Original subtitles

Občané Oz,

uběhlo 12 odlivů od chvíle,

kdy Zlá čarodějnice ze Západu uprchla s Grimmerií.

Chraňte své děti.

Nevěřte zvířatům.

Bude zlikvidována.

Zatímco my dál kráčíme vstříc Čarodějově vizi země Oz zítřka.

Dělej. Pohni!

- Naložit! - Honem. No tak! Pohyb!

Nemluvit.

Čaroděj chce mít silnici hotovou.

Přidej, přidej!

No tak, pohyb!

Naplň ten koš!

Tak pohyb.

No tak.

No tak, hni sebou.

Vstávej!

Honem!

Klid!

Prr, prr.

Zpátky!

Ústup! Stráže, ústup!

To je čarodějnice!

Čarodějnice je zpátky!

ČARODĚJKA: DRUHÁ ČÁST

ZLÁ ČARODĚJNICE OZBROJENÁ A NEBEZPEČNÁ!

SMARAGD ZLÁ ČARODĚJNICE OPĚT LÉTÁ

Čarodějka zuří,

zlo je stále na nohou.

Zpráva zlá se k lidem dostává.

VODA JI ZAHUBÍ!

Čarodějka běsní,

obětí už spousty jsou.

Hrozné plány s nimi asi má.

Jako zelený zlý vichr

chce krajinou se hnát.

I Čaroděj si zvykl, že chce pomlouvat a lhát.

Jen lhát.

Jen lhát.

Pohyb!

Odjistit!

UTEČTE!

Všechno zlé ať skončí,

pryč ať jsou ty čáry hned.

Chceme vědět, kam se vydá dnes?

Kam se vydá dnes?

Kam se vydá dnes?

Čaroděj se dočká,

brzy padne sám.

Celá země teď mi tleská,

čistou pravdu já jim dám.

Že Čaroděj hraje svou špinavou hru,

že umí jen slídit a lhát.

A tak ho vyženou, to musí se stát.

SMARAGDOVÉ MĚSTO

SNAD ZÍSKÁŠ, PO ČEM TVÉ SRDCE TOUŽÍ. GALINDA

- Pojeď se mnou. - Co?

Za Čarodějem.

Už Čaroděj čeká vás.

Ty jsi, Glindo, pořád nejlepší.

No, nejspíš jo.

Ostatní ujdou, ale především

chceme říci, že jsi špicí, chceme jen na tebe zírat.

Bezchybná, oslepující, ty jsi naše nová víra.

Díky.

Dobrá. Dobrá. Dobrá. Dobrá. Dobrá.

Dobrá.

Je tak dobrá.

Glinda Dobrá.

La, la, la, la.

La, la, la, la.

Čarodějka běsní,

všude pláč se ozývá.

Strach a svár se táhne krajinou.

Zachrání nás Glinda,

tolik mocných kouzel zná.

Žal a bolest záhy odplynou.

GLINDA DOBRÁ

Dobro zvládne přežít, vždycky porazí

tu Zlou.

Tu Zlou!

Dobro může porazit

tu Zlou.

GLINDA DOBRÁ

ZLÁ ČARODĚJNICE

V Quoxu bude quoncert, kdybys chtěla jít.

Možná.

Čtvermoňské čtverum ti chce vzdát poctu. Jen neví za co.

To potěší.

A někdo poslal cukroví.

- Dobroděj. - Odnést do mého brlohu.

Šaty z minulého týdne?

- Možná je věnujme nemaječným. - Jistě.

Dobrý nápad.

A když jsme u toho, chtělo by to ochrannou známku na slovo „dobrý“.

To je… Podívej, mám husinku. Moje folikuly křičí.

Vážně svou práci miluju.

Dobře.

Madam Morrible.

Odpusťte mi to zpoždění. Já netušila…

Stalo se něco? Jde o Elphabu?

Myslíš Zlou čarodějnici.

Ano, jistě.

Račte, račte.

- Paní Morrible, já… - Chcete, abychom to sepsali?

Co kdybych přinesla občerstvení? Něco malého?

Třešňovou tříšť, věneček?

„Paní Morrible“? Ona není vdaná.

Ty koukej…

Otevření silnice ze žlutých cihel se blíží

a Zlá čarodějnice troufale útočí.

Veřejnost je neklidná.

Je důležité víc než kdy jindy, abys pozvedla náladu všech v zemi,

jak to umíš pouze ty.

A tudíž…

Madam, to je úžasné.

Co je to?

Tvůj nový dopravní prostředek.

Tvá vlastní vehikulární sférická globule.

Takže bublina?

Jistě.

Měla jsem ji prasknout?

V pořádku.

Určitě?

Dělá to to, co si myslím?

STISKNOUT PRO BUBLINU

Ne!

Nemůžu.

No ne!

Jsem tím uchvácelena.

Čaroděj ji dal stvořit speciálně pro tebe.

Jeho Čarodějnost považuje za nezbytné, aby naše Dobrá čarodějnice

též mohla létat.

Já souhlasím.

Ale netrap se svou neschopností ovládat skutečnou magii.

Tento vynález skvěle zakryje tvé nedostatky.

Mechanismus bubliny je naštěstí chytře ukrytý.

Lidé usoudí, že to ty ji udržuješ ve vzduchu

díky své vlastní čarodějné síle.

Tak je nech, ať si to myslí.

Jistě.

Jenom si nezapomeň tohle.

Ta hůlka ti dodá správný šmrnc.

Uvidíme se na slavnostním otevření.

Děkuju moc.

Magická hůlka?

Všechno nej, Galindo!

Tu jsem si přála ze všeho nejvíc.

Honem, vyzkoušej ji.

Jo, zkus to!

- Kouzli! Kouzli! Kouzli! - Pospěš.

Já zapomněla říct kouzlo.

- To kouzlo. Jo, jo. - No jasně.

A tímto přikazíruji, ať se stane něco magického!

Nevykouzlí ani jiskru.

Hele.

To je duha.

Cože?

To je tvoje práce?

Víte, jak moc duhy miluju.

- Ty jo. - Udělej to ještě!

Jsme kámošky.

Já věděla, že to svede.

- Kdopak chytí duhu? - Úžasné, viďte?

Já věděla, že má kouzlo.

Kdo má chuť na zákusek?

Copak je, drahoušku?

Dostala jsi vše, cos chtěla.

Já vím,

ale tak moc chci umět magii. Opravdovou. A…

neumím.

Drahoušínku,

všichni tě milují.

Dej na mě,

nic víc nepotřebuješ.

Teď se usměj.

To je ono.

Zlatíčko,

jdeš s námi?

Pospěš si.

Glindo!

SILNICE ZE ŽLUTÝCH CIHEL PRO VEŘEJNOST

Mí Spoluozané.

Dobrá zpráva.

Všechny cesty konečně vedou k Čaroději.

Oslava velká čeká nás v tento den.

Jak skvělé!

Oslava, jakou vymyslí Glinda jen.

Jak skvělé!

Konečně den, kdy kouzla a čáry jsou pryč!

Víc štěstí si nelze přát,

jak skvělé.

Ještěže máme tebe, Glindo,

a tvého fešného nápadníka, prince Fiyera,

nově jmenovaného kapitána Silné gardy,

kterou shromáždil sám Čaroděj, aby zajala Zlou čarodějnici.

Povězte, kapitáne, jaký je to pocit?

Frustrující.

Stal jsem se kapitánem, abych ji našel. A mé hledání skončí, až se tak stane.

Ne!

Být zasnouben.

Zasnouben?

Překvapen?

Ano.

Dobře. V to jsme doufali.

Čaroděj a já.

Víc štěstí si nelze přát, však, drahý?

Víc štěstí si nelze přát, já vím.

Život je hrou a život nás dvou

je pohádkou nejkrásnější.

Více štěstí si nelze přát, viď, drahý?

Víc štěstí si nelze přát.

Štěstí přejem i vám a rozdávat chceme ho dál.

Všem s pokorou.

Být nemůžeš krásnější,

já pro změnu skromnější.

Víc štěstí si nelze přát.

Ten, kdo hledá, najde štěstí

a lásku nádhernou.

A Glindo, drahá, my jsme šťastní za tebe.

Jako tisková mluvčí

jsem se zasadila o to, aby celá země Oz znala příběh o tvém statečenství,

tváří v tvář děsivé Zlé čarodějnici ze Západu.

Ona prý třetí oko má, co ve dne i v noci bdí.

Svléká se z kůže jako had, to na rozdíl od lidí.

Zvířata jsou jí oddaná a s nimi teď něco chystá.

Duši má zlou, voda prý jen ji rozpustí čistá.

Čistá!

Ji rozpustí voda čistá.

Lidi jsou duté hlavy. Uvěří čemukoli.

Teď nás omluvte na oka tik.

Pojď se mnou, drahoušku.

Co se děje?

Lidi se dívají.

Nedokážu tam stát, křenit se a dělat, že souhlasím.

Myslíš, že mě těší ty hrozné řeči, co o ní vedou? Nesnáším je.

Tak na co čekáme? Jdeme. Vypadneme odsud.

Nemůžu.

To nejde. Lidé ode mě očekávají, že jim zvednu náladu.

Nechceš odejít,

protože tomu nedokážeš odolat.

Tak je to.

No, možná že ne.

Ale je to špatné?

Kdo by odolal?

Odpověď znáš.

My oba víme, kdo odolal. My ji známe.

A musíme ji najít, protože jestli nás někdo předběhne…

Fiyero, i já o ni mám strach.

Tolik mi chybí.

Ale cožpak nechápeš, že nechce být nalezena?

Snaž se to přijmout.

Sama se tak rozhodla.

Máš pravdu.

Heleď…

Když tě to učiní šťastnou, vezmu si tě.

I ty budeš šťastný, že ano?

Znáš mě, já jsem pořád šťastný.

Fiyero.

Díky moc, drahoušku.

On…

Běžel mi pro něco k zakousnutí.

Vždycky je tak pozorný.

Vše mám. Víc štěstí si nelze přát.

Ne. Víc štěstí si nelze přát.

Přesto chci trochu víc,

já chci hezky žít.

Však zlý se zdá být svět zdejší.

Mám však štěstí, co víc si přát.

Větší štěstí si nelze přát.

No, prostě ne!

Kdo chce trochu žít, ten má taky snít.

Však život je náročnější.

Čeká nás život plný ztrát.

Je tam všechno, co má se stát.

Jsou tam mosty, co jednou překročíš,

pak bývá těžké vstát.

Na dosah máš svůj cíl.

Štěstí zná jenom ten, kdo snil

a žil.

Víš, že v životě tvém

plném zázraků

nelze být šťastnější.

Pojď, ty musíš být šťastnější.

Ten, kdo hledá, najde štěstí,

chce lásku mít tu svou.

No, vždyť to víš.

Hledej, najdeš štěstí,

lásku nádhernou.

Laskavá Glindo, tolik tě milujem.

Jak skvělé.

Za tolik štěstí jen tobě děkujeme.

Jak skvělé.

Čaroděj také, Glindo.

I snoubenec.

Víc dobra si nelze přát.

Víc lásky si nelze přát.

Víc štěstí si nelze přát.

Víc štěstí si nelze přát.

Jak skvělé.

Jsi nej!

Díky za každý den.

Díky za každý den.

Zlá čarodějnice! Kryjte se!

Nasedat!

Glindo! Vy všichni, do úkrytu!

ČARODĚJ LŽE

Prosím, klid, neděste se.

Neublíží vám. Jen klid.

Chce nás všechny zabít!

Hle!

OZ ZHYNE

Gardo, vpřed!

Fiyero!

Hyjé!

Ne, pojď.

Pohyb!

Stát!

Kapitáne, vidíte něco?

Ne.

Pojďme.

Žádný oddych, dokud Zlou čarodějnici nechytíme.

Honem! Vpřed!

- Odchod! - Do řady!

Fiyero!

Už i ty.

GUVERNÉR OPLAKÁVÁN

NESSAROSE THROPPOVÁ JMENOVÁNA GUVERNÉRKOU

Paní guvernérko?

To navrhované nařízení, zákon o omezení mobility.

Co že to?

Zvířata by musela mít povolení cestovat.

Mlaskalov je jediným místem v Oz, kde nebylo ratifikováno.

Liga guvernérů vás vyzývá k podpisu.

Nesso, tohle snad nepodepíšeš.

Když to neudělám,

lidé budou říkat, že jsem stejná jako má sestra!

Dejte nám oka tik, Avaricu.

Boqu.

Odpusť mi. Jenže Elphaba mě opustila, když jsem ji potřebovala.

Ani mě nenavštívila, když otec zemřel.

Pouze ty jsi přišel.

Jenom Oz ví, zda bych to všechno zvládla překonat bez tebe.

A jsem rád, že jsem ti mohl být oporou.

Ale přemýšlím, už nějakou dobu…

Ano?

Asi je načase, abych šel.

Chápu.

No, jestli to tak cítíš,

tak bys asi měl odejít.

Hned.

Nesso,

my dva se určitě nevidíme naposledy.

To já vím.

Upozornění pro cestující.

Ukončete nástup do Smaragdového expresu.

Dveře se zavírají.

Prosím nastupte a uvolněte prostor pro další pasažéry.

ŽÁDNÁ ZVÍŘATA

Jedete za někým výjimečným?

Pořiďte si nový ozoh.

Navštivte Čarodějův obchodní dům v centru Smaragdového města.

Další.

Exkluzivní sleva pro cestující, kteří dorazí dnes.

- S dovolením, musím nastoupit do… - Máte povolení?

Cože?

Všem Mlaskalům je zakázáno opustit Mlaskalov

bez písemného povolení od guvernérky.

ZÁKAZ VSTUPU ZVÍŘAT A MLASKALŮ

Trvala na zavedení s okamžitou platností.

…připomínáme všem cestujícím…

Nestrkejte do mě.

- Jdeme. - Ne, mami. Mami.

- Ruce pryč od mojí rodiny. - Nechci nic slyšet, Mlaskalové.

- Pohyb! Pohněte, Mlaskalové. - Jděte.

To je vrchol. Takhle se k nám nemůžete chovat.

Vypadněte, Mlaskalové.

Další.

Tohle není Oz, který znám.

- Tohle je neozanské! - Zpátky do řady.

Ustupte. Co jsem řekl?

No? Mlaskale, krok dozadu.

Opatrně.

Další skupina. Pojďte, děti.

- Honem. Musíme odejít. - Zůstaňte pohromadě!

Pospěšte si. Pokračujte.

Hlídejte si děti, prosím.

Neměj strach. Jsem s tebou a neopustím tě.

Nežeňte tak.

O co tady jde?

- Pozor na cestu. - Co to děláte?

Pojďte, děti. Rychle.

Musíme opustit Oz.

Nedělejte to. Prosím.

- Pokračujte. - Zůstaňte v Oz.

Stůjte při mně. Postavíme se Čaroději.

Máme čekat, až nás opice odnesou?

Tak dopadnou zvířata, která se ozvou.

Už je nikdo nespatří.

Ne.

Oz nebude Oz bez vás všech.

Vím, že máte strach, ale je to náš domov.

A patří nám všem.

Elphabo.

Dulcibello.

Maličká.

Chybíš mi, méďo.

Nemůžeme zůstat.

Oz je tak prohnilý.

Nezbývá nám jiná možnost

než utéct tím tunelem na Místo mimo Oz.

Říká se, že Místo mimo Oz je jen…

prázdnota.

Jak tam chcete přežít?

Jak chceš přežít tady?

Nikdo v Oz nebude šťastný, dokud ty nezemřeš.

Proč bys měla chtít zůstat?

Netuším.

Jak můžu ráda mít

to místo zrádné.

To místo víru mou co dusí.

Kde sny jen uvadnou.

Však já tu dál chci žít svůj sen.

Je to příslib, je to víra.

Je to Oz, země štěstí a snů.

Dávno se stesk a zmar tu šíří

a temné jsou časy.

Kamenů pár,

všude jíl a prach tu jsou.

Když strach a svár zem tvou ničí

a poušť jen se sem vrací,

přesto máš rád zem svou.

I když ti lžou,

ty máš rád zem svou.

Snaž se to pochopit.

Už opravdu nemůžeme dál bojovat.

Musíme.

I když se bitva zdá už prohraná,

tak dej si říct,

že máš rád zem svou.

Když se zdá, že víra selhává,

tak zkus si říct,

že vážně máš rád zem svou.

Když máš chuť to vzdát

a jiní vítězí,

ten pocit já dávno znám.

Ukaž, jak vše na lásce vážně záleží.

Vždyť Oz patří i nám.

My jdeme lepší cestou.

Strach a zmar nás neskolí.

Ukážem všem, co lžou,

že jdem a máme sílu.

A přicházíme v míru.

Kdo má rád zem svou.

Kdo má rád zem svou.

Kdo má rád zem svou.

Když jsi sám, pojď s námi zbrojit.

Kdo chce vyhrát, zemi spojit,

ten má rád

zem…

Neposlouchejte ji!

Kde je?

V noci, jakmile zavřu oči, stále vidím tu zelenou tvář.

Neuvěřitelné.

- Jsi to ty? - Drž se dál!

Když jsem byl ještě lvíče,

unesla mě z jediného domova, co jsem kdy měl.

Byl jsi v kleci.

Kdybych tě neodnesla, nenaučil by ses mluvit.

Říká se, že to ona přičarovala opicím křídla.

Dala Čaroději jeho zvědy.

Je to pravda?

Je to tak.

Já seslala to kouzlo.

Teď s tím musím žít.

Kdybych věděla, že mě oklamali

a proč, tak bych nikdy ne…

Čaroděj lže. Dokážu to.

Když budeme držet spolu…

Dulcibello!

Maličká,

vím, že nepřestaneš bojovat,

protože tě znám.

Díky, Boqu.

Co takhle partička karet, až skončím s prací?

Jak si budete přát, paní guvernérko.

Chci, abys mi říkal Nesso.

Vzpomínáš?

Boqu.

To nevadí. Řeknu ti, až skončím.

MLASKALOVSKÝ ZPRAVODAJ ŠŤASTNÝ PÁR SE BUDE BRÁT!

Kdo nechal ty dveře otevřené?

To já.

Tak ráda tě vidím.

Proč jsi tady?

Snažila jsem se tě z toho vynechat,

ale potřebuji tě.

A já myslela, že ses mi přišla omluvit.

Omluvit se ti?

Náš otec zemřel studem a ty ses ani neobtěžovala přijít.

Alespoň předstírej, že tě to mrzí.

A proč? Nesnášel mě.

Už zase vedeš zlé řeči.

Ale kdež.

Taková je pravda.

- A víš proč? - Co na tom záleží?

Správně. Nezáleží.

Teď je to jen na nás.

Ty jsi guvernérka. Lidé tě poslechnou a společně…

Proč ti mám pomáhat?

Létáš napříč zemí Oz s tou knihou, pomáháš zvířatům, která ani neznáš,

a ani tě nenapadne, že bys svou mocí pomohla mně!

- Nikdy jsi o mou pomoc nestála. - Teď o ni stojím!

Kéž by všechno bylo jako dřív na škole.

Tu noc, kdy mi Boq řekl, že jsem překrásná.

OZLNIVÁ TANČÍRNA

Tehdy jsem úplně poprvé obula tyhle boty.

A hrála hudba.

A zdálo se mi, že možné je všechno.

Tu noc v Ozlnivé tančírně

Boq tančil se mnou.

A já se cítila milovaná.

Tu noc jsem se v oblacích vznášela,

překrásně se cítila.

Chci se tak zase cítit!

Nesso, kéž bych mohla něco udělat, ale…

Co to vyvádíš?

Moje boty!

Jsou v jednom ohni!

Vznáším se ve vzduchu.

Nesso. Konečně.

Já nebyla si tím jistá.

Ale konečně svou mocí dobro konám.

Konečně! Dobro konám.

Děkuju, Elphabo.

Nesso?

Řekl mi Nesso, funguje to!

Nesso, potřebuji ti něco…

Hle.

- Ty. - Boqu.

Ani krok!

- To jsem jen já, neublížím ti. - Boqu, neměj strach.

Elphaba mi přišla zvednout náladu.

Tos udělala, aby byla šťastná?

Teď už vím, že možné je všechno.

Pro nás oba.

- Nesso? - Ano?

Nesso,

jistě teď o mě už nestojíš

a nevadí, když dnes večer odejdu.

Odejdeš?

Dnes píšou v novinách,

že se Glinda hodlá vdát

za Fiyera.

Glinda?

Ano, Nesso, je to tak.

A já musím na ni apelovat,

vyjádřit svoje city k ní.

Nesso.

Mé srdce patří Glindě od chvíle, kdy jsem ji spatřil.

Patří Glindě?

Tak to se ještě uvidí.

- Nech ho jít! - Stůj, nepřibližuj se!

Ty a tvá sestra. Ona je stejně zlá jako ty.

Drží mě tady jako vězně.

- O co tady jde? - O můj život!

To málo, co z něj zbylo.

Tvoje srdce bude patřit mně! Rozumíš?

I kdybych tě musela…

I kdybych tě musela…

očarovat.

Jistě je tu zaříkadlo, kterým získám tvé srdce.

- Nesso, ne. To je nebezpečné. - Co to vyvádí?

Dost, Nesso!

Vyslovuješ ta slova špatně!

Co to říká?

Odcházím.

Boqu, co je ti?

Mé srdce.

Mám pocit, že se scvrkne.

- Dělej něco! - To nejde!

Kouzlo z Grimmerie není možné zvrátit.

Boqu!

Je to tvoje vina! Kdybys sem nepřišla…

Najdu jiné kouzlo. To jediné může pomoct.

Ty jdi. Hned! Jdi!

Zachraň ho, snažně prosím.

Nebohý Boq. Mé zlato, můj hrdina.

Neopouštěj mě, dokud můj mrzký život nevyhasl.

Samotnou a bez lásky,

jen s tou dívkou v zrcadle.

Jen ona a já.

Zlá čarodějnice z Východu.

Tančit s ním je krásné.

Usnul a spí.

Co jeho srdce?

Neboj.

Obejde se bez něj.

Ta svatba…

Počkej, kam chceš jít?

Budou tam všichni vlivní lidé ze země Oz.

Dokonalá příležitost vyjevit jim pravdu o Čaroději.

Prosím tě, přestaň sama sobě lhát.

Letíš tam, jen abys viděla Fiyera, ale je pozdě.

Nesso, udělala jsem pro tebe vše, co jsem mohla,

ale tobě to nestačí.

A nikdy nebude.

Elphabo, zůstaň se mnou!

Sbohem, Nesso.

Letím za Čarodějem.

Kde to jsem?

Co se stalo?

Žádný strach, drahý. Jen jsi…

Cos to provedla?

Já to nebyla. Nešla zastavit.

Boqu, prosím.

Cos mi to udělala?

Čarodějnice!

Já to nebyla, to ona! Byla to Elphaba!

Boqu!

Ozané Smaragdového města,

dnes se vítr obrací a osud se odvíjí přímo před našimi zraky.

Neboť dnes v noci, s požehnáním našeho Čaroděje,

spojí Glinda Dobrá a princ Fiyero Tigelaar

své životy v jeden.

Jestli mám vše? Ne, náušnici, prosím.

Děkuji.

Něco starého? Jo.

Tohle je víc než jen svatba.

Je to korunovace naděje samotné.

Něco nového?

Každopádně.

Nechť se celý Oz…

…otřese v základech během ozlavování…

GRATULÍRUJEME

…neboť dnešek otevírá novou kapitolu dějin.

Radulírujte se a Oz bude zářit navěky věků.

Něco půjčeného.

A něco křivého. Nemám nic křivého.

Dejte mi oka tik.

Elphabo Throppová, já vím, že tu jsi.

Pojď dovnitř, než tě spatří opice.

Elphabo.

Galindo.

Dovnitř. Hned.

Elphie. Chvála Ozu, žiješ.

Pozor. Šaty.

Pořád nechápu, že na tom umíš lítat.

Ne každý se může vozit v bublině.

Pravda.

Jsi v pořádku?

Neboj se.

Jen jsem tě chtěla vidět.

Moc to pro mě znamená, Elphie.

- Ale jestli tě někdo odhalalí… - Já vím.

Já vím.

Nevidělas mě. Nebyla jsem tady.

- Rozumíš? - Ne. Už toho mám po krk.

- Vezmu tě za Čarodějem. - V žádném případě.

- Ano. - Ne!

Tohle je mezi Čarodějem a mnou.

Chápu tě. Ale musíš mi věřit.

Já vím, jak s ním mluvit, a možná bych mohla něco vymyslet.

Už dávno tomu…

Cože?

Skončil jste.

Je po všem.

Já tušil, že se kvůli mně vrátíš.

Kvůli vám ne. Mně jde o Oz.

Elphabo, víš, žes mohla normálně odejít? Použít dveře.

Haló?

Ano?

Nebuď naštvaná.

Vdávám se a nemůžeš odmítnout svatební přání.

To by bylo nezdvořilé.

Na tohle nemám čas.

Poslyšte, vydáme se tam společně

a vy se přiznáte jejím hostům, že nemáte žádnou moc

a neumíte číst v Grimmerii.

Co je na tom k smíchu?

Elphabo, chybělas mi.

Můžeme začít znovu?

Ano. Prosím.

- Řekni ano. - Ne.

Myslíš, že si to nepřeji?

Kéž bych se mohla vrátit do doby, kdy jsem…

…skutečně věřila, že jste veliký.

Veliký čaroděj ze země Oz.

Nikdo vám nevěřil víc než já.

Už není cesty zpět.

A nemůžeme jít dál, dokud všichni neví to co já.

- A až se dozví pravdu… - Nebudou tomu věřit.

- Jak to můžete říct? - Jen jsem k tobě upřímný.

Můžu jim říkat, že jsem lhal,

dokud, s prominutím, nezmodrám,

ale nic to nezmění.

Nikdy ve mně nepřestanou věřit.

A víš proč?

Protože oni nechtějí.

Já jsem jenom kejklíř starý,

lidem umím poplést hlavy.

Všemu naletí a ještě smeknou.

Spolknou lež i s navijákem.

Pravdu s fakty berou hákem.

Budou věřit všemu, co jim řeknou.

Ukaž jim všechno, rub i líc.

Budou ti věřit ještě víc.

ZEMĚ OZ

Báječný.

Prý že jsem „Báječný“.

Tak říkám „Báječný“, tím jsem si jist.

Báječný,

na věky „Báječný“.

Jsem dokonalý, to lze říct.

Mám pocit báječný.

On je tak báječný.

Hej, kdo je báječný.

Mé skromné já.

Kdo umí krásně žít, zelené město mít.

Silnici žlutou kdo má? No přece já.

Elphie, poslyš, na rovinu.

Po tvém to nikam nevede.

Ale když spojíš svou moc a síly s námi a lidé nás uvidí spolu,

získáš jejich důvěru.

A potom dokážeš mnohem víc.

Jo, jo, mnohem víc.

Vždyť můžeme být jako rodina.

- Vlastně jsem nikdy neměl rodinu. - Šťastlivče.

Právě proto jsem chtěl dát občanům země Oz všechno.

- Myslíte lži. - Ne. Ne.

Ne…

pouze výmysly?

V podstatě lži, které chtěli slyšet.

Pravda si nehraje na zlou či hodnou.

Pravda je to, na čem se všichni shodnou.

Tam, odkud pocházím, je spousta lidí,

kteří věří všemožným věcem, co nejsou pravda.

Víš, jak tomu říkáme?

Historie.

Když máš peněz dosti,

jsou pochybnosti.

Zda zloděj jsi jen

či mecenáš.

A ten, kdo jen mluví

a pravdu v lež zlomí,

se slovy hrát umí, je řečník, nebo lhář?

Jsou však lidé výjimeční,

k morálce dosti neteční.

Že tu nejsou, raději předstíráš.

Není nejbystřejší.

Je prostě „Báječný“.

Já jsem tak báječný.

A slovo báječný má v příjmení svém.

A jestli chceš, může být i tvé.

Pojď se mnou.

Elphie, neunavuje tě utíkat?

Tolik bychom dokázaly.

Společně.

Náš cíl je blíž.

Jsme na dosah, náš cíl je blíž.

My budeme nejslavnější tandem, co kdy byl,

Elphie.

Snít je ve dvou snadné.

Když svou sílu najdem.

Jsme teď mnohem silnější.

To vše má být tvou odměnou.

Dost zpožděnou.

Elphabo. Pak slavit bude celý Oz.

To zásluhou jen tvou.

Báječná.

Ty budeš „Báječná“.

Buď prostě báječná.

Já už to znám.

Budeme báječní.

Díky vám báječný.

Báječný, báječný.

Kdo jsi?

A proč mě hledáš?

Počkat!

Teď přemýšlím, že souhlas dám.

Báječné.

Tentokrát ten, kdo tě prověří, jsem já.

Dost obviňování zvířat.

Těm, co opustila Oz, umožníte návrat beze strachu.

Jo, s tebou po boku

už nikdy nebudu muset obviňovat zvířata.

Ani potřebovat špiony, takže propusťte opice.

Jo? Počkat, počkat.

Proč? Proč?

Asi to chápu. Asi to chápu.

Budiž.

Já to zvládla. Totiž my to zvládli.

Uvidíme se za oka tik.

Elphie, jsem tak šťastná.

Budu se vdávat.

Tak. Chceš, abych ti dal důkaz?

Dobrý Oze. Otevři dlaň.

Kde se tam vzal?

Je to klíč. Je to klíč.

To koukáš, viď?

Ten tanec mě vskutku pobavil.

Pojď sem.

Podívej, mám je schované pod zámkem.

V zájmu jejich bezpečí.

Ale to už teď není zapotřebí.

Nuže.

Hele, můžeš sem jít a ujmout se toho?

Když ten klíč strčíš sem, budou volní.

A já…

Páni, doufám, že z toho máš dobrý pocit, protože jsi vyhrála,

ale to nejspíš my všichni.

Chistery.

Co se ti stalo, nejde vrátit.

No, mojí vinou.

Alespoň jsi teď svobodný.

Chistery, můžeš mluvit?

Zkus to.

No…

Tak leť.

Jsi volný.

Leť.

Leťte.

Leťte!

Báječné.

No…

Jestli tam máme jít a pozdravit tu smetánku,

měl bych se víc vyfiknout.

Chistery, co se děje?

Doktore Dillamonde.

Doktore Dillamonde, můžete mluvit?

To jsem já, Elphaba.

Vysvětlím.

Není to tak, jak to vypadá.

Elphabo,

některým zvířatům se nedá věřit.

Ano.

Teď už to vím.

A tyto posvátné sliby je třeba přijmout

nikoli lehkomyslně, ale radostně.

Elphabo,

zkus to pochopit.

Ne.

Nejsem žádný padouch.

- Jsem jen… - Ano, jste.

Dokonce velký padouch!

Jednou jste se ptal, po čem moje srdce touží.

A já teď vím, co to je.

Chci s vámi bojovat, až dokud nezemřu.

Utíkejte.

A teď ty, Glindo…

Co je to za hrůzoběsný zvuk?

Pryč!

Zůstaň tu.

Fiyero!

Tohle je práce Zlé čarodějnice.

Chce nás všechny zabít!

Ne!

Jaký je to pocit, přijít o svůj hlas?

Ticho, čarodějnice!

Vodu.

- A spoustu. Přineste vodu! - Rozkaz.

Kolik jí jen unesete.

Pomoc.

Prosím.

Díky.

To bylo nepříjemné.

Moje dýchací trubice je celá…

Co? Co to děláš?

- Tiše, dovnitř. - Co?

Dovnitř.

Jinak se svatební hosté dozví pravdu o Čaroději.

- Dovnitř! - Ano, ano.

Hroznosti!

Fiyero? Co tady…

Co to znamená?

To znamená, že tihle dva zrádci…

Už ani slovo, Hroznosti.

Drahý, kde jsi nechal rozum?

Co to děláš?

Odcházím s ní.

- Cože? - Cože?

- Jdeme. - Cože?

- Rychle. - Počkat.

Co?

Chcete mi říct, že vy dva spolu…

Celou tu dobu?

Ne, nebylo to takhle.

Jděte.

Hned.

Zasloužíte si to.

Vyděsils mě.

Lekla jsem se, že ses změnil.

Já se změnil.

Nechceš si loknout? Proti bolesti.

Ne, ne, ne! Ne! Ne!

Tady je ta voda, madam.

Hlupci! Jdete pozdě! Zmizte!

Jak jste to mohl dopustit?

Neměla byste sponku?

Díky.

Ona a já jsme se dohodli.

Ale…

podrazila mě.

Musíme ji nějak vylákat. Přinutit ji, aby se ukázala.

Nevím, jak to bez těch opic dokážeme.

Její sestra.

Využijte ji.

Rozšiřte fámu,

že její sestra je v úzkých.

Přiletí za ní a bude vaše.

A nyní mě omluvte. Půjdu si lehnout.

Pobolívá mě hlava.

Jen fáma stačit nebude.

Elphaba je mazaná, to je fakt.

Tohle si žádá citlivé řešení.

Možná…

lehčí změnu počasí.

Jen snít,

doufat,

to, co bolí, přejde snad.

Dívku, kterou znám,

on má tak rád.

To nejsem já.

Líbej mě s vášní,

jsem jenom tvá.

V tu dnešní noc zvláštní

staň, co stát se má.

Má vášeň sílí, možná jen sním,

že hoří láskou

a já hořím s ním.

Na chvíli pouhou,

co lásku tvou mám,

já zábrany ztratím

a touhám svým se vzdám.

Vím, že se stává,

že život jde dál.

Náš den v srdci mám napořád,

dnes lásku tvou mám.

Jsi překrásná.

Já nestojím o lži.

Nejsou to lži.

Je to…

Co je to?

Je to jen jiný pohled na věc.

Snad rozum ztrácím, snad vyhrávám.

Svět náhle je jiný,

teď pohled tvůj znám.

Tvým tajným kouzlům podléhám rád.

A přiznám, co cítím,

co nám nedá spát.

Na chvíli pouhou,

kdy lásku tvou mám,

mé tělo se bouří,

pro jednou vyhrávám.

Jen s malou šancí

jsme ty a já pár.

Jak mám najednou

všechno vzdát?

Na chvíli pouhou,

co lásku tvou mám,

já zahořím touhou.

Tak staň se, co má se stát.

Měsíc se dívá,

tak jen tiše stůj

a pluj k stříbrným paprskům.

Teď lásku tvou mám.

Co se děje?

Já jen…

Poprvé si připadám zlá.

- Do úkrytu! - Rychle dovnitř!

Posbírejte všechno!

Rychle domů, hned!

Boqu! Boqu!

Kde vězíš?

Dělej! Musíme dovnitř!

Zachovejte klid!

Honem! Pojď už!

Boqu!

Nemůžeš tu zůstat.

- Najdou tě. - Neměj strach.

Poslyš.

Moje rodina vlastní hrad v Kiamo Ko.

Ale nežijí tam.

Tak kde žijete?

Na jiném hradě.

Aha. Jasně.

Je to dokonalá skrýš, s tunely a tajnými chodbami.

Budeš tam v bezpečí.

Boqu!

Kde vězíš?

Co?

Boqu!

Boqu!

Co je ti?

Co se děje?

Nedává to žádný smysl,

ale vidím dům.

Dům, co letí na obloze.

Boqu!

Boqu!

Klid, klid…

Moje sestra. Je v nebezpečí, musím za ní.

Co? Půjdu s tebou.

Ne, je to nebezpečné.

Uvidíme se ještě někdy?

Elphabo, my už zůstaneme navždy spolu.

Chceš říct, že vidíš létat domy na obloze, ale tohle nevidíš?

POZOR, ZLÁ ČARODĚJNICE

Tudy, drahá.

Sbohem, Dorotko. Pa, Dodo.

Ta silnice tě dovede až tam.

Nespěchej. Hoď sebou, drahá.

Sbohem, Nesso.

- Dojemný projev zármutku. - Do shizu.

Děsím tě?

Zdá se, že tak na lidi působím.

Když dovolíš, ráda bych se rozloučila se svou sestrou. Sama.

Jistě.

Nesso.

Odpusť mi.

Elphabo, neobviňuj se, prosím.

Je to strašné, ano.

Chci říct,

když na tebe spadne dům.

Ale nehody se stávají. A…

Ty tomu říkáš nehoda?

Myslíš, že tornádo se objeví zničehonic?

Já nevím, nepřemýšlela jsem o tom.

A jak můžeš poslat tu malou umíněnou buranku za Čarodějem

a čekat, že by jí dokázal pomoct?

Je ztracená, chce se dostat domů.

Vzala mrtvole boty.

Musela jsem zakročit.

Jsem veřejná osoba. A jako taková musím…

Lhát?

Být povzbuzující.

Jsou jedinou památkou na mou sestru.

Nemělas jí je dávat.

Jistě.

Zdá se, že mnozí z nás si teď berou, co jim nepatří, že?

A teď mi věnuj oka tik.

Možná je pro tebe těžké pochopit,

že někdo jako on si vybral někoho, jako jsem já.

Ale stalo se, je to skutečné.

A můžeš mávat tou svou směšnou hůlkou, jak chceš.

Nezměníš nic.

On ti nikdy nepatřil.

Nemiluje tě.

A nemiloval.

Miluje mě.

To mě…

Cítíš se líp?

Ano.

Fajn.

Já taky.

Pomátla ses?

No dovol. Co si myslíš, že děláš?

Tak pojď! Pojď!

Zpátky!

Jdi…

Tak pojď!

Ty…

Prosím.

Kdes to vzala?

Co to vyvádíš?

Tak pojď! Pojď, Zelenino.

Braň se!

No tak!

- Dělej, předveď se. - Přeskočilo ti?

- Ne. - Slez ze mě.

Pozor!

Dost, ve jménu Čaroděje!

- Nech mě být. - Hned ji pusť.

Ne, ne, ne. Už jsem ji měla.

Přeprala bych ji.

Chybělo málo.

Promiňte, že nám to tak trvalo, Dobrosti.

Mělas na tom podíl?

Elphabo, já ne…

Klesla jsi tak hluboko a využila smrt mé sestry, abys mě zajala?

Vážně to nemělo zajít tak daleko. Já…

Nechte tu zelenou jít.

Jinak vysvětlíte celému Ozu, jak Čarodějovy stráže přihlížely

vraždě Glindy Dobré.

Co?

- Elphabo, leť. - Ne.

- Ne bez tebe. - Leť!

Leť.

Já…

Hned.

Leť.

Prosím, ochraň ji.

Ne, ublížíte mu. Nechte toho.

Dost. Ve jménu dobra, přestaňte.

Což nevidíte, že mi nechtěl ublížit? On jen…

Miluje ji.

Glindo, je mi to moc líto.

- Odveďte ho na pole. - Co? Ne, prosím.

A tam ho přivažte ke sloupu, ať nám řekne, kde tu čarodějnici najít.

Fiyero! Ne.

Prosím. Pusťte mě.

Fiyero. Fiyero!

Ať je živ mocí mou, bolest ať nepozná,

jemu vyhnou se zranění zlá.

Ať se kost nezlomí,

až se s ním budou rvát, musí přežít.

A žít napořád. A žít napořád.

Tak k čemu jsou čáry,

když netuším, co vlastně říkám?

Jak slova se čtou, co teď udělat mám?

Fiyero, tak kde jsi? Živý či mrtvý, jsi tam?

Pohromu další hravě přivolám, v tomhle už se znám.

Bláhový ten, kdo věří,

že s dobrým úmyslem snad úctu získá.

Bláhový ten, kdo věří, trest zaslouží.

A pro dobrotu na žebrotu, říká přísloví.

Bláhový ten, kdo věří.

Nessa?

Doktor Dillamond.

Fiyero!

Fiyero!

Mám jednu otázku, zda jsem

dobro jen chtěla.

Nebo slávu prokletou? Tak kde pravda je celá?

Jsou dobré skutky dobré? Nebo snad jen touha zlá?

Zda vůbec dobré jsou, možná teď odpověď znám.

Bláhový ten, kdo věří,

že každý úmysl je právem dobrý.

Bláhový ten, kdo věří.

Tak podívej, kde jsem, když dobro chci mít.

Už dost, tak staň se.

Co má se stát,

ať celý Oz teď ví. Zlem celá prolezlá.

A když už neumím Fiyera zachránit,

tak tady je můj slib. Už žádné dobro nechystám.

Už vážně ne.

Bláhovou odmítám se

stát.

Máte návštěvu.

Dívka ze země Kansas

a její tři přátelé, které potkala cestou.

Jeden muž z cínu a druhý ze slámy.

A velmi nervózní lev.

Všichni chtějí něco, co nemají. Jak jinak.

O návštěvy nestojím.

Ale tyhle hosty můžeme využít.

Musíte mi přinést koště Zlé čarodějnice ze Západu.

Chci mít důkaz, že je mrtvá.

Jdem! Je nutné ji najít

a zabít.

Zabít!

Jdem! Je nutné ji chytit

a zabít.

Zabít! Zabít! Zabít!

Jdem! Je nutné ji chytit

a zabít.

Rozpustit! Rozpustit!

Každý trest má být krutý.

Zabít!

Ta zlá a zákeřná zničit se musí.

Každý trest má být krutý.

Trest je trest!

Zabít!

ROZPUSTIT

Rozpustit!

Tohle je víc než služba Čaroději.

Musím si vyřídit osobní účty s Elph…

s čarodějnicí!

Jen kvůli ní jsem plechový, to ona je ta zlá.

Srdce čáry zlé mi vzaly,

ona život svůj mi dá.

A nejsem na to sám!

Honem, řekni jim, co provedla tobě.

Když jsi byl ještě lvíče, tak tě násilím odvlekla.

Lev díky ní je chudák, co ho děsí den i tma.

Proč mu nikdy nedala šanci okusit boj?

Teď zbaběle se třese, strach má!

Jdem! Je nutné ji chytit

a zabít.

Zabít! Zabít! Zabít!

Zabít!

Hle.

Dívku půvabnou znám,

život půvabný má.

Jak jí půvabně lžou, dobře zná.

Vždyť ví, co se sluší, sen krásný chce žít.

Tak zavírá oči, když má.

Příběhy půvabné tvoří

a zpívá a sní.

Sní o kouzlech a lásce jak trám.

Má svůj svět plný bublin, tak nádherných bublin.

Blaženě snáší se k vám.

Pravda však zná cestu ven a jasný má plán.

Ten v stínech zatím je psán.

Dívka ač slepá chce být

a ve snech dál žít,

teď má oči své dokořán.

Dívku tak půvabnou znám,

život půvabný má.

Ale zatím se zdráhá se ptát.

Když z oblaků sestoupá, co jí život chce dát?

Pochopí, kým má se stát?

Kolik jen překrásných přání

na obláčku má!

Kolik brávala lží na milost?

Praskne pár těch svých bublin,

těch růžových bublin.

Těch bublin už bylo snad dost.

Dívku proslulou znám

ve víru bublin.

Nejvyšší čas mám.

Bublin bylo

už dost.

Madam, musíme to zastavit. Zašlo to moc daleko.

Myslím, že Elphaba se o sebe postará.

Madam.

Poněkud mě tíží svědomí.

Kvůli Nesse a tornádu.

Smutné.

Ale asi už nadešel její čas.

Vážně?

Vážně? Co jste udělala?

Tak hele, poslouchej mě, děvče.

Možná že dokážeš oklamat celý Oz,

ale neoklameš mě.

Chtěla jsi to tak od samého začátku, „Galindo“.

A teď se ti tvé přání splnilo.

- Ne. Ne. - Tak laskavě dělej, co umíš nejlíp.

Usmívej se. Mávej.

A zavři hubu.

Musíš mi pomoct.

Správný trest má být krutý.

Jak bych pomohla vám, lidé stateční?

Každý správný trest má být krutý.

Krutý.

Krutý.

Pryč s ní!

Opice!

Musíte najít Dorotku a přinést mi boty mé sestry.

Dobrý Oze, přestaň brečet.

Já už to dál nesnesu.

Chceš domů za tetou… jak že se jmenuje?

- Tak si koukej zout ty boty! - Prosím, ne. Omlouvám se.

Já chci domů.

Jdou si pro tebe.

Pusť tu holčičku.

Vypadni.

Elphabo, tohle musí skončit.

Můžu si dělat, co chci.

Víš, kdo jsem.

Zlá čarodějnice ze Západu.

Chistery, konečně.

Kde vězíš tak dlouho?

Co to máš?

Elphie, co je to?

Jde o Fiyera, že ano?

On je…

Obě jsme ho viděly naposled.

Ach ne.

Máš pravdu.

Je čas.

Čas se vzdát.

Cože? Počkej.

Elphabo, co to děláš?

Glindo, nesmí tě tu se mnou najít.

- Musíš jít. - Elphie, ne.

Prosím, musíš, hned.

Fajn.

Půjdu a řeknu o tobě všem pravdu.

Že nejsi to, co tvrdí.

Ne, to nejde.

- Ale… - Obrátí se proti tobě.

- To je mi fuk. - Mně teda ne.

Slib mi, že se nebudeš snažit očistit mé jméno.

Ne. Co? Proč bych to dělala?

- Řeknu jim všechno. - To po tobě nechci.

Řeknu jim, že nejsi taková.

- Prosím… - Poslouchej mě chvíli. Slib mi to!

Proč mě vůbec žádáš o takový slib?

Protože potřebují někoho zlého,

abys mohla být dobrá.

Můj cíl je pryč.

Koukni se na mě.

Ne svýma očima, jejich.

Můj cíl je pryč.

A ty máš tu moc teď zvládnout, co já neumím.

Glindo!

Na. Tu máš.

- Co? Elphie… - No tak.

Vem si ji.

Vždyť já nevím, jak v ní číst.

Tak se to nauč.

Dobro nesmí být pouhé slovo.

Musí mít svůj význam.

Moc něco změnit.

Proto úděl máš teď můj.

Za nás obě.

Úděl máš teď můj.

Poslyš…

Jsi má jediná kamarádka.

To já měla kamarádek mraky.

Ale jen jednu opravdovou.

Znám jeden svět

a lidé v něm jsou laskaví. Tak to bývá,

učí nás si pomáhat.

A dobrá věc dobrem se zpátky oplácí.

Svět je lepší.

A ten svět jsme ty a já.

Já netuším, jak vážně mám to brát.

Ale díky všem já vím, kdo jsem.

Tak dík, že tě mám.

Jako kometa, co bloudí, chce se ke slunci dát.

Jako říčky proud, co skálou tvrdou proráží.

Co tě znám, tak dávno vím, že jsem jiná.

A stávám se dobrou.

Nejsem už tou co dřív.

Já dobře vím, že už tě možná nepotkám.

Sbohem dávám.

Tak než se vrátím tam, kam mám,

snad ještě smím ti říct, že tvojí zásluhou

bouře mizí.

V srdci láska zůstává.

Kdo ví, jak tenhle příběh skončit má.

Já vím, že bát se nemusím,

když poblíž tě mám.

Jako koráb v bouři bloudí a pak najde svůj cíl,

jako zrnka v poušti prázdné náhle vyklíčí,

co tě znám, tak dávno vím, že jsem jiná.

A stávám se dobrou.

Stávám se dobrou.

Nejsem už tou co dřív.

Když ještě chvilku mám,

tak ptám se znovu. Odpustíš mi trápení i svár?

Vždyť ten, kdo měl by prosit, jsem i já.

A nakonec mám to štěstí, že tě znám.

- Jako kometa, co bloudí… - Jako koráb v bouři bloudí…

- Chce se ke slunci dát… - …a pak najde svůj cíl…

Jako říčky proud, co skálou…

- …jako zrnka v poušti prázdné vyklíčí… - …tvrdou proráží…

Co tě znám, tak dávno vím,

že jsem jiná.

Já vážně vím, že lepší jsem, že jsem jiná.

Stávám se dobrou.

Stávám se dobrou.

Stávám se dobrou.

Nejsem už tou

co dřív.

Honem, pojď. Rychle.

Nesmí zjistit, že tu jsi.

- Zůstaň tu. - Cože?

Všechno dobře dopadne.

Miluju tě.

Já tebe taky.

Jen dobro zná,

že život zlých je prázdný.

Zemře sám,

kdo v mocných kouzlech dlí.

Ach, Elphie.

Slečno Glindo.

Je mrtvá.

- Máš její koště? - Ne.

Ale mám něco jiného, co jí patřilo.

Byl to dárek na památku, sama mi to řekla.

Patřilo to její matce.

Patřilo to…

její matce?

Takže Elphaba byla vaše, viďte?

Proto měla vždy takovou moc. Ona byla dítětem obou světů.

Můj bože.

Co jsem to udělal?

Napáchal jste velké škody.

A proto musíte opustit Oz.

Už dnes.

Slyšel jste, co jsem řekla?

A jak to vysvětlím lidem?

Vymyslete si něco.

To vám jde.

S dovolením.

Zdravím.

Co je? Co tady zas chceš?

Koukněte se z okna.

Honem, ať to neprošvihnete.

S dovolením.

Počkejte na nás!

Prosím, já chci domů!

Ta holka vážně nedá pokoj.

Čaroděj odlétá na velice dlouhou dovolenou.

A není to fáma, leč fakt.

Říká se tomu pravda.

Glindo, drahá.

Cožpak nedokážeš ve svém srdci najít odpuštění?

Vždyť Oz je mi svědkem.

Teď už sama vidím, že jsi skutečně dobrá.

Vlastně nejsem.

Ještě ne.

Přemýšlejte, madam.

Je tady tolik klecí a všechny se nyní uvolnily.

Vyberte si.

Ovšem neumím si moc představit, jak to zvládnete.

Víte, dle mého osobního názoru tohle není ve vašich silách.

Snad mě vyvedete z omylu.

I když pochybuji.

Co to děláte? Pusťte mě.

Den snů!

Je mrtvá!

MLASKALOV

Zlá čarodějnice ze Západu je mrtvá!

Ta zlá a proklatě zákeřná čarodějnice.

A to je teď pro zemi Oz nadějné.

Je mrtvá!

Den snů!

Den snů!

Jo.

No, bylo to fajn.

Jak si dokážete představit,

mám po nečekaném odchodu Čaroděje spoustu práce.

Tak pokud nejsou žádné další otázky, už půjdu.

Glindo.

Je pravda, že jste byly kamarádky?

Cože?

Pardon, okamžik.

Cože?

Je pravda, že jste byly kamarádky?

Kamarádky?

Ano.

Totiž… znala jsem ji.

Tedy…

naše cesty se zkřížily.

Na škole.

Počkat.

Chci vám ještě něco říct.

Milí Spoluozané.

Všichni Ozané.

Ano. Pojďte.

Ať jste kdekoli, sem k nám.

Přátelé.

Protože žádné nepřátele zde nevidím.

Prožili jsme děsivou dobu.

A vím, že nastanou další děsivé časy a události.

S vaším svolením…

se ale pokusím pomoct

věci změnit.

Chci zkusit být…

Glinda Dobrá.

SMRT ČARODĚJNICI

Vyšlo to.

Pro všechny jsi mrtvá.

Fiyero?

Vidíš?

Jako nový.

Zachránilas mi život.

Jsi překrásný.

Nemusíš mi nic nalhávat.

Já nelžu.

Já…

Je to jen jiný pohled na věc.

Je čas jít.

Kéž by Glinda věděla, že jsme naživu.

Ale vím, že nesmí.

Nikdo to nesmí vědět.

Co tě znám,

tak dávno vím, že jsem jiná.

- Však stávám se dobrou… - Stávám se dobrou…

Netruchlíme pro zlé.

Stávám se dobrou…

Nejsem už tou…

Netruchlíme pro zlé.

Pro zlé.

Pro zlé.

Pro zlé.

Na motivy muzikálu s hudbou a texty Stephena Schwartze

a knihy Winnie Holzmanové

Podle románu Gregoryho Maguira

ČARODĚJKA: DRUHÁ ČÁST

Původně produkoval na Broadwayi Marc Platt, Universal Stage Production

The Araca Group - Jon B. Platt a David Stone

Zvláštní poděkování patří Joeovi Mantellovi, Waynovi Cilentovi,

designérům, hercům, hudebníkům a týmu, který poprvé uvedl muzikál na jevišti,

a oddaným společnostem, které mu od té doby zajišťují neutuchající úspěch.