Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
Dutch
English
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Italian
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
Konec.
Má to být pořad pro Romy nebo proti ním? Ptali se nás skoro všude, kam jsme
přijeli natáčet.
Nemá to být ani jedno, ani druhé. Jde nám o sondu do názorových střetů.
Odpovídáme a vzbuzujeme podezrení tu na jedné, tu na druhé straně.
Všichni cítíme, že ve spolužití Romů a ostatních obyvatel není mnohé v pořádku.
Obvinujeme se navzájem z přemíry humanismu, z nepřizpůsobivosti, z agrese
dokonce z rasismu.
A při tom poukazování na chyby druhých nebývá dost ochoty přiznat si chyby
vlastní. Je proto pravděpodobné, že i v tomto pořadu se mnohé mnohým líbit
nebude. Teď poslední dvou se moc píše v novinách v Romech o ty trestný činnosti
Romů. A mně to tak připadá, jako že by se chtěla zakryt ta kriminalita u
Gážů. Tím, co vlastně ty Romově dělají. Že to chtějí tak jako zakryt, že vlastně
jiná kriminalita, nejak když jste jedině Romická.
Jsme odhodláni nezveličovat problém romské kriminality, ale setkáváme se s
na každém kroku, i tady v Plzni.
Co se tady stalo?
No, pokusili se vloupat do kasičky v kostele, byli teda zadrženi, jeden unikl
bylo to taky teda takovýhle dítě. Ten kamaráda říkal, my jsme to vykradli.
A on vám utekl, jo?
Ano. A už se někdy něco takového zkoušeli, koc? Ne.
Tohle to jsou známý pouliční tuláci. Zrovna včera, když jsme měli noční
tak kolik bylo asi půl jedny v noci, tak jsme je vyháněli domů k rodičům. Tam
většinou někdo není doma, tam jsou starší bráchové nebo segry.
Nedá se s tím nic dělat.
V létě byla situace v Plzni tak kritická, že sem byly povolány policejní
z pěti dalších okresů.
Některým novinářům píšícím o kriminalitě Romů bylo opakovaně vyhrozováno.
Já tady třeba bydlím už 43 let a nikdy tady nebyla v těch ulicích, aby se
třeba bál jít, to tady nikdy nebylo. A skutečně ta atmosféra strachu tady je?
No, starý lidi zvlášť, nebo takhle v noci, opravdu je to teda.
V Plzni žije 175 tisíc obyvatel, z toho jsou asi 3 % Romů.
Pokud jde tedy o trestné činy, tak Romové se nám na trestné činnosti v
podílejí asi...
35 % a to se pohybuje měsíc od měsíce. Poslední informace k 1.
srpnu hovoří o tom, že například u trestných činů loupeží je to až 70%. Já
myslím, že to je trošku tím, která bohužel teďkou tou volností tady vůbec
celkově v té republice, protože je fakt, že přece jenom lidi vycítili, že ta
policie moc nefungovala.
Nebyl respekt před tou policií. Já vím, že to mají policie těžký, ale bohužel
tuhle ty lidi, tuhle ty právě, ty to využili.
Prostě oni si myslí, že když je nechytne přičinu, když šáhne na tu věc prostě,
tak když ho nechytne za tu ruku, tak mu nemůže dokázat nic.
Takhle je záležitost v tom, že od nás jako od rojky a od Romů, kteří v tom
aktivně pracují a působí, žádat, aby okamžitě přinesli nějaká opatření,
radikální, kdybychom tento nepříznivý stav věci měli změnit ze dne na den. Je
otázka na celý desetiletí. Je to otázka, když se počítáme s tou mladou generací.
A co takhle si někam sednout?
Kam sednout?
Nemáme kam.
Když mi někam přijde, tak nám řeknou, nemůžete tady být, my vás neobsloužíme,
vás nepustíme, my máme strach, abyste tady něco neudělali.
Třeba to má nějaký důvod?
Někdo se tam pobere.
No a hodí to všechno, na všechny to hází, všechno. Všechno. Někdo tam něco
a odnesou to všichni a my už tam nemůžeme, protože se bojí, no.
Jaký máte systém, když se tady něco semele?
No, nikdy nezmůžete takovouhle práci sát. To je absolutní tady to.
Že to můžete mít svaly, to můžete mít sílu, cokoliv. A naběhnout jsem,
jsem tady měl nože, no.
Měl jsem nůž na krkuji.
Je tedy pravda, že Rómové tady v první nemají kam jít? Že je nikam nepustíte?
Není pravda.
Já třeba sem osobně pouštím nějakých 6 -7 lidí.
Romů. Romů. 6 -7 Romů jsem pouštěl. Teď jste dokonce viděli, jak tam jdou.
Ale to jsou slušní lidi teda. Za nimi bych dal ne jako ruku do vohně, ale vím,
že nic neprovedou. Že tady doopravdy se přišli pobavit.
Romové si stěžují, že se v řadě případů nedostanou tady v Plzni do restaurací.
Myslíte, že je k tomu nějaký důvod?
Když přijde policajt mezi Romy,
Měl strach. To vám řeknu pravdu, měl normálně strach. A my jsme si řekli,
tam půjdou Romové, tak je poslechnou.
Když tam půjdou takový, který na to budou mít.
Myslím teda postavově i svým jménem. A takhle to byla naše vlastně představa,
jak ty hlídky udělat.
Prostě schromáždit tyhle lidi a ty by vlastně udělali pořádek.
Bohužel zatím z naší ilustrace nám vychází, že schopně služby jsou pouze
To znamená, že nemají záznam trestním rejstříku?
Ty dva nemají záznam trestním rejstříku. Z kolika?
Zatím jsme dělali asi 25 vytipovaných lidí, kteří si tedy vytipovali sami
Romove.
Je pravda, že netplňují určitá kriteria.
co by měli splňovat, je tady základní kriterium dvouletá vojenská služba,
bezúhonost. Jak jistě víme, všichni u nás, u Rómů, je ta kriminalita vyšší než
druhých lidí a myslím si, že by
měla být udělána nějaká výjimka v tom vzdělání a v těch
kriteriích.
Také řada policistů by dnes dala přednost výjimce tak, aby Romové mohly
pořádkové hlídky.
Dosud se tak stalo málo kde.
Absence Romů v řadách policie tak zvyšuje pocity rasové křivdy.
Nelze také čekat, že lidé změní svůj postoj k Romům bez toho, aniž by se oni
sami pokusili své chování změnit.
A čas tento problém ještě více prohlubuje.
Nejčastější teda trestná činnost Romů je v té oblasti té uliční trestní
činnosti, co znamená počínají kapěsnými krádežemi, krádežemi teda v obchodech a
loupežemi a přepadeními teda občanů.
Podle statistických údejů je kriminalita Romů šestkrát vyšší než u ostatních
obyvatel. O tom raději nenatáčejte, radili nám mnozí. Je to prý přilévání
do ohně a situace se jen zhorší.
Je však možné vyřešit problém, když se budeme tvářit, že neexistuje.
Romové v současné době jsou velice dobře vybaveni, nehledně na to, že jejich
informovanost a rychlost informovanosti a akceschopnost je v řadě případů vyšší
a na lepší úrovni než policie. Ono jde o vysílačky, o co ještě?
O vozidla, o možnost dorozumění, předávání zpráv a spojení mezi
sebou jsou vysílačky.
V jarních měsících bylo i toto děčinské centrum světkem střetu Romů a
příslušníků hnutí skinheads.
Tehdy požádali místní romové policii o ochranu. Dostali ji. Za půl roku se
změnilo mnohé.
S tím jsou nejlepší problémy, že nepochopili výsledek toho, co jsme pro
vytvořili podmínky, aby strach neměli. V současné době oni ten strach...
Vlastně úsobuje ostatní účinní Čína.
Večer, potom k večeru, to je potom jedině tady Čikán splat. Čikáni a
Jiný tady není. To už se lidi tady bojejí.
Je běžné, že většinský obyvatelé chodí o zbrojení po vás?
Jestli chodí o zbrojení, nevím.
Platí samozřejmě zákony a předpisy o tom, kdo zbraní může mít a jakou.
V souvislosti s nepokojí jsem se s tím zabýval osobně, takže u některých Rómů
vyskytly zbraně typu dřevěná tyč, ocelová tyč, po romácku vyrobená mačeta,
anebo podobný nástroj mandary ve stole.
Ovšem tento nástroj jsem zajistil zrovna u příslušníka Stín.
Ale bylo to v míře menší, nepatrné, dalo by to říct.
No a v současné době pravděpodobně u některých Romů se nějaký ten nůž
ale trestné činnosti jejich zatím se nevyskyto, aby někdo použil k úderu
zbraň nebo nůž nebo něco podobného.
A je ta jejich trestná činnost romská teď myslím nějakým způsobem závažnější,
násilnější než ostatní?
No řekl bych, že spíš zákeřnější.
Základnější v tom, že využívají přesil, přesily.
To, co se nám stalo v poslední sobotu na diskoplese v Lounech, tak to bych řekl,
že nemá s normálním vztahem mezi lidmi co dělat.
Myslím, že jako díky tomu, že mě napadly na diskoplese Romové,
čistě Romové, nikdo jiný tam u toho nebyl, a že mě surově zbyli, že zbyli
přítelky.
kterou teda, já jsem to bohužel nevěděl, protože jsem byl na zemi a kopali do mě
a bylo jich kolem mě dost, takže prostě jsem měl příští starostí dost, ale jak
mi Polina vyprávěla, tak ji dokonce dva drželi.
A Jilka byla taky dobrá, tam přišla, viděla, že jsem nějaký houček okolo
tak jsem jenom k němu šla, jako první, co bylo, tak jsem dostala ráno ze zadu,
absolutně jako neohášeno.
Tak jsem tam hned co upadla, prostě říkám, upadly mě hodinky, tak jsi mi
sebrat, Petr už je nemá, že jo? No, mě ukradli, jo. A prostě tak jsme nějak, já
jsem ho vytáhla ven a tam první, co bylo, tak začal koplit do Petra, no a
vlastně se začal s nima nějak tak jako rohát a mě nějak, mě chytli dva cikáni a
třetí mě koknul do břicha.
Tak si říká, že měli placky rojky. No a jako dva, jako oni mě jako prostě
drželi, jako by mě ochránili, měli placku roj.
Já jsem se chtěla nějak vyškupnout a jenom přišel třetí a pronesl docela
výhanlivý slovo a kupně do břicha.
A potom si zase nepomatu, že mi ještě tohle kupadlo a začalo ještě kopat do
hlavy. Tak jsem se ohlídla, abych našla Petra, ten tam ležel pod lavičkou v
hrozném stavu.
Vypovídají většinou jenom poškození, protože svědci, kdy říkají, že tam je
pachatel Rom, tak v tom případě nechtějí svědčit, protože vědí, že...
by potom museli chodit k soudu a nejednou, ale chodili by třikrát,
potom žijou teda v nejistotě, že Romové ty na ně počkají, někde si teda s nimi
vyřídějí účty. Takže tady v tom případě svědka de facto sehnat nemůžeme.
Raktaci řešit stály, vás do těla dostali.
Jeden muzeň, to je ale smuzeň.
Držte spolu lidičky, nebo budeme takhle maličtí.
To je doufalý řez, my jsme stejná řez.
Pro mě je host každý, kdo sem přijde slušný.
Ovšem jde o to, co se tady z toho potom vyvine. A po těch všech zkušenostech
opravdu tady máme radši ty skýny, protože oni jenom vypadají jako
zlí a jako víš, všichni na to mají fyzicky, to je jasný.
Co se týče myšlenkových pochodů, jsou to normální lidi, někdo je na tom líp,
někdo hůř.
Ale rozhodně tady je vidíme radši než Rómy.
I když...
Od listopadu se začalo nosit oslovený Rom.
Za tu dobu, co tady dělám, tak já bych to zjednodušil asi v tom, neměli jsme
tolik problémů s Cikánama, jako máme teď s Romama.
Když už se bavíme tady o nějakých skinheads nebo tohle to, tak jedině, co
měl říct, samozřejmě, přijde se Cikán, musíme ho vyhodit. Aťže to není pravda,
protože, dejme tomu, tady 10 metrů bydlí starý Cikán, který mu je 60 roků, tak
se na pivo přijde se dnesi a nikomu to nevadí.
Zašel jsem sem, sedl si, chvíli čekal, přišli vy.
A pak jsem zaslech takový, no je to pravda v podstatě, zaslech takový řeči,
že abych odsaď s proměnutím vypadl, že mě tady nechtějí.
Už to naznačuje, že zde je většina
rasistů.
Počkejte, nechtěl mě mluvit chvíli. Ne, nemáš pravdu.
Víš proč?
Víš proč?
Ne. Jste zdíhl. Jste zdíhl. Říkám, že ne.
Mluvíte však v nožním příšle. Jste všichni stejní. Ano.
Já bych to chtěla upřesnit v tom, že nikdo ho odteď nevyháněl. Kdo s ním
sedět u jednoho stolu, tak odešel vedle. Podle měho názoru, myslím si, že k těm
vačkám by ani docházet nemuselo.
No to vlastně přijde z toho, že si Romové a taky jiní dělají problémy sami.
To je těžký.
To je těžký na to odpovědět takhle rychle.
Ale pokusím se.
Romové si pořádek u sebe nemůžou udělat.
Žádný vpravdu, že jsou zaostalí.
Spolej na to, že vždycky všechno za ně někdo udělá, je i menšina,
menšina těch dobrých, kteří se civilizovali, mezi ně se zahazují a
je dobrá, chová se dobře, chová se slušně, nejsou na nic těžnosti a právě
špatná většina Romů jim kazí pověst. A když to shrnou, tak potom z
toho vznikají takový problémy jako...
Ať je cikan, jaký cikan.
Všechno na jednu hromadu. Jsou to špatné lidi.
Jsou to věří.
Celý společnosti je zakořeněný ten racismus, kterýho jsme vyněný vlastně my
teďka. My jsme teď rasisti, skinheadi jsou rasisti, ale to je celospolečenský
problém. který vzniknul tím, že Romové měli neuvěřitelný výhody za
komunistů a teď je mají furt vlastně a v okamžiku, kdy někdo poukáže na jich
kriminalitu, na jich cokoliv, tak je najednou zlej rasista.
Radikální mládež, to je prostě vyústění vlastně ten hrod toho veřejného mínění.
To je logický, protože každej je ustrašenej před kamerou, ale můžu vám
když se zeptáte na ulici, tak vám řekne 70 % dotázaných, že teda mají strach
chodit na ulic. A kvůli komu?
Kvůli mně, kvůli Jakubovi. Všude.
No speciálně se
skinheadama my nemáme vůbec žádné problémy v současné době. Ani
předtím nebyli.
Poněvadž osoby, které přímo vyznávali, vyznávají ideu tohoto hnutí,
tak nám téměř vůbec nepáchají trestnou činnost.
Pokud páchali trestnou činnost někteří jednotlivci, tak to byly z řad
propuštěných, amnestovaných, kteří se teda oblékali na způsob teda osob punk a
skinheadů, že si vyholili lebku a ty samozřejmě...
Páchali různou majetkovou trestnou činnost, protože většinou nebyli
potřebovali se něčím živit.
Myslím si, že to řešení by mělo být jeden metr pro všechny.
Že ten tady nikdy nebyl a není tady do posud.
Furt to není jeden metr. Furt je to v okamžiku, kdy já se vozvu proti něčemu,
se mi nelíbí a nemusí to být ani cykáni, že jo. Můžou to být amnestovaným
kdokoliv, jo. Z těchhle těch lidí, kterých já se bojím, kvůli kterým já se
jít na hlavní nádraží.
tak jako v okamžiku, kdy já něco řeknu takovému člověku a budu napadnout z
že diskriminuju amnestovanýho chudáka, který za bolševika seděl, nebo že
občana jiný pleti za to, že je jiný pleti. A ten problém se posouvá jako do
úplně jiný roviny, kam by se neměl dostat. Já ten problém vidím jednoduše
že ten člověk, který mi vadí, se nechová tak, jak by měl.
Já myslím, že ten problém není rasovej, ale ten problém je etický. Je to etický
problém a myslím, že na to by se to mělo zjednodušit všude. Je to jenom etický
problém toho, že se někdo umí chovat nebo neumí. Prostě je schopnost
spolunažívání. Například, no.
Protože já proti vzdělaným a slušným lidem, nebo aspoň stačí slušným
teda, nemám nic.
A ve vlastní zemi k sobě budem jako sytý, láťka z vlasti na dobrozbytý.
Zapomenem se ti, Česká, že je domov náš!
A ve vlastní zemi budem sebák do ulic, barva kůže na povíc neslejkli.
Protože dobrým lidem však nemáme děj.
Jsme v Plzeňském bytě, kde bydlí romská rodina.
Na první pohled je vidět, že není Rom jako Rom.
Vždy opravdu neví, co vlastně Rom je.
Nemůžu chápat člověka, když o něm nevím nic.
Když někoho potkám, tak na první pohled nemůžu říct nic.
Rasista jo, rasista může říct.
Bude černej, hotovo.
Jak víte sami.
Do nedávna, do roku 45, Romové žili na pokraji civilizace.
Na okraji civilizace žili. Na vesnici vždycky na okraji, kde nikdo nikdo nebyl
sami žili mezi sebou.
Takže já bych řekl takhle, že lidi se na nás dívají jenom z toho, hlediska, jak
naše předkové předtím žili. A tím si vytvořili nějaký to jméno Cigan.
Není tu žádná nižší rasa.
Ani Černoši nejsou nižší rata, ani Romové. To je naprostá hloupost něco
takového. Kdo by chtěl něco takového soudit, tak sám sebe dostává už na půdu
nepravdy. Ale je jaksi velmi pohodlné řešit svoje
problémy, které neumím řešit tím, že ukážu na to, že někdo jiný má tmavší
A teď z toho začnu vyvozovat důsledky. A teď si vemu, že oni mají třeba, vemte
si jejich sociální podmínky. Vemte si, v čem žijou, z čeho vyrostli. Je jasný,
že tu a tam se musí z touto společnosti dostávat do rozporu. Prostě jsou jiný.
U nás tenhle problém rasismu byl vlastně potlačován tou totalitou.
Tady nevyšel najevo.
Ale teď v demokraci, když vlastně...
padla totalita, tak to všechno vylezlo na povrch. Co se všechno tutlalo.
To ne, že se to děje od ledna, nebo prostě od toho 17.
listopadu, dejme tomu, že se tohle děje, tak ta nenávist nebo to, to všechno
bylo potlačované. To se neuveřejňovalo. Teď se to začalo uveřejňovat a lidi jsou
z toho navětli. Takže vy máte pocit křivdy.
Cítíte to? Určitě jo.
Já teda je osobně.
se dneska od nich naučili, tak by mohli být šťastní.
Jenomže za těch 40 let prostě se tohleto všechno úplně dezintegrovalo. Ta
tradiční romská komunita se dezintegrovala, dezintegrovaly se etické
dezintegrovala se rodina.
Neexistovalo například, aby matka opustila děti, nebo dokonce i muž jako
zodpovědnost učit jí rodině. No a dneska podívejte se, jak to vypadá.
Takže jako ta sociální kontrola, která byla solidarita, takové nějaké
soucítění, pochopení jednoho pro druhý, to bohužel dneska tady není, protože se
po těch Romech požaduje něco, co oni nejsou s to splnit.
Požadovalo se celou dobu po nich, aby se stali Čechama. No co to je občan
sykánskýho původu, že jo?
Ve snaze pomoci Romům se v minulosti dělalo hodně šip.
Například špatná bytová politika vůči ním vyvolala hodně averze.
Tak tohle historické náměstí už pamatovalo letos.
I Mansfeldovo vpád v roce 1618, pak další vpády Němců, Rusů a tak dále. Ale
co je tady teď...
A posledních 20 let vůbec na tom náměstí, kdy se Národnímu výboru
soustředit obyvatele romského původu do historického jádra města a kdy jim byly
dány k dispozici patricejské domy plzeňské, domy renezanční, barokní a tak
kde vytrhali podlahy, servali okna a ty domy jsou dnes v demolici, tak to je
vpád, který Plzeň ještě nezažila.
Výhodu měli často ti, kteří své byty učinili neobyvatelnými.
Zlápěti dostali byty nové.
Ti slušnější museli počkat.
Dobrý den.
Dobrý den.
Tady je to nahoře.
No, takhle tady bydlíte. Jak dlouho tady takhle bydlíte?
Třináct let. Třináct let. A jak máte dlouho žádost? Žádost mám osm let.
A zatím nic.
A pět dětí mám nezletily, které mi chodí ještě do školy.
To je takzvaná ložnice, tady spí pět dětí.
Tady spí patnáctletá holka a tady čtyři děti pod patnáct let. A samozřejmě
paní Geciová s panem Gecim vzadu v puchyni.
Abyste si představovala svůj budoucí byt, takový vysněný byt. Aby jsem
požány, aby se děti měly kde vykoupat. Aby nespaly na jednu hromadu. To přece
není hygiena, aby děti spaly v jednom místnosti všechny pět.
Chtěla bych, aby holka měla svůj pokoj a kluci také, aby byli zvlášť. A my také,
aby jsme spali v kuchni, kde se váří a spím tady.
To přece není hygienické ani to pro děti není. Tady není plyn? Není. A koupel na
nic takový? Taky není.
My tam máme na baráku taky a on je jedenáct hodin a ještě nespí. Dělají nám
kraval i nad hlavou.
Když jsme si byli z Těžova, tak prostě Národní výbor s nima nic nemůže dělat.
Protože tuto ale zase točit, to neměl.
Helejte, tady jednou se to stalo.
Já vodumila jsem tady a nic se nestalo, že děti přišly, tak já taky mám
náročnost.
No už se to končí. Já vím.
Tohle musíte furt fotit.
On ten problém těch Romů je o to horší, že neustále probíhá migrace.
Romové pořád migrují a většinou, bohužel, ten pohyb je ze Slovenska před
Moravusem. Ne naopak, to je velmi říct zřídka.
To znamená, že přicházejí příbuzní za svými příbuzními třeba do Prahy nebo do
jiných českých měst.
A teď nemají kde bydlet. Nějakou dobu bydlí u svých příbuzních, pak se odstnou
skoro na ulici a nějak ten svůj problém řeší.
Dál ten bytový fond, který donedávna Romové obývali, byl ve směs velmi
Byly to byty nižších kategorií, většinou přidělované formou přístřeší. To
znamená byty nekvalitní, jak svojí kvalitou, tak rozměry.
To byla další věc. I když se nedá říct, že v posledních letech by Romové
dostávali málo bytů.
To říct nejde. Ono spíš problém bylo v té kvalitě těch přitělovaných bytů. A
je další problém a to je problém sídlištních bytů.
Bohužel se nám nikdy nepodařilo prosadit, i když jsme to tvrdíme celá
léta, že každá rodina, která jde do sídlištního bytu, by měla být na ten
sídlištní byt připravena.
To znamená, že by Romové měli být jaksi přebíraní. To znamená lidi, kteří
nějakým způsobem už osvědčili svoji schopnost žít v bytě, který není úplně
stoprocentní, tak aby se přestěhovali do sídlištních bytů. Ono se bohužel stává,
že mnohdy ti Romové, kteří jsou třeba čerstvě přišlí ze Slovenska nebo nižší
tzv. integrační kategorie, když...
To není úplně v pořádku, tenhle ten termín. Se dostávají do sídlištních
a pak se teda chovají příslušným způsobem. On to není problém toho, že by
chtěli chovat v tom bytě špatně. Oni se jinak chovat nemůžou. V tom je prostě
rozdíl. Vy jste měli tady ještě nedávno romské sousedy. Jak to vypadalo tohle
soužití? No strašně.
Strašně.
Ty tady bydleli od 67.
konce 67.
nebo 68.
Do letošního roku. Dali jim nový dveře, kam nalí, no všechno komplet.
Koupením tam rychtovali.
No a jeden rok taky byli tady, to jsou pět rodin tam byli a jeden rok tady byli
45 děti v tom baráku. Tak víte, jak to asi vypadalo tady.
No a v podstatě dnes je to ruina, dnes už tam nikdo nebydlí. Proč?
Prostě, proto to tak huntovali.
Oni do teď, ještě teď sem chodí a trhají podlahy a všechno.
V okno, to vidíte sama, v okno tam vyndali všechno.
Někdy jsi dělal mistra. Je to pravda?
Proč nedá Romové dobrý výlet do města?
Ať to je vidět, jak žijou.
A ty špatný do lesu někam, tam je dopoletí, se tam nejedá. Jak to má
Jak to má poznat, má se jim dívat do bytu, jak žijou. Tady máte jedničku byt,
přijdu za čtyři roky, co s tím uděláte.
Rozumíte mi? Ale dobrým Romákům dává čtyři jedna, bez koupelny, záchod,
na chodbě.
A děti má doma tři, čtyři a nemá kde vykoupat. A pak se divě vaše lidi, že
Romové tady chodit
Mám pravdu, Věruško?
Já to říkám, jak se mají věci.
Věruško, nemám pravdu?
A vlastně ten stát je dohnal k tomu, že oni se začali spoléhat na to, že prostě
teď nám ten stát všechno musí dát. To, co jim měl dát, tu příležitost, aby si
sami iniciatívně skrze svoji kulturu nějakým způsobem hledali svoji identitu,
tak to jim nedal.
A na druhé straně jim dával...
jaksi zvláštní kuratelské takové nějaké, já nevím co, možnosti, který
proti ním popuzovali gáče, teda neromy. A ty romy samotné naučili
vyžadovat něco, na co vlastně právo nemají.
Přízemí tohoto domu je už neobjevatelné. I tady bydlí romové.
Tady, já jsem tady teprve rok a půl, ale to je tady kvůli bytu, že jo. No, není
to tady vůbec teda dobrý byt. Byt je nahoře.
Tady nahoře, jak je ten balkon.
Není to tady vůbec dobrý byt, teď je tady voda, okna jsou tady teda rozbity.
No a proč je to takhle rozbity? To už bylo takové.
Jsme Romové, ale my jsme ten barák vůbec nezničili.
Že původně to byl rozbitej barák už.
když jsme tady přišli bydlat.
Akorát, kdo tady hodně dlouho bydlí, to byl on, nebo tamhle máma.
Tamhle na mámu koukejte.
Tamhle na hodinu.
Takže i v tomto případě platí, že nelze nikdy soudit předem.
Takové jakési podobory bych řekla toho problému. Základní, úplně jako
jednoznačně základní problém je problém té romské etnicity. To znamená, že to je
odlišné kultury nebo dvou odlišných kultůr, které navzájem si nestedíš.
A z toho vyplývají další věci. Tak jako rozhodně jsou Romové málo vzdělaní.
To je jedna z takových oblastí, která je cítit prostě na každém kroku. Pak je to
i sociální rozvoj. Romové jsou prostě sociálně...
na tom hůř, než je majoritní společnost. Těch důvodů, proč je to tak, je strašně
moc a není to vina jenom majoritní společnosti, někdy i samotných Romů. No
všechno prostě působí jako třecí plochy.
Myslíte, že jsou schopni Romové vyřešit řadu těch problémů, které mají sami?
Já si myslím, že řadu problémů jsou schopni vyřešit, ale nemůžeme spolehat
to, že je vyřeší všechny.
Jako jednoznačně je romský problém problémem téhle společnosti a...
Ať už my jsme si řekli, že se o romy starat nebudeme, prostě protože nám to
nepřísluší, ať se oni starají o sebe, tak nejenom si tím vytváříme tady
sociálně zaostalou, nevzdělanou vrstvu lidí, ale to se jako bumerang vrátí
společnosti. Protože jestli, že mezi ní žije skupina lidí, kteří jsou
nevzdělaní, kteří jsou chudí, tak je to nebezpečí.
Nebezpečí pro každého z nás.
Neměli jsme v úmyslu natočit pořad pro Romy ani proti ním. Chtěli jsme se
pokusit osondu do některých příčin střetu mezi nimi a ostatními obyvateli
státu. Romové donedávna neměli možnost plnohodnotně rozhodovat sami o sobě. Teď
tu možnost mají.
Je to šance stejná pro všechny.
Kvalita osobnosti a schopnosti člověka vůbec budou brzy nekompromisním sítem. A
to bude fungovat bez ohledu na barvu pleti.
A ještě něco.
Nejsme -li schopni srovnat se sami se sebou, nejsme ani schopni srovnat se s
druhými. Barva pleti je opět nepodstatná.
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.