Original subtitles

Diplomy vypovídají o zakončení studia, ale pamatujte,

že do života vstupujete každý sám za sebe.

Rád bych teď představil

letošní maturitní třídu Wilsonovy školy

v oboru domácí a zahraniční politiky.

DENÍK PRINCEZNY 2 KRÁLOVSKÉ POVINNOSTI

Jo! Jo! Jo!

- Jsi naše zlato. - Koukej nám napsat.

- Poděkuj mamince za dobroty. - Jsem na vás moc pyšný.

Milý deníčku, jsem zbrusu nová maturantka a princezna.

Už je to pět let, co vím, že jsem princezna.

Já a princezna?

Ty vole!

A hned potom mě máma překvapila svatbou

s mým středoškolským učitelem Patrickem O´Connellem.

Asi jim to klape, protože čekají přírůstek.

Lilly je stále stejná, pořád dělá nějaký rozruch.

Po maturitě nastoupí na Berkeley, které říká Berserkeley.

Možná se ptáš, co dělá Michael.

Teď jsme jenom kamarádi, protože odjel na turné s kapelou.

Princezno Mio, podívejte se ven. Vítejte zpět do Genovie.

Tak tady je. Moje krásná Genovie.

Samozřejmě, že se tam těším, ale zároveň jsem i nervózní.

Genovie jedna přistála.

Babička Clarisse se koncem roku vzdá trůnu

a nastoupím na něj já, protože už mi je jednadvacet.

Princezna přijíždí z Ameriky! Ahoj!

Jasně, že jsem ve škole studovala diplomacii a politické vědy,

ale žádný kurz, jak vládnout, jsme neměli.

Já převezmu vládu, až budu mít pocit, že jsem připravená.

Budu vůbec někdy připravená?

Zatím budu bydlet v krásném paláci jako z pohádky

a nakonec si sednu na trůn a budu vládnout lidu Genovie.

Mám se snad bát nebo co?

Možná mi Váleček Louie trochu pomůže.

Její Výsost,

princezna Amélie Mignonette Thermopolis Renaldiová.

Vítejte doma, princezno.

A její královský kocour, Sir Váleček Louie.

Jediným zádrhelem mé pohádky je, že jsem nikdy nebyla zamilovaná.

Hraběnka Pucková z Rakouska.

Ale dnes večer se pořádá oslava na počest mých narozenin

a podle tradice musím tančit s každým svobodným mužem.

Tak třeba potkám svého vysněného prince.

Přichází královna.

Už je tady. Pospěšte si.

Na místa.

Prochází dvěma křídly dveří.

Orel přilétá.

Právě je v hale.

Sluší vám to. Ale jdete pozdě, Veličenstvo.

Královna nejde nikdy pozdě. Všichni ostatní přišli dřív.

Jistě.

Její Veličenstvo, Clarisse Renaldiová,

královna genovijská.

Vítám vás. Velice mě těší, že vás tu dnes mohu přivítat.

- Děkuji. - Doufám, že tu mají pařený sýr.

Ano, výborně.

Mnozí z vás si pamatují mou vnučku a vnučku krále Ruperta, princeznu Mia.

Ať král Rupert odpočívá v pokoji.

Připijme nyní na počest

jednadvacátých narozenin princezny Mii.

Přivítejte Amélii Mignonette Thermopolis Renaldiovou,

princeznu genovijskou.

Na princeznu Miu.

To se děje pořád.

- Všechno nejlepší. - Děkuji.

Neumím řecky.

Asi anglicky neumíte.

Raz, dva, tři...

- Au! - Pardon.

- Už jste mluvila s princeznou? - Krátce, ale moc příjemná nebyla.

Mně řekla ahoj, a pak hned nashle. Tak je to v Americe zvykem?

Já to viděla.

Tys mi tak chyběla!

- Sebastiane. Sheilo. - Vaše Veličenstvo.

- Cos pořád dělala? - Samý večírek. Znáš to.

Vaše noha. Omlouvám se. Není vám nic?

Přežiju to, Výsosti. Omlouvám se. Byla to moje chyba.

Určitě nechcete můj řidičák a doklad o pojištění?

Ty boty jsou stejně moc velké. S napuchnutou nohou mi budou líp.

Mrkni se na toho chlápka.

Shimmy-shimmy.

- Tančíte nádherně, Výsosti. - Děkuji, moc děkuji.

Jako jelen.

Nebo jako veverka v lese.

Hele, asi by rád přistál.

Přirovnání k lesním zvířátkům je roztomilé.

Mohu?

- Dokonalé načasování, děkuji. - Nemáte zač, Výsosti.

Říkejte mi Mia.

- A vy jste? - Nicholas. Prostě Nicholas.

Jsem ráda, že přes mou neohrabanost můžete tančit.

- Mrzí mě, že jsem vám šlápla na nohu. - Klidně si poslužte znovu.

A nyní tančí princ Jacques.

Vaše Výsosti.

Na mém večírku už bysme se líbali.

To je princ Jacques. Je mu 1 2. Bere princovství hrozně vážně.

Používá vodu po holení, aby vypadal starší.

Můžu vám fouknout do ucha?

Dosáhnete na něj?

Princezno, členové parlamentu čekají na přijetí.

Kolik má parlament členů?

Už jen dva, Vaše Výsosti.

- Zákusek? - Bože!

Výsosti, omlouvám se. Byla to nehoda.

Nic se nestalo. Nic se nestalo, žádné modřiny.

Velice vám děkuji.

Měla byste být opatrnější, nebo vás o ni někdo připraví.

To snad ne. Ale děkuji vám za pomoc.

Třeba to budu já.

Vítejte u snídaně s Elsie.

Jsem Elsie Kenworthová a naším dnešním tématem je princezna Mia.

Jak se máte?

- Nevěděla jsem, že tu jste. - Promiňte.

- Brigitte, k vašim službám. - A já jsem Brigitta, slečno.

Brigitte a Brigitta? Já jsem Mia. A neklaňte se takhle.

- Že ne takhle? Co takhle? - Nebo snad takhle?

Nemyslela jsem to, víte... Myslela jsem nijak.

Královna vám přeje dobré ráno. Odešla na zasedání parlamentu.

- Své komorné už znáte. - Ano.

- Jak se vypíná uklánění? - Dost klanění. Zpátky do práce.

Její Veličenstvo se s vámi za hodinu sejde v trůnním sále.

Omlouvám se, že nemáte hotový pokoj. Zůstaňte tady.

To nic.

Můžu se porozhlídnout po paláci?

Ale jistě.

Maurice už znáte.

Ahoj, Mo.

Za hodinu v trůnním sále.

Zasedání parlamentu zahájeno. Předsedá předseda Montaz.

Vikomte Mabreyi, máte slovo.

Dvacáté první narozeniny dědice genovijského rodu

jsou velice význačnou veřejnou událostí.

Znamená to, že v tomto věku je dědic způsobilý usednout na trůn.

Toho jsme si všichni vědomi, vikomte.

Královna již jasně naznačila, že princezna Mia

se hodlá dále vzdělávat, než nastoupí na trůn.

Neměl jsem na mysli princeznu Miu.

Král Chevalier byl pra-pra-pra-pradědem...

Haló?

Pokračujte.

Pěkný.

Haló!

Dvacátého října loňského roku

při příležitosti svých dvacátých prvních narozenin

se stal další dědic genovijského rodu vhodným nástupcem na trůn.

Cože?

Můj synovec, lord Deveraux.

Co jste říkal?

Matka mého synovce byla sestrou mé ženy.

Proto vám, Vaše Veličenstvo, s radostí oznamuji,

že můj synovec je připraven stát se právoplatným králem.

Držte hubu!

Rozuměl jsem dobře?

Chtěla jsem říct...

Ta fráze ne vždy znamená, co znamená.

V Americe to znamená něco jako počkat.

Děkuji, pane předsedo.

Není princezna Mia prvorozenou dědičkou královského trůnu?

Ještě ne.

Genovijský zákon stanovuje, že princezna se musí vdát.

Nikdy jsme tento zákon neuplatňovali.

Muž se nemusí oženit, aby se stal králem.

Proboha, žijeme snad v jednadvacátém století.

Moje vnučka by měla mít stejná práva jako každý muž.

Ano!

Genovie nemá královnu, dokud ta nevstoupí ve svazek manželský.

Lorde Palimore?

Tak zní genovijský zákon už tři sta let.

Princezna Mia nemůže vládnout, protože není provdaná.

Odpusťte mi, Vaše Veličenstvo,

ale nejsme si jisti tím, že princezna

je tou nejvhodnější kandidátkou, která by měla vládnout národu.

Pánové. Prosím.

Navrhuji, abychom dali princezně Mie jeden rok na to,

aby se buď provdala,

anebo předala genovijský trůn mladému lordu Deverauxovi.

Cože? Ne.

- Důrazně protestuji! - Jeden rok?

- Šedesát dní. - Dva měsíce.

Třicet dní.

Jak se mám asi podle parlamentu za třicet dní zamilovat?

Je to trik, jak mě donutit k dojednané svatbě, nebo...

Ne.

Jediným možným východiskem je dohodnutý sňatek.

Kdo na světě přistoupí na dohodnutý sňatek?

Tys na něj přistoupila. Jasně.

Ano, to ano.

A dopadlo to docela dobře.

Byl mi nejlepším přítelem. Měli jsme se v oblibě.

To nepochybuju, jenže já sním o lásce, ne o oblibě.

Nemusíš to udělat, Mio. Nemusíš se stát královnou.

To je tak nefér.

Amélie.

Odvaha není nedostatek strachu,

ale i přesvědčení, že je něco důležitějšího než strach.

Pět set padesát let tu visí portréty Renaldiů.

A můj tam bude vedle otce taky.

Chci mít příležitost to tady změnit jako vládkyně.

To byla řeč hodná královny.

Ty, můj chlapče, jsi Genovijan. A ty budeš králem.

Souhlasím.

Ale jak to uděláme?

Dej mi tu šipku.

Od Niccolo Machiavelliho jsem se naučil jeden trik.

Strefím se šipkou pokaždé přesně do středu terče.

No jo, ale ty podvádíš.

Pochopils.

Lord Deveraux za chvilku dorazí se svým nečestným strýčkem.

Ano, Vaše Veličenstvo.

Veličenstvo?

Lionel je synovcem ministerského předsedy

a byl by rád u nás na praxi u ochranky.

Budu ho neustále hlídat. Nevzdálí se ode mě ani na krok.

Nepotrvá to dlouho. Na podzim se vrátí do školy.

- Chce požádat o slyšení. - Ted?

Lioneli?

Krátce.

Nevím, zda znáte paní Koutovou, naší hospodyni.

A Priscillu a Olivii, moje komorné.

- Sledovat a prověřit je. - To nebude nutné, Lioneli.

Všichni v této místnosti jsou už dávno prověření.

Jistě.

Vaše Veličenstvo?

Pro vás si nechám roztrhat tělo.

To jste statečný.

Většina stážistů mi nechce ani nalít čaj.

Limuzína vjela do vrat, madam.

Vikomt tu nezůstane. Jen jeho synovec.

Josefe, chci, abyste ho chránil a měl ho neustále na očích.

- Jistě. Lioneli. - Ahoj.

Jsem vhodně oblečená na přijetí vikomta a jeho synovce?

Naprosto vhodně a slušivě.

Nechápu, jak mohl parlament pozvat někoho,

kdo mi chce sprostě ukrást trůn, aby s námi žil v paláci.

Toho sem nepozval parlament.

- Ale já. - Proč?

Navrhuji pověsit ho za palce do průvanu na nádvoří.

- Omluvte mě. - Co říkáš tomuhle návrhu?

Ne. Když se rodí poťouchlost, chci ji mít pod kontrolou.

Nic složitého. Otevřete dveře dřív, než ten v autě zemře věkem.

- Dobrý den, vítám vás tady. - Máte nekompetentní personál.

Nechci být k tomu cápkovi milá.

Je tak drzý, je arogantní, sobecký, je...

Ty ho znáš?

- Ne. - Ani já ne.

Ale určitě takový je, babi.

Kdo jiný by tak najednou chtěl být genovijským králem?

- No řekni sama. - Ale kuš.

Ať je jaký chce, budeme okouzlující.

Představíme se mu půvabně a klidně.

Vikomt Mabrey a lord Deveraux.

Vaše Veličenstvo. Vaše Výsosti.

Dovolte mi představit synovce, lorda Nicholase Deverauxe.

Nesmírně rády vás poznáváme.

Potěšení je na mé straně.

A děkuji, že jste mi nabídla pobyt v paláci.

Chci vám představit svou vnučku Miu.

Vaše Výsosti.

Mio, mohla bys přivítat hosty?

Lorde Nicholasi.

To dělá vždycky.

Osobně vám dám led na nohu.

Vrátím se hned, jak to bude možné.

Malá nehoda.

Jistě.

Učí se patrně tancovat flamenco.

Mohla bys mi laskavě vysvětlit, co to mělo znamenat?

Promiň.

Už jsem se s lordem Nicholasem setkala.

Na plese. Nevěděla jsem, kdo to je.

Tančili jsme spolu a já si zakoketovala.

Připadám si jako hlupák.

Jako královna nic takového rozhodně neschvaluji.

Jako babička ti říkám, jen tak dál.

A teď ti chci něco ukázat.

Tohle tady můžeš nechat.

Díky, kuchařští umělci.

Ještě přijdu.

Přestavba tvých komnat je konečně hotová.

Měla být hotová, když jsi přijela, ale...

Požádali jsme Rupertova bratrance, aby udělal koupelnu.

Protěžování příbuzných se hodí v umění, a ne u instalatérů.

Tohle jsou tvé vlastní komnaty.

Myslíš to vážně?

- To je můj pokoj? - Ano.

Babičko.

Je krásný.

Díky.

Právě jsme to ustlaly.

To je tak žúžo!

Válečkovi Louie se tu taky líbí.

To není všechno.

- To je moje? - Proč se nejdeš podívat?

Tak jo.

Mám svou šatnu.

Překrásné boty.

Jsem ráda, že se ti líbí. Zmáčkni knoflík s číslem tři.

Ty jsou nádherné. Ty se mi líbí.

- Co říkáš? Babi? - Tady.

Aha. To je krása.

- Tohle... - Teď stiskni kombinaci 6-5-6.

To je nádhera.

Vybrala jsem ti šperky, jsou pro tebe.

Půjčuj si je s rozvahou k vhodným příležitostem.

A teď to největší překvapení.

Páni! Ale abych pravdu řekla, těm šperkům se nic nevyrovná.

- Jsi tady! V Genovii! - Vím, že tu jsem.

A u mě ve skříni.

- A jsi blondýna. - Jsem blondýna.

Hrozně ráda tě vidím.

Myslím, že teď je vhodná chvíle se vzdálit.

Nechám ty dvě dámy, aby se přivítaly.

- Kdy jsi přiletěla? - Zrovna před chvilkou.

Mimochodem, budu se vdávat.

- Za koho? - To ještě nevím.

Baron Johann Klimt.

Nevhodný adept. Vášnivý hráč.

Okamžitě přijímám.

Princ William. Není vhodný, protože sám je dědicem trůnu.

Když se nám nehodí, tak proč je v databázi?

- Velmi ráda se na něj dívám. - Já taky.

- Vaše Veličenstvo? - Další?

Antoine Suisson z Paříže.

- Bez titulu, je z dobré rodiny. - Co takhle titul "Manžel"?

- Vypadá mile. - Jeho milenci říkají totéž.

Tak dál.

Připište ho do seznamu hostů. Je okouzlující tanečník.

Další.

Moc starý.

Moc mladý.

- Chutná ten popcorn po hruškách? - Genovijská specialita.

- Mnohokrát zatčený. - Potřebujeme někoho s titulem.

Někoho, kdo ti pomůže vládnout, aniž by prosazoval svoje ego.

Někoho atraktivního, chytrého, ne namyšleného.

Někoho soucitného.

Jako je on?

Ano! Někoho hodně podobného jako on.

Dobrá volba, Mio. Nechápu, že mě nenapadl dřív.

- Andrew Jacoby. - Vévoda z Kenilworthu.

Jo. Vypadá sympaticky.

Závodil v plavání na olympiádě, jezdí na motorce, fotí

a létá jako pilot v královském letectvu.

- Můžu já? - Ne.

- Sundáváte si brýle? - Ne.

Jsme na větrném pobřeží ve vesničce Mertz.

Našim dvěma milencům se vyvedlo počasí pro setkání na veřejnosti

spolu s Andrewovými rodiči, Susan a Arnoldem.

Není na tom nic snadného seznamovat se tímto způsobem.

Oni nám mávají!

Počkejte.

Počkejte, Mio. Princezna neběhá za šátkem.

Mám ho!

Nedáme si čaj?

Děkuji, pane. Řekla bych, že jste nemotornější než já.

Dobrý zásah.

Nechte je, ať se sblíží.

- Brýle. Dolů. - Už jdu, princezno.

Už to je.

Tak vznikla láska

jak trám.

Kdepak mám prám?

Posledních 200 let byly všechny svatby v naší rodině dohodnuté.

Dokázal bys mluvit a nehýbat rty? Novináři uměj odezírat.

Tady máme náš milý královský pár pod slavnou genovijskou hrušní.

- Něco pro tebe mám. - Nemusíš mi nic dávat.

- Už jsem narozeniny měla. - Tady.

Film, prima. Co je to?

- Krabička na film. - Copak v té krabičce je?

Proč ji neotevřeš? Uvidíš.

Zásnubní prsten mé prababičky.

Žili spolu s dědečkem v manželství 57 let.

Třeba nám přinese štěstí.

- Mám si ho navlíknout? - Navlíknu ti ho sám.

Tak jo.

Můj ty bože! Byl to prstýnek!

Jde o oficiální žádost o ruku!

Můžete to spustit.

- Připraven? - A co ty?

Ohlašuji oficiální zasnoubení

princezny Mii a Andrewa Jacobyho, vévody z Kenilworthu.

Ano, ta je jako pro princeznu.

Strýčku, ty ses spletl.

Princezna si našla manžela během jednoho týdne.

Mia se ale nesmíří s myšlenkou dohodnutého sňatku.

Musíš jí pořádně poplést hlavu.

Ukaž jí, jak vypadá pravý vztah.

Vztah plný vášně a emocí.

- Aby vyhnala Andrewa? - Přesně tak.

Těch třicet dní uplyne jako voda a trůn bude náš.

- A otec to tak chtěl? - Bylo to jeho přání.

Jeho poslední slova byla:

"Pomoz mu, Arture. Jednou se stane králem."

Nepamatuju, že by něco takového řekl.

Není divu. Bylo ti šest, když umřel.

Ale víš, po kom tě pojmenoval?

- Po dědečkovi Nicholasovi. - Ne! Po Niccolo Machiavellim.

Když máš moc, nemusíš se omlouvat, chlapče.

Pojď sem, čičičiči.

Ano. Děkuji.

Vaše Výsosti.

Andrew právě odletěl. Zavolá, jakmile přiletí do Londýna.

Neodjel na dlouho. Proč ale šeptáme?

Schovávám se před komornýma. Jsem v pořádku, fakt.

- Nerozmyslela jste si to? - Ne.

Právě naopak. Obdivovala jsem svůj prsten.

Patřil Andrewově babičce. Víte, on je vážně romantik.

Omluvte mě, musím doladit nějaké svatební přípravy.

- Omlouvám se. Chtěl jste něco? - Ne, ne.

To vy jste na mě šlápla svou obří nohou.

Obří nohou?

Brigitte, našla jsem ji.

Já tady nejsem.

To nebyla ona. Byl to jen duch.

Tak dobře, tančil jste s obří nohou.

Tančil jsem s vámi. Zavolejte k soudnímu dvoru do Haagu.

Tančili jsme spolu asi minutu.

Víc nežli minutu.

Možná minutu a půl.

Fajn. Tak minutu a půl, ale taky jste mi lhal,

protože jste mi neřekl, kdo jste. A teď mi chcete ukrást korunu.

Tak to mě omluvte. Na chvilku jsem vypadl z dobrých způsobů.

Jindy, když žádám dívku o tanec, jí ukážu svůj rodokmen.

Vy jste ale mistr triků.

- Podívám se do plesového sálu. - Do sálu? Tam nebude.

Co jste ještě dělal, když jste se mnou tančil a podváděl mě?

Podváděl?

- Jo, to přesně jste dělal. - Jak jsem podváděl při tanci?

- Dojdu se tam podívat sama. - Dobře.

O podvádění tu teď nejde.

- Jde o to, že... - Tak o co tady jde?

Mám svoje informace. Vím přesně, o co se snažíte.

- A o co se tedy snažím? - Oba to víme.

- Promiňte, že jsem vás vyrušila. - Nevyrušila jste...

Zjistil jsem, že lord Deveraux je rodilý Genovijan.

Nedávno ukončil Cambridge, výborně vaří,

hraje pólo a ragby a je známým lamačem dívčích srdcí.

- Byla s ním ve skříni? - S ním, ano.

Může z ní být královna?

Je mladá, ale já jsem v ni vždycky věřil.

Svatební oznámení jsou rozeslána. Budou s Andrewem hezký pár.

Snad se už pevně rozhodla.

Clarisse, má drahá, zapomeňte na chvilku na tu svatbu.

Za necelý měsíc už nebudete královnou

a já nebudu šéfem vaší osobní ochranky.

Myslím, že je na čase, abychom zveřejnili náš vztah.

Poklekl bych, kdybych neměl operované koleno.

Musíme naplánovat svatbu.

Mia mě potřebuje, aby zvítězila v srdcích Genovijanů.

Možná byste měla začít taky myslet na sebe.

Má drahá, prosím, přemýšlejte o tom.

Budu.

Milý deníčku. Pokračují mé královské lekce. Samá překvápka.

Podle jedné genovijské tradice se musím naučit prostřelit

hořící šíp skrz slavnostní kruh. V předvečer mé korunovace.

Jde o symbolické zapálení mého věčného ohně.

Pardon!

- Pozor, letí šíp! - Omlouvám se, nezlobte se na mě.

Dobrý, sedím, sedím.

Vím, co dělám. Jsem v pořádku.

- Co budem probírat? - Naučíme se používat vějíř.

Vzrušující.

Vstávej. Na celé tohle učení máme jen deset minut.

Takže, zaprvé, vějíř držíš s nějakým úmyslem.

Jde o významný komunikační prostředek.

Můžeš s ním vyjádřit: "Pojdte blíž."

Můžeš říct: "Už s vámi nechci nikdy mluvit."

Můžeš říct: "Dnes se nesmírně stydím."

Utahuješ si ze své babičky?

To bych si nikdy nedovolila.

Můžeš s ním také naznačit: "Jsi otravná."

Ráno se někdo přijde podívat na váš statek,

možná, že studna půjde opravit a zachráníme vám pole.

- To je dárek pro vás. - Děkuji.

Děkuji, Vaše Veličenstvo.

Jde ti to výborně. Všichni tě zbožňují.

Je to součást staré genovijské tradice.

Musím být spravedlivá a velice upřímná.

l když nemůžeš všem pomoct, ukaž lidem, že o ně máš zájem.

Občanka Jacqueline Grenoughová.

Přezkoumáme vaši žádost o stipendium

a někdo se vám do konce příštího týdne ozve.

Děkuji, Vaše Veličenstvo.

Přinesla jsem meloun na váš stůl.

Občan Duval Drobný.

- Vaše Veličenstvo. - Dobrý den, pane Drobný.

Dovolte, abych vám představila svou vnučku, princeznu Miu.

Děkuji, že jste mě přijala. Dárek na váš stůl.

Děkuji.

Moje oblíbenkyně.

Doufám, že máte ráda omelety.

- Mohu? - Jistě.

Opatrně.

- Je v něm slepice. - Opatrně.

Máme v trůnním sále problémy se slepicí.

- Mio? - Ano?

Princezny se nikdy za slepicemi nehoní.

GENOVIJSKÉ NOVINY SLEPICE NA KRÁLOVSKÝ ZPŮSOB

Milý deníčku, zítra budu ve stresu. Musím na přehlídku královské gardy.

Bude tam celý dvůr plus garda.

Budu mít šaty až na zem.

Také musím sedět v dámském sedle.

Neumím jezdit v dámském sedle.

Ve tvém věku jsem to taky neuměla a je to nepohodlné.

Herbie je moje jezdecká společnice. Podívej.

- Dřevěná noha. - Ano.

Rafinované, babičko. Na to jsi přišla sama?

Ne. Dědí se po celá staletí.

- Obuju na ni jezdeckou botu. - Přesně.

Naši předkové se vyznali, co?

Přehodíš přes ni sukni a nikdo tě nebude z ničeho podezírat.

Slyšte, slyšte.

Princezna Amélie Mignonette Thermopolis Renaldiová

na přehlídce královské genovijské gardy.

Říkal jste, že se princeznin kůň Sandy

snadno splaší, když vidí hada. Tak ať to za něco stojí.

- Ale tenhle je umělej. - Jste koumák. David Attenborough.

Je z gumy, ano. Ale na splašení stačí.

Já jsem Nick. Synovec vikomta Mabreye.

Ten chlapík, co se snaží ukrást trůn.

Andrew Jacoby. Těší mě.

Lilly Moscovitzová. Přítelkyně budoucí královny. Nelíbíte se mi.

Těší mě.

K poctě zbraň!

Líbí se mi, jak mají všichni helmy.

Rozestoupit řady!

Sandy...

- Proboha. - Sandy, klid.

Princezno, v pořádku. Jsem tu.

Není divu, že je tak nemotorná. Má dřevěnou nohu.

To bylo vykročení nesprávnou nohou.

Slavnostní přehlídka skončila.

Neschovávejte se. Přinese to jen další klepy.

Co mi chcete?

S další nohou byste koni hravě utekla.

Teď zrovna nemám náladu.

Je mi to líto.

Ne, není. Nikdy jste nemyslel na nikoho jiného než na sebe.

Mohl byste mě jednou nechat, když je mi mizerně?

Nedělat mi to ještě horší? Jděte pryč.

Princezno, promiňte. Přijela královna.

Ano.

Nicholasi, že bych se ve vás tolik zklamal?

Nepříjemná událost, že?

Právě odjíždím. Doprovodíš mě?

Rád bych mluvil s vaším strýcem o samotě, prosím.

Neuvědomujete si, co nese mé postavení šéfa ochranky.

Mým úkolem je chránit korunu. Zajistit, že nedojde k úhoně.

Vystoupit, pokud si někdo zahrává s královskými city.

Myslím, že celá země chápe, jak se staráte o královské city.

Pokud mé dívence ublížíte, budete se mi osobně zodpovídat.

A jestli vůči vám zakročím, pamatujte si,

že pro mě platí diplomatická imunita ve čtyřiceti šesti zemích.

Včetně Portorika.

Pane, slovo strach ve svém slovníku nemám.

Možná, ale máte ho v očích.

Něco jste si zapomněl.

Nicholasi, chci se na něco zeptat.

Jistě, Vaše Veličenstvo.

Proč jste proti tomu, aby se Mia stala královnou?

Můj strýc má za to, že princezna nezná náš lid.

A vy ho snad znáte?

Ano. Já se tu narodil. Chodil do školy.

Jsem pravý Genovijan. Mia se to dozvěděla až na střední škole.

A abych byl upřímný, moc dlouho tady nepobyla.

Víte, mám za to, že z ní bude výborná vládkyně.

Je nesmírně chytrá, citlivá a starostlivá.

- To já vím. - Víte?

Ano, ale jak může někdo vládnout lidu, který vůbec nezná?

Zásah, to je dobrá otázka.

Nová vycházející operní hvězda, Anna Netrebková.

Vypadá skoro jako skutečná.

Jak se mají vnoučata? Lily, Charlotte a Sam?

Jsou báječní. Děkuju, že jste si vzpomněla.

Jak se máte? Ráda vás vidím. A co jezevčík? Maury, že?

Je tak úžasný. Pamatujete ho z loňského léta?

- Dobrý den, Lady Zrinková. - Princezno Mio.

Mia si vede dobře.

Společensky jí to jde, jak vidím.

O kousíček výš, Olivie.

- Všimla sis, kdo tady je? - Kdo?

Aspirant na krále s lady Elissou.

On s ní chodí?

Nicholas s nikým nechodí. Má přítelkyně.

Ale atraktivní.

Bavíte se spolu?

Spíš se jen známe.

- Andrewe? - Ano, drahá. Už jdu.

- Fotoaparát je už připravený. - Půjdeme tamhle.

- Vedla sis dobře, jsi krásná. - Děkuju.

Počkej. Perfektní nasvícení. Jenom jednu, prosím.

Už žádné fotky. Je to sice lichotivé, ale...

Ještě jeden obrázek...

Nazdar, já jsem Andrew Jacoby.

- Dobrý den. Lady Elissa. - Těší mě.

- Lady Elisso? - Vaše Výsosti.

Dobrý den.

S Elissou jsme mluvili o jejím posledním úspěchu.

- Získala stipendium na Oxfordu. - Nicholasi, prosím.

Proč se nepochlubit? Jsi výjimečná žena.

Gratuluji. Andrew má z Oxfordu doktorát z antropologie.

Ohromující. Elissa byla v mírových sborech.

Vážně?

Andrew studoval čtyři měsíce v Nové Guineji povijnici jedlou.

- Elissa sama zazpívala... - Elissa by ráda něco řekla.

Andrewe, nechcete něco k pití?

Rozhovor směřuje k tomu, že můj kůň je větší než váš.

Moc rád. Omluvte nás.

- Ona ale má obrovského koně. - Vážně?

- Báječná párty. - To je.

- Sluší vám to spolu. - To ano. Ano.

- Škoda, že ho nemilujete. - Já vím.

Vy! Já... Do hajzlu!

Dámy a pánové, překvapení pro naše přátele z Asie, Johnny Blu.

Nemůžete jen tak něco takového říct a odejít.

Chci, abyste věděl, že mě Andrew velice přitahuje.

To samozřejmě.

My jsme naprosto dokonalý mladý pár.

- Rozumí mi. - Rozumí vám? Jaká vášeň!

O lásce jste se nezmínila.

- Jenom žárlíte. - Proč bych na Andrewa žárlil?

Stráví celý zbytek života jako váš manžel.

Nenávidím vás.

- To já spíš vás. - Já to řekla první.

Zbláznil jste se? Nemůžete líbat všechny lidi kolem sebe.

- Zvlášť ty zasnoubené. - Líbilo se vám to. Ještě jednou?

- Ne! Přestaňte mi motat hlavu. - Co s tím má co dělat polibek?

Snažíte se, abych si nevzala Andrewa a vy jste dostal korunu.

Možná je to tak. A možná se mi to líbí.

Jděte ode mě!

Víte co? Mám bezvadnej nápad.

Proč se nepotopíte a já budu počítat do milionu.

Opatrně, Mio.

Mám to chtít vědět?

Spíš asi ne.

Budu u tebe za vteřinku.

- Nebude to s ní snadné. - Nebudete se nikdy nudit.

- Olivie, už dost loučení. - Ano, madam.

- Orel odlétá. - Trochu tišeji, Lioneli.

Kdy už se konečně začneš chovat zodpovědně?

Schováváš se ve skříni s mužem, který ani není tvůj snoubenec.

Vylezeš z fontány celá mokrá se stejným mužem.

Já to snad plánuju? Někdy se takové věci stanou.

To si nemůžeš dovolit. To se stává ostatním, nám ne.

Lidé k nám vzhlížejí. My musíme být bezchybní.

Dokážeš to dostatečně pochopit?

Já to dostatečně chápu.

Jen realizace trochu pokulhává.

Trefně řečeno.

Snaž se vyspat. Zítra musíš vypadat svěže.

Dobrou noc.

Dobrou noc, babičko.

Tak, Maurice, jen ty a já.

Taky jsem tě znechutila?

Královská gardo, nástup na slavnostní přehlídku.

Nahlaste ihned řidiče Mustanga.

- Proč takhle mluvíte? - Jsem kapitán Kip Kelly.

Co kdybych mluvila taky tak?

Lilly Moscovitzová, přítelkyně princezny Mii

pojede v Mustangu.

Hezky řečeno, slečno Lilly.

Rád jsem vás poznal.

Nejhezčí děvče řídí Mustanga.

- Vlajku? - Děkuji.

Vítejte.

Vikomte Mabreyi. Vezmete si vlajku?

Děkuji. Nejsem příznivcem mávání.

Ale budu mávat naší vlajkou,

až na genovijský trůn zasedne ten pravý král.

Král Nicholas.

Jak se cítíte, má milá?

Upřímně řečeno, ne moc dobře.

Zlepší se to, když mě budete oslovovat Joey?

- Ne, Joe. - No jo.

- Tak pojedeme. Je pozdě. - Její Veličenstvo vyráží.

Už nemůžu nechat lid Genovie dál čekat.

Šťastný Den nezávislosti, Genovie.

Jsme teď v Pyrusu, hlavním městě Genovie, a přehlídka začíná.

Už jsou tady.

Ministerský předseda Montaz spolu s ostatními představiteli.

Lidé se sem sjeli z celé Genovie.

Mertzova pochodová kapela pod taktovkou Lucy Carmichaelové.

A samozřejmě i lidoví tanečníci.

Také dobře známí jako Libbetští skokani.

A teď královna s princeznou Miou.

Nelíbí se mi tvoje vlasy.

Hele, cucpalče.

Zastavte kočár.

Co se děje? Mio?

- Zastavila průvod. - Jak neomalené.

Co teď hodlá princezna udělat?

Jde směrem k dětem ze sirotčince.

- Ahoj, miláčkové. - Princezno.

Ahoj. Jak se jmenuješ?

Karolína.

- A jak se jmenujete vy? - John. - Blake.

Všimla jsem si, že Karolínu trápíte.

Tahali mě tady za vlasy.

Promiňte, tyhle děti jsou...?

Většinou sirotci. Staráme se o kolik nejvíc z nich to jde.

Líbání dětí. Objímání sirotků.

To je ale sprostý, nízký, mrzký, politický trik.

- Chceš být dneska princeznou? - To nejde, jsem moc malá.

Dneska můžu kohokoliv prohlásit za princeznu.

Tak proč si nevezmeš čelenku a můžeš mávat v průvodu?

Vezměte si všichni ty čelenky.

Všichni? Dát všem čelenky zadarmo?

- Postarám se to. - Děkuji.

Chci tu stříbrnou.

S palcem v puse nebudeš moct mávat.

- Můžu mávat druhou rukou. - Tak dobře.

- Já chci korunu. - Můžem jít s průvodem?

Jistě. Svět potřebuje víc princezen.

Výborně.

Abyste se jimi staly, musíte věřit, že jste princeznami.

Musíte kráčet, jak myslíte, že chodí princezny.

Narovnejte se. Usmívejte se a mávejte. A užívejte si.

- Jste připraveni? - Ano!

Děti půjdou s ní. Je okouzlující.

To jak pro koho.

- Buben, prosím. - Bubnujte pro princeznu!

Pochodem vchod!

Pamatuj si, že teď jsi princezna.

Tak je to správně.

Bavíte se dobře?

Tady je Elsie Kenworthová a bývalá Miss Genovie

a nejkrásnější oslava výročí nezávislosti

díky zvláštnímu překvapení princezny Mii.

Ať jsou vaše dny jenom plné slunce.

A tak, pánové, se děti z domova

umístí v Zimním zámku v Libbetských horách.

Finanční výnosy z pronájmu zámku

tvoří veškeré vedlejší příjmy parlamentu a církve.

Správně řečeno.

Hodlám výhody zrušit a změnit ho v dětský domov,

dokud nebudou peníze na stavbu nového.

Cítím se provinile, že sama mám dva domovy.

- Kde budeme lyžovat? - Lorde Crawleyi, jak se má bratr?

Se svým bratrem nemluvím.

Aha. Jako architektovi jsem mu zadala projekt.

- Pane Crawleyi. - Vaše Výsosti.

Pánové.

- Jerry. - Deane.

Jsem zvědavý na vaše připomínky k projektu. Ale jen na vaše.

- l moje. Jsem člen parlamentu. - Ne. Architekt jsem já.

Jen si jezdíš lyžovat a vyrážíš do přírody.

- A ty jsi povaleč. - Přírodňáku.

Královna plán schválila a já ho hodlám realizovat.

Ano, pánové, nebude trvat dlouho a peníze seženeme, že?

Stavíme skluzavku v plesovém sále.

Dobrý den.

Můj pozdrav je nepodstatný. Rosencranzi, Guilensterne, jdeme.

Tak.

- Přicházíte na můj večírek? - Bohužel ne.

Líbilo se mi, co jste udělala v průběhu slavnostního průvodu.

Děkuju.

Chystám pyžamovou párty.

- Gratuluju k dětskému domovu. - Děkuju.

- Musí se připravit na večírek. - Nemá čas.

Lenny, Squiggy, mlčte.

Lilly! Princezny už přijíždějí!

- Asi bych měl jít a dál si číst. - Měla bych se jít převléct.

Sbohem.

Ahoj, tady Elsie Kenworthová.

Dlouho před svou svatbou pozvala princezna Mia

princezny z královských rodů na pyžamovou párty.

Princezno Lorraine.

- Máte rovnátka. - Budu v nich mít dva diamanty.

Určitě to tak bude pohodlnější.

Ahoj, Charlotto.

Princezna Aimee z Malorky.

- Je to můj večírek? - Ne, večírek princezny Mii.

Ráda bych vám všem poděkovala za všechny svatební dary.

A teď mám dárek já pro vás.

Je čas na klouzání na matracích!

Princezna Aimee potřebuje čurat.

Přineste mi do pokoje mléko a sušenky.

- Ano, Vaše Veličenstvo. - A ucpávky do uší.

- Krásný večírek, drahoušku. - Jo. Prostě se jen tak bavíme.

Rupert a kluci tohle milovali.

Král Rupert ať odpočívá v pokoji.

Já to taky dělávala. Ale kapánek jinak.

- Ty ses někdy klouzala? - To ne.

Za mých časů se jenom lítalo.

Vážně se královna sklouzne?

Můžu?

V zámku zaměstnání máme.

Komu zdá se to zábavné?

Nám to těžko vazy zláme.

Zvonkem vždy jitro budí nás.

Ráno přijde zas to známé.

Uklízet je čas!

A nyní, na závěr naší šou,

když ji povzbudíme pokřikem, nám Veličenstvo i něco zazpívá.

Děkuji, ne.

Královny karaoke nepěstují.

Jen tu písničku, cos zpívala na oslavě mých osmnáctých narozenin.

- Už víš? Moc se líbila. - Drahá, ale nemáme hudbu.

Mia má cédéčko, můžete zpívat s ním.

Já dívky znám, Že jsou veselé a fit.

Že mají každá své. I vášeň a cit.

Každá je skvost a má nádhernou zář.

Svůj vlastní půvab i úsměv i tvář.

Jsi poklad můj. Světlo ve spleti cest.

A v srdci dobrotou dáváš se vést.

Tak poznáš pravou váhu slávy,

co dává trůn.

Tak poznáš pravou váhu slávy.

Všechen úspěch i pád

tvých dnů.

- Cos to udělala? - Trošku jsem to vylepšila na počítači.

Ale já tohle neumím tancovat.

Asano, teď.

Babičko, dělej to, co Asana, a zpívej.

- Když zná kluk waltz... - ...tančí jak slon.

- Elegantníjak "Don"... - ...hledí jen na bonton.

Někdy je prostý chyb...

- ...to je vymřelý typ. - Ten není!

- Má v očích žár. - A melodický smích.

A prý jsme hezčí než všechny, co zná.

- Ten pravý princ... - ...můj krásný princ.

- Bude upřímný víc... - ...a mě sbalí jak nic.

Veškeré slávy tvé umí se zříct.

A tehdy poznáš pravou váhu lásky.

S ní kráčej, stůj.

Ty taky poznáš pravou váhu lásky.

Život šanci ti dá,

ten tvůj.

- A tvůj. - A tvůj.

A můj?

Poznáš pravou váhu slávy.

Vždyť co přijde, kdo z nás ví?

Ty taky poznáš pravou váhu slávy,

všechnu lásku a žár tvých dnů.

Gretchen, horkou vodu.

- Cos to říkal? - Víš, ona je chytrá.

A vážně jí na Genovii záleží.

Možná by to nebylo špatné, kdyby vládla zemi.

- Zbláznil ses? - Věří v Genovii tolik,

že se klidně provdá za někoho, koho vůbec nemiluje.

Já snad špatně slyším. Ty chceš, aby tu vládla?

Po tom všem, co jsme udělali, z toho nebudeš nic mít?

Jak to nic? Genovie bude v dobrých rukou a ona bude šťastná.

- Ty ses do ní zamiloval. - Ne.

- Strýčku, jediné, o co tě žádám... - Ne, poslouchej mě.

Co myslíš, že se stane? Že opustí Andrewa a vezme si tě?

Chci, aby ses stal králem. Nechci tě oženit s královnou.

Žádné strachy, k tomu nedojde. Mia o mě nestojí.

Ale ty stojíš o ni, že?

Strýčku, já jen chci, abys ji už přestal ničit.

Tak dobře. Jestli si to přeješ.

Chci jen, abys byl šťastný, můj hochu.

Běž za ní.

Poblahopřej jí.

A řekni jí, že to vzdáváme.

Díky, strýčku.

Elsii Kentworthovou, prosím.

Pro dnešek ten oheň už stačí. Tak jsem tě nepopálila?

- Jasně, že jo. Koukni na sako. - Ne, ne. Jen trošku.

Jen mi trošku sežehla rukáv, vidíš?

Pardon.

- Lilly? - Ano?

Můžeš ke mně na chvilku?

Koukni se tamhle.

Mám ho zastřelit? Řekni, a já to hned udělám.

Chtěla bych si jen s Nicholasem promluvit.

Jo?

- Nechte toho, prosím. Andrewe? - Ano?

Seznam Lilly se svými rodiči. Vyřiď, že dorazím za chvilku.

Ráda bych poznala Susan a Arnolda. Dáme si sendviče.

- Nechcete pomoct? - Toho si ale nebere, že ne?

Mohla bys sklapnout? Snaží se jí ukrást korunu.

Můžem?

Nejdřív postoj.

Loket dolů. Jen o kousek.

Ústa jsou kotva.

- Jak prosím? - Opřete se o ně.

Tak.

Uvolněte ruku.

Nadechněte se.

Střelte.

Jaké to je?

Úžasné.

Úžasné.

Otočíme se. Ať mají trochu soukromí.

Musím jít. Jenom jsem si přišel sbalit věci.

Odjíždíte?

Asi bych se měl poroučet.

Nebo ne?

Sbohem.

- Sbohem. - Na shledanou.

Mio,

můžu vás vidět, než odjedu?

Nicholasi, všude mě sledují.

Princezno!

- Vidíte? - Něco vymyslím.

Ano?

Mám na vás dávat pozor.

Máme už jen dva a půl dne, Olivie,

a tak začínám trochu šílet.

Vzala byste Maurice ven, prosím? Musím zkontrolovat výběr hudby.

A prosím, abyste schválila zasedací pořádek u tabule.

Dobře.

Náš výběr taneční hudby pro královskou slavnost.

Přemýšlela jste o nás?

Přemýšlela.

Chápu.

Omluvte mě, prosím.

Ne, Josefe. Poslechněte si, co vám chci říct.

Mia mě teď potřebuje. Víc než kdy předtím.

A je tu monarchie, jako královna nesu zodpovědnost.

Nikdy jste nebyla jen mou královnou.

Byla jste někým, s kým jsem chtěl strávit zbytek života.

Ale pokud pro mě chcete být spíš královnou,

budu to respektovat.

Vaše Veličenstvo.

Postel je připravená.

Jestli už nic nepotřebujete, půjdeme na večeři.

Ať vám chutná, dámy.

O čem jsme mluvily?

Žádné úklony.

Jdeme na večeři.

Děkuji.

- Máme vás ohlásit? - Ohlásím se. Lily Moscovitzová!

- Mio, podívej z okna. - Proč? Co se děje?

Jen se koukni. Princ ti hází do okna kamínky.

Nicholasi, co to děláte?

Lociko, Lociko, s plavými vlasy.

Přistup k oknu, sestup dolů, ať má jsi.

To, o co žádáte, pane, není snadné.

Neodpovím, sejít mě ani nenapadne.

- Tak co chce? - Abych vylezla z okna.

- A chce se ti lézt? - Chce.

- Tak jdi! - Je to recept na další průšvih.

Zachovej se jednou spontánně. Budeš se vdávat.

Stačí ti dámská jízda s dvanácti ječícíma holkama?

Anebo se chceš procházet při měsíčku s princem?

Vždycky jsem milovala tajemné muže.

- Vaše Veličenstvo. - Pojďte dál. Zrovna chci odejít.

V knížkách je to jednodušší.

Chytla jsem se za nohu!

Co to bylo?

Pomoc!

Bratře Lui, bratře Lui,

ještě spíš? Ještě spíš?

Veličenstvo, na pyžamové párty jsme nepředvedly svoje číslo.

A bylo i s tanečkem.

Bratře Lui, bratře Lui,

ještě spíš? Ještě spíš?

- A strhující závěr! - Úchvatné finále.

- Omlouvám se. Uhodila jsem vás? - Ale ne. Už jsem si zvykl.

Ranní zvony bijí...

ding, deng, dong...

Jaká škoda, že jste nezpívaly na večírku.

Budu ti krýt záda. Běž, Lociko, běž!

- Chci znát vaše tajná přání. - Řekněte mi tajemství.

- Není to to samé? - Skoro.

O přáních se ostatní dozvědí. Co je v srdci, neví nikdo.

Odkryjte ho.

Líbí se mi I love Lucy. A někdy mívám černobílé sny.

Při písemce jsem dělal, že jsem nemocnej.

- To dělali všichni. - No jo.

Liju si na vločky čokoládový mlíko.

A já se k smrti bojím medúz.

Netančil jsem s vámi od plesu.

To je fakt, ne tajemství.

Tajemství je, že po tom stále toužím.

Dobré ráno.

- Dobré ráno. - Ahoj.

- Byli jsme venku celou noc. - To jsme byli.

Ano, celou noc.

Je to... V té loďce je chlap.

- Co? - Vidíš ho? Někdo tam je.

Asi nějakej rybář.

S videokamerou?

- Co? - Jsi vážně ubožák.

Ne, Mio. Nemám ani tušení, kdo to je.

Škoda, žes včera večer nestihnul natočit něco pikantnějšího!

Mio, nemám s tím nic společnýho, přísahám.

Mio, prosím tě. Tak poslouchej. Není to moje loďka.

- Hele, Nicholasi, měj se fajn. - Ale to je můj kůň! Mio!

Mio. Ahoj.

Dobré ráno, holčičko.

Vím, že je ještě brzy, ale napadlo mě,

že teď pořád někam spěcháme.

Co kdybysme si spolu...

- Lilly? - Dobré jitro, Vaše Veličenstvo.

- Co ty tady děláš? - Jen jsem chtěla...

Mio!

Dveře.

- Co se tady děje? - Princezno, tohle musíte vidět.

A tady exkluzivně s princeznou, jak jsem slíbila.

Po generacích nudných panovníků, kteří nikdy nevypadli z role,

prožívá Genovie skandál světové úrovně.

Američanku jsme si měli přivézt zřejmě už dávno.

Ožení se Andrew Jacoby s tak nemravnou princeznou?

Nebo se stane lord Nicholas Deveraux novým králem?

A už je máme na pánvi a už se smaží pro princeznu Miu.

Žlutými terčíky navrch.

Víš, kam si můžeš ty vajíčka strčit?

- Necháš nás o samotě? - Jistě.

Takže?

Využili mě.

Kladu si teď jedinou otázku: Budeš se vdávat?

- Andrewe, je mi to moc líto. - Promiňte.

Andrewe, prosím tě, počkej. Přísahám, že k ničemu nedošlo.

Jistě, ale šla jsi, Mio, prostě jsi šla.

Jsem nejžádanější svobodný muž v Anglii.

Prostě jsem. Mám spoustu přátel. Spoustu okouzlujících přítelkyň.

Ale myslím, že ta svatba by se i přesto...

Mio...

Královna špehování neschvaluje.

Co? Tak co?

Vážně bych chtěla říct, že jo, ale nepřeskočila žádná jiskra.

Ani u mě.

- Vážně? - Vážně.

- Bylo to příjemné. - Velmi...

- Ale bez jiskry. - Nic!

Co budeme dělat? Něco snad vymyslíme.

Mio,

vybrala sis mě.

Nemám soukromí.

Vybrala sis mě a já to přijal.

A džentlmen nikdy neruší dané slovo.

Půjdeme do kostela a řekneme si ano a zítra budeme mužem a ženou.

A ty se staneš okouzlující genovijskou královnou.

Děkuju.

Dneska se vdávám.

Dneska se vdává, Maurici.

Výsosti, hrozně jsme se zpozdili.

Královna se nikdy neopozdí, to ostatní přišli brzy.

Přišla sem podivná ženská a chtěla se schovat v šatně.

Tak je tam.

To zrovna nebyl ten nejlepší nápad.

Tomu tedy říkám parádní šatník.

- Mami! - Ty moje holčičko!

- Opatrně. Umačkáme Trevora. - Ahoj, Trevore.

Teď spinká.

To je ten nejkrásnější bratříček na světě.

Žertovaly jsme. Víme, že to je vaše matka.

Váš otčím je tu také.

Jsem tvoje máma a ty se vdáváš. Ráda bych ti něco řekla.

Manželství je prožívání života jen s někým dalším.

Děkuji, mami.

- Jak ti je? Jsi krásná. - Jsem prostě... Jsem trochu...

Paolo se vrátil, aby tu udělal z housenky motýla.

Dáme se do toho.

Když říkám, že udělám motýla, kukla musí dolů.

Pamatujete si mou matku Helen?

- Ten kadeřník. - A nové děťátko.

Italové milují děti, Paolo ne. Měla byste jít, máme práci.

Před pěti lety vás Paolo změnil odtud sem.

Dnes vás změní takhle.

Svatební vzhled pro nevěstu.

Vypadám jako los.

Ano, ale okouzlující los. Můžete volat jako los.

Mám i parohy.

Teď!

Vypadám jako pudl.

Taky se mi to trochu zdá. Tak ještě jednou, prosím.

Prima. Rovně.

Vypadá vážně jako pudl.

Mně se to líbí.

Tentokrát jsem si jistý úspěchem. Použiju své vlastní foto.

Jedna, dvě, tři.

Gretchen, nemůžu najít rukavice!

Běž sám. Bude lepší, když na tu svatbu nepůjdu.

Ale chlapče.

Nevzdávej to tak snadno. Pojď do kostela. Přesvědčíš ji.

A za týden bude jen tvoje.

Hra skončila, strýčku. Vezme si Andrewa.

Máš úplnou pravdu. No jo.

Bohužel se to stane. Za nic bych to nepropásl.

Pokusím se chytit podvazek.

Jede královský kočár!

- Co říkal? - Princezna přijíždí.

Začínáme.

Suki Sanchézová ze Spojených států.

Sice daleko od domova, ale příběh,

který začal v ulicích San Franciska,

dál šťastně pokračuje v malé a krásné Genovii.

Připravte se na příchod princezny Mii.

Pane.

Nechci do ničeho strkat nos, ale něco vám povím.

Váš strýc zavolal Elsii a spunktoval to video.

Proč mě to nepřekvapuje? Mělo mě to napadnout.

Má něco za lubem. Byl potěšený, že s ním nechcete jít na svatbu.

- Musím do kostela. - Ano, ale jak?

Všechno, co jezdí, je už dávno na svatbě.

- To nevadí, doběhnu tam. - To ne, je to moc daleko.

Ne! Vemte si kolo.

- Kolo? Žádné nemáme. - Kolo vašeho dědečka.

- Jak se máte, seňore? - S vámi jako s manželkou líp.

Promiňte, strýc se učí anglicky podle amerických seriálů.

Ano...

Tomu neuvěříš. Lord Deveraux jede po silnici na kole.

Pane! Půjčíte mi koně?

Chce mýho koně!

Kolo je vaše.

Jak mám asi shánět stádo na kole?

Přímočará americká aktivistka Lily Moscovitzová, družička,

kráčí uličkou jako přelud v růžovém.

Jsem holka, co miluje černou. Teď jsem růžová.

A malý synovec vévody Andrewa, vikomt Ludlow,

jinak známý jako "James andělská tvář",

přichází uličkou a nese prstýnky.

Joe.

Chci říct, než se provdám, škoda, že jdete do penze.

- Kdo vám to řekl? - Naše služky ví všechno.

Srdce dělá věci z rozumu, které rozum nikdy nepochopí.

To už jsem taky zjistila.

- Princezno. - Ano?

Pak byste měla vědět, že Nicholas za nic nemůže.

- Určitě? - Služky ví všechno.

Jakmile bude, můžem.

- Je to součást programu? - Ne.

Potřebuju minutku nebo dvě.

Děkuji, Vaše Výsosti.

Teď nevěsta rychle utíká uličkou a ven z kostela.

- Dovolte. - Trochu netradiční postup.

Princezna Mia!

- Helen. - Zlato, hned se vrátím.

Musím Trevorovi vyměnit plenu.

Prosím, zůstaňte sedět. Jen nepatrné přerušení. Děkuji.

- Doženeme ji? - Nedoháníme ji, jen spěcháme.

- Postaráte se o ně? - Ano. Jen momentíček.

Uhněte z cesty.

Holčičko.

Babičko, promiň. Omlouvám se. Potřebuju minutku. Já to zvládnu.

- Nezvládnu to. - Já vím.

Miláčku, poslouchej mě.

Já si kdysi vybrala.

Povinnost ke své zemi místo lásky.

A tak jsem to tak dělala vždycky. Tloukli mi to do hlavy.

Teď jsem ztratila i jediného muže, kterého miluji.

- Víte někdo, kde je Josef? - Jsem tu s orlem a šípem.

Mio, chci, aby ses rozhodovala jako žena.

Nedělej ty samé chyby, co já.

Dělej si vlastní. A bude jich dost, to mi věř.

Buď se můžeš vdát, nebo odejít.

Ať už uděláš cokoliv, rozhoduj se srdcem.

- Promiňte. - Vrací se.

Princezna se vrací do kostela.

Prochází uličkou.

Spíš vypadá, že pádí.

Andrewe, počkej.

Každý má právo na tu pravou lásku.

Včetně nás.

Děkuju ti.

Děkuju, že jednou v životě nemusím dělat to, co se sluší.

Musím to jít říct mamince.

A já to oznámím všem.

Hodně štěstí.

Vítejte.

Před chvilkou jsem si uvědomila, že se vdávám

kvůli jednomu zákonu. A to mi nepřipadá správné.

Takže se dnes vdávat nebudu.

Seď, třeba bude oběd.

Moje babička vládla dost dlouho sama bez muže po svém boku.

A myslím, že si vedla skvěle.

Takže jako vnučka královny Clarissy a krále Ruperta...

Ať král Rupert odpočívá v pokoji.

...žádám členy parlamentu, aby mysleli na své dcery.

Na své neteře. A na sestry a vnučky.

A aby se sami sebe zeptali:

Nutili byste je do toho, do čeho tu nutíte mě?

Pevně věřím, že budu dobrou královnou.

Věřím, že Genovie bude zemí, kde se snoubí krása minulosti

s obrovskou nadějí budoucnosti.

Teď ne.

Cítím celým svým srdcem, že dokážu Genovii vládnout.

Miluju Genovii.

Myslíte, že bych tu jinak stála ve svatebním?

Stojím teď tady, připravená zaujmout místo královny.

Bez manžela.

Pokaždé...

Pokaždé, když tato okouzlující mladá dáma otevře ústa,

dává najevo pohrdání genovijskými zvyky.

Zákon stanovuje, že svobodná žena nemůže být královnou.

Naštěstí...

tu máme dalšího dědice.

Ne, to nemáme.

Rezignoval jsem. Odmítám se stát králem.

Dámy a pánové, je to princezna Mia, které patří koruna.

Je moudrá a je starostlivá.

Ale co víc, má rozhled.

Povede Genovii vpřed. A pokud je parlament chytrý,

jmenuje ji královnou.

Naslouchejte jí. Dovede nás do jednadvacátého století.

A představte si, jak kouzelně bude vypadat na známkách.

Kouzelně na poštovních známkách?

To ty bys vypadal přece taky!

Tohle já nepřipustím, pane! Máte své závazky ke Genovii!

Je pod tlakem.

Vaše povinnosti k vaší zemi! Ke mně, pane!

K Genovii! K vašemu otci! Nicholasi!

- Dveře. - Zavřete dveře, rychle.

Nicholasi, nenechám tě všechno vzdát kvůli té holce.

- Ještě pořád si tě může... - Už dost, strýčku!

Skončili jsme!

Co se tady děje?

Kdo je další adept na trůn? Von Trokenovi?

Přijímáme!

Sednout!

Podejte návrh.

- Co je vám? Nepotřebujete... - Podejte návrh.

- Pane předsedo? - Ano, princezno.

Navrhuji zrušit zákon o svatbě v podobě,

v jaké platí pro současné, ale i budoucí královny Genovie.

Podpoří někdo můj návrh?

Dívejte se jim do očí. Zírejte na ně.

Ne, jemně.

Tak.

Já ten návrh podporuji.

Je čas na vznik nové tradice. Mám rád změnu.

- Nechám si narůst knír. - Knír by vám slušel.

- Otci se líbil Van Dykův. - Pánové, prosím.

Všichni ti, co souhlasí s návrhem, řeknou pro.

Pro.

Pro.

- Pro. - Pro.

- Vy v parlamentu nejste. - Možná jednou.

Pro!

Zákon byl schválen.

Gratuluji vám, princezno.

Jestli to tak mohu říct, vyhrála jste.

Lioneli.

Vaše Veličenstvo.

Princezna prosí na slovíčko.

Babičko?

Nemám pohádkový konec, ale proč ho nemůžeš mít ty?

- Slyšela jste to? - Ne, pokud nechcete.

Ale Charlotto.

Josefe.

Vaše Veličenstvo.

Milý Josefe,

doufám, že není příliš pozdě, abych vám nabídla ruku?

Tak konečně k tomu došlo.

Shadesi?

Máte to na povel. Hodně štěstí s Lionelem.

Já jdu na svatbu.

Otevřete, povídám! Je zavřeno!

Chci dovnitř!

Pusťte mě na zem!

Vím, že jsem to neoznámila dopředu, ale když už jsme tady...

Pane arcibiskupe, ráda bych tohoto muže pojala za manžela.

Konečně.

Sešli jsme se tady kvůli jiné svatbě.

- Co jsem propásla? - Nebude se vdávat.

Tímto prstenem

si tě konečně

beru.

To se vdává královna. Bere si Joa.

Prohlašuji vás mužem a ženou.

Můžete políbit nevěstu.

Slavnostní střelba hořícím šípem do korunovačního kruhu.

Dobré ráno. Už uplynul téměř týden od svatby-nesvatby

a vše se připravuje na velký genovijský den.

Korunovaci nové královny.

Někde v paláci se princezna Mia připravuje na slavnostní obřad,

který navždy změní její život.

Tak co ty na to, Válečku Loui? Bude ze mě dobrá královna?

Jistěže bude.

Pokud bych mohl být tak smělý, rád bych požádal o audienci.

Jaké máte problémy, mladý muži?

Problémem jsi ty.

Miluji budoucí královnu.

A rád bych se zeptal, jestli mě má taky ráda.

Máš slepici jako dárek?

Ne. U nás slepice už došly.

Jednotko, pozor!

Pochodem vchod!

Levá, pravá. Levá.

Zastavit stát!

- Prý se vracíte na Berkeley. - Slyšel jste dobře.

Mohu vám v Kalifornii zavolat?

Možná bych vás slyšela i bez telefonu, ale...

Šíp právě přilétá.

Náš orel přilétá naposledy.

- Je tak nádherná. - Ano, obě jsou.

Slibujete a přísaháte, že budete vládnout lidu Genovie

podle nařízení parlamentu,

platných zákonů a tradic?

Budete ze své moci uplatňovat zákony a spravedlnost

podle svého nejlepšího vědomí a svědomí?

Tak slavnostně slibuji.

Genovie

je navždy domov můj.

Ať stále vlaje prapor tvůj.

Země kvetoucích květů.

Majestátných hora moří.

Genovie, Genovie,

jsi krásná, hrdá, smělá.

Genovie,

Genovie,

jsi navždy domov můj!

Představuji vám Její Veličenstvo,

Amélii Mignonette Thermopolis Renaldiovou,

královnu genovijskou.

SPOLEČNOST PRO GENOVIJSKÉ DĚTI

Nezapomeňte, až si budete příště plánovat dovolenou,

zvažte návštěvu Genovie,

země majestátných hor a prosluněných pláží,

ve které žijí přátelští, peprní lidé.

Přijeďte se podívat. Genovie vás očekává.