Original subtitles

Vstávejte, drahouškové, je ráno.

Dobré ráno, poměnko.

To by to ale dneska sluší.

Dobré ráno, Schuberte.

Dobré ráno, vážení posluchači. U mikrofonu je opět vaše Sklodovka.

Veselé vyskočíme z postele a trošku si protáhneme tělo.

Raz, dva, raz, dva, raz, dva, raz, dva, raz, dva.

A jestli ty oce natáhneme, raz dva, raz dva, raz dva.

Nepokračovat nohy, raz dva, raz dva. Tak to je pěkné, raz dva. A stále dýchám,

raz dva, raz dva.

Vydržím, vydržím, raz dva, raz dva, raz dva.

Pozdrav, postavím stát, stát, stát. Tak, tak, tak.

Pojďte, pojďte, pojďte.

a zítra ráno opět nashledanou!

Ke stolu!

Dneska házím první!

Dork je můj! Dneska mám narozeně běhá!

To by mohl říct každý. Počkáme na karasoně.

Tak už to bude.

Kdo má dneska narozeniny?

Kus, ty moje neštěstí.

No? Já nehraju, Mucho má narozeniny pod světí za sebou.

Tak Mucho, všechno nejlepší.

Tak báječný tort umíš jenom ty.

Jsi naše hvězda pomněnko.

Hopa, hopa!

Mucho! Mucho, no tak dělej, nezdržuj!

Cestující čekají.

Dávej tu na sebe pozor, Pomněnko.

Šťastnou cestu, Mucho. A nikomu cizímu neotvírej.

Sbohem, Pomněnko!

Schuberta, jeď s nimi opatrně.

Dnes skorým draka na totasa má princeznu Bouvelatá.

Krasoní, ještě škapulíř. Ať draka už konečně porazíš. Díky, poměnko.

Bez kouzelného škapulíře bych dneska skončil v dračí díře.

Vraťte se včas k večeři.

Ach,

už je osm.

Uhu! Krasoňi, nespi!

Já nespím, já nespím. Jen k velikému boji s drakem sbírám si lutíše.

Bych neskončil v jeho bříše.

Po první kolej projede mezinárodný rychlý vysoké

tatry Aljaška.

Jako obvykle pozdě.

Hazár!

Konec.

Zlom vás, krasoník! Ach, už je osm.

Tvůj! Tvůj!

Tvůj! Tvůj!

Tvůj! Jako, že jsem rytilník!

Co se tu děje?

Hele mese, vy jste mi toho draka zase propiknul.

To bude 15 Kč připlatek, rozumíte?

Konečně tě vidím.

Jak ti to sluší, paneňko?

Jak rozkošené a hebké vlásky.

Budlaté prstíky.

Takové hloubé rozhlasové hry. Co to ta sklodovská vysílá?

Mě nevypneš, holčičko.

Už se na tebe čaším.

Pojede vlácek, pokvete námáček.

Jeéé!

Zahajte akci pomějka!

Jebeš!

Jebeš! Fuj!

Kde jdeš, ty potvoro?

Zmyk!

No, no, ty zlobivá.

Nevyšťouchni mi mé ještěrčí oko.

Tak opatrně.

Pozor, ať se neumařeš.

No teda, Andrejko, tady je ale nepořádek.

Kolikrát jsem ti říkala, abys tady nekramařila.

To já nebyla, babi.

Přísahám. Ty ne? A kdo? Snad nenáš kocour.

Andrejko, podej mi ty količky!

Andrejko, jdeme, nebo tě tady zamknu.

Podívej, babi, co jsem našla.

Ukáž.

To je nějaká špinavá barka.

Ta už pamatuje císaře pána.

Nech ji tu.

Podívej se, jak vypadá.

Ale mě se líbí, babi. Ty si máš tolik hezčích panenek. Já si jí vezmu.

Tady není nic pro tebe.

A nebude tý panence tady smutná?

Ale nebude, má tu přece kocoura.

Andrejko, neříkej mi, že jsi tady nehrál.

Až přijde v dolů, tak se přezuj, ať tu špínu nerozneseš.

Co by se mi tady přilepilo?

Ukáž?

A to je nějaký cvin z dvoch.

Já to se škrápnu.

Je smůla, jenom musí skocit dolů, jinak to nepůjde.

Dolů do propasti?

Vy asi špatně vidíte, dědečku. Je to hluboko, vždyť se zabijí.

Ty nezabiješ, počuť si svůj deštík. Dole mě ho vrátíš.

Já se bojím, dědečku.

Nestržuj.

Dědečku, nevíte, jak se dostanu domů?

Musíš jít tudy, rovněž za nosem a nikam neodbočuj.

Dědečku?

Tady před nás ta stanice, slyším.

Mucho, okamžitě se omejí s turynou vodou!

Hrozné neštěstí stalo se, hrozné neštěstí!

Co? Co tam šelestí?

Houby šelestí! Mucho, poslouchej, paní Němečková hodila poměnku do hor! Věř,

rychle pro krasoně!

Až stodovká mi hlásí, záchranovaš ty!

Já jsem hnedle nahoře, jo? A... Šuberté,

slyšíš mě?

No co je, slížíš tě, no tak haló, haló!

Nadělení? Co se to tady stalo?

Poměnko! Haló!

Kráconi, provážat, provážat, provážat, provážat.

Jsme meči, kdo to tu mečí?

To jsem já, kráconi, tady.

Co pak se stalo tak veledůležitého, že co tva dechu popadáš?

Poměňka zbyzela v horách.

Ale koš, hobla, jak se to stalo?

Rychle, pojď.

Všechno ti řeknu cestou.

A kde je Šubr?

Říkal, že bude hnedle nahoře.

Kdo jste?

Pomůžte mi, prosím, zabloudila jsem.

To víš, že ti pomůžu.

Vítám tě, má povabná panenko.

Kdo jste?

A co po mně chcete, pane?

Vůbec nic.

Jen tebe.

Okamžitě mě pušte domů.

Rozkošná.

Zrovna takovou jsem si tě představoval.

Bude se ti u mě líbit.

Uvidíš.

Puste mě. Mí kamarádi si to s vámi vyvidí.

Ale, ale, už se bojím.

Myslíš tohodle?

A nebo tyhle dva?

Musíme jít tudy. Ne, tudy.

Puste mě ven. Já si domů.

Ale no tak.

No to snad ne.

Takhle by jsme nebyli kamarádi, holčičko.

Jak ta moje kočička vystrkuje drábky.

Nic nevidím. Otoč se.

No jo.

Á, už ji vidím.

Můžeme jí?

Přidaj. Odpěj si, krasoči.

Já myslela, že ten kocour udělal mi tu paseku, dvě rampy, transformátor a

kondenzátor. Všechno ho získal.

Skladovská, vyhlas, prosím tě, rychle poplat.

Naše poměňka byla... A co myslíš, že dělám?

Napřed to musím opravit.

Ale naše poměňka... Všechno vím. Naše poměňka byla unesena do říšezla.

Zaseka se to veteho.

Říšezla? Kde to je?

Je to až úplně na konci světa.

Strašlivá cesta.

Já!

My se kocoura nebojíme.

Co pa kocoura? Tam vládne zlatá hlava a to je mocná obluda.

Vyosíjím to hnedle, hnedle.

Já!

Radši už jděte, nebo mi to tady všechno rozbijete.

Já teď vlhám, my vám to ženeme.

Mávej, kraslni, no tak.

Tak, ryšno, tak prosím.

Tak, a směle, směle vyražme.

Kraslni, ty víš, kudy?

Jen žádné strachy, naše kroky v pravou chvíli dovedou nás k cíli.

Jak se ti líbí v novém domově, mé dítě?

Koukejte mě pustit! Za chvíli se moji kamarádi vrátí domů a já jim musím

A ty pořád nevíš, s kým mluvíš.

Jsem všemocný.

Můžu si s tebou dělat, co chci.

Dynáno!

To máte za to?

že jste hrubí. Díky za umytí.

Toho budeš hrytovat.

Jděme z očí!

Máš pravdu, doktore.

Zkusíme to jinak.

Krasoní, už tam budem.

Já dál nejdu.

Dáme svačínko.

Teď vidím, že to zajistá. Horská bouře se tu chystá.

Šlafoni, pozor! Učikej!

No teda...

Duš zbůru

na tu horskou túru!

Už tak?

A půjčená.

Co to moje oko vidí?

Jaký zpřelud se tu řítí?

Že nás tu Sklodovská nenajde.

Určitě tu zmrzneme.

Střesky, plesky, samé střesky.

Jenom pevná víra, tom je naše síla.

Jen co hory překročíme, se zlou hlavou zatočíme.

Tohle že je uklížený pokoj?

Když jste tak chytrej, tak si to uklíkte sám.

Našeho?

Ty to to!

Odpoj na chlupata!

Jedeš!

No tak!

Chodíme! Co se děláš?

To tak!

To se ti, krasoni, povedlo, ty nemehlo.

Jak se teď k poměnce dostaneme?

Krasoni, tady to nevypadá dobře.

Vraťme se.

Světlo lůny, jasná svíce.

Nebudem už bloutit více.

No to vidím.

Au! Něco mě kouslo.

Rome, kde mám křesadlo?

Co asi dělá naše poměnka?

Nechá mi kousek tortu.

Na, tu máš.

Tahra je krasoní.

Ať nám není tak, no.

Pomoc! Pomoc! Pomoc! Pomoc! Pomoc! Pomoc!

Pomoc! Pomoc! Pomoc!

Pomoc!

Už mé voda říkal, oheň uhaz vždycky vzorně, ať nesežere tobě škurně.

No to se ti teda povedlo. Jak teď ujdeme dál?

Haló, haló, tady Sklodovská, slyšíte mě? Naše poměnka byla

unesena do říše zla.

Organizuji záchranou výpravu. Přijďte všichni, kdo máte

statečné...

Brasoni, vstup zakázán.

Žádný hloupý nápis brachu mi nenažene strachu.

Když to říkáš, tak jdi první.

Volám administrativní centrum.

Okamžitě rozročné potrany zoděňců, který ohrožují naši smrchovanou

výsvěremnosti.

Ukončte návnu!

Za území našeho státu se pohybují nebezpeční zločinci, kteří se říkají pan

Krásný, Moucha a Šubrt, aby tu prováděli podvratnou, protistátní činnost.

Naše obecné vlaho je ohroženo světlými živly.

Vyhlašuji všeobecnou ochranu naší říše.

Pamatujte, kdo nevrání mě, nevrání sebe.

Jste zase vy.

Pušťte mě. Rozkaz je rozkaz, děbenko.

Nám neutečeš.

Co to děláte?

Ači nám chtělo uletět.

Marně se namáháte.

Já vaše nikdy nebudu.

Skvělý nápad, doktore.

Dušný korak!

Máte duši!

Milé, způsob! Jsou to naši!

Když jich půlku utopíme v moři, zbytek utlučeme novinami.

Napušte Černé moře!

Hej, Rob!

Hej, Rob!

Hej, Rob!

Hej, Rob! Haló!

Haló! A tak haló!

To je náš čubr! Jak se ale dostane k nám dolů?

Háble, pozor!

Hú! A kdyby nás utopili!

Uvidíme kdo z koho.

Morské vlny na nejvyšší stupeň!

Ani myš nesmí zůstat naživo.

Slyšíte? Ani ta drejlata.

Ten si to od nás slízne. My mu dáme co protože jo.

Neboj se, huženko. My si to s ním hazdáme.

na smrtelné nebezpečné!

Otápěj se.

URA!

Naše vítězství se musí oslavit!

Kvělá práce! Bravo, doktore!

Vždyť napočas našeho vítězství a na moji rovkošnou ženušku.

Poli by mě na čelo, andílku.

Chátele, přijeli jsme pozdě. Cože? Hlava nám ji obroudil.

Provoluji v ní.

Musíme jich přestvědčit?

abyste vrátila námi.

Je to naše povinnost.

Luším, že moudrá slova školákova zahodí mým uším.

Kroměnko, co tady děláš?

Co kdybys mě rozlázal, medvěde? Já ti za to upeču dál.

Plac nejistý.

Grázný!

Grázný!

Co se plakáš, ty prdku?

Podej mi turníček, zahušku.

Kdo to je?

Můžeš mi říct, krasoní.

Kde jsi našel?

Cože to, jaký kašel?

Vysvobodil jsem ji.

Já ji zachránil z vody.

Podívejte se, jak vypadá.

Pomníku jsem vysvobodil já.

Nemáte -li vlčí muhu?

A nechcete mi říct, koho jsem vysvobodil já?

Co pak jste slepý? Kde jste se toho ználi? Já jsem pomník. Já?

Opravdová pomníka, to jsem říkala. To vůbec... Tady děláme...

Konečně! Konečně!

Takhle nepleťte se tady.

Pomalu, pomalu, opatrně.

Povnímko, probuď se.

Ona se nehýbá.

Mám nápad.

Umím dýchání z úst do úst.

Přísahám.

Počkejte, já ji probudím.

Kamarádi.

Sláva. Jak jste to dokázali?

A kde je hlava? Hlava už není.

Ale nepchátel je tady jako much.

Honem k plavidlu.

Zádrž, Skladovská. Naše poměnka přece nepoběží s jednou bodkou.

To bude asi pro mě.

No to je nadělení.

Jak se teď dostaneme domů?

Nevím.

Co? Jdeme!

Odhoď, odhoď, odhoď!

To je krás.

Nechci být nezvořilý, přátelé, ale kdo má dneska narozeniny?

Přece my. My všichni máme narozeniny.

Všichni jsme se znovu narodili.

Všechno nejlepší! Všechno nejlepší! Všechno nejlepší!

Všechno nejlepší! Všechno nejlepší!

Všechno nejlepší!