍZÍ ČERSTVÝ CHLEBA

To je ono.

Yu Hui, ty máš členskou kartu téhle pekárny, viď?

Ano, chodím tam pravidelně.

Proč teda nepřidáme

číslo tvojí karty na stránku našeho návrhu?

"Měl jsem z té pekárny hodně chlebů, přijďte tam také."

Někdo by dokázal prezentovat,

aniž by ho vůbec někdy vyzkoušel.

Páni, Seon Bongu, jak jsi na tohle přišel?

Proč mě nikdy nic podobného nenapadne?

Kdyby ano, práce by mě bavila mnohem víc.

Je to těžké, ať dělám cokoli.

Je to přirozené. Znamená to, že pracuješ správně.

-Co? -Který nápad by přišel tak jednoduše?

Tohle si ostatní snadno pomyslí.

-Je to jen obyčejný nápad. -Ale i tak--

Intuice nepřijde hned.

Vychází z nahromaděných myšlenek a obav.

Koukám, že myslíš na hodně věcí.

Musím na záchod.

Zněl jsem tak sebevědomě.

Doufám, že to nevyznělo jako mansplaining. (svrchované chování mužů vůči ženám)

Váhal jsem celý rok.

Udělám to dnes.

Koukejte lidi, Se Jong je v televizi!

Se Jong?

Dnešním hostem je

Jang Se Jong, zloděj scén

z akčního noir filmu Můj stydlivý bratr. Dobrý den.

Dobrý den, jmenuji se Jang Se Jong.

Řekněte nám něco o postavě, kterou hrajete.

Film se jmenuje Můj stydlivý bratr.

Nemůžu tomu uvěřit, že je Se Jong v televizi.

Já vím. Prošel tolika konkurzy, ale nakonec

to konečně dokázal.

Hraji tam roli zprostředkovatele.

My propagovali jeho film.

A to to vypadalo jako totální neúspěch.

Ve filmu máte se svou hereckou partnerkou neuvěřitelnou chemii,

že si dokonce někteří lidé myslí, že spolu opravdu randíte.

To není pravda.

Vlastně už existuje někdo, koho mám rád.

Máte přítelkyni?

Přál bych si, aby tomu tak bylo, ale je to jenom

zamilovanost.

Co je to s ním?

To se pořád přese mě nepřenesl?

To snad.

Zajímalo by mě, jaká vlastně je.

Pomohla mi dát se dohromady,

abych mohl jít za svým snem.

Navzájem jsme se podporovali,

ale nakonec jsme šli každý svou cestou.

Nevadilo by vám,

kdybych jí teď něco vzkázal?

Kdepak. Jen do toho.

Co to proboha dělá?

Zrovna se stal slavným, tak proč...

Říct mi to zabralo

celý rok.

Mám tě rád,

Kim Gyo Ri.

Co?

Páni, Se Jong je tak cool.

Kdy jste se tak zblížili?

Vůbec to nechápu.

Se Jongu.

Trvalo mi to příliš dlouho.

Díky, Se Jongu, bylo to opravdu dlouhé čekání.

Mám tě rád, Gyo Ri.

-Co? -Co?

Tohle jsem jí řekl já, tak co tu blbneš?

O čem to mluvíš? Chtěl jsem ji pozvat ven.

Zabralo mi to celý rok!

To já jsem na ni celý rok čekal!

Chtěl jsem ji pozvat ven hned, jak bych se postaral o svou kariéru.

Gyo Ri, nechtěla bys zajít se mnou na koncert?

Zapomeň na koncert! Gyo Ri, pojď se mnou ven.

-Myslím to vážně. -Hej!

Nechte toho!

Opravdu vám jsem oboum vděčná,

ale je to všechno tak náhle.

Navíc se teď chci soustředit jenom na práci.

-Co? -Co?

Je to přesně tak, jak řekl Seon Bong. Měla bych si to pořádně promyslet.

To snad není možný.

Tohle bylo totální odmítnutí.

Prostě vás nemá ráda ani jednoho.

Seon Bongu, proč ses do toho pletl?

-Je to tvoje chyba! -Sakra práce.

Celý jsi to zničil.

Ale. To to trvalo.

Zdravím.

Hwan Gi!

-Tolik jste mi chyběl. -Ale no tak.

-Můžu vám říkat Hwan Gi, ne? -Jistě.

Gratuluji k vašemu debutu.

Pojďme spolu na ten koncert.

Dneska bychom to tu měli už zabalit a jít.

To je pravda.

Myslím, že všichni víte, co je dneska za den.

V sázce je hrdost Tichého Monstra.

BRAIN PR VS TICHÉ MONSTRUM

Gól!

Dobře.

No tak.

Míč je tamhle, co to děláte?

-Co to bylo? -Běžte!

Co mám dělat?

Utíkej tam!

Střílím!

Gól!

Kéž bych nebyla těhotná.

Proč jsem jediný, kdo tu utíká?

Co to děláš, Hwan Gi? Taky bys měl přece utíkat.

-Snažte se víc! -Hodně štěstí.

-Dokážeme to. -Do toho.

-Hra! -Pusť mě.

-Brain PR, Brain PR! -Tiché Monstrum, Tiché Monstrum!

-Brain PR, Brain PR! -Tiché Monstrum, Tiché Monstrum!

-Brain PR, Brain PR! -Tiché Monstrum, Tiché Monstrum!

-Brain PR, Brain PR! -Tiché Monstrum, Tiché Monstrum!

-Brain PR, Brain PR! -Tiché Monstrum, Tiché Monstrum!

Co mám dělat?

Co mám dělat?

Co mám proboha dělat?

Mám dát hlavičku?

Nebo použít hrudník?

Nebo prostě vykopnout?

Pokud ale minu, všichni budou zklamaní.

Ale co kdybych dal gól?

Všichni by se radovali se mnou.

Co to bylo?

Proč? Proč jste to udělal?!

Taková skvělá přihrávka. Proč jste to musel chytit?

To bylo tak roztomilý.

Je sladký.

Čas, abys zemřel.

Čas, abys ztratil naději.

Nemluv a pokračuj.

Jdu na to!

Do toho, Seon Bongu!

Připravit, start!

To dáš.

Vydrž.

Kim Gyo Ri!

-Snaž se! -Kim Gyo Ri!

Ještě zaber!

Vydrž!

Popcorn.

Orel!

DRUHÉ MÍSTO

A teď mi dovolte oznámit MVP.

A je jím ředitel Kang!

PRVNÍ MÍSTO

Chtěl jsem, abyste se dneska pobavili,

takže mě tohle vítězství přivádí do rozpaků.

Ale i tak tuto cenu rád přijmu

a zvu vás všechny na večeři.

PRVNÍ MÍSTO

-Gratuluji vám, pane řediteli. -Děkuji vám, slečno.

-Políbit! -Políbit!

-Políbit! -Políbit!

Políbit!

To bylo tak pěkný.

Ještě před tím, než se rozejdeme,

přednese pan ředitel Eun projev.

Je opravdu trapné vidět, jak se tu moje sestra líbá s chlapem.

Jak všichni jistě víte,

před tolika lidma

moc dobrý řečník nejsem.

Ke každému z vás mám něco jiného.

Takže...

Tohle jsou...

Minulý rok jsem začal psát tato vánoční přání.

Dávám vám je až teď.

Omlouvám se, že tak pozdě.

Teď budu číst postupně všechna jména.

Paní Park Bo Gyong.

Děkuji vám za vaši práci.

Děkuji.

Vždy tvrdě pracujete, děkuji.

Paní Dang Yu Hui.

Děkuji vám.

Paní Woo Hye Yong.

Nejdražší Um Seon Bong.

Paní Jung Hui Yeon.

Paní Cho Seong Yeon.

Skvělá práce, Jang Se Jongu.

Paní Baek Ju.

Paní Yu Hyeon Ju.

Paní Kim Gyo Ri.

A nakonec

Paní Lee So Hui.

To je všechno.

Žádný jsem nedostala!

Vy to všichni máte?

Proč já ne?

Šéfe!

Šéfe!

Šéfe!

Šéfe, já...

-Šéfe! -Prší!

Utíkejte se schovat.

Hwan Gi!

Hwan Gi.

To moje přání je vykládané zlatem?

Chceš mi ho dát soukromě?

Tak to není.

Žádné jsem nepsal.

Ty vtipálku. Jenom mě zkoušíš, viď?

Nenaletěla jsem ti, tak mi ho dej.

Kde je?

Ty jsi ho opravdu nenapsal?

Vím, že ti na zaměstnancích záleží.

Snažila jsem se tě dokonce i pochopit, když ses poslední rok zašil v práci

a sotva jsi se mnou trávil čas.

Vím, že jsi měla pochopení a jsem ti za to

moc vděčný.

Takže na prvním místě je společnost

a pak teprve já, nemám pravdu?

-Tak to není. -Ale je.

To jsi neviděl, že mě

při vybice zasáhl míč do obličeje?

To jsem k tobě snad měl běžet a dotýkat se tvé tváře,

zatímco se ostatní zaměstnanci dívali?

A co takový ředitel Kang? Dokonce před nimi políbil svou přítelkyni.

To je prostě...

Měl by ses ke mně chovat alespoň férově.

Taky jsem tvůj zaměstnanec.

Jak jsi mohl vynechat jenom mě?

Vlastně....

Vlastně jsem to přání psal.

Chtěl jsem dát do toho celé své srdce.

Psal jsem ho znovu a znovu.

Chtěl jsem tam vyjádřit své city,

které k tobě chovám.

Zase se jen vymlouváš.

Zapomeň na to.

Prostě mě už nemiluješ.

Proč tohle říkáš?

Láska pro mě není jenom to,

že budeš pořád do kolečka psát o tom,

jak se vlastně cítíš.

Musíš se do toho vrhnout bezhlavě.

Vždyť víš, že já takový nejsem.

Ano, to nejsi.

Jsi promočená.

Já ale taková jsem.

-Ro Un, jsi úplně mokrá. -Pojď dovnitř.

Ještě se nachladíš.

Proč jsi tak zmikla?

Stalo se něco?

Co je to s tebou?

Co? Slyšíte to taky?

Páni, podívejte se na to!

Proboha.

Co?

-Co to dělá? -Neuvěřitelné.

Bože můj.

Chae Ro Un! Miluju tě!

Miluju tě, Ro Un!

Hrozně moc tě miluju!

-Eun Hwan Gi! -Eun Hwan Gi!

Jdi za ním.

Chae Ro Un! Miluju tě!

Tak jdi.

Miluju tě!

Kam tě trefil ten míč?

-Co? -Sem?

Co to děláš? Všichni se dívají.

Nebo snad sem?

Myslím, že sem.

Pro páníčka.

Miluju tě.

To je neskutečný.

Podívej se na to.

To snad není pravda.

Ti dva spolu vypadají skvěle.

Už s tím přestaňte.

DÍKY, ŽE JSTE ZŮSTALI AŽ DO KONCE

-My shy boss! -Do toho!

-Je po všem. -Správně.