Original subtitles

Titulky pro Vás připravila Jacqueline. www.rajasijskychserialu.blogspot.com

1. díl

-Veselé Vánoce! -To je Santa Klaus.

Díky, Santo.

Pane řediteli.

Nesu chleba!

-Dejte si pauzu a vemte si! -Pospěšte!

Brain PR

DEN SOUTĚŽNÍ PREZENTACE PRO PR BLOCKBUSTER OPERAS

Je to soutěžní prezentace a v sázce je velký projekt.

Proto byste tam měl přijít...

Myslí si snad o sobě, že je princezna Elsa, nebo co?

Konečně!

Omlouvám se!

Dobrý den, pane řediteli!

-Dobrý den, pane řediteli. -Dobrý den.

-Tady jsou materiály na dnešní prezentaci. -Dobrý den.

Je to opravdu obsáhlé. Dobrá práce.

Výkonným ředitelem naší konkurence je odborník na plánování výroby.

Je těžké takhle narychlo vytvořit dobrý tým.

Je to PR agentura se zaměřrením na představení

a vsázejí všechno na tuto nabídku.

To by měli, protože to my jsme

jejich protivníci.

Takže!

Pojďme na to!

BRAIN PR INTEGROVANÁ KOMUNIKAČNÍ SKUPINA

Ta největší opera vůbec.

Blockbuster opera!

Za tři dny

musíme přilákat 160.000 diváků.

Televizní reklamy.

Hlavní bannerové reklamy na internetu.

V neposlední řadě i e-maily a textové zprávy.

Využijeme všechny dostupné marketingové prostředky.

Také najmeme nějakou top star s 10 miliony sledujících a díky tomu

budeme moci rychleji oslovit i mladé lidi,

kteří se ještě s operou nesetkali.

Tohle je moje oblíbená opera.

Bude to nezapomenutelný zážitek.

-Přijďte se podívat!

Přijďte se podívat!

-Prosím! -Miluji vás!

Také budeme spolupracovat s nejnavštěvovanější kavárnou,

která bude nabízet limitované operní menu

a i díky tomu se lidé budou moci více seznámit s operou.

Gwanghwamun Plaza,

ulice Hongdae, nebo park Hangang.

To jsou ta nejfrekventovanější místa,

kde budeme pořádat malé koncerty,

abychom lidem ukázali, že opery nejsou otravné,

ani nudné.

Jenom vytvořit úspěšnou show ale nestačí.

Potřebujeme velké obrazy,

které se hodí pro velkou show.

Jsem Kang Woo Il, víceprezident společnosti Brain PR.

Děkuji vám.

Jste nervózní, pane řediteli?

Kdepak, jenom jsem vzrušený.

Najmeme

špičkovou hvězdu, která má 10 milionů sledujících.

Budeme spolupracovat s nejlepší kavárnou

a budeme nabízet limitované operní menu.

Na rušných místech postavíme pódia

a zbavíme se předsudků, že je opera nudná.

Opera... Opera...

Opera la la la

Společnost YM Marketing vás vždy bude milovat.

To byl Kim Jin Seob ze společnosti YM Marketing.

-Zaslouží si potlesk. -Pane řediteli!

Pane řediteli! To je něco strašnýho!

Viděla jsem konkurenční prezentaci.

Jejich koncept se až příliš podobá tomu našemu.

Zdravím, řediteli Kangu.

Zdravím.

Sakra, to je těžký.

Brain PR, jste na řadě.

-Co se děje? -To už začalo?

-Je tu taková tma. -Co se stalo?

-Nic nevidím. -Co se to děje?

-Honem začněte. -Co to dělá?

-Co je to s ním? -Nějaký problém?

-Ředitel Kang musí být opravdu v koncích. Co to s ním je?

Měli bychom prostě odejít.

Ještě počkejte.

Ředitel Kang se tak snadno nevzdává.

Co to dělá?

Vypadá to, jako že se vzdal.

To v žádném případě.

Co to děláte?

Nechcete snad prezentovat?

Co to dělá?

O co se pokouší?

-Co to dělá? -Proboha.

Mám velice tvrdohlavého přítele,

který má ve všem jasno.

Sleduje muzikály,

ale nikdy nekouká na nudné opery.

Nicméně můj přítel viděl v televizi reklamu na tuto show,

včetně reklam na internetu.

Textovky a e-maily viděl také.

Viděl televizní reklamy.

Viděl bannerové reklamy na internetu.

Dokonce viděl i textovky a e-maily.

A navíc

byl jedním z půl milionů lidí,

kterému se líbila reklama,

kterou na sociální média přidala celebrita.

Utratili jste hodně peněz,

abyste mohli operu různě propagovat,

ale přišel by se na ni podívat i ten můj přítel?

Ne, nikdy by nepřišel.

Nejspíš by raději sledoval drama s nějakou top star,

nebo by ta top star musela hrát v této opeře.

Pokud si objednáte sadu Turandot,

-budete zadáni to... Jsem si jistý,

že tuto strategii navrhly i další marketingové firmy.

Toto sice může pomoci při budování značky,

ale

neprodá vám to ani jeden lístek.

Jeden lístek stojí 200.000 wonů.

Není to tedy vůbec levné.

Rozhodnutí si lístek do opery koupit stojí 200.000 wonů.

O víkendu budete muset riskovat hustý provoz,

a to jenom proto, abyste strávili pár hodin posezením u opery

kde navíc utratíte dalších 5.000 wonů.

Chtěl by snad dát 5.000 wonů za kafe?

Jsem si jistý, že byste všichni tvrdě bojovali,

abyste přesvědčili mého tvrdohlavého přítele.

Ale...

Nemysleli jste si, že jen tak přesvědčíte publikum, aby začali navštěvovat operu,

která je tady už 100 let, že?

Je to totiž buď nemožné, nebo extrémně obtížné

a zabere to spoustu času.

Nevyhazujte tedy peníze za mého přítele

a raději je utraťte za někoho,

kdo operu viděl alespoň jednou.

Chcete snad utratit více, než polovinu marketingového rozpočtu,

za lidi, jako je můj přítel?

Svět změnit nemůžete.

Nemusíte se o to ani snažit.

Není k tomu důvod.

Vy jenom potřebujete

přilákat 160.000 diváků.

Proto se musíte co nejrychleji zbavit těchto strategií.

Už tedy máte jasno v tom, na koho a jak byste měli

utratit svůj rozpočet?

Bože, ten je úžasný.

Příliš jsem se rozohnil a roztrhal všechny papíry.

Tohle je vše, co mi zbylo.

Roztrhal všechny materiály.

Řešení společnosti Brain PR

je tu.

Není v těch roztrhaných papírech,

ale tady, v mých rukách.

Tohle je naše odpověď.

Jenom 20 procent z vašeho marketingového rozpočtu.

A pouze 20 procent je dostačujících.

Jsem Kang Woo Il ze společnosti Brain PR. Děkuji vám.

Ten snad myslí za pochodu!

Je tak rozhodný a...

Charismatický!

Jste skvělý!

Bravo!

-Ředitel Kang! -Dobrá práce.

-Ředitel Kang! -Ředitel Kang!

Pověsti o Vás nelhaly, byl jste skvělý, řediteli Kangu.

Děkuji vám.

Ale donesly se ke mně ještě divné řeči.

-Cože? -O tom nejvyšším patře.

Ty řeči se šíří všude kolem.

Co je zač?

Není to člověk.

Je to fantom.

Nikdy byste se neměli dívat do jeho očí.

Jakmile to uděláte,

vaše srdce zmrzne

a on přečte nejhlubší kout

vaší mysli.

Vidělo ho jen velmi málo lidí.

Nejenom lidé zvenčí, ale dokonce i zaměstnanci.

Existuje spousta spekulací o tom,

proč se zrovna výkonný ředitel zdráhá vyjít ven.

Je jako fantom.

Někteří říkají, že jeho tvář hyzdí hrozná jizva.

Tak jako ve Fantomu opery.

Skutečnost však není

tak tragická

ani krásná jako v této opeře.

Díky jeho otci

vlastní nejlepší PR společnost v Koreji.

A navíc si v blízkosti drží talentovaného přítele.

Zatímco "špinavá lžíce" musí tvrdě pracovat,

tak si "zlatá lžíce" počítá peníze v pohodlí domova.

Co vlastně chceš?

Nelíbí se ti spolupráce s hvězdami, nabídka v kavárně,

ani malý obyčejný konzert.

Co bychom teda podle tebe měli dělat?

Nepropagovat operu?

Neměli bychom být chamtiví.

To bychom právě měli. Nebo snad nevíš,co to stojí?

Dobře, fajn, peníze stranou.

Konečně jsme společnost postavili na nohy.

Zlepšili jsme se.

Chceš se předvést. Chápu.

Zase začínáš.

Chceš vnitřní stabilitu.

Pro zaměstnance to bude příliš.

-Už toho mají na talířích mnoho. -Když si děláš takové starosti, tak kde jsi byl celou dobu?

Zničehonic jsi se objevil a snažil ses mě od všeho odradit

jenom hodinu před prezentací!

"Svět změnit nemůžete".

Cože?

"Nemusíte se o to snažit".

Ten tvůj sen prolomit předsudky o operách.

"Chcete snad utratit více, než polovinu

marketingového rozpočtu za lidi, jako je můj přítel?"

"Místo toho ty peníze utraťte

za někoho, kdo operu alespoň jednou viděl."

-"Potřebujete se"-- -Potřebujete se

zbavit všech těchto strategií.

Tak se jich tedy zbavme.

Milovníci opery se jí zúčastní i bez reklam,

protože jde o největší show všech dob.

To je asi 50.000 lidí.

Potřebujeme přilákat 160.000 diváků.

50,000 fanoušků.

Řekněme, že 1 fanoušek pozve 20 přátel.

Pak jich na show přijde nejméně 10.

Budeme ji tedy muset propagovat nejméně 500.000 lidem.

Zaměřme se tedy na lidi, kteří operu viděli alespoň jednou a na znalce umění, kteří by mohli mít zájem operu vidět.

Mimo tyto tři kruhy

musíme přestat penězi plýtvat.

Teď už víš, jak a na koho utratit marketingový rozpočet,

nemám pravdu?

Koukejte na ni.

To je v pohodě.

Samozřejmě, je to jenom fáma.

Ale jedno je však jisté.

Druhé dějství začíná!

-Bože. -Dobře.

Nosí totiž masku

a někdo mu tu masku

musí strhnout.

-Přestaňte. -Dobrá.

Dobrá práce.

-Výborně. -Dobrá práce.

-Opravdu skvělá práce. -Skvělá.

-Nepůjdeme teď všichni na večeři? -Jasně.

-Já ji koupím! -Dobře, pojďme.

Tolik a tolik. Takhle.

Hlas v hlavě!

-Zkus to znovu!. -Dobře.

Hlas v hlavě! Byl to snad hlas v hlavě?

Skvělé.

-Dokážu být lepší. -Do toho.

Hlas v hlavě!

Hlas v krku!

Kohopak to tady vidím?

Prosím?

-Kdo... -Počkat.

Vstup do šatny je zakázaný.

Jak vám mohu pomoci?

Totiž...

Ale ne, teď žárlím!

-Dostal jsi květiny od muže. -Jako celebrita!

Proč tady není?

Dneska se opozdil.

Na kohopak to čekáš?

Na pana Smithe.

Ten Smith,

je úchylnej stalker.

Neříkala jsem ti snad,

abys o mém panu Smithovi takhle nemluvil?!

Paní Chae Ro Un?

Je to tady!

Zdravím, jsem Chae Ro Un.

-Tady to máte. -Děkuji Vám!

Jsou tak nádherné!

Není na nich ani žádné jméno

a on přesto posílá květiny

naprosto neznámé herečce. To je fakt podezřelý.

Tohle je už poslední dárek.

Ty chceš vážně skončit? -Říkala jsem, že mi nabídli práci.

Myslel jsem, že to nevezmeš!

Za všechno ti moc děkuju.

Vděčím ti za všechno.

Přesně tak.

Tak tvrdě jsme se spolu nadřeli.

Jak mě můžeš takhle zradit?

Neděkovala jsem tobě, ale panu Smithovi.

To je jedno!

Proč chceš odejít?

Co se stalo, že se najednou nebavíš?

Zase jsi poslal toho kurýra?

Jsou to jen tři slova.

"Jsem tvůj fanoušek".

Měl jsi jí ty květiny dát

a říct "jsem tvůj fanoušek".

Nemyslím si, že můžu

a ani nevím, proč bych to měl dělat.

Nejsi snad její fanoušek?

Je přeci přirozené, že vyjádříš pocity někomu, koho máš rád.

Zůstanu jenom jako její anonymní fanoušek, bez tváře a jména.

To by mělo být dostačující.

Myslím, že ji máš rád víc, než jen jako fanoušek.

Není to ani žádná top star.

Musí existovat nějaký zvláštní důvod,

proč jsi se stal tak zapáleným fanouškem herečky, která nemá ani hlavní roli,

nebo něco jako...

Bože, tady se vždycky zasekneš.

Co mám s tebou dělat?

Každopádně je jasné, že ona je tím klíčem.

protože k ní něco cítíš

a myslím, že to vnímáš jako nepřekonatelnou překážku.

Kdybys jí býval dal ty květiny a řekl "jsem tvůj fanoušek",

jsem si jistá tím, že by sis začal víc věřit.

To nevím.

Už jsi někdy jel na kole?

Jakmile sešlápneš pedál,

tak se kolo samo rozjede, aniž by spadlo.

Nejezdím na kole.

Nejezdíš na kole? Tak potom...

Co třeba taková zácpa.

Už jsi někdy měl zácpu, že?

Nejdříve to jde

opravdu ztuha.

Ale jakmile se ti to podaří vypustit,

dostaví se úleva. Znáš ten pocit, ne?

Netrpím na zácpy.

Ten pocit musíš znát!

Řešíme to už tři roky.

Pojďme radši natočit film.

Jak dlouho o tom musíme mluvit?

Cvič znovu a znovu.

Musíš to pořádně procvičovat.

-Jsem tvůj fanoušek. -Jsem tvůj fanoušek.

-Jsem tvůj fanoušek. -Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

-Můj? -Můj?

Řikal jste to mně, nebo?

Promiňte, to mně jste to říkal, že ano?

Musíš se jen vyhnout nouzovým situacím.

Promiňte!

Hej!

Kam to jdete?

-Promiňte! -Hej!

Promluvme si o tom!

Pojďte ven!

Dveře se otvírají.

Dveře se zavírají.

Poslyš, Hwan Gi. Zase jsi nepřišel na večeři se zaměstnanci.

Slíbil jsi, že přijdeš.

Měl jsi přijít, abys povzbudil zaměstnance.

-Další soju, prosím! -Rozumím!

VEČEŘE PRO ZAMĚSTNANCE BRAIN PR PO ÚSPĚŠNÉ PREZENTACI (MINULÝ VEČER)

-Jdeme na to! -Na zdraví!

-Na zdraví! -Na zdraví!

-Přestaňte jíst maso a začněte pít! -Dobře!

-Já už jsem pil! -Ale no tak!

Vítejte.

-Na zdraví! -Na zdraví!

-Dobrá práce. -Skvělé!

-Nalejte mi něco! -Dobře!

-Tady máš! -Na zdraví!

A teď upřímně. Udělal vůbec něco ředitel Eun Hwan Gi?

-Nic! -On neudělal vůbec nic!

Paní Dang, vy jste opilá!

Mýlím se snad, paní Park?

Není to snad díky řediteli Kangovi,

že společnost stále pokračuje i poté,

co zakladatel odešel do důchodu?

-Ředitel Kang! -Ředitel Kang!

-Ředitel Kang! -Ředitel Kang!

-Ředitel Kang! -Ředitel Kang!

-Jste tak úžasný! -No...

Vaše podpora mě opravdu těší,

ale ředitel Eun je můj přítel.

Budete se divit, až mu to vše řeknu.

-To ne! -To byste neudělal!

Dobře, dobře, dobře.

Tak ho tu hned přestaňte pomlouvat.

Je to můj přítel, takže buďte shovívaví.

Budu pracovat ještě usilovněji.

-A udělám to nejlepší. -Dobrá!

-To je řeč! -Ředitel Kang!

-Dobrá! -Na zdraví!

Na Brain PR!

-Na zdraví! -Na zdraví!

Omlouvám se, byl jsem unavený.

Zaměstnancům jsem to vysvětlil.

Taky jsem jim řekl, že ta prezentace byla můj nápad.

Nechodil jsi ani na porady,

takže pokud by zjistilii, že jsi ji najednou změnil,

mohlo by je to naštvat.

Dobře, dobrá práce.

-Nechápej mě špatně, dobře? -To nikdy.

REZIGNACE

Paní Kim?

Omlouvám se.

Už to dýl dělat nemůžu.

Dobře, proč...

Promluvím si s ní. Jdi dovnitř.

Nejsem ani sekretářka.

Jsem jenom vrátná.

Ne, jsem zámek dveří, který je živý.

Upřímně...

Dusí mě to tady.

Chci zase volně dýchat.

Co to říkáte?

Vedla jste si tu tak dobře, paní Kim.

Vydržte to tu pro mě, hm?

Poté, co bys jí dal květiny

a řekl "jsem tvůj fanoušek",

jsem si jistá tím, že by sis začal víc věřit.

Děláme na tom už tři roky...

Pojďme raději natočit film...

Jsem tvůj fanoušek.

-Zdravím vás, vítejte! -Zdravím vás, vítejte!

Vezmu vám váš batoh, pane.

Dejte mi vaši bundu.

-Oblečte si to, pane. -Dejte mi vaši čepici.

Vy jste tak krásný, zfleku byste mohl být herec.

Tak jdeme na to.

Přál byste si něco speciálního?

To je v pořádku. Postaráme se o vás.

-Teď trochu páry! -Teď trochu páry!

Úzkost přichází ruku v ruce s neznámem.

Nauč se to říkat perfektně tak,

aby to vyznělo přirozeně.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Jsem tvůj fanoušek.

Co budu teď dělat?

Musíš se jen vyhnout nouzovým situacím.

Jste v pořádku?

Mohl byste jít ven, prosím?

Teď? Proč jsem ji musel potkat zrovna teď?

Jste zraněný?

Jste vyděšený? Jste začátečník?

To je v pořádku, jenom pojďte ven.

Musíš se jen vyhnout nouzovým situacím.

Co je to s ním? Proč nevylejzá?

Ne. Na to teď není pravý čas.

Nauč se to říkat perfektně,

aby to vyznělo přirozeně.

Co když tohle ještě není ten pravý okamžik?

Připravil jsem se perfektně.

Pořád jsem si to cvičil.

Nic nevidím.

-Promiňte! -Udělám to.

Totiž, já...--

Tohle vám neprojde!

Vím na stopro, že je to vaše chyba!

Vážně chce zůstat trčet v tom autě?!

Co?

Co to děláte?

To se mi ani neomluvíte?!

Co si to o sobě myslí? Hej, peníze všechno nevyřeší!

Díváte se na mě svrchu, protože mám malý auto?

Hej, okamžitě vylezte!

Okamžitě mi ukažte tvář!

Hej! Vylezte ven!

To je šílený.

-Prosím... -Jak se opovažujete?!

Slyšíte mě, že ano? Dokonce mě i vidíte, nemám pravdu?!

Vím, že mě vidíte. To jako vážně nevylezete?!

Okamžitě z toho auta vylezte!

Hej!

Nemůžu tomu uvěřit.

Nepotřebuju vaše prachy!

-Hej! -Proboha...

-Hej, tak vylezete už? -To je vážně šílený.

-Co mám dělat... -Nevylezete?!

-Prosím... -Pojďte ven!

To jako odjíždí?

Odjíždíte?!

Vy si opravdu odjedete?!

Hej, okamžitě stůjte!

Bože.

Tohle je jako všechno, co to jeho auto umí?

Dostanu ho.

Ona mě vážně přivádí k šílenství.

Kam zmizel?

BRAIN PR

To nemůže být...

BRAIN PR

Proč ze všech míst na světě musí pracovat právě v Brain PR?

Musí být na vyšší pozici.

Chtěla jsem první den nastoupit se skloněnou hlavou...

Nezobrazuje se tu ani jeho číslo?

Hej! Co to děláte s ředitelovým autem?!

Čí, že je to auto?

Nesnáší, když se kolem něj motají lidi.

Okamžitě jděte od toho auta pryč!

Ředitelovo auto...

Je snad...

Bože, můj žaludek...

Co teď s tím?

VÝKONNÝ ŘEDITEL BRAIN PR

Paní Chae Ro Un?

Paní Chae Ro Un?

Hned první den

si přijde pozdě.

DANG YU HUI, BRAIN PR

Nejdříve byste si měli zapamatovat jedno.

Bez ohledu na to, co se stane,

nikdy nejezděte výtahem

do nejvyššího patra.

I když je to chyba,

tak ve chvíli, kdy tam vstoupíte...

Už chápu, proč všude rozhazuje peníze.

VÝKONNÝ ŘEDITEL EUN HWAN-GI

Proč jste proboha nahý

ve vaší kanceláři za denního světla?

Jak jste se sem dostala?

Myslel jste si snad, že jen tak odejdu?

Oblečte si něco.

Dal jste mi na tu opravu příliš moc peněz.

Nechci vás tak natáhnout.

Už jste něčím zakrytý?

Omlouvám se, že jsem sem jen tak vtrhla.

Ale je to lepší, než zavinit nehodu a ujet, ne?

No, musím přiznat, že jsem trochu vytrvalá.

Navíc jsem už viděla mnoho nepříjemných

vypořádání podobných nehod.

Už jste se něčím zakryl?

Šmarjá, zakryl jste se až moc.

Chtěla bych vidět váši tvář.

Zajímalo mě, jak moc jste bohatý,

když jste jen tak vyhodil šeky na ulici.

Zjistila jsem, že jste ředitelem známé společnosti.

Jmenujete se Eun Hwan Gi, nemám pravdu?

Jste výkonný ředitel Eun Hwan gi, že?

Ne.

Proč schováváte vaši tvář?

-Ne, jděte ode mě. -Sundejte to.

Ukažte mi vaši tvář.

-Ukažte mi ji. -Nenávidím světlo.

Hej!

Co to...

Kdo jste?!

Co tady děláte?!

No... Já...

Omlouvám se, pane.

Okamžitě odsud odejděte.

Puste mě.

Zešílela jste?

Buďte zticha. Vy snad nevíte, kdo to je?!

To bolí.

Pusťte mě.

Opravdu mě to bolí.

Prosím, nechte mě jít.

Kdo vás poslal? Jste snad od novin? Broadcasting station?

Nedává žádné rozhovory.

Nejsem novinářka.

Tak proč...

Proč jste sem teda přišla?

Došlo k menší nehodě.

Tak jste měla zavolat pojišťovnu.

Proč jste sem chodila?

Proč bych sem nemohla přijít?

No...

Existuje snad něco, co by se o něm nemělo vědět?

Viděla jste tam něco divného?

Je tam snad něco divného?

Byla jste uvnitř, musíte něco vědět.

Vy jste nikdy uvnitř nebyla?

Jste jeho sekretářka.

Tak jako tak.

Už se sem nikdy nevracejte.

Určitě musí něco skrývat.

Co se to tam děje?

Co si vlastně myslela, že ji napadlo přijít až sem?

Ahoj, jsem Chae Ro Un, nový zaměstnanec společnosti Brain PR.

Ode dneška budu členem této rodiny.

-A my jsme... -Scared Out of Wits.

-Zdravíme vás! -Zdravíme vás!

Když jsem tě poprvé viděla,

ztratila jsem smysly.

Tvůj úžasnej vzhled

mě přímo paralyzoval.

Tvůj nádhernej úsměv

se dotkl mého srdce

a naplnil láskou.

Myslím, že baterie lásky je vybitá,

Nemůžu s tebou žít,

jsi moje baterie lásky,

jsi mé všechno,

vážně tě mám ráda.

To je ona.

Najala jsem nějaký zábavný prvek tak, jak jste si přál,

bez ohledu na její vzdělání a kvalifikaci,

ale hned první den přišla pozdě.

Nevím, jestli se zrovna ona k nám do firmy hodí.

-Chae Ro Un! -Chae Ro Un!

-Chae Ro Un! --Chae Ro Un!

Vypadá to, že hodí.

Musíme říct sbohem.

-Na zdraví! -Na zdraví!

Bože, to je chuť.

Dobře se bavte, hned budu zpátky.

-Ale ještě se k nám vraťte! -Dobře.

Slyšel jsem, že jste muzikálová herečka.

Ano, to jsem.

Možná proto mi jste povědomá.

Jaké je vaše nejslavnější dílo?

Nejsem slavná, hrála jsem jen malé role,

takže nic takového neexistuje, pane řediteli.

Proč jste se přihlásila do Brain PR?

Protože jsou zde vítány vedlejší postavy, kam patřím i já.

Ve skutečnosti také hrajete vedlejší roli.

Já?

Všichni říkají, že hlavní roli

má "zlatá lžíce", která má kancelář nahoře.

a že pan ředitel Kang je jako Batmanovo komorník,

který se o Batmana stará.

Jste vážně prostořeká.

Chcete snad roli v romantické komedii, s šéfem a sekretářkou v hlavní roli?

Myslím, že jsme na stejné straně,

proto jsem řekla něco tak šílenýho.

Na stejné straně?

Mám radši noir filmy.

Stojím za dveřmi

přesně tak jako vy.

Za těmi zamčenými dveřmi jsou boháči,

kteří nemají na práci nic jiného, než jen hlídat svůj majetek.

Lidé jako já

musí na ty dveře zaklepat a otevřít je.

Nezáleží na tom, jestli je za nima monstrum, nebo snad princ.

Lidé jako já musí nebojácně jít a za ty dveře se dostat,

protože je to jediný způsob života.

Vy sám jste ty dveře otevřel

a stal jste se lepším, než je hlavní postava.

Tak jsem si myslela, že byste mohl otevřít dveře i pro mě.

Už jsem si vzpomněl, kde jsem vás viděl.

Bylo to před deseti lety.

Myslím, že to bylo v zrcadle.

Dveře se vám otevřely.

Říkáme stejná slova...

Ne, nejsme...

Nebudu litovat

Ne, nebudu!

Ale jak vypadáš...

Sledovala mě, protože věděla, kdo jsem?

Naplánovala snad tu nehodu?

Ne, to je blbost.

Vrazil jsem do ní zezadu.

Neřeš to už, byla to náhoda.

Byla to zkrátka nehoda a neúmyslná srážka.

Zkrátka se v mé kanceláři už nikdy znovu

neobjeví.

-Zdravím! Dobré ráno! -Zdravím.

-Dobré ráno! -Dobré.

Dobrý den.

Spalo se vám dobře?

Děkuji vám.

Je už ředitel Eun ve své kanceláři?

Obvykle do práce nikdy nechodí, ale ani ji neopouští.

Je pořád ve své kanceláři.

Cože? Vy jste ho nikdy neviděl?

Občas doručuji jeho zásilky.

Zásilky? Co obvykle posílal?

Nevím, protože byly vždycky pořádně zabalené.

Ale...

Ale?

Nevím, jestli vám to mohu říct.

To je v pohodě, můžete mi to říct, pane.

Ještě jsem to nikomu neřekl.

Věřím vám, takže vám to povím.

Dobře, pane.

Ten den hustě pršelo.

Nůž?!

Vy jste nikdy neuklízela v nejvyšším patře?

Je to zakázáno.

Ale vy nemůžete odejít, když tu není uklizeno.

To mu to snad nevadí?

On je pravý opak.

Je tak pořádný,

že bez ohledu na to, jak moc uklízíme,

nebude nikdy spokojený. takže si raději udělá všechno sám.

Musí to bejt totální blázen trpící mysofóbií. (mysofóbie=strach z bakterií)

Proč jste tu zase?

Chtěla bych s vámi mluvit.

Sundejte si boty.

Co tady proboha zase děláte?

Přinesla jsem vám tohle.

Zapomněla jsem vám to říct, protože jsem byla posledně zmatená.

Také jsem zaměstnanec Brain PR.

Myslíte, že tomu budu věřit?

Jsem tu nová.

Opravdu?

Samozřejmě.

Tenhle bylinkový čaj je dobrý na potlačení úzkosti.

Prosím.

Děkuji vám.

Upřímně...

Když jsem tady, jsem vždy jak na trní.

Čeho se tak bojíte?

Je to kvůli tomu,

že nevím, co se za těmi dveřmi děje.

Vůbec.

Dnes ráno dovnitř něco vešlo.

Vůbec nevím, co uvnitř je.

Někdy to táhne za sebou pytel, jindy krabici

a jindy zase kufr, který je tak velký, že by se do něj vešel muž.

Víte, co je opravdu děsivé?

Cokoliv, co přijde dovnitř,

tak nikdy nevyjde ven.

Je opatrný a naprosto nespolečenský.

Mysofóbie a nůž.

Nemůžu tomu uvěřit.

Je to snad psychopat?

Upřímně řečeno

se tady dusím.

Chci jenom volně dýchat.

Pane řediteli.

Oběd...

Správně, je čas na oběd.

Počkejte chvíli.

Ano, pane.

Dokonce i psi dostanou najíst, když hlídají dům.

Doufám, že má ráda ředkvičky.

Ženy v jejím věku mají radši těstoviny, než rýži.

Přesto jsem šel až do Dangjinu pro podzimní ředkvičku.

Jsem si jistý, že si její chuť zamiluje

a stejně tak do té křupavé struktury.

Moje nová rtěnka.

Je tak krásná.

Ale dobré jídlo nedělá to,

co jíte, ale s kým ho jíte.

Mohlo by jí být nepříjemné, kdyby se mnou jedla sama.

Mohla by z toho mít podrážděný žaludek.

Než by se uzdravila, zabralo by to déle, než jeden den.

A celou tu dobu by hořce litovala, že se mnou vůbec kdy jedla.

Bože, jsem tak hladová.

Promiňte.

Ano, pane řediteli.

Najedla...--

Kdepak, nejsem vůbec hladová.

Zlobí mě trochu žaludek.

Opravdu?

Ano, jsem v pořádku, opravdu!

Dobrá tedy.

Mám takový hlad.

Šel jsem až do Dangjinu.

abych tu ředkvičku koupil.

Je opravdu dobrá.

Cože? On ještě nejedl?

Neměla byste se o to postarat?

Vždyť jste jeho sekretářka.

Vždyť víte, že včera v tom pokoji něco bylo.

A on je tu šéf.

Dobře, ale co do toho pokoje vlastně vstoupilo?

Ani mě nenechá, abych se na něj podívala.

Cože? On vás nenechá?

Nemá rád, když se na něj lidé dívají.

Před ním se musím klanět a zírat na podlahu.

Bože můj! Ta bohatství mu stouplo do hlavy.

Nepodívala bych se na něj ani, kdybych mohla.

Ty jeho oči jsou tak děsivý.

Před třemi lety...

Ou, já zapomněla. Mluvit o tom je tabu.

Stalo se před třemi roky něco?

Totiž sekretářka, která tady pracovala...

-Počkejte chvíli. -No tak, povězte mi to!

Můj žaludek, co se to s ním děje?

Co je vám? Máte bolesti?

To přejde.

Vypadáte opravdu bledě.

Proboha!

Volám záchranku.

Proč teď?

To bolí!

Jste v pořádku?

Počkejte.

Promiňte!

Jste tam?

To nemůžete.

Nesnáší klepání.

To teď není důležité!

Haló, prosím, otevřete!

-Slyšíte mě? -Prosím...

Můj žaludek!

Zavolejte 911, prosím!

To mě neslyšíte?

Božínku.

Koho nám to sem čerti nesou?

Děkujeme za návštěvu.

Jak je to dlouho, dva měsíce?

No tak se posaď, nestůj tady jak host.

Není to spíš někdo cizí, než host?

Mému synovi je už přes 30, ale stydí se před jinými lidmi.

Jeho zaměstnanci se musí cítit strašně.

To je důvod, proč před třemi lety... --

Nezačínej s tím zase!

Dávej pozor, aby nezačaly kolovat další řeči.

Někam se ukliď a nevynikej.

To mu přece říkat nemusíš. Je to jeho specialita.

Volby starosty jsou hned za rohem,

tak nedělej žádné potíže, dobře?

Je to tak trapné.

To snad ani není můj syn.

Tak jsem tě teda asi podváděla.

Víš moc dobře, že jsem založil první PR společnost v Koreji...--

A udělal jsi z ní

nejlepší PR společnost.

Po celých 30 let jsi ji vedl opravdu dobře,

za což můžeme vděčit zejména tvým dobrým kontaktům.

Jsem si jistá, že ty kontakty využiješ

jako odrazový můstek, aby ses dostal ještě dál.

To velmi dobře vím.

Myslím tím, že někdo...--

Kdokoli ti může říct, že Hwan Gi je tvůj syn.

Bože můj.

Hwan Gi, ty jsi doma!

Čekala jsem na tebe.

Proč nemáš rád vlasové salóny?

Mladé a krásné ženy se tam s tebou dají do řeči,

zeptají se tě, jestli jsi v pořádku.

Prostě ráj.

I když pro tebe by to bylo spíš peklo.

Promiň, že tě otravuju.

Myslím, že je to hotový.

Ne, ještě ne.

Zaujal tě někdo v poslední době?

Ne.

Myslím, že chodíš na konzultace pravidelně z nějakého důvodu.

Když tě tam táta posledně poslal, utekl jsi.

Takže tu musí být důvod. Že by dívka?

Tak to není.

Kdo to je? Je krásná?

Říkám, že to tak není.

Vydrž.

To je ona?

Ne, to není.

Ahoj.

Co tím myslíš?

Jak moc je to špatný?

Postarám se o to a ujistím se, že vše proběhne hladce.

Neboj se, Hwan Gi.

Dobře.

Ji Hye. Ne...

Já...

PŘED TŘEMI ROKY.

Ne...

Zemřela osoba.

Jak je možné, že se nikde nepíše o tom, že někdo zemřel v práci?!

Všichni říkali, že Ji Hye trpěla depresemi.

Dává to smysl?!

Pokud to neuděláš ty, udělám to já.

Pokud nemohu udělat nic jiného, najdu alespoň její boty.

DODRŽUJTE KLID, PROSÍM.

Má refluxní ezofagitidu, gastrospazmus

a chronickou enteritidu.

Někteří lidé se úplně vyčerpají,

zatímco jiní to mají snadné.

Každý den nahrazuje svý sekretářky,

jako by byly postradatelné.

Považuje také za postradatelný

ten incident před třemi roky?

Napijme se.

Víc vidět nepotřebuji.

Pojďme do novin.

Vážně to uděláme?

To ty jsi ten, kdo mi o těch řečech řekl.

To bylo proto, že jste se nedokázali spojit.

A navíc to nejsou jenom řeči. Je to holý fakt.

Nemá rád, když se na něj lidé dívají.

Když jsem před ním, tak se musím klanět a zírat na podlahu.

Tak se neboj a jdi do toho.

Jenom zatím počkej a uvidíme.

Pokud to necháme jen tak být, tak tam bude víc obětí!

Ukázalo se, že to není jen pytlík na peníze, který je panovačný.

Je mnohem nebezpečnější, než tušíme.

Osoba mu umírala přímo u dveří

a on přitom ani nemrkl.

Ten psychopat zabil mou sestru.

Anonymní fanoušek bez tváře a jména.

Kvůli mému sobectví

jsem si držel odstup.

Přišel?

Pan Smith.

Znovu pošle květiny, protože neví, že jsem skončila.

Hej, ty květiny tam nech, pokud je přinese.

Snažil jsem se ji utěšit,

ale utěšil jsem maximálně sám sebe.

Pan Smith bude asi v šoku...

Bude se o mě bát, že?

Nemyslíš si, že mu ublíží,

když si bude myslet, že jsem ho odmítla?

Ne.

Dobře.

Protože je to naposledy.

-Taxi! -Hej, počkej!

-Hej! -Měl bys jít domů!

Je tu někdo, koho musím vidět!

Hej, Ro Un!

Tohle je poslední šance.

Jen jednou...

Jen jednou naposledy půjdu

a řeknu...

Chae Ro Un?

Ro Un skončila.

-Proč? -Dostala práci.

"Řekni tomu zmetkovi, co posílal ty kytky,

že je konec jeho zvrácenému stalkerskému chování".

-Je tady zase. -Vážně?

Prosím jděte, musíme si udělat pár fotek.

Akorát tu překáží.

-Kdo to je? -Jděte pryč.

-Co to dělá? -Pojďme se fotit.

-No tak. -Co to dělá?

Nechte to být.

Uklidím to.

Měl jsem se k tomu odhodlat dřív...

Kdybych jen přišel o něco dřív...

Kam vůbec šla?

Proč najednou skončila?

-To jsem se lekl. -Kde je pan Smith?

Bože, z tebe to táhne!

Proč jsi tady? To už tě propustili?

Nepřekvapilo by mě to.

Byl tady pan Smith nebo ne?

Už odešel, neviděla jsi ho?

Ro Un!

Pan Smith?

To jsem já, Chae Ro Un!