Original subtitles

Země. Jen pouhé zrnko prachu

v nekonečnu vesmíru

a přitom domov tolika miliard bytostí!

Na první pohled vypadají všechny podobně,

a jeden maličký národ byste mohli klidně přehlédnout,

ale pozor! Jiní takoví na planetě nejsou.

Češi. Dokázali už mnohé -

dali světu remosku, Jágra, kostku cukru...

Nebýt jich, měli by to idealisté

s vyjadřováním svých názorů mnohem těžší.

Přesto je svět stále nebere dost vážně.

Možná čeká, až se jim povede něco opravdu velikého!

Kapitánka: Kapitánův deník, 102. den výcviku.

Slibované vybavení stále nikde, i když ředitel Sumec dělá, co může.

Když jsem se ředitele Sumce ptala, kdy bude vystavěna centrifuga,

zeptal se, jestli by pro výcvik nestačil nějaký jiný stroj,

který se také může otáčet dokola a je cenově dostupnější.

-Podle mě to nejsou ani 2 G!

-Řeknu panu Jordánovi, ať to zkusí rychleji.

Stejně to dopadlo s vodní nádrží pro nácvik pohybu ve stavu beztíže.

-To betonové kolo vypadá přibližně

jako vstup do velitelského modulu, že?

-Moc ne.

-No tak ten je přece také přibližně kruhový.

-Musím říci, že na tyto aspekty mé rodné vlasti

mě ani 12 let ve službách amerického námořnictva,

ani stáž v Houstonu nedokázalo připravit.

-Prozatím.

-Čekání na dokončení moderního výcvikového areálu Brdy 2

v těchto provizorních podmínkách je stále těžší.

-Příští týden dokončíme podlahy, potom vymalujeme,

pak přijdou na řadu dveře a nakonec zasadíme palmy,

které dodají celému komplexu lokální ráz.

-Moment, palmy?

-Lampy. Zkrátka všechno běží tak, jak má.

-Moment, řekl jste zcela jasně "zasadíme palmy".

To jste chtěl říct "zasadíme lampy"?

-Osadíme. Řekl jsem osadíme.

-Řekl jste zasadíme. -Ne ne.

-Řekl. -Neřekl.

-Milane, a nemohli bychom se do Brd 2 už konečně podívat?

Chápejte, tyhle podmínky jsou pro všechny velmi demotivující.

-Máte to nejlepší, co je v danou chvíli možné.

Než budou Brdy 2, musíme se všichni uskrovnit tady v jedničce.

Mimochodem, nedávno jsem se vrátil z Litvy a tam nemají ani to.

-Autojeřáb není centrifuga ani v Litvě!

-Skutečně, pan Jordán nedokáže ten jeřáb roztočit dost rychle.

-Milado, já chápu, že jste byla v Houstonu zvyklá na luxus...

-Dobré tréninkové vybavení není luxus, ale nutnost!

-Ale pokud jde o náhradu za rybu fugu...

-Rybu fugu? -Centrifugu!

Tak jsem vám přece nabídl lepší řešení.

-Řetízkový kolotoč není řešení. -Promiňte...

-Jeho majitel, pan Farkaš, se domnívá,

že jeho stroj dokáže vyvinout až 3G!

-Vesmírný program není matějská!

-Paní kapitánko, doktor Hejl zase není konstruktivní!

-René... -Madam...

-Ano?

-Já jenom, že Karel má nějaký problém.

Byl v nádrži trénovat stav beztíže. -Co to proboha je?

-Nejspíš se tam zase přemnožili úhoři.

-Fuj. -Tak pojď, jdem mu pomoct! Pojď!

-Fuj! Fuj! -Pojď!

-Zavolám porybného, ať to odloví.

-Říkám vám, že v Litvě mají

na nácvik stavu beztíže pronajatej normální bazén.

Čet jsem to v KMS. -Kde?

-V "Kosmonautice menších států",

to jsem si předplatil, když mě sem vzali.

-Na tenhleten výcvik jsi si spíš měl předplatit Rybářství.

-Nebo LÚR. Lov úzkých ryb. Úzkých.

-No, takže v tý Litvě prostě bazén maj

a v něm model kosmický lodi skoro v životní velikosti.

-Jak "skoro"? -No ten bazén je jenom pětadvacítka,

takže tu loď museli udělat menší. A vybrat malý kosmonauty.

-A my v Brdech 2 budeme mít bazén vlastní a velkej.

-Kdyby Musilová na Sumce pořádně zařvala, tak ten bazén máme dávno.

Ale vona mu na všechno skočí. -Nech ji bejt!

Jak prostě žila tak dlouho v tý Americe,

tak je prostě zvyklá, že lidi mluví pravdu.

-Jenomže některý lidi zrovna nemluví pravdu.

-Jako kdo? Jako Karel?

Jak jí sedmkrát za sebou tvrdil, že jede na pohřeb babičky?

-Proč se navážíš zrovna do mě? -Je to pravda.

-Ne, já myslím Sumce. Je podezřelej. Třeba ty přeřeky.

-No tak si splet palmu s lampou, no.

-A centrifugu s rybou fugu? A předtím kosmodrom a hotel?

Ale já vám říkám, že jak je furt pryč,

tak nejezdí na ministerstvo shánět prachy na projekt,

ale k moři se válet. A jak na to myslí, tak se přeříkává.

-Je pravda, že jak si minulej měsíc přivez toho živýho leguána,

tak říkal, že ho dostal na odboru mládeže. To je divný.

-Pohov!

Karle, vidím, že jste úhoře zvládl...

-Ano, madam. Stejně jako ty kachny minulý měsíc.

-Příští nácvik přistání na vodě bude až na podzim,

to už snad nebudou bránit mladé.

-Madam... -Ano, René?

-Kdybysme Karlovi namalovali na krk červenou čáru

a řekli, že ho ty potvory málem udusily,

třeba by nám Sumec na ten trénink najal bazén.

-No, to by bylo pěkné, René, ale to bychom lhali.

Á, už je oběd. Co dneska bude? -Prejt. -Co?

-Prejt? To je to, co se tolik třese?

-Ne, ne, ne, to je sulc. -No fakt, prejt.

Do prdele, kdyby k tomu aspoň nepsala ty svý básničky.

-Pššt. Je prostě zvyklá dělat to pro děti,

že jim pak víc chutná, no.

-"Dneska máme prejt, nesmí vám nic zbejt."

To jako vážně? -Tahle celkem ještě ujde.

Ale to: "Každý malý pulc, dá si rád náš sulc,"

to jsem doteďka nepochopil. -A co jako?

-No, kdo je to ten "pulc"? -No, přece pulec, ne?

-Jenomže to by pak přece muselo bejt "sulec".

-Sulec?! Já se poseru! -No tak, René, uklidněte se!

-A neuklidním!

To nemůžeme mít třeba hranolky, jako normální lidi?!

-Víte, že je to otázka rozpočtu.

Pan Sumec se snaží sehnat více peněz, ale do té doby...

-Jasně, Sumec se snaží... -Ano, snaží se.

Včera se vrátil z ministerstva

po deseti dnech přemlouvání a žadonění.

-Krásně vopálenej... -No ano,

to jak tam dlouho seděl před ministerstvem

a čekal, až ho přijmou. -To snad není možný, ženská,

vždyť vy mu na všechno skočíte! -Tenhle tón si vyprošuji, René!

Snažím se být korektní. To je znak civilizovaného člověka.

MLASKNÍ

-Dobře, před časem, když jsem projevila jistou pochybnost,

tak mi pan Sumec dal fotografii, jak stojí před ministerstvem

v hovoru s ekonomickým náměstkem. Prosím.

-Ale já nechci fotku, já chci hranolky!

-Tý jo, to je fáro.

-Taky bych zvládla husu, abyste věděli.

-Fuj.

-Takže dobré poledne vespolek...

-Pane Sumec, můžu mít dotaz? -Ne.

-Proč máme tak často prejt? -Protože je dobrý.

-Je hnusný! -Pane doktore,

tohle je vesmírný výcvik, žádná ozdravovna.

Tady se především máte připravit na podmínky tam nahoře.

-Tak proto se tu netopí? -Ano.

-A jak nás má na podmínky tam nahoře připravit prejt?

-Svou konzistencí, například.

Nahoře vám z tuby poleze něco podobného.

-Milane, já jsem kosmickou stravu testovala

a musím říct, že je to velký rozdíl.

-Musíme šetřit. Nemůžeme si dovolit žádný luxus.

-A čí je teda ten mercedes, tady na tý fotce?

-Ukaž? -Mercedes?

-No jo, mercedes. -A proč se na to ptáte zrovna mě?

-Protože před ním stojíte, máte na něm položenou tašku

a v ruce držíte klíček s logem Mercedesu.

-Jo aha.

Tak vy myslíte ten mercedes tady na tý fotce...

-Myslíme.

-No tak to vím. To je mý manželky. -Manželky?

-Hm, ano. Občas mi ho pučuje na cestu do práce.

-Manželka, jo? A proč má to auto poznávací značku SUMEC 1?

-Co? -Sumec 1...

-Jo tak, no tak ona se pochopitelně taky jmenuje Sumec...

Je Francouzka. Vyslovuje se to "Sümek".

-Tak to jsem ráda, že se to vysvětlilo.

-No... VZDECH

-Jé, náš pan ministr!

-Alons zari patrííre... Chacha.

-Občane, okamžitě pojďte sem! My nemáme gumovky!

HLASATELKA Z TELEVIZE Tyto záběry, které vedly

k odvolání ministra školství a tělovýchovy

Ladislava Kasíka, však zároveň vyvolávají otázky,

v jakém stavu musí být resort po letech,

kdy v jeho čele stál člověk takto nervově labilní?

A ty nám už zodpoví nově jmenovaný ministr školství a tělovýchovy,

pan Lubor Šnajdr, dobrý den. -Dobrý den.

-Sakra. -Ty ho znáš?

-Ne, ale jmenuje se Lubor. To není dobrý.

-A co je na Luborovi zlýho? -U.

-U? -Kdyby se jmenoval třeba Libor,

byl by v pohodě, ale na Lubora bacha.

-Pane ministře, jak je možné, že ministerstvo a vaši stranu

tak dlouho vedl potenciální šílenec?

-Paní redaktorko, proti těmto dezinformacím,

které šíří vaše televize, se musím ostře ohradit.

Podle mých informací na dotyčných záběrech

rozhodně není kolega Kasík.

-Kasík, já jsem Láďa Kasík. Hahahahá!

-Ale nešťastník, který zřejmě propadl iluzi, že je ministr Kasík.

-Já jsem ministr Kasík! Láďa Kasík! Nazdar!!!

-Zřejmě na základě jisté podobnosti v obličeji.

-To je borec! -Moment, on to nebyl Kasík?

-No samozřejmě, že byl. -Takže on lže?

-Nelže, vždyť řekl: "Jak jsem byl informován."

-Ano? -No, když vás teď budu informovat

o tom, že tady kolega Chromý je třeba debil,

tak od teď už to můžete říkat klidně v televizi

a tady debil vás nemůže zažalovat, protože nelžete.

-Aha. -Takže tohle není ministr Kasík?

-Podle mých informací rozhodně ne. -Jo! Lubor!

-Podle našich informací nebyl ministr Kasík ve své kanceláři

tak dlouho, že jste museli dát pokácet fíkus,

abyste se tam vůbec dostali.

-To je dobré. Co tam máte dál?

-Podívejte se, pane ministře, já se vás tu nepokouším pobavit.

Signály, které vycházejí z vašeho ministerstva, jsou vážné.

Mluví se o megalomanském projektu, který prakticky vysál celý rozpočet.

A o tom, že váš předchůdce byl hospitalizován poté,

co odjel na inspekční cestu do brdských lesů,

kde, cituji: "Něco hledal a nenašel..."

-Slyšíte? Brdy! -A že kvůli tomuto projektu,

známému prý pouze pod kódovým označením ČESKÉ NEBE,

panuje na politické scéně absolutní panika.

-Slečno redaktorko, jistě víte, že některé pověsti bývají přehnané.

-Co tím myslí? -No, že některé pověsti

bývají přehnané. Třeba o Bivojovi...

-Kde je pan inženýr? Stydne mu tady prejt.

-Do prdele, do prdele, do prdele. -Ano, pane.

-Lety do kosmu? To měl v hlavě nasráno nebo co?

-Nebo chtěl, aby Češi zase jednou dokázali něco velkého.

-Jak to, kurva, myslíte? -No jako Karlštejn, třeba.

-Ale hovno, Karlštejn.

Chtěl se jenom před volbama fotit s kosmonautama.

A kdo mu to, kurva, vlastně schválil?

-Přes vládu to neprošlo, ale podepsal mu to prezident!

-Prezident? -No!

-Jak? -No poslal s ním svoji sekretářku

na večírek na ruský ambasádě. Je nad tím sice napsáno:

"Mé nejmilejší Alence", ale podle právníků to platí.

-Kurva! -Zatím k tomu máme jenom tohle.

-Co to sakra je? -Tomu chlapovi,

co přijel vyřešit ten fíkus, ujela ruka a přeříznul i šuplíky.

-Kdo je to Sumec? -Ředitel našeho vesmírného programu.

Zjistil jsem o něm jen, že občas pošle

ministerský závodce pár kilo úhořů a oni je pak dělaj na kmíně.

-Nějakej rybář asi. -Asi.

-Cože?! oni už někde cvičej kosmonauty?!

-Mají tam celé výcvikové středisko.

-Prdy dva? -Brdy dva. Bé je uřízlý.

-No a kolik nás to celé stálo?

Pět mega?

No, tak to není tak hrozný. -Tam je to taky uřízlý.

-Nula? -Tři.

Kurva, já vím.

-Ten Kasík je furt v Bohnicích? -Hm.

-Tak tam brkněte. Za tohle si zaslouží nějaký elektrošoky navíc.

A sežeňte mi auto. -Ano.

BUŠENÍ DO DVEŘÍ

-Tak! Hele, co mám.

Bylo mi divný, že se dneska topí,

když tu máme mít ten kosmickej mráz.

Kotel byl nacpanej papírama. Plynovej kotel.

-Ryba fugu?

A do prdele!

Tak tady se osazujou palmy. -Jo. Hotel Sumec!

-Pozor, to je Martinique. Tam se to bude vyslovovat Sümek.

-Pane ministře? -No...?

-Já jen, že podle projektu je tohle dálnice

z vysoce kvalitního asfaltobetonu s protismykovým povrchem.

-Do prdele. Přidejte! -To ani náhodou.

-Zavolejte do Bohnic. -Ať daj Kasíka na samotku?

-Ano. A ať mu tam dají hada. -Zmiji?

-Ne, proboha, copak jsme ve středověku?

A nebo jo. Tak a teď ty Brdy 1.

-Chvilinku vydržte, pan ministr vyřídí nějaké telefonáty.

-Já tady jen vařila. A dost jsem se snažila.

-Držte hubu.

No co, zase rýmovala!

-To už, René, fakt přeháníš. -Vařila - snažila! To je rým!

-To je úplně jedno, ona za nic nemůže.

-No a já za něco můžu, jo?

Vždyť já jsem si tímhle tím úplně zničil kariéru!

Chápete, že mě měli jmenovat ředitelem u nás v ústavu?

A místo toho tady běhám do kopce půl roku s ovcí na zádech.

-Ty ses toho tak naběhal. Zátěžový tréninky s Žulinou

za tebe vždycky bral Karel. -Náhodou, párkrát jsem běžel!

-Na co tady vlastně čekám? Jedu domů rovnou.

-No jasně, že jo, aby to nebylo na tebe!

-Neser se do mě!!! -Moment, tady v Čechách

to může na někoho být, i když nic špatného neudělal?

-Madam? -Ano?

-Vy jste žila v tý Americe asi dost dlouho, co?

-22 let. -Jo, aha!

-Jak aha? -Nic...

-Co tím myslí? -No, on tím myslí,

že proto jste furt taková spravedlivá.

A vždycky říkáte pravdu.

-Já samozřejmě mluvím pravdu, vy ne?

-Sakra! To je složitější.

Tady v Česku je prostě trochu jiná kultura,

než na jakou vy jste zvyklá.

-Jak jiná kultura? Myslíte dechovku?

-Ne, prostě se tady věci řeší jinak.

-Jo, když je třeba nějakej průser, tak se hlavně hledí na to,

na koho se to hodí.

-Jako ne toho, kdo za to opravdu může?

-Každej za něco může. -Ale za tohle může pan Sumec!

-Jenomže Sumec zdrhnul. -A já jdu domů!

-Ne, nikam! Všichni zůstáváme.

A tady kapitánka si připraví, na koho to hodíme,

kdyby to chtěli hodit na nás.

Moment, Filoména tady není!

-Ale kdybych takhle lhala, tak bych tím především ublížila sama sobě!

-Ne ne, tím byste si právě zachránila krk!

-Ne, ne, ne, já myslím, že ona myslí,

že by si tím jako ublížila vnitřně.

-Takže my teď budeme lhát, abychom nebyli potrestáni za něco,

co jsme neudělali, protože lhát je jistější než říct pravdu?

Pravda sice někdy bolí, ale zároveň je to nejbezpečnější

most mezi vaším nitrem a okolním světem.

Zkuste to někdy!

-Pravda je, že se bojím, že je mi Marie nevěrná.

Proto jsem si vymejšlel ty pohřby babiček a jezdil domů.

Abych ji hlídal.

-Takže váš děd nebyl mormon? -Ne, agronom.

-Máma byla tátovi nevěrná a já jsem to viděl.

A... mám jenom jedno varle.

ODFOUKL SI ÚLEVOU

-Já s tou ovcí nikdy neběžel.

-Pan ministr čeká.

ZAKAŠLÁNÍ

Pane ministře: Milada Mu..., Petr Chro...,

Karel Cik... a René Hej... -Milada Mu, Petr Chro?

Tak už si do prdele tu druhou půlku sežeňte!

Promiňte, špatný den.

Tak já nebudu chodit kolem horké kaše

a pokusím se shrnout stav projektu České nebe.

Tak tedy: vesmírné středisko Brdy 2 se tak nějak přirozeně

ztransformovalo do luxusního hotelu v Karibiku.

Firmu, která měla vyrábět nosnou raketu,

na udané adrese nikdo nezná. Bydlí tam pouze

nějaký snědý džentlmen, který se mi pokoušel prodat autorádio.

A tady, na louce pod Cukrákem cvičí banda zoufalců,

co si z jeřábu udělala kolotoč. -Centrifugu.

-Musím se ostře ohradit, moji muži jsou školení specialisté.

-Ano, podle papírů jste to vy a docent Hejl jakožto astrofyzik,

ale ostatní dva inženýr Sumec vybral hlavně podle příjmení.

-Moment, jak podle příjmení? -Aby na vás mohl brát příspěvek,

že zaměstnává postiženého, pane Chromý.

-To je hajzl! -Přesně tak, pane Cikán.

A za vaše sociální dávky si pořídil luxusní vůz německé značky.

Pan ředitel Sumec toho zvládl tolik,

že je skoro vyloučeno, že v tom jel sám.

-Já bych pro jistotu nechal zatknout kuchařku,

ta byla se Sumcem jedna ruka.

-Tyhle pokusy hodit to na kuchařku

si nechte, pane docente, to jsou přežité metody.

-Jak přežité? To se dělá! -No, už ne.

Vězení jsou plná kuchařek. Hlavně tedy z parlamentu.

Začíná se o to zajímat ÚOOZ. -Viník v poutech,

to je soud, svědci, důkazy, audit, články v novinách - nic příjemného.

Kdežto viník na útěku je jako vítr. Foukne a je pryč.

-Lubor! -Tak. A co teď s vámi?

Jistě uznáte, že každý rozumný člověk na mém místě

by takový projekt okamžitě zrušil. -Ale vy...?

-Já jsem rozumný člověk, takže to ruším.

ZAKLEPÁNÍ

Co je? -Dobrý děň. Já som Farkaš.

Prišiel som s kolotočom! -Tak tohle si už platíte sami.

-Ta Žulina hrozně smrdí, Karle.

-Teď už je všechno jedno, tak proč by nemohla dovnitř?

Vždyť byla vlastně členkou týmu, že jo?

-Vzorec na určení hmotnosti neutronový hvězdy. Rychle!

-Proč? -Jestli chci ještě to místo

toho ředitele, musím si do konce měsíce dodělat profesuru.

-Pokoje máme vyklidit do desíti, svlíknout postele

a povlečení odnést do koše na prádlo u skladu.

-No, to jsme dopadli.

-V Houstonu nás bylo 500 a letěli 4.

Žádný z nich jsem nebyla já.

Takže jsme dopadli jako elita Ameriky.

Možná to tak vypadá, ale pro mě to nebyl ztracený čas.

Když se člověk snaží naplnit svůj sen,

tak to snažení není ztráta času.

A navíc jsem se tady taky něco naučila.

-Nosit ovci do kopce?

-Pochopila jsem jeden aspekt naší kultury.

-Prej jsem vám měla upíct husu!

Opravdu to pan ministr povolil?

-Podle mých informací ano.

-Zastavte. Zastavte! To je Sumec!

-Není.

-Ale byl to on. Určitě! -Nebyl. Sumec nemá kníry.

-Ale...

-Jak se vlastně jmenujete křestním? -Repelent.

-Myslím křestním. -Libor...

-Hm, aha.

-Proč? -Ale nic. Jeďte.

-Já jsem si myslela, že slivovice je ta pasta,

co se dává do buchet.

-He, he, ty seš buchta!

-Co tím myslí? Karle... -No?

-Co tím myslíte? -Ale ty víš...

-Myslíte, že tam od nás jednou fakt někdo poletí?

-Tam už bylo lidí, vopice, psi... -Ne, jako... jako Čech.

-Čech už tam byl. -Jo, ale ten se nepočítá.

Ten se jenom svez.

-Tam je to tak krásný, že se tam vlastně ani nehodíme.

Jako... jako my, Češi.

-Drž hubu. -Ty drž hubu.

-O co jsme horší než třeba Amíci nebo Rusáci?

-Třeba stačí jenom počkat. -Jo a na co?

Až budem větší? -Ne. Až se změní ta naše kultura.

-Tak na to se napijem. Dej to sem. -Pane Farkaš, roztočte to!

-Za sto korún! -To víš, že jo!

HULÁKÁNÍ, JÁSOT

-Já toho Kasíka nechápu.

Mohl nechat zrekonstruovat školku, vyfotit se u ní

a měl by ty hlasy levnějc.

-Tady jsem našel nějaké jeho poznámky.

"Dokud neuděláme něco velikého, zůstaneme národem malých zmrdů."

-Filozof. A nakonec ho oblafne Sumec.

-Hm...

-Jako co vlastně ten Sumcův hotel vyúčtujeme?

-Problémové projekty obvykle vykazujeme jako nákup křídy.

-Křídy? -Hm.

Na zemědělství se vždycky kupuje len. -Skvěle.

Tak to jsme z toho nakonec vyklouzli.

-Ještě to projdu, jestli v tom není nějaký háček.

-Jako že bysme zjistili, že se na ten Měsíc

nakonec letět musí? -No...

-To by nám Láďa Kasík pěkně zavařil.

-A kurva! -Co je?

-Kurva kurva kurva!

-Do prdele!

Skryté titulky. Alena Fenclová 2016

-Jau!

-Co děláš?! -Ale svědí mě nos!

-Máš helmu, ty vole! Do prdele!

PÍPÁNÍ

-Kluci, já... já sem tady asi něco zmáčknul!

-A co? -No ne, nějakej čudlík, tady.

-Ty vole, to nesmíš, to je vodhazování motorů,

to by mohlo na někoho spadnout!

-Tak na Láďu Kasíka, kočičky. -Qui est Láďu Kasíka?

-To neřeš. Ahoj.

-Monsieur Sümek? Monsieur Sümek? -Hm?