Original subtitles

Neznám ta správná slova.

Asi by tu měl být septon.

Byls skutečný rytíř.

Nebils mě, když jsem si to nezasloužil.

Kurva.

Teda kromě Panenského jezírka.

Té vdově snědl koláč pomocník z krčmy.

Ne já. Říkal jsem to.

Jak to, žes...

Teď už je to jedno.

Nechal bych ti meč, jenže...

V zemi by jen zreznul.

Je škoda, žes umřel, sere.

O koně se dobře postarám.

Když vás tři prodám, budu jíst jako král.

Tak rok, dva.

A pak?

Skončím jako zločinec, nebo žebrák.

Můžeme jet do města.

Královo přístaviště? Lannisport?

Můžu do Městské hlídky.

"Konec znásilňování!"

Padne mi do ruky stejně dobře jako jemu.

A na Jasanobrodské lučině je turnaj.

Buď zdráv. Ty jsi čeledín?

Potřebuju vyhřebelcovat koně a oves pro všechny.

- Postaráš se o ně? - Můžu, když budu chtít.

Neodmlouvej. Postaráš se o ně.

Dostaneš měďák, když to zvládneš, a jednu za ucho, když ne.

Sedni, kam libost.

Máme dobré jehněčí s bylinkami

a kachny, co střelil můj syn. Co to bude?

Obojí.

Velký jsi na to dost.

- Jak daleko je do Jasanobrodu? - Den.

Postaral se ti můj hoch o koně, nebo zase utekl?

- Ne, je tady. - Jela tam půlka města.

Taky by jel, kdyby mohl.

Jenom nechápu proč. Rytíři jsou jako ostatní lidi...

a žádné klání nesrazilo cenu vajec.

Jedeš taky na turnaj?

Zdálo se mi o tobě.

Drž se ode mě do prdele dál, jasný?

Můj lorde?

Toho si nevšímej, sere. Jdu ti pro to jídlo.

Hej!

- Můj lorde. - Ty zloději!

Moc se ti omlouvám.

Okamžitě sundej tu zbroj.

Buď rád, že tě Hrom nekopl do tvý pitomý hlavy.

Je to válečný oř, ne poník.

Zvládnu ho stejně jako ty.

Zavři svá drzá ústa.

Jsem rytíř, abys věděl.

Nevypadáš jako rytíř.

Musí všichni rytíři vypadat stejně?

Ne, ale nevypadají jako ty.

Máš místo opasku provaz.

Dokud udrží pochvu, plní účel.

Vydáš se tedy na ten turnaj?

Necháš se tam zapsat?

- Jo, to asi jo. - Vezmi mě s sebou, sere. Prosím.

- A co by tomu řekla tvá matka? - Nic moc.

Je mrtvá.

A ta krčmářka není...

- Ty jseš sirotek? - A ty?

Byl jsem, dřív.

Pak si mě vzal můj ser.

Naučil mě bojovat a jezdit a...

naučil mě všechno, vážně.

Jak nejlíp uměl.

Když mě vezmeš do Jasanobrodu, můžu být tvůj panoš, sere.

A můžeš mě učit. Jak nejlíp umíš.

Ne, nepotřebuju panoše, hochu.

Každý rytíř potřebuje panoše. A ty možná ze všech nejvíc.

A ty bys potřeboval pár za ucho.

Naplň mi pytel ovsem. Vyrážím do Jasanobrodu.

Sám.

Podívej, hochu.

Věř, že dělat panoše pro lidi jako já není žádné terno.

Za tvou pomoc.

Mrač se, jak chceš. Vím, že ho potom zvedneš.

Promiňte, pánové.

Chci mluvit s turnajmistrem.

Co chceš, chlape?

A mám tě.

Přijel jsem na turnaj.

Turnaj mého lorda je jen pro rytíře.

Jsi rytíř?

Hej!

Má tenhle rytíř jméno?

Dunk.

Ser Dunk.

Byl jsem panoš sera Arlana z Grošostromu, už jako kluk.

Než zemřel, pasoval mě na rytíře, vlastním mečem.

Tohle je jeho groš, v jílci.

Meč vidím na vlastní oči.

O tom Arlanovi ovšem slyším prvně.

Byls jeho panoš, říkáš?

Vždycky chtěl, abych byl jednou rytíř. Jako on.

Budu jednou rytířem, sere?

Jako ty?

Když umíral, chtěl podat svůj meč a já musel pokleknout.

Chtěl, abych byl dobrý rytíř, abych bránil slabé a nevinné.

Abych ze všech sil sloužil říši a já jsem to odpřisáhl.

Každý rytíř může pasovat druhého.

Byli u té události nějací svědci?

Jen červenka na hlohovém keři.

Tohle je Jasanobrod.

Víš, co čeká ty, kdo lžou o posvátném slibu?

- Nevím. - Pověsíme tě nahého

za ruce a nohy.

Spustíme tě zadkem napřed na naostřený kůl a tím tě ojedem.

Jasanobrodská židle.

Proto se ptám znovu:

byli kromě ptáčka zpěváčka u toho pasování svědci?

Moment...

Tehdy pršelo.

Dělám si legraci.

Jasanobrodská židle.

Dostals botou?

- Tady je Rovina, ne Říční krajiny. - Židle...

Myslíš, že odrazujeme tlupy venkovanů,

aby nenastoupili v turnaji?

Potřebuješ peníze.

Zbroj, koně, muže, výcvik, dobří bohové.

Představ si v turnaji farmáře proti Lyonelu Baratheonovi.

- To by byl... - Zcela jiný druh zábavy.

Já nejsem farmář.

Ale přijel jsi tak oblečený.

Podívej...

Můj lord Ashford si zakládá na své důležitosti, bohové ví proč,

proto odháním každého venkovského rytíře

i žoldáka, co ho chce vyzvat.

Chápeš to? Hlásí se princové.

Ano, jistě.

Tvůj zesnulý pán...

Bude znám rytířům, co jsou tady?

Na jednom stanu...

vlaje praporec Dondarrionů.

Ser Manfred, ten je od nich.

Ser Arlan sloužil jeho otci v Dorne, je to pár let.

Ser Manfred si vzpomene.

Podle toho smradu určitě.

Pokud se za tebe zaručí, přiveď ho sem

dřív, než zítra začne turnaj. Družinu nech v táboře.

- Spolehni se. - Jo.

Víš, že v turnaji poražení odevzdávají zbraně, zbroj a koně

vítězům a musí je vykoupit zpět?

- Ano. - A máš peníze, abys je mohl vykoupit?

Bohové, ne.

Chci říct, že je nebudu potřebovat.

U sedmi...

Pohlídej ty dva. Hodná.

Promiňte, serové. Musím mluvit se serem Manfredem.

Usnul, sere.

Za jelena ho vzbudím.

Já...

Nemám peníze.

Co jsi to za rytíře?

- Je to potulný rytíř, ne? - Cože?

Prostě rytíř, ale smutnější.

Ne, nejsem smutný.

Musí se toulat světem, žádný lord ho nechce.

To je smutné.

A ser Manfred mu taky ošukal ženu.

Ne, já nemám ženu.

Jsme zvyklé, že sem chodí manželé.

Moc rád píchá cizí ženy.

Skoro stejně rád jako nás.

Říkal, že jeho cílem je plný svět zrzavých dětí.

My už zrzavé jsme.

To teda.

No a kdy čekáte, že se ser Manfred probudí?

Zkus to znovu za soumraku.

Za soumraku.

- Měj se. - Jo.

Pitomče.

Proč tohle říkala?

Nejsem smutný.

Rozhodně ne tak, jak to naznačovala.

Navíc ser Arlan vždycky říkal, že potulný rytíř

je nejskutečnějším z rytířů.

Až vyhrajeme první klání,

budeme mít zbroj a koně poraženého, nebo jeho zlato.

Pak nebudeme smutní.

Já vím, řekl jsem, jestli vyhrajeme.

Není zločin užít si třikrát hezkou myšlenku.

Neválej se mi tu, Raymune.

Jsi vážně k ničemu, neužitečná kryso.

Co na mě tak zíráš, modrookej šmejde?

Nosíš dlouhý meč?

Ano, jsem právoplatný majitel.

To zní dost podivně.

Jsem ser Steffon Fossoway.

Vyzkoušej mě.

Jak vidíš, bratranec ještě nedozrál.

Do toho, sere.

Já nedozrál, ale bratranec prohnil až k jádřinci.

- Vytluč z něj semínka. - Sklapni.

Děkuji, ale mám nějaké vyřizování.

Co asi tak vyřizuje potulný rytíř?

Takový kus chlapa.

Pitomec jeden.

Sere Granci!

Asi si najdeme klidnější ubytování.

Kurva.

- Pořád spí. - Pořád?

Má dnu v palcích nohou.

Bezpochyby mu to znepříjemňuje život.

Spousta neklidných nocí. Chudáček.

Samozřejmě, jen s ním...

chci probrat důležitou věc,

jinak nemůžu zítra na ten...

Na co?

Na ten turnaj.

Nebezpečný podnik.

Ano, ale...

Nemám moc jiných možností.

A pokud chci službu na hradě...

Je třeba riskovat újmu pro potěšení cizinců.

Neděláme to i my?

Sklapni. Máš být mrtvá.

Najdi si bezpečnější obor.

- Budeš šťastnější. - Říká kurva kurvě.

Vysmíváte se mi?

Žádám jen o malou pomoc.

Zkusím sera Manfreda znovu ráno.

- Odpusť, hochu. - Jo, nechceme se ti vysmívat.

Na každém turnaji vídáme spoustu zelenáčů.

V hlavě mají slávu, ale nikdy to tak nedopadne.

No, třeba já budu jiný.

Buď na své tělo hodný.

Jiné ti nikdo nedá.

Náš hrdina jde směle vpřed

Co znal, teď nechal za sebou

Jak otce, tak i přítele

Jak nepřátelský zdá se svět

A osud cestou osamělou

Chodbami náhod vede ho

Chlapec odnikud dal všechno všanc

Přes nedůvěru okolí

Snad jen hlupák je

Štít svůj jak zrcadlo třímá

Jak tuze touží po poctách

Svou pravdu skrývat musí

Kdyby odhalil své bídné já

Děsivý skon v plamenech

Jakmile by drak ho poznal

Dostihl by ho v cuku letu

Polomuži! Polomuži!

- Připadám ti jako poloviční muž? - Jo.

Napůl muž, napůl obr.

Omlouvám se, neměl jsem tě štvát proti bratranci.

Zlomil by ti ruku nebo koleno, kdyby mohl.

Rád ubližuje na cvičišti,

když zjistí, že je někdo v turnaji.

Tobě neublížil.

Jsem jeho krev.

I když on je starší větev jabloně,

jak mi neustále rád připomíná.

Zúčastníte se s bratrancem turnaje?

On ano.

Já bych rád, ale jsem jenom panoš.

Na panoše bojuješ dobře.

Ty vypadáš jako vyzyvatel.

Na čí štít udeříš?

Je mi to jedno.

Jasně, co jiného máš říkat.

Ve skutečnosti to vůbec není jedno.

Máš hlad?

Pořád.

Lyonel Baratheon. Říkají mu Smějící se bouře.

Já myslel, že je větší.

Před čtyřmi tisíci lety...

- Před čtyřmi tisíci... - Kam jdeš?

Slyším jen samé sráče. Neslyším sám sebe.

Napadla mě hluboká myšlenka, pokud vás to neobtěžuje.

Před čtyřmi tisíci lety...

se naši předkové sešli na té velké louce tam venku,

aby klacky zmlátili jeden druhého pro zábavu do krve.

A to prý byl první turnaj v zemi.

Říkám vám...

Co jsem to sakra chtěl? První turnaj?

Lidé by takovou radost nevymysleli.

Tak kdo to byl?

Kdo to byl?

Seru na to. Sto zlatých muži, zvířeti či bohu, co mi dá nejlepší ránu.

Teď jezte drůbež, ať můžem tančit.

Už tě někdy někdo praštil do obličeje?

Co prosím, sere Lyonele?

Velcí...

dostávají víc ran než malí. Víš to?

Ne, ale věřím tomu.

Proto se hrbíš?

Abys nedostal ránu?

Já se nehrbím.

Ale jo, celý večer se choulíš jak panna o svatební noci.

Nerad ti oponuji, pane,

ale tam, kde jsem vyrostl, se naučíš být nenápadný.

Těch sedm nahoře ti dalo výšku...

tak buď vysoký.

Nebo tě označím za kacíře a upálím,

utopím, shodím z vysokého...

Já nevím. Co se dělá s kacíři?

Upálit, můj lorde.

Fajn.

Cos mi přinesl?

Sere, já...

Moc se omlouvám, nedošlo mi...

Chceš se mi vlichotit...

a přijdeš s prázdnýma rukama?

Lord Cafferen.

Úlisný šmejd v červeném.

Nestíhá ani platit nájem.

Jeho lid každou zimu hladoví, a přesto vyhrabal tuhle lesklou...

cetku z rodinných sklepů, protože chápe, že všichni lidé, které potká,

chtějí buď naši pomoc, nebo hlavu.

Přišels pro mou hlavu?

Cože?

Ne.

Ne.

Tak co tě kurva přivedlo do mého stanu?

Večeře.

To vlastně dává smysl.

Večeře.

Jak se jmenuješ?

Dunk. Ser Dunk.

Legrační jméno.

Rád tančíš?

A kdo ne?

Zvedly se vlny. Mohl jsi lízat ze vzduchu sůl.

Jenže já přišel zjistit, jak se umírá na moři...

tak jsem plul do té bouře.

Nebál ses?

V každém člověku je spousta lidí.

Ale já to musel udělat.

Muži z bouřlivých krajin to dělají pořád,

a když můžou oni, můžu já taky.

Nemá cenu se tím trápit.

Já se trápím dost.

Občas mě napadne, že až moc,

a nakonec se trápím tím, že se trápím.

- Jsem určitě rychlý a silný. - Jistě.

- Ale ty taky. - Jistě.

Navíc jsi trénoval s mečem i kopím

s největšími mistry v říši.

Jaká je má skutečná šance?

Žádnou šanci nemáš.

Ale je velkou ctí postavit se zdatnému protivníkovi.

Nic ve zlém, sere,

ale to se ti snadno řekne.

Máš jméno, slavný rod...

Jedna porážka, a nebudu schopen vyplatit vlastního koně.

Rytíř bez koně není žádný rytíř.

Já vím.

Tak co mám dělat?

Netuším.

Jsem vážně dost opilý.

Promiň.

Díky.

Pardon.

Ser Arlan z Grošostromu.

Sloužil tvému lordu otci, když v Rudých horách honil Supího krále.

- Byl jsem jen chlapec... - Neříkals, že pocházíš z Dorne?

Ne, říkal, že má péro jako Dorn.

Ne, říkal jsem, že jsem věšel Dorny.

Raději to probereme ráno.

Neznám toho tvého rytíře ani tebe, bratře. Běž pryč.

Ale ser Arlan byl ve službách tvého otce raněn.

Jak bys na něj mohl zapomenout?

Můj otec vedl do těch hor 800 mužů.

Zapomněli jsme i na ty, co skončili hůř.

Prosím, sere, když se za mě nezaručí rytíř nebo lord,

nepustí mě do turnaje.

A co je mi po tom?

Ty!

Co...

Co to děláš?

Peču rybu.

Dáš si taky?

Ne, ptám se, jak ses sem dostal? Ukradl jsi koně?

Jel jsem na voze s jehňaty.

S jehňaty.

Tak si najdi odvoz zpátky.

Neposílej mě zpátky. Už mě ta krčma nebaví.

Poslouchej. Mám těch tvých drzostí tak akorát, hochu.

Měl bych tě hodit přes koně a odvézt domů.

Musel bys až do Králova přístaviště.

Nestihl bys turnaj.

Do Přístaviště? Jsi z Blešího zadku?

Ne.

Jasně.

Proč je tady tohle?

Vypral jsem je.

Rozdělal oheň, chytil rybu a vyhřebelcoval koně.

Postavil bych ti i stan, jen jsem ho nenašel.

Tohle je můj stan.

To je strom.

Ano, a jiný stan žádný rytíř nepotřebuje.

Radši budu spát pod hvězdami než v začouzeném stanu.

Co když bude pršet?

Strom mě ukryje.

Strom proprší.

No tak ať.

Jak se jmenuješ?

Dunk.

Ser Dunk. To není jméno pro rytíře.

Je to zkratka, Duncan?

Jo. Ano.

Ser Duncan z...

Ser Duncan Vysoký.

Tak to slyším prvně.

Znáš všechny rytíře?

Ty dobré ano.

Ty máš jméno, zloději?

- Egg. - Egg.

Víš, Eggu,

správně bych tě měl zbít do krve a poslat pryč.

Ale zdá se, že se moc nenajíš,

takže slib, že budeš poslouchat,

a můžeš mi sloužit po dobu turnaje.

A pak...

uvidíme.

Moc toho nemám, ale když se osvědčíš,

budeš mít co na sebe i do žaludku.

Oblečení bude možná hrubé a jídlo solené hovězí a solená ryba,

ale hlad mít nebudeš.

A slibuji, že tě nebudu bít,

když si to nezasloužíš.

Ano, můj lorde.

Sere.

Jsem jen potulný rytíř.

Létavice přináší štěstí těm, kdo ji vidí.

Už spi, hochu.

Všichni ostatní rytíři jsou teď ve svých stanech

a místo na nebe se dívají na hedvábí.

Chceš vážně jednu za ucho?

Copak štěstí patří jenom nám?

České titulky Petr Miklica Iyuno 2025