Original subtitles

INSPIROVÁNO SKUTEČNÝMI UDÁLOSTMI

Prezident Joe Biden oznámil stažení amerických vojsk z Afghánistánu.

Je čas ukončit nejdelší americkou válku,

je čas, aby se naše jednotky vrátily domů.

Prezident oznámil stažení amerických vojsk do 11. září 2021,

čímž prodloužil původní lhůtu stanovenou dohodou

podepsanou mezi Trumpovou administrativou a Tálibánem.

Za méně než tři měsíce převzali tálibánci kontrolu nad většinou oblastí mimo Kábul.

Dnes ráno střelba znovu vyvolala chaos...

Tálibán je na okraji Kábulu.

Nikdo nečekal,

že se tálibánci dostanou do Kábulu tak rychle.

15. SRPNA 2021

TÁLIBÁN SE ZMOCŇUJE KÁBULU A VYVOLÁVÁ CHAOS MEZI OBYVATELSTVEM.

POSLEDNÍ OTEVŘENOU ZÁPADNÍ MISÍ JE FRANCOUZSKÉ VELVYSLANECTVÍ.

DEN 1.

Odpojte počítače a seberte pevné disky.

Tálibán může obnovit všechny skartované dokumenty.

Takže všechno spálíme, ano?

Skartujeme a spálíme všechno.

Haló?

Haló? Tady Eva.

Kdo?

Eva z nevládní organizace "Řetěz srdcí".

Mluvte hlasitěji.

Tady Eva z nevládní organizace "Řetěz srdcí".

Poslouchám vás, Evo.

Jsem s matkou, nemůžu se dostat na letiště.

Lety jsou pozastaveny.

- Přijďte na velvyslanectví. - Tálibánci jsou už v Kábulu.

Jste Francouzka.

To je vaše nejlepší ochrana.

Pospěšte si, brzy odjedeme.

Připomínám: vezměte všechny data, včetně USB disků, jasné?

V zásadě to je prioritou.

Mnoho ambasád provedlo evakuaci svých občanů.

Krátce předtím afghánský prezident potvrdil,

že opustil svou zemi, aby zabránil "krvavé lázni".

20 let poté, co byli vyhnáni koalicí vedenou USA,

se tálibánci vrací k moci...

Dej mi to kladivo.

To může zůstat, ale zbytek půjde do ohně.

Přátelé, vezmeme všechny pevné disky, jasné?

Speciální jednotky odlétají dnes večer...

Musím se dostat na letiště k základně NATO.

Dobře.

- Helikoptéra na mě čeká. - Zavoláme si.

Přijíždějí noví občané, vyzvedneme je a připojíme se k vám.

Je jich hodně?

Nevím, proč?

Už jich máme 80, plus náš tým.

A co? Chceš jim v tom zabránit?

Proč je sem zvát, když je nemůžeme evakuovat?

Hele, chci, aby se všichni dnes večer dostavili na letiště.

Drž se plánu, Mo, rozumíš?

Jako obvykle.

Ne, ne jako obvykle.

Smím?

Elegance nade vše, že?

Haló, Sediqi?

Mám tady špatný signál, slyšíš mě?

Haló?

Haló? Bido?

Haló, nezavěšuj, jo?

- Haló? - Haló?

- Sediqi, slyšíš mě? - Bido, slyšíš mě?

Jsem rád, že tě slyším, kamaráde.

Kde jsi?

Marně jsem se pokoušel uprchnout ze země.

Nevím, co mám dělat.

Všichni vojáci se vzdávají.

Kde jsi?

Cože?

- Nedaleko jezera Hashmat Khan. - Dobře.

Dobře, tak se vrať na Shohadai Salehin Road, ano?

Jasné? Narazíš na restauraci Focaccio.

- Focaccio. - To je ono.

- Majitel Amir je můj přítel. - Dobře.

Postará se o tebe, budu tam.

Ne, nechoď sem, tálibánci už jsou v Kábulu.

- Hledají mě. - Mě ne.

Už jedu, Sediqi, už jedu.

Halo, Amire, to jsem já.

Kde jsi?

V restauraci zachraňuju, co se dá.

Dobře, poslouchej mě, přijede můj kamarád, je v nebezpečí.

Schovej ho ve svém skladu, ano?

Žádný problém. Kdo to je?

Vysoký afghánský důstojník, víc ti říct nemůžu.

Dobře, rozumím.

Schovejte všechny své uniformy!

Amire, co to děláš? Nezůstávej!

Dělej!

Dokud jsem naživu, nikdy neodejdu.

Tohle odejde.

Je to drahé, nenechám jim to.

Tálibánci už jsou ve městě, víš to?

- Tvůj přítel je tady. - Dobře.

Sediqi, příteli, jak se máš?

Co myslíš?

- Můžeš chodit? - Myslím, že ano.

Pojď.

Jsi v pořádku?

Bude to v pořádku.

Mo.

Na památku starých časů.

- Děkuji. - A to je ta nejlevnější.

Pojď, jdeme.

Vydrž, už jsme tam.

K zemi! K zemi!

Co tu děláš?

- Co je v autě? - Nic.

- Otevři to! - Nic tam není...

Co je v tom? Je to plné alkoholu.

- Zničte všechno! - Cože?

Nechte mě jít.

- Zničte všechno! - Nechte mě být.

Nehýbej se, zůstaň tam!

Zmlkni!

Nechci tě slyšet, zrádče!

To stačí, jedeme!

Pojďme, jedeme!

Jsi v pořádku?

Jsem v pohodě.

Zůstaň ležet.

Dobře.

Kurva.

- Co se děje? - Neříkej ani slovo.

Pracuji pro francouzské velvyslanectví. Musím projet.

Francouzské velvyslanectví.

Vystup z vozidla.

Vystup, říkám ti.

- Mám zakázáno opustit vozidlo. - Vystup!

Vystup, říkám! To je rozkaz.

Francouzi!

Ven!

Pracuji pro francouzské velvyslanectví!

Ven!

- Musím se vrátit na ambasádu! - Vystup!

Skloň zbraň!

Dobrý den, pane.

Francouzské velvyslanectví, musím se vrátit.

Nechte ho projet.

Děkuji.

"Řetěz srdcí" - Prosím!

- Postarám se o vás. - Jsem se svou matkou.

Buďte tady, Evo, postarám se o vás.

Soustřeďte se, kluci.

Zpátky!

Nemůžu.

Pomoz mi! Mám zraněného.

Kurva. Kdo to je?

Šéf afghánské rozvědky.

Co tu dělá?

Je to pro mě jako bratr.

Jak se odtud kurva dostaneme?

Musíme je rozptýlit.

Vytáhněte vodní dělo.

V davu jsou Francouzi.

A co?

Řekni jim, ať jedou na letiště.

Ne, ne, ne.

Bez nich nikam nejedeme.

Jak je dostat dovnitř, aniž by došlo k invazi?

Podívejte se.

Kdo je to?

Co jim chcete říct?

Že afghánští občané se nemají čeho bát.

Jsme tu, abychom zajistili jejich bezpečnost.

Opravdu?

Co řeknete milionům Afghánským ženám, které odmítají žít podle islámského práva?

Kde jsou?

Schované doma, vystrašené.

To říkáte vy.

Mluvila jsem s několika z nich.

Co jim vzkážete?

Nefilmuj!

Co jim...

- Sklop tu kameru! - Máme povolení.

- Zmlkni! - Rozbiješ ji!

Nestřílej!

Prosím tě!

Kurva, střílejí.

Upozorni všechny. Připravte se. Volám velvyslance.

Haidere, jsi v pořádku?

Nech ji být.

Kolik jich je?

Je jich asi 300, musíme otevřít.

- Dobře. Ženy, děti? - Ano, ohrožují je ozbrojení tálibánci.

Podle mě velvyslanectví nenapadnou.

Jsem zodpovědný za své muže. Takové riziko nepodstoupím.

Afghánci

budou popraveni před branami ambasády.

Otevřete brány.

- Ne, pane velvyslanče... - To je rozkaz!

Dobře.

Jste v pořádku? To je vaše matka?

Tady jste v bezpečí.

Počkejte tam s identifikovatelnými uprchlíky.

Dobře, děkuji.

Pojďte, pojďte!

Pojďte! Pojďte!

Pojďte!

Vezměte si vodu a deky.

Pojďte, pojďte!

Situace v Kábulu se rychle zhoršila.

Musela jsem se uchýlit na francouzské velvyslanectví.

- Stovky uprchlíků tady čekají... - Hej!

Všechny jste vystavila nebezpečí.

Nebezpečí představují tálibánci, ne já.

Vy jste je vyprovokovala.

Moc se omlouvám.

- Jen jsem se snažila dělat svou práci. - Já se snažím dělat tu svou.

Už se do toho nepleťte, ano?

Děkuji.

Kdo jste?

Promiňte?

Můžu se zeptat? Jak hodláte evakuovat stovky uprchlíků?

Nemusím vám odpovídat.

- Lidé to potřebují vědět. - Ne.

Jsem tu, abych je chránil, ne informoval, jasné?

A já jsem tu od toho, abych svědčila o tom, co se děje, jasné?

Držte se stranou.

Můžu jen...

Dobře.

Francouzská ambasáda je posledním místem v Kábulu,

kde lze najít útočiště.

Mám pro tebe špatnou zprávu.

Budeš se muset rozloučit se svou dílnou.

Proč?

Bude to nový pokoj pro našeho vnuka.

A... můžu k tomu co říct?

Ne.

Ale můžeš si vybrat barvu tapet.

Modrou.

- Modrá? - Jo.

- Modrá, ta je dobrá. - To je klišé, co...

Proč se mě ptáš? Vždycky rozhoduješ ty.

No já mám lepší vkus, ne?

To není těžké.

- Kdy se evakuujete? - Zítra.

Cítím, že jsi nervózní.

Jo, moc se mi nelíbí, jak to probíhá.

Všechno jde trochu rychle, je to...

Rozumím.

Musím končit.

Opatruj se.

Posílám ti pusu.

Já taky.

Podívej se na toho chlapa.

Proč si zakrývá pusu?

A tenhle?

Proč chce vědět, jak je sledujeme?

Něco připravují.

Musíme je teď rozptýlit.

Vyvoláme paniku.

Pokračujeme v evakuaci identifikovaných osob ze zóny 3.

A zůstáváme na očích,

abychom na ně vyvíjeli tlak.

Dobře.

Dnes v noci proběhne exfiltrace vrtulníkem z ambasády.

Tálibán nebude útočit na americká letadla.

Co uděláme s 300 uprchlíky v zóně 2?

Evakuujeme jen ty, které jsme identifikovali.

Při sebemenším problému Američané všechno zruší.

Přece je neopustíme, ne?

Nejde o to, že bychom je opustili, ale postaráme se o ně později.

Jsem především zodpovědný za životy Francouzů.

Ano, samozřejmě.

Uvidíme se později.

Dobře, už je to na spadnutí.

Měli bychom odjet dnes večer.

Odletíme z oblasti 1, jasné?

Ale nejprve evakuujeme tyto lidi v prvních vrtulnících.

Potom bude následovat další skupina, buďte připraveni, půjde to velmi rychle.

Chcete nás opustit.

Musíte nás odvézt.

- Uklidněte se. - Ustupte.

Bez nás neodejdete.

Nejdřív musíme všechny identifikovat, ano?

Vezměte nás tam.

Zpátky!

Uklidněte se!

Uklidněte se!

Všichni jsme pod ochranou Francie

a tento muž je jejím zástupcem.

Pokud s ním máte problém, odejděte.

Tálibán se o vás postará.

Chtějí odjet bez nás.

Prozatím jsou tady.

Bez nás nikam nepůjdete.

Rozumíte?

Vraťte se a posaďte se.

No tak.

Díky.

Jsou znepokojení, nemají žádnou záruku, že budou evakuováni.

Ale to ji nemá nikdo.

Proč je tedy zavíráte?

Musíme zkontrolovat totožnost všech.

Čeho se bojíte?

Že se tady infiltrovali tálibánci?

Proč ne?

Proč jste neodjela se svými kolegy z NGO?

Všechno jsem opustila, abych se sem vrátila,

nemohla jsem jen tak odjet.

Pracujete tady už dlouho?

Pět let.

Ze začátku to nebylo snadné.

Neměla jsem záchytné body.

Tuhle zemi jsem moc neznala.

Máte tu ještě rodinu?

Kromě matky nikoho.

A vy?

Máte děti?

Mám dceru, ano.

Je asi ve vašem věku.

Jste si blízcí?

Ne dost.

Bohužel.

Pro ni nebo pro vás?

Zpočátku pro ni.

A teď pro mě.

Tak proč jste tady?

Všichni půjdou sem!

Tudy! Zpátky! Zpátky!

Tudy!

Zpátky! Zpátky!

Mluvil jsem s velvyslancem.

Vyjednává termín evakuace.

Kdy?

To ještě nevíme.

Máme zásoby pro 50 lidí na 15 dní.

Je nás 400.

Nikdy jsme neměli otevírat bránu.

Jídlo bude na příděl.

K čemu to je, když zůstaneme uvězněni?

V klidu. Nikdo nezůstane uvězněn.

Tálibán vyjednával s Američany.

Nic nám neudělají. Měli by příliš co ztratit.

Dodrželi svou dohodu?

Střílením na vrtulníky?

Dostali jsme rozkaz evakuovat bezpečnostní složky.

Jak to?

Velení bylo nuceno změnit strategii.

Tento rozkaz platí s okamžitou platností. Diskrétně si sbalte věci.

- Za hodinu odjíždíme. - Počkej.

To jsem vůbec neslyšel, odkud to máš?

Měli jsme se evakuovat už včera.

Splnili jsme svůj úkol, už nás tu nic nedrží.

Uprchlíci, kteří jsou tady, jsou pod naší ochranou.

A co kdyby je popravili?

To nás Tálibán popraví!

Čemu nerozumíš?

Myslíš, že máme dost mužů? Dost munice?

Myslíš, že vydržíme, když na nás zaútočí?

Dostal jsi nás do téhle sračky, ale nikdo, slyšíš mě,

nikdo za to nebude riskovat život.

Chápu tě.

Ale kdybych si nebyl jistý, mluvil bych jinak.

Nemůžeme je nechat být, nemáme na výběr.

Plníme rozkazy. Tečka.

To je váš smysl pro povinnost?

Jsem syn vojáka.

Byl jsem mimino, když naši opustili Alžírsko.

Můj otec byl bojovník.

Vybral si stranu a...

a zaplatil za to cenu.

Kdyby nepotkal lidi jako jsme my,

dneska by byl mrtvý.

Mrtvý nebo pronásledovaný.

A já bych vám o tom nevyprávěl.

Poslouchat je součástí naší práce,

ale je to také volba neposlouchat.

Mám plán, jak se odtud dostat.

A sám to nezvládnu.

Potřebuju vás.

Kdo chce odejít?

Jeden, dva,

tři, čtyři,

pět.

Kdo chce zůstat?

Jeden, dva,

tři, čtyři,

pět.

Zůstanu.

Většina rozhodla.

Jaký máš plán, jak nás odtud dostat?

Evo?

Evo, tady Mo.

Potřebuji vás.

Potřebuju vás, abyste vyjednávala s Tálibánem.

Prosím?

Potřebuji tlumočníka,

aby jim vysvětlil situaci.

- To je vtip? - Ne.

Nemůžeme se dostat ven silou.

Je to příliš riskantní. Musíme s nimi jednat.

Víte, co si myslí o ženách?

Mohli by mě kdykoli zabít, protože mě považují za nečistou.

Já vím.

Ale nejste jen Afghánka, jste i Francouzka.

A kluci nás budou krýt.

Kdybych měl jiné řešení, ušetřil bych vás.

Ale to je jediný způsob.

Ať se posune doleva.

Evo, trochu víc doleva.

Ještě, ještě...

Stop. Nehýbejte se.

Rozšíření úhlu střelby.

Držte se v dostatečné vzdálenosti od Moa

a nic víc.

Při sebemenším problému všechno zrušíme a vrátíme se sem, jasné?

Hlavně nezapomeňte:

rozšíření úhlu střelby.

Připravena?

Nezůstávejte za mnou, posuňte se trochu doleva.

Tálibánci se blíží.

Sedm vzadu.

Zastavte.

Salam.

Jsem velitel Bida.

Pracuji na velvyslanectví.

A...

rád bych mluvil s vaším šéfem.

Nařizuje nám odejít a vyhrožuje,

že mi vyřízne jazyk.

Tato žena je Francouzka,

pracuje jako tlumočnice na velvyslanectví.

Nemáte žádný důvod jí vyhrožovat.

Rozumíte?

Moc se nehýbej.

To je ono.

Naše přítomnost tady představuje problém pro autoritu, kterou zastupujete.

Potřebuji mluvit s vaším šéfem.

Nech nás být.

Co chcete?

Musíme se evakuovat, abychom se dostali na letiště.

Proč ti Afghánci chtějí odejít?

Jsou pod ochranou Francie.

Žádáme vás pouze o autobusy.

S řidiči.

Řekněte mu, ať tu zůstane.

Ať nezmizíme z dohledu.

Řekněte, ať zůstane.

Trvá na tom.

Sakra, Mo, co to děláš?

Kolik autobusů?

Na kdy?

Tucet autobusů.

S odjezdem...

do hodiny.

Francouzi mohou odjet.

Afghánci zůstávají.

To není moje žádost.

Vy o tom nemůžete rozhodovat. Rozhoduje on.

Připrav se na palbu.

Říká, že mě...

může kdykoli zastřelit.

I po našem odjezdu zůstane na ambasádě 300 našich občanů,

což vyvolá diplomatický incident mezi našimi zeměmi.

Rozumíte?

Můžete ten problém vyřešit tím, že nám pomůžete s evakuací.

Zelená zóna bude pak zcela pod vaší kontrolou.

To je dobrá dohoda.

Udělejte mi seznam všech, které musíte evakuovat.

Jakmile je identifikujeme,

můžete odjet.

Je jich přes 400.

Hledaní lidé se možná

infiltrovali do vaší skupiny.

Kdo ví?

Dejte mi ten seznam

a dostanete své autobusy.

Dobře.

Dobře, neopouštějte pozice, dokud nebudou další rozkazy.

Znáte nějaké řidiče autobusů?

Ano. Tedy, jednoho, proč?

Kontaktujte ho.

Tomu chlapovi nevěřím.

Díky.

Pokud to vyjde, tak díky vám.

To, co jste udělala, je úžasné.

Situace je napjatá,

ale my v Paříži nemůžeme zastavit proces, který je již v běhu.

Pochopil jste, co se děje?

Co prosím?

Situace na ambasádě je mimo kontrolu.

Brzy nebudeme mít co jíst.

Je nás 11 proti celému městu.

Každou minutou se blížíme ke střetu.

To se může kdykoli změnit.

To znamená ne, že? Já to riskovat nebudu.

Veliteli Bido, děkuji za váš návrh,

ale ještě počkejte, najdeme vhodné řešení.

Nemůžeme čekat.

Nenecháme téměř 400 lidí bez ochrany.

Hledejte řešení,

ale já budu jednat.

Je to jasné?

Řekněte mu, ať se mnou mluví slušněji.

Můžete ho vyhodit, ale...

za 15 dní odchází do důchodu.

Pane velvyslanče?

Hned jsem tam.

Podle našich zdrojů bylo z vězení propuštěno 1 200 bojovníků Daeš.

Hrozba útoku Daeš je bezprostřední.

Byli najati sebevražední atentátníci,

ale není známo, kde a kdy by k útoku mohlo dojít.

Evakuační operace jsou pozastaveny?

Prozatím ne.

Ale situace se každým dnem drasticky mění,

takže nemohu nic zaručit.

Další otázky?

Evakuace mohou být ukončeny.

Američané se obávají atentátu.

Tálibánem?

Ne, podle nich z Daeše ne,

ale Tálibán by mohl využít své vlastní lidi.

Můžeme vašemu kontaktu věřit?

Nemám žádný důvod pochybovat o jeho úmyslech.

Vězte, že pokud se to zvrtne, nebudeme moci zasáhnout.

Rozumím, ale pane velvyslanče,

zůstat tady je stejně riskantní jako evakuace v konvoji.

Zavolám do Elyseje.

Buďte připraveni.

Děkuji.

Nebude toho dost pro všechny.

Zítra už budeme pryč, neboj se.

Mluvila jsem s majitelem.

Má 10 autobusů, ale každý za 100 dolarů.

- Souhlasím. - Ano. Dobře.

Dobře,

souhlasí se 100.

Za jak dlouho?

Pospěšte si, ano?

Zvedni to trochu víc.

Už jsme byli ve Focacciu, pamatuješ?

Určitě?

Jo.

Nepamatuješ si to?

Jeden chlap, co si myslel, že je kovboj, nás zastavil.

Spaloval své balíky bankovek a vyhrožoval nám.

Ano, vzpomínám si.

- Ale nebylo to ve Focacciu. - Ale ano.

Bylo to před dvěma nebo třemi lety.

Pamatuju si ho.

"Jsem v Afgánistánu největším dodavatelem."

"Pracuji s Američany."

Teď to vypadá jako dávno.

Vše je dávno.

Mo?

Ano?

Jestli mě chytí,

řekni mé ženě, že jsem zemřel jako hrdina.

Dobře?

- Dobře. - Ne kvůli tomuto zranění.

Myslím to vážně, Mo.

Myslím to vážně.

Nikdo nezemře, Sediqi.

Nikdo.

Mami, co děláš?

Hledám svůj snubní prsten.

- Nemohla jsem na něj zapomenout. - Musíme jít.

Podívej se do svých věcí.

- Mami... - Podívej se do svých věcí!

Mami, to nevadí.

Musíme jít domů.

Vím, kde je.

Počkej.

Nemůžeme se vrátit.

Kate.

Konvoj odjíždí.

A co oni?

Máme hrozbu útoku a nedokázali jsme je identifikovat.

Takže...

Je mi líto, ale nemůžeme riskovat.

V tom případě je identifikujme.

Pojďte.

Mo, prosím.

Tohle je Rohulla, je malíř.

Má svůj ateliér v Herátu, kde již pět let vystavuje své obrazy.

Tohle je Yanis, je to hudebník. Tohle je jeho kapela.

Hrají tradiční hudbu ve školách, nemocnicích...

Toto je Zaki, básník.

Nejuznávanější básník Afghánistánu.

Jsou to umělci, zasraní umělci.

Zabijí je jako první, pokud je opustíme.

Stejně by neprošli bezpečnostní kontrolou na letišti.

Uvidíme na místě.

- Zasraní umělci. - Zasraní umělci!

Naložíme je do posledního autobusu.

Ještě jsou volná místa.

Díky, Mo.

To je v pořádku.

Pojďme.

Odjezd je plánován na 21:30 po zákazu vycházení.

Konvoj se skládá ze 16 vozidel,

můžou se kdykoli porouchat a není možné se vrátit.

Zajmutí rukojmí, odstřelovači, atentáty, to vše může přijít odkudkoli a kdykoli.

V případě nutnosti můžete reagovat.

- Dobře? - Dobře!

Po prvním výstřelu jsou naše šance na přežití...

prakticky nulové.

Ale to bude v pořádku.

Věřím vám.

Jdeme.

Počkejte, nezavěšujte.

Řidiči jsou zablokovaní na stanovišti.

Sakra.

Dobře.

Tak co budeme dělat?

Počkejte.

Co tady děláte?

Kde jsou autobusy?

Jsou tady.

Ale nejdřív s vámi musím mluvit.

Chci odjet.

Taky chci jet s konvojem.

Musím opustit tuto zemi.

Chci pro svou rodinu jiný život.

Budoucnost pro své děti.

Beze mě autobusy nebudou moci projet.

Máme problém s tálibánským velitelem stanoviště.

Pokud ho nevezmeme, nebudou autobusy.

Cože?

A co když to ovládají tálibánci?

Máte doklady?

- Vyměnili jste fotku? - Funguje to.

Pokud jsem to poznal já, poznají to všichni.

Je to jednoduché: buď on, nebo žádný autobus.

Pokud tu uvízneme, dlouho nevydržíme.

Je to naše jediná šance.

- Nezbývá nic jiného než se modlit, že? - Přesně tak.

Ať se stane cokoli, nehýbej se, rozumíš?

Šťastnou cestu.

Nemůžeme čekat déle,

tálibánci by mohli změnit názor.

Čekám na zelenou z Elyseje.

Ještě vydržte.

Zavolám zpátky.

Dobře, pane velvyslanče. To je perfektní.

Uděláme to takhle.

Děkuji.

Dobře, máme zelenou.

- Dobře. - Jdeme na to.

Musíme jet.

Nenecháme je znesvětit jména našich mrtvých.

Určitě nejdeš s námi?

Moje země je tady.

Děkuji.

- Dávej na sebe pozor. - Děkuji.

Zpomal. Zpomal.

Naše eskorta dorazila.

Proč jsi mi to neřekl dřív?

Nebyl jsem si jistý, jestli přijdou.

A tuhle skupinu neznám.

Co mám dělat?

Jedeme za nimi.

Jsou to vaše děti?

Ano.

Jsou krásné.

Děkuji.

Kolik jim je let?

Můj syn má patnáct let.

A moje dcera má deset... Má...

Moje dcera má...

O víkendu jí bude osmnáct.

Co chce dělat v budoucnu?

Cokoli kromě novinářky.

To říkáte teď.

Víte,

tady máme takové přísloví:

"Mrak je temný, ale to, co z něj padá..."

"je čistá voda."

Pusť mě!

Žádný telefon.

Jasné?

- Co to sakra? - Žádný telefon!

Sakra.

Co chtějí?

Nevím.

Co to sakra dělají?

Zůstaňte v klidu, kluci.

Vystupte.

Evo, pojďte se mnou.

Proč sakra jde ven?

Nějaký problém?

Mají rozkaz prohledat konvoj.

Všichni jsme z francouzského velvyslanectví.

Odjezd byl schválen vašimi nadřízenými.

Možná jsou v konvoji infiltrovaní lidé.

Například političtí uprchlíci.

Spolupracujte, bude to rychlejší.

Jedeme za velvyslancem na letiště.

Máme už velké zpoždění.

Vytáhněte lidi z džípů

a otevřete kufry.

Počkejte na můj signál, než začnete střílet.

Vaše doklady.

Hned!

Podívej se na mě.

Tady.

Pojďte ven!

Okamžitě vystupte!

Zůstaňte sedět.

Vystupte z autobusu!

To bude v pořádku.

Prosím!

V autobuse jsou ženy a děti.

Jsem novinářka.

Co to sakra je?

Je to mimo kontrolu.

Řekni mu, že musíme hned odjet.

Vy máte hodinky, my řídíme čas.

Jsou to obyčejní lidé,

kteří chtějí opustit zemi.

Proč jim v tom bránit?

Zmlkni.

Co se děje?

Nechce nic slyšet.

Vylez ven a otevři kufr.

Dělej!

Vyprázdni kufr.

Je to citlivý materiál.

- Mám zakázáno... - Pospěš si!

Poslyšte,

zavolám francouzskému velvyslanci,

ten to vyřídí s vašimi nadřízenými.

Vaše jméno?

Říká, ať počkáme.

Musíme jet na letiště!

Musíme jet na letiště!

Nemáš právo mě bít.

Ne! Ne!

Jsme novináři!

Haidere!

Ne! Ne!

Novinářka. Novinářka.

Nehýbej se.

Nechte je být!

Na zem! Na zem!

Dobře.

Můžeme jet, ale musíme podat prohlášení.

Co chce, abych řekl?

Že v případě incidentu nejsou Tálibánci zodpovědní.

Dobře.

Já, Mohamed Bida, konzul francouzského velvyslanectví...

Co to děláš?

Chcete prohledat vnitřek, že?

Já, Mohamed Bida, konzul francouzského velvyslanectví,

prohlašuji, že Tálibán...

Můžeme jet.

Hodně štěstí.

Nechte je projet.

Nechte je projet.

Jedeme!

Jedeme pryč.

- Ano? - Dobrá zpráva.

Dostal jsem zelenou od Elyseje.

Rozumím.

Vjíždíme na Jalalabad Road. Držte své pozice a...

Už to nefunguje.

Co je?

Nevím,

asi rušička.

Američani?

Doufám.

Stéphane, slyšíš mě?

Stéphane, slyšíš mě?

Stéphane, slyšíš?

Veliteli, slyšíte mě?

Co je to zase?

Francouzské velvyslanectví.

Kurva.

Kryjte mě.

Velvyslanectví.

Francie.

Francouzské velvyslanectví.

Sklopte zbraně.

Kam jedete?

Na letiště.

Silnice jsou zablokované.

Nikoho nepustíme.

Ale velvyslanec na nás čeká na letišti.

Jen civilisté.

- Kdo je to? - Zero Unit.

Afghánská komanda CIA.

Nemám signál.

Zatrubte! Zatrubte!

To je ono, hoši.

Jsme tam.

Slyšíte mě? Opakuji: slyšíte mě?

Bida slyší,

slyším vás jasně a zřetelně.

Myslel jsem, že už vás nikdy neuvidíme.

Sledujte světelný paprsek.

Čekáme na vás před Východní bránou.

Dobře?

Rozumím, už jedeme.

- V pořádku? - V pohodě.

Jsme tu trochu dřív.

Ještě že jste se drželi plánu...

Rád vás zase vidím.

Mo,

znáš Cyrila, šéfa pobočky DGSE v Kábulu?

Těší mě.

Kde je?

Je tam.

S džínami a kšiltovkou?

- Přesně tak. - Dobře.

Mo!

Kontakt s posledním autobusem byl přerušen.

- Jak to? - Řidič je nedostupný.

Mami!

- Otevřete bránu, prosím! - Ustupte!

Otevřete bránu!

- Moje matka je venku. - Uklidněte se.

Je v nebezpečí!

Nezůstávejte tady, přidejte se k ostatním.

Prosím, pusťte mě!

Otevřete tu bránu!

Nemůžu tu zůstat.

Nemůžu tu zůstat, když je venku.

Nemůžeme ji jít hledat.

Ale bez ní neodejdeme.

- Jasné? - Ano.

Budeme ji moci kontaktovat, až se přiblíží.

Věřte mi.

Najdeme ji.

Budeš v pořádku?

Chtěl jsem si před odjezdem vzít afghánskou vlajku, ale...

Přivezu ti jednu.

Musíš jít.

- Dávej na sebe pozor. - Ty taky.

Od 15. srpna nám předávají seznamy lidí, kteří mají být evakuováni.

Jedná se o ohrožené Afghánce.

Naším úkolem je je identifikovat

a dostat je pryč z davu.

Denně přepravíme 400 osob na palubě našich dvou letadel,

která se střídají každých 24 hodin.

Další střídání bude dnes odpoledne.

Jsou u východní brány. Musíme jít.

Takže, děkuji. Do práce.

UMĚLCI - Mohamed Bida!

Mohamed Bida!

Je tu příliš mnoho lidí, to je nemožné.

Pojď blíž k bráně.

Je to jediný způsob, jak tě zachránit, mami.

Pojď blíž!

Mohamed Bida!

Mohamed Bida!

Mohamed Bida!

Pojďte blíž!

Pojďte!

- Uhněte! - Musím vyzvednout skupinu.

Tady nemáte co dělat!

- Bez nich se odtud nehnu! - Vypadněte!

Nechte mě to udělat!

Kolik lidí?

Třináct.

Vytvoříme koridor a dostaneme je zpátky!

Nevidím tě!

Kate!

Jste v pořádku?

Tady!

Hej! Je jich mnohem víc než třináct!

Pochopila jste to špatně. Řekl jsem třicet.

Pohyb! Pohyb!

Pojďte, pojďte!

Ne, ne, ne!

Ne, nezavírejte!

Mami! Mami! Mami!

Zavíráme východní bránu! Je tu příliš mnoho lidí.

Počkejte, chybí...

- Nikdo další nevstoupí. - Ještě dvě ženy!

Je zavřeno.

- Kam teď? - Obejděte letiště směrem k Abbey Gate.

To je poslední otevřená brána, pospěš si, mami!

Evo.

Nesahejte na mě, nesahejte na mě!

Nesahejte na mě.

Omlouvám se.

Je mi to líto.

Je mi to líto.

Pokud dorazí k Abbey Gate,

půjdeme ji vyzvednout.

Slibuju.

V pohodě?

- Jsi ještě tady? - To samé bych se mohl zeptat já tebe.

Kluci začínají být nervózní.

Nechal jsem kluky, aby se vrátili domů,

nevím, jak dlouho tady ostatní vydrží.

A ty?

Já?

No já se ptám,

k čemu to je, co děláme.

Naše seznamy uprchlíků se prodlužují.

Celá země se chce evakuovat. A my jsme tady,

uprostřed tohohle bordelu.

Někdy je zachráníme náhodou,

jindy ne.

Nepředstavoval jsem si, že to uvidím.

Hlavně že jsem s tou sračkou přestal.

Kurva.

No...

Vlastně jsi nikdy nedostal zelenou od Martinona?

Ahoj.

Děkujeme za vaši pomoc.

Francouzi mají pověst lhářů, ale až takhle?

Omlouvám se.

Jmenuji se Nicole.

Mohamed, ale všichni mi říkají Mo.

- Mo? - Ano, Mo.

Dobře.

Poprvé v Afghánistánu?

Ano, je to moje první mise v terénu.

Byli jsme připraveni na všechno, ale...

tohle bych si nikdy nepředstavovala.

Pokud tě to utěší,

je to moje poslední mise

a nikdy jsem nic podobného neviděl.

Můžeš...

Prosím.

Nikdy jsi nedržel dítě?

Ne tak úplně.

Hej...

Nemůžeme najít jeho rodiče.

Na to jsem nebyla vyškolena.

Nikdo není.

Než jsme dorazili,

řekli nám:

"Bude to rychlé a efektivní. Vejdeme dovnitř a zase ven!"

Ale tady to tak vůbec není.

Je to noční můra.

Zatracená nekonečná noční můra.

Promiň, asi jsem si potřebovala vykecat.

Ne.

Chápu to.

Hele...

Dávej na sebe pozor.

Děkuji, ty také.

Mo.

To bude dobré.

Dobrý?

Tudy!

Toto video bylo ověřeno našimi zpravodajskými službami.

Plánovaný útok bude proveden v příštích 24 hodinách.

Zákaz vstupu k branám.

Evo, tady Mo.

Zavolejte mi, rychle.

Evo?

Evo?

Evo?

Hej!

Hej! Viděl jsi Evu?

Odešla. Viděl jsem ji nastupovat do auta.

Zůstaňte na svých místech!

Zpátky!

Mami!

Mami!

Mami!

Jsi v pořádku?

Určitě?

Zůstaň hned za mnou.

Hej! Hej!

Ustupte! Ustupte, říkám!

Mami!

Evo!

Evo!

Evo!

Evo!

Jsme tady!

Evo!

Evo!

Jsme tady!

Jsem tady!

Evo!

Musíte skočit!

Nezůstávejte tam!

- Je to zakázaná zóna. - Já vím!

Přejděte!

Tady nemůžete zůstat!

No tak, mami, skoč!

Slez dolů!

Pojď dolů!

Mami!

Pojď!

Běž, běž!

To je moje matka! Prosím!

Kate!

Kate!

Kate!

Pomoz ji!

Pomoz mi ji odtamtud dostat!

Pane!

Pane! Co to děláte?

Ne!

Ne! Ne! Přestaňte!

Ne!

Ne!

Ne!

Situace se zhoršila.

Bylo zabito nejméně 169 afghánských civilistů

a 13 amerických vojáků.

Konec poplachu.

Konec poplachu.

Situace je pod kontrolou.

Civilisté se mohou vrátit do bezpečných zón.

Jdete?

Hned.

27. SRPNA 2021

27. SRPNA 2021 DEN 13.

AFGHÁNISTÁN: 13 VOJÁKŮ BYLO ZABITO PŘI ATENTÁTU V KÁBULU

Mo, musíme jít.

Můžeš mi to pohlídat?

MEZI 17. A 28. SRPNEM 2021 EVAKUOVALA FRANCIE 2805 OSOB.

1005 DĚTÍ, 851 ŽEN A 949 MUŽŮ.

OPERACE APAGAN BYLA NEJSLOŽITĚJŠÍ EVAKUAČNÍ OPERACÍ,

JAKOU KDY FRANCIE ZORGANIZOVALA.

TŘI DNY PO SVÉM NÁVRATU ODEŠEL MOHAMED BIDA DO DŮCHODU

PO ČTYŘICETILETÉ KARIÉŘE U POLICIE.

K DNEŠNÍMU DNI TÁLIBÁN STÁLE OVLÁDÁ AFGHÁNISTÁN.

NAVZDORY SLIBŮM, KTERÉ UČINILI PŘI PŘEVZETÍ MOCI,

ŽENY PŘIŠLY O VŠECHNA SVÁ PRÁVA.

V AFGHÁNISTÁNU ŽIJE 40 MILIONŮ OBYVATEL.

MNOHO Z NICH ŽIJE V PRONÁSLEDOVÁNÍ A STÁLE SE SNAŽÍ ZEMI OPUSTIT.

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)