Original subtitles

Tak ahoj, já vás vítám v rodické výměně partnerů. Děkujeme, že jste sem dnes

přišli. Jak se jmenujete?

Já jsem Micha.

Já jsem Veronika. Jak jste spolu dlouho?

Deset let. A vy?

Já jsem Kristýna. Já jsem Pepa. A jak jste spolu dlouho? Sedm let.

Sedm let?

Dva? Jo.

To vás tři mělo, ten k nám tří. Co od toho očekáváte?

Tak nějaká zkušenost nová, ne? Jako většinou, že ty vidím jinýho partnera,

jo? To je tě nejvýhodný, že?

Ne, vůbec.

A co u vás? Jak to je? Co očekáváte od téhle zkušenosti?

No, tak jako... No, já od toho očekávám nějakou tu novou jiskru v tomto toho.

Jsme spolu dlouho.

Tak tam vás často už je takový složitější.

Ano, chtělo by to asi nějakou změnu, no.

To nebaví vůbec toho, no?

Baví? To je jasný, že baví.

Těho taky pořád bavím.

A máte nějaký limity, něco, co byste partnerovi nedovolili?

Nebo co naopak by bylo v pořádku pro vás?

Tak asi ten text, asi ne.

Tak jako, takhle no, ne třeba jako doma. Ten náměstek si neděláme.

Tak kdyby se to zkusilo někde jinde, tak klidně může, ale když to nebude, jsi po

mě doma dál.

Ať si zkouší všechno.

Jsme takový spontánní.

Ono se říká, že zakázané ovece nejde skutná, takže už mu všechno povolím.

Ale krásné.

Tak to bude kámoška občas domů. Tak to bude zajímavé. A

kdy je první?

Prosím mě, toho žádné kamarádky neboť.

Jste připraveni, že ne?

Můžeme do toho? Tak já vás poprosím. Dámy, prohoď prese.

Tak já

vám

tady předám kamery.

A přeju hodně štěstí úspěšným týdem a pak se zase setkáme a popovídáme si,

co jste zažili zajímavýho.

Tak jo, tak začínáme. Ahoj. Ahoj. Ahoj.

Pomůžete mi teda? Jo, jo, já vám to měsíc.

Děkuju. A v kam mám teda jít?

Tak do druhého patra.

Chvilku by teda trvalo, než jsem tě našla.

Takový malý byteček. No, ale je to trošku malý.

No, tak snad.

Tam tady spolu těch pět dní nezdrží, no.

No, budeme se.

To je rovně, takže ti vrátím manželka.

Jo, to je jako, tady jsou žilový věci, to je jako...

Vypadá, jako byste se to trošku přistěpovali.

Trošku jsme malovali, nebo něco.

A tady bude spínkat, jo?

Tak to jo, hlavně aby byla madračka dobrá.

A ty budeš spát kde?

Já budu spát na Světle, no.

Tak já bych si teda zatím vybalila. Jo, jo. Asi bychom teda udělali kafe, si

můžu poprosit?

Můžu, můžu.

To by bylo hodné, děkuju.

Tak jsem z Praze, ať se dostáváš krýpce.

Tak jste už tady viděla všechno?

Jo, jo, už jsem viděla, jsem to seznámila s bytem i s manuálem. Jo.

Co líbí se tady v Praze?

Líbí, no, já jsem v Praze poprvý jakám. Ty jsi dobrý, moc hezký, no. A co jsi?

Já jsem, já jsem až z Jeseníku.

Z Jeseníku?

No, no, no, víš, kde to je? To je u polských hranic. No, víš, to jsou nějaký

vody. Je jasná, takže tvoje paní odjela na hory do Zuněcky. No.

Tak doufám, že se jí u nás bude líbit.

Pražačce. To je víš, taková hlasnice.

Takže tak.

Ne, děláme teď randu, když se mě stále to mluví mě.

Já jsem si jako udělala čaj.

Co vás to takhle napadlo se přihlásit? Tak jako

máme to takové trošku těžší, že jo?

Co to asi znamená?

Takže vám to nějak nefunguje?

No, ne.

Aha. U nás je to spíš ten stereotyp.

Přijde ho buď pořád v práci, nebo ve fitku.

Takže je trošku nuda.

Tak to potom jo.

Tak.

A kolik je své peníze, si můžete ptát?

Je dvacet devět let, no.

Dvacet devět.

Tak to je stačný.

No.

A kdo jste spolu?

Už asi právě 10 let a je to takové, je to prostě, není to moc

dobré, takže proto jsme tady takhle, jsme dali tu změnu, že to třeba chci

změnit.

Takže doufáte, že vám bude smutno, Petr?

No.

A v čem třeba to změnu očekáváš?

Já bych řekl asi v sexu. V sexu? No.

No, nejde to už, to není ono.

Tady budeme u kávy.

Kolosem vždycky nemáte. Ne, ne, ne.

A vy jo?

No, nemáme. Jako plánujeme to, plánujeme to, ale zatím to nám ještě

nepoštěstilo. A kdo chtěl, jestli to můžu vědět?

Skoro pětset.

Skoro. To znamená co? Dvacet devět.

Jo? No.

No, tak to už bys možná mohla něco mít.

Jo, taky tak.

To ne, ale...

To jsou prostě práce, práce, že jo.

A co děláš, já si můžu vědět taky? Jsem tady a sníznem. Fakt jo? Takže jako

furt. A hlavně i ta práce na bytě a všechno. Vy jste předávno koupili nové,

takže rekonstruujeme věci.

Jakoby je to blázenek.

Na co tvůj kluk a tak?

Mandil myslíš? A teda mandil ho moc.

Mě 26.

Fakt. Jo, tak to mám. Tak se to stará, ty jo.

A moji holce, tady na to to sunou. No, teda manželce.

Vy víte, no, to je takový vlastní.

My jsme se vzali nedávno, my jsme se vzali tak, já nevím, rok zpátky.

Jo, tak to je chvíli.

Takový, no, a jsme spolu deset let.

Jo, no, tak my jsme spolu těch hodin osmnácti. No, to máte problém, no.

No, víte, ono to pak takhle znaletěl, že se to nejpočíná.

Už to mám světačku.

Velkou. Už jsou tam i chloupky.

Už jdou celá vteda na ukryt.

No, tak jako doufám, že to bude jako líbit moje panem jako tam u křížovky.

No, tak doufám, že práci už nevstí.

Jo.

Aby se nepřekrátila takovou hranicu.

A co jí můžeš dělat za práci?

Já si to jenom v balku mám, ale v balki právě dělám.

Já ti chybně budu ukázat celá chvíli. Tak, super.

Viděl

jsi

nějaké ty plánky pro dětičky? No, no.

Ako vypadá to sice, jak on do ní žije?

To jo.

Tak stále je to velký.

Myslím si, že šla velká zpěvenka.

Tak to je.

Máte si povídat, jak on to sčíl, když nechal voda?

No, v tom snad služil voda.

Já ho celkově dnes tak podle mě nevím, ale taky, že...

No už právě několik let, no.

No a my už ani spolu nestříme, jako to ještě.

No to je, no právě, ne?

No to?

Jako hodně oblečení, jo?

Byla hezká každý den.

No tak já jsem nevěděla, do čeho jedu. No počkej, jak jsi nevěděla, do čeho

jedeš? Jak jsem nevěděla všechno, tak ti neřeknu, jedeš do Prahy, nebo jedeš na

vesnici, jedeš...

Tam to, že jo? To máš takhle tajný, jo?

No.

Tak, to taky, já si myslím, že to je dobrá, teď já se tady uložím. Jo, takže

tě. Tak dobrou noc. Tak se vždycky vyspěte. Tak já se tady uložím.

Tak jo, ahoj.

Počkej, až dojde tvůj manželka.

Ale to nehodí, ne?

To je jako...

Já se stýdím.

To potom řešit jen doma, to nevím.

Můžu si třeba šáhnout?

Tak já utíkám, jo?

Tak jo, no.

Spricha, je tady? Tady bylo to. Tady bylo to.

A máte venku?

Jo, jo.

No, vypadá to nejfáznější, nebo tím je to správnější?

To je škůl.

Děkujeme.

No to určitě.

Tak nebevěděj, ale tak.

To určitě by manžel nerozličil.

To určitě nenení moje.

Zatvářte si.

To je materiál.

Máš tady budíček.

Koukej.

Taky byla budíček.

No jasný.

Taky jsi čekala?

Já nevím, kafe.

Teď to je kafe, to je možná lepší ještě.

To je vážně zrovna, nevím, že ráno.

Čau. Čau.

Jsi tady hezky po rámku.

Víš, bych to dokázala dělat uprotřednou, když mě děláš. Žádná, kdyby to na mě

nevedlo zase.

Co? No teď se mi takhle.

Taky takhle, jo. Jako takhle, no.

Pěkně držíš.

Jo, samozřejmě tam dáš taky někdo.

Vzadka.

Tak zapomněl jsem.

A pokud nevytečeme sedačko. No právě, držím. Už ti říkám, že máš drahou

Tak ti ji nechci zničit.

Vyšetřím do sprchy, jo?

Tak já pomoci nám, ne?

To je jasný.

Jako tady je, jako tady je pěkný spínčík.

Promiň, to už jsem nechtěla spát. No počkej, jako to je domluvený, že jo?

Snídaní nemám mít.

Já už věřím, kolik hodin.

No ale jako sedm hodin a dvacet minut.

Já uklidně nechci, to nebude sprátno. No počkej, ale to jsme se jako

nevyhodli tohle.

Působila jsi docela jinak, očičko.

Ty jsi do práce.

Ty to si děláš ráda za mě, ne?

Ty mám tu housku ze včera našlu, mě mi to stočí. Jak housku ze včera?

Říkám, že dělám čtyři s tebou, protože jsem měl za pět tisíc dobyt. No to...

jo.

Jako fakt tady všude svinčí.

7 hodin spánku těchto netačí?

Já doma chodím spávat dřív.

Jak se na to můžeme pro jednou nechat vejít?

To budeš hrozně hodný, děkuju.

Já se tady uklidím, než přijdeš, nebo bude tady nalaženou krize.

Je tu bordělna, ty vole, zbytě bývá bordělna.

Chceme vzít na služku, ty vole.

Já to nevím skutečně.

Ještě nevěřím, jak to dělat.

Jako, nevím, ten sré vypadá neschopný, jakože si prostě nedokáže stále udělat

sníh ani sám, ty vole, to mi chal, ty vole, udělat sníh, nechal to dělat.

To jsem nechal, protože to nechal.

Nemám zlokaci od těch míst, kteří mi zatratili a dělá za mě všechno.

Já teda nejsem odta, abych někam chodila vytírat zade.

To už mě nikam kvůdi nevezle.

No.

Tak já bych to udělala, to ještě něco poručovat.

Zadávám si, že bude bolet manžel.

Co říkala, jako že se ozvedl co a já.

Co se zvedla na jeho referenc.

A nebo že mi potom vyčít, když se vrátí na dělo, tak ho měnit.

No, tak stav ne.

Já si myslím, že ne.

Že jme jenom jednou, ne?

Přesně tak.

A máš hrát sushi, nevadí?

No, právě že mám hrát sushi, ale dám si jako... Jsem hlád zkusit všechno,

tak... Tak jo, nejde. A nebo

můžeme zkusit ještě například tu pizzerku asi?

Tak můžeme tu pizzerku zkusit. No, tak ven.

A když ji plánujete?

Já jsem chtěl, že jo, ale teď jak už spolu nespíme, tak právě tam je ten

problém, no.

Mělo podnění, je to tam všechno.

Jsi tady? Jo, budem tady.

To bylo z práce.

Ano, jak myslím, že z práce asi.

Tak co, já jsem to alespoň trochu uklidila velmi.

A jo, tak dá se to.

Víšte, on je jako velmi divný, může zubit někomu jinýmu. Tak já jsem se

tady spíš postrchat na strany, přijít práchnat, věcí.

Jo, teda až na to oblečení a to neumitý nádobí by to šlo.

V pohodě. To nádobí, ale to jsem uvažila, pozor, jo. No tak já si jim

dělám. To by bylo o večeři nebo... Jo, já už tě nebudu dělat. Ne, ne, ne. To by

bylo v ráno. V ráno by to bylo nepříjemný, no. Tak jo, já to chápu, no,

bylo zpát, protože to už je zpát. Jo, to se stane v pohodě. To je vždycky ten

první den, co je plný dojmů a všeho, tak... Odpuštím ti.

Děkuju, děkuju.

Máš teda pěkný obluček, koukám.

Děkuju. Domácí.

To co?

Mně bylo tady vedrobné, jak jsem tady lítala u klíze, mála říkám, tak seru, na

to poslouchám. Taková rajda.

Když víš, máš tu rajdu, když nevím, jak.

Tak nevíš, no.

Nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím,

nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím,

nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím, nevím,

nevím, nevím, nevím, ne

Uvádíš mě do rozpaků. Fakt? Jo.

Jsi nějaká červená.

Z toho hlasu jsi mě do rozpaků.

Z rozpaků.

Z alkoholu, ne.

Ne, ale tohle tak je... Mě se teda koufal, co říkám, když jsem košil do

Jo, fakt. Já jsem postaráčná.

Koukám nějaký porzo.

Chce pojít s těmi hodit.

To mě vyhodíš, jo? Nebo mu pokud to bude, to snad.

Já bych si říct, že jste panůků, ale jste za mnou.

A

koukám,

že teda manželka nejde s námi.

No, tak právě.

Já to kašle, no, úplně jako.

Kašle i na vaření.

Každá nástrojka, každá nástrojka.

Neuchlidíte na vás, že já mě zase vzadím.

Tak

zítra

můžeme uplněně trošku společně vyštít.

Tak jestli mi s tím pomůžeš, tak můžeme klidně. To víš.

Když jsi tak na těch pět dní a pak už musíš zpatifikovat manžel, kdo by možná

manželu zpatifikuje, on neukryt je.

Jo. Tený dál, co které to... Teda myslím, že se... Bych

zajímala, o čem jsi teď bavila.

No, tak můžeš mu zkusit zaholádit, jestli chceš.

A víš co, že jo, to je rovný nábez.

No, čeho se z toho se pak děláš?

Je takhle, takže jsi ve výtku.

Ne, já mám jedno.

Ne.

Aha, to se štěpne. Ne, my jsme byli jenom v pizze, dali jsme si vínko, víš,

tak, jako je nám fajn.

No, neužívám se, jako to víš, jako... A co dělat?

Ne,

ne, tohle to ne, ne, to musíš vydržet.

Já ho tady opět taky...

Je to jeden den, to ne.

To vydržíš, no. Tak jo, půjdeš do chytka, zacvičíš se.

Aspoň se na mě... No,

to jo, víš co, to bys jen ho byl na svalíkách, jo, tak jako to, to přiděláš.

To víš, že si spolu zacvičíme. Ano, že budeš cvičit tam, kde se počnou, jo.

Já všechno uvidím.

Všechno uvidím, já jsem vzorná, já jsem hodná.

Dobře, tak jo, poslám pusu, děkuji. Pa, pa, pa, pa.

No tak vidíš, tak jako je nešťastný taky.

Jako já se vrátím domů a tam bude bordel, to ne.

Ne. No tak snad.

Aspoň my se tady můžeme stříjemnit.

To můžem právě.

Tak já se jenom šaleču.

Jak to bedro.

Tak.

Si dávám něco pohodlnějšího.

Jo. To mám.

Opář.

Ne,

to mám neopat. To mám neopat.

Se mně ne.

No jo, jsem.

Ale to nemůže vypadat, že nejsem.

Jenom na prvním bodu. Ty můžeš dál pojít.

Já jsem se pěšla, co podílel manžel. Ale teď, když to bylo nálko, jsem se první

vytvořila, že ještě to může poznat.

Co tady vyvádíme, když jsem se začala smát.

Pojď na mnou.

Jo, mám jít za sebou?

Ty máš neposadné ručky.

No, trošku.

Já ti odložím tu skleničku, jo?

Nikud.

Povraž se s tím na chvíli.

A pak si pomůžeš dělat.

Jo.

Ty tráns čekají povednosti.

A to nějaké divné soustředě.

No to trošku jako... Polsci vůbec nevšimají.

Ale jsou divnější.

Jak je to malinký, jak se to rozlíňá.

To si dám.

Hmm.

A co teď?

No já nevím, můžeme něco zkusit.

Co bys rád, jak to budeš rád?

Já to asi nechám na tobě.

No mě jo.

Nepůjdem sladnout tady na šličku?

Asi jo.

Tak já utíkám do postele. Jdou.

Tak dobrou noc. Tak dobrou.

A co tak mám dělat tady s tím poránům?

Jdeme s tím dělat od třeba večer.

Od třeba večer? Není?

Prostě jo.

My se nevíme, jaký porán by byl z tří, když si třeba večer s těmi vezmeme, že?

Ne, já jsem říkala tohle takto.

Když si tady přijdu k sexu, jako... Dělej, já bych si myslel, že jsi

Jak se fakt dělat porán s tým poránům?

No to jo.

Jak neví? No já nevím, to je na sebe?

On se jako stydí. Ten

ty podkolenky a...

Tak

to?

To je tak vlastně děkovalo tohle?

Jo, to je děkovalo.

Já nevím, co si dělám.

Já nevím, co si dělám. Já

nevím, co si dělám.

Uvádíš mě do rozpaků opět. Opět?

Opět. Mě furt to vadí do rozpaků.

Celou světu jsem tady.

Možná mě nejsi zlej, tak to... Já jsem na tebe hodná.

Takže jo.

S velkými vyrozuměními.

No, vidíš, já dneska vstala, i když jsem včera byla opila úplně.

A to způsob je hodně hruzný. Jo.

Tancovat si nechtěla, tak zvlášť si znova.

To ne, právě z toho, že já dělám takový věci.

A tak se stane vegetální teďka, jo, ale...

Co, už musíš jít do práce, ne? Chceš uložit to? No, chtěl to chvíli větnout.

Jo, takhle.

Tak jo, tak dělej se rýno, no.

Fakt, jo?

Jo. Tyjo.

Ale jako jestli s tím bude mít tvojí manželka nějaký problém. Tak si ji tady

zvětluješ tam, jako jo.

No, že jo.

Dobrý začátek.

To je

výměna.

Pěkně to děláš, no. Tvůj manžel způsobí hodně spokojený.

Můžeme se někdy vyměnit pak, když tak.

Ty už řekně, jak mě šukáš.

No tam, tam, povím se, neboj.

Kdybych tě radši už pošukal, když to víš.

Neuslízeno mě.

No, pojď se mi kolo pekě, to mám taky rád.

Už se docela šuknul.

Počkej, tak si se měná na chvíličku.

Co?

Alech toho.

Tak jenom na chvíli.

A jo.

Kouření tě sprčí po ráno.

Už měl bych vždycky něco konec.

To nemůže třeba pustit k nabličeji, ne?

No tak pojď.

Konec.

Tak dobrý ráno.

Dobrý.

Jak se asi si půjde práce být, ne?

Já jsem se moc trchla.

Můžeš se napustit, ne?

No,

že by jenom napustila. No, na ruku.

Tak jako, jo, jako, jestli jsi takhle, jako, v pohodě s tím, no, tak se nejdu,

že jsi má, že jsi tež tolik hodinu, jako.

Ale krásnou plánu budu stát sem teda.

Jo, tak počkej, koukám se na takovou plánu. Dávno mám vždycky přednost dělat.

Takže... Tě chci vědět na dost.

Mě to tě mělo dopoledne.

To tě mělo dopoledne, jo? Tak jo.

Ať si to dnesky ztrácím. Jo.

Jo, jo.

Teď, teď ne, teď jim...

To není smrtný kusok, no.

No, jak to je všechno, ale hovno tady stojí tak jako já, nevíš.

Tak já teď se nevystydnu.

Čem pak jdeš?

Za tebou.

Tak můžeš k ní odložit.

Až ti papam spagettu.

To se potom může dojít.

Už to plému po tebe, vidíš? Já už povím.

To

není

nic, co bys nevěděla.

No ale tak jako...

Promiň, to bude možná Mandě. Jo, tak si to píde.

No,

ahoj, Zlato.

Ne, u nás je všetko v pořádku. A co u vás?

Aha, aspoň nebavíte, jak to.

No, tak to je milý to.

Ne, to víš, jak se na tebe těším.

Jo.

A jo, jako... No, nějak to tady doklepu.

To víc mi nedá. Kde byl typ?

No, teď jsem to doma vařila špagety.

S ketchupem, že tady nic není.

Tak za pár dní se uvidíme, jo?

Ještě musíme odklízet.

Tak jo.

Pa pa.

U mě potřebuje pořád kontrola, ne?

To se ti líbí.

Jo.

Ale pak to doma vidět nebudeš.

A co ty víš, třeba to můj partner naučí.

No.

Ty bych ho zabila.

A když můžeme něco, nemůžeme o nič, jo?

Přesně tak.

Třeba mám to váš v textu.

Ne, mluvím tím, že hodnej.

Přede manželka tak nebudeš mi daní sílu na tvůj další srdce.

No to ne, no, to jako...

To máš smut, jo.

Tak jsi na chystená, nemá to jídlo? Jsem na chystená, jsem krásná, jsem

dokonalá. Dělám si pravdu. Ty jsi. To víš, jo.

Tak jdeme, jo. Tak už si vymyslel, kam půjdeme.

No, abych šla tady ten kouzek, ne? Nebo třeba kam dál.

No, já jsem na ně koukala dneska, když jsem byla venku, a vypadalo, že to bylo

docela dobrý jídlo, tak abych to klidně zašla. No tak jo.

Dobře, tak jo.

Tak, teď se zastečeme pro kabelku.

Já jsem

dneska

toho, fakt jsem po nějaká mrtvá, tyho včera. A já vůbec nevím, no.

Mě sedlo.

A to se vypadalo docela živá, teda, no. No, právě že to.

Ať mi navníjí toho levíče, no.

Je to nejspíš.

Tak máš klíče, jo? Ano, mám klíče.

To víš, že jste bohý.

Není dnes hlaště za bohu vybeřena. Hlaštěna?

Fakt jo.

Teď co, jdeme, jo? No, no. Do restaurace u Beberky.

Jo.

Tak pojď.

Španělský ptáček s ruským kradlíkem či dušenou rýží.

Španělskýho ptáčka jsem neměla už dlouho.

Dobře se stáčka. Ne, to si pěším.

To zase neděláš po polský čas.

Jak když tak rozlítanou.

Je to světlo.

Vidíš, zatuch mi mozek z toho, jak nic nedělám.

Já chci zpátky domů a do práce.

Jo.

Tak to jdem domů. Jdem domů.

Tady mám.

No, tady.

Co? Koukám, co máš?

Tohle zahrýšíš. Tady.

OK. Tě bude chutnat.

Jaký je horý.

Hm.

Měla jsi to už?

Ne.

Pokud parkuju tady.

S tím to nedávám teda.

Ale kdybys tady uklidila, to si není bordel.

Já jsem tvoji ženu domů taky nepřevedla, proto by mi to můj klízal.

No tak jako je to výměna, tak... Může fungovat, že?

Myslím, že máš dobrou výměnu. Já v tomto jahodu vůbec necvítím.

No a co tam cvítíš to?

Šampus.

Já to znám.

Když já říkám jahodová streska, tak jsem si řekla, že když jsme v té televize,

bysme měli jako mluvit slušně, no.

Tak co, já říkala něco o nějakým líznutí?

No jasný no. Ono jako do prdešla k nám.

Chceme tady sedět na stůl?

Tak jo, na ten stůl, jo.

No jasný, to je nepevné, to už je vytkoušení, nebo jste? To ještě tak

produkce, že jo, víš? No jasný.

Fám, že to nebude štít po mém manželovi, jako.

Kovana mi doma rozbila stůl, tak.

Tak zase nemáš kalhotky, jo? Ale tak proč bych měla mít kalhotky, ne? Chodím,

jak mě Bůh stvořil.

Říš, já se bojím.

Co se bojíš? To, co se bojím?

Nebojíš, jak nás podneš.

To nebylo všechno. To nebylo všechno. To nebylo všechno.

To nebylo všechno.

To nebylo všechno.

To nebylo všechno.

Ano, moje ne.

Skoká, když máme hlady.

A manželka to má ráda do hladka.

Spíš já to mám ráda do hladka.

Chce posadit tady trošku.

To taky posaď, jestli chceš.

Je

lepěji

sednat.

Měj na věksle.

Konec.

Já mám trošku strach.

Ještě tak nevěřím, že napohod tohoto.

Ano, kdo jste?

že budeš zase dneska stříkat dovnitř. Dále bych to viděla někde jinde.

za důležitost.

Děkuju.

Podívej, čau.

Takže máš všude pohybě ty ubrnky.

No tak ale proč tady jsou?

Ne, vypadá to tak.

Takže já mám to až na září, kdo to pocití.

Máš to. Tak já půjdu do toho, jo?

Mám to dostat, jo.

To tady mám pak asi uklidit já, teď to tady uklidíš.

Ty uděláš bordel a já ho uklidím.

Počkej, ale jak to ten bordel si udělá, to já jsem to neudělal sám.

No počkej.

Já říkala na zádech.

Ne na zem.

Ne, já na zem to už tady dělám.

Ale to čistý, já si dělám srandé to štělko, jdem.

Mám tož na zádech, mám tož na zádech. Máš no, člověk taky.

Běžím do zprchy.

Jo. Nebojí.

Ale chceš udělat masáž?

A víš, že i jo.

Tak jo.

A důmaseš ten olej.

No to nechceme.

No počkej, ale to musíme dál mít.

Tady je třeba jdu?

Děkuji.

Jak se těší k domů?

Těším, moc se těším. Jako fakt, jo? Ne, že by mi s tebou nebylo dobře, to ne.

Můžete si to pak hodně stoiskat, takhle.

Kde? Jo, tady.

Co je to? Jo, to je své auto.

Tak dáš mi klíč.

Tě se bojím.

Neboj, čeho se bojíš? Žítit v Praze se bojím.

Ale nedělej.

No hele, chtěl jsi, abych řídila, tak já řídím.

A dobrý nohrok.

Co to jde, v pohodě? Co se bojíš?

Můžu říct, že řídím ve městě.

U nás na vesnici přejde jednou do zastala, já to rozumím.

Co, ty s tím jezdíš, tak kdyby to bylo tvoje?

Ne.

To je u nás to, řídit si se dnes každým autem, že? Jo.

Tady jo? Jo tady, tady je pravda.

To je hnusný

výjezd, jako ale... Jak hnusný? Jsi na něj někdo nalítý?

Jsem nějaký auto... Takže to je jeden, co ti dál líbilo, hloubě?

Jo. Povodíčku. A to je jak ještě teda ty labuty mě dluží, že jo?

Auto... Jako člověk zrovna zaspal.

Máme dopravenou doleva.

Doleva. Teďka doleva, no. Pojď. Pojď.

Tím, jak se ráno nastaví, tak to, tak my ani nechtěli dělat mnou ranní erotiku.

No, takhle.

Čekaj, tak ty mě tady jako nutíš, abych něco dělal s tobou, jo?

Tak jako poslední den, ne?

Jo.

Doma za tím nebude, co?

A jo, potom v týdnu, že jo.

To jí zas takhle bude slyšet celý týden. No, a pak zas týden bude slyšet, než,

rozumíš, než přijde ta víkendovka, jo, máme čas. No tak se potom otoč, jestli

chceš, někdy v týdnu.

Jako, že bych se stavila do Prahy na otočku, jo, myslím, že... Můžeš mít

Takhle, takhle, no.

To mám docela z ruky.

Myslím tě, že jo.

A tak jako možný, něco takového. Už skoro píká někdo.

No, nevím, to už by právě tvojí paní nelíbilo, no.

Myslím si to jenom z víky.

Jo, jo, no tak jako... Hele, jako já jsem pro každou špatnou.

No jo.

Tak tady za panku někde ať?

Hele, hele, za zlatu na nás místo.

Uhu.

Až se budem si dovedla někdy vstoupnout do té hlupiny, kteří sem tady jsou.

Takhle musím podívat na lavu těm.

Tak jo. Co tím děláš? Tě zatáhnu sněmovku.

Pozor, děkám moc.

Cože? Už ti lezou kalotky vzadu.

Čau, čau, se ty nevšimneš, jako opravdu.

Naozaj nám nevyšlo počasí, veď vůbec.

Komu je to tady pěkně mokná.

Takhle.

Vždyť jsi to navízel.

Vždyť jo, já jsem teď čekal, že to chytneš.

Tak ho vyjde, já si ti odvedu.

Haló.

Kochni.

Takhle jsi

mě

zničila, já byla taková

smutná holka.

Vidíš, ona mě to potvrdila.

Zmyslí vol tu erotiku nějakou?

Ne, jo.

A to je taková zima teda?

Nevybloubej se.

Vidíš, je mu zima.

Přeji vám půjde.

Když tak uvidí něco, co ještě já jsem třeba neviděla.

Vypadá, že se mu to líbí.

Líbí, no.

Co ukážeš teď?

Hmm, tak počkej.

Já ti ukážu.

Hele, já jsem hodila na zem tu bundu, tak klidně můžeme jako... Jako na zemi,

jo?

Tak jako můžeme to zkusit tady takhle.

Tak se tam upři.

Tak jo.

To bude sranda, počkej, víš co, já to předměstuji na souda v jednu nohavici.

A proč?

Protože... Protože... To jinak nebudu moc správně naškolit, ne?

No takhle?

Jo.

Nevěděl. Nevěděl?

Jo. V tý chvilku.

Mě úplně uvádí do rozpadu. Ale tam někdo běží. Kde? Tam uzadu. Na co?

Kračují tohle zkrasující, pane.

Já... A už stala na mě větec a zbyla na mě větec.

Vidíš? To jsou fraze, ale bezohledný. Tak stojí myšlo. Tak stojí ti ještě. Tak

stojí. Tak stojí.

Proto jsem dala sem tu bundu, vidíš?

Jdeš k děrku?

Ne můžeš najít?

Ne, ale už je tam.

Tak v tady bylo obutí, dobře? Aha, dobře.

Důležitá chodina prakticky čistě.

Chodíš máš nějaký musy?

Máme musy.

Ale koukej, jo? Tak budeš mít kubunu. Já ti takhle otevřu. To nepadí, koukej,

tady jsi zkus kleknul, no, padlaš.

No co, já mi to na tvoje nohy.

Vždycky mě půjde ošukat zazadu.

No vidíš, dáš to.

Co tohle s manželkou neděláte, jo?

No, jo.

Tak vidíš, to jsi něco naučil ty ode mě.

Takhle to dělají lidi v hlasnici totiž.

Je to tak, jak děláte? Aha, venku.

Když ještě teda jednou za ten týden máme, tak to děláme venku.

Jo, klidně netestříkej zadek hezky.

Zadek? Jo.

Ti potlakám celý zádech. Za naději. Už my jsme tady rovnatky, tak to je

Ahoj, tak máme naději.

Tady to opět stříkej.

Tak

já to asi

vyhodím doho.

A tam někdo jde zase do piči. Tak jsme to stihli jako rád.

Tak já jdu na cova tady vtrom.

Dá se do třeby, co nadáte za taky u tři.

A tady máš i přes... Ano.

Naděláš nic.

Tak náhodou, já si myslím, že pěkný zakončení toho hezkýho týdnu. To jsme

měli mít. Počkej, ještě není konec.

Ještě v autě?

Ještě v autě je načeká.

Ty jo, zima!

To byla možná za dávno. A pak už mi tam nic na těch zárech nezbylo.

Ne, vždyť nemáš.

To víš, aby nevřešil starý, ono začalo na mě. Ukaž, co tam máš na těch zárech.

Můžu to volizovat?

Do majonézu.

Nebudu chudnat fakt.

Já vím, no. Už to na rukavou maršmrtku koukal.

Tak mě budeš mít štěstí s sebou doma, vidíš to.

Nevidíš.

Oni moc hrdí, nás nevidělo.

Ne, jenom dva, to je v pohodě.

Já jsem jen taková trošku, jako i řebec, co nechce. Mě to velmi takové baví

venku. Jako?

Jako, víš co, u nás na vesnici je to horší.

Jo, když se někdo vidí, tak to ví celá vesmice, že? Takže tady v Praze se to

může opravdu užít.

A ta paní nás viděla?

Koukala na nás? Ta paní se smála, když procházela. Pěkně se smála? No.

Do píči. Vypadala taková, jakože... Jakože bych chtěla taky. Tak

jsem pěkně spadla k autu.

Jo. No a potom už pojedeme?

Pojedeme, no.

Osm očí nás čeká.

Bože, bojím se.

Co se bojíš?

Osmi očí.

Osmi očí se bojíš? Jo.

Jo, ty se nebojíš, jo? Co se nebojíš? Co se nebojíš? Já se těším, až zjebu

tvůjho manžela, že tě nepíchá.

Já i ten bude rád.

Jako spíš zjedeme na to, jestli oni spolu taky něco.

To vím, no. Tak těší se domů?

No.

A jo, těší se.

No, já právě ani ne.

Nechteš svojí manťouku, jak to?

Nevím, jako jak to na huby prostě.

Ty tam tam můžeš bratka jakovat.

No. To jde taky.

Chceme si tatečko mrtvec přijít doma.

No to jo.

Když vyjde křížní.

A půjde s tobou.

A nebo vyměnit.

Nebo vyměnit, no.

Tak už

jsme

tady. Jsme tady.

Jdeme měnit.

Přechce a už se těšíš na manželku.

No, jako jo, no.

Přechce a dáme nějakou rychlouku.

Rychlouku, řebičku.

Co to tady vidím?

Ať se mi počkej, já si slíknu.

Čau, sličeně. Tak já si to taky slíknu.

Tady musíme být, nikdo zvědovej není.

Ale na každej.

Pěkný rozloučení.

Ještě rychle, než přijdou mandilci.

Je, to mi bude chybět.

Když s manželkou šukaš několikrát denně, mně to bude chybět.

A

kde

můžeme tak ještě šukat, co myslím? V pohodě.

To ne, v autě se šuká fakt blbě.

Jako to radši jdeme ven, víš.

No tam vrší, to je na hovno.

No půjdem na tu hlavní, tam máme možnost, že nás někdo uví. Jo, takhle.

Exhibitionistka.

Sypíš?

To už to asi půjdeme.

Takže se možná jenom uví.

Ty

musíš

taky zanechat promazovat.

To víš, ona jak je zvyklá, že říká to několikrát denně, tak to bude chtít

určitě.

To je takové, jestli ji nepíchal ten tvůj manžel, tak jo.

No to tady bych.

Já jim dám, píchali, nepíchali.

Budu doufal, že nepíchali. No, něco takového nebude.

Tak to, tak dám, jo. Tak dám, jo. Tady asi jsou.

Tak jo, no.

Tak, ahoj, já vás vítám.

Po pídnu zase zpátky u mě.

Tak jak to probíhalo?

Povězte mi, co první dojmy, když jste dorazili?

No, tak moje první domé, jako pro mě byl to šok pro mě.

Co, jako by to bylo? Když jsem tamto vkročila do toho bytu, ta podlaha

kdyby jsem měsíc, dva neumýval.

Hrozný bordel.

Mě to ví to. Teď bych chtěla ukázat i fotku, to bylo strašný. A ten porák, ten

skoro kovetl, to bylo krásný. Hele, já bych se mu když dělala, tak jsem byla

docela uklizený, takže... To tady na kolegu, jakože... Neboj se, nepovedz

názor. No ne, jako, byl tam bordel, no. Ne, hrozný s tím, jak mlčíš.

No, to máš pravdu. Jako, ale vůbec nemluvím.

No.

Byl tam bordel, jo.

Jo, byl, no.

No, ale tak jako, já jsem uklízala, když jsem odjížděla, tak jsem mohla taky

aspoň zamít krfu, ne, když říkáš, že brno a tohle, no.

Tak jako, já jsem měl hodně práce, no.

Dobrý, tak jo, ale... Já jsem mluvám za bordel jako, nechci být hnusná, tam u

vás to taky zrovna dvakrát nebylo nejkrásnější, ale jako dobrý. Asi menší

než u mě, protože já jsem to tak jako neřešila.

Takže tak, no.

Jako v tomto jednosti moc neuklízela, moc se mi bolí darte.

No a co u tebe, jaký máš z toho pocit?

Jaký z toho máš pocit?

Z tý výměny chvilkový, já jsem z toho užila, byl to fajn. Jo.

Jak říká tady Pepa, tak já jsem teda moc neuklízela, no.

Ty jsi asi to tady dělal, ne?

Díky, já jsem o tebe vytírala.

Takže když máš cestu na to, tak na nic, jo. To jako přijdu domů a bude tam

spoušť. Takhle podvedu klízečku.

No, možná pozvem klízečku.

A ty se zaplatíš za to.

Pojďme se pobavit o vás dvou.

O vás dvou.

Jak jste to zvládali spolu, jako s osobama.

Já si myslím, že jsme se docela sedli. Já myslím, že jo, no, jako, pohodě.

Spomoc konfliktu neměla já až na ten první den, nebo ten druhý den, viď?

Jsem zatvála, teda jako... Neudělala snídaní, bordelek, suvináno, vše...

Tak ale... Budíš. Na mojí obranu já nejsem zvyklá pít.

A došlo tam k něčemu.

No, jak se to vezme?

Tak jako k ničemu, jo, no.

Trošku nám to ulítlo, no.

A jak se to stalo taková věc?

Protože jsem byla opilá, že jo, samozřejmě.

A takový téma tam padl prostě večer, no, a nějak jsme to téma pak proběhli další

den a... No nic se stalo, no, prostě tak malinko. Tak abyste byli v obraze, že

jo, tak jsme se bavili prostě o sexu, že jo, a... Jakoby jste spolu spali, jo.

No, ještě jako... Popravdě, jak se probíhalo u vás dva?

No, tak jako uklíželi jsme, bavili jsme se.

A text žádnej nebyl, jo?

Malinko.

Malinko?

Pěkně ne. A teď ji vůbec nepícháte?

No, tak jsme právě dostali k tomu textu, že jo? Protože on říkal, že si to

dávají doma dvakrát denně, jako rovný ten.

Já nevím, mě to prostě s náma nebaví, já nevím.

Jsme spolu dlouho, no. To je prdele.

Vidíš, to po deseti letech prostě už je to těžký pracovat na tom sexu, to už je

víc práce, nezabavu.

Tak já jsem nadržovala svoji klasiku, že jo.

Vždy dvakrát do něj, jako myslíš. Počkej.

Ko, vážně jo. Ty jsi mě úplně rozbila, teď to po mně bude skvět, že jo. Já? To

on celou dobu za mnou chodil. Ty to pak můžeš vidět? Já jsem vařila, a on hnedka

na zlátku půjde.

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo? Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo? Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo? Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo? Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vyspíchal a doma ne, jo?

Takže jsi jí vys

A my nic, prvně. No my nic, no. Já nevím. Co, ale tak prostě to je tady ten

vztah, jako my chci být. No asi jo, no.

Co vám to dalo za zkušenost, jak vás to obohatilo?

Je už asi mocné teda, jako když na to tak koukám.

No jo. Můžete tady končit vztah zrovna, jako.

No asi jo, no.

Já jsem tě docela obohatil, já si myslím.

Takže bys mě měl?

Ne, to ne.

No prostě.

Takže jste zjistili, že to není to pravé v tom stavu? No, asi ano.

To má zase na nic. Ano.

Taky lidi jsou stejný.

A budete stejčka víc vářit toho, co máte doma, anebo co vám je chybí, to je

druhá varianta s tím národním partnerem.

Ono všude je něco, podle mě. Jak všude? Někdy si člověk nemůže mít všechno, buď

máš tohle, nebo máš tohle, anebo máš to a pak tam chybí to.

Mám všechno ať mám.

Já mám tohle, jo, vidíte to? On neřekne ani půl slova, já mu to všechno úplně

jedno. Já mám totální úplný mazinka, ty vole, prostě co ti?

Mluv, řekni něco.

No tak jako, já nevím, co mám mluvit, jo.

Já nevím, co ty, já mám týden s jinou žencou v posteli, ty vole, sedíš tady,

kdybys, já nevím, ty vole, o co ti děláš.

A prejdi, já nechci šukat, rozumíš, jo?

Já nechci šukat, jo?

Ty nechceš vůbec nic, ty vole.

Ty se chceš pouze zhádat, víš, co tady jdu pryč, jo? Já se nechci hádat,

ty nechceš šukať. Ty vždyť mě šuka, ale možná mě tím perem zavřel působ, tak se

nehádám. Píči.

Bylo to váš prázd, protože byla jedna psycholožka.

Co, ty se byli u psychiatra, u psycholože, nebo co?

To byla mojí kamarádka. Jo, to byla.

To byla jako kamarádce a konzultovala to s kamarádkou. To máš

úplně v píči, ne?

No tak já nevím. Že jste spolu proběhli deset let.

To já si jenom díky tomu životu a tou trpělivost, nebo já fakt nevím, ale

jako tohle není normální, není.

Já se jenom já jdu rozbrečet někam fakt, ale já tohle já nemám nevěc. Ne, fakt

já jdu, já nemůžu, tohle nejde prostě.

Tak vy jste na cenu, ne? Ne, jde, já jdu taky. Ne, on tam nebude, podívej se na

něj, on jde úplně do prdele někam, to je neskutečný tohle fakt.

Já to vypašu.

Jsem tak ráda asi za tebe.

Ještě doma jsem tam hladké než nic.

Že bym smlčel.

Tak to dopadlo trošku mimo očekávání. Tak doufejme, že budou v pohodě.

Že si to vysvětlí. Tak vám moc krát děkuju za účast. Myslím,

že jste odnesli jen příjemné pozitivní zážitky.

A snad někdy zase ahoj. Ahoj.