Original subtitles

Titulky pro vás připravila Jacqueline. www.rajasijskychserialu.blogspot.com

2. díl

ROZNÁŠKA KVĚTIN.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Co je vám tak líto?

Měl jsem přijít dřív...

Kdybych jen přišel o něco dřív...

Kam jenom šla?

Proč tak najednou skončila?

-To jsem se lekl! -Kde je pan Smith?

Bože, z tebe to táhne.

Proč jsi tady? To už tě propustili?

Ani bych se tomu nedivil.

Byl tady pan Smith nebo ne?

Už odešel. Neviděla jsi ho?

Ro Un!

Pan Smith?

To jsem já, Chae Ro Un!

Ty kytky jsou pro mě?

A-ano, jsou.

Fanoušek... Já...

Kde je pan Smith?!

-Kdo? -Pan Smith.

Osoba, která mi poslala tyhle květiny.

-Kdo to je? -Totiž...

To je...

Vlastně, já...

Vím, že mi to asi nemáte říkat.

Tomu samozřejmě rozumím.

Ale už konečně musím zjistit, kdo to je.

Povíte mi alespoň, jaký je?

No? No?

Jaký je?

Prostě ty květiny pusťte.

Jaký je?

Bože.

Jaký je?

Vy mi to neřeknete?

Nepustím vás, dokud mi o něm něco neřeknete.

Omlouvám se.

Hej.

Stůjte!

Opravdu se s ním chci setkat!

Bože.

Co tu děláte?

Proboha.

To je moje poslední šance.

Jsem tu naposledy, tak bych se s ním alespoň jednou ráda setkala.

Prosím, vemte mě za panem Smithem.

No?

Ach.

Pokud to nemůžete udělat,

tak mu řekněte alespoň tohle:

Děkuji vám za všechno.

Díky vám, pane Smithi,

jsem mohla překonat opravdu těžké časy.

Dobře?

Musíte mu to říct.

Teď odcházím.

Můžu se vás na něco zeptat?

Samozřejmě.

Ptejte se.

Proč jste tak najednou skončila?

To je tajemství.

Nemohla bych to říct ani panu Smithovi.

Proč mu vlastně říkáte pan Smith?

Proboha.

Promiňte.

Je to jméno z Daddy long legs.

John Smith.

Před třemi lety

spáchala moje sestra sebevraždu.

Moje sestra mi posílala květiny

pokaždé, když jsem vystupovala.

Ale i poté

co opustila tento svět,

jsem květiny dostávat nepřestávala.

Bylo to jako kdyby byla pořád naživu.

Pan Smith by možná mohl být

přítel mé sestry.

Nebo

by to mohl být někdo, kdo ji miloval.

Nebo...

Jste tam pořád, že jo?

Vy opravdu

chcete vědět, kdo to je?

Neříkejte mi to.

Sice to vědět chci,

ale zároveň to vědět nechci.

Chci zůstat v nevědomosti

a jenom se oddávat mým představám.

Takhle mám pocit, že je má sestra se mnou,

i když není.

Bože, ještě nikomu jsem o tom nikdy neřekla.

Nevím, proč to říkám zrovna vám na pánských záchodcích.

Ze všech míst zrovna tady.

Opravdu nechápu, proč o tom mluvím zrovna s vámi.

"Jste v pořádku?"

"Muselo to pro vás být těžké".

Nedal jste mi ani jediné slovo útěchy.

Ts.

Moje sestra byla jako vy.

S těma pevně semknutými rty vypadala, jak škeble.

Pane řediteli, jestli mi chcete něco říct...

Měla mi říct, když byla nemocná.

Měla nesnesitelné bolesti,

ale ani nemohla sténat.

Za poslední tři roky

mi tohle vadilo nejvíc.

Neměla jsem ponětí,

proč moje sestra zemřela.

Byla jsem

hned vedle ní.

Sdílela jsem s ní stejný pokoj.

Měla mi to říct.

Přála bych si,

aby řekla alespoň slovo...

Musím jí to říct,

aby se to už nikdy neopakovalo.

Stiskněte si to.

Dobře.

Tak hotovo.

Děkuji vám.

Promiňte.

-Hledám paní Kim Gyo Ri. -Leží tamhle.

To je ředitel?

Mám slyšiny, nebo co?

Paní Kim.

To jsem já, Eun Hwan Gi.

Zůstaňte tam a poslouchejte.

Věc se má tak.

Já

mám problém.

No...

Neumím jednat s lidmi.

Upřímně řečeno,

připadá mi to docela obtížné.

Pokud to lidé o mně zjistí, dostane mě to do maléru.

Byl bych rád, kdybyste si to nechala pro sebe.

To... Co se snažím říct je...

Omlouvám se,

že jste to kvůli mně

měla tak těžké.

Dám vám placenou dovolenou.

Doufám, že se dáte do pořádku.

Nemocniční poplatky zaplatím.

Budete-li chtít, mohu vám doporučit i psycholožku.

Nemohu vám ale zaručit, že bude dobrá.

Nepodařilo se jí totiž

vyřešit můj problém.

Ještě jednou se omlouvám, že jste to kvůli mně

měla tak těžké.

Kolo právě vyjelo.

O čem to mluvíš?

Vypustil jsem to.

Ne, myslel jsem...

Hwan Gi, zhluboka se nadechni.

Tak a teď mi to pověz.

Konečně...

Konečně jsem s ní mluvil.

Mluvil jsem s ní.

Hwan Gi? Hwan Gi?

Pěkná rána.

Cože?

Na vrcholu vyhledávání je ředitel Brain PR.

Cože?

Vážně? Ukaž mi to.

-Co je to? -Cože?

Co to všechno je? Ukaž mi to.

SKUTEČNÁ POVAHA ŘEDITELE BRAIN PR.

Proboha.

Pěkný.

Opravdu brilantní.

Hele, nepíše se tu o synovi pana Euna?

Je to tak.

Cože? Panovačný a arogantní?

Můj syn?

ŘEDITEL BRAIN PR PRAHNE PO MOCI.

JE TOHLE KONGRESMANŮV SYN?

SEKRETÁŘKA ŘEDITELE EUN HWAN GIHO

KVŮLI NĚMU SKONČILA V NEMOCNICI.

Ten zatracený spratek.

Nemůžeme se mu dovolat.

Už nám sem, prosím, nevolejte.

-Hej. -Nemáme vám k tomu co říct.

Teď vám opravdu nic říct nemůžu.

Bože, to je šílený.

-Vemte to. -Já?

-Kde je ředitel Kang Woo Il? -Haló?

-Nezvedá telefon. -Nemůžeme se mu dovolat.

Zapomeňte na to.

-Haló? -Haló?

Pracujeme na našem vyjádření.

-Tak to není. -Nemáme vám co říct.

Nic o tom nevíme.

Kde proboha může být?

-Pusťte nás za ním! -Je tu výkonný ředitel Eun Hwan Gi?

On tu teď není.

Nemáte tu co dělat, tak už. prosím, jděte.

-Potřebujeme s ním mluvit. Řekněte nám, kde je.

Hele, tamhle je!

Je pravda, že jste byl ke své sekretářce krutý?

Prosím, řekněte něco!

Je tu i další oběť?

-Jste pan ředitel Eun Hwan Gi? -Napadl jste svou sekretářku?

-Prosím, řekněte něco! -Pane řediteli!

Navštívil jste ji v nemocnici?

Prosím, řekněte nám to!

Měl jste k týrání své sekretářky nějaký důvod?

-Řekněte nám to! -Chtěl jste jí ukázat svou moc?

Pane řediteli, co nám k tomu povíte?

Je to všechno pravda?

Podívejte támhle!

-Poběžte, honem!

Zatraceně!

-Honem, honem. -Rychle.

Opravdu ředitel Eun týral svou sekretářku?

Byla v nemocnici kvůli němu?

Jsou tu i další oběti?

-Šlo o nějaký útok? -Navštívil jste ji v nemocnici?

-Omluvil jste se? -Víte, proč tu sekretářku týral?

Bylo to kvůli jeho postavení?

Jsem víceprezident Brain PR, Kang Woo Il.

Muselo být pro vás obtížné se sem dostat,

ale obávám se, že vám teď k tomu nemůžu nic říct.

Uspořádáme tiskovou konferenci,

tak vás prosím, abyste všichni přišli tam.

Je to opravdu dobrý řečník.

-Je skvělý. -Je to skvělý ředitel.

-Řediteli Kangu! -Prosím, vysvětlete nám to.

Opravdu je to pravda?

Prosím, řekněte nám o tom víc.

Řekněte alespoň něco!

Je pravda, že se s tou sekretářkou zacházelo krutě?

-Ví o tom něco kongresman Eun? -Co s tím hodlá dělat?

Chce stále kandidovat na starostu?

Nebo raději odstoupí a

vezme svou kandidaturu zpět?

Řekněte nám k tomu něco.

Co s tím bude dělat?

-Řekněte něco. -Vezme svou kandidaturu zpět?

Prosím, řekněte nám pravdu.

Brain PR se neskrývá a ani se ničemu nevyhýbá.

A ani se falešně neomlouvá jenom proto,

aby se vše hned vyřešilo.

Proto potřebujeme víc času.

Pokud jsme udělali něco špatně, tak to uznáme

a přijdeme s řešením.

Proto vás žádám, abyste byli trpěliví a čekali na nás.

Děkuji, že jste v takovém počasí dorazili až sem.

-Nebyla ti cestou zima? -Jo, to opravdu byla.

Čekali jsme dlouho.

-I za to čekání vám děkuji. -Je tak úžasný!

Naše vyjádření tisku zpřístupníme.

Tak do té doby počkejte.

Ředitel Eun Hwan Gi?

Co tu dělá?

Pamatujete si mě?

Už jsme se před tím setkali.

Vlastně jsem neviděla vaši tvář,

takže se nedá říct, že jsme se setkali.

I když... Viděla jsem z vás spoustu jiných částí.

Sledovala mě do kanceláře.

Myslím, že tehdy to všechno začalo.

Jste ředitel Eun Hwan Gi, že?

Pusťte mě.

Zešílela jste?

Paní Kim to sama provést nemohla.

Vypadal jste celkem zmateně.

Taky v tom má prsty?

Jste v pořádku?

Co to...

Mrzí mě to, ale asi si budete muset vzít jiný výtah.

To snad...

Omlouvám se.

Šmarjá.

Měl bys jít. Postarám se o to.

-Ty jí znáš? -Koho?

Chae Ro Un?

Je to náš nový zaměstnanec.

Zaměstnanec?

Proč? Udělala ti snad něco?

Ne. Nic.

Takže ukončila svou hereckou kariéru,

aby mohla pracovat v naší společnosti?

Co chce dělat

v této společnosti?

Viděl jsi ten článek?

ŘEDITEL BRAIN PR PRAHNE PO MOCI.

JE TO KONGRESMANŮV SYN?

VÝKONNÝ ŘEDITEL EUN TÝRAL SVOU SEKRETÁŘKU.

Na paní Kim jsme ztratili kontakt.

Hledá se od chvíle, co ji z nemocnice propustili.

Od někoho z nemocnice jsem slyšel,

že před jejím propuštěním ji někdo navštívil.

Paní Kim.

To jsem já, Hwan Eun Gi.

Musela to udělat kvůli penězům. Přeci jenom živí rodinu.

Ona taková není.

Sotva ji znáš.

Znám ji líp, než ty.

To je v pořádku.

O všechno se postarám.

O Hwan Giho se nestarejte.

Neměl jsem nechat někoho takového přičichnout k penězům.

Beztak se nám brzy ozve,

až jí ty peníze dojdou.

Hele, neříkal jsem to?

Tady Kang Woo Il.

Paní Kim?

Ne, dobře.

Jsem rád, že jste mi zavolala.

Kde teď jste? Vyzvednu vás.

Zůstaňte tam. Jdu tam.

Čeká před budovou.

-Půjdu s tebou. -Zůstaň tady.

Neměl bys chodit.

Ti novináři se mohou vrátit,

tak tady radši zůstaň.

Hned jsem zpátky.

Pokud v tom má prsty,

tak by dřív nebo později mohla zmínit jméno Chae Ro Un.

Je v nebezpečí.

Ji Hye.

Přísahám,

že ho přiměju litovat toho,

co ti provedl.

-Vítejte, pane. -Kde je Hwan Gi?

Prosím, uklidněte se a...

Určitě se celý třese u sebe nahoře se sklopenou hlavou.

Vemte mě k němu.

Je to moje chyba. Měl jsem to předpoládat.

Ale to, co tisk tvrdí...

Kde je ta sekretářka?

Právě jsem byl na cestě k ní.

Okamžitě ji sem vemte!

Jak se opovážila jít do novin s něčím takovým?!

Vyříznu jí ten její drzý jazyk,

nasekám ho na malinkatý kousíčky

a donutím jí ho sníst!

Co budu dělat?

Bývalý ředitel vypadal fakt děsivě.

Vyhodit mě pro něj nebude žádný problém.

Jsem ztracená.

Kde zatraceně je?

Prosím, vraťte se a nechte mě se o to postarat.

„Eun Hwan Gi je synem kongresmana Eun Bok-donga.“

Ten článek všichni hltají.

Bude lepší, když se tisku budete vyhýbat.

Zatraceně!

Bez obav.

Tento problém proměníme v příležitost.

Tím, o čem jste posledně mluvil?

Ano, ale pořád potřebuji přesvědčit Hwan Giho.

Přesvědčím ho já.

Pane řediteli?

Teď mě poslouchejte.

Nebyla jsem to já. Opravdu jsem to nikomu neřekla.

Ztište se.

Přísahám, že jsem o vás nikomu neřekla. Ani mé rodině a přátelům.

Mluvila jsem o vás jen jednou.

Ale nečekala jsem, že se to stane.

Takže to byla ona?

Nechte mě žít, prosím.

Řekl jsem, abyste se ztišila.

Všechno vám řeknu.

Včetně toho, s kým jsem se setkala.

Tak mi prosím odpusťte. Řeknu vám...

Pokud vážně chcete žít, tak mlčte.

Vy jste neudělala

nic špatného.

Od vás nic neuniklo.

Cože?

Nikdy jste nikomu nic neřekla, rozumíte?

Tím myslíte...

-Takže... -Je jedno, kdo co říká,

prostě to popírejte.

Jedině tak se z tohohle můžete dostat.

Pane řediteli...

To se o mě bojíte?

Paní Kim.

Co vám trvalo tak dlouho?

Opravdu jsem vám věřil.

No...

Říkám to, protože si o vás dělám starosti.

Přál bych si, abyste za mnou přišla dřív.

Přál bych si, abyste nepodepsala dohodu o mlčenlivosti,

když jste pro nás začala pracovat.

Pokud takhle skončíte, stanete se někým, kdo vynesl interní informace

a nikdy už nebudete schopna si najít práci.

Já nikomu o ničem neřekla.

Vím o všem. Mně to můžete říct.

S kým jste se v nemocnici setkala?

S panem ředitelem.

Pan ředitel Eun Hwan Gi mě přišel do nemocnice navštívit.

-Hwan Gi? -Ano.

Věřte mi,

také mě to překvapilo.

Dokonce jsem od něj dostala i květiny.

Proč bych...

Opravdu jsem to já nebyla.

Prosím, věřte mi.

Bože...

ROZNÁŠKA KVĚTIN.

CHAE JI HYE

PŘED TŘEMI ROKY

BRAIN PR

Omlouvám se, že vás ruším.

Pokud už nic nepotřebujete,

-ráda bych šla... -Pojďte sem.

Totiž... Pane řediteli.

Pokud mi chcete něco říct...

Celý den jste vypadal rozrušeně.

Pokud jsem udělala něco špatně, tak mi to prosím řekněte.

Jeden z manžetových knoflíků chybí.

Nemohu najít ten, který by se hodil.

Můžete mi ho sehnat?

-Teď? -Teď.

Košile nosíte málokdy.

Pokud mi řeknete, kdy si tu košili chcete vzít...

Teď.

Proto vám to říkám.

Rozumím.

Určitě ho seženu, pane.

Omlouvám se, Ro Un.

Nemyslím si, že to dneska stihnu.

Ale i tak doufám, že odvedeš skvělou práci.

Dobře, chápu to.

Vždyť pracuješ pro největší PR společnost v Koreji.

Jsi skvělá žena pracující pro skvělýho šéfa ve skvělé společnosti.

Myslíš si, že to nevím?

Mámě a tátovi záleží jen na tobě, ale moje hraní je nezajímá.

Nepotřebuju květiny, chci jen, abys přišla.

Ale ne.

Omlouvám se.

To je v pořádku.

ROZNÁŠKA KVĚTIN

Haló? Roznáška květin?

ROZNÁŠKA KVĚTIN

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Co vás tak mrzí?

Jste v pořádku?

Je to nebezpečné. Co jste tu nahoře dělal?

Neříkejte mi, že jste měl nějaký černý myšlenky.

Už to nikdy víckrát nedělejte, dobře?

Jste zraněný?

Moje ruka.

Bolí mě ruka.

Ach, chápu.

Bože.

Tohle vám spadlo.

Roznášková služba?

Měl bych udělat to, co chce.

Jedině tak se vrátí věci tam, kde byly.

Bez ohledu na to, co jsem chtěl,

jsem nakonec stejně někomu ublížil.

To je nepopíratelný fakt,

kterého hluboce toho lituju.

Omlouvám se.

-Dobrý den, paní Park . -Jak jste se měli?

-Zdravím. -Dobrý den.

Ach, dobrý den.

Přijde?

Co myslíš?

Kdo?

Duch ze shora..

Tajemný samotář.

Jistě, že přijde.

Měl by se omluvit za to, co udělal.

Jenom tak to bude znít upřímně.

Syn vlastníka společnosti

by se neměl moc omlouvat.

Omlouvají se jenom ti, kteří nemají žádnou moc.

Ti nahoře vždycky udělají nějaký nepořádek,

no a zaměstnanci to po nich musí uklidit.

S tím, jak moc těch nahoře stoupá, se objevily nové trendy,

podle kterých se občas omluví, i když jde třeba o úplnou blbost.

Ale on není typický šéf.

Neví nic o nových trendech.

Šmarjá.

Pokud se považuje za lidskou bytost, tak se objeví.

Hej.

Není to člověk.

Je to zombie.

A...ačkoli...

Ačkoli jsem to neměl v úmyslu, já...

Nakonec jsem někomu ublížil...

To je nepopiratelný fakt...

Dokážu to.

Musím.

Rozhodně to dokážu.

Proč jsi tady?

Omluvím se jí sám.

Cože?

Pojď se mnou.

Řekl jsem, že se o to postarám.

Že máš jen počkat a nic nedělat.

-Hej... -Vím, co jsi pro mě udělal.

Ale tentokrát to chci udělat sám.

Co teď s tím zmůžeš?

Co si vůbec myslíš?

Chci zkrátka uznat svou chybu a...

Může vyjít najevo ten incident před třemi roky.

To budeš mluvit i o tom?

Takže toho se vlastně bojíš.

Už jsi vůbec byl v mé kanceláři?

Ve srovnání s tou tvojí

vypadá jako psí bouda.

-Woo Ile... -Je mi to jedno.

Lidé mi často říkají:

"Jsi z chudé rodiny",

"proto si vydržuješ bohatého přítele".

"Nepřepínej se tolik, stejně ti nic nepatří".

"O vlastníkovi bylo rozhodnuto".

"Jsi jenom loutka".

Ale bylo mi to jedno.

Vždy jsem se staral hlavně o to,

aby ses cítil konečně lépe.

Vždy jsem se ze všech sil snažil zakrýt tvé nedostatky,

stejně jako jsi ty uchoval mé tajemství.

O ten tehdejší incident se bát nemusíš.

Udržím to v tajnosti.

Tak mě nech se o to postarat, dobře?

Co to do tebe najednou vjelo?

-Jsi vůbec Hwan Gi? -Udělám to, jinak to neskončí.

Nic neskončí.

Věř mi, že nikdy nic neskončí!

-Ale já musím... -Máš snad

odvahu těm lidem čelit?

Dokážeš vůbec nahlas říct svůj názor, zatímco se všichni dívají?

Jestli jsi si jistý, že nebudeš vypadat jako blázen, tak tam jdi.

Ježiš promiň.

Hwan-Gi, omlouvám se, že jsem řekl něco takového.

Jenom jsem kvůli těm reportérům ve stresu.

Prostě to zkrátím.

Chci, abys odstoupil z postu výkonného ředitele.

Je to jenom formalita, to víš, ne?

Dobře. Stejně jsem to chtěl udělat.

Místo toho chci,

abys zkusil něco nového.

Tvůj otec ti řekne detaily.

Už na tebe čeká.

To jste už rozhodli o mé pozici?

Naštěstí už vychladl.

Nebylo snadné ho uklidnit.

Měl bych jít.

Máš snad

odvahu těm lidem čelit?

Děkuji vám za vaši trpělivost.

Máme tu někoho, kdo může všechno vysvětlit.

-Co? -Kdo to je?

Co se to děje?

No tohle...

Já jsem

sekretářka výkonného ředitele Eun Hwan Giho.

Není pravdou,

že mě můj šéf týral.

Bože.

Musela jsem do nemocnice, protože jsem

už delší dobu nemocná.

Pan ředitel mě v nemocnici navštívil, donesl mi květiny

a dělal si o mě starosti.

Vůbec nechápu,

proč vznikl tenhle lživý článek,

se kterým jsem navíc ani nesouhlasila.

Chtěla bych se co nejúpřímněji omluvit panu řediteli

a všem zaměstnancům za způsobené potíže.

-Mám dotaz. -Dovolte mi se na něco zeptat.

Nevypadáte dobře.

Přišla jste sem dobrovolně?

Je vážně pravda,

že z jeho strany nedošlo k žádnému krutému zacházení?

Setkala jste se s ředitelem Eunem?

Určitě k žádnému útoku nedošlo?

-Proboha. -Jste v pořádku?

Potřebujeme to víc osvětlit.

Prosím, řekněte nám o tom víc.

Jsem Kang Woo Il, víceprezident společnosti Brain PR.

S ohledem na zdravotní stav paní Kim

vám vaše případné dotazy milerád zodpovím sám.

Kde je pan ředitel Eun Hwan Gi?

Bohužel jsme nemohli zrušit jeho služební cestu v zámoří,

takže přítomen není.

To je lež.

Vždycky jsi zalezlý jenom u sebe.

Proto jsi tak ubohý a slabý.

Neumíš snad hrát?!

Slyšel jsem, že jsi dobrý, když hraješ proti zdi.

Ať už je to golf, nebo tenis,

vše bys měl hrát s dalšími lidmi.

Jedině tak se tomu dá říkat sport.

Proč se vždycky chováš jako blázen, když na tebe zírají?

Proč se proboha straníš

ostatních lidí?

Proč se ředitel této společnosti drží v ústraní?

Oba si spravedlivě a efektivně dělíme práci.

Ředitel Eun Hwan Gi se stará o vnitřní záležitosti,

zatímco já řídím externí podnikání.

Před třemi roky tu sekretářka spáchala sebevraždu skokem z budovy.

-Bylo to...-- -To nemá co dělat s tímto případem.

Říká se, že ředitel Eun je ve společnosti známý jako

ikona nedorozumění.

To je ničím nepodložená fáma.

Ale musím přiznat, že komunikovat s ním není snadné.

Řekli jsme si, že další nedorozumění už nepřipustíme

a tak jsme přišli na to, jak ten problém vyřešit.

Proto se ředitel Eun rozhodl

rezignovat na svou funkci

výkonného ředitele.

Páni.

Cože?

Nemysli si, že tu funkci dostaneš kvůli svým schopnostem.

Bude existovat další domácí podnik,

ve kterém budeš manažerem a poneseš zodpovědnost za celý tým.

-Cože? -Takže by ses měl téhle příležitosti chopit.

Chci, aby ses vzmužil.

To nemůžu.

Dávám ti poslední šanci.

Pokud selžeš i tentokrát,

přenechám společnost Kang Wook Ilovi.

-Já ale nechci převzít společnost. -Cože?!

Jak se můžeš něco takového říct?!

Ty zatracený blázne.

Bože.

Raději bych svou vlastní...

Nebuť směšný.

Od teď nebudeš sám dělat nic.

Eun Siku.

Zůstaň sedět.

Měl by ses naučit komunikovat s ostatními.

Budeme si tu rovni.

Nebudou tu žádní nadřízení a podřízení.

Dokonce ani žádné zbytečné praktické skupiny.

Ředitel Eun se stane vůdcem komunikačního týmu,

který bude mít bližší vztahy se zaměstnanci

v horizontální struktuře týmu.

Domácí podnik?

Co to má sakra být?

Páni, to bylo fakt chytrý.

Z tohohle se může vyvlíknout jenom tak,

že rezignuje na svou funkci.

Měl bych ještě dotaz.

S ohledem na to, že je ředitel Eun Hwan Gi synem bývalého majitele,

tak je jeho rozhodnutí opravdu šokující.

Souhlasil kongresman Eun Bok Dong s rozhodnutím jeho syna? -Ano, souhlasil.

Hluboce litoval, že tento spor rozrušil celou zemi.

Velice ho mrzelo,

že tento mylný článek plný dezinformací mohl někoho urazit,

a proto požadoval agresivnější plány na zlepšení systému.

Slibuji, že se změníme.

Prosíme, přijměte naši upřímnou omluvu za to,

že jsme vám způsobili tolik těžkostí.

Je neuvěřitelný.

Věděla jsem, že je dokonalý ve všech směrech,

ale krizový manažer je to excelentní.

O všechno se postaral a ani při tom nemrknul.

To není fér.

Kde je Eun Hwan Gi?

Jakoby se po něm slehla zem.

Proč jste to udělala?

Proč jste to vy udělala mně?

Řekl vám ředitel Kang Woo Il, abyste lhala?!

Je pravda, že za mnou pan ředitel Eun přišel do nemocnice

a přinesl mi květiny.

Když někdo naposledy umíral před jeho kanceláří,

ani se neobtěžoval vylézt.

Také je pravda, že já nic z toho ven nevynesla.

Pokud se mnou nechcete jít ke dnu, tak prostě mlčte.

Už se nemáme o čem bavit.

Nikdy jsme se nesetkaly, ani jsme spolu nemluvily.

Dostala jste za to peníze, že?

Cože?

Kolik jste za to dostala?

Myslím, že to bylo docela štěstí.

To proto jste prodala svou duši...

Dobře, prodala jsem duši.

Co mám tedy dělat?

Díky někomu spravedlivému

jsem přišla o práci a duše je to jediný, co mi ještě zbylo.

Můžete si najít jinou práci.

Nemusíte pracovat tady!

Kam by asi vzali donašeče?

Myslela jsem...

Chtěla jsem vám pomoct.

Vždyť jste ani nemohla zvednout hlavu

a podívat se mu do očí.

Ale díky tomu, že jsem to všechno snášela,

jsem mé rodině mohla koupit rýži a platit všechny účty.

Neměla jste to dělat.

Ji-Hye...

Byla jsi stejná jako ona, viď?

Nemohla jsi ani zasténat,

když jsi měla nějaké bolesti.

Otočte se.

Stačí se otočit a lehnout si tváří dolů.

Položte se na břicho.

Tou houbou mě tře až moc drsně.

Byl bych mu vděčný, kdyby si místo téhle vzal jinou.

Určitě existuje důvod, proč to tak bolí.

Jako odborník by měl znát optimální intenzitu exfoliace

mnohem lépe, než já.

To se podívejme, jak se potí.

Snaží se ze všech sil dostát svým povinnostem.

Mohl by se naštvat, kdybych ho požádal, aby byl na mě jemnější.

Cítím, jak moje kůže hoří.

Možná si zkouší,

ulevit od stresu třením mé kůže celou svou silou.

Co se mu stalo, že je tak agresivní?

Je snadně kdo z jeho rodiny nemocný?

Potřebuje peníze na operaci?

Jsem si jistý, že se snaží zapomenout na tu nesnesitelnou bolest.

Ale já si tu pohodlně ležím,

takže si vlastně nemám proč stěžovat.

Proboha, měl jste mi říct, že vás to bolí.

Proč jste nic neřekl?

-Cože? -Znovu se otočte.

Projdu ty části, které mi chyběly.

Bylo to totální selhání.

Podcenili jsme Kang Wook Ila.

Byl snad připravený na vše.

Jsem si jistý, že přesně věděli, co jim hrozí.

Taky si to myslím.

Museli se na to připravovat poslední tři roky.

Všichni Brain PR chválí kvůl jejich skvělému řešení krizí,

protože je hned promění ve příležitost.

Nakonec jsem jim pomohla.

Otec Eun Hwan Giho je kongresman Eun Bok Dong.

Tu společnost vybudoval holýma rukama

a teď kandiduje na starostu.

Je víc, než jasné, že to nebude snadné.

Dostanu je všechny.

Toho psychopata i jeho otce, který mu do úst strčil stříbrnou lžičku.

Prý starosta Soulu.

Bude se stydět tak, že radši nevystrčí paty z domu.

Měla bys z té společnosti odejít.

To už stačilo.

To teda nestačilo!

Zničili moji rodinu!

Mohlo by tě to ohrozit.

Víš, co mě štve nejvíc?

Že se ten psychopat vůbec neukázal.

Požádal Kang Woo Ila, aby se omluvil.

Nehnul ani brvou

a jen se schovával za ostatními.

OTEVŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST PRO DOMÁCÍ PODNIK

Cože? Hye Rong, koukni na to.

BRAIN PR

OTEVÍRÁ PRACOVNÍ MÍSTA PRO DOMÁCÍ PODNIK

ZÁMĚR ZALOŽEN NA PŘIJÍMÁNÍ

KVALIFIKAČNÍHO PROCESU

Takže se to opravdu děje.

Fantom Eun Hwan Gi.

Jsem na něj zvědavá.

Jděte do toho.

Zešílela jste?

Mám to zkusit?

-Vy, paní Dang? -Vy, paní Dang?

Měla by to být hračka.

Jediné, co musím, je lichotit

panu Eunovi a vyhovět každému jeho rozměru.

Zdání ale klame. Mohla byste přijít o práci.

Pravděpodobně jde jenom o účelově vytvořený projekt PR,

který může v mžiku skončit.

No tak. Je to přeci syn bývalého majitele.

Ředitel Kang Woo Il pomalu vytlačuje ředitele Hwan Giho ze společnosti.

Nevypadá to s ním zrovna dobře,

proto se snaží být jen zdvořilý.

Myslím, že máš pravdu.

Nikdo nepůjde dobrovolně na smrt.

Já ano!

Myslím, že by to mohla být sranda.

Pojďte sem, zlatíčko.

Já?

Ano.

Myslíte pořád na blbosti, protože máte moc volna.

Vraťme se k práci.

Vím, jsou drahé.

Hej!

Pokud je ztratíte, jste mrtvá.

Řekněte, ať je pošlou na focení.

a zacházejte s nimi opatrně,

abyste je cestou nezničila.

Dávejte na ně dobrý pozor

A doručte je včas.

Lidé z módního průmyslu jsou temperamentní.

Dobře, postarám se o to.

Posílám vás na tento malý výlet,

protože se o vás starám.

Výlet?

Vzhledem k tomu, že jsme PR společnost,

musíme stále sklánět hlavu před tiskem a našimi klienty.

Ale pokud jde o expresní doručování, velíme tomu my.

Omlouvám se.

Omlouvám se.

Nepokažte to, dobře?

Určitě to zvládnu.

Bože, je jich tolik.

Ale? Vy jste ten ze střechy!

Nebo ne?

Spletla jsem se snad?

Podívejte se na mě.

Myslím, že jste to vy.

Proč se mi vyhýbáte?

Proč se na mě nemůžete podívat?

Jste snad...

Nováček?

Nepracujete jako doručovatel dlouho, co?

Nebojte, nekritizuji vás.

Všechno je jednou poprvé.

Jsem tu taky nová.

Bože, zas další chlápek, který nedokáže

zvednout hlavu a podívat se druhému do očí.

Moje oči.

Co je s vašima očima?

Co se stalo?

Je super s vámi mluvit a dívat se vám do očí.

Bojíte se, že mi z očí vystřelí laserový paprsek?

V Lake parku bude focení.

Tyhle tašky by do hodiny měly být doručeny.

Nemáme moc času.

Jeďte s tím opatrně.

-Cože? -Uvidíme se později.

Počkejte.

Nechci vás na té střeše znovu vidět.

Hodně štěstí.

Proč bych to dělal?

Je to její chyba, že mě má za někoho jinýho.

Nikdy jsem jí přece neřekl, že jsem doručovatel.

Co když ty věci zmizí?

To by byl velký problém

a ona by se dostala do pořádného maléru.

Mohlo by to dokonce vést k její rezignaci.

Cítím se kvůli ní špatně, ale musím to udělat, abych ji poslal tam, kam patří.

Dobře, nikam nejdu.

Cože? Ony ještě nedorazily?

To je divný, vím jistě, že jsme je poslali expresním doručením.

Ro Un, poslala jsi je, že?

Jasně, že jsem je poslala.

Jsme připravený na focení.

Zavolejte poslíčkovi.

Dobře.

Já nevím jeho číslo.

-Cože? -Kdo to byl?

Ze které byl agentury?

Byl tam nový a rozdával své karty.

Vypadá docela dobře a...--

Zamilovala jste se do jeho vzhledu a ani jste si nevzala vizitku?!

Dostala jsem jednu na střeše.

Vlastně mi ji nedal, jen ji upustil a já ji zvedla.

-A vrátila jsem mu ji. -Obvolejte všechny agentury!

-Honem! -Dobře.

Dobře.

No...

Kdybych byl na jejím místě, zavolal bych policii.

Takhle je to lepší přesně tak, jak jsem chtěl.

Každopádně přijedu pozdě.

Focení bude zrušeno a náš klient si bude stěžovat,

což není můj problém, protože už nejsem ředitel.

Fajn.

Měl bych se vrátit.

Co budeme dělat?

Všichni tvrdí, že nic nedostali.

-Jste si jistá, že to byl poslíček? -Ano, jsem.

Proč by si jinak vzal ty věci, kdyby jím nebyl?

Protože šlo o drahé designové tašky.

Nemůžu dál čekat. Volejte policii.

Počkejte!

Můžete počkat o trošku dýl?

Vždyť je už všem jasné, že jde o krádež.

Jsem si jistá, že by to neudělal.

Nikdy předtím jste ho neviděla.

Nevíte ani jeho číslo a ani jeho jméno.

To je pravda, ale...

Jedete v tom spolu?

No?

Chápu. Chcete se šábnout o peníze?

-Co? -Tak to není.

To je přesně ten důvod,

proč bychom si měli dávat pozor na to, koho přijímáme.

Bože.

Vlastně je to moje chyba.

To já jsem Ro Un požádala,

aby je doručila.

Proč jste to udělala?

Nemáte přece tolik práce.

No tak, lidi se dívají.

Uklidněte se a pojďte se mnou.

Ano, lidé se dívají!

Tak si dávejte pozor na jazyk.

Snažím se na vás být milá,

ale všechno má své hranice, paní Dang.

Dobře, omlouvám se, paní Park.

Stále nevíte, co se děje?!

Omlouvám se.

Omlou...

Omlouvám se.

Pouze ti, kteří nemají moc, se neustále omlouvají.

Prosím vás.

Já vás prosím.

Prosím, věřte mu.

Takže na tom trváte?

Ujistím se, že ty věci dostanu zpět.

Tak prosím počkejte o trošku dýl.

Jenom vás žádám o trochu víc času, než zavoláte policii.

Prosím, vydržte chvíli.

Právě včas.

Co se děje?

Ředitel Kang je tu.

Omlouvám se, pane řediteli.

Máme menší problém.

Kde jenom vězí?

Neměl nehodu?

Kde je?

Kam šel?

Kam?

Věděla jsem to!

Vidíš? Přišel!

Věděla jsem, že přijde!!

To se podívejme, jak běží.

Dokonce někde nechal motorku!

Tady!

Počkejte na mě!

Neměl jsem sem chodit.

Děkuju, že jste přišel.

Ne... Neměl jsem se k ní vůbec přiblížit.

Děkuji vám za všechno, co jste pro mě udělal.

Neměl jsem se kolem ní motat.

Věřila jsem vám!

Co když zjistí, kdo ve skutečnosti jsem?

Kdybych jí to řekl už tehdy...

Věděla jsem, že nakonec přijdete!

Ne... Ještě předtím.

Kdybyste něco potřeboval, tak mi to řekněte.

Kdybych to jenom řekl jí...

Kdybych řekl alespoň slovo....

Když jí to teď řeknu...

Vrátí se věci tam, kde byly?

Jděte na stranu!

Co jste to říkal?

-Říkal jsem "jděte na stranu"! -Neslyším vás!

Vážně vás neslyším!

Je snad

už pozdě?

Uhněte!