Original subtitles

Překlad Jacqueline. Finální korekce Áďa. www.rajasijskychserialu.blogspot.com

9. díl

Tak, pánové.

Měli byste si trochu promluvit.

Za tu dobu, co tu jste, jste se na sebe skoro nepodívali.

A?

Chtěla jste tím říct, že v sobě něco dusím, když nemluvím?

Naštvala jsem vás?

Nečekala jsem, že se tím budete takhle zabývat.

Mlčení je celkem

ohleduplné.

Samota, víte?

Říká se tomu samota.

Víte vůbec, co to je?

"Jsem si jistý, že má k tomu důvod."

"Musí mít k tomu důvod. Jinak by to přeci nedělal."

Snažím se to snášet, ale je to pořád dokola.

Konečně, i když je to pro mě fakt těžký,

o tom dokážu mluvit.

Rád bych, abyste mi trochu rozuměla.

Pane.

Myslíš si, že ti tu řeknu všechno, co chci?

-A ne snad? -Ne.

-Neřekneš? -Neřeknu!

Vážně ne?

Mluvím bych víc než ty,

protože toho chci říct fakt hodně.

Nemohl bych říct

ani desetinu toho, co opravdu chci.

Taky váhám.

Taky je to pro mě těžký.

Taky jsem to všechno snášel, víš?

Ne, nevíš.

Snášel? Těžký?

Co kdybych vám něco navrhla?

Zkuste říct to, co opravdu...--

Řeknu to první.

Hej, počkat.

Kdo říkal, abys začal, no?

Došel nám alkohol. Kde je nějaké pití?

-Kde...-- -To ne.

Už tu není žádný alkohol.

-Půjdu pro něj. -To je v pořádku.

-Já...-- -Přinesu ho.

Doufám, že nezdrhneš.

Super!

Vítězství je moje!

Už jste skoro tam.

No tak, ještě kousíček.

Už jenom pár kroků.

-To je tak daleko. -Pojďme.

Ne.

Povolte to.

Tak a jste tady.

-Povolte to. -Povolit?

Škrtí vás to?

-Ano. -Vyržte.

Tak a je to dole.

-Díky. -V pohodě.

Ještě zbývá jeden.

Vy pláčete?

Tady vypadáte fakt příšerně.

-Nemůžu z toho. -Vypadám fakt strašně.

To snad není možný.

Vyhrál jsem. Vyhrál.

Vyhrál jsem i přes to zranění.

Ublížil jste si?

-Ten váš obličej. -Jen se smějte.

Jen se smějte, jak dlouho chcete.

Proč jste se nesmál, když jsem vás o to žádala?!

Jej.

Už jsme skoro tam.

Tudy.

Už tam budeme.

Jste fakt ošklivá.

Nevěděla jsem, že se taky umíte smát.

Bylo to pěkný.

Kam Ro Un šla?

Chtěl jsem ji jít doprovodit.

Chae Ro Un!

Chae Ro Un!

Ro Un!

Uhni s tou nohou.

Promiň.

Ty dej pryč tu hlavu z mýho ramene.

-Neležím tam. -Ležíš.

Uhni s tou nohou, je těžká.

Už jsem přece uhnul.

Tak čí je to teda noha?

Jdi ode mě, sakra!

O čem to proboha mluvíš?

Dej ji na stranu.

Opatrně.

Dáš si kafe?

Ro Un musí být něčím speciální.

Když jsem s ní, mám pocit, že můžu být takový jako kdysi.

Kvůli ní

jsem se s tebou pral, hádal se a dokonce se i smál.

Tak jako tehdy.

Chtěl bych to takhle pořád.

Po tom, co se stalo,

si prostě

Yii Soo vzít nemůžu.

Říkám ti to,

protože s tebou nechci prohrát.

Taky jsem myslel, že bys to měl vědět jako první.

O tom, co se před třemi lety stalo,

jsme znovu nikdy nemluvili, viď?

Jak by někdo jako já

a vy...

Byla to obrovská chyba.

Myslím, že jsem udělala chybu. Neměla jsem to dělat.

Tohle neříkej.

Nemohu si vzít Yi Soo, protože se cítím provinile kvůli Ji Hye.

Být za těchto okolností s Yi Soo

by bylo vůči ní nefér.

Poté, co Ji Hye zemřela, jsem si uvědomil,

že jsem udělal chybu,

když jsem si ji nevybral.

Jenom nechci

tuhle chybu opakovat.

Už znovu neudělám stejnou chybu.

Už nebudu váhat.

O čem to mluvíš?

Ta, kterou jsi si vybral,

je sestra sekretářky Chae.

-Cože? -Chae Ro Un

je mladší sestra Chae Ji Hye, chápeš?

Cože? Jak by...

Víš to jistě?

Proč jsi mi to neřekl?

Říkal jsem ti, že ji máš vyhodit.

Ty jsi to věděl od začátku?

Když jsi to věděl, proč...

Jinak.

Tak,

proč se Ro Un ucházela o práci...

Nech ji

být.

Cože?

Nic nedělej.

-Co to... -Já ji už

nemohu nechat jít.

Proč odcházíš z šéfovo pokoje?

Co?

Já jsem ho jenom přišla zkontrolovat.

Kdepak, ty právě odcházíš z jeho pokoje.

To ne.

Vážně jsem ho jen přišla zkontrolovat.

Proč tak brzy?

Abychom

se spolu nasnídali.

Ty jsi sem tak brzo přišla jenom proto,

abys ho pozvala na snídani?

Ani sis neumyla obličej

a dokonce ses ani neučesala.

To není pravda.

Gyo Ri, ty máš pokoj s Chae Ro Un, viď?

Hej.

Jenom chci vědět, jestli tam včera spala.

-Gyo Ri. -Kde teď jsi?

Dobře, budu tam.

-Hej, no tak! -Jasně, už jdu.

Hej! Počkej!

Počkej chvíli.

Vůbec nechápu, o čem to najednou mluvíš.

Je tady kvůli pomstě.

To Ro Un tenkrát ty noviny zavolala.

Vážně to udělala?

Tak proč ji po tom všem necháváš...--

Mohlo by jí ublížit, kdyby se přišlo na to, kdo to vlastně je.

Jestli tvůj otec zjistí, že...--

Musíme to před ním utajit.

Ro Un se o tom nezmiňuj.

Ona neví, že to vím.

No tak, všechno ti vysvětlím, hm?

Se Jongu.

Počkej, to bolí.

Hej, Se Jongu.

Hej!

Tohle tvý chování je fakt podezřelý.

Co si o tom takhle promluvit, hm?

Tak jo.

Počkej.

Stůj!

Proč je zatraceně tak rychlý?

Hej! Okamžitě zastav!

Je mi jedno jak,

ale tentokrát ji chci ochránit.

Říkal jsi, že se kvůli její sestře cítíš provinile.

Tak ji chraň.

Namaste.

-Namaste. -Namaste.

Gyo Ri!

Ro Un se včera večer neobjevila, viď?

To nevím.

Byla jsem unavená, tak jsem šla spát brzy.

Vždyť spolu spíte v jednom pokoji.

Musíš to vědět, Ro Un fakt brutálně chrápe.

Ježiš.

Gyo Ri.

Ty jeden...

-Zatraceně. -Buď upřímná.

S kým jsi v noci spala?

Se šéfem? S ředitelem Kangem?

Nebo snad s oběma?

No to se podívejme.

Fajn. Spala jsem s ním.

Spala jsem se šéfem. Spokojený?!

Vidíš? Máš ho ráda.

My jsme jenom spali.

Byl dost opilý, tak jsem ho odvedla do pokoje

a nakonec jsem taky odpadla.

Myslíš si, že tomu uvěřím?

Fajn, tak si nevěř.

Taky možnost.

Tak se přestaň chovat, jako by sis o mě dělal starosti!

Myslíš si, že si dělám srandu?

Lidem může být nepříjemný, jak pořád překračuješ hranice.

Není v tobě ani kousek upřímnosti.

"Upřímnosti"?

Celý večer jsem tě hledal jenom proto,

abych tě mohl doprovodit.

Celou noc jsem byl vzhůru a čekal na tebe.

Jak vůbec můžeš něco takovýho říct?

Hej, Se Jongu.

Šéfe.

Kde je ředitel Kang?

Odjel jako první.

Aha. Stalo se něco?

Omlouvám se,

že jsem na vaší posteli usnula.

A aby toho nebylo málo,

tak mě ve vašem pokoji musel načapat zrovna Se Jong.

Měla jsem zapírat až dokonce,

ale on byl tak vytrvalý.

Vlastně bych...

Neměla bych vám to asi říkat,

ale vím, že toho moc nenamluvíte,

takže se to od vás nikdo nedozví.

Totiž...

Gyo Ri má ráda Se Jonga.

Takže jsem si řekla, že bych se měla Se Jonga nějak zbavit.

Vždycky tvrdil, jak moc mě má rád.

Gyo Ri je mi opravdu líto.

Včera večer jste se pořád smám a usmíval,

ale přes noc se z vás zase stal vlk samotář.

Opravdu vás nechápu.

Celou tu dobu

jsem přemýšlela o tom, jak s vámi snadněji komunikovat.

Co je to?

-Buďte v klidu. -Co to...

Tak.

Sluší vám to.

Je to něco jako semafor.

Cože?

Svoje pocity můžete vyjádřit barvami.

Když byste nechtěl být rušen,

tak pro "zákaz" použijete červenou.

Žlutou použijte, když půjde o něco naléhavého.

Kdybyste chtěl být trochu otevřenější

všem případným návrhům či jiným obchodním záležitostem,

použijte zelenou.

To je v pohodě. Nepotřebuju to.

Nejdřív vám to může připadat trochu trapné,

ale jakmile si na to zvyknete, bude se vám to líbit.

Momentálně je to červená.

Správně?

Už budu zticha.

Můžete klidně odpočívat.

Jak to, že nejsem upřímný?!

To jsem si od ní nezasloužil!

Jak to, že nejsem upřímný.

Jenom jsem chtěl s těmahle teniskama

z limitované edice na Ro Un zapůsobit.

Možná, že jsem pro ni až moc stylovej.

To je ono!

Kvůli tomu, že vypadám tak dobře,

mi řekla, že nejsem vůbec upřímný!

Zatracený boty!

Je to kvůli nim! Zatraceně!

Kvůli... Ne!

Moje boty!

Moje boty!

Co to dělá?

To dělá kvůli Ro Un?

Se Jongu!

Se Jongu!

To ne!

-Se Jongu! -Pusť mě!

Nechoď tam, je to nebezpečný!

To ne! Nemůžu je tam nechat, ne!

Prosím, nedělej to!

Nestojí ti za to!

Nech je už být!

Ne! To jsou boty z limitovaný edice!

Bylo fakt těžký je získat.

Moje boty!

Myslel jsem,

že mě už nemáš ráda.

Proč bych...

Když jsi zjistila, kdo můj dědeček vlastně je,

začala ses držet zpátky.

To bylo kvůli tomu...

To nic. To je normální.

Lidi se mění, když zjistí něco takovýho.

Někteří se mnou zacházejí líp

a jiní zase hůř.

Tak jako tak, nikdy nezůstanou stejní.

Tak to není...

Ale je tu jedna osoba,

která se nikdy nezměnila.

Ro Un?

Trefa.

Ale není to moc příjemné,

když na mě kouká takhle svrchu.

Díky.

To nic.

Mohla bych se vás na něco zeptat?

Proč ředitel Kang už odjel?

Dobře, už budu tiše.

Ale i tak...--

Teď je červená.

Znamená to pro vás něco?

Zeptám se jen na jednu věc.

Totiž...

Chrápala jsem?

Nechrápala, že ne?

Jste takový, protože jste se pořádně nevyspal, že jo?

Chrápala jsem moc?

Až tak, že jste museli odejít z vlastního pokoje?

To proto se ředitel Kang vrátil do Soulu!

Pletu se, že jo?

To nemohlo být tak zlý, ne?

Mimochodem, ta kytka na vás vypadá opravdu dobře.

-Chci se vrátit. -Nepojedem znovu?

VÍTEJ, YEON JEONG.

PŘED DESETI LETY

VÍTEJ YEON JEONG

Hwan Gi!

Odkdy vlastně nosíte tuhle mikinu?

Tuhle?

Od vysoký.

Proč? Stalo se snad něco?

Bylo to snad kvůli holce?

Kvůli vaší první lásce?

Věděla jsem to!

Jaká byla?

Určitě je za tím nějaký smutný příběh, co?

To není vaše věc.

Jsem si jistá, že je to on.

Dobrý den.

HOLIČSTVÍ NEW YORK.

Myslím, že se jeho dcera ještě nevrátila.

Dokonce ani nenapsala.

Už je pryč několik dní.

HOLIČSTVÍ NEW YORK.

Bože.

Musí si o ní dělat opravdu starosti.

Ach jo.

Už je tady! Konečně!

Je to ona.

Vypadá to, že to tentokrát jen tak nenechá.

Je najednou úplně jiný.

Bylo načase, aby jí dal co proto.

To je fakt.

Tak takhle to je.

Buď silný.

Jen ji pořádně seřvi!

Jedla jsi?

Jedla.

Co to říkal?

"Jedla jsi?"

Vážně?

Připomínáte mi někoho, koho jsem kdysi znal,

ale nejste jako ona.

Ano, paní Park.

VŠEM ZAMĚSTNANCŮM BRAIN PR SDĚLUJI,

ŽE ŘEDITEL KANG WOO IL SI VEZME ZA ŽENU MOU DCERU YI SOO.

Bude se ženit.

Takže tentokrát můj opravdu nebyl.

Proč takhle najednou?

Vypadá to jako lež.

Tohle je první novoroční zpráva všem zaměstnancům, kterou předseda poslal,

ale i tak tomu nevěřím.

Takže to nakonec veřejně oznámil.

Myslela jsem, že jste to o tom věděl, pane.

Pane řediteli.

Gratulujeme vám k vaší svatbě.

Gratulujeme.

-Gratulujeme, pane řediteli. -Gratulujeme, pane řediteli.

-Děkuji vám. -Gratulujeme.

Tady jsi.

Rozeslal jste svatební oznámení.

Udělal jsem jenom to, co by udělal každý milující táta.

Ale udělal jste to, zatímco jsem byl pryč,

bez jediného slova.

-Nech nás. -Ano, pane.

Byl jsem k tobě možná trochu lhostejný,

ale nebylo to kvůli tomu,

že bych tě neměl rád, ale protože ti věřím.

Spoléhám se na tebe víc, než na svého syna.

ŘEDITEL KANG WOO IL

Můj syn možná dosáhl určitého pokroku,

ale ještě má před sebou dlouhou cestu.

Udělej tedy všechno pro to, aby se Hwan Gi vzchopil

a konečně převzal společnost.

Muselo být pro tebe opravdu těžké, když jsi na tom dělal sám,

nemám pravdu?

Naznačujete mi, abych připisoval víc zásluh jemu,

než mně, správně?

Nemusíš být kvůli takové maličkosti tak mrzutý.

Přeju si,

aby jsi ty byl můj syn.

Každý den lituji, že tomu tak není.

To je vlastně důvod, proč ti dávám svou dceru.

Jsem vám opravdu vděčný, ale...--

Nebuď ale z toho tak nadšený.

Neměl bys zanedbávat volby,

společnost, nebo cokoli dalšího.

Ještě pořád nevíme, kdo tenkrát vypustil

ty zprávy o Hwan Gim.

Zlato!

Byl jsi asi překvapený, viď?

Máma říkala, že si mě možná vzít nechceš.

Byla o tom fakt přesvědčená.

Mrzí mě, že se ty věci tolik vymkly z rukou.

-Promiň, ale...-- -To já se omlouvám.

Tu svatbu už dál oddalovat nemůžu.

Yi Soo...

Zůstaň se mnou...

To je to jediný,

o co tě žádám.

Tvůj otec mě tentokrát dostal.

Vždycky byl dobrý v tom, že má všechny pod kontrolou, ale...

Už tak jsem z Ro Un zmatený.

Navíc to náhlé svatební oznámení.

Ro Un musíme vyhodit.

Uděláme jí tím laskavost.

Nejednej neuváženě.

Měl jsi něco udělat už dřív.

Jestli znovu udělá něco podobnýho...

Už nic takového nezkusí.

Proč teda tady ještě pracuje?

Co když chce odhalit, co se tehdy stalo?!

Pokud to zjistí, tak...

To je to, o co ti jde?

Tuhle mojí slabost chceš využít, abych...--

To bych nikdy neudělal...--

Tak proč?

Proč ji tu chceš, když ji chceš chránit? To nedává smysl!

Dej mi čas.

Proč?

O čem to přemýšlíš tentokrát?

Hej, to jsem přeci já. Mně to můžeš říct.

Víš, že už jsi mě zradil tím, že jsi mi neřekl, kdo to je?

Jsem ten, koho vždycky prokoukneš.

Víš, jaký jsem, tak proč mi to neřekneš?

To mi nemůžeš říct, na co myslíš?

Promiňte...

Sháněla vás Yu Hui, šéfe.

Máme totiž poradu.

Byla to chyba.

-Chyba? -Víš, co tím myslím.

To, co se stalo v noci, byla chyba.

Proč se vy dva...

Pane řediteli!

Co se stalo, šéfe?

Konečně začala válka.

Jaká válka?

Díky tomu svatebnímu oznámení

se ředitel Kang stal zetěm předsedy.

Boj o společnost mezi zetěm a synem.

-Krvavá válka začala. -Bože.

Tady máte kafe.

-Díky. -Díky.

Je výborný.

Nemyslím si, že by se kvůli něčemu takovému tak moc hádali.

Proč by ne?

Moje máma se takhle hádá se svojí vlastní sestrou.

-To bude stejný případ. -Na ředitele Kanga mi to nesedí.

Přesně.

Ředitel Kang pro společnost toho udělal tolik.

Navíc, pan ředitel Eun se mu nemůže rovnat.

-Je tak maličký. -To je.

Kde by ředitel Eun vůbec byl bez podpory ředitele Kanga?

Seon Bongu, vrať se sem.

Ne. Měl bych si dávat pozor, na jaké straně vlastně stojím.

-Hodně štěstí. -Mějte se.

Seon Bongu, kam to jdeš?

Měli bychom mu pomoct.

KINO DONGHYEON

Tohle je kino pouze s jedním sálem.

Filmoví nadšenci po nás chtějí,

abychom tohle kino změnili.

Na tomhle projektu

dělá i tým ředitele Kanga.

Tohle je naše šance všem ukázat, co v Tichém monstru je.

Jde tedy o koncept obnovy?

Když sedíte tady u stolu a píšete propagační články,

tak si připadáte jako plnohodnotní PR agenti, co?

Jste pořád na nohou a musíte dělat všechno

od plánování až po provedení.

A pak si prostě řeknete: "Wow, tohle je opravdu PR."

Ro Un, nejdřív s panem ředitelem pořádně prozkoumej terén.

Nemůžu jít já?

Myslím, že by měla jít Ro Un.

Dobře, půjdu.

To mi nemůžeš říct, na co myslíš?

Jste zamilovaný, ale nemůžete s ní být, že?

Je to vaše podřízená a taky žena vašeho dalšího podřízenýho.

Říkala jsem ti přece, že červená znamená "nerušit",

žlutá "naléhavé záležitosti"

-a zelená zase...-- -Bude mít vůbec někdy zelenou?!

Bože můj.

No nic, jdu udělat průzkum toho kina.

Půjdu s vámi.

To je v pohodě, máte přeci zapnutou červenou,

takže tu zůstaňte, pročistite si hlavu

a přijďte, až zapnete zelenou.

Běž, běž.

Do toho.

-Tak jdi. -Vždyť jdu.

Červená...

Asi bych s tím měl fakt přestat.

Věděl jsem to, ale...

Tak...

Byla bych ráda,

kdyby se objevila zelená.

Omlouvám se.

Čau, Hwan Gi.

Oh.

Předtím jsi mě vážně neviděl, nebo jsi to jenom dělal?

A nakonec jsem tě stejně potkala tady.

Yeon Jeong.

Už to je opravdu dlouho.

Alespoň ten telefon zvednout mohl.

Teď mi došlo, že jsme spolu po telefonu nikdy nemluvili.

To bude ono.

Má fóbii z telefonů.

Viděla jsem tě předtím na letišti.

Byl jsi to ty, ne?

Letiště?

Pravda.

Takže jsi dělal, že mě nevidíš.

Asi jsi k tomu neměl odvahu,

protože ses na mě před třemi lety vykašlal.

No a díky tomu mám teď z Vánoc trauma.

Omlouvám se, byl jsem...--

Zapomeň na to.

Přidala jsem se ke kritice,

když o tobě vyšel ten skandální článek,

takže jsme si kvit.

Vlastně ne, to nestačí.

Co kdybys mi koupil kafe?

Kafe?

Promiň, teď zrovna musím někam jít.

Co teď budeš dělat?

Utéct odsud nemůžeš.

Díky za to kafe.

To je pro někoho jinýho.

Promiň, ale už jsem se napila.

To kafe bylo pro Ro Un.

Brzy za tebou přijdu do kanceláře.

Cože?

Kvůli nové výstavě, kterou plánuji.

Neříkej mi,

že odmítneš svého nového klienta.

Před třemi roky

se něco stalo.

To ano, ale jsem si jistá tím, že to bylo něco, o čem bys nerad mluvil.

Kdyby to tak nebylo, mohl jsi mi to říct už tenkrát.

Každopádně to s tou výstavou myslím vážně.

Už dlouho hledám vhodnou PR agenturu,

tak mi prosím pomoz.

Bez problémů.

Jdu si tvrdě za svým, tak se na to připrav.

Že by měl pořád červenou?

Chtěl bych být po jejím boku o něco déle.

Nebylo by fajn,

kdyby jsme si byli takhle blízko?

NEZAPOMEŇTE NA MĚ

On nakonec do toho kina nepřišel?

Včera jste kvůli tomu odešel z kanceláře.

Stalo se něco naléhavého?

Možná, že šel za jinou holkou.

Celou dobu se usmívá. Vypadá to, že má fakt dobrou náladu.

Znamená to,

že máte zelenou, šéfe?

Mohl byste se podívat na můj návrh?

Navrhla jsem

tenhle koncept, protože jsou teď v kurzu VR kina.

Ano, viděl jsem to.

Ale...--

Tohle by mohlo fungovat s videohrami, ale ne s filmy.

Na to je ještě brzy.

Má pravdu.

Seon Bongu, už zase jsi cynický.

Totiž...

Dlouhodobé nošení VR soupravy může způsobit nevolnost

a bolest hlavy. Jak to chceš vyřešit?

Co když si budou lidi stěžovat na rozmazané vidění?

Můžeme snad odstranit tyhle vedlejší účinky?

Ne.

To je něco, co nemůžeme přehlédnout.

Máš snad jiný nápad?

Koncept, který by oslovil větší množství díváků?

-Nemám. -Vidíš?

-Co? -Nemá.

Takže taky nevíš, Seon Bongu.

Co si o tom myslíte vy, šéfe?

Musím si to ještě promyslet.

Musíme jednat rychle.

Jen tak se dočkáme titulku "Jedničky v Koreji".

Správně, ale...

Nejlepší, největší, první.

Korejci jsou tak milí a takoví blázni do superlativů.

Myslí si, že superlativy = marketing.

Jsou fakt jednoduchý.

Říká to sice trochu drsně,

ale není daleko od pravdy.

Dám si pauzu a trochu si to promyslím.

On svou pauzu opravdu miluje.

Myslím, že dneska je to zase červená.

Ta hra na semafor.

Není to až moc dětinský?

Dospělý, který si na sebe lepí barevný lístečky.

Je to snad úchyl? Vždyť je to trapný.

Má to být náš šéf,

ale mluví s námi jenom tehdy, když se mu to zrovna hodí.

Dává vám to nějaký smysl?

Přestaň nám tu kazit náladu.

To je to, co jsem chtěl.

Gyo Ri,

Proč se tak krášlíš?

Že by rande? Vím, blbost.

-Proč teda...-- Gyo Ri.

-Šla bys se mnou na rande? -Cože?

Já?

Jo.

Chci tě pozvat na večeři.

Dneska vypadáš opravdu krásně.

VR FILMY CO JE VR?

Co to má být?

To jdete jen vy dva?

Ano. Chci s ní být sám.

Pojďme, Gyo Ri.

Dobře.

-Pojď už. -Jdu.

Honem, honem.

Tak...

Co by sis dala?

Asi cokoli.

Steak? Těstoviny?

Yu Hui, nechtěla by sis dát soju a k tomu něco pikantního?

Musím jít domů a postarat se o děti.

Tvoji kluci se jednou stejně stanou muži někoho jiného,

tak žij i svůj život.

Seon Bongu, přestaň kritizovat životy druhých.

To ty bys měl žít svůj život, víš?

Proboha. To se pořád držíš toho tvýho nápadu s VR?

Poradím ti. Nechceš mi koupit večeři?

Nechci.

Tak...

Víc ty VR filmy prozkoumám,

takže už půjdu.

-Počkej. -Možná příště.

Tak zítra.

Proč mám za krkem husí kůži?

Vypadá to, že potřebuje jít s někým na večeři. Měl bych se ho zeptat?

Ne, mohl by se cítit nepříjemně, kdyby se mnou jedl sám.

Šéfa by nejspíš neodmítl, ale určitě by se cítil trapně.

Měl bych si na sebe nalepit zelenou?

Přeci jen to znamená: "Pokud chcete, jsem tu pro vás."

Ale říkal, že hra na semafor je dětinská.

A nemýlí se v tom.

Dospělý, který si na lepí sebe barevný samolepky,

je opravdu trapný.

Ale někdy i dětinské chování uvolní napětí ve vztahu.

Ro Un pro mě tenhle semafor udělala, tak bych měl být odvážný.

Seon Bongu?

Seon Bongu?

Seon Bongu?

Seon Bongu?

Jakto, že si ani jednou nekoupil večeři?

Celou dobu jsem ho bedlivě pozoroval,

ale i tak to nechápu.

To je horký!

To je tak horký.

VR filmy budou překračovat

hranice reality a hranice prostoru.

Jsem si jistý, že tento typ filmů zcela změní

120 let starou historii.

Bože můj.

Díky této inovaci uděláme první krok,

otevřeme tak nový svět a na trh s tím přijdeme jako první.

Jsem Kang Woo Il z Brain PR.

PREZENTACE PRVNÍHO VR KINA V KOREJI

Proboha.

Věděl jsem to.

Toho titulku se nejspíš nedočkáme.

Říkal jsi, že by to bylo příliš laskavý.

Vedení managamentu musí činit rychlá rozhodnutí,

aby dosáhlo svých cílů.

Ale to naše jenom přemýšlí nad návrhem a akorát nás tím zdržuje.

Právě začala válka mezi synem a zetěm.

Ředitel Kang vyhrál

-první kolo. -Přesně.

Ro Unin nápad byl dobrý.

Musíš se cítit hrozně, když ses tak nadřela.

Děkuji vám.

Díky.

Šéf má určitě ještě něco v rukávu.

Muselo ho napadnout něco dalšího.

Vy žádné nápady nemáte?

Vždyť jste o tom celou dobu přemýšlel.

Nevzal jste si snad kvůli tomu červenou?

Pojďme se nad tím zamyslet společně.

-Bože. -Tady to je děsivý

-a strašidelný -I podlaha je tu dost kluzká.

-Co je to za divný smrad? -Je to tu moc úzký.

Bože můj.

Budu z toho sezení tady celá rozlámaná.

Ksakru, mezi sedadly je fakt málo místa.

Líbí se mi to tu.

Budu moct tak sedět blízko u svý holky.

Půjdeme sem.

Od kdy jsou si tak blízcí?

Malý nevinný ptáček okusil

trochu návnady ze stříbrné lžíce.

Co se stalo?

Ty chodíš se Se Jongem?

Vlastně to je tak,

že mě požádal, abych to předstírala.

Co?!

Chtěl, abys žárlila.

Chtěl ti ukázat, že dokáže udělat ženu opravdu šťastnou

a taky to, jak neodolatelný umí být.

Ale...

Proč mu teda neřekneš o tom,

co opravdu cítíš?

Ne všichni

dokážou být odvážní tak, jako ty.

Vždycky mi říkali,

že není nic na tom být sebevědomý a odvážný.

Ale to je možné jenom tehdy, když tě někdo poslouchá.

Nikdo mě nikdy

neposlouchá.

Tak proč teda...--

Předstírej prosím, že o ničem nevíš.

Se Jong mi slíbil, že mě udělá šťastnou.

Kdo jiný by ke mně

mohl být tak moc milý?

Gyo Ri...

Bez jedinečného konceptu, jako jsou například VR filmy,

bude těžké zaujmout diváky.

To je fakt. Mrzí mě, že nám ten nápad vyfoukli.

Zazářili bychom, kdyby jsme byli první v Koreji.

Nemůžeme být nejlepší, první, či dokonce největší

jenom díky všem těm superlativům,

ale existuje jedno, které by se k tomuhle kinu hodilo dokonale.

A to co?

Nejhorší.

-Bože. -Zase začínáš.

Nemůžete nabídnout nejlepší služby, ani nejlepší vybavení.

Proč tedy nezkusíme nabídnout to nejhorší?

Neutrácejte peníze za nové inovace.

Co byste řekli na hororové kino?

Zažijte nezapomenutelnou noc hrůzy

v nejhorším kině vůbec.

-Co? -Již brzy.

Dobrý nápad.

Prosím?

Prosím?

Je to dobrý.

Držme se nápadu Seon Bonga.

Moment. Vám se to líbí?

Chtěl jsem být jenom sarkastický.

Tahle myšlenka se skvěle hodí

do našich marketingových strategií.

-To byl jenom vtip. -On jen žertoval.

Tohle fungovat nebude.

Byl to vtip. Je to opravdu zábavné.

Seon Bongu, máte opravdu zvláštní

smysl pro humor.

Já?

Co? On snad bral

Seon Bonga vážně?

Proboha.

To jsem nečekal.

Co jsi to říkal?

Nakonec jsem se zelený dočkala.

Přišel jsem s nějakým marketingovým sloganem.

Myslel jsem totiž,

že ženy nebudou rády chodit na rande do hororového kina.

"Místa, která otestují, jak silný váš partner ve skutečnosti je."

To je pravda.

Musíme se zaměřit i na ženy.

-Je to dobrý. -Ano.

Napadlo mě i něco dalšího.

Týká se to sedadel. "Zázračná sedadla, která dokážou muže odnaučit sedávat s nohama od sebe."

Zasmál se.

Mám toho víc.

-Mám víc těch sloganů. -Je toho víc?

Chceme představit koncept toho nejhoršího,

a tak jsem přemýšlel o nejhorších scénářích.

Všichni mi říkali,

že nic není na tom být sebevědomý a odvážný.

Ale to je možné jenom tehdy, když tě někdo poslouchá.

Takhle jsem to zjednodušil.

Skvělé.

-Páni. -No to je něco.

Není třeba nemocný?

Je za počítačem už celé hodiny.

Je opravdu cool.

VEDOUCÍ TÝMU EUN HWAN GI

Jdi na to.

Šéf byl někdo, kdo poslouchal.

Nejhorší kino na světě.

Vím jistě, že vás můžu zklamat více, než si dokážete představit.

Možná, že mě odsud hned vyhodíte.

Po celou dobu můžete mít telefony zapnuté.

Můžete si dát drink, nebo si zatancovat.

Klidně můžete odhodit váš popcorn,

když se objeví příšerná monstra.

-To je opravdu zábavné. -To je dobrý.

Jak dlouho musíme žít

uvnitř nějakého konvenčního rámce, který ostatní nastavili?

Je v pořádku, když nebudete nejlepší.

Prostě si užijte nejhorší den ve vašem životě!

-Správně! -Super!

William Shakespear řekl:

"Ještě se to může zhoršit,

není to nejhorší

a pokud pořád můžeme říct: To bylo to nejhorší".

A ti, kteří to nejhorší dokáží překonat,

jste vy, vy a taky vy!

Proto užívejte toho nejhoršího tolik, jak jen chcete.

Je to to nejhorší hororové kino na světě.

Vítejte v Horror Shack!

Dokázal to!

-Paráda! -Paráda!

-Dokázal jsi to! -Byl jsi super!

Možná, že nezůstává v pozadí

-Neplakej! -Neplakej!

kvůli tomu, že nechtěl mluvit,

ale kvůli tomu, že chtěl poslouchat.

OKUSTE HRŮZOSTRAŠNOU HOROROVOU NOC V NEJHORŠÍM KINĚ NA SVĚTĚ

Co to bylo?

Dejte mi high five.

High five?

-Na záda? -Na ruku.

A přesně proto jsem vám to dala na záda.

Pomozte mi to uklidit.

-Raz, dva, tři. -Na zdraví!

Co je to?

Tak.

Vyděsil jste mě.

Nepřišel jste sem, abyste nám zase ukradl nápad, že ne?

O čem to mluvíte?

O VR kinu.

Na tomhle projektu jsme pracovali my,

ale šéf byl ohledně jeho schválení nerozhodný.

Pro VR kina neexistuje dostatek obsahu.

Navíc by takovéhle kino na to nemělo ani prostředky.

Ředitel Eun se rozhodl dobře.

Jsme s prací pozadu kvůli tomu, že se baví s Ro Un.

-Co jste to právě... -Vy jste si toho nevšiml?

Myslím, že má s Ro Un nějaké pletky.

Nechcete mi nic říct?

Prostě to dokončete.

"Jste fakt dobrá."

"Kde jste se to naučila?"

"Díky, že mi s tím make upem pomáháte."

Jiní mi takové věci říkají.

Měl byste si z nich brát příklald.

Dejte mi tam té krve jenom trochu.

Nechci děsit lidi.

Vy už jste tou kapucí

vyděsil celkem dost lidí.

Dejte mi zrcadlo. Jsem nervózní.

-Dejte mi ho. -Zavřete oči.

Musím vám je namalovat.

Tak...

Zavřete ty oči, abych vám je mohla namalovat, dobře?

Dobře?

Proč jste si dal tu kapuci dolů?

Proč

se nekoukáte jinam?

Já...

Vy nechcete

zavřít oči?

Udělám vše pro to,

abych se ti vyhnul.

To vypadá

jako nějaká soutěž v zírání.

Vaše hrdost vám nedovoluje

zavřít oči? Tohle je fakt divný.

Prosím, zavřete ty oči,

mohla bych vám tam zajet štětcem.