Original subtitles

Tady dědo.

Ahoj, tady jsi.

Tady jsi.

Ahoj dědo.

Ahoj.

Čau. Čau. Ahoj dědo, tam se posláme.

Dobrý den. Dobrý den. Dědešku, já moje přítelkyně. Já se nechal zahodit. Dobrý

den. Já moje přítelkyně.

Píši mě.

Co nebudu dědo, já ti jdu poukrálící. Jo, nebudu ještě poukrálící. Dobrý?

Mhm. Slově.

Všechno papr. Všechno. Chodí všechno v pohodě. Srdíčko jako zvon. To je

Všechno funguje.

Pivočko chutná, livovice lepší.

Všechno je OK.

To tady zvládáš, pěkně koukáš.

Pak dělám ojíčka na sezónu. Jo, děláš, ale jestli máš nějaký věc. No to mám. No

co říkáš o mojí přítelkyni? No super.

Hezká?

Už jsme spolu skoro rok, už to bude.

Děkujeme, utíká, utíká.

Naválno se budeme uvinul za chvíli. No to ne.

To už je spolu taky.

Pěkně dlouho. Co já?

Jak to tato robíš? Ale.

Tak je to vlastně.

Víš jak to je, to je starší, když to je vědět, jak to je, že jim kejma. No, no,

no, chvilku tak, chvilku tak, no. Jako, jako nejlepší.

Má to i firma a práce do toho furt a jedno s druhým, taky moc se neví,

ale taky dobře, že jsme si takhle na nervy.

Takže takhle asi no.

Tak to je na co pojistky, máte jistě kum? Já jsem ohromný. Kačenko, řekni

mi, co ti jen kum.

Tak myslím vás, že to máte jistě kum.

Já mám taky na to jistě kum.

Ty je máš dělat na kvíně, dědo, víš?

Na kvíně.

Tady je dolů, na podívej, pěňte.

Dojď si na místo, jdeš? Jdeš si tam někam hrát.

Jdeš? No takhle asi, no.

To ti budu povídat.

Lubičku máte kde?

Lubičku už nemám. Lubička už je.

Je to život, je to život, je to život. Člověk si říkne,

ale já nevím co říkám.

A ty prášky bereš? No jo. Prášky bereš, jo? Na zlat všechno, jo?

Máš všechno pořád?

Všechno, víš, to volej z firmy.

Ano?

Jak je to možný, že se ti praši tam neposlali?

Ty vole,

já tam teďka letím.

Ty vole, já tam letím. Ty vole, nepřejte si mě. Nepřejte si mě, ti říkám. Dědo,

musím odjít na firmu. Bohužel volaj.

Dědo, mějte se tím, mějte si kaplíčko, nebo já se hned zpátky.

Lásko moje, hned se hned zpátky. Dědo, postav, jestli mě tady hodí, jo?

Kamer, ty idiote, já jsem ti říkal, abys ti první poslal. Jak je možný, vždyť to

tam prostě není.

Tak zkusíme to, ne? Spolu.

No, něco si naučíš, to neumíš ještě. To je jako městí, to je jako podívat se na

stropice, na králice. Ne, ne, ne.

V postoji.

To pomývá.

Že jsi dědečku, já jsem dědečku, si děláte skrandu. Ne, zkus si to.

Chci poznat, co to je chlad. No to ne, já jsem to ještě nepoznala. Tak to můžeš

poznat. A poznat to do dne ještě nechci.

Neboj se, to bude pěkný.

Trošku si sportujeme.

Něco tě naučím, co ještě neumíš.

Ne. Ne, opravdu ne.

On by nepřijel, on může vám to všechno vyzvětlit.

No, to bude, no.

Tak to spolu budeme zkusit.

No, ne, opravdu ne.

Ne. To bude knáda. No, děkujeme. To můžeš zkusit. Ne, opravdu, nechte toho.

Nechte toho.

Ne.

To v žádném případě, tohle to ne.

Trošku, no.

Zkusíme to, jo? Nechte toho.

Trošku, no. Ne, ani trošku.

Ne, nebude.

Bude.

No, pěkně se naučí, což to neumíš. A pak už to půjde doma, je na vás, hej, no.

Jak je trošku zaučím a doma už pak to bude. Ne, nechte toho. Ano, tak.

Zkusíte, můžeme, ne?

Ne, ani trošku.

Ne, nechte toho.

Ano, to mám.

Ne, to opravdu nejde tohleto. Ne, to je školka, že ti máš kravotku. Děláte? Ne.

Ne. Ne. Je to pěkná, krásná.

Ježiši, co to je, co to je? Říkáte, nechte toho.

Říkáte, je pasečka.

Neboj se.

Ne. Ne,

já to ještě neumím, já to ještě neumím. Ale chceš to umít.

Ne, nechci.

Ne, já to vím, nechte toho.

No tak.

Ukáž kozíčky.

Ne, neukážu žádný kozíčky. Neukážu. Nechte toho.

Nechte toho. Ne.

Ne.

Ne.

Nechte toho.

Přistajte co teď děláte. Nechte toho.

Ne, neukážu. Nech teď toho.

Ne, nech teď toho.

Ne, nech teď toho.

Nech

teď

toho.

Ty máš krásnou boh, děčko.

Jedna, dva, tři, dva, tři,

dva, tři, dva.

Neboj se.

Pěkně lízej.

Teď se ti dobře líbí.

To je krása.

Vidíš, jak ti to jde.

Že to krásně naučíš všechno.

Ty to umíš krásně.

To říkají všichni, že nechcou a pak jsou spokojené.

Tak co, zkusíme se pomilovat?

Já nevím. Jo, zkusíme to.

Zkusíme.

To je paráda.

To je krása.

Zkusíme to.

Zde je to všechno nejvíce větší.

Je to krásný.

On si půjde něco způsobit.

Jo,

jo,

jo. Ahoj.

Konec.

Uuuu...

Můj vládi.

Tak jak se ti to líbí?

Už můžeš aspoň praxi trochu.

Už jsem tady jenáčku.

To si snad děláš prděl, ne?

Co to má znamenat?

Ukázal jsem, jestli je to chlap, no.

Dědo! Tak se rezol. Co to má znamenat, tohleto?

Já jsem ti ukázal, jestli je to chlap, no.

Teď já si myslím, rokovanému neděláte mě už ukázat. Tak já si mě nemusím ukázat.

No, tak se rezol, no.

To snad nemyslíš vážně ani ty, dědo?

No jo.

Ty taky?

Rok ti vezu do prdele! Rok!

Co snad nemyslíš? Máš někoho z toho?

To byla moje jméno a já jsem to zaměnil.

Já jsem jistá, jak víš.

Tak se, jo.

To mi toho samozřejmě nezůstal, no.

Prosím. Stalo to aspoň za to?

To určitě. Když já ani nezhruba, tak jsem to zkusil.

No tak jděj teda ale.

Pojď.

Ukážem vám, jak se to dělá.

To je velká prosvětná výhoda.

Já ti to mám taky dál, neboj se sebe.

Ale jaká snahovna je to krásná.

Neboj se.

Teď mu doufám dáš?

Jo.

Tak dobře, tak jo.

Máš to kouzelnou.

Já můžu si to dojeď.

To teda pěkně. Kdo by mi dal?

Kový kaníl byl?

Já už ji tak pojedu a ona mi nedá.

Jak jsi to udělal? Co jsi použil?

Trošku možná mám moji umění, jo.

No ty máte rozprší, jdeme domů šukat. Pojď.

Pojď rozprší, jdeme domů šukat.

No pojď, jdeme.

Kolik je máte?

Pojď, ještě mám ty malička. Ještě?

Tady máš ty malička.

To je strašný, to je strašný.

Jo.